Vyhláška ministra zahraničních věcí o Niceské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977

1. Státy, které jsou vázány touto dohodou, tvoří Zvláštní unii a přijímají společné třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (dále jen „třídění“). 2. Třídění obsahuje: 3. Třídění se skládá: 4. Třídění je vyhotoveno v jazyku anglickém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost. 5. a) Třídění, o němž se zmiňuje odstavec 3. I., jakož i změny a doplňky uváděné v odstavci 3. II., které nabyly platnosti před datem, k němuž je toto znění otevřeno k podpisu, je obsaženo v jediném autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouzském jazyce, uloženém u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „generální ředitel“ a „Organizace“). Změny a doplňky uváděné v odstavci 3. II., které nabudou platnosti po datu, k němuž je toto znění otevřeno k podpisu, se rovněž ukládají u generálního ředitele, a to v jednom autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouzském jazyce. b) Anglické znění textů uvedených pod písmenem a) pořídí Výbor znalců, o němž se zmiňuje článek 3, ihned poté, co toto znění Dohody nabude platnosti. Jeho autentický exemplář bude uložen u generálního ředitele. c) Změny uvedené v odstavci 3. III. se ukládají u generálního ředitele, a to v jediném autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouzském a anglickém jazyce. 6. Generální ředitel po konzultaci zainteresovaných vlád pořizuje buď na základě překladu navrženého těmito vládami, nebo jiným způsobem, nemajícím finanční důsledky na rozpočet Zvláštní unie nebo pro Organizaci, oficiální texty třídění v německém, arabském, španělském, italském, portugalském a ruském jazyce a v dalších jazycích, které určí Shromáždění, o němž se zmiňuje článek 5. 7. V abecedním seznamu je u každého názvu výrobku nebo služby uvedeno pořadové číslo příslušící jazyku, v němž je seznam pořízen.

1. S výhradou závazků uložených touto dohodou je dosah třídění takový, jaký mu přiznává každý stát Zvláštní unie. Zejména pak mezinárodní třídění nezavazuje státy Zvláštní unie, ani pokud jde o posouzení rozsahu ochrany známky, ani pokud jde o uznání známek služeb. 2. Každý ze států Zvláštní unie si vyhrazuje možnost použít třídění buď jako systému hlavního nebo systému pomocného. 3. Příslušné úřady států Zvláštní unie uvádějí v úředních listinách a úředních publikacích o zápisech známek čísla tříd třídění, do nichž patří výrobky nebo služby, pro něž se známka zapisuje. 4. Skutečnost, že v abecedním seznamu se uvádí určitý název, se nijak nedotýká práv, která mohou existovat k tomuto názvu.

1. Je zřízen Výbor znalců, v němž je zastoupen každý stát Zvláštní unie. 2. a) Generální ředitel Organizace může, a na žádost Výboru znalců je povinen, pozvat státy, které nejsou členy Zvláštní unie, avšak jsou členy Organizace nebo jsou smluvní stranou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, aby se na zasedání Výboru znalců daly zastupovat pozorovateli. b) Generální ředitel pozve mezivládní organizace, které se specializují na obor známek, a mezi nimiž alespoň jedna je z členských států zúčastněných na této dohodě, aby se na zasedáních Výboru znalců daly zastupovat pozorovateli. c) Generální ředitel může, a na žádost Výboru znalců je povinen, pozvat zástupce jiných mezivládních organizací a mezinárodních nevládních organizací, aby se zúčastnili těch rozprav, které je zajímají. 3. Výbor znalců: 4. Výbor znalců schvaluje svůj jednací řád. Tento řád poskytuje možnost mezivládním organizacím zmíněných v odstavci 2., písm. b), které mohou podstatným způsobem přispět k rozvoji třídění, účastnit se zasedání podvýborů a pracovních skupin Výboru znalců. 5. Návrhy na změny, které mají být provedeny ve třídění, mohou být předloženy příslušným úřadem kteréhokoli státu Zvláštní unie, Mezinárodním úřadem, mezivládními organizacemi zastoupenými ve smyslu odstavce 2., písm. b) ve Výboru znalců a každým státem nebo organizací, která byla výslovně vyzvána Výborem znalců, aby takové návrhy přednesla. Návrhy se sdělují Mezinárodnímu úřadu, který je předloží členům Výboru znalců a pozorovatelům nejpozději dva měsíce před zasedáním Výboru znalců, během něhož budou posuzovány. 6. Každý členský stát Výboru znalců má jeden hlas. 7. a) S výhradou ustanovení pod písmenem b) činí Výbor znalců svá rozhodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících států Zvláštní unie. b) Rozhodnutí o zásadních úpravách v třídění se činí čtyřpětinovou většinou zastoupených a hlasujících států Zvláštní unie. Zásadní úpravou se rozumí přesun výrobků nebo služeb z jedné třídy do druhé nebo zřízení nové třídy. c) Jednací řád zmíněný v odstavci 4 stanoví, že s výjimkou zvláštních případů se zásadní úpravy v třídění provádějí po uplynutí stanovených časových období; Výbor znalců určuje délku každého časového období. 8. Abstence se nepočítá jako hlas.

