Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží

1. Tato úmluva stanoví, kdy nemohou být vykonána vzájemná práva kupujícího a prodávajícího, vyplývající ze smlouvy o mezinárodní koupi zboží, jejího porušení, ukončení její platnosti nebo její neplatnosti, vzhledem k uplynutí doby. Tato doba se dále v této úmluvě nazývá „promlčecí lhůta“. 2. Tato úmluva se nedotýká předpisů o lhůtách, podle nichž může být právo získáno nebo vykonáno, jen když některá ze stran vůči druhé straně učiní oznámení nebo právní úkon jiný než zahájení právního řízení. 3. Podle této úmluvy a) „kupující“ a „prodávající“ nebo „strana“ znamenají osoby, které kupují nebo prodávají nebo které se dohodnou koupit nebo prodat zboží, a jejich nástupce do práv a povinností vyplývajících z kupní smlouvy; b) „věřitel“ znamená stranu, která uplatňuje právo, bez ohledu na to, zda se týká peněžního nebo nepeněžního plnění; c) „dlužník“ znamená stranu, vůči níž věřitel uplatňuje právo; d) „porušení smlouvy“ znamená nesplnění smlouvy nebo plnění, které není v souladu se smlouvou; e) „právní řízení“ zahrnuje soudní, rozhodčí a správní řízení; f) „osoba“ zahrnuje i společnosti, sdružení nebo jiné právnické osoby, ať již soukromé nebo veřejné, které mohou žalovat nebo být žalovány; g) „písemná forma“ zahrnuje telegram a dálnopis; h) „rok“ znamená rok podle gregoriánského kalendáře.

Pro účely této úmluvy a) za smlouvu o mezinárodní koupi zboží se považuje kupní smlouva mezi kupujícím a prodávajícím, kteří v době uzavření smlouvy mají místo podnikání na území různých států; b) ke skutečnosti, že strany mají místo podnikání v různých státech se nepřihlíží, jestliže tato skutečnost není zřejmá buď ze smlouvy nebo z jednání mezi stranami nebo z prohlášení stran uskutečněných kdykoli před uzavřením smlouvy nebo při něm; c) v případech, kdy strana má místo podnikání ve více než v jednom státu, je rozhodující místo podnikání, jež má nejužší vztah ke smlouvě a jejímu plnění, přičemž se přihlíží k okolnostem známým nebo zamýšleným smluvními stranami v době uzavření smlouvy; d) v případech, kdy strana nemá místo podnikání, je rozhodující její bydliště (sídlo); e) nepřihlíží se ke státní příslušnosti stran a ani k tomu, zda strany nebo smlouva mají obchodní povahu.

1. Této úmluvy se použije pouze v případech, kdy strany smlouvy o mezinárodní koupi zboží mají v době jejího uzavření místo podnikání na území smluvních států. 2. Pokud tato úmluva nestanoví něco jiného, nepřihlíží se k právu, které by jinak bylo rozhodné podle mezinárodního práva soukromého. 3. Této úmluvy se nepoužije, jestliže její použití strany výslovně vyloučily.

Tato úmluva neplatí pro koupě a) zboží určeného pro osobní potřebu, dále potřebu rodiny nebo domácnosti; b) na dražbách; c) při výkonu rozhodnutí nebo přímo ze zákona; d) cenných papírů a peněz; e) lodí a letadel; f) elektrické energie.

Tato úmluva se nevztahuje na práva vyplývající a) ze smrti nebo ublížení na zdraví osoby; b) z nukleární škody způsobené prodaným zbožím; c) zástavního práva nebo jiného věcného zajištění; d) z rozhodnutí v právním řízení; e) z listiny, na jejímž základě lze dosáhnout přímo výkonu práva podle právního řádu místa, kde se o takový výkon žádá; f) ze směnky nebo šeku.

1. Tato úmluva se nevztahuje na smlouvy, v nichž převažující část závazků prodávajícího se týká poskytování prací nebo služeb. 2. Smlouvy o dodávce zboží, které má být vyrobeno nebo vyhotoveno, se považují za kupní smlouvy, ledaže strana, která zboží objednává, se zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro jejich výrobu nebo zhotovení.

Při výkladu a použití ustanovení této úmluvy se přihlédne k její mezinárodní povaze a k potřebě podporovat přitom jednotný postup.

Promlčecí lhůta činí čtyři roky.

1. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy právo lze uplatnit v právním řízení; ustanovení článků 10, 11 a 12 není tím dotčeno. 2. Začátek promlčecí lhůty neposouvá a) stanovení povinností, aby strana zaslala oznámení uvedené v článku 1 odst. 2, nebo b) ustanovení v rozhodčí smlouvě, že nevznikne žádné právo před vydáním arbitrážního nálezu.

1. Právo vzniklé z porušení smlouvy lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy smlouva byla porušena. 2. Právo z vad zboží lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy zboží bylo skutečně předáno kupujícímu nebo kdy zboží nabízené k předání bylo kupujícím odmítnuto. 3. Právo zakládající se na podvodu, spáchaném před nebo při uzavření smlouvy nebo během jejího plnění, lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy podvod byl nebo mohl být při náležité péči odhalen.

Jestliže prodávající poskytl výslovně záruku na prodávané zboží, platnou po určitou dobu, ať již stanovenou zvláštní lhůtou nebo jinak, začne běžet promlčecí lhůta týkající se práva vzniklého z takového závazku, kdy kupující vyrozumí prodávajícího o skutečnosti, z níž právo vzniklo, nejpozději však dnem, kdy končí doba, na kterou byla poskytnuta záruka.

1. Jestliže nastanou okolnosti, při nichž podle práva rozhodného pro smlouvu je jedna strana oprávněna odstoupit od smlouvy před dobou, kdy se plnění stane splatným, a tohoto práva využije, počíná běžet promlčecí lhůta týkající se práva, které vzniklo z takové skutečnosti, dnem, kdy strana oznámila odstoupení od smlouvy druhé straně. Jestliže nedojde k odstoupení od smlouvy před dobou, kdy plnění se stane splatným, začíná promlčecí lhůta běžet dnem jeho splatnosti. 2. Promlčecí lhůta, týkající se práva vzniklého z porušení smlouvy, jež stanoví dílčí dodávky zboží nebo placení kupní ceny, se počítá od příslušného porušení povinnosti k dílčímu plnění pro každé z nich zvláště. Jestliže podle rozhodného práva některá ze stran je oprávněna odstoupit od smlouvy pro takové porušení a tohoto práva využije, počíná běžet promlčecí lhůta ohledně všech příslušných dílčích plnění dnem, kdy strana sdělila druhé straně, že odstupuje od smlouvy.

Promlčecí lhůta přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, jenž se považuje podle práva místa soudu, za zahájení soudního řízení proti dlužníkovi nebo za uplatnění práva v takovém řízení již zahájeném.

1. Jestliže strany uzavřely rozhodčí smlouvu, přestane promlčecí lhůta běžet, když kterákoli strana zahájí rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo podle práva rozhodného pro takové řízení. 2. Nelze-li určit začátek rozhodčího řízení podle odstavce 1, považuje se rozhodčí řízení za zahájené dnem, kdy žádost, aby o právu bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení, je doručena druhé straně do jejího sídla (bydliště) nebo místa podnikání, nebo jestliže nemá sídlo (bydliště) nebo místo podnikání, do jejího posledně známého sídla (bydliště) nebo místa podnikání.

Při jiném právním řízení než uvedeném v článcích 13 a 14 přestane promlčecí lhůta běžet, jestliže věřitel uplatní v tomto řízení své právo za účelem uspokojení nebo jeho určení, pokud něco jiného nevyplývá z práva rozhodného pro toto řízení. Tato úprava se vztahuje zejména na právní řízení zahájené v souvislosti a) se smrtí nebo nezpůsobilostí dlužníka; b) s úpadkem nebo platební nezpůsobilostí vztahující se na všechen majetek dlužníka; c) se zrušením nebo likvidací společnosti, sdružení nebo jiné právnické osoby, jež je dlužníkem.

Pro účely článků 13, 14 a 15 se považuje právní úkon spočívající v uplatnění protinároku za uskutečněný v době, kdy byl uplatněn nárok, proti němuž protinárok směřuje, jestliže jak nárok, tak protinárok se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným v průběhu téhož obchodu.

1. Jestliže bylo právo uplatněno v právním řízení v promlčecí lhůtě podle článků 13, 14, 15 nebo 16, avšak toto řízení skončilo bez rozhodnutí ve věci samé, má se za to, že promlčecí lhůta nepřestala běžet. 2. Jestliže v době skončení takového právního řízení již promlčecí lhůta uplynula nebo jestliže k jejímu skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí lhůta tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo právní řízení.

1. Právní řízení zahájené proti jednomu dlužníkovi způsobuje, že přestane běžet promlčecí lhůta proti jinému dlužníkovi, jenž je spoluvázán rukou společnou a nerozdílnou, jestliže jej věřitel vyrozumí písemně o zahájení řízení před uplynutím promlčecí lhůty stanovené touto úmluvou. 2. Je-li zahájeno řízení proti kupujícímu osobou, které kupující koupené zboží prodal, přestane běžet promlčecí lhůta stanovená touto úmluvou, pokud jde o práva kupujícího proti prodávajícímu, jestliže kupující oznámí prodávajícímu písemně před uplynutím promlčecí lhůty, že bylo proti němu zahájeno uvedené řízení. 3. Jestliže řízení uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku skončí, má se za to, že promlčecí lhůta tam zmíněná nepřestala běžet, neuplyne však dříve než jeden rok po skončení tohoto řízení.

Jestliže věřitel učiní na území státu, kde má dlužník místo podnikání, před uplynutím promlčecí lhůty jiný právní úkon než uvedený v článcích 13, 14, 15 a 16 a jestliže podle práva tohoto státu tento úkon má za následek, že promlčecí lhůta probíhá znovu, počíná běžet nová lhůta čtyř let od doby určené tímto právem.

1. Uzná-li dlužník před uplynutím promlčecí lhůty písemně věřiteli svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí lhůta ode dne takového uznání. 2. Placení úroků nebo částečné plnění závazku dlužníkem má tytéž účinky jako uznání podle odstavce 1 tohoto článku, jestliže lze rozumně usuzovat na to, že tím dlužník uznal svůj závazek.

Jestliže věřitel nemůže dosáhnout zastavení běhu promlčecí lhůty pro okolnosti, které nemohl ani odvrátit ani překonat a jež mu nelze přičítat, prodlužuje se promlčecí lhůta o jeden rok od doby, kdy uvedené okolnosti zanikly.

1. Promlčecí lhůtu a její účinky nelze měnit prohlášením stran nebo jejich dohodou s výjimkou stanovenou v odstavci 2 tohoto článku. 2. Dlužník může prodloužit promlčecí lhůtu kdykoli v jejím průběhu písemným prohlášením věřiteli. Toto prohlášení lze opakovat. 3. Ustanovení tohoto článku se nedotýká platnosti doložky v kupní smlouvě, v níž je stanoveno, že rozhodčí řízení musí být zahájeno v kratší promlčecí lhůtě, než je stanoveno v této úmluvě, jestliže taková doložka je platná podle práva rozhodného pro kupní smlouvu.

Bez ohledu na jiná ustanovení této úmluvy skončí promlčecí lhůta nejpozději deset let po době, kdy počala běžet podle článků 9, 10, 11 a 12 této úmluvy.

K uplynutí promlčecí lhůty se přihlíží v právním řízení, jen když se jej dovolá strana, jež se tohoto řízení účastní.

1. Právo nemůže být přiznáno nebo uznáno v jakémkoli právním řízení, jež bylo zahájeno po ukončení promlčecí lhůty; ustanovení odstavce 2 tohoto článku a článku 24 tím není dotčeno. 2. Bez ohledu na uplynutí promlčecí lhůty strana se může dovolávat svého práva při obraně nebo při započtení proti právu uplatněnému druhou stranou, jestliže a) obě práva se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným v průběhu téhož obchodu, nebo b) jestliže právo mohlo být použito k započtení kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

Jestliže dlužník splní svůj závazek po uplynutí promlčecí lhůty, není oprávněn požadovat vrácení toho, co plnil, i když nevěděl v době plnění, že promlčecí lhůta již uplynula.

Účinky uplynutí promlčecí lhůty týkající se hlavního závazku se vztahují i na úroky.

1. Promlčecí lhůta se počítá tak, že uplyne koncem dne, který označením odpovídá dni, kdy počala promlčecí lhůta běžet. Není-li takového dne, končí promlčecí lhůta koncem posledního dne posledního měsíce promlčecí lhůty. 2. Promlčecí lhůta se počítá podle data místa, kde je zahájeno právní řízení.

Jestliže posledním dnem promlčecí lhůty je státní svátek nebo jiný den pracovního klidu, které vylučují náležitý postup v právním řízení, jež věřitel zahajuje nebo v němž uplatňuje své právo podle článku 13, 14 nebo 15, prodlužuje se promlčecí lhůta tak, že končí prvého dne po státním svátku nebo dni pracovního klidu, kdy lze zahájit právní řízení nebo uplatnit právo.

Pro účely této úmluvy právní úkony a okolnosti, na něž se vztahují články 13 až 19, jež se uskutečnily na území některého smluvního státu, mají přímé právní účinky v jiném smluvním státu, jestliže věřitel učinil všechna rozumná opatření, aby byl dlužník o nich co nejdříve vyrozuměn.

1. Každý smluvní stát, který zahrnuje dvě nebo více územních jednotek, v nichž podle jeho ústavy platí různé právní řády ve věcech upravovaných touto úmluvou, může při podpisu, při ratifikaci nebo při přístupu prohlásit, že tato úmluva se vztahuje na všechny jeho územní jednotky nebo pouze na jednu nebo několik z nich, a toto prohlášení může kdykoli doplňovat jiným prohlášením. 2. Tato prohlášení budou sdělena generálnímu tajemníku Organizace spojených národů a uvede se v nich výslovně, na které územní jednotky se tato úmluva vztahuje. 3. Jestliže smluvní stát uvedený v odstavci 1 neučiní žádné prohlášení při podpisu, ratifikaci nebo přístupu, bude se tato úmluva vztahovat na celé území tohoto státu.

Jestliže tato úmluva odkazuje na právo státu, v němž platí různé právní řády, má se za to, že odkazuje na právní řád, jehož se odkaz týká.

Každý smluvní stát bude se řídit touto úmluvou ohledně smluv uzavřených v den, kdy pro něho vstoupila úmluva v platnost, nebo později.

Dva nebo více smluvních států může kdykoliv prohlásit, že kupní smlouvy mezi prodávajícím, majícím místo podnikání na území jednoho z těchto smluvních států, a kupujícím, majícím místo podnikání na území jiného z těchto států, se nebudou řídit úmluvou, poněvadž tyto státy používají na věci upravené touto úmluvou tytéž nebo velmi podobné předpisy.

Každý smluvní stát může prohlásit při uložení své ratifikační listiny nebo při přístupu, že tato úmluva se nevztahuje na žaloby o neplatnosti smlouvy.

Každý smluvní stát může prohlásit při uložení své ratifikační listiny nebo při přístupu, že není vázán článkem 24 této úmluvy.

Tato úmluva se nedotýká mezinárodních smluv, které již byly nebo budou uzavřeny a jež obsahují ustanovení týkající se věcí upravených touto úmluvou, jestliže prodávající a kupující mají místo podnikání na území států, jež jsou smluvními stranami takové smlouvy.

1. Každý stát, který je smluvní stranou platné mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní prodej zboží, může prohlásit při uložení své ratifikační listiny nebo při přístupu, že bude vázán úmluvou, jen pokud jde o smlouvy o mezinárodní koupi zboží pojmově vymezené takovou platnou mezinárodní smlouvou. 2. Toto prohlášení pozbude platnost prvního dne prvního měsíce po uplynutí dvanácti měsíců od nabytí platnosti nové úmluvy o mezinárodní koupi zboží, uzavřené pod záštitou Organizace spojených národů.

Jiná výhra než uvedená v článcích 34, 35, 36 a 38 této úmluvy není přípustná.

1. Prohlášení učiněná podle této úmluvy budou oznámena generálnímu tajemníku Organizace spojených národů a nabudou platnosti dnem, kdy úmluva vstoupí v platnost pro stát činící prohlášení. Prohlášení učiněná později nabudou platnosti prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy byla doručena generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. Každý stát, jenž učiní prohlášení na základě této úmluvy, může je kdykoli zrušit oznámením učiněným generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. Toto zrušení nabude platnosti prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců po dni, kdy oznámení bylo sděleno generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. Při zrušení prohlášení učiněného podle článku 34 se stane neplatným k účinnosti tohoto zrušení i vzájemné prohlášení učiněné jiným státem podle tohoto článku.

Tato úmluva může být podepsána kterýmkoli státem v sídle Organizace spojených národů do 31. prosince 1975.

Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

K této úmluvě může přistoupit kterýkoli stát. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

1. Tato úmluva nabude platnosti první den prvého měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy bude uložena desátá listina o ratifikaci nebo přístupu. 2. Pro každý stát, který ratifikuje úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení desáté listiny o ratifikaci nebo o přístupu, vstoupí úmluva v platnost prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne uložení listiny o ratifikaci nebo přístupu tohoto státu.

1. Každý smluvní stát může vypovědět tuto úmluvu, jestliže o tom vyrozumí generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Výpověď má účinnost prvního dne prvého měsíce po uplynutí dvanácti měsíců po dni, kdy výpověď byla doručena generálnímu tajemníku Organizace spojených národů.

Původní vyhotovení této úmluvy, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají tutéž platnost, bude uloženo u generálního tajemníka Organizace spojených národů.