Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o železniční dopravě na průvozních tratích na společné státní hranici a v privilegované průvozní železniční dopravě
ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o železniční dopravě na průvozních tratích na společné státní hranici a v privilegované průvozní železniční dopravě
Dohoda upravuje a) železniční provoz na železničních tratích, provozovaných železniční správou jedné smluvní strany, ležících částečně na výsostném území druhé smluvní strany (dále nazývaný „průvozní doprava“); b) přepravu osob a zboží včetně zavazadel a spěšnin, jakož i poštovních zásilek po železnici z výsostného území Československé socialistické republiky na výsostné území Československé socialistické republiky ve svobodném průvozu přes výsostné území Německé demokratické republiky, jakož i z výsostného území Německé demokratické republiky na výsostné území Německé demokratické republiky ve svobodném průvozu přes výsostné území Československé socialistické republiky, označovanou jako privilegovaná průvozní železniční doprava (dále nazývanou „privilegovaná doprava“).
Ve smyslu této dohody znamenají a) „průvozní vlak“ železniční vlak železniční správy jedné smluvní strany, který v průvozní nebo v privilegované dopravě projíždí výsostné území druhého státu; b) „průvozní území“ výsostné území státu projížděné průvozními vlaky železniční správy druhé smluvní strany; c) „průvozní trať“ úsek železniční trati vyhrazený pro průvozní nebo privilegovanou dopravu a projížděný průvozními vlaky; d) „železniční správa oprávněná k provádění průvozní dopravy“ železniční správu jedné smluvní strany, oprávněnou k jízdě průvozními vlaky výsostným územím druhého státu.
Průvozní tratí pro průvozní dopravu ve smyslu článku 1 písm. a) jsou a) úsek železniční trati Oberoderwitz–Wilthen mezi km 21,031 a km 22,053, provozovaný železniční správou Německé demokratické republiky (Německou říšskou dráhou), ležící na výsostném území Československé socialistické republiky; b) úsek železniční trati ležící na výsostném území Československé socialistické republiky mezi Plauen (Vogtland) hor. nádr.–Bad Brambach, mezi km 47,610 a km 48,137, provozovaný Německou říšskou dráhou; c) část výtažné koleje stanice Vojtanov, ležící mezi km 59,259 a km 59,459 železniční trati Bad Brambach–Vojtanov na výsostném území Německé demokratické republiky, provozované železniční správou Československé socialistické republiky (Československými státními dráhami); d) úseky železniční trati Bad Brambach–Vojtanov mezi km 51,897 a km 52,085, jakož i mezi km 55,525 a km 59,459, ležící na výsostném území Německé demokratické republiky, provozované Československými státními dráhami od státní hranice při km 51,325 (tarifní bod).
Průvozní tratí pro privilegovanou dopravu ve smyslu článku 1 písm. b) jsou a) mezi Gross-Schönau (Sachs) a Seifhennersdorf úsek železniční trati Československých státních drah od km 9,688 až ke km 13,707, na kterém leží stanice Varnsdorf a b) mezi Varnsdorfem a Libercem úsek železniční trati Německé říšské dráhy od km 9,688 až ke km 24,528, na kterém leží stanice Gross-Schönau (Sachs) a Zittau.
Železniční správa oprávněná k provádění průvozní dopravy má na průvozních tratích právo přepravovat osoby a zboží včetně zavazadel a spěšnin, jakož i poštovní zásilky z výsostného území Československé socialistické republiky výsostným územím Německé demokratické republiky na výsostné území Československé socialistické republiky, popř. z výsostného území Německé demokratické republiky výsostným územím Československé socialistické republiky na výsostné území Německé demokratické republiky ve svobodném průvozu.
