Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě o spolupráci na úseku veterinárním a o Smlouvě o spolupráci na úseku karantény a ochrany rostlin před škůdci a chorobami

Aby předešly nakažlivým a jiným hromadným onemocněním zvířat a aby překonaly již vzniklá onemocnění, budou smluvní strany provádět: 1. Koordinaci opatření nutných k zamezení rozšiřování infekčních nemocí a také k likvidaci těchto nemocí a budou v nutných případech provádět společná opatření, zejména v pohraničních oblastech. 2. Pravidelnou (nejméně jednou měsíčně) výměnu informací o rozšiřování nakažlivých onemocnění, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k této Smlouvě. 3. Okamžité informování ostatních účastníků Smlouvy o vzniku a rozšíření na svém území nemocí s vysokým stupněm nakažlivosti nebo úmrtnosti zvířat a o opatřeních k likvidaci těchto nemocí (seznam nemocí je uveden v příloze č. 2 k této Smlouvě). 4. Koordinaci plánu výroby sér, vakcin a jiných veterinárních přípravků a unifikaci státní kontroly těchto přípravků. 5. Technickou pomoc na žádost kterékoliv smluvní strany při studiu onemocnění zvířat a pomoc v boji s těmito nemocemi tím, že v nutných případech budou vysláni na pomoc odborníci a také dodáno zařízení a veterinární přípravky. 6. Pomoc na žádost kterékoliv smluvní strany při organizaci výroby nebo získávání vakcin, sér, antibiotik, diagnostických a farmaceutických preparátů a jiných prostředků používaných ve veterinárním lékařství, a také pomoc při projektování výstavby veterinárních objektů. 7. Spolupráci vědeckých ústavů veterinárního lékařství při výzkumu nemocí zvířat a zejména antropozoonos, spolupráci ve zdokonalování a používání nejefektivnějších metod diagnostiky a prostředků proti nakažlivým onemocněním hospodářských zvířat, a také při standardizaci očkovacích přípravků a při jejich kontrole.

Za účelem vzájemného seznámení s organizací veterinární služby a s výsledky vědecké a praktické práce na tomto úseku budou smluvní strany provádět: 1. Výměnu platných zákonů, instrukcí, předpisů, odborné literatury, metodik vědeckovýzkumných ústavů, učebních plánů a osnov veterinárních škol a jiných materiálů, týkajících se veterinářství. 2. Vzájemnou informaci o přípravě nejdůležitějších porad a konferencí o otázkách veterinářství, a kursech pro zvýšení kvalifikace odborníků ve veterinářství s tím, aby odborníci smluvních stran měli možnost zúčastnit se těchto akcí. 3. Vzájemné vysílání profesorského a učitelského sboru vysokých škol veterinárního lékařství, vědeckých pracovníků i praktiků za účelem studia výsledků veterinární vědy a praxe a výměny zkušeností.

Smluvní strany učiní opatření k vypracování dvoustranných smluvních ujednání o způsobu dovozu, vývozu a tranzitu zvířat, potravin a surovin živočišného původu a předmětů, které mohou být nositeli infekce.

Spojení mezi veterinárními službami smluvních stran v otázkách vyplývajících z této Smlouvy, se uskutečňuje jednak přímo, jednak prostřednictvím pracovního aparátu stálé komise Rady vzájemné hospodářské pomoci pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci v zemědělství.

Výdaje, vzniklé při uskutečňování zásad této Smlouvy, jsou rozdělovány takto: 1. Výdaje, vzniklé při uskutečňování bodů 2 a 3 článku I a bodu 1 článku II, hradí smluvní strana, která posílá informace a materiály uvedené ve zmíněných bodech. 2. Výdaje, spojené s příjezdem a pobytem osob, uvedených v bodech 2 a 3 článku II, hradí smluvní strana, která tyto osoby vysílá. 3. Výdaje, vzniklé při provádění opatření vyjmenovaných v bodech 1, 5 a 6 článku I, se rozdělují podle dohody mezi zainteresované strany.

Tato Smlouva je k podpisu od 1. července 1960 v Moskvě. Tato Smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou odevzdány do úschovy sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci, který bude plnit funkci depositora Smlouvy. Smlouva nabude platnosti v den odevzdání páté ratifikační listiny do úschovy, o čemž depositor podá zprávu všem státům, které tuto Smlouvu podepsaly.

Po nabytí platnosti Smlouvy se může ke Smlouvě připojit kterýkoliv stát. Pro každý stát, který se připojí k této Smlouvě, a také pro státy, které odevzdají do úschovy své ratifikační listiny po nabytí platnosti Smlouvy, vstoupí Smlouva v platnost v den, kdy stát odevzdá do úschovy své ratifikační listiny nebo dokument o přistoupení ke Smlouvě.

Po uplynutí pětiletého období ode dne nabytí platnosti této Smlouvy každá smluvní strana může Smlouvu vypovědět, o čemž podá písemnou zprávu depositorovi. Smlouva ztrácí pro takového účastníka platnost za šest měsíců ode dne, kdy depositor obdržel zprávu o vypovězení Smlouvy.

Tato Smlouva byla sestavena v ruském jazyku v jednom výtisku, který bude odevzdán do úschovy sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci. Sekretariát Rady vzájemné hospodářské pomoci odešle smluvním stranám náležitě ověřené kopie Smlouvy, a také bude státy, které podepsaly tuto dohodu nebo se k ní dodatečně připojily, informovat o tom, že obdržel k úschově ratifikační listiny, dokumenty o přistoupení ke Smlouvě a výpovědi Smlouvy. Sepsáno v Sofii dne 14. prosince 1959. Pro potvrzení správnosti výše uvedeného podepsali níže uvedení zástupci, kteří byli k tomuto zplnomocněni vládami svých zemí, tuto Smlouvu.