Vyhláška, jíž se uveřejňuje podle § 3, odst. 2, zákona ze dne 21. března 1930, č. 51 Sb. z. a n., kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, jednací řád rozhodčích komisí, které byly zřízeny podle článku 13, odst. 5, zmíněné úmluvy.

Rozhodčí komise, zřízené podle článku 13, odst. 5., úmluvy u obou zúčtovacích míst, jsou povolány, aby rozhodovaly o rozkladech, které byly podány proti platebním rozkazům vydaným zúčtovacími místy.

Rozhodnutí přísluší rozhodčí komisi zřízené při zúčtovacím místě dlužníkově.

Rozklad jest podati u zúčtovacího místa dlužníkova do 30 dnů ode dne, kdy v odpor vzatý platební rozkaz byl stěžovateli doručen. Věřitel může podati rozklad též u svého zúčtovacího místa. Lhůty počínají běžeti ode dne, který následuje bezprostředně po dni doručení (na zpáteční lístek). Do lhůt nezapočítávají se dni poštovní dopravy, je-li prokázáno, že rozklad byl u poštovního úřadu podán ve stanovené lhůtě. Připadne-li konec lhůty na neděli nebo na svátek v jednom z obou smluvních států zákonem uznaný, jest považovati za poslední den lhůty příští den všední.

Rozklad, který podle článku 19 úmluvy jest kolku prostý, musí obsahovati: a) označení stran nebo případně jejich zmocněnců (jméno a příjmení, bydliště), b) stručné vylíčení skutkové podstaty, c) případné návrhy průvodní, d) určitou žádost (petit), e) podpis stěžovatelův nebo jeho zákonného zástupce nebo jeho zmocněnce. Rozklad jest podati ve 4 opisech, z nichž jeden jest určen pro spisy rozhodčí komise a ostatní tři pro strany (věřitel, dlužník) a zúčtovací místa, pokud strany a zúčtovací místa nevystupují jako stěžovatelé. Je-li odpůrcem několik osob, jest pro každou osobu podati další opis.

Strana, která podala rozklad, má jako jistotu za náklady řízení složiti 1% sporné částky, nejméně však 5 pengö nebo 30 Kč a nejvýše 100 pengö nebo 600 Kč. Jistotu předepíše zúčtovací místo, u kterého rozklad byl podán. Pro složení jistoty jest určiti propadnou lhůtu 30 dní. Nebude-li jistota v této lhůtě složena, bude rozklad považován za nepodaný. Strany bydlící v Československu skládají jistotu u filiálky Zemské banky v Bratislavě, strany bydlící v Maďarsku u Ústředí peněžních ústavů (Penzintézeti Központ) v Budapešti. Vyhoví-li se rozkladu, vrátí se jistota straně, která ji složila.

Trpí-li rozklad formálními nedostatky, které překážejí řádnému projednání, vrátí jej zúčtovací místo dlužníkovo podateli, aby tyto závady odstranil a rozklad opět předložil v krátké propadné lhůtě. Má-li podatel bydliště v území druhého státu, stane se tak prostřednictvím příslušného zúčtovacího místa. Nevyhoví-li se ve stanovené lhůtě opravnému příkazu, bude se považovati rozklad za nepodaný.

Druhá strana a zúčtovací místa mají právo do 30 dnů po doručení rozkladu podati písemná vyjádření.

Jednání rozhodčích komisí nejsou veřejná a strany nejsou oprávněny se jich súčastniti, avšak rozhodčí komise má právo vyzvati strany, aby se osobně nebo svými zástupci před ni dostavily, a vyslechnouti je.

Rozklad, který byl podán opožděně (§ 3), nebo který pokládá se za nepodaný (§ 5, odst. 3., a § 6, odst. 2.), jest rozhodčí komisi bez dalšího řízení usnesením odmítnouti.

V rozhodnutích rozhodčí komise jest také usnésti se o nákladech řízení a o tom, která strana je má hraditi. Zároveň se rozhodne o vrácení jistoty nebo jejím upotřebení k úhradě nákladů řízení (§ 5). Totéž platí také pro rozhodnutí, ve kterých rozhodčí komise béře na vědomí odvolání rozkladu.

Zúčtovací místo dlužníkovo vypraví a dodá rozhodnutí rozhodčí komise stěžovateli, odpůrci a druhému místu zúčtovacímu.

Proti rozhodnutí rozhodčí komise není žádný právní prostředek přípustný. Rozhodnutí jsou v obou smluvních státech proveditelna (článek 13, odst. 5. a 8., úmluvy).

Tento jednací řád vydá se v jazyku českém a maďarském, při čemž oba texty jsou stejně autentické. Jednací řád nabude platnosti v den, kdy bude zároveň vyhlášen v Praze a v Budapešti.