Pro provoz, dozor, údržbu a obnovu trati Vojtanov–Bad Brambach [článek 3 písm. d)], platí tato zvláštní ustanovení a) řízení provozu a vozba v přechodové a přípojové službě se řídí ustanoveními Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o spolupráci v oblasti železniční dopravy ze dne 23. června 1972; b) mezi Vojtanovem a na průvozní trati, podle článku 3 písm. d), ležící stanicí Plesná přepravují Československé státní dráhy vlaky vlastním personálem a vlastními vozidly a projíždějí za tím účelem podle článku 5 průvozní trať ležící na výsostném území Německé demokratické republiky; c) Československým státním drahám přísluší dozor, údržba a obnova železničních zařízení na průjezdních tratích od státní hranice v km 51,325 až ke stanici Vojtanov. Používání přejezdu v km 59,210 musí být zaručeno. Německá říšská dráha může za Československé státní dráhy a na jejich náklady převzít dozor, údržbu a obnovu železničních zařízení ležících na výsostném území Německé demokratické republiky mezi km 55,525 a km 59,459; způsob provádění je třeba dohodnout mezi železničními správami obou smluvních stran; d) železniční správy obou smluvních stran musí zvlášť dohodnout způsob a rozsah sdělovacích a zabezpečovacích zařízení mezi stanicemi Vojtanov a Bad Brambach, jakož i spojení se stanicemi, závorářskými stanovišti, traťovými telefonními hovornami ležícími na pohraniční trati. Tato sdělovací zařízení nesmějí být napojena na veřejné sítě. Dozor, údržba, odstraňování závad a obnova jmenovaných sdělovacích a zabezpečovacích zařízení přísluší Československým státním drahám na průvozních tratích od státní hranice při km 51,325 až ke stanici Vojtanov. Německá říšská dráha může za Československé státní dráhy a na jejich náklady převzít dozor, údržbu, odstraňování závad a obnovu sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, ležících na výsostném území Německé demokratické republiky mezi km 55,525 a km 59,459. Způsob provádění je třeba dohodnout mezi železničními správami obou smluvních stran.
Za škody a nehody, k nimž dojde na průvozním území dopravou průvozních vlaků, odpovídá vůči třetím železniční správa oprávněná k provádění průvozní dopravy.
Utrpí-li pracovníci železniční nebo poštovní správy jedné smluvní strany při výkonu své služby na výsostném území státu druhé smluvní strany škodu, hradí škodu ta železniční nebo poštovní správa, které pracovníci náležejí.
Pro uplatnění vzájemných nároků mezi železničními správami smluvních stran platí tyto zásady a) za škody způsobené pracovníky železniční správy v rámci plnění jejich pracovních úkolů odpovídá ta železniční správa, které tito pracovníci náležejí; b) za škody způsobené vadným stavem železničních staveb, zařízení nebo hnacích vozidel odpovídá ta železniční správa, které přísluší správa, údržba a obnova těchto staveb, zařízení nebo hnacích vozidel; c) za škody způsobené na průvozním území vadným stavem vozů průvozních vlaků nebo neodborným naložením odpovídá železniční správa oprávněná k provádění průvozní dopravy; d) škody vzniklé vyšší mocí se vzájemně nehradí; e) byla-li škoda způsobená pracovníky železničních správ obou smluvních stran v rámci plnění jejich pracovních úkolů, nebo nelze-li zjistit kdo škodu způsobil, odpovídají za ni obě železniční správy stejným dílem.
Železniční správa jedné smluvní strany má právo postihu vůči železniční správě druhé smluvní strany, pokud byla právoplatným rozhodnutím odsouzena k náhradě škody, za kterou je druhá železniční správa podle článku 26 zcela nebo částečně zodpovědná. Stejné právo postihu vzniká v případě, kdy se obě železniční správy dohodly, že jedna z nich projedná nároky na odškodnění přesto, že podle článku 26 druhá železniční správa zodpovídá zcela nebo částečně. Smíry, uznání a rozsudky pro zmeškání jsou však, pokud jde o postih, závazné pro druhou železniční správu jen tehdy, když tato předem s nimi projevila písemný souhlas, anebo když se k nim na dotaz železniční správy, která nároky na odškodnění projednává, nevyjádřila ani přes upomínku ve vyžádané, nejméně patnáctidenní lhůtě.
Železniční správy smluvních stran upraví v příslušných ujednáních pro provádění této dohody postup pro zjišťování příčin a rozsahu škod.