Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích
ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích
(1)
Průběh státních hranic mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou od trojstátního hraničního bodu smluvních států a Německé spolkové republiky až k hraničnímu bodu XI je, vyjma částí státních hranic upravených v článku 2, určen usneseními, která o tom učinila v letech 1920 až 1923 Rozhraničovací komise na základě článku 27 bodu 6 a článků 29, 30 a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, jakož i části II Úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách, uzavřené v Praze dne 10. března 1921. Tento průběh státních hranic je potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1938.
(2)
Na základě vpředu uvedených ustanovení mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye a usnesení Rozhraničovací komise je část státních hranic uvedená v odstavci 1 tam, kde byla stanovena Rozhraničovací komisí střednicí vodních toků, nepohyblivá, to znamená, že je definitivně určena bez ohledu na pozdější změny střednice těchto vodních toků.
(1)
Odchylně od ustanovení článku 1 je touto Smlouvou určen průběh státních hranic
1.v hraničním úseku VI (článek 10) od dvojice hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/6 po hraniční znak 4 za hraničním bodem VI/6 (československá obec Staňkov, okres Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská městská obec Litschau, politický okres Gmünd, na straně druhé) - příloha 1
2.v hraničním úseku VI od dvojice hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/72 po hraniční znak 6 za hraničním bodem VI/72 (československá obec Košťálkov, okres Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská obec Kautzen, politický okres Waidhofen an der Thaya, na straně druhé) - příloha 2
3.v hraničním úseku VII od hraničního znaku VII/42 po dvojici hraničních znaků 1a, 1b za hraničním znakem VII/43 (československá obec Vratěnín, okres Znojmo, na straně jedné a rakouská obec Rabesreit, politický okres Waidhofen an der Thaya a rakouská městská obec Drosendorf-Zissersdorf, politický okres Horn, na straně druhé) - příloha 3
4.v hraničním úseku IX od hraničního bodu 8 za hraničním znakem IX/31 po hraniční znak 2 za hraničním bodem IX/33 a od hraničního bodu 2 za hraničním bodem IX/34 po hraniční znak 0/10 za hraničním bodem IX/34 (československá obec Hrabětice, okres Znojmo, na straně jedné a rakouské obce Neudorf bei Staatz a Wildendürnbach, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 4
5.v hraničním úseku IX od hraničního znaku 4 za hraničním bodem IX/69 po hraniční bod IX/70 a od hraničního znaku 0/3 za hraničním bodem IX/71 po hraniční bod IX/72 (československá obec Mikulov, okres Břeclav, na straně jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 5
6.v hraničním úseku X od hraničního bodu X po hraniční bod 4 za hraničním bodem X (československá obec Sedlec, okres Břeclav, na straně jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 6.
(2)
Přílohy 1, 2, 3, 5 a 6 obsahují každá podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1 : 2880, polní náčrty v měřítku 1 : 500 nebo 1 : 1000 a seznam souřadnic polygonových bodů. Příloha 4 obsahuje podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1 : 2880 a seznam souřadnic polygonových bodů.
(3)
Pozdější změny polohy hraničních potoků a hraničních příkopů uvedených v přílohách 1 až 6 nebudou mít žádný vliv na průběh státních hranic.
(1)
Od hraničního bodu XI probíhají státní hranice v přímce určené tímto hraničním bodem a hraničním znakem XI ČS až k průsečíku této přímky se střednicí řeky Dyje. Dále sledují až k zaústění řeky Dyje do řeky Moravy střednici řeky Dyje směrem po proudu až k průsečíku střednice řeky Dyje s přímkou, která je určena polohami hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/2, danými v době podpisu této Smlouvy a znázorněnými v plánu státních hranic v měřítku 1 : 5000 (příloha 7) a v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8).
(2)
Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí řeky Dyje, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy řeky sledují státní hranice střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry platné bezprostředně před započetím stavby více než o jednu čtvrtiny šířky koryta pro střední vodu. Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hranic může být průběh hraniční čáry změněn takovými stavebními opatřeními pouze jednou.
(3)
Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice řeky Dyje souvisle a plynule probíhající čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední vodu stejně vzdálena. Za okraje břehů koryta pro střední vodu se pokládají čáry smáčení břehů řeky - u ostrovů čáry smáčení břehů hlavního ramene - při střední vodě. Střední voda je dána průtokem 45 m3/s, měřeným v profilu vodočtu Bernhardsthal. Za hlavní rameno se pokládá rameno řeky, které vykazuje při střední vodě větší průtok.
(4)
Střednice řeky Dyje podle odstavce 3 daná v době podpisu této Smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic v měřítku 1 : 5000 (příloha 7).
(1)
Od průsečíku popsaného v článku 3 odstavci 1 druhá věta probíhají státní hranice přímočaře až k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/3 dané v době podpisu této Smlouvy a znázorněné v plánu státních hranic v měřítku 1 : 5000 (příloha 7) a v hraniční mapě 1 : 10000 (příloha 8). Od tohoto průsečíku sledují státní hranice až k zaústění řeky Moravy do řeky Dunaje střednici řeky Moravy směrem po proudu až k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kterou určuje poloha dvojice hraničních znaků XI/32 daná v době podpisu této Smlouvy a znázorněná v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8) a v plánech státních hranic v měřítku 1 : 2500 (přílohy 9 a 10).