1. Změny, o nichž rozhodl Výbor znalců, jakož i doporučení Výboru znalců, oznamuje Mezinárodní úřad příslušným úřadům států Zvláštní unie. Zásadní úpravy vstupují v platnost šest měsíců po datu odeslání oznámení. Všechny jiné změny vstupují v platnost k datu, které určí Výbor znalců při rozhodnutí o změně. 2. Mezinárodní úřad včleňuje do třídníku změny, které vstoupily v platnost. Tyto změny se uveřejňují v periodických časopisech určených Shromážděním uváděným v článku 5.

1. a) Zvláštní unie má Shromáždění skládající se ze států, které ratifikovaly toto znění nebo k němu přistoupily. b) Vláda každého státu je zastoupena jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a znalce. c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila. 2. a) S výhradou ustanovení článků 3. a 4. Shromáždění: b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhoduje Shromáždění s přihlédnutím k doporučením Koordinačního výboru Organizace. 3. a) Každý členský stát Shromáždění má 1 hlas. b) Polovina členských států Shromáždění tvoří kvorum. c) Je-li na zasedání počet zastoupených států nižší než polovina, avšak činí-li nebo převyšuje-li jednu třetinu členských států Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí, a to bez ohledu na ustanovení písmene b); rozhodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu, se však stanou vykonavatelnými teprve po splnění dále uvedených podmínek. Mezinárodní úřad oznámí tato rozhodnutí těm členským státům Shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců, která je počítána od data tohoto sdělení, odevzdaly písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto odevzdaly svůj hlas nebo abstenci, roven nejméně počtu států chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonavatelnými za předpokladu, že je současně dosaženo potřebné většiny. d) S výjimkou ustanovení článku 8 odstavce 2. přijímá Shromáždění rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů. e) Abstence se nepočítá jako hlas. f) Delegát může zastupovat pouze jeden stát a může hlasovat pouze jeho jménem. g) Členské státy Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé. 4. a) Shromáždění se schází jednou za tři roky na řádné zasedání svolané generálním ředitelem, a to s výjimkou mimořádných případů, ve stejné době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace. b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání svolané generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských států Shromáždění. c) Generální ředitel připraví pro každé zasedání pořad jednání. 5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.

1. a) Administrativní úkoly Zvláštní unie zajišťuje Mezinárodní úřad. b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání a plní úkoly sekretariátu Shromáždění, Výboru znalců a všech ostatních výborů nebo pracovních skupin, které Shromáždění nebo Výbor znalců mohou zřídit. c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje ji. 2. Generální ředitel a každý jím určený spolupracovník se účastní bez hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, Výboru znalců nebo všech ostatních výborů nebo pracovních skupin, které Shromáždění nebo Výbor znalců mohou zřídit. Generální ředitel nebo jím určený spolupracovník je z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů. 3. a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní konference o ustanoveních Dohody, kromě článků 5 až 8. b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi. c) Generální ředitel a osoby jím určené se účastní bez hlasovacího práva jednání revizních konferencí.

