Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným úřední pečetí, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, jímž se prokazuje způsob, místo a čas doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvojím vyhotovení, může se potvrzení o přijetí a o vykonaném doručení provést také na druhém stejnopisu.
Příslušné orgány dožádané smluvní strany mohou odmítnout poskytnutí právní pomoci v případě, že by jejím poskytnutím byla porušena její svrchovanost nebo bezpečnost.
Ústřední orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat o platných právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území a o právních otázkách.
Ve vzájemných stycích používají československé orgány jazyka českého nebo slovenského nebo ruského a bulharské orgány jazyka bulharského nebo ruského.
Od státních občanů jedné ze smluvních stran, kteří vystupují před soudem druhé smluvní strany a kteří se zdržují na území jedné ze smluvních stran, nesmí být požadována záloha na náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci a že nemají bydliště nebo pobyt na území smluvní strany, před jejímž soudem vystupují.
Soud projedná návrh na výkon rozhodnutí pro náklady řízení bez slyšení účastníků, i když navrhovatel nesložil zálohu na náklady vykonávacího řízení. Proti rozhodnutí o nařízení výkonu nebo jeho odmítnutí je přípustný opravný prostředek podle práva smluvní strany, na jejímž území se o návrhu rozhoduje.
Státní občané jedné smluvní strany jsou osvobozeni od poplatků i nákladů řízení před justičními orgány druhé smluvní strany a požívají i bezplatné právní pomoci za týchž podmínek a v témže rozsahu jako státní občané této smluvní strany.
Přiznal-li příslušný soud osvobození od poplatků státnímu občanu druhé smluvní strany, vztahuje se toto na všechna jednání v řízení, i na řízení o výkonu rozhodnutí.
Podává-li státní občan jedné ze smluvních stran žádost o přiznání úlev podle článku 18 této Smlouvy před příslušným orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit před orgánem příslušným podle místa jeho bydliště nebo pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčeními vydanými podle článku 19 této Smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
Je-li státní občan jedné ze smluvních stran povinen zaplatit poplatky a náklady řízení orgánům druhé smluvní strany, na jejímž území nemá bydliště nebo pobyt, poskytne se mu lhůta, která je dostačující k zaplacení takových poplatků a soudních nákladů.
Smluvní strany si budou vzájemně zasílat opisy pravomocných rozhodnutí, týkajících se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany. V těchto rozhodnutích je třeba uvést také údaje o státním občanství osoby, jíž se rozhodnutí týká.
Žádosti státních občanů jedné ze smluvních stran o vydání a zaslání listin o vzdělání, o odpracovaných letech nebo jiných listin o osobních nebo majetkových právech a zájmech těchto státních občanů budou zaslány orgánem druhé smluvní strany diplomatickou cestou. Poplatky nebo náklady, jsou-li vybírány, budou vybrány orgány dožadující smluvní strany a ponechány na jejich účtu.
Pokud tato Smlouva nestanoví jinak, je pro zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům příslušný soud smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout; soud přitom použije právních předpisů této smluvní strany.
Ustanovení článků 29 a 30 této Smlouvy bude použito obdobně i při vrácení způsobilosti k právním úkonům.
Věcná práva k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží, a k rozhodování o nich je příslušný orgán této smluvní strany.
Závazky z protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, se spravují právním řádem smluvní strany, kde se takový čin nebo událost staly. Příslušný je soud této smluvní strany. Poškozený může podat žalobu také u soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště žalovaný nebo u soudu smluvní strany, na jejímž území je majetek žalovaného.
Jestliže podle právního řádu smluvní strany, jímž se řídí dědické poměry, není dědiců, odevzdá se movitý majetek smluvní straně, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době smrti, nemovitý majetek smluvní straně, na jejímž území je nemovitost.
K vyhlášení závěti je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území je závěť. Orgánu příslušnému k projednání dědictví je třeba zaslat ověřený opis závěti a protokolu o jejím vyhlášení a na žádost i originál závěti.
V dědických věcech včetně dědických sporů jsou diplomatické mise a konzulární úřady smluvních stran oprávněny zastupovat bez zvláštní plné moci před orgány druhé smluvní strany vlastní státní občany, pokud tito jsou nepřítomni a neustanoví si zmocněnce.
Zemře-li státní občan jedné smluvní strany v době přechodného pobytu na území druhé smluvní strany, věci, které měl u sebe, budou bez dalšího řízení a po úhradě jeho dluhů odevzdány spolu s jejich seznamem diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejímž byl státním občanem.
Pravomocná rozhodnutí v občanskoprávních a rodinných věcech o nemajetkových právních vztazích, které vydaly justiční orgány jedné smluvní strany, jsou uznávána na území druhé smluvní strany za podmínky, že justiční orgány této druhé smluvní strany nevydaly dříve o této otázce rozhodnutí nebo není-li podle této Smlouvy otázka ve výhradní pravomoci justičních orgánů této smluvní strany.
Rozhodnutí uvedená v ustanovení článku 56 této Smlouvy budou uznávána a vykonávána za podmínek, že: a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno, b) soud smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, mohl ve věci rozhodnout podle této Smlouvy nebo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, c) účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno, přestože se řízení nezúčastnil, byl včas a řádně pozván k účasti na řízení podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen, d) o téže věci mezi týmiž účastníky nebylo již dříve vydáno pravomocné rozhodnutí soudem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno.
K uznání a k nařízení výkonu rozhodnutí je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
Ustanoveními této Smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní předpisy smluvních stran, týkající se převodu peněz nebo vývozu věcí, získaných výkonem.
Vydání je nepřípustné, jestliže: a) trestný čin byl spáchán státním občanem dožádané smluvní strany, b) trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany, c) trestný čin byl spáchán mimo území dožadující smluvní strany a podle právních předpisů dožádané smluvní strany není přípustné zahájit trestní stíhání pro tento trestný čin, d) trestní stíhání nebo výkon rozsudku nejsou přípustné podle právních předpisů některé ze smluvních stran pro uplynutí promlčecí doby nebo z jiných příčin, které vylučují trestní stíhání nebo výkon rozsudku, e) proti osobě, o jejíž vydání se žádá, byl pro týž trestný čin na území dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek nebo trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno, f) podle právních předpisů některé ze smluvních stran je trestní stíhání zahajováno na žádost poškozeného.
Pokud jde o vydávání a o zahájení trestního stíhání, justiční orgány obou smluvních stran vejdou ve styk prostřednictvím svých ústředních orgánů.
V případě, že žádost o vydání je dostatečně odůvodněna podle této Smlouvy, dožádaná smluvní strana bezodkladně učiní opatření podle svých právních předpisů k zatčení (zadržení) osoby, o jejíž vydání se žádá.
Je-li ten, o jehož vydání se žádá, trestně stíhán nebo má-li si odpykat trest za jiný trestný čin na území dožádané smluvní strany, vydání může být odloženo do ukončení trestního stíhání, nebo do ukončení výkonu trestu nebo do prominutí trestu.
Žádá-li o vydání stíhané osoby více států, rozhodne dožádaná smluvní strana, které žádosti vyhoví, s přihlédnutím ke státnímu občanství stíhané osoby, povaze trestného činu a místu jeho spáchání.
Dožádaná smluvní strana je povinna vyrozumět dožadující smluvní stranu o místě a době vydání. Nepřevezme-li dožadující smluvní strana vydanou osobu v patnáctidenní lhůtě od stanoveného data, je možno tuto osobu propustit. Dohodou obou smluvních stran může být tato lhůta prodloužena, nikoli však déle než o 15 dní.
Vyhne-li se vydaná osoba trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, a vrátí-li se znovu na území dožádané smluvní strany, bude na novou žádost vydána, aniž by bylo třeba předložit doklady uvedené v článku 69 této Smlouvy.
Dožadující smluvní strana oznámí dožádané smluvní straně výsledky trestního stíhání vedeného proti vydané osobě. Byl-li proti této osobě vydán rozsudek, zašle poté, kdy rozsudek nabyl právní moci, jeho opis. Tato povinnost platí i v případě článku 77 této Smlouvy.
Náklady spojené s vydáním nese smluvní strana, na jejímž území vznikly. Náklady tranzitní přepravy nese dožadující smluvní strana.
Jestliže je nutno vyslechnout jako svědky nebo jako znalce osoby, které jsou ve vazbě na území dožádané smluvní strany, mohou být z příkazu ministra spravedlnosti nebo generálního prokurátora této smluvní strany předány dožadující smluvní straně. Předané osoby zůstávají nadále ve vazbě a po skončení výslechu musí být bez odkladu vráceny.
Ministr spravedlnosti jedné ze smluvních stran může za podmínek článku 81 této Smlouvy povolit průvoz osoby zadržené ve třetím státě k provedení výslechu na území druhé smluvní strany.
Orgány trestní evidence smluvních stran podají justičním orgánům druhé smluvní strany na jejich žádost opisy z rejstříku trestů.
Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Praze.
Tato Smlouva je uzavírána na dobu pěti let. Její platnost se prodlužuje vždy na dalších pět let, jestliže ji jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím doby její platnosti.
Dnem, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, pozbude platnosti Smlouva mezi Československou republikou a Lidovou republikou bulharskou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Praze dne 13. dubna 1954, jakož i Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bulharské lidové republiky o provádění Smlouvy mezi Československou republikou a Lidovou republikou bulharskou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 18. února 1963. Dáno v Sofii dne 25. listopadu 1976 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a bulharském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.