Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci na československo-maďarských státních hranicích
ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci na československo-maďarských státních hranicích
Hlavní hraniční zmocněnci zajišťují plnění úkolů vyplývajících z této Smlouvy, zejména: a) hodnotí všeobecnou situaci v oblasti ochrany státních hranic, kontrole hraničního provozu a pořádku na státních hranicích, spolupráci a vzájemné poskytování pomoci a činí opatření k posílení spolupráce v těchto oblastech; b) řídí a usměrňují činnost hraničních zmocněnců a jejich spolupráci v oblastech ochrany státních hranic, kontroly hraničního provozu a pořádku na státních hranicích; c) schvalují zápisy z řádných pracovních porad hraničních zmocněnců; d) rozhodují v případech, kdy nedošlo k dohodě mezi hraničními zmocněnci anebo tehdy, kdy řešení případu přesahuje působnost hraničních zmocněnců; e) předávají zvlášť závažné, komplikované nebo sporné případy, na jejichž řešení se nedohodli, spolu se svým vyjádřením k vyřízení diplomatickou cestou; f) určují způsob, formu a místo předávání osob, domácích zvířat a předmětů; g) vydávají jednací řád pro svou společnou činnost a pro společnou činnost hraničních zmocněnců.
Hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly: a) hodnotí společně s hraničními zmocněnci druhé smluvní strany situaci ve spolupráci a vzájemné pomoci při ochraně státních hranic na hraničních úsecích a provádějí opatření k ujednocení činnosti pohraničních orgánů; b) informují hraniční zmocněnce druhé smluvní strany o údajně připravovaném nebo uskutečněném přechodu státních hranic bez povolení nebo o osobách, které při pronásledování uprchly na území druhé smluvní strany; c) informují bezodkladně hraniční zmocněnce druhé smluvní strany o přistání plavidel druhé smluvní strany bez povolení a o přeletu státních hranic letadly nebo o jejich přistání bez povolení; d) informují bezodkladně hraniční zmocněnce druhé smluvní strany o živelních pohromách, výskytu nakažlivých a nebezpečných nemocí lidí, zvířat a chorob a škůdců rostlin, které se mohou rozšířit na území druhé smluvní strany a o prováděných opatřeních; e) informují hraniční zmocněnce druhé smluvní strany o pracích prováděných v blízkosti státních hranic, které mohou způsobit škody na území druhé smluvní strany nebo ohrozit život nebo zdraví osob zdržujících se na jejím území, o honech prováděných ve vzdálenosti 1 km od hraniční čáry a o nočním rybolovu v hraničních vodách; f) činí opatření k předcházení porušení pořádku na státních hranicích a pokud k porušení pořádku došlo, prošetřují tyto případy a společně s hraničními zmocněnci druhé smluvní strany je řeší; g) projednávají společně s hraničními zmocněnci druhé smluvní strany nároky na náhradu škody vzniklé porušením pořádku na státních hranicích, jakož i nároky na náhradu nákladů uvedených v článku 13 odstavec 2, podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území škoda nebo náklady vznikly, pokud škoda nebo náklady nepřesáhly částku 6800 Kčs nebo 10 000 Ft a podklady k rozhodnutí v této věci předkládají příslušným orgánům. Převyšuje-li škoda nebo náklady uvedené částky, postoupí záležitost spolu se svým vyjádřením k projednání hlavním hraničním zmocněncům; h) hlavním hraničním zmocněncům předkládají případy porušení pořádku na státních hranicích, na jejichž vyřešení se s hraničními zmocněnci druhé smluvní strany nedohodli; i) vracejí osoby, které překročily československo-maďarské státní hranice bez povolení nebo přes ně zabloudily a byly zadrženy v jejich blízkosti (s výjimkou osob uvedených v článku 11 odstavec 1), zatoulaná domácí zvířata, předměty získané trestnou činností nebo předměty, které byly přes státní hranice zaneseny působením přírodních sil, jakož i letadla druhé smluvní strany.
Ustanovení Úmluvy o režimu plavby na Dunaji, podepsané v Bělehradě dne 18. srpna 1948, zůstávají nedotčena.
Příslušné úřady obou smluvních stran jsou povinny informovat o opatřeních provedených podle článku 18 odstavec 2, článku 19 odstavec 2 a článku 20 odstavec 1 příslušného hraničního zmocněnce své smluvní strany.
Na hraničních cestách je možno užívat celé jejich šířky; příslušné orgány smluvních stran mohou po předchozí dohodě nařídit omezení provozu podle svých předpisů.
Smluvní strany zajistí, aby při výkonu myslivosti v blízkosti státních hranic nedocházelo k narušení území druhé smluvní strany, jakož i k ohrožení života nebo zdraví osob zdržujících se na území druhé smluvní strany.
Význam pojmů používaných v této Smlouvě je následující: a) státní hranice – je souvislá řada svislých myšlených rovin, které oddělují území Československé socialistické republiky a Maďarské lidové republiky, jakož i svislým směrem vzdušný prostor nad zemským povrchem a prostor pod zemským povrchem; b) hraniční čára – je průsečnice státních hranic se zemským povrchem, která je v terénu obvykle vyznačena hraničními znaky; c) hraniční úsek – je část hraniční čáry, na níž působí hraniční zmocněnec; d) hraniční vody – jsou úseky řek a jiných přírodních vodních toků, jakož i kanálů, jimiž probíhají státní hranice (hraniční toky), jakož i povrchové a podzemní vody v profilech, kde je přetínají státní hranice; e) hraniční cesta – je cesta nebo úsek cesty, jejímž středem probíhá hraniční čára; f) pohraniční orgány – jsou orgány podřízené federálnímu ministerstvu vnitra v Československé socialistické republice nebo ministerstvu vnitra Maďarské lidové republiky, které provádějí ochranu státních hranic a kontrolu hraničního provozu; g) pořádkové orgány – jsou orgány plnící úkoly související s ochranou veřejného pořádku, dopravy a vodního režimu; h) kontrola hraničního provozu – je kontrola, kterou provádějí pohraniční orgány při překračování státních hranic osobami a dopravními prostředky; i) hraniční přechod – je železniční stanice, část silnice nebo přístav určený pro veřejný cestovní ruch, kde se uskutečňuje odbavování osob a dopravních prostředků při překračování státních hranic.
Každá smluvní strana hradí své výdaje v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících z této Smlouvy.
Výši částek uvedených v článku 4 písmeno g) mohou vlády smluvních stran změnit diplomatickou cestou.