1. a) Zvláštní unie má svůj rozpočet. b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a popřípadě částku danou k dispozici rozpočtu Konference Organizace. c) Za výdaje společné uniím se považují výdaje, které se nevztahují výlučně na Zvláštní unii, nýbrž vztahují se také na jednu nebo více dalších unií spravovaných Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných výdajích je úměrný zájmu, který má na nich Zvláštní unie. 2. Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací. 3. Rozpočet Zvláštní unie je financován z těchto zdrojů: 4. a) K určení částky příspěvků uvedených v odstavci 3. I., patří každý členský stát Zvláštní unie do téže třídy, do níž je zařazen v Pařížské unii na ochranu průmyslového vlastnictví, a platí své roční příspěvky podle počtu jednotek, jaký je stanoven pro takovou třídu v této Unii. b) Roční příspěvek každého členského státu Zvláštní unie sestává z částky, jejíž poměr k celkové částce ročních příspěvků všech států pro rozpočet Zvláštní unie je stejný jako poměr mezi počtem jednotek třídy, do které je zařazen, a celkovým počtem jednotek všech států. c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku. d) Stát, který je v prodlení s placením svých příspěvků, nemá právo hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, rovná-li se částka nedoplatků celkové částce příspěvků, které má platit tento stát za dva předcházející plné roky, nebo překračuje-li ji. Orgán Zvláštní unie může však dovolit takovému státu, aby v daném orgánu i nadále vykonával své hlasovací právo, má-li tento orgán za to, že k prodlení došlo za mimořádných a nevyhnutelných okolností. e) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem. 5. Výše poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie určí generální ředitel, který o tom podá zprávu Shromáždění. 6. a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří jednorázovou platbou poskytnutou každým státem Zvláštní unie. Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení. b) Výše počáteční platby každého státu do uvedeného fondu nebo jeho účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku toho kterého státu platnému v roce, během něhož se fond vytvoří nebo učiní rozhodnutí o jeho zvýšení. c) Poměrnou částku a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace. 7. a) Dohoda o sídle Organizace uzavřená se státem, na jehož území má Organizace své sídlo, stanoví, že tento stát poskytuje zálohy v případech, kdy je provozní kapitálový fond nedostačující. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytovány, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi tímto státem a Organizací. b) Stát uvedený pod písmenem a) a Organizace mají každý právo vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena. 8. Revize účtů je zajišťována způsobem stanoveným finančním řádem jedním nebo více státy Zvláštní unie nebo externími revizory, které s jejich souhlasem ustanoví Shromáždění.

1. Návrhy na úpravy článků 5, 6, 7 a tohoto článku může předložit každý členský stát Shromáždění nebo generální ředitel. Tyto návrhy oznamuje generální ředitel členským státům Shromáždění alespoň šest měsíců před jejich projednáváním ve Shromáždění. 2. Úpravy článků uvedených v odstavci 1 schvaluje Shromáždění. Jejich schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; avšak jakékoliv úpravy článků 5 a tohoto odstavce vyžadují čtyři pětiny odevzdaných hlasů. 3. Úpravy článků, uvedených v odstavci 1, vstoupí v platnost měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemné oznámení o jejich přijetí, učiněné v souladu s příslušnými ústavními pravidly, a to od tří čtvrtin států, které jsou členy shromáždění v době, kdy úprava byla schválena. Každá úprava uvedených článků takto přijatá váže všechny státy, které jsou členy Shromáždění v době, kdy úprava vstoupí v platnost, nebo které se stanou jeho členy později; avšak každá úprava, která má za následek zvýšení finančních závazků států Zvláštní unie, váže pouze ty státy, které notifikovaly takové úpravy.

