Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí
Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí
Zobrazeny § z 336 paragrafů
Část 7
ODVODŇOVÁNÍ DOLŮ
Díl 2
Čerpání důlních vod
Žumpovní chodby
(1)
Žumpovní chodby hlavní čerpací stanice musí být vybudovány tak, aby je bylo možno čistit během normálního přítoku důlních vod bez ohrožení bezpečnosti práce a provozu. Do žumpovních chodeb musí být zřízen přístup tak, aby pracovníci mohli při průvalu vod včas ustoupit do bezpečí ze všech jejich částí.
(2)
V dole bez nebezpečí průvalů vod se musí užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice rovnat průměrnému přítoku za 32 hodiny. V odůvodněných případech může závodní dolu povolit snížení užitkového objemu žumpovních chodeb až o 50 %.
(3)
V dole s nebezpečím průvalů vod musí být užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice určen podle míry nebezpečí průvalů vod, nesmí však být menší než průměrný přítok za 32 hodiny. Užitkový objem žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice i její přečerpávací části schvaluje závodní dolu.
(4)
Důlní vody musí být čerpány tak, aby byla vždy nejméně polovina užitkového objemu žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice prázdná. V případě, že jímací prostor není rozdělen na 2 poloviny, musí být nejvyšší povolená míra jeho zaplnění viditelným způsobem vyznačena.
(5)
Před vtokem do žumpovních chodeb hlavní čerpací stanice musí být odkalovací jímka s možností jejího čištění za provozu čerpací stanice a trvalého přítoku důlních vod.
(6)
Objem žumpovních chodeb pomocných a dočasných čerpacích stanic určí organizace.
Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice
(1)
Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice musí být nejméně 2 a každé z nich dimenzováno tak, aby umožnilo vyčerpání průměrného denního přítoku důlních vod nejdéle za 12 hodin.
(2)
Výtlačná potrubí musí být upravena tak, aby na každé z nich se dala připojit všechna čerpadla.
(3)
Výtlačná potrubí musí být chráněna proti zamrznutí.
Provoz a údržba čerpacích zařízení
(1)
Provoz a údržbu čerpacího zařízení včetně rozsahu a četnosti jeho kontrol určí provozní řád, který musí obsahovat
a)schéma připojení jednotlivých čerpadel na výtlačná potrubí včetně ovládacích prvků
b)schéma elektrického zapojení čerpací stanice a připojení na rozvodnu
c)schéma elektrického zapojení jednotlivých čerpadel a schéma signalizace provozu čerpací stanice
d)mazací plán
e)návod pro obsluhu a údržbu čerpacího zařízení, zejména postup při uvádění čerpadel do chodu a při jejich zastavení a rozsah a lhůty provádění údržby
f)u čerpací stanice s automatickým provozem popis funkcí automatického ovládání a popis ručního ovládání provozu čerpadel
g)povinnosti obsluhy čerpací stanice při vzniku havárie v čerpací stanici a při potřebě zvýšení dodávky vody do důlního požárního vodovodu
h)případné další požadavky, které vyžaduje provoz a údržba čerpacího zařízení. Provozní řád musí být vyvěšen v čerpací stanici.
(2)
O době provozu jednotlivých čerpadel musí být vedeny záznamy. V čerpací stanici s automatickým provozem musí být vedeny denní záznamy v období výrazně zvýšených přítoků důlních vod, jinak postačí záznamy měsíční.
(3)
Zařízení čerpací stanice je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.
(4)
Čerpací zařízení musí být zkontrolováno jednou za rok. Při tom musí být ověřen zejména výkon čerpací stanice a jednotlivých čerpadel, stav výtlačného potrubí včetně jeho upevnění a stav usazenin v žumpovních chodbách. Výsledky kontrol musí být zaznamenány v knize odvodňování.
Díl 3
Měření, záznamy a dokumentace
Sledování hydrogeologických a plynových poměrů
(1)
Organizace je povinna sledovat, dokumentovat a vyhodnocovat hydrogeologické a plynové poměry ložiska.
(2)
Organizace je také povinna zjistit a sledovat hydrogeologické a plynové poměry podél hranic dobývacího prostoru a do map zakreslit zejména zatopená povrchová a podzemní důlní díla sousedních dolů včetně vrtů a tektonických poruch, jestliže by mohly ohrozit bezpečnost práce a provozu.
(3)
Zjištěné skutečnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo provozu sousedního dolu, je organizace povinna bezodkladně ohlásit odpovědnému pracovníkovi sousedního dolu.
Měření přítoků a rozbory důlních vod
(1)
Celkové přítoky a jednotlivé dílčí přítoky důlních vod musí být měřeny nejméně jednou za půl roku. Jedno z těchto měření musí být provedeno v době největších ročních přítoků. Výsledky měření musí být zaznamenány s udáním místa měření a zdrojů přítoků, vyhodnoceny a porovnány s průměrným denním přítokem a množstvím vyčerpané důlní vody.
(2)
Z celkových přítoků a významnějších dílčích přítoků důlních vod a z vody v jámě s těžním zařízením musí být jednou za rok odebrány vzorky a podrobeny chemickému, případně i radiometrickému rozboru.
(3)
V odvodňovacích a odplyňovacích vrtech musí být měřen přítok a tlak vody, případně plynu v určených lhůtách.
(4)
Výsledky měření a rozborů podle odstavců 1 až 3 musí být zaznamenány v knize odvodňování.
Vedení dokumentace
(1)
Organizace je povinna v základní důlní mapě uvést také místa průvalů vod, zdrojů nebezpečí podle § 199 odst. 1, místa, kde hrozí nebezpečí prosakování povrchových vod, celíky, ochranné pilíře a všechny objekty k ochraně proti průvalům vod.
(2)
Vrty, a to i havarované, kterými byly dosaženy zvodněné nebo plynonosné horizonty a které se nepodařilo spolehlivě izolovat od ložiska nebo důlních děl, musí být v základní důlní mapě výrazně vyznačeny.
(3)
O všech povrchových a podzemních důlních dílech včetně vrtů, v nichž by se po jejich opuštění mohla nahromadit voda nebo o nichž bylo rozhodnuto, že budou zatopena, musí být vedena podrobná dokumentace.
