Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Budapešti dne 14. června 1935, se závěrečným protokolem z téhož dne.
Vládní vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Budapešti dne 14. června 1935, se závěrečným protokolem z téhož dne
Příslušníci, osoby fysické i právnické, jedné smluvní strany budou požívati na území druhé nejvyšších výhod, zejména pokud jde o jejich právní postavení, cestování, pobyt, nastupování a provozování obchodu, živností a jakéhokoli jiného zaměstnání, veškerá práva a zájmy z toho plynoucí, bez újmy zákonů, předpisů a nařízení platných v zemi.
1. Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné smluvní strany, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati obchod nebo živnost a že tam platí zákonité daně a dávky, budou míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách, na území druhé smluvní strany nakupovati zboží u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Rovněž budou moci přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků nebo jiných osob, které pro svůj obchod nebo živnost používají zboží podobného tomu, jež se nabízí, aniž za to musí platiti nějakou zvláštní daň nebo dávku. 2. Obchodníci a živnostníci, kteří mají živnostenskou legitimaci, a obchodní cestující, kteří jsou v jejich službách, smějí sice bráti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží. 3. Živnostenské legitimace musejí souhlasiti se vzorem uvedeným v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923. 4. Smluvní strany sdělí si navzájem, které úřady jsou zmocněny k vydávání živnostenských legitimací. 5. Obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), kteří mají živnostenskou legitimaci, nebudou míti práva ani uzavírati obchody ani je zprostředkovati pro jiné obchodníky a živnostníky než vyjmenované v živnostenské legitimaci. Smějí, jen cestujíce, vyhledávati zakázky a nakupovati zboží. 6. Pokud jde o formality všeho druhu, kterým jsou podrobeni tito obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), zabezpečují si obě strany nakládání stejně příznivé jako nakládání, jež jest nebo bude přiznáno kterémukoliv státu.
1. Příslušníci obou smluvních stran, včetně obchodních společností a jiných sdružení téhož druhu, nebudou platiti za provozování obchodu nebo živnosti v území druhé strany žádné jiné nebo vyšší daně, dávky nebo poplatky, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků. 2. Při vyměřování dávek všeho druhu z obchodu a živnosti nebude míti původ zboží, jehož se používá v těchto podnicích, sám o sobě za následek nepříznivější vyměřování.
Zboží, zemské plodiny a průmyslové výrobky pocházející z jedné smluvní strany nebudou podléhati při dovozu na území druhé strany jinému nebo nepříznivějšímu nakládání než jaké bylo přiznáno kterékoli jiné zemi, a zejména nebudou podrobeny ani vyšším ani jiným clům nebo dávkám, včetně všech vedlejších poplatků a přirážek než oněm, které se vybírají ze stejných výrobků nebo zboží kterékoli jiné země.
Zboží, zemské plodiny a průmyslové výrobky, pocházející z jednoho z obou států, určené k vývozu na území druhého z nich, nebudou zatíženy cly, poplatky a celními formalitami nepříznivějšími než jaké platí při vývozu stejných předmětů do země požívající v tomto ohledu nejvyšších výhod.
Nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách stanovené v předchozích článcích, nebude zahrnovati: 1. Výsady přiznané jednou ze smluvních stran, aby byl usnadněn pohraniční styk se sousedními státy. 2. Práva a výsady plynoucí z celní unie. 3. Práva a výsady, přiznané některou ze smluvních stran třetím státům ve vícestranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva a výsady byly sjednány ve vícestranných úmluvách, sjednaných pod záštitou Společnosti národů nebo touto zaznamenaných a ke kterým jest každému státu volno přistoupiti. Nicméně může dotčená smluvní strana požadovati účast na těchto právech a výsadách, jestliže tato práva a výsady byly sjednány též v jiných úmluvách než vícestranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám, nebo také jestliže strana, která požaduje, aby jich byla též účastna, jest ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání.
Vína (ex číslo 109 československého celního sazebníku) maďarského původu z vinných krajů Sopron, Neszmély, Buda-Sashegy, Mor, Somlyó, Badacsony, Balatonvidék, Somogy-Zala, Szekszárd, Villány-Pécs, Pest-Nograd, Gyöngyös-Visonta, Eger, Miskolcz-Abauj, Tokaj-Hegyalja, Alföld, Nyirség a přicházející z Maďarska, jsou-li doprovázena osvědčením o svém původu, vydaným maďarským úřadem k tomu oprávněným, budou vyclívána při dovozu do republiky Československé takto: dovážená v sudech 210 československých korun za 100 kg, v lahvích 420 československých korun za 100 kg.
Liptavský tvaroh (bryndza) (číslo 22 maďarského celního sazebníku) bude vyclíván při dovozu do Maďarska clem 10 zlatých korun.
V zájmu usnadnění vzájemného ruchu turistického a lázeňského smluvní strany jsou shodny postupovati takto: 1. Poznámka k sazebním číslům 298, 299 a 300 československého celního sazebníku: Oznámení, plakáty a brožury, doporučující návštěvu maďarských turistických míst, lázní, nebo propagující cizinecký ruch v Maďarsku vůbec, projednávají se bez ohledu na rozsah anonční části beze cla podle sazebního čísla 647. 2. Poznámka k číslu 533 maďarského celního sazebníku: Oznámení, plakáty a brožury, doporučující návštěvu československých turistických míst, lázní, nebo propagující cizinecký ruch v Československu vůbec projednávají se bez ohledu na rozsah anonční části beze cla.
Vnitřní dávky vybírané na území jedné smluvní strany na účet kohokoliv, které zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, úpravu nebo spotřebu nějakého zboží, nesmějí postihnouti výrobky druhé strany z jakéhokoli důvodu více nebo nepříznivěji než stejné výrobky domácí nebo některé jiné země.
Podmínky upravující výměnu zboží mezi smluvními stranami budou stanoveny ve vzájemné dohodě příslušnými úřady.
Obě smluvní strany zabezpečí na svém území příslušníkům druhé strany stejnou ochranu proti nekalé soutěži jako vlastním příslušníkům. Smluvní strany se co nejdříve dohodnou v tomto směru o podrobnějších ustanoveních.
Tato dohoda bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve v Praze. Vstoupí v platnost patnáct dní po výměně ratifikačních listin. Obě vlády mohou se však dohodnouti o jejím prozatímním uvedení v platnost ještě před ratifikací. Tato dohoda zůstane v platnosti tak dlouho, dokud nebude vypovězena jednou smluvní stranou; výpověď bude účinkovati po třech měsících od doby učiněného oznámení. Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přitiskli své pečetě. (Překlad.) Přistupujíce k podpisu dohody uzavřené dnešního dne mezi republikou Československou a Maďarským královstvím, podepsaní plnomocníci učinili tato prohlášení, která budou tvořiti nedílnou součást dohody samé: K článku I. Jest shoda v tom, že — bez újmy zákonů, předpisů a nařízení platných v zemi — bude s příslušníky jedné smluvní strany, kteří v okamžiku vstupu v platnost této dohody provozují na území druhé strany obchod nebo živnost, nakládáno stejně jako s vlastními příslušníky. K článku II. Daň z obratu a přepychová daň nepokládají se za daně nebo dávky spadající pod ustanovení odstavce 1 článku II, pokud nezatěžují příslušníků druhé smluvní strany více než vlastní příslušníky. K článku IV. Salám t. zv. uherský nebude zatížen při dovozu do Československa cly a poplatky vyššími než salámy t. zv. petrinjský nebo sibiňský. K článku VI. Jest shoda v tom, že doložka o nejvyšších výhodách se nevztahuje na zvláštní úmluvy, které uzavřela nebo v budoucnosti uzavře jedna smluvní strana s třetí mocností o vzájemné úpravě přímého zdanění. S příslušníky jedné smluvní strany v území druhé strany nesmí se však nakládati ve věcech přímého zdanění nepříznivěji než s vlastními příslušníky tam bydlícími. K článku VII. Zásilky maďarských vín musejí při dovozu do republiky Československé býti doprovázeny nejen osvědčením původu, nýbrž i nálezem o rozboru. Osvědčení původu jsou oprávněny vydávati tyto úřady: 1. všechny královské maďarské obvodové vinařské inspektoráty (Magyar királyi szölészeti és borászati kerületi felügyelőségek); 2. obchodní a průmyslové komory (Kereskedelmi és iparkamara); 3. zemědělské komory (Mezőgazdasági kamara). Nálezy o rozboru je oprávněn vydávati královský maďarský ústav ampelologický v Budapešti (Magyar királyi szőlő és borgazdasági központi kisérleti állomás). Nálezy o rozboru budou obzvláště obsahovati: specifickou váhu, alkoholovou stupňovitost, obsah všech kyselin, obsah těkavých kyselin, obsah extraktu (výtažku), obsah cukru, obsah extraktu (výtažku) bez cukru, obsah popele (nerostných látek). V náleze o rozboru bude udáno, že rozbor se týká téže vinné zásilky, pro niž bylo vydáno příslušné osvědčení původu. Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti rozbory dovážených vín. K článku IX. Jest shoda v tom, že oznámení, plakáty a brožury vzorkových veletrhů a výstav obou zemí budou rovněž projednávány beze cla.