(2)
Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí řeky Moravy, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy řeky sledují státní hranice střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry platné bezprostředně před započetím stavby více než o jednu čtvrtinu šířky koryta pro střední vodu. Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hranic může být průběh hraniční čáry změněn takovými stavebními opatřeními pouze jednou.
(3)
Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice řeky Moravy souvisle a plynule probíhající čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední vodu stejně vzdálena. U regulovaného břehu platí za okraj břehu koryta pro střední vodu průběh vodící hrany koruny záhozu břehového opevnění nebo směrné stavby (dále „berma“), pokud neexistuje souvislá berma, platí myšlená souvislá spojnice mezi přilehlými bermami. U neregulovaného břehu platí za okraj břehu koryta pro střední vodu čára smáčení břehu při stavu vody, který odpovídá výši protilehlé bermy, pokud protilehlá berma neexistuje, odpovídá výši odvozené z berm přilehlých.
(4)
Střednice řeky Moravy podle odstavce 3, daná v době podpisu této Smlouvy, je znázorněna v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8) a mimo to pro část státních hranic od dvojice hraničních znaků XI/19 až k zaústění řeky Moravy do řeky Dunaje plánem státních hranic v měřítku 1 : 2500 (příloha 9).
(1)
Od průsečíku popsaného v článku 4 odstavci 1 druhá věta probíhají státní hranice přímočaře až k průsečíku střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje s přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků XI/32 ČS a P 1 Ö dané v době podpisu této Smlouvy a znázorněné v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8) a v plánech státních hranic v měřítku 1 : 2500 (přílohy 9 a 10). Od tohoto průsečíku státní hranice sledují střednici hlavního plavebního koryta řeky Dunaje (článek 6) až k průsečíku této střednice s přímkou určenou hraničním znakem XI/33 a hraničním bodem XII. Potom probíhají v této přímce až k hraničnímu bodu XII.
(2)
Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí hlavního plavebního koryta řeky Dunaje, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách hlavního plavebního koryta. Při umělých změnách hlavního plavebního koryta sledují státní hranice tuto střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje více než o 100 m od hraniční čáry, která se podle článku 25 zjistí před zahájením stavby a znázorní v měřítku 1 : 2500, a pokud zůstává uvnitř okrajů břehů řeky Dunaje daných v době podpisu této Smlouvy a znázorněných v plánu státních hranic v měřítku 1 : 2500 (příloha 10). Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967.
(3)
Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje souvisle a plynule probíhající čáru složenou z přímek a kruhových oblouků, pokud možno stejně vzdálenou od obou čar ohraničujících hlavní plavební koryto. Poloměry kruhových oblouků nemají být voleny pokud možno menší než 800 m.
(4)
Střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje podle odstavce 3 daná v době podpisu této Smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic v měřítku 1 : 2500 (příloha 10).
(1)
Smluvní státy rozumějí pod pojmem „hlavní plavební koryto“ podle článku 5 tu část řečiště nejméně 100 m širokou, ohraničenou souvisle probíhajícími čarami a používanou velkoplavbou za malé vody, která má při „étiage navigable“ (plavební malá voda), zjištěné naposledy Dunajskou komisí, průběžnou minimální plavební hloubku 2,50 m.
(2)
Tam, kde se vyskytuje udaná průběžná minimální plavební hloubka 2,50 m pouze v šířce menší než 100 m nebo se nevyskytuje vůbec, platí za hlavní plavební koryto ta část řečiště používaná velkoplavbou při malé vodě a ohraničená souvisle probíhajícími čarami, která při plavební malé vodě (odstavec 1) vykazuje v šířce 100 m největší hloubky.
(3)
Na přechodech z částí hlavního plavebního koryta uvedených v odstavci 1 do části hlavního plavebního koryta uvedených v odstavci 2, nebo obráceně, se hlavní plavební koryto zjistí tak, že se ohraničující čáry přechodů spojí souvisle a plynule probíhajícími čarami. Tyto přechody je třeba umístit do částí hlavního plavebního koryta uvedených v odstavci 1 a nesmějí být delší než 300 m.
Od hraničního bodu XII až k hraničnímu bodu XII/14 je průběh státních hranic určen usneseními, která o tom učinila Rozhraničovací komise uvedená v článku 1 odstavci 1, v letech 1920 až 1923 na základě článku 27 bodu 6, jakož i článku 29, 30 a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919 a potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1938.
Od hraničního bodu XII/14 až k trojstátnímu hraničnímu bodu smluvních států a Maďarské lidové republiky je průběh státních hranic určen usneseními, která o tom učinila Rozhraničovací komise v roce 1922 na základě článku 27 bodu 5, jakož i článků 29, 30 a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, a potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1938.
Státní hranice ohraničují výsostná území smluvních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem. Tato zásada platí zejména také pro průběh státních hranic v nadzemních i podzemních zařízeních všeho druhu.