1. Každý ze států Zvláštní unie, který podepsal toto znění, je může ratifikovat, a nepodepsal-li je, může k němu přistoupit. 2. Každý stát, který není členským státem Zvláštní unie, avšak je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, může přistoupit k tomuto znění a stát se tak členem této Zvláštní unie. 3. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele. 4. a) Toto znění nabývá platnosti tři měsíce poté, co byly splněny obě níže uvedené podmínky: b) Nabytí platnosti uvedené pod písmenem a) je účinné vůči zemím, které nejméně tři měsíce před uvedeným nabytím platnosti odevzdaly listiny o ratifikaci nebo o přístupu. c) Pro každý další stát, na který se nevztahuje ustanovení písmene b), vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po datu, kdy generální ředitel oznámí jeho ratifikaci nebo přístup, ledaže by v ratifikační listině nebo v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tento stát datem v listině uvedeným. 5. Ratifikace nebo přístup právem znamená přijetí všech ustanovení a přiznání všech výhod plynoucích z tohoto znění Dohody. 6. Poté, co vstoupí v platnost toto znění, žádný stát nemůže ratifikovat předchozí znění této dohody ani k němu přistoupit.

Tato dohoda má stejnou dobu trvání jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví.

1. Tato dohoda může být periodicky revidována konferencemi států Zvláštní unie. 2. Revizní konference jsou svolávány na základě rozhodnutí Shromáždění. 3. Články 5-8 mohou být upravovány buď revizní konferencí, nebo v souladu s článkem 8.

1. Každý stát může vypovědět toto znění oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Tato výpověď zahrnuje také výpověď toho znění nebo těch znění, které nebo která předcházela tomuto znění a jež stát dávající výpověď ratifikoval nebo k němuž (k nimž) přistoupil, a je účinná pouze pro stát, který ji podal, přičemž Dohoda zůstává platná a vykonatelná vůči ostatním státům Zvláštní unie. 2. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální ředitel obdržel oznámení. 3. Právo výpovědi, obsažené v tomto článku, nemůže žádný stát vykonat, dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stal členem Zvláštní unie.

Ustanovení článku 24 stockholmského znění Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví z r. 1967 se použijí také pro tuto dohodu; jestliže však v budoucnu budou tato ustanovení upravena, bude se na tuto dohodu vztahovat poslední úprava ve vztahu k těm státům Zvláštní unie, které budou touto úpravou vázány.

1. a) Toto znění je podepsáno v jediném originálním exempláři, vyhotoveném v jazyce anglickém a v jazyce francouzském, přičemž oba texty jsou stejně právoplatné. Je uloženo u generálního ředitele. b) Generální ředitel pořídí po konzultacích se zainteresovanými vládami oficiální texty tohoto znění Dohody, a do dvou měsíců po podpisu tohoto znění v dalších dvou jazycích, španělském a ruském, v nichž vedle jazyků uvedených pod písmenem a) byly podepsány stejně právoplatné texty Konvence ustavující Světovou organizaci duševního vlastnictví. c) Generální ředitel pořídí oficiální texty tohoto znění Dohody po konzultacích se zainteresovanými vládami v jazyce německém, arabském, italském a portugalském a v dalších jazycích, jež může určit Shromáždění. 2. Toto znění zůstává otevřeno k podpisu do 31. prosince 1977. 3. a) Generální ředitel ověří a předá dvě kopie podepsaného textu tohoto znění vládám všech států Zvláštní unie a na žádost kteréhokoliv jiného státu. b) Generální ředitel ověří a předá dvě kopie každé úpravy tohoto znění vládám všech států Zvláštní unie a na požádání vládě kteréhokoliv jiného státu. 4. Generální ředitel dá zaregistrovat toto znění u sekretariátu Organizace spojených národů. 5. Generální ředitel oznámí vládám všech členských států Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví: