Zákon o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě
o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě
Díl 1
Zestátnění ústavů.
Zemědělské a lesnické výzkumné ústavy se zestátňují dnem vyhlášení tohoto zákona podle jeho dalších ustanovení.
(1)
Za zemědělské a lesnické výzkumné ústavy podle tohoto zákona (dále jen „ústavy“) se považují zvláštní zařízení (výzkumné, kontrolní a zkušební ústavy, stanice a pokusné statky), sloužící převážně zemědělskému a lesnickému výzkumnictví, t. j. vědeckému bádání, zkoušení, pokusnictví a upotřebení vědeckých poznatků ve všech oborech zemědělství a lesnictví.
(2)
Zemědělské a lesnické výzkumnictví se vztahuje zejména na tyto obory
a)výrobu rostlinnou
b)výrobu živočišnou
c)výrobu lesnickou a myslivost
d)zemědělskou a lesnickou ekonomiku a sociologii
e)studium otázek strojní a stavební racionalisace s hlediska potřeb zemědělství a lesnictví.
Ministerstvo zemědělství vyhlásí v Úředním listě, které ústavy byly zestátněny podle § 1.
(1)
Zestátněním nabývá stát vlastnictví k majetkové podstatě ústavu, jako jsou zejména budovy a jiné nemovitosti a jejich příslušenství a jiná zařízení, počítajíc v to všechny věci movité i práva (licence, známky, vzorky, vodní práva a pod., směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky), pokud slouží nebo jsou určeny k provozu ústavu, i když náleží někomu jinému než vlastníku ústavu.
(2)
Ministr zemědělství může vyjmouti ze zestátnění jednotlivé majetkové kusy a majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu zestátněného ústavu, a ponechati je dosavadnímu vlastníku, při čemž mu může uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch státu služebnost nebo užívací právo, potřebné k provozování zestátněného ústavu.
(3)
O rozsahu zestátnění podle odstavce 1 rozhoduje ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí, a to pokud jde o ústavy svazků lidové správy, po slyšení příslušného krajského národního výboru, a u ústavů, které byly dosud ve vlastnictví příslušného Jednotného svazu zemědělců, po slyšení tohoto svazu.
Části majetkových podstat národních nebo znárodněných podniků, které převážně slouží zemědělskému, po případě lesnickému výzkumnictví, nebo jsou určeny pro jeho provoz, může příslušný ministr v dohodě s ministry zemědělství a financí vyjmouti z majetkové podstaty těchto podniků, a ministr zemědělství je začlení do majetkové podstaty příslušného ústavu.
(1)
Stát vstupuje dnem zestátnění v závazky, které váznou na majetkových podstatách ústavů uvedených v § 1. Váznou-li závazky na majetkové podstatě zestátněného ústavu i na ostatním majetku jeho dosavadního provozovatele, vstupuje stát v závazky v poměru obecných cen zestátněného majetku k majetku nezestátněnému s přihlédnutím k ustanovení § 8. Totéž platí přiměřeně, pokud jde o majetkové podstaty vyňaté podle § 5. V pochybnostech určí ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí, a jde-li o části majetkových podstat vyňatých podle § 5, také v dohodě s příslušným ministrem, které závazky přecházejí se zestátněnou nebo vyňatou (§ 5) majetkovou podstatou nebo její částí. Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a s ministerstvem financí vydati vyhláškou v Úředním listě směrnice pro ocenění majetkových podstat a rozvržení a ocenění závazků. Ustanovení § 5a dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., platí přiměřeně.
(2)
Za závazky podle odstavce 1 se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého provozovatele, a zestátněná majetková podstata ani stát za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona ze dne 19. července 1948, č. 180 Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v Úředním listě.
(3)
U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se stát domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.
(1)
Zaměstnanci zestátněných ústavů budou převzati dnem zestátnění ústavu do služeb státu a budou platově zařazeni podle příslušných předpisů o zaměstnancích státu; zařazení provede ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.
(2)
Vláda vydá nařízením předpisy o zhodnocení předchozí služební činnosti zaměstnanců převzatých státem, při čemž může stanoviti odchylky z ustanovení odstavce 1 až do provedení všeobecné úpravy platů zaměstnanců ústavů.
(1)
Svazkům lidové správy a příslušnému Jednotnému svazu zemědělců nepřísluší náhrada za majetek zestátněný podle tohoto zákona. Jinak platí o náhradě za zestátněný majetek přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. 114/1948 Sb. Pokud při zestátnění podle § 1 jde o majetek, který by jinak podléhal řízení o převzetí podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., po případě výkupu podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), stanoví se výše náhrady za takový majetek podle těchto zákonů.
(2)
Stát uhradí Fondu znárodněného hospodářství náklady spojené s úrokováním a umořováním cenných papírů, poskytnutých jako náhrada za majetkové podstaty ústavů zestátněných tímto zákonem, po případě náklady spojené s jiným způsobem poskytnutí náhrady, a to podle plánu, na němž se dohodnou ministři zemědělství a financí.
Díl 3
Ustanovení přechodná a závěrečná.
Věcný a osobní náklad spojený s provozováním zestátněných ústavů, které byly dosud ve vlastnictví svazků lidové správy a příslušného Jednotného svazu zemědělců, uhradí do 31. prosince 1948 dosavadní vlastník z prostředků zajištěných ve svém rozpočtu.
(1)
Na návrh ministerstva zemědělství zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv náležejících k majetkové podstatě zestátněného ústavu na stát s odvoláním se na tento zákon.
(2)
Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu práv na stát v jiných úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha, rejstřík letecký, patentní a pod.).
Písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení §§ 4, 5, § 6, odst. 1 a 3 a § 8, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
Pokud se opatření podle tohoto zákona vztahuje na ústavy, které se nezabývají jen výzkumnictvím zemědělským nebo lesnickým, činí je ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněným ministerstvem.
Dokud nepočnou působiti krajské národní výbory, vykonávají jejich působnost podle § 4, odst. 3 zemské národní výbory, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.