(4)
Součástí knihy odvodňování musí být schéma
a)potrubí se všemi armaturami
b)připojení čerpadel s uvedením jejich technických parametrů
c)elektrického zapojení čerpadel a čerpací stanice
d)žumpovních chodeb a odkalovacích jímek s uvedením jejich užitkového objemu.
(5)
Na dole s nebezpečím průvalů vod musí být v knize odvodňování uveden seznam důlních děl určených k zatopení při případném průvalu vod s údaji jejich užitkového objemu.
Důlní hydrogeolog Organizace určí pro důl s nebezpečím průvalů vod důlního hydrogeologa s odpovídající kvalifikací.
Část 8
ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
Díl 1
Společná ustanovení
Základní ustanovení Organizace je povinna vydat pokyny pro obsluhu a údržbu zařízení, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí podle druhu zařízení obsahovat a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně, b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení, c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby, d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu, e) způsob dorozumívání a dávání návěští, f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu, g) zakázané úkony a činnosti, h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení. Návod k použití vydaný výrobcem zařízení, který splňuje uvedené požadavky, může organizace prohlásit za pokyny.
Dokumentace zařízení
(1)
Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení.
(2)
Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu a údržby.
(3)
Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.
(4)
Pro všechny části zařízení, které se mají přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost a u částí, které mají být zdvíhány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.
Požadavky na zařízení a jeho části
(1)
Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.
(2)
Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
(3)
Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno přístupné.
(4)
Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo výbuch metanu, plynů45) nebo prachů. Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.
(5)
Ze spalovacích motorů může být v podzemí použit jen naftový motor. Nesmí však být použit k pohonu stabilního zařízení.
(6)
Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.
(7)
Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.
(8)
Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně.
(9)
Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně označena.
(10)
Otvory zařízení, zejména zásobníků, drtičů, míchaček, nádrží a násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.
(11)
Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky proti toku materiálu.
Automaticky nebo dálkově ovládaná strojní zařízení
(1)
Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení46a) lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné zastavení, pokud
a)není dodržena určená provozní hodnota
b)vznikne porucha v přívodu energie ke strojnímu zařízení, nebo
c)vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném strojním zařízení nebo na jeho provozně zabezpečovacím systému.
(2)
Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení se vybaví i ručním ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného strojního zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení strojního zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se takové změně vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný vypínač.
Ochranná zařízení
(1)
Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.
(2)
Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy zařízení.
(3)
Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie.
(4)
Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.47)
(5)
Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez jeho odnímání.
Ovládače a sdělovače
(1)
Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje energie.
(2)
Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým lze zastavit celé zařízení.
(3)
Mobilní stroj používaný v podzemí vybavený akumulátorovou baterií musí mít snadno přístupný odpojovač baterie.
(4)
Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá. Pro ovládání přívodu stlačeného vzduchu k pohonu dopravníku nesmí být použito kohoutu.
(5)
Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.
(6)
Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.
(7)
Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.
Potrubí
(1)
Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu.
(2)
Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle.
(3)
Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenostech po 30 m, a to
a)u důlního požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková)
b)u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá)
c)u degazačního potrubí žluté (žluť chromová střední)
d)u potrubí rozvádějícího dusík zelené (zeleň májová). Označení musí být také u každé odbočky a armatury těchto potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.
(4)
Kanály pro potrubí musí být nehořlavé. Nejsou-li průchozí, musí být zakryty odnímatelnými kryty.
Části zařízení pod podlahou a na plošinách
(1)
Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou musí být ponechán dostatečně volný prostor bezpečně přístupný, větraný a podle potřeby osvětlený a odvodněný.
(2)
Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 291 odst. 9 a 10. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné. Podlahy plošin nesmí být kluzké.
Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení
(1)
V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní dokumentace.
(2)
Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u elektrického zařízení nad 1 kV v podzemí musí být tato šířka nejméně 1 m, na povrchu podle zvláštního předpisu.49) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m.
(3)
Podzemní provozovny delší než 30 m musí mít východy na obou koncích.
(4)
Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení, a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž apod.).
(5)
V podzemní provozovně a v provozovně se stálou obsluhou na povrchu musí být telekomunikační zařízení napojené na dispečink, případně jiné určené místo.
(6)
V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena zařízením pro kontrolu vstupujících osob.
(7)
Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.
(8)
V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro provoz zařízení.
(9)
Pro odstavování, údržbu a opravy tří a více lokomotiv na patře musí být zřízena vozovna (remíza).50) Ve vozovně musí být pod kolejí alespoň jedna montážní jáma. Nad montážní jámou se umístí zvedací zařízení odpovídající největšímu předpokládanému zatížení. Pro závěsné lokomotivy se zřídí montážní stání.
(10)
Pokud je součástí vozovny dílna nebo sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nebo ve vozovně pro lokomotivy se vzduchovým motorem plnicí stanice, musí být vzájemně odděleny nehořlavou dělící stěnou.
(11)
Pro údržbu důlních bezkolejových strojů,51) mobilních zemních a stavebních strojů, motorových vozidel a motorových vozíků v podzemí musí být zřízena odstavná místa. Odstavné místo nesmí být umístěno v hlavním vtažném důlním díle a jeho výztuž musí být nehořlavá. Odstavený stroj musí být chráněn proti působení vody. Na odstavném místě může být odstaven jen jeden stroj, kolem kterého musí být ponechán volný prostor o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně o 1 m větší než je jeho nejvyšší část. Jestliže mají být v podzemí prováděny opravy, musí být zřízena garáž, která musí být umístěna, stavebně provedena a vybavena podle podmínek stanovených pro vozovny (remízy).50)
(12)
Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy.
Obsluha zařízení
(1)
Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který
a)splňuje požadavky § 15
b)dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice
c)splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami52), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu53), a to podle druhu zařízení
d)složil zkoušku před komisí stanovenou závodním dolu.
(2)
Samostatnou obsluhou dobývacího nebo razicího stroje a důlního bezkolejového stroje může být pověřen pracovník s nejméně roční praxí při provozu těchto strojů. Zácvik podle § 15 musí být nejméně 200 hodin.
(3)
Řidič důlní lokomotivy musí být před zkouškou podle § 15 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 15 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů.
(4)
Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem nebo technickou normou, určí je organizace.
Povinnosti obsluhy
(1)
Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení.
(2)
Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je povinna dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným provozní dokumentací.
(3)
Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit, ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.
(4)
Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.
(5)
Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.
Uvedení zařízení do provozu
(1)
Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a revizí.
(2)
Před uvedením zařízení do provozu v podzemí je organizace povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu použití nového typu všech vybraných důlních zařízení29) a dále nové typy
a)dobývacího a razicího kombajnu a pluhovacího zařízení
b)mechanizované výztuže
c)důlního pásového a hřeblového dopravníku
d)důlní lokomotivy, motorového vozidla a motorového vozíku
e)důlního vrátku
f)zemního a stavebního stroje
g)vrtné soupravy mimo soupravy pro vrtné a geofyzikální práce,55)
h)nakládacího stroje kromě důlního bezkolejového stroje,29)
i)důlního nevýbušného elektrického zařízení na plynujícím a uhelném dole.
Provoz zařízení
(1)
Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí být určena obsluha.
(2)
Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není ohrožen provozem zařízení.
(3)
Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní dokumentace neurčí jinak.
(4)
Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.
(5)
Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.
Stroje s naftovými motory v podzemí
(1)
Při přerušení práce stroje s naftovým motorem na dobu delší než 15 minut musí být jeho motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.
(2)
U provozovaných strojů s naftovými motory musí být nejméně jednou měsíčně proveden rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace musí být zjišťovány po zahřátí motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení.
(3)
Stroj musí být vyřazen z provozu, jestliže ve výfukových plynech je více než 0,1 % kysličníku uhelnatého nebo 0,075 % kysličníků dusíku. Do provozu může být zařazen po odstranění závady a po snížení koncentrace kysličníku uhelnatého pod 0,08 % a koncentrace kysličníků dusíku pod 0,075 %.
(4)
Stroj může být provozován jen se zaplombovaným vstřikovacím čerpadlem.
(5)
Stroj musí být vybaven hasicím zařízením se stabilním rozvodem a ručními hasicími přístroji.
(6)
Obsluha je povinna kromě povinností uvedených v § 226 sledovat také kouřivost stroje. Při zhoršení kouřivosti je povinna závadu ohlásit. Při úniku motorové nafty nebo oleje je povinna zastavit stroj, uzavřít přívod nafty a závadu ohlásit. Stejně je obsluha povinna postupovat při pocitu nevolnosti.
(7)
Při zjištění požáru je obsluha povinna zastavit motor, uvést do činnosti hasicí zařízení a dále postupovat podle § 18.
Údržba, montáž a demontáž zařízení
(1)
Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.
(2)
Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.
(3)
Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit měřicími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(4)
Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto prací musí být ověřena správná funkce zařízení.
(5)
Prohlídky mobilních strojů používaných v podzemí musí být prováděny nejméně jednou za 14 dní. Prohlídku provádí určený pracovník ve všech přístupných částech stroje (bez rozebírání). Při prohlídce musí být vyzkoušeny jednotlivé funkce stroje.
Díl 2
Elektrická zařízení
Oddíl 1
POŽADAVKY NA ZŘIZOVÁNÍ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Základní ustanovení
(1)
Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,44) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu metanu, uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.
(2)
V podzemí se nesmí používat prozatímní elektrická zařízení.56)
(3)
Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy rozvodu elektrické energie.7)
(4)
Nejméně dvojím na sobě nezávislým přívodem elektrické energie, z nichž každý zajistí potřebný příkon, je nutné vybavit hlubinný důl
a)s těžním zařízením pro dopravu osob z hloubky větší než 300 m, nebo
b)plynující II. třídy nebezpečí, nebo
c)zařazený jako důl s nebezpečím průvalů vod.
(5)
Veškerá vedení a ochranné vodiče, s výjimkou hlavního zemnícího vedení (§ 231b odst. 2), musí být měděná. Ochranné vodiče, které nejsou mechanicky chráněny, není-li dále stanoveno jinak, musí mít průřez nejméně 6 mm2.
Elektrické sítě v dole
(1)
Pro rozvod elektrické energie v dole lze použít jen elektrickou síť s ochranou samočinným odpojením od zdroje, a to za podmínky, že
a)u nízkého napětí jsou všechny živé části odděleny od země a všechny neživé části nepřímo spojeny se zemí56a) (síť IT) a současně je síť hlídána přístrojem ke hlídání izolačního stavu (dále jen „hlídač izolačního stavu“)
b)u vysokého napětí 1. uzel zdroje je spojen se zemí přes omezující impedanci a všechny neživé části jsou přímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním s rychlým vypnutím56b) [síť IT(r)], nebo 2. všechny živé části jsou odděleny od země a všechny neživé části jsou nepřímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním56c) (síť IT).
(2)
Elektrickou síť podle odstavce 1 písm.
a)s příkonem větším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem větším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V je zajištěna signalizace tohoto stavu a v plynujících dolech je kromě toho zajištěno samočinné vypnutí této sítě.
(3)
Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem menším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem menším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že a) je provozována jako síť podle odstavce 2, b) pro kabelové rozvody je použito kabelů s pancířem, kovovým stíněním nebo polovodivým stíněním a jištění proti zkratu je provedeno tak, aby došlo k odpojení elektrického obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v elektrickém obvodu, nebo c) síť odpovídá požadavkům na nezápalný elektrický obvod.
(4)
Elektrická síť podle odstavce 1 písm. b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být provozována tak, aby a) zemní proud při jednopólovém zemním spojení sítí napájejících pohyblivé stroje v ražbách a rubáních nepřesáhl 7 A, b) hodnota dovoleného dotykového napětí nepřesáhla 50 V a c) pokles izolačního odporu sítě byl signalizován do místa se stálou obsluhou, d) výkonový vypínač, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení umístěné v prostorách SNM, byl vybaven zařízením blokujícím zapnutí vývodu při izolačním odporu na tomto vývodu menším než 50 Ω/V. Kontrola izolačního odporu sítě se řídí provozním řádem. Naměřené hodnoty izolačního odporu se zaznamenávají.
Zemnící soustava v dole
(1)
Pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy elektrostatických nábojů a bludnými proudy musí být v dole zřízena zemnící soustava, jejíž součástí je hlavní zemnící vedení.
(2)
Hlavní zemnicí vedení musí být tvořeno měděným vodičem nebo měděným stíněním kabelu o průřezu nejméně 50 mm2 nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm2; pokud je jako ocelový pozinkovaný vodič použit pásek, musí být jeho tloušťka alespoň 3 mm. Hlavní zemnicí vedení musí být připojeno nejméně na dva strojené zemniče. Průřez hlavního zemnicího vedení nesmí být zeslaben.
(3)
S hlavním zemnícím vedením se vodivě spojují všechny neživé části elektrického zařízení vyžadující ochranu zemněním a vodivé předměty podélně uložené nebo vedené v důlním díle (potrubí, koleje apod.); ochranný vodič elektrického zařízení nad 1 kV musí mít průřez alespoň 16 mm2, s výjimkou zařízení připojeného vlečným kabelem, které se připojuje zemním vodičem vlečného kabelu.
(4)
Hodnoty odporu uzemnění i přechodové odpory zemnící soustavy musí vyhovovat požadavkům pro použitý způsob ochrany. Provedení hlavního zemnicího vedení i místa napojení strojených zemničů musí umožnit jejich prohlídky. Odpor uzemňovací soustavy vyjádřený v Ω nesmí být větší než podíl 50 k součtu délek všech kabelů pro napětí nad 1 kV, vyjádřených v km, které jsou připojeny na stejný napájecí zdroj, a současně nesmí přesáhnout 15 Ω. Hlavní zemnicí vedení je na povrchu připojeno na zemnicí vedení rozvodny, z níž je napájen důl. Hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem vztahujících se k tomuto ustanovení.
(5)
Odpor uzemňovací soustavy v místě připojení na neživé části nesmí být větší než 15 Ω v sítích nízkého napětí.
(6)
Kontrola stavu hlavního zemnicího vedení se provádí nejméně jedenkrát za rok a vždy po důlním otřesu v důlních dílech postižených otřesem; to neplatí pro hlavní zemnicí vedení ve společném obložení.
(7)
Spoje na hlavním zemnicím vedení musí být chráněny proti korozi. Spoje mezi ocelovým pozinkovaným lanem nebo ocelovým pozinkovaným páskem a měděným vodičem musí být chráněny tak, aby mezi nimi nevznikl galvanický článek, nebo chráněny ochranným nátěrem zabraňujícím přístupu vlhkosti ke spoji.
(8)
Neživé části elektrických zařízení do 1 kV musí být připojeny na hlavní zemnicí vedení měděným ochranným vodičem, který je součástí přívodního kabelu. U kabelových vedení se nesmí ochranný vodič použít jako napájecí vodič.
(9)
Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí tak, aby byla zajištěna bezpečnost a správná funkce těchto elektrických instalací.
(10)
U sdělovacích zařízení, u nichž je nutno neživé části chránit před nebezpečným dotykovým napětím, se provádí ochrana zemněním buď přímo na ochrannou uzemňovací soustavu měděným ochranným vodičem o průřezu alespoň 4 mm2 nebo prostřednictvím jednoho páru vodičů v kabelu. Za ochranný vodič je možno použít i plášť a pancéř kabelu. Sdělovací a telekomunikační zařízení bez přímého vodivého spojení se silovými obvody lze chránit samostatným uzemněním, jehož odpor nepřesáhne 75 Ω.
Umístění elektrického zařízení nad 1 kV
(1)
Elektrické zařízení musí být instalováno tak, aby byl umožněn dostatečný odvod tepla z něho a bezpečný přístup k němu a aby se zamezilo jeho mechanickému poškození nad míru vytvářející nebezpečí. Elektrické zařízení nad 1 kV, s výjimkou kabelů včetně armatur a elektrického zařízení určeného ke spotřebě elektrické energie a elektrického zařízení zavěšeného na závěsné dráze nebo výztuži důlního díla nebo pevně upevněného k jinému technologickému zařízení, se umístí v komoře, výklenku nebo v rozšířeném profilu důlního díla.
(2)
Elektrické zařízení nad 1 kV nad pásovým nebo hřeblovým dopravníkem se umístí tak, aby mezi dopravovaným těživem a elektrickým zařízením byl volný prostor alespoň 0,4 m. Na toto elektrické zařízení se nevztahuje § 301 odst. 1 písm. b).
(3)
Volný prostor pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení nad 1 kV se určí podle § 224 odst. 2. Jestliže do tohoto volného prostoru zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení, nesmí být současně s důlní dopravou prováděna obsluha a údržba elektrického zařízení. Při určení průjezdního profilu závěsné dráhy se zohlední i obvyklý výkyv vozidla (§ 292 odst. 6). Po ukončení přepravy nesmějí vozidla ani přepravovaný náklad zasahovat do volného prostoru pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení.
(4)
Elektrické zařízení nad 1 kV v prostorech ražeb a porubů se umístí tak, aby jeho vzdálenost od čelby nebo místa styku porubu nebo dobývky s vtažným nebo výdušným důlním dílem ve směru postupu porubní fronty nebo dobývání byla alespoň 20 m.
Spínací zařízení nad 1 kV v prostorech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí důlních otřesů
(1)
Provozovat lze jen výkonový vypínač s ovládacím obvodem, který lze ovládat z míst určených závodním dolu.
(2)
Výkonový vypínač nad 1 kV musí být vybaven ochranami, které zajistí jeho samočinné vypnutí při překročení nastavených hodnot poruchových veličin. Jištění proti zkratovým proudům musí zajistit samočinné odpojení vedení při mezifázovém zkratu. Ochrany musí umožňovat nastavení a kontrolu vypínacích charakteristik tak, aby byla zajištěna selektivita jištění.
Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu
(1)
Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na
a)prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (dále jen „prostory BNM“)
b)prostory s nebezpečím výbuchu metanu (dále jen „prostory SNM“).
(2)
Jako prostory BNM se zařazují podzemní prostory větrané vtažnými větry, které dosud nebyly použity v místech, kde se razí nebo dobývá, a které bezprostředně nesouvisí s vyrubanými prostory nebo nevětranými a neuzavřenými důlními díly, ve kterých je při jejich zařazování a dále při jejich provozu organizací určen takový objemový průtok důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % a při poruše větrání nebo při jeho zastavení na dobu určenou havarijním plánem je v nich vyloučeno nahromadění výbušné směsi metanu se vzduchem.
(3)
Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prostory SNM.
(4)
Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu plynů, zejména prostor nad ohlubní výdušné jámy a prostor v okolí difusoru hlavního ventilátoru do vzdálenosti 30 m.
Zařazování prostorů uhelných dolů z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu
(1)
Podzemní prostory uhelných dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na
a)prostory bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu (dále jen „prostory BNP“)
b)prostory s nebezpečím výbuchu uhelného prachu (dále jen „prostory SNP“).
(2)
Jako prostory BNP se zařazují podzemní prostory, ve kterých se nevyskytuje uhelná drť, nevytváří souvislá vrstva uhelného prachu a uhelný prach je pravidelně odstraňován.
(3)
Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prostory SNP.
(4)
Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu uhelného prachu.
Elektrické stanice a rozvodná zařízení
(1)
Elektrická stanice60) musí být umístěna a provedena tak, aby v ní za podmínek stanovených pro zařazování prostorů nemohlo dojít k nedovolenému nahromadění metanu a aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození. Výztuž elektrické stanice musí bezpečně odolat předpokládaným horským tlakům.
(2)
Neuzavřená elektrická stanice57) v podzemí nemusí splňovat požadavky § 224 odst. 6 a 7.
(3)
Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.52)
(4)
V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.
(5)
V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.
(6)
Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm.
(7)
Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný.
(8)
Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.
Kabely a kabelová vedení
(1)
Kabely používané v podzemí musí mít vnější obal z materiálů, které nepodporují šíření požáru.
(2)
Pro kabelové rozvody nad 1 kV mohou být v ražených důlních dílech a porubech použity pouze kabely s kovovým stíněním nebo kabely s kovovým stíněním žil, v ostatních důlních dílech mohou být použity kabely s kovovým pancéřem. Kovový pancéř a kovové stínění kabelu se spojuje s uzemňovací soustavou na obou koncích kabelu a v místech stanovených provozní dokumentací měděným ochranným vodičem, jehož průřez je alespoň 6 mm2 při průřezu krajního vodiče do 50 mm2, 10 mm2 při průřezu krajního vodiče do 95 mm2 a 16 mm2 při průřezu krajního vodiče nad 95 mm2. Kovové stínění žil se spojuje s uzemňovací soustavou podle § 240b odst. 2.
(3)
V prostorech SNM a prostorech SNP mohou být v síti s hlídači izolačního stavu použity jen kabely s kovovým pancéřem, kovovým stíněním, kovovým stíněním žil nebo polovodivým stíněním.
(4)
Kabely, s výjimkou kabelů uložených v kabelových kanálech, kabelů pevně uchycených, kabelů na cívkách a kabelů pro pohyblivá zařízení nebo stroje, musí být poddajně zavěšeny v horní polovině důlního díla na kabelových závěsech s roztečí závěsů nejvýše 3 m. Organizace určí způsob uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení v provozní dokumentaci.
(5)
Uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení musí dále vyhovovat těmto podmínkám
a)sdělovací kabely se musí v důlních dílech zavěšovat odděleně od kabelů silových; křižování těchto kabelů je dovoleno jen v nejnutnějším případě. Kabely silové a sdělovací se nesmí vzájemně dotýkat
b)kabely se musí ukládat, spojovat a připojovat tak, aby se napětí vyvolané hmotností kabelu a armatur nepřenášelo na vodiče; armatury musí být samostatně zavěšeny
c)nepoddajné upevnění kabelového vedení je dovoleno jen v důlních dílech s nepoddajnou výztuží a v důlních dílech ražených v pevných horninách, které nevyžadují výztuž
d)kabelové vedení musí být umístěno tak, aby bylo přístupné prohlídkám; toto neplatí pro vedení ve vrtech a průchodech pro kabel.
(6)
Ve svislých důlních dílech (§ 294 odst. 1), s výjimkou vrtů a komínů, musí být kabelová vedení pevně uchycena na kabelové konzoly zabudované nezávisle na výstroji důlního díla. Vzdálenost konzol smí být nejvíce 6 m. V části mezi kabelovými úchyty smí být vedení zatíženo jen vlastní hmotností. Sevření kabelů úchytem musí být takové, aby se kabel nepoškodil.
(7)
Požadavky na upevňování kabelů podle odstavců 5 a 6 se netýkají kabelů odlehčených od tahu zavěšením na nosné lano a samonosných kabelů. Tyto kabely musí být upevněny alespoň každých 6 m tak, aby se jejich hmotnost nepřenášela na vodiče ani na koncovky kabelů.
(8)
Ve vrtu musí být kabel, s výjimkou kabelů samonosných, zavěšen na nosné lano alespoň každých 6 m tak, aby se jeho hmotnost nepřenášela na koncovku ani na vodiče kabelu. Mezi dvěma úchyty smí být kabel zatížen pouze vlastní hmotností. Nosné lano včetně jeho ukotvení musí mít čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k tahu vyvozovanému hmotností zavěšeného kabelu a nesmí být ukotveno na výztuž vrtu. Kabel ve vrtu nesmí být spojován.
(9)
Vrt určený pro kabel musí být zapažen. Konstrukce ústí vrtu a kabelové úchyty nesmí poškodit kabel při jeho ukládání a při jeho trvalém provozu.
(10)
Kabelové vedení musí splňovat tyto podmínky
a)vlečný kabel pro napájení razicího a dobývacího stroje nad 1 kV musí být uložen v ukladači kabelu; přechod kabelu do porubu a uložení kabelu v porubu musí být řešeny v provozní dokumentaci
b)kabel pro napájení elektrického stroje v čelbě raženého důlního díla musí mít dostatečnou rezervu, aby nehrozilo přenesení napětí v tahu na vodiče kabelu při přemisťování stroje
c)rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení, obě spojovací části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a znečištění
d)vedení musí být provedeno podle technických norem stanovujících požadavky na dimenzování a jištění elektrických rozvodů
e)nejmenší dovolený průřez žil je u kabelových silových vedení 1,5 mm2, u sdělovacích, telekomunikačních a řídicích kabelů je nejmenší dovolený průměr jádra 0,8 mm; to se nevztahuje na nezápalné obvody
f)pohyblivé přívody, pokud nejsou navíjeny na buben, lze zatěžovat jen dle podmínek stanovených výrobcem
g)nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.
Kabely pohyblivých zařízení
(1)
Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel. Pro vedení nad 1 kV k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel s kovovým nebo polovodivým stíněním žil a společným kovovým stíněním.
(2)
Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.
(3)
Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.
(4)
Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být vybavena zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.
(5)
Pohyblivý stroj lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné odpojení od zdroje v okamžiku, kdy nejsou plněny požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí.60a)
(6)
Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.
Ovládací a bezpečnostní obvody
(1)
Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.
(2)
Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem. Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být vždy zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.
(3)
Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro vedení důlních děl, dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.
(4)
Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.
(5)
U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být
a)koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo
b)dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo
c)u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.
(6)
Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.
Plovoucí čerpací stanice
(1)
Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.
(2)
Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(3)
Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.
(4)
Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.
Trolejová trakce Trolejová trakce může být na uhelných a plynujících dolech používána jen v prostorách BNM a BNP. Použití trolejové trakce na těchto dolech a podmínky provozu schvaluje Český báňský úřad.
Bezpečnostní tabulky a vybavení
(1)
U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji! “, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.
(2)
U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.
(3)
V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.
(4)
V uzavřené elektrické stanici, kromě podružné a předsunuté transformační stanice,60) musí být
a)dielektrický koberec
b)dielektrické rukavice v pouzdře
c)zkoušečka napětí
d)zkratovací souprava
e)záchranný izolační hák
f)bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.62)
Používání kabelů se stínící vrstvou
(1)
Pro napájení pohyblivého zařízení nebo stroje vlečným kabelem lze v prostorách SNM použít u nízkého napětí jen kabel s polovodivým stíněním nebo kabel s kovovým stíněním žil a u napětí nad 1 kV jen kabel s kovovým stíněním nebo kovovým stíněním žil, vyjma kabelů nezápalných obvodů. Přemístitelné elektrické zařízení nebo stroj musí být takto vybaveny, mají-li být přemisťovány pod napětím.
(2)
Polovodivá vrstva kabelu a kovové stínění žil musí být spojeny s ochranným relé nebo na obou koncích kabelu vodivě spojeny se zemnícím vedením. Vnější kovové stínění musí být spojeno se zemnícím vedením.
Vypínání vysokonapěťových rozvodů při zemním spojení Kabelový rozvod s napětím nad 1 kV napájející předsunutou trafostanici umístěnou v prostorách SNM musí být vybaven ochranou zajišťující odpojení vývodu se zemním spojením.
Oddíl 2
PROVOZ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Vedoucí elektrotechnik
(1)
Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazených elektrických zařízení určí organizace na každém provozovaném dole vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami85). Vedoucí elektrotechnik pro plynující důl, kde se razí nebo dobývá, musí mít vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku86).
(2)
Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka pro přímé řízení těchto činností splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami86).
Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení
(1)
Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru BNM 0,25 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení uvedená v odstavci 2 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.
(2)
V prostorech SNM mohou být používána pouze zařízení kategorie M1 a M252a). V prostoru SNM, pro který je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b), mohou být používána pouze zařízení kategorie M1.
(3)
Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru SNM 1,5 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení kategorie M1 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.
(4)
V prostorech SNP se mohou používat pouze ta zařízení kategorie M2 nebo M1, jejichž povrchová teplota nepřekročí 150 °C. V zásobníku uhlí a v prostoru s ním bezprostředně souvisejícím do vzdálenosti 30 m se může používat pouze zařízení kategorie M1.
(5)
V případech podle odstavců 1 a 3 musí být neprodleně provedena opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Tato opatření musí být součástí havarijního plánu. Vedoucí likvidace havárie určí podmínky k dočasnému provozu elektrických zařízení, která podle odstavců 1 a 3 měla být vypnuta, a případně i postup jejich zapínání.
(6)
V prostorech SNM a SNP musí být silové elektrické obvody na pracovištích, která nebudou obsazena déle než 3 hodiny, vypnuty a zajištěny proti nežádoucímu zapnutí, kromě napájení zařízení, která jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(7)
Po vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin musí být před opětným zapnutím zjištěn důvod vypnutí a případná závada odstraněna.
(8)
Po skončení práce pohyblivého zařízení musí být v případech určených provozní dokumentací přívodní kabelové vedení odpojeno od napětí nebo musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna jinak.
Práce na elektrickém zařízení
(1)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím64), kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.
(2)
Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.
(3)
Při práci pod napětím na elektrickém zařízení, které není jiskrově bezpečné, musí být v prostoru SNM dodrženy tyto podmínky
a)před otevřením nevýbušného závěru musí být provedena kontrola složení důlního ovzduší podle § 109 odst. 1 písm. c); zjištěná koncentrace metanu musí být zaznamenána
b)koncentrace metanu v prostoru SNM nesmí překročit 1 % a musí být po dobu trvání práce kontrolována metanoměrem a zaznamenávána
c)uhelný prach musí být v okruhu 5 m odstraněn a není-li to možné, musí být zneškodněn; tato podmínka se musí dodržet i v prostorech SNP.
(4)
V podzemí je na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím dovoleno jen ověřování beznapěťového stavu a fázování transformátoru a vedení, a to jen v hlavních důlních rozvodnách, na plynujících dolech však jen v hlavních rozvodnách zařazených jako prostor BNM. Na vypnutém a nezajištěném elektrickém zařízení je dovoleno pracovat jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.63) Jiné práce na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím jsou zakázány.
(5)
Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.52), 63)
(6)
Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.63)
Údržba elektrických zařízení
(1)
Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 230 a podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami64).
(2)
Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v řádu prohlídek, údržby a revizí64).
(3)
Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda
a)elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány
b)vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (funkce hlídače izolačního stavu, ochranné uzemnění, kryty apod.)
c)je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.
(4)
Při revizi trolejového vedení v podzemí musí být měřením a výpočtem zjištěn úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.
(5)
Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být nadproudové ochrany pro napětí do 1 kV
a)zkoušeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za šest roků
b)funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za dva roky a po každém přemístění.
(6)
Nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.
(7)
Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny
a)primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí 1. při uvedení elektrického zařízení do provozu, 2. místo každé třetí sekundární zkoušky
b)sekundární zkoušky 1. na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok, 2. u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky, 3. u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.
(8)
Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.
(9)
Pro zkoušky reléových ochran a automatik je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.
(10)
U elektrického spínacího zařízení nad 1 kV provozní dokumentace podle odstavce 2 určí způsob a lhůty prohlídek alespoň v tomto rozsahu
a)vizuální prohlídku nejméně jednou za směnu v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za týden u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV
b)ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového vypínače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech před každým zapnutím výkonového vypínače a po každém vypnutí proudových ochran zkratem nebo zemním spojením a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových vypínačů nad 1 kV
c)ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového stykače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech po každém vypnutí působením proudové ochrany zkratem a po každém působení relé blokujícího zapnutí vývodního kabelu se sníženým izolačním stavem a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových stykačů nad 1 kV
d)funkční zkoušky proudových ochran u spínacího zařízení nad 1 kV, a to zkušebními tlačítky nebo softwarovým povelem jednou ročně v ražených důlních dílech a porubech, ověření blokování zpětného zapnutí po vybavení nadproudové ochrany nebo ověření blokovacího obvodu, který zamezuje zapnutí vývodu se sníženým izolačním stavem nejméně jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV
e)otevření spínacího zařízení nad 1 kV a prohlídku po každém vypnutí proudové ochrany zkratem, dále jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV.
Kontrola izolačního stavu
(1)
Hlídač izolačního stavu elektrických sítí v podzemí nesmí být vyřazen z provozu. Není-li zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí tento pokles signalizovat do dispečinku nebo jiného místa se stálou obsluhou.
(2)
Elektrická síť může být po vypnutí hlídačem izolačního stavu uvedena pod napětí po odstranění závady.
(3)
V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu jen signalizováno, musí být při vzniku zemního spojení neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu vhodnými bezpečnostními opatřeními.
(4)
Izolační stav elektrické sítě musí být kontrolován pomocí měřicího přístroje zabudovaného v hlídači izolačního stavu nejméně jednou za den; to neplatí pro sítě s příkonem do 1 kVA, u lignitových dolů do 3 kVA.
(5)
Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo vypínání při poklesu izolačního stavu pod určenou hranici musí být kontrolována pracovníkem s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za týden.
(6)
Je-li hlídač izolačního stavu v elektrických sítích do 1 kV zároveň součástí zvýšené ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí na neživých částech elektrických zařízení nebo ochrany proti zkratu, musí zabezpečovat vypínání sítě.
(7)
Po zjištění místa vzniku zemního spojení v elektrické síti nad 1 kV musí být v prostorech SNM nebo SNP vadné elektrické zařízení ihned vypnuto. Zařízení může být opětovně zapnuto až po odstranění závady.
(8)
Je-li v podzemí použito proudových chráničů, přezkouší jejich správnou funkci pracovník s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za měsíc.
(9)
Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.
(10)
Po vypnutí elektrické sítě proudovým chráničem může být tato opětovně uvedena pod napětí po odstranění závady.
Oddíl 3
OSVĚTLOVÁNÍ
Důlní osobní svítidla
(1)
V podzemí, na povrchových pracovištích při manipulaci s výbušninami a v místech s nebezpečím výbuchu plynů a prachu mohou být používána jen důlní osobní svítidla29) přidělená organizací. Tato svítidla musí mít požadovanou svítivost nejméně 10 hodin.
(2)
Důlní osobní svítidla musí mít typové označení a evidenční číslo organizace.
Vybavení pracovníků osobními svítidly
(1)
Pracovníci, kteří vstupují do podzemí a jsou podle § 4 odst. 9 vybaveni důlním osobním svítidlem, jsou povinni mít rozsvícené svítidlo i na místech se stálým osvětlením.
(2)
Pracovníci na povrchu, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů nebo prachů anebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.
(3)
Ostatní pracovníci na povrchu, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.
Přenosné světlomety Osádkám na pracovištích, kde se vyžaduje prohlídka stropu, stěny nebo svahu vyššího než 5 m, musí být přiděleny přenosné světlomety.
Výdej a převzetí důlních osobních svítidel
(1)
Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.
(2)
Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.
(3)
Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.
Počet důlních osobních svítidel a jejich kontrola
(1)
Počet provozuschopných důlních osobních svítidel musí být v lampovně nebo výdejně nejméně o 5 % vyšší, než je počet pracovníků, kterým jsou přidělena.
(2)
Důlní osobní svítidla určená pro báňské záchranáře musí být zvlášť označena a odděleně uložena.
Zacházení s důlními osobními svítidly
(1)
Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.
(2)
Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otevírat ani opravovat.
(3)
Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání. Svévolná výměna důlních osobních svítidel mezi pracovníky je zakázána.
(4)
Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.
Zřizování lampoven
(1)
Pro vydávání a přijímání důlních osobních svítidel, nabíjení akumulátorů a přípravu a doplňování elektrolytu musí být zřízena lampovna. Používá-li se nejvýše 100 důlních osobních svítidel, mohou být místo lampovny pro tyto činnosti použity místnosti určené organizací. Tyto musí být vybaveny podle § 253 odst. 2 až 5.
(2)
Organizace je povinna určit pracovníka odpovědného za provoz lampovny.
Vybavení lampovny
(1)
Lampovna musí mít nejméně tyto místnosti
a)pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů
b)pro údržbu důlních osobních svítidel
c)pro pracovníky lampovny.
(2)
Místnosti uvedené v odstavci 1 písm.
a)a
b)musí mít přívod teplé a studené vody a snadno omyvatelné stěny a podlahu. Podlaha musí být z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.
(3)
Všechny místnosti lampovny musí být důkladně větrány. Větrání místnosti pro nabíjení akumulátorů musí být tak účinné, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Složení ovzduší je organizace povinna kontrolovat nejméně jednou za 3 měsíce rozborem vzorku ovzduší odebraným v nejnepříznivějším místě a době.
(4)
Pracovní stoly, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí mít horní desku potaženou omyvatelným materiálem odolným proti působení elektrolytu.
(5)
Všechny místnosti a zařízení lampovny musí být trvale udržovány v čistotě, zejména musí být neprodleně odstraněn rozlitý elektrolyt. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno.
(6)
Místnost, kde se pracuje s elektrolytem, musí být dále vybavena neutralizačním roztokem na poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem.
(7)
V lampovně musí být na přístupném a dobře viditelném místě vyvěšeny
a)provozní řád lampovny a poučení o evidenci vydaných a vrácených důlních osobních svítidel
b)návod k používání důlních osobních svítidel
c)tabulky se zákazy a příkazy podle této vyhlášky
d)poučení o bezpečných pracovních postupech při práci s elektrolytem a o poskytování první pomoci. Pracovníci musí být seznámeni s touto dokumentací.
Příprava, doplňování a kontrola elektrolytu
(1)
Přípravu, doplňování a kontrolu elektrolytu v akumulátorech mohou provádět jen určení pracovníci, a to podle návodu výrobce svítidla.
(2)
Pro přípravu elektrolytu a plnění akumulátorů se musí používat zařízení, které zabraňuje rozstříkávání a rozlévání elektrolytu.
(3)
Pro manipulaci s elektrolytem je organizace povinna přidělit pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky, zejména ochranný štít, zástěru a rukavice.
Nabíjení akumulátorů
(1)
Nabíjení akumulátorů musí být prováděno podle návodu výrobce a kontrolováno měřicími přístroji.
(2)
Důlní osobní svítidla musí být udržována tak, aby v prostoru akumulátoru nebo svítidla bylo zabráněno nebezpečnému nahromadění plynů vznikajících během nabíjení nebo při odplynění po nabíjení.
Osvětlení pevnými svítidly
(1)
Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.
(2)
Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů68) musí být kontrolován.
(3)
Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.
(4)
Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.
Místa se stálým osvětlením na povrchu
(1)
Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít
a)stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci
b)zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu
c)ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).
(2)
Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.
(3)
Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.
(4)
Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
Místa se stálým osvětlením v podzemí
(1)
Stálé osvětlení v době provozu musí mít
a)náraziště jam a úpadnic
b)nástupiště a jejich nejbližší okolí
c)provozovny se stálou obsluhou
d)místa na trati se strojní dopravou, která jsou ve směně stále obsluhována
e)stěnové poruby vybavené mechanizovanou výztuží
f)ostatní určená místa.
(2)
Strojovny těžních strojů a elektrické stanice se stálou obsluhou musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
Osvětlení mobilních strojů v podzemí
(1)
Mobilní stroj, s výjimkou dobývacího kombajnu a stroje poháněného vzduchovou energií, může být provozován, jen pokud je vybaven vlastním svítidlem pro osvětlení pracovního prostoru stroje.
(2)
Mobilní stroj poháněný ze zdroje energie umístěného na tomto stroji musí být vybaven koncovým červeným světlem a červenými odrazkami. Pokud je stroj určen pro jízdu na vzdálenost větší než 50 m v obou směrech, musí být vybaven bílým i červeným svítidlem a červenými odrazkami na obou stranách stroje; lopatové nakladače nemusí tento požadavek splňovat na lopatové straně.
(3)
Mobilní stroj s konstrukční rychlostí jízdy vyšší než 20 km.h-1 musí být vybaven brzdovými světly.
Díl 3
Strojní zařízení
Oddíl 1
DŮLNÍ STROJE
Dobývací a razicí stroje
(1)
Dobývací kombajny, pluhovací zařízení a razicí stroje musí být vybaveny protiprašným zařízením a na plynujících dolech II. třídy nebezpečí také zařízením snižujícím možnost zapálení metanu od řezného orgánu stroje. Jejich provoz bez těchto zařízení je zakázán.
(2)
Dobývací kombajn, který se pohybuje smykem po hřeblovém dopravníku s úklonem větším než 9° nebo smykem po počvě s úklonem větším než 18°, musí být zabezpečen samostatným zajišťovacím zařízením, které zamezí jeho ujetí. Ostatní dobývací kombajny musí být zabezpečeny samostatným zajišťovacím zařízením v úklonu nad 3°, není-li jiným způsobem zabráněno jejich ujetí. Dobývací kombajn vybavený dvěma tažnými vrátky nebo samostatnou brzdou nemusí být zabezpečován samostatným zajišťovacím zařízením. Dobývací kombajn se může pohybovat smykem po hřeblovém dopravníku, jen pokud je vybaven mechanizmem zamezujícím jeho vypadnutí z tratě dopravníku.
(3)
Řetěz nebo lano a jejich úchytná zařízení pro pojezd dobývacího kombajnu musí mít trojnásobnou bezpečnost, tažné prvky pro pojezd ostatních dobývacích a razicích strojů dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největší síle vyvozené tažným zařízením.
(4)
Prvky zajišťovacího zařízení musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k tíhové složce potřebné k zadržení dobývacího kombajnu. Vrátky, kladky a záchytné části zajišťovacího zařízení musí být konstruovány s ohledem na jmenovitou nosnost tažného prvku. Kotvení zajišťovacího zařízení musí odpovídat jmenovité nosnosti tažného prvku. Musí mít 3 kotevní prvky samostatně upevněné k zajišťovacímu zařízení. V případě poruchy některého prvku musí být provoz zastaven.
(5)
Při použití zajišťovacího zařízení s plynulým brzděním musí brzdná síla trvale vykazovat hodnotu vyšší než dvojnásobek tíhové složky, která by mohla způsobit ujetí dobývacího kombajnu. Přípustná brzdná dráha však může být nejvíce 0,4 m.
(6)
Při provozu dobývacích a razicích strojů se nesmí pracovníci zdržovat v nebezpečné blízkosti řezného orgánu stroje ani v prostoru ohroženém nebezpečným rozkmitem tažného prvku. Při spouštění těchto strojů musí nejdříve automaticky zaznít výstražné znamení výrazně odlišené od provozních signálů a provozního hluku a teprve po uplynutí nejméně 5, nejvýše však 15 sekund může dojít ke spuštění stroje.
(7)
Při provozu dobývacího kombajnu musí být tažný prvek zajišťovacího zařízení stále napjat a zajištěn proti nebezpečnému rozkmitu.
(8)
Při provozu dobývacího kombajnu s místním ovládáním ve strmě uložených slojích je obsluha povinna se zdržovat v určeném prostoru, kde není ohrožena dobývacím kombajnem ani pádem horniny a ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací kombajn. Tento prostor určí technologický postup.
(9)
Při provozu dobývacích zařízení s dálkovým ovládáním je obsluha povinna zdržovat se v místě, ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací zařízení. Toto místo určí technologický postup.
(10)
Kromě povinností uvedených v § 226 je obsluha povinna prohlédnout tažné prvky, jejich úchytná zařízení a kotvení v každé polovině směny.
(11)
Tažné prvky dobývacích kombajnů a zajišťovacích zařízení je povinen kontrolovat určený pracovník zejména s ohledem na stanovenou bezpečnost nejméně jednou za 2 týdny.
Mechanizovaná výztuž
(1)
Mechanizovaná výztuž musí zajišťovat ochranu před pádem horniny a bezpečný průchod pod stropnicemi sekcí, jakož i přístup obsluhující osádky k ovládacím prvkům výztuže, dobývacího stroje i k dalším zařízením. Tