Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vydávání
ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vydávání
Smluvní státy se zavazují, že si vzájemně na žádost podle ustanovení této smlouvy vydají osoby, které jsou v dožadujícím státě stíhány pro čin soudně trestný nebo jsou hledány za účelem výkonu soudem uloženého trestu nebo ochranného opatření.
Žádosti o vydání a průvoz se podávají písemně. Písemný styk se uskutečňuje mezi generálním prokurátorem Československé socialistické republiky, ministrem spravedlnosti České socialistické republiky a ministrem spravedlnosti Slovenské socialistické republiky na jedné straně a ministrem spravedlnosti Rakouské republiky na straně druhé. Diplomatická cesta se tím nevylučuje.
Vydání se v každém případě povolí, pokud mnohostranná úmluva dožádaný stát k vydání zavazuje.
Státní občané dožádaného státu se nevydávají.
Vydání se nepovolí, jestliže 1. by nebylo slučitelné se závazky dožádaného státu vyplývajícími z mnohostranných úmluv, 2. by jím byly porušeny zásady právního řádu nebo jiné podstatné zájmy dožádaného státu, nebo 3. se žádá o vydání pro čin, který podle názoru dožádaného státu je trestným činem politického charakteru, u něhož se zřetelem ke všem okolnostem případu, zejména způsobu spáchání, použitým nebo zamýšleným prostředkům nebo závažnosti vzniklých nebo možných následků nepřevažuje kriminální charakter.
Vydání se nepovolí, jestliže se žádá o vydání pro čin, který podle názoru dožádaného státu je podle jeho práva 1. činem vojenského charakteru nebo 2. činem, kterým byly porušeny daňové, monopolní, celní nebo devizové předpisy nebo předpisy týkající se hospodaření se zbožím nebo zahraničního obchodu.
Vydání se nepovolí, jestliže osoba, která má být vydána, byla za čin, jehož se žádost týká: 1. pravomocně odsouzena soudem třetího státu a trest byl zcela vykonán, popřípadě celý nebo v dosud nevykonané části prominut nebo jeho vykonatelnost je podle práva třetího státu promlčena, nebo 2. soudem třetího státu, v němž byl čin spáchán, pravomocně zproštěna nebo její stíhání bylo zastaveno.
Vydání se nepovolí, jestliže trestní stíhání nebo výkon trestu nebo ochranného opatření jsou podle práva dožadujícího nebo dožádaného státu promlčeny.
K výkonu trestu nebo ochranného opatření pravomocně uloženého na základě soudního řízení vedeného v nepřítomnosti osoby, která má být vydána, se vydání povolí pouze tehdy, jestliže osoba byla o řízení, které bylo proti ní vedeno, vyrozuměna a v tomto řízení mohla uplatnit svá práva na obhajobu, nebo když dožadující stát ujistí, že řízení se po vydání provede znovu podle jeho právních předpisů v přítomnosti vydané osoby.
Vydání se nepovolí, jestliže osoba, o jejíž vydání se žádá, požívá na území dožádaného státu azylu.
Jestliže za čin hrozí trest smrti podle práva dožadujícího státu, nikoliv však podle práva dožádaného státu, nesmí být v dožadujícím státě trest smrti ani uložen ani vykonán.
Vydání osob, které byly podle práva dožádaného státu nebo podle práva dožadujícího státu v době činu vzhledem k jejich věku trestně neodpovědné, se nepovolí.
Vydání může být odmítnuto, jestliže by osobu, která má být vydána, se zřetelem k závažnosti činu, ze kterého je viněna, postihlo zřejmě nepřiměřeně tvrdě vzhledem k jejímu mladistvému nebo pokročilému věku, k jejímu zdravotnímu stavu, k jejímu dlouholetému pobytu v dožádaném státě nebo z jiných mimořádně závažných důvodů spočívajících v jejích osobních poměrech.
Jsou-li splněny podmínky pro vydání podle této smlouvy, nebrání vydání amnestie vyhlášená v dožádaném státě.
Povinnost k vydání není dotčena tím, že chybí návrh nebo zmocnění k trestnímu stíhání, které jsou potřebné podle práva dožádaného státu.
Vydání k výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého mimořádným soudem, který byl ustanoven jen dočasně, se nepovoluje. V případě vydání k trestnímu stíhání nesmí být vydaná osoba postavena v dožadujícím státě před takovýto soud.
Je-li čin během řízení v dožadujícím státě právně posouzen jinak než ve vydávacím řízení, smí být vydaná osoba při dodržení článku 19 stíhána nebo odsouzena jen potud, pokud by zjištěný stav věci připouštěl vydání i podle nového právního posouzení. V případě pochybností si dožadující stát opatří stanovisko dožádaného státu.
K žádostem podávaným podle této smlouvy, jakož i k přiloženým podkladům, se nepřipojují jejich překlady.
Nepovažuje-li dožádaný stát zaslané údaje a podklady za postačující, požádá o potřebné doplnění. Dožádaný stát může stanovit přiměřenou lhůtu pro doručení tohoto doplnění. Při marném uplynutí této lhůty rozhodne na základě podkladů, které jsou k dispozici.
Podá-li dožadující stát žádost o vydání podle ustanovení této smlouvy a je-li důvod k domněnce, že osoba, o jejíž vydání se žádá, se zdržuje na území dožádaného státu, dožádaný stát učiní neprodleně podle svého práva opatření potřebná pro její vypátrání. Je-li to nutné, vezme tuto osobu do vydávací vazby nebo učiní jiná opatření k zabránění jejímu úniku.
Dozvědí-li se příslušné orgány jednoho smluvního státu o tom, že na území tohoto smluvního státu se zdržuje osoba, o jejíž vydání může druhý smluvní stát požádat, dotáží se jej neprodleně, zda žádá o vydání této osoby. Je-li osoba vzata do předběžné vydávací vazby, je nutno o tom neprodleně vyrozumět druhý smluvní stát s uvedením doby zatčení a místa vazby.
S výhradou ustanovení této smlouvy se na řízení o vydání a na vydávací vazbu na území dožádaného státu uplatňuje jeho právo.
Dožadující stát vyrozumí dožádaný stát o výsledku trestního řízení. Je-li o tom vydáno pravomocné rozhodnutí, zašle se v jednom vyhotovení nebo jeho jeden ověřený opis (kopie).
Smluvní státy upustí od úhrady nákladů, které jim vznikly na jejich území v souvislosti s vydáním, dočasným předáním (článek 30 odstavec 2) nebo s vydáním předmětů (článek 31). Dožadující stát však nese náklady za leteckou přepravu, které vznikly předáním provedeným na jeho přání leteckou cestou, nebo náklady vzniklé průvozem.
V této smlouvě znamená výraz „ochranné opatření“ opatření spojené s odnětím svobody, které se ukládá podle trestních zákonů rozhodnutím soudu vedle nebo namísto trestu. Je-li trvání opatření, které se ještě má vykonávat, neurčité, vychází se z nejvyšší výměry přípustné podle zákona.