Státní hranice jsou nadále rozděleny na hraniční úseky I až XII stanovené Rozhraničovací komisí uvedenou v článku 1 odstavci 1. Část státních hranic uvedená v článku 8, o kterou byly prodlouženy československo-rakouské státní hranice v důsledku úprav státních hranic provedených mezi Československem a Maďarskem podle článku 1 bodu 4 písmeno c) mírové smlouvy s Maďarskem podepsané v Paříži dne 10. února 1947, je zahrnuta do hraničního úseku XII.
(1)
Státní hranice jsou v částech, kde to dovoluje místní situace, zpravidla vyznačeny přímo, to je hraničními znaky osazenými v hraniční čáře. Všechny ostatní části jsou vyznačeny nepřímo hraničními znaky osazenými zpravidla zdvojeně nebo střídavě mimo hraniční čáru.
(2)
Mezi přímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených čarách, které jsou zpravidla přímé nebo lomené.
(3)
Mezi nepřímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených nebo jen v plynulých čarách.
a) kulatým sloupem na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Německé spolkové republiky; b) základními hraničními mezníky na počátku ostatních hraničních úseků; c) hlavními, mezilehlými nebo doplňkovými hraničními mezníky uvnitř hraničních úseků podle důležitosti hraničních bodů, dřevěnými kůly ve zvláštních výjimečných případech; d) trojbokým jehlanem na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Maďarské lidové republiky.
Pokud dojde na vodních tocích uvedených v článcích 1 až 4 k náhlým přirozeným změnám, postarají se smluvní státy v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodářské zájmy nebo ekonomické důvody, o to, aby střednice těchto vodních toků byla podle možnosti znovu uvedena do polohy shodné s hraniční čarou podle této Smlouvy o společných státních hranicích.
(1)
Podle článku 4 odstavce 1 připadají části výsostného území Československé socialistické republiky v oblasti průpichů řeky Moravy IV, VI, X, XII, XIII, XIV, XV a XVIa o celkové výměře 164,80 ha, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 2500 (příloha 11) k výsostnému území Rakouské republiky. Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů, nacházející se na těchto částech území přecházejí do vlastnictví Rakouské republiky (Spolku).
(2)
Podle článku 4 odstavce 1 připadají části výsostného území Rakouské republiky v oblasti průpichů řeky Moravy II, III, V, VII, IX, XI, XVI, XVII a XVIII o celkové výměře 148,27 ha, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 2500 (příloha 11) k výsostnému území Československé socialistické republiky. Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů, nacházející se na těchto částech území, přecházejí do vlastnictví Československé socialistické republiky.
(1)
Podle článku 2 odstavce 1 připadají k výsostnému území Rakouské republiky tyto části výsostného území Československé socialistické republiky: v případě uvedeném pod číslem 1 citovaného ustanovení Smlouvy části území o celkové výměře 220 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 12); v případě uvedeném pod číslem 2 části území o celkové výměře 1024 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 13); v případě uvedeném pod číslem 3 části území o celkové výměře 2682 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 1000 (příloha 14); v případě uvedeném pod číslem 5 části území o celkové výměře 722 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 16); v případě uvedeném pod číslem 6 části území o celkové výměře 174 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1: 500 (příloha 17). Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů, nacházející se na těchto částech území přecházejí do vlastnictví Rakouské republiky (Spolku).
(2)
Podle článku 2 odstavce 1 připadají k výsostnému území Československé socialistické republiky tyto části výsostného území Rakouské republiky: v případě uvedeném pod číslem 1 citovaného ustanovení Smlouvy části území o celkové výměře 191 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 12); v případě uvedeném pod číslem 2 části území o celkové výměře 1309 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 13); v případě uvedeném pod číslem 3 části území o celkové výměře 2600 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 :1000 (příloha 14); v případě uvedeném pod číslem 4 části území o celkové výměře 165 400 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 2880 (příloha 15); v případě uvedeném pod číslem 5 části území o celkové výměře 566 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 16); v případě uvedeném pod číslem 6 části území o celkové výměře 56 m2, znázorněné v plánu v měřítku 1 : 500 (příloha 17). Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů, nacházející se na těchto částech území, přecházejí do vlastnictví Československé socialistické republiky.
Převodem vlastnictví podle článků 14 a 15 zanikají, pokud není dohodnuto jinak, všechna veřejná a soukromá práva k převáděným nemovitostem.
(1)
V případě, že budou převodem vlastnictví podle článků 14 a 15 poškozeny ve svých právech k převáděným nemovitostem třetí osoby, poskytne smluvní stát, na jehož výsostném území se nemovitosti před převodem vlastnictví nalézají, těmto třetím osobám přiměřenou náhradu; vůči smluvnímu státu, do jehož vlastnictví nemovitosti přejdou, nemohou třetí osoby uplatňovat žádné nároky.
(2)
Smluvní státy odstraní před vstupem této Smlouvy v platnost všechna zařízení vytvořená na nemovitostech uvedených v článcích 14 a 15 a mající vztah k státním hranicím, pokud neslouží k vyměřování a vyznačování státních hranic.
(1)
Smluvní státy se zavazují, že vyměřováním a vyznačováním státních hranic budou pečovat o to, aby byl průběh státních hranic vždy zřetelný a zajištěný.
(2)
Na části státních hranic na řece Moravě (článek 4) od dvojice hraničních znaků XI/19 až k zaústění řeky Moravy do řeky Dunaje se na tabuli u každého hraničního znaku zřetelně vyznačí podle výsledků posledního zaměření vzdálenost hraničního znaku od čáry státních hranic.
(3)
Na části státních hranic na řece Dunaji (článek 5) jsou hraničními znaky dvojice profilových kamenů osazených na březích. Na každém profilovém kameni se zřetelně vyznačí podle výsledků posledního zaměření jeho vzdálenost od čáry státních hranic.
(1)
Smluvní státy poskytnou na své náklady, bez ohledu na hraniční úseky, potřebné měřičské odborníky pro vyměřování a vyznačování státních hranic.
(2)
Při dodržení ustanovení odstavců 4 a 5 a článku 20 poskytne na vlastní náklady potřebný materiál, pracovní síly, vozidla, plavidla a nářadí (stroje, nástroje, měřicí přístroje apod.)
a)Rakouská republika pro hraniční úseky I, III, IV, VI, X, XII a v hraničním úseku XI pro pravý břeh řeky Dyje, Moravy a Dunaje
b)Československá socialistická republika pro hraniční úseky II, V, VII, VIII, IX a v hraničním úseku XI pro levý břeh řeky Dyje, Moravy a Dunaje.
(3)
Od použití ustanovení odstavce 2 lze upustit po vzájemné dohodě, vyžadují-li to důvody hospodárnosti nebo účelnosti. Přitom je žádoucí, aby se obě strany snažily o vyrovnání poskytnutých prací, výkonů a materiálu, pokud možno v naturální formě.
(4)
Budou-li stavebními opatřeními na státních hranicích, zejména regulací vodních toků nebo stavbou silnic a cest poškozeny, zničeny nebo odstraněny hraniční znaky, učiní smluvní státy nezávisle na ustanovení odstavce 2 příslušná opatření, pokud jde o poskytnutí materiálu a potřebných pracovních sil, vozidel, plavidel a nářadí.
(5)
Dále smluvní státy učiní zvláštní opatření, jestliže v hraničním úseku XI bude třeba vyměřit nebo vyznačit průběh státních hranic na mostech nebo jiných viditelných stavbách nacházejících se ve vodních tocích. Totéž platí o opatřeních uvedených v článcích 24 a 25.
Poškodil-li či zničil-li státní občan jednoho z obou smluvních států hraniční znak, nese tento smluvní stát, bez ohledu na případné ručení škůdce nebo jiné osoby třetí, veškeré náklady na opravu nebo obnovení. Pokud smluvní stát, mající podle první věty povinnost nésti náklady, poskytne náhrady za opravení nebo obnovení hraničního znaku, přecházejí na něj nároky, které z důvodů poškození nebo zničení hraničního znaku přísluší druhému smluvnímu státu vůči škůdci nebo jiné třetí osobě.
Osoby uvedené v článku 19 odstavcích 1 a 2 nesmějí být po dobu své činnosti vykonávané podle této Smlouvy na výsostném území druhého smluvního státu ozbrojeny a musí být státními občany pouze toho smluvního státu, který je vysílá. Pokud jsou tyto osoby příslušníky vojensky organizovaných složek, smějí tuto činnost vykonávat ve stejnokroji své složky.
(1)
Smluvní státy bez ohledu na ustanovení článku 23 společně přezkoušejí každých deset roků hraniční znaky a zajistí odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
První společné přezkoušení hraničních znaků bude zahájeno nejpozději dva roky po vstupu v platnost této Smlouvy.
(1)
Vyžádá-li si to nezbytně zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní státy i mimo pravidelná společná přezkoušení hraničních znaků (článek 22) opatření potřebná k zaměření a vyznačení průběhu státních hranic.
(2)
Prohlásí-li jeden smluvní stát, že byl přemístěn hraniční znak, přezkoumají smluvní státy i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků jeho polohu a v případě potřeby přemístí hraniční znak na správné místo. O výsledku přezkoušení polohy hraničního znaku se vyhotoví zápis a podle potřeby i doplňovací polní náčrt (článek 39).
(1)
Při pravidelném společném přezkoušení hraničních znaků (článek 22) se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zjistí, zda se vodní toky, v nichž nebo v jejichž blízkosti byla stanovena čára státních hranic, od posledního společného pravidelného přezkoušení hraničních znaků co do své polohy změnily; v případě potřeby se o tom vyhotoví zápisy a doplňovací polní náčrty (článek 39).
(2)
Při pravidelném společném přezkoušení hraničních znaků se znovu určí hlavní plavební koryto řeky Dunaje (článek 6) na základě snímkování dna řečiště, které provedou společně oba smluvní státy, a znázorní se v plánu v měřítku 1 : 2500. S přihlédnutím k ustanovení článku 5 odstavce 2 se čára státních hranic stanoví společně a znázorní se v plánu.
(3)
Dojde-li k náhlé přirozené změně polohy vodního toku, v němž nebo v jehož blízkosti byla stanovena čára státních hranic, provedou smluvní státy na žádost jednoho ze smluvních států i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků společně opatření podle odstavce 1 nebo odstavce 2.
(4)
Dojde-li na základě Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967 k úpravě vodního toku, v němž nebo v jehož blízkosti byla stanovena čára státních hranic, zjistí smluvní státy po ukončení úpravy i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků, zda se úpravou poloha tohoto vodního toku změnila; v případě potřeby se o tom vyhotoví zápis a doplňovací polní náčrty.
(1)
Jestliže budou stavebními opatřeními způsobeny umělé změny střednice řeky Dyje nebo řeky Moravy, určí se společně před těmito opatřeními v daném prostoru na základě vyměření čára státních hranic platná bezprostředně před zahájením stavby.
(2)
Jestliže stavebními opatřeními budou způsobeny umělé změny střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje, zjistí se znovu před těmito opatřeními v daném prostoru na základě snímkování dna řečiště, které provedou společně oba smluvní státy, střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje a znázorní se v plánu v měřítku 1 : 2500. S přihlédnutím k ustanovení článku 5 odstavce 2 se čára státních hranic stanoví společně a znázorní se v plánu.
(1)
Tvar, rozměry, materiál, vzhled a označení hraničních znaků v částech státních hranic, které jsou uvedeny v článcích 1, 7 a 8, byly stanoveny Rozhraničovací komisí. Od tohoto ustanovení se lze odchýlit po vzájemné dohodě, pokud je to účelné.
(2)
Tvar, rozměry, materiál, vzhled a označení hraničních znaků v částech státních hranic, které jsou uvedeny v článcích 2 až 5, mohou být po vzájemné dohodě rovněž změněny, pokud je to účelné.
(3)
Právě tak lze, kde je to zapotřebí, osadit další hraniční znaky, přemístit ohrožené hraniční znaky na bezpečná místa a pozměnit přímé vyznačení čáry státních hranic na nepřímé nebo naopak.
Práce podle této Smlouvy, které jsou spojeny s vyměřováním, musí být prováděny pod společným vedením měřických odborníků obou smluvních států.
Bude-li třeba obnovit trojstátní hraniční znak, dohodnou se o tom smluvní státy se zúčastněným třetím státem.
(1)
Smluvní státy se postarají o to, aby majitelé pozemků a zařízení všeho druhu, které leží na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, jakož i jiní oprávnění uživatelé takovýchto pozemků nebo zařízení strpěli práce potřebné k vyměřování a k vyznačování státních hranic, zejména osazování nebo umísťování hraničních znaků a měřických značek, jakož i dopravu potřebného materiálu s tím spojenou. Tento závazek platí též pro všechny fyzické a právnické osoby, které jsou oprávněny k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství. Při vyměřovacích a vyznačovacích pracích na státních hranicích je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce šetřeny veřejné a soukromé zájmy.
(2)
Nároky osob uvedených v odstavci 1 na náhradu se řídí právem smluvního státu, na jehož výsostném území pozemky nebo zařízení leží. Nároky na náhradu vůči druhému smluvnímu státu jsou vyloučeny.
(1)
Smluvní státy se zavazují, že budou udržovat a v případě potřeby zřizovat stabilizaci trigonometrických a polygonových bodů nutných k vyměřování státních hranic. Dále se zavazují, bude-li to zapotřebí, obnovovat signalizaci těchto bodů. Tyto body mohou být při vyměřovacích pracích použity osobami obou smluvních států uvedenými v článku 19 odstavci 1.
(2)
Opatření podle odstavce 1 provede ten smluvní stát, na jehož výsostném území jsou trigonometrické a polygonové body umístěny; jsou-li tyto body na hraniční čáře, platí pro tato opatření ustanovení článku 19 odstavců 2 až 5.
(3)
Smluvní státy poskytnou Stálé československo-rakouské hraniční komisi (článek 35) pro její potřebu výsledky měření a výpočtů týkající se bodů uvedených v odstavci 1.
Smluvní státy budou vhodnými opatřeními chránit hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic před přemístěním, zničením, poškozením a používáním v rozporu s jejich účelem.
(1)
Smluvní státy se postarají o to, aby na jejich výsostném území byl podél suché části hraniční čáry udržován volný pruh o šířce 1 m a kolem každého hraničního znaku osazeného mimo hraniční čáru (nepřímé vyznačení) volná kruhová plocha o poloměru 1 m, neporostlé stromy a keři. To platí i pro jiné porosty zhoršující viditelnost hraničních znaků. Tato ustanovení se však nevztahují na ochranné porosty a chráněné lesy.
(2)
Nároky na náhradu vyplývající z opatření provedených podle odstavce 1 se řídí právem smluvního státu, na jehož výsostném území byla opatření provedena. Nároky na náhradu vůči druhému smluvnímu státu jsou vyloučeny.
(1)
Na částech území uvedených v článku 32 nesmějí být budována nijaká zařízení. To se však netýká zařízení sloužících veřejnému provozu, odbavování na hraničních přechodech nebo ochraně státních hranic, jakož i vedení všeho druhu, která přetínají státní hranice v úhlu větším než 45° a menším než 135°.
(2)
Jestliže jakákoli zařízení existující ke dni vstupu v platnost této Smlouvy budou v této nebo pozdější době zcela zpustlá, zničena nebo zrušena, bude třeba je odstranit.
(1)
V čáře státních hranic nesmějí být umísťována žádná označení vlastnictví. Ohraničení přiléhajících pozemků lze vyznačit jen směrovníky, které musí být vzdáleny nejméně 3 m od čáry státních hranic.
(2)
V případě, že by měly být prováděny práce k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství uvnitř pruhu 50 m po obou stranách státních hranic, stanoví smluvní státy společně nutná opatření k zajištění průběhu státních hranic.
(1)
K provádění úkolů uvedených v článcích 18 a 19, jakož i v článcích 22 až 27 se zřizuje Stálá československo-rakouská hraniční komise (dále jen „Komise“).
(2)
Komise se skládá z československé a rakouské delegace, každé o třech členech. Smluvní státy jmenují členy svých delegací a pro případ potřeby náhradníky. Smluvní státy mohou přizvat podle své potřeby experty a pomocné síly.
(3)
Smluvní státy určí z jimi jmenovaných členů předsedy svých delegací a z dalších členů nebo náhradníků jednoho zástupce předsedy. Předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni vstupovat spolu v přímý styk.
(4)
Smluvní státy hradí náklady na jimi jmenované členy a náhradníky včetně nákladů na jimi přizvané experty a pomocné síly. Ostatní náklady vzniklé v souvislosti s činností Komise hradí smluvní státy, pokud není dohodnuto jinak, rovným dílem.
Komisi přísluší zejména: a) stanovit pracovní plán a způsob provádění vyměřování a vyznačování státních hranic a řídit a kontrolovat provádění těchto prací; b) rozhodovat na základě ustanovení článku 19 odstavce 3 o výjimkách z ustanovení článku 19 odstavce 2 a dohodnout podle článku 19 odstavců 4 a 5 poskytnutí materiálu a potřebných pracovních sil, vozidel, plavidel a nářadí; c) stanovit směrnice pro vyměřování a vyznačování státních hranic, jakož i vzory podkladů k doplňování měřických údajů o státních hranicích; d) přezkušovat a schvalovat zápisy a doplňovací polní náčrty vyhotovené měřickými odborníky (článek 39 odstavec 1); e) rozhodovat o opatřeních podle článku 26; f) vést evidenci podle článku 39 odstavce 2.
(1)
Komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.
(2)
Komise může v případě potřeby předkládat příslušným úřadům smluvních států návrhy na změny státních hranic.
Zjistí-li Komise nesrovnalosti v měřických údajích schválených Rozhraničovacími komisemi (článek 1 odstavec 1 a článek 8) nebo v přílohách 1 až 10 této Smlouvy, objasní tyto nesrovnalosti tak, že vezme v úvahu všechny podklady použité k sestavení měřických údajů. Nelze-li nesrovnalosti objasnit jen z těchto podkladů, je třeba vzít v úvahu také zjištění na místě.
(1)
O každé změně nebo doplnění vyznačení státních hranic, o nichž Komise rozhodla, a o všech jejích zjištěních podle článku 38 se sepíší zápisy ve dvou vyhotoveních, obě v jazycích smluvních států, a pokud je třeba, vyhotoví se doplňovací polní náčrty.
(2)
Komise povede účelným způsobem v evidenci
a)změny, doplňky a zjištění uvedené v odstavci 1
b)opatření, která učinila podle článku 23 odstavce 2 a článků 24 a 25
c)souřadnice, které zjistila pro nevyznačené lomové body čáry státních hranic
d)změny a doplňky vyznačení státních hranic, k nimž došlo po vzájemné dohodě před vstupem této Smlouvy v platnost, jakož i zjištění ve smyslu článku 38.
(3)
O vyhotovování a rozmnožování doplňovacích polních náčrtů, jakož i o vedení evidence podle odstavce 2 platí přiměřeně ustanovení článku 19, pokud Komise z důvodů zjednodušení postupu a úspornosti nerozhodne jinak.
(1)
Komise se schází k zasedáním nebo prohlídkám státních hranic, jestliže se obě delegace na tom dohodnou, nebo jestliže o to požádá jeden ze smluvních států diplomatickou cestou.
(2)
Komise se schází ke svým zasedáním, není-li dohodnuto jinak, střídavě na výsostných územích smluvních států.
(1)
Zasedání Komise řídí předseda delegace smluvního státu, na jehož výsostném území se zasedání koná. Jednání Komise se vedou v jazycích smluvních států. Prohlídky státních hranic (článek 40) řídí předsedové delegací ve vzájemné dohodě.
(2)
O každém zasedání a o každé prohlídce státních hranic sepíše Komise zápis ve dvou vyhotoveních, obě v jazycích smluvních států. Zápis podepíší přítomní členové obou delegací.
(3)
Delegace Komise používají pečetidlo a razítko se znakem svého státu, názvem Komise a označením delegace.
(1)
K rozhodnutí Komise je potřebí shody obou delegací. Rozhodnutí Komise se stává právně závazným po svém schválení v souladu s vnitrostátními předpisy smluvních států. Předsedové delegací se vzájemně uvědomí o výsledku vnitrostátního schvalovacího řízení.
(2)
Nemohou-li se delegace shodnout, podají o tom svým vládám zprávu s vysvětlením stavu věci a poukazem na rozdílnost názorů. Smluvní státy budou usilovat o řešení sporných záležitostí ve vzájemné shodě.
(1)
Smluvní státy vybaví osoby, které pověřují podle článku 19 nebo článku 35 prováděním úkolů a prací vyplývajících z této Smlouvy, průkazem pro překračování státních hranic (hraniční průkaz) podle vzorů uvedených v příloze 18; v Československé socialistické republice vydává hraniční průkazy federální ministerstvo vnitra, v Rakouské republice spolkové ministerstvo vnitra.
(2)
Hraniční průkazy mohou být vydávány s dobou platnosti až na pět let a nabývají platnosti vidováním úřadem druhého smluvního státu příslušným pro vydávání hraničních průkazů. Hraniční průkazy se vidují na dobu jejich platnosti. Vydávání a vidování hraničních průkazů nepodléhá poplatkům ani správním dávkám.
(3)
Smluvní státy jsou oprávněny vidování hraničních průkazů odepřít nebo již provedené vidování odvolat. Vidování hraničního průkazu je třeba odepřít nebo již provedené vidování neprodleně odvolat, jestliže držitel hraničního průkazu je na výsostném území smluvního státu, jehož úřad by měl provést nebo již provedl vidování jeho hraničního průkazu, podezřelý z trestného činu nebo podléhá trestnímu stíhání nebo výkonu trestu. Smluvní státy nesmějí držitele hraničních průkazů, u nichž bylo vidování odvoláno, pověřovat již prováděním žádných úkolů a prací vyplývajících z této Smlouvy a musí jim průkazy neprodleně odejmout.
(1)
Držitelé hraničních průkazů uvedených v článku 43 jsou oprávněni překračovat státní hranice za účelem provádění úkolů a prací vyplývajících z této Smlouvy také mimo hraniční přechody určené pro veřejný cestovní ruch a zdržovat se na výsostném území druhého smluvního státu v potřebné vzdálenosti od státních hranic; na výsostné území druhého smluvního státu ve vzdálenosti více než 100 m od státních hranic - v době od západu do východu slunce bez zřetele na vzdálenost od státních hranic - smějí však vstoupit a zdržovat se tam jen v přítomnosti člena nebo náhradníka delegace, nebo měřického odborníka podle článku 19 odstavce 1 nebo pohraničního orgánu nebo vojenské osoby druhého smluvního státu.
(2)
Předseda jedné delegace je povinen předem oznámit zamýšlené překročení státních hranic držiteli hraničních průkazů svého smluvního státu předsedovi druhé delegace s uvedením místa, doby a účelu překročení státních hranic, jakož i délky činnosti na výsostném území druhého smluvního státu. Toto oznámení je třeba učinit nejpozději 48 hodin před zamýšleným překročením státních hranic. Způsob oznamování stanoví Komise. Potrvá-li tato činnost bez přerušení déle než jeden den, nebudou všechna další k tomu potřebná překročení státních hranic již zvláště oznamována. Dojde-li k přerušení činnosti delšímu než sedm dní, musí být její pokračování předsedovi druhé delegace znovu oznámeno.
(3)
Oznámení podle odstavce 2 není zapotřebí, jestliže zahájení a místo činnosti byly přesně stanoveny Komisí.
(4)
Smluvní státy jsou povinny o činnosti vyplývající z této Smlouvy a s tím spojeným překračováním státních hranic předem vyrozumět své příslušné pohraniční kontrolní orgány.
(5)
Držitelé hraničních průkazů uvedených v článku 43 jsou povinni je předložit na požádání orgánům smluvních států uvedeným v odstavci 1.
(6)
Hraniční průkazy budou po uplynutí doby své platnosti neprodleně vráceny úřadu, který je vydal.
(1)
Držitelé hraničních průkazů uvedených v článku 43 nesmějí být na výsostném území druhého smluvního státu zatčeni nebo zadrženi pro výkon úkolů nebo prací, kterými jsou pověřeni podle této Smlouvy; předměty nutné pro jejich osobní potřebu, jakož i materiál, vozidla, plavidla, nářadí (stroje, nástroje, měřící přístroje apod.), podklady, doklady a razítka, které mají s sebou, nesmějí být zabaveny.
(2)
Smluvní státy se zavazují postarat se o osobní ochranu a fyzickou bezpečnost držitelů hraničních průkazů uvedených v článku 43, jakož i o nedotknutelnost jejich podkladů, dokladů a razítek, které mají s sebou pro výkon své činnosti.
(3)
Bude-li držitel hraničního průkazu vydaného jedním ze smluvních států podle článku 43 při výkonu úkolů a prací, kterými byl pověřen podle této Smlouvy, v důsledku nehody způsobené opatřeními druhého smluvního státu týkajícími se státních hranic usmrcen nebo zraněn nebo bude-li věc, kterou má s sebou, poškozena nebo zničena, poskytne náhradu plné škody oprávněnému smluvní stát, který vydal hraniční průkaz, pokud poškozený nezavinil nehodu úmyslně nebo hrubou nedbalostí; všechny ostatní otázky náhrady škody se řídí právem tohoto smluvního státu.
(4)
Bude-li vůči jednomu ze smluvních států uplatněn nárok podle odstavce 3, vyrozumí o tom diplomatickou cestou druhý smluvní stát spolu s předáním podkladů, které má k dispozici. Druhý smluvní stát provede potřebná šetření a sdělí k tomu stejnou cestou v přiměřené lhůtě své stanovisko.
(5)
Pokud smluvní stát poskytl podle odstavce 3 náhradu škody, odškodní ho druhý smluvní stát. Také za jiná plnění, která poskytl jeden smluvní stát v souvislosti s nehodou na základě právního nároku, mu poskytne druhý smluvní stát náhradu za předpokladu, že poškozený nezavinil nehodu úmyslně nebo hrubou nedbalostí.
(1)
Materiál k provádění úkolů a prací vyplývajících z této Smlouvy převážený z výsostného území jednoho smluvního státu na výsostné území druhého smluvního státu je osvobozen od všech dovozních a vývozních poplatků.
(2)
Vozidla, plavidla a nářadí (stroje, nástroje, měřící přístroje apod.) nepodléhají dovozním a vývozním poplatkům za předpokladu, že budou nejpozději do měsíce po provedení úkolů a prací vyvezeny zpět; odpadá přitom i složení jistoty. Pokud takové zboží nebylo vyvezeno zpět, nutno zaplatit poplatky, ledaže se zpětný vývoz neuskutečnil pro úplné opotřebení nebo zánik zboží.
(3)
Osoby uvedené v článcích 19 a 35 mohou vzít s sebou pro svou osobní potřebu cestovní potřeby včetně potravin, nápojů, léků a tabákových výrobků bez dovozních a vývozních poplatků v množství přiměřeném délce pobytu na výsostném území druhého smluvního státu.
(4)
Zboží, které podle odstavců 1, 2 a 3 poplatkům nepodléhá, je osvobozeno od dovozních a vývozních zákazů a omezení.
(5)
Smluvní státy vzájemně zajistí pro dovoz, vývoz a průvoz zboží potřebného k provedení úkolů a prací vyplývajících z této Smlouvy úlevy při celním projednávání a dohledu. Zejména může být upuštěno od vystavování celních dokladů.
(1)
Rozdílnosti názorů týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy budou řešeny příslušnými místy smluvních států.
(2)
Jestliže nebude možno vyřešit rozdílnost názorů tímto způsobem, bude předložena na požádání jednoho smluvního státu rozhodčímu soudu.
(3)
Rozhodčí soud bude ustaven ad hoc tak, že smluvní státy určí do tří měsíců poté, kdy jeden z nich oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, ze svých státních občanů po jednom rozhodci, a že se takto určení rozhodci dohodnou na příslušníku třetího státu jako na předsedovi. Nedojde-li k dohodě o předsedovi do šesti měsíců poté, kdy jeden smluvní stát oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, a nebude-li dohodnuto jinak, platí pro určení předsedy příslušná ustanovení článku 45 Úmluvy o pokojném řešení mezinárodních sporů ze dne 18. října 1907.
(4)
Rozhodčí soud rozhoduje podle této Smlouvy, jakož i podle mezinárodního obyčejového práva a obecně uznávaných právních zásad.
(5)
Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Smluvní státy hradí výlohy svých rozhodců; ostatní výlohy hradí smluvní státy stejným dílem. V ostatním si upraví řízení rozhodčí soud sám.
Dnem vstupu v platnost této Smlouvy pozbývají platnosti: 1. část VII Úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách ze dne 10. března 1921; 2. části I, VIII, IX a X a články 68 a 69 části XI Smlouvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě právních poměrů na státní hranici popsané v článku 27 bod 6 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919 (Hraniční statut), ze dne 12. prosince 1928; 3. články 2 a 3 Dohody mezi vládou Československé republiky a spolkovou vládou republiky Rakousko o označení hranic v souvislosti s provozem vltavské elektrárny u Lipna ze dne 22. října 1958.
Tato Smlouva se uzavírá na neurčitou dobu. Ustanovení jejích částí I a II, článků 47 a 48, jakož i tohoto článku nelze vypovědět. Ostatní ustanovení této Smlouvy lze vypovědět po uplynutí deseti let od jejího vstupu v platnost. Výpověď nabývá účinnosti uplynutím dvou kalendářních roků následujících po roce, v němž k výpovědi došlo.
(1)
Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze v době co nejkratší.
(2)
Tato Smlouva vstoupí v platnost šedesátý den po výměně ratifikačních listin.