Vyhláška ministra zahraničních věcí o Celní úmluvě o karnetech E.C.S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A.T.A. pro dovozní celní záznam zboží

a) Výrazem „vzorky“ se rozumějí takové předměty, které představují určitý druh zboží již vyrobeného, nebo které jsou modelem zboží, jehož výroba se připravuje, pod podmínkou: 1. že patří osobě usazené v cizině a že jsou dováženy jedině proto, aby byly předvedeny v území, kam se dovážejí, a to za účelem získávání objednávek zboží, které má být dovezeno z ciziny; 2. že nebudou ani prodány ani dány do běžného užívání, leč nakolik by toho bylo třeba k jejich předvádění, a že jich ani nebude použito jakýmkoli jiným způsobem, ať v nájmu, či za úplatu za jejich pobytu na území, kam byly dovezeny; 3. že jsou určeny k zpětnému vývozu ve vhodné době a 4. že je možné zjistit jejich totožnost při zpětném vývozu, avšak nevztahuje se na ty případy, kdy touž osobou jsou dováženy či témuž příjemci zasílány stejné předměty v takovém množství, že, přihlédne-li se k nim jako k celku, nemají již povahu vzorků podle běžných obchodních zvyklostí. b) „Dovozními dávkami“ se rozumějí cla a všechny jiné dávky a poplatky vybírané při dovozu nebo v souvislosti s dovozem, jakož i spotřební dávky a vnitřní daně, jimž podléhá dovážené zboží, avšak s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena na přibližnou cenu poskytnutých služeb a jež nevytvářejí nepřímou ochranu domácích výrobků nebo zdanění dovozu k fiskálním účelům. c) „Karnetem E. C. S.“ (Echantillons commerciaux - Commercial samples, tj. obchodní vzorky) se rozumí listina vypracovaná pod tímto názvem Radou a otištěná v příloze této Úmluvy. Text této listiny má být vytištěn v jazyce francouzském, anglickém a v úředním jazyce či v jednom z úředních jazyků země, kde se listina vystavuje. d) „Schváleným sdružením“ se rozumí sdružení, jež bylo schváleno celními úřady jedné ze smluvních stran pro vystavování karnetů E. C. S. nebo pro ručení za platbu dovozních dávek a ostatních částek uvedených v článku II této Úmluvy. e) „Vystavujícím sdružením“ se rozumí schválené sdružení, které vystavuje karnety E. C. S. v zemi prvého vývozu vzorků. f) „Ručícím sdružením“ se rozumí schválené sdružení dovozní země, které ručí za zaplacení dovozních dávek a ostatních částek uvedených v článku II této Úmluvy. g) „Úmluvou o zřízení Rady“ se rozumí Úmluva o zřízení Rady pro celní spolupráci, uzavřená v Bruselu dne 15. prosince 1950. h) „Radou“ se rozumí Rada pro celní spolupráci, o níž se zmiňuje odstavec g) tohoto článku.

1. Každé ručící sdružení ručí celním úřadům území, v němž má toto sdružení sídlo, za zaplacení dovozních dávek a ostatních částek uvedených ve 4. odstavci tohoto článku, které může být požadováno za vzorky dovezené do této země na podkladě karnetů E. C. S., vystavených příslušným vystavujícím sdružením. Ručící sdružení není povinno platit více než částku připadající na dovozní dávky, zvýšenou o 10 %. 2. Karnety E. C. S. jsou vystavovány vystavujícími sdruženími. Smějí být vystaveny pouze fyzickým nebo právnickým osobám usazeným v zemi, kde je karnet vystavován, které mohou prokázat, že jsou buď výrobcem nebo obchodníkem nebo zástupcem či zaměstnancem výrobcovým nebo obchodníkovým. 3. Výjimkou z ustanovení 2. odstavce tohoto článku smějí vystavující sdružení vystavovat karnety i osobám, které nejsou usazeny v zemi, kde je karnet vystavován, uznávají-li celní úřady dovozní země platnost karnetů takto vydaných. 4. Každá smluvní strana přijme každý karnet E. C. S. platný pro její území, který byl vystaven a použit za podmínek stanovených touto Úmluvou, jakožto záruční jistotu za dovozní dávky a ostatní částky (vyjma poplatky a dávky zmíněné v písm. b) článku I této Úmluvy), jež by mohly být požadovány z titulu dovozu dotyčných vzorků. Tyto vzorky musí být způsobilé k dovoznímu záznamu v zemi dovozní a musí být dováženy fyzickou osobou usazenou na území jiné smluvní strany. 5. Výjimkou z ustanovení odstavce 4 tohoto článku mohou smluvní strany přijímat za podmínek, jež samy určí, karnety E. C. S. pro vzorky, jež nejsou doprovázeny, nebo pro vzorky dovážené fyzickou osobou usazenou na jejich vlastním území.

Karnety E. C. S. nebo části karnetů E. C. S. určené k tomu, aby byly vystaveny v zemi, kam se dovážejí, a jež jsou některému schválenému sdružení zabývajícímu se vystavováním karnetů zasílány korespondujícím cizozemským sdružením, mezinárodní organizací nebo celním úřadem některé smluvní strany, budou propuštěny bez dovozních dávek a nebudou podléhat žádným dovozním zákazům nebo omezením. Obdobné úlevy budou poskytovány i při vývozu.

Vystavující sdružení má na obálce a na vstupních útržcích karnetu podle okolností uvést země, pro které tento karnet neplatí.

Vystavující sdružení smějí vystavovat karnety E. C. S. s platností nejvýše jednoho roku ode dne vystavení.

Jakmile byl karnet E. C. S. vystaven vystavujícím sdružením, nesmí být přidán žádný předmět do seznamu vzorků vyjmenovaných na rubu obálky karnetu.

1. Vzorky dovážené na podkladě karnetu E. C. S. musí být vyvezeny zpět bez změny totožnosti v době platnosti karnetu a ve lhůtě stanovené celními úřady země dočasného dovozu. Tato lhůta nebude smět v žádném případě přesahovat dobu platnosti karnetu. 2. Vzorky kryté určitým karnetem E. C. S. a vyvážené či dovážené najednou, musí být dovezeny zpět či vyvezeny zpět rovněž najednou, pokud celní úřady zemí, které jsou dotčeny, nepovolí výjimek. 3. Důkazem o zpětném vývozu je osvědčení o zpětném vývozu, vydané na karnetu E. C. S. celními úřady země, kam byly vzorky dočasně dovezeny.

1. V případě, že celní úřady některé smluvní strany povolí, aby určité vzorky, dovezené na jejich území na podkladě karnetu E. C. S., nemusely být vyvezeny zpět, bude ručící sdružení zproštěno záruční povinnosti teprve tehdy, až celní úřady země dočasného dovozu potvrdí na onom karnetu, že otázka zpětného vývozu těchto vzorků jest vyřízena. 2. Nemohou-li dočasně dovezené vzorky být vyvezeny zpět, poněvadž byly zabaveny z jiného důvodu než na dožádání soukromé osoby, povinnost zpětného vývozu ve lhůtách stanovených v článku VII této Úmluvy se staví po dobu zabavení. 3. Celní úřady budou pokud možno sdělovat ručícímu sdružení případy, kdy zabavily nebo daly zabavit vzorky kryté karnetem E. C. S. se zárukou tohoto sdružení, a zpraví je o opatřeních, která hodlají učinit.

Jakmile celní úřady některé smluvní strany bezvýhradně potvrdily zpětný vývoz vzorků krytých karnetem E. C. S., nemohou již požadovat na ručícím sdružení, aby zaplatilo částky uvedené v článku II této Úmluvy, pokud jde o tyto vzorky. Nicméně bude moci být vůči ručícímu sdružení ještě uplatněn požadavek z titulu jeho záruky v tom případě, kdyby se dodatečně zjistilo, že osvědčení o zpětném vývozu bylo získáno nesprávně nebo podvodným způsobem nebo že došlo k porušení podmínek stanovených pro dočasný dovoz.

Celní potvrzení na karnetech E. C. S. udílená za podmínek stanovených touto Úmluvou nepodléhají žádnému poplatku za celní řízení, pokud se tyto úkony provádějí u celnic nebo celních hlídek a v normálních jejich pracovních hodinách.

1. Nebyl-li některý karnet E. C. S. řádně vyřízen, mohou celní úřady země dočasného dovozu přijmout jako důkaz zpětného vývozu vzorků, a to třebas i po uplynutí platnosti karnetu a ačkoli nemají protidůkazu o tom, že k zpětnému vývozu nedošlo: a) údaje uvedené celními úřady jiné smluvní strany na onom karnetu E. C. S. při zpětném dovozu do výchozí země, pod podmínkou, že se tyto údaje týkají zpětného dovozu, o němž může být prokázáno, že vskutku nastal po zpětném vývozu, jejž má dokázat; b) osvědčení celních úřadů jiné smluvní strany, které se zakládá na údajích uvedených na útržku odděleném od karnetu při dovozu do území této smluvní strany, pod podmínkou, že se tyto údaje týkají dovozu, o němž může být prokázáno, že vskutku nastal po zpětném vývozu, jejž má dokázat. 2. Celní úřady země dočasného dovozu mohou připustit též jakýkoli jiný důkaz o tom, že vzorky jsou jinde než v této zemi. 3. V případě zničení, ztráty nebo krádeže karnetu E. C. S. týkajícího se vzorků, jež jsou na území některé ze smluvních stran, celní úřady této smluvní strany přijmou na žádost vystavujícího sdružení a s výhradou podmínek, které by tyto úřady stanovily, náhradní listinu, jejíž platnost projde týmž dnem jako karnet, jejž tato listina nahrazuje.

U případů uvedených v článku XI této Úmluvy budou celní úřady moci vybrat poplatek za vyřízení karnetu.

Celní úřady nebudou v žádném případě požadovat na ručícím sdružení, aby zaplatilo dovozní dávky a ostatní částky uvedené v článku II této Úmluvy, nebyl-li tento požadavek uplatněn vůči tomuto sdružení do jednoho roku ode dne, kdy prošla platnost karnetu.

1. Ručící sdružení mají lhůtu šesti měsíců ode dne oznámení o nevyřízení karnetu E. C. S., aby mohla provést důkaz o zpětném vývozu vzorků za podmínek stanovených touto Úmluvou. 2. Nebude-li tento důkaz proveden v předepsané lhůtě, je ručící sdružení povinno ihned složit jistotu nebo prozatímně zaplatit dovozní dávky a ostatní částky uvedené v článku II této Úmluvy. Toto složení nebo zaplacení se stane konečným po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne složení jistoty nebo prozatímního zaplacení. Během této lhůty může ručící sdružení ještě využít úlev stanovených v předchozím odstavci, aby mohlo docílit vrácení složených nebo zaplacených částek. 3. U zemí, jejichž předpisy neznají složení jistoty nebo prozatímní zaplacení dovozních dávek, budou platby, jež by byly provedeny podle ustanovení předchozího odstavce, považovány za konečné, při čemž se však rozumí, že zaplacené částky mohou být vráceny, bude-li celním úřadům podán důkaz o zpětném vývozu vzorků podle ustanovení této Úmluvy.

Žádné ustanovení této Úmluvy nevylučuje, aby smluvní strany, jež tvoří celní nebo hospodářskou unii, vydaly zvláštní pravidla pro osoby, které jsou usazeny v zemi tvořící součást této unie.

V případě podvodu, přestupku nebo zneužití mají smluvní strany právo zahájit bez ohledu na ustanovení této Úmluvy stíhání proti osobám používajícím karnetu, aby na nich vymohly dovozní dávky a ostatní dlužné částky, jakož i aby dosáhly uložení trestu, jemuž tyto osoby podléhají. V takových případech mají sdružení poskytovat celním úřadům pomoc.

Ustanovení této úmluvy se vztahují též na kinematografické pozitivní filmy reklamní povahy o šířce nepřesahující 16 mm, bude-li uspokojivě prokázáno celním úřadům, že jde o filmy reprodukující hlavně fotografie (se zvukovým pásem nebo bez něho), jež předvádějí povahu nebo činnost výrobků nebo zařízení, jejichž vlastnosti nemohou být vhodně ukázány pomocí vzorků nebo katalogů, pod podmínkou, že tyto filmy: a) se vztahují na výrobky nebo zařízení dávané do prodeje nebo do pronájmu osobou usazenou na území jiné smluvní strany; b) jsou takové, že se hodí k předvádění možným zákazníkům, nikoli však k veřejnému promítání, a c) jsou dováženy v balíku obsahujícím pouze jednu kopii každého filmu a netvořícím součást významnější zásilky filmů.

1. Smluvní strany se sejdou v případě potřeby, aby přezkoumaly podmínky, za nichž je tato Úmluva prováděna, a zejména, aby učinily potřebná opatření k zajištění jejího jednotného výkladu a provádění. 2. Generální tajemník Rady svolává tato zasedání na žádost kterékoli smluvní strany; není-li smluvními stranami rozhodnuto jinak, konají se v sídle Rady. Smluvní strany stanoví jednací řád pro tato zasedání. 3. Rozhodnutí smluvních stran jsou přijímána dvoutřetinovou většinou přítomných smluvních stran, které se zúčastní hlasování. 4. Smluvní strany nemohou učinit platné rozhodnutí o jakékoli otázce, není-li jich přítomna nadpoloviční většina.

1. Každý spor, jenž vznikne mezi smluvními stranami ve věci výkladu nebo provádění této Úmluvy, bude urovnán pokud možno přímým jednáním mezi nimi. 2. Spor, který nebude urovnán cestou přímého jednání, bude předložen smluvními stranami, mezi nimiž došlo ke sporu, smluvním stranám shromážděným podle ustanovení článku XVIIa, které spor prozkoumají a vysloví doporučení k jeho urovnání. 3. Smluvní strany, mezi nimiž došlo ke sporu, se mohou předem dohodnout, že přijmou doporučení smluvních stran jako závazné.

Tato Úmluva je otevřena do 30. září 1956 k podpisu každé vládě, která je smluvní stranou Úmluvy o zřízení Rady.

Tato Úmluva je podrobena ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u belgického ministerstva zahraničních věcí, které vyrozumí o tomto uložení všechny vlády, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i generálního tajemníka Rady.

1. Za tři měsíce po dni, kdy budou u belgického ministerstva zahraničních věcí uloženy ratifikační listiny tří vlád, nabude tato Úmluva účinnosti vůči těmto vládám. 2. Pro každou vládu, která tuto Úmluvu podepsala a svoji ratifikační listinu uloží po tomto datu, nabude Úmluva účinnosti za tři měsíce po dni uložení této ratifikační listiny u belgického ministerstva zahraničních věcí.

1. Vláda kteréhokoli státu, který tuto Úmluvu nepodepsal a který je smluvní stranou Úmluvy o zřízení Rady, může přistoupit k této Úmluvě počínaje od 1. října 1956. 1a. Vláda každého členského státu Organizace spojených národů nebo jejich specializovaných institucí jakož i vláda kteréhokoli jiného státu, který obdržel za tím účelem pozvánku od smluvních stran, může rovněž přistoupit k této Úmluvě. 2. Listiny o přístupu budou uloženy u belgického ministerstva zahraničních věcí, které o každém přístupu vyrozumí všechny vlády, jež tuto Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i generálního tajemníka Rady. 3. Tato Úmluva nabude účinnosti vůči každé přistupující vládě za tři měsíce po dni uložení listiny o přístupu, avšak nikoli dříve, než nabude účinnosti podle odstavce 1 článku XXI shora.

1. Tato Úmluva je uzavřena na neomezenou dobu, avšak každá smluvní strana ji může vypovědět kdykoli po uplynutí dvanácti měsíců od jejího vstupu v účinnost podle odstavce 1 článku XXI shora. Výpověď nabude účinnosti za tři měsíce po dni, kdy oznámení o výpovědi došlo belgickému ministerstvu zahraničních věcí; toto ministerstvo vyrozumí o došlé výpovědi všechny vlády, jež tuto Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i generálního tajemníka Rady. 2. Každý karnet E. C. S. vydaný přede dnem, kdy výpověď nabude účinnosti, zůstane v platnosti a rovněž zůstane v platnosti ručení ručícího sdružení.

Každá vláda může buď při ratifikaci či přístupu, anebo později prohlásit ve sdělení doporučeném belgickému ministerstvu zahraničních věcí, že tato Úmluva se vztahuje též na všechna nebo na některá z území, za něž je mezinárodně odpovědna; Úmluva pak začne platit pro tato území za tři měsíce po dni, kdy belgické ministerstvo zahraničních věcí obdrželo toto oznámení, avšak nikoli dříve, než tato Úmluva nabude účinnosti vůči dotčené vládě. 2. Každá vláda, která podle odstavce 1 tohoto článku přijala Úmluvu pro některé území, za které je mezinárodně odpovědna, může jménem tohoto území zaslat oznámení o výpovědi belgickému ministerstvu zahraničních věcí podle ustanovení článku XXIII této Úmluvy. 3. Belgické ministerstvo zahraničních věcí vyrozumí všechny vlády, jež tuto Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i generálního tajemníka Rady o každém oznámení, jež mu došlo podle tohoto článku.

1. Smluvní strany mohou doporučit změny této Úmluvy. 2. Text každého návrhu na změnu takto doporučeného sdělí belgické ministerstvo zahraničních věcí všem smluvním stranám, vládám všech ostatních států, které Úmluvu podepsaly neb k ní přistoupily, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a generálnímu tajemníkovi Rady. 3. Každý návrh změny, který byl sdělen podle předchozího odstavce, bude považován za přijatý, jestliže žádná smluvní strana nevznese námitky ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy belgické ministerstvo zahraničních věcí oznámilo zmíněný návrh změny smluvním stranám. 4. Belgické ministerstvo zahraničních věcí oznámí všem smluvním stranám jakož i generálnímu tajemníkovi Rady, zda byla vznesena námitka proti návrhu změny, a v případě, že nebyla uplatněna, změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany tři měsíce po uplynutí šestiměsíční lhůty, která byla stanovena v předchozím odstavci. 5. Belgické ministerstvo zahraničních věcí oznámí všem smluvním stranám i ostatním státům, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a generálnímu tajemníkovi Rady, přijaté změny nebo změny pokládané za přijaté. 6. U každé vlády ratifikující tuto Úmluvu nebo k ní přistupující se má zato, že přijala změny, které vstoupily v platnost ke dni předložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, jakož i pravidla pro pozměňování karnetu E. C. S., která jsou v platnosti k tomuto dni. 7. Výjimkou z ustanovení tohoto článku smluvní strany stanoví pravidla pro pozměňování karnetu E. C. S.

K této Úmluvě nejsou přípustny výhrady.