Vyhláška o Dohodě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vzájemné železniční dopravě

1. Železniční doprava mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou se vykonává na železničních přechodech otevřených pro tuto dopravu. 2. Na každém železničním přechodu slouží jedna z pohraničních stanic jako výměnná stanice, v níž zaměstnanci železnic Smluvních stran vykonávají společně odevzdávací úkony. 3. Železniční správy Smluvních stran stanoví v dohodě s příslušnými úřady ve zvláštní dohodě: a) železniční přechody a druh dopravy na těchto přechodech, b) výměnné stanice. Při stanovení výměnných stanic třeba přihlížet k tomu, aby vzájemné úkony byly pokud možno stejné pro každou Smluvní stranu. 4. Kromě železničních odevzdávacích úkonů mohou Smluvní strany vykonávat ve výměnných stanicích společně také úkony souvisící s kontrolou pasovou, celní, veterinární a fytopatologickou, jakož i podle potřeby jiné úkony. 5. Příslušné orgány Smluvních stran stanoví zvláštními dohodami, v kterých výměnných stanicích a v jakém rozsahu se budou společně vykonávat úkony souvisící s kontrolou pasovou, celní, veterinární a fytopatologickou, jakož i jiné úkony.

Provoz na úseku železniční trati mezi výměnnou stanicí a státními hranicemi (pohraniční úsek) vykonává železniční správa Smluvní strany, na jejímž území je tento úsek. Obsluhu vlaků lokomotivami a vlakovými četami vykonává však na tomto úseku železniční správa druhé Smluvní strany za náhradu vlastních výdajů. Způsob odpočtu stanoví železniční správy Smluvních stran.

1. Zúčastněné správy Smluvních stran a jejich zaměstnanci používají ve vzájemném písemném a ústním styku své úřední řeči. V prováděcích dohodách mohou být stanoveny výjimky z této zásady. 2. Smluvní strany se postarají, aby jejich zaměstnanci, kteří konají službu ve výměnných stanicích a na pohraničních úsecích na území druhé Smluvní strany, ovládali úřední řeč státu, na jehož území je výměnná stanice, alespoň v takové míře, aby se mohli dohovořit se zaměstnanci tohoto státu v jeho úřední řeči.

1. Smluvní strany jsou oprávněny označit svoje služební místnosti ve výměnných stanicích na území druhé Smluvní strany nápisy ve svém úředním jazyku, jakož i znakem a barvami svého státu. Nápisy na těchto služebních místnostech třeba uspořádat tak, aby text v úředním jazyku státu, jehož zaměstnanci jich používají, byl umístěn před textem v úředním jazyku druhého státu. 2. Smluvní strany jsou oprávněny vyvěsit svoje státní vlajky na služebních místnostech používaných na území druhé Smluvní strany a rovněž tyto místnosti vyzdobit.

1. Státní občanství a pracovní poměr zaměstnanců se nemění jejich služebním přidělením na území druhé Smluvní strany. 2. Zaměstnanci Smluvních stran odpovídají za služební přestupky spáchané na území druhé Smluvní strany, stíhané administrativně nebo disciplinárně, výlučně svým úřadům. 3. Zaměstnanci Smluvních stran služebně činní na území druhé Smluvní strany vykonávají svoje služební úkony podle zákonů a předpisů svého státu. Jejich služební úkony budou mít stejné právní následky, jako kdyby je vykonávali na území svého státu. 4. Železniční zaměstnanci Smluvních stran jsou však povinni řídit se ustanoveními mezinárodních železničních úmluv, na nichž jsou účastny obě Smluvní strany. 5. Pokud v této Dohodě není jinak stanoveno, jsou zaměstnanci jedné Smluvní strany služebně činní na území druhé Smluvní strany povinni zachovávat tam platné zákony a předpisy, jakož i nařízení místních úřadů. 6. Zaměstnanci Smluvních stran služebně činní na území druhé Smluvní strany jsou osvobozeni ode všech na tomto území přímo vybíraných dávek, daní a poplatků, jakož i ode všech veřejných plnění osobních a věcných, s výjimkou těch, které nejsou v souvislosti s vykonáváním jejich služby na území druhé Smluvní strany.

1. Smluvní strany se zavazují zajistit zaměstnancům druhé Smluvní strany ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích nerušený výkon jejich služby. Při činech proti těmto zaměstnancům jsou místní úřady povinny poskytnout jim na požádání potřebnou pomoc. 2. Zaměstnancům služebně činným na území druhé Smluvní strany poskytuje se stejná právní ochrana jako vlastním zaměstnancům.

1. Zaměstnanci Smluvních stran vykonávající službu ve výměnné stanici nebo na pohraničním úseku jsou povinni v zájmu hladkého průběhu služby jednat v duchu přátelských vztahů, které jsou mezi oběma socialistickými státy, a chovat se ve službě i mimo službu způsobem tomu odpovídajícím. 2. Každá Smluvní strana je povinna ihned odvolat svého zaměstnance služebně činného na území druhé Smluvní strany, požádají-li o to příslušné orgány této Smluvní strany. Žádost o odvolání není třeba odůvodňovat. 3. Bude-li na zaměstnance služebně činného na území druhé Smluvní strany uvalena tam předběžná vazba, třeba vyrozumět o tom ihned služební úřad tohoto zaměstnance. Smluvní strana, jejíž úřady uvalily předběžnou vazbu, učiní v takovém případě kroky potřebné pro ochranu zájmů druhé Smluvní strany a zejména zabezpečí nerušený výkon služby.

1. Zaměstnanci jedné Smluvní strany služebně činní na území druhé Smluvní strany podléhají sociálnímu pojištění podle práva svého státu. Pro toto sociální pojištění jsou příslušní nositelé sociálního pojištění, soudy a správní úřady tohoto státu. 2. Při náhlém onemocnění nebo nehodě zaměstnance služebně činného na území druhé Smluvní strany poskytne bezplatně první lékařskou pomoc tomuto zaměstnanci Strana, na jejímž území došlo k takovému případu.

Zaměstnanci služebně činní na území druhé Smluvní strany jsou oprávněni nosit na jejím území ve službě i mimo službu svůj stejnokroj nebo služební odznak. Jsou také oprávněni, pokud to stanoví jejich služební předpisy, nosit svoji služební zbraň.

Smluvní strany budou používat na území druhé Smluvní strany svých zaměstnanců v počtu nezbytně potřebném pro vykonávání služby.

1. Smluvní strany budou pečovat o to, aby vzájemná železniční doprava, sousedská i průvozní, se vykonávala co nejlépe, bez překážek a zpoždění. 2. Železniční správy Smluvních stran jsou povinny sestavit jízdní řád v pohraniční dopravě tak, aby cestující a zásilky nebyly příslušnými spoji zadržovány na pohraničních stanicích nad čas nevyhnutelně potřebný pro službu železniční, pohraniční a celní. 3. Železniční správy Smluvních stran jsou povinny oznamovat si vzájemně všechny dopravní překážky, které by mohly mít nepříznivý vliv na železniční dopravu druhé Smluvní strany. 4. Odstraňování dopravních překážek ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích náleží té železniční správě, na jejímž území vznikly tyto překážky. Železniční správy Smluvních stran jsou povinny na požádání poskytovat si navzájem podle možnosti pomoc svým personálem, zařízeními, vozidly a materiálem za náhradu vlastních nákladů.

K provedení jednotlivých ustanovení této Dohody sjednají příslušné úřady Smluvních stran zvláštní prováděcí dohody.

Smluvní strany vezmou v příhodném okamžiku v úvahu novou úpravu vzájemné železniční dopravy na zásadách společných pohraničních stanic.

1. Smluvní strany v případech odůvodněných zvláštními poměry jejich železniční sítě přiznávají si vzájemně svobodný průvoz pro cestující, zavazadla, spěšniny, zboží, poštu a železniční vozidla přes pohraniční železniční trati druhé Smluvní strany podle zásad privilegovaného průvozu. 2. O privilegovaném průvozu sjednají Smluvní strany v jednotlivých případech zvláštní dohody.

1. Výstavbu a zařízení výměnných stanic, počítajíc v to místnosti a prostory potřebné pro pohraniční kontrolní služby Smluvních stran, provádí na vlastní náklad železniční správa Smluvní strany, na jejímž území je výměnná stanice. Tato železniční správa bude při výstavbě a zařízení výměnné stanice přihlížet k odůvodněným požadavkům druhé Smluvní strany a k potřebám vzájemného železničního styku. 2. Železniční správy Smluvních stran stanoví ve zvláštní dohodě, za jaké úkony ve výměnných stanicích se bude platit náhrada, jakož i způsob odpočtu a placení. 3. Železniční správa Smluvní strany, na jejímž území je výměnná stanice, poskytne železničním zaměstnancům druhé Smluvní strany vhodné umístění pro odpočinek a přenocování.

1. Dozor nad pohraničním úsekem a ve výměnné stanici, jakož i udržování a obnova železničních zařízení náleží železniční správě Smluvní strany, na jejímž území je výměnná stanice. 2. Železniční správy Smluvních stran sjednají zvláštní dohody o dozoru, udržování a obnově železničních staveb a zařízení proťatých státními hranicemi.

1. Železniční správy Smluvních stran stanoví svoje tarify od státních hranic popřípadě ke státním hranicím. 2. Tarifní příjmy z přepravy na pohraničním úseku náleží železniční správě Smluvní strany, na jejímž území je pohraniční úsek. 3. Služební zásilky úřadů sousedního státu činných ve výměnné stanici se přepravují na pohraničním úseku bezplatně.

1. Železniční správy Smluvních stran jsou povinny na území svého státu vybudovat a v řádném stavu udržovat sdělovací a zabezpečovací vedení dopravy vlaků potřebné pro provádění železniční dopravy mezi pohraničními stanicemi. 2. Telegrafní a telefonní vedení spojující pohraniční stanice Smluvních stran musí být zakončeno v těchto stanicích a nesmí mít spojení s vnitrozemskou sítí. 3. Železniční správy Smluvních stran mohou, bude-li to třeba, zavést telekomunikační spojení mezi jinými železničními úřady obou Smluvních stran. 4. Zaměstnanci Smluvních stran vykonávající službu ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích jsou oprávněni bezplatně používat ke služebním účelům železničních telekomunikačních zařízení druhé Smluvní strany.

1. Vzájemné odevzdávání poštovních zásilek v železniční dopravě se řídí ustanoveními Světové poštovní unie, jakož i ustanoveními ujednání sjednaných mezi poštovními správami Smluvních stran. 2. Poštovní správy Smluvních stran stanoví v dohodě s železničními správami stanice pro vzájemné odevzdávání poštovních zásilek. Místa pro vzájemné odevzdávání poštovních zásilek se mají zpravidla shodovat s výměnnými stanicemi.

1. Železniční pořádkovou službu ve výměnných stanicích a na pohraničních úsecích obstarávají příslušné orgány Smluvní strany, na jejímž území jsou tyto stanice a úseky, a to podle svých předpisů. 2. Železniční pořádkovou službu ve vlacích na pohraničních úsecích obstarávají čety těchto vlaků, a to podle předpisů Smluvní strany, na jejímž území jsou tyto úseky. Příslušné místní úřady budou poskytovat přitom veškerou podporu a ochranu těmto vlakovým četám.

1. Za škody nebo nehody vzniklé v železniční dopravě ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích odpovídá vůči třetím osobám železniční správa Smluvní strany, na jejímž území škody nebo nehody vznikly. 2. V poměru mezi železničními správami Smluvních stran bude odpovědnost, jakož i právo postihu upraveno ujednáním těchto železničních správ. 3. Pro odpovědnost za škody vyplývající z přepravní smlouvy platí zvláštní dohody.

1. Pohraniční a celní kontrola cestujících, zavazadel, spěšnin a zboží se může provádět na železničních přechodech ve dne i v noci. 2. Železniční správy Smluvních stran jsou povinny u vlaků dopravovaných přes státní hranice přihlížet v jízdních řádech k takovému zdržení v pohraničních stanicích, jakého je třeba pro výkon pohraničního a celního řízení. Jízdní řády pravidelných vlaků je třeba oznámit alespoň 15 dní před jejich platností příslušným pohraničním a celním orgánům. Těmto orgánům třeba také neprodleně oznámit změny v jízdním řádu, zpoždění vlaků, odřeknutí pravidelných vlaků a zavedení mimořádných vlaků. 3. Při výkonu společných kontrolních služeb (článek 1 odstavec 5) platí zásada, že napřed provádějí kontrolu orgány státu, z něhož vlak vyjíždí, a potom orgány státu, do něhož vlak jede. 4. Kontrolní orgány Smluvní strany, které jezdí k výkonu služby do výměnných nebo pohraničních stanic na území druhé Smluvní strany, mají právo na bezplatnou dopravu vlaky jezdícími mezi těmito stanicemi. 5. Kontrolní orgány Smluvních stran jsou oprávněny doprovázet vlaky na traťovém úseku mezi výměnnou stanicí a pohraniční stanicí druhé Smluvní strany. 6. Železniční správy Smluvních stran poskytnou pohraničním a celním orgánům druhé Smluvní strany ve výměnných stanicích, v nichž se budou společně provádět kontrolní služby (článek 1 odstavec 5), vhodné místnosti a na jejich žádost jim umožní vybudování vlastních telefonních linek, vedoucích na vlastní území po pozemku železničních správ.

1. Zaměstnanci Smluvních stran, vykonávající službu ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích na území druhé Smluvní strany, mohou za účelem výkonu služebních povinností překračovat státní hranice na základě průkazů. Vzor průkazu tvoří přílohu této Dohody. 2. Orgány oprávněné k vydávání průkazů, jakož i způsob jejich vydávání určují vnitřní předpisy každé Smluvní strany. 3. V mimořádných případech, ve kterých nutnost získání průkazu by mohla ohrozit plynulou službu, možno vyslat zaměstnance na dobu nezbytně potřebnou do výměnné stanice nebo na pohraniční úsek na území druhé Smluvní strany bez průkazu uvedeného v odstavci 1. V takových případech je však nutno získat souhlas místních pohraničních orgánů, které o tom uvědomí pohraniční orgány druhé Smluvní strany. 4. Personál pomocných vlaků a sněhových pluhů přejíždějící na území druhé Smluvní strany za účelem poskytnutí pomoci může překročit státní hranice na základě zápisu ve vlakopisu. 5. Zaměstnanci služebně činní ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích jsou povinni po příchodu na území druhé Smluvní strany se neprodleně hlásit místním pohraničním orgánům. 6. Opuštění vlaků na pohraničních úsecích není dovoleno, s výjimkou nutného vystoupení z vlaku z důvodů provozních. Toto ustanovení se nevztahuje na pohraniční a celní orgány. 7. Předpisy Smluvních stran týkající se pobytu cizinců na jejich území se nevztahují na zaměstnance vykonávající službu ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích. 8. Zaměstnanci vykonávající službu mimo výměnné stanice nebo pohraniční úseky na území druhé Smluvní strany překračují státní hranice na základě platných cestovních pasů.

1. Zaměstnanci Smluvních stran konající službu ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích na území druhé Smluvní strany podléhají při každém překročení státních hranic celní a devizové kontrole. Rovněž tak podléhají celní kontrole všechny věci dovážené do výměnných stanic nebo z nich vyvážené, s výhradou ustanovení odstavce 4. 2. Zaměstnanci Smluvních stran, kteří vykonávají službu ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích na území druhé Smluvní strany, mohou si bez povolení, cla a jiných dávek dovážet a vyvážet předměty osobní potřeby, potraviny, nápoje a jiné poživatiny v množství přiměřeném délce jejich služby na území druhé Smluvní strany. Pro dovoz a vývoz devizových hodnot platí předpisy každé ze Smluvních stran. 3. Zařízení služebních místností, předměty potřebné k výkonu služby, nářadí a materiál potřebný k opravám a udržování zařízení ve výměnných stanicích na území druhé Smluvní strany možno dovážet a vyvážet bez zvláštního povolení, cla a dávek. 4. Úřední spisy, jakož i věci, platební prostředky a jiné hodnoty uschované, zadržené nebo zabavené kontrolními orgány jedné Smluvní strany ve výměnných stanicích nebo na pohraničních úsecích na území druhé Smluvní strany, jakož i částky vybrané na cle a dávkách se vyvážejí z výměnné stanice nebo z pohraničních úseků a dovážejí se do výměnných stanic bez povolení a omezení, bez cla a dávek a bez kontroly.

Tato Dohoda podléhá ratifikaci a nabude účinnosti dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena ve Varšavě.

Tato Dohoda se sjednává na dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti. Její platnost se mlčky prodlužuje na další pětileté období, pokud jedna ze Smluvních stran nevypoví Dohodu alespoň rok před uplynutím příslušného pětiletého období.

Dnem nabytí účinnosti této Dohody pozbývá platnosti Smlouva mezi Československou republikou a Polskou republikou o úpravě vzájemného železničního styku, podepsaná v Praze dne 30. května 1927, spolu s Protokoly, podepsanými oběma Smluvními stranami v Praze dne 18. června 1930 a dne 17. února 1933, jimiž se tato Smlouva mění nebo doplňuje. Tato Dohoda byla vyhotovena v Praze dne 31. ledna 1958 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém a polském, při čemž oba texty mají stejnou platnost. Na důkaz toho uvedení zmocněnci podepsali tuto Dohodu a opatřili ji pečetěmi.