Zákon, kterým se vydávají po rozumu §u 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. zák. a nař., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní poměr ku přidělené půdě. (Zákon přídělový.)

Zabranou a převzatou půdu, pokud jí stát sám nepodrží nebo nepoužije k účelům všeobecně prospěšným, přidělí pozemkový úřad: 1. jednotlivcům a to malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, zaměstnancům zemědělským i lesnickým a bezzemkům, a to zvláště legionářům a příslušníkům ozbrojené moci československé, jakož i pozůstalým po těch z nich, kteří padli ve válce za vlast nebo zemřeli následkem služby válečné, a válečným invalidům a pozůstalým po vojínech, kteří padli neb zemřeli následkem služby válečné; 2. sdružením, která se skládají z osob uvedených pod číslem 1; 3. osobám jmenovaným v §u 5 tohoto zákona; 4. sdružením zemědělským a spotřebním (§§ 6 a 7); 5. obcím a jiným veřejným svazům; 6. jiným osobám právnickým, ústavům a zařízením k účelům vědeckým, lidumilným a obecně prospěšným.

Půda nemůže býti přidělena uchazečům: 1. kteří nemají státního občanství Československé republiky, leč za podmínky, že do 2 let nabudou tohoto státního občanství; 2. kteří byli odsouzeni pro trestné činy, jejichž následkem jest ztráta volebního práva do obce, pokud tento následek trvá, pak oněm, kteří jsou mravně zvrhlí; 3. kteří jsou tělesně nebo duševně neschopni věnovati se účelům, ke kterým se půda přiděluje, leda že by šlo o zaopatření válečných invalidův a rodina uchazečova je s to, aby nahradila nedostatek jeho způsobilosti.

Obcím a jiným veřejným svazům může býti i mimo případy § 12 přidělena zemědělská půda: 1. aby byly jejich dosavadní zemědělské podniky doplněny na výměru, která umožňuje jejich řádné a výnosné provozování; aby takové podniky byly zaokrouhleny nebo zajištěny; aby byly zřízeny vlastní zemědělské podniky soužící k opatření místních potřeb, životních potřeb pro obecní ústavy a t. p.; 2. k účelům obecně prospěšným, o které obcím nebo veřejným svazům náleží pečovati; 3. ke společným zařízením, která slouží zemědělským a lesnickým podnikům příslušníkův obce; 4. po případě i za tím účelem, aby jejich užívání dále propůjčovaly osobám jmenovaným v §u 1 pod č. 1.

Půdu zemědělskou i jinou lze přiděliti obcím i jiným svazům veřejným, je-li půda méně hodnotná nebo vyžaduje-li její řádné využitkování takového nákladu, jaký by pravděpodobně nemohl na sebe vzíti hospodář jiný, tak na př., jde-li o pozemky ležící ladem a hodící se k zalesnění nebo ke zřízení ovocných sadů, prutníkův, o chudé pastviny, rašelinné pozemky vyžadující kultivace a t. p.

Pokud by se naskytla možnost přídělův, o jakých v hořejších ustanoveních není rozhodnuto, platí, že úřad pozemkový má postupovati tak, aby svými rozhodnutími se přiblížil co nejvíce cílům, kterých sleduje tento zákon a aby těmito rozhodnutími prospěl co nejvíce řádné výrobě a prospěchu obyvatelstva.

Půdu přidělí úřad pozemkový co do místa, jakosti a množství tak, aby účelu přídělu bylo vyhověno co nejlépe, přihlížeje jednak k odůvodněným přáním uchazečů, jednak k tomu, aby nebyly zkráceny zájmy veřejné a oprávněné požadavky uchazečů jiných. Při tom řiď se pozemkový úřad zejména těmito zásadami: 1. Ke zřízení rolnických nedílů přiděliti je tolik půdy, aby byly utvořeny soběstačné usedlosti, jak jsou popsány v § 2, odst. 1. Za soběstačné pokládej pozemkový úřad při rolnických usedlostech zpravidla usedlosti o 6 až 10, po případě 15 ha zemědělské půdy podle jakosti půdy a poměrů krajinných. Úřad pozemkový přihlédne tu k půdě, která je ve vlastnictví uchazečově nebo členů jeho rodiny žijících s ním ve společné domácnosti, jakož i k půdě, na které uchazeč nebo tito členové rodiny hospodaří z jiného důvodu právního, a bude dbáti toho, aby v těchto případech přídělem nebyly tvořeny hospodářské jednotky, které neodpovídají pojmu soběstačné usedlosti. Při tom platí, že členové rodiny uchazečovy žijící s ním ve společné domácnosti nemají samostatného nároku na příděl půdy, že však lze při přídělu slušně přihlédnouti k počtu členů rodiny žijících ve společné domácnosti a společně hospodařících, a že toto ustanovení nikterak nevylučuje, aby se ucházeli samostatně o příděl zletilí členové domácnosti, kteří si hodlají zříditi samostatnou domácnost. 2. Sdružením uvedeným v § 1 pod č. 2 lze přiděliti nanejvýš tolik zemědělské půdy, aby na každého podílníka připadl takový podíl, jaký by podle zásad uvedených pod č. 1 naň byl připadl, kdyby se byl ucházel o půdu jako jednotlivec. Na svobodné podílníky počítati jest polovinu této výměry.

Při sdělávání plánu přihlížej pozemkový úřad k tomu, aby přídělem nebyly rušeny krásy přírodní a ráz krajinný a aby nevzaly újmy památky přírodní, historické a umělecké. Pozemkový úřad může k tomu cíli svoliti, aby plochy, které jsou věnovány parkům, přírodním parkům, které slouží jinak k okrase krajiny, nebo jejichž účelem jest zachovati ukázku původního rázu krajinného, nebo zajistiti a ochrániti historické památky a jejich okolí s nimi úzce souvisící, vlastníku byly ponechány vedle výměry půdy, která podle §u 11 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. zák. a nař., může býti propuštěna dosavadnímu vlastníku ze záboru, jestliže vlastník podrobí se podmínkám stanoveným pozemkovým úřadem v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, pokud se týká přístupnosti oněch míst obecenstvu, pracovníkům vědeckým a uměleckým, nebo používání jejich k účelům lidumilným.

Podle povšechného pracovního plánu budiž vypracován podrobný rozvrh přídělů půdy, hledící k došlým přihláškám a možnosti přídělů dalších.

Pokud zbytkové statky nebo jiné větší podniky zemědělské, jejichž dělení z důvodu hospodářské výroby není vhodno, nebudou směněny po rozumu §u 24 a pokud nebudou přiděleny osobám jmenovaným v §u 1, pod č. 2, 4 až 6, budiž hleděno k tomu, aby byly přiděleny k vytvoření odborných hospodářství uchazečům jednotlivcům, zvláště způsobilým k vedení větších podniků zemědělských.

Konečná rozhodnutí pozemkového úřadu a dohody, opatřené jeho schvalovací doložkou, rovnají se listinám vkladným.

Že usedlost je rolnickým nedílem, budiž vyznačeno v knihách veřejných v nadpisu listu podstaty statkové. Stane-li se tak, nemůže se nikdo dovolávati toho, že beze své viny nevěděl o omezeních, kterým je podrobeno právo nedílů.

Subjektem rolnického nedílu může býti osoba jediná nebo manželé pospolu mimo případy společenství, které se podávají z §§ 48 a 49.

Na rolnické nedíly lze vésti exekuci jen vnucenou správou.

Rolnický nedíl nebo jeho část mohou býti zcizeny jen se svolením pozemkového úřadu a platí o tom tato ustanovení: 1.

O propachtování nedílu a jeho částí platí obdobně § 37, avšak propachtování jednotlivých pozemků nepřesahujících úhrnem jedné pětiny celé výměry na dobu nikoliv delší šesti let, pak částečný pronájem obytných, hospodářských a jiných budov nevyžadují přivolení pozemkového úřadu. Pozemkový úřad může však smlouvy posléze uvedené zrušiti, nabude-li přesvědčení, že takovým pachtem nebo nájmem se poškozuje hospodaření na nedílu.

Rolnický nedíl může na případ smrti, a to jak posloupností zákonnou, tak posloupností podle posledního pořízení připadnouti jen osobě jediné (přejimateli) mimo případy, na které míří § 37, č. 4, §§ 48, 49.

Dojde-li na posloupnost zákonnou, ustanoví se přejimatel podle práva a pořadu zákonné posloupnosti dědické, jak jest upravena v občanském zákonníku. Z několika dědiců nastupujících v pozůstalost povoláni jsou jednotliví, pokud se schválením úřadu pozemkového se nedohodnou jinak, k převzetí nedílu takto: 1. zpravidla náleží přednost mužským dědicům před ženskými a mezi dědici téhož pohlaví starším před mladším; při stejném stáří rozhoduje los. Příbuzní podle stupně bližší mají přednost před vzdálenějšími. 2. Děti pokrevné mají vždy přednost před dětmi adoptovanými, manželské před nemanželskými. Děti legitimované jsou na roveň postaveny dětem manželským. 3. Není-li tu potomků zůstavitelových, povolán buď za přejimatele statku pozůstalý manžel, pokud manželství nebylo soudně rozvedeno. 4.

Při rozdělení pozůstalého jmění budiž na místě usedlosti vzata za základ suma započtěná přejimateli podle §u 43 jako dluh. Rozdělení toto stane se mezi spoludědice, počítajíc k nim i přejimatele, podle ustanovení obecného zákoníka občanského a řízením ve věcech nesporných. Avšak rozdělení pozůstalosti budiž vždycky soudem buď vykonáno nebo mu předloženo ke schválení. V listině o rozdělení budiž vysloveno, že rozdělení pozůstalosti bylo předsevzato podle tohoto zákona.

Jestliže by spoludědicové mimo přejimatele nemohli býti vybyti z ostatní pozůstalosti a nemohl-li by jich přejimatel vybýti z prostředků vlastních, vyplatí jim jejich podíly rentový ústav jmenovaný v § 35, za to, že na usedlost bude vložena rentová pohledávka odpovídající vyplaceným podílům. Tyto rentové pohledávky budou rentami umořitelnými, při čemž výše umořovací kvoty bude určena nejméně tak, aby renty byly umořeny, až skončí podle počtu pravděpodobnosti přejimatelovo hospodaření na statku.

Jestliže bude nedíl zcizen (§ 37) do desíti let po vypořádání mezi spoludědici, musí přejimatel spoludědicům doplatiti, oč příznivým pro něho odhadem usedlosti podle §u 43 byli oni spoludědicové na svých podílech zkráceni.

Zásady §§ 43 a 45 platí obdobně, jestliže je posloupností dědickou povolán jediný dědic ze zákona nebo podle posledního pořízení, avšak byly mu v posledním pořízení uloženy platy vyjádřené podílem pozůstalosti nebo způsobem jinakým.

Pozemkový úřad může vykoupiti nedíly: 1. když vlastník pozbyl vlastností, které jsou ustanoveny v § 3 za podmínky přídělu, leda že by manželka nebo jiní členové rodiny zaň na nedílu hospodařili; 2. jestliže vlastník na nedílu trvale hospodaří špatně nebo vede nezřízený život a dává špatný příklad svému okolí; 3. jestliže vlastník svévolně jedná proti řádu vloženému naň po rozumu § 50; 4. jestliže vlastník na nedílu sám nehospodaří a na něm nebydlí, leda že by tu byly závažné důvody omluvné nebo přechodné závady a jestliže by o řádné hospodaření na nedílu bylo postaráno členy rodiny nebo jinak; 5. jestliže mimo případy živelních nehod, nemocí nebo jiných mimořádných nezaviněných překážek dluhuje vlastník rentové splátky váznoucí na usedlosti za více než tři léta; 6. jestliže vlastník soustředil ve svých rukách držbu pozemkovou tak, že půda, na které hospodaří, dosahuje aspoň dvojnásobného výměru nedílu v krajině obvyklého. V tomto případě sluší však uvážiti, zdali nejde o soustředění přechodné, které pomine vypravením potomků a t. p.; 7. jestliže nastane toho potřeba podle ustanovení daných v §§ 40, č. 6., 41 a 49. o dědické posloupnosti v nedílech.

Ustanovení o poplatcích z právních jednání, listin, spisů a úředních jednání platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, i o právních aktech předsevzatých při přídělu zabrané půdy.

K přímému zapravování poplatků jsou povinni ti, jimž příděl se stal, více osob jest zavázáno rukou společnou a nerozdílnou.

Bližší ustanovení o zajištění veřejných dávek vydána budou zákonem náhradovým.

Ustanovení v § 61 působí nazpět na všechna zcizení, dělení a pronájmy, ve kterých pozemkový úřad při udělování souhlasu si vyhradil právo ve jmenovaném §u uvedené.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení.

Provésti tento zákon ukládá se veškerému ministerstvu.