Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
Soudy, prokuratury, rozhodčí a jiné orgány smluvních stran, které působí ve věcech občanských, rodinných a trestních, si poskytují v těchto věcech navzájem právní pomoc za podmínek stanovených v této Smlouvě.
Právní pomoc v občanských, rodinných a trestních věcech se poskytuje doručováním písemností a prováděním jednotlivých procesních úkonů, jako je výslech svědků, účastníků nebo obviněných, provádění znaleckých důkazů, ohledání a jiné.
Pokud v této Smlouvě není stanoveno jinak, při poskytování právní pomoci se příslušné orgány smluvních stran stýkají prostřednictvím orgánů, které si smluvní strany vzájemně oznámí diplomatickou cestou.
Orgány smluvních stran používají při poskytování právní pomoci některého z jazyků smluvních stran.
Doklad o doručení se pořídí podle právních předpisů dožádané smluvní strany. V dokladu musí být uvedeno místo a den přijetí a podpis příjemce nebo údaj o jiném způsobu doručení.
Smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti vlastním občanům i prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V tomto případě nelze použít donucovacích prostředků.
Poskytnutí právní pomoci v občanských, rodinných a trestních věcech může být odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že by vyřízením dožádání byla porušena její svrchovaná práva nebo základní zásady jejího zákonodárství.
Ústřední justiční orgány smluvních stran si vzájemně poskytují na žádost informace o právních předpisech, které platí nebo platily v jejich státech, spolu s jejich zněním, jakož i informace o jednotlivých právních otázkách.
Ústřední justiční orgány smluvních stran si vzájemně poskytují na žádost pomoc při zjišťování adres osob zdržujících se na území jejich státu, je-li toho zapotřebí k uplatnění práv jejich občanů.
Ustanovení této Smlouvy se vztahují obdobně i na právnické osoby.
Pokud tato Smlouva nestanoví jinak, je pro zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům příslušný soud smluvní strany, jejímž občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.
Ustanovení článků 20 a 21 této Smlouvy bude použito obdobně i při vrácení způsobilosti k právním úkonům.
Pro určení zda tu manželství je či není a pro vyslovení neplatnosti manželství platí obdobně ustanovení článku 26 této Smlouvy.
Je-li třeba učinit opatření k ochraně zájmů občana jedné smluvní strany, jehož pobyt nebo majetek je na území druhé smluvní strany, bude o tom ihned vyrozuměna diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, o jejíhož občana jde. V neodkladných případech učiní orgán druhé smluvní strany příslušná prozatímní opatření podle právního řádu svého státu a podá potom ihned zprávu příslušné diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu. Taková opatření zůstanou v platnosti, dokud orgán příslušný podle ustanovení článku 30 odstavce 1 této Smlouvy nerozhodne jinak.
Věcná práva k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží, a k rozhodování o nich je příslušný orgán této smluvní strany.
Dědické poměry se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době smrti.
Jestliže podle právního řádu smluvní strany, jímž se řídí dědické poměry, není dědiců, movité jmění se odevzdá smluvní straně, jejímž občanem byl zůstavitel v době smrti, nemovité jmění smluvní straně, na jejímž území nemovitost leží.
Zemře-li občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, uvědomí příslušný orgán bez odkladu přímo diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany o úmrtí a sdělí vše, co je známo o dědicích, o jejich bydlišti nebo pobytu a o předmětu dědictví, jakož i o případné závěti. Je-li tomuto orgánu známo, že po zemřelém zůstal majetek i v jiném státě, podá zprávu i o tom.
V dědických věcech včetně dědických sporů jsou diplomatické mise a konzulární úřady smluvních stran oprávněny zastupovat bez zvláštní plné moci před orgány druhé smluvní strany vlastní občany, pokud tito občané jsou nepřítomni a neustanoví si zmocněnce.
Zemře-li občan jedné smluvní strany v době přechodného pobytu na území druhé smluvní strany, věci, které měl u sebe, budou bez dalšího řízení a po úhradě jeho dluhů odevzdány spolu s jejich seznamem diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejímž byl občanem.
K vyhlášení závěti je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území je závěť. Orgánu příslušnému k projednání dědictví je třeba zaslat ověřený opis závěti a protokolu o jejím vyhlášení a na žádost i originál závěti.
Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany nárok na osvobození od soudních a notářských poplatků a nákladů, jakož i na bezplatnou právní pomoc v průběhu řízení za stejných podmínek jako její vlastní občané.
Rozhodnutí uvedená v ustanovení článku 50 této Smlouvy budou uznávána a vykonávána za podmínek, že a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno; b) soud smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, mohl o věci rozhodnout podle této Smlouvy nebo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá; c) účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno, se řízení nezúčastnil, byl však včas a řádně pozván k účasti na řízení podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen; d) o téže věci mezi týmiž účastníky nebylo již dříve vydáno pravomocné rozhodnutí soudem nebo rozhodčím orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno; e) uznání nebo výkon rozhodnutí není v rozporu s ustanovením článku 13 této Smlouvy.
Rozhodnutí rozhodčích orgánů budou uznána a vykonána za podmínek uvedených v ustanovení článku 51 této Smlouvy, jakož i za podmínek, že a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanovených dohodou; b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
K uznání a k povolení výkonu rozhodnutí je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území rozhodnutí má být uznáno nebo vykonáno.
Orgán smluvní strany, na jejímž území byly náklady zálohovány státem, požádá příslušný soud druhé smluvní strany, aby náklady a poplatky vymohl. Soud vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé smluvní strany.
Ustanoveními této Smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní předpisy smluvních stran týkající se převodu peněz nebo vývozu věcí, získaných výkonem.
Vydání nemá místa, jestliže a) vyžadovaná osoba je občanem dožádané smluvní strany v době, kdy dojde žádost o vydání; b) trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany; c) podle právního řádu dožádané smluvní strany trestní řízení nemůže být zahájeno nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodu promlčení nebo z jiného zákonného důvodu; d) vydání není podle právního řádu jedné ze smluvních stran přípustné; e) proti osobě, o jejíž vydání se žádá, byl pro týž trestný čin na území dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek anebo trestní řízení bylo pravomocným rozhodnutím zastaveno.
Neobsahuje-li žádost o vydání všechny nutné údaje, může dožádaná smluvní strana žádat o její doplnění, k čemuž může určit lhůtu do dvou měsíců. Tato lhůta může být na žádost prodloužena.
Po dojití žádosti o vydání učiní dožádaná smluvní strana bez odkladu opatření k zatčení vyžádané osoby. Těchto opatření není třeba, je-li zřejmé, že vydání podle této Smlouvy nemá místa.
Je-li proti vyžádané osobě vedeno trestní řízení nebo byla-li tato osoba odsouzena pro jiný trestný čin na území dožádané smluvní strany, může být vydání odloženo až do skončení trestního řízení nebo výkonu trestu.
Žádá-li o vydání téže osoby více států, rozhodne dožádaná smluvní strana, které žádosti vyhoví. Přitom přihlédne k občanství vyžádané osoby, k místu spáchání a k povaze trestných činů.
Jde-li o vydání k výkonu trestu, který byl uložen v řízení konaném v nepřítomnosti vydané osoby, mohou smluvní strany vydání vázat na podmínku, že bude provedeno nové trestní řízení za přítomnosti vydané osoby.
Smluvní strany si sdělí výsledek trestního řízení proti vydané osobě. Byla-li vydaná osoba odsouzena, bude též zaslán opis pravomocného rozsudku.
Dožádaná smluvní strana oznámí druhé smluvní straně místo a dobu vydání vyžádané osoby. Vyžádanou osobu je možno propustit na svobodu, nepřevezme-li ji dožadující smluvní strana do patnácti dnů ode dne stanoveného pro vydání.
Vyhne-li se vydaná osoba jakýmkoliv způsobem trestnímu řízení nebo výkonu trestu a zdržuje-li se na území dožádané smluvní strany, bude na novou žádost vydána, aniž je třeba zaslat listiny uvedené v článku 65 této Smlouvy.
Náklady vydání i průvozu nese smluvní strana, na jejímž území vznikly.
Kromě důvodů uvedených v článku 13 této Smlouvy lze odmítnout právní pomoc v trestních věcech též v případě, že se žádá o právní pomoc: a) v souvislosti s jednáním, které podle právního řádu dožádané smluvní strany není trestným činem; b) v souvislosti s jednáním, pro které vydání podle ustanovení článku 64 bodu d) této Smlouvy nemá místa; c) v trestním řízení vedeném proti občanu dožádané smluvní strany, který se nenachází na území dožadující smluvní strany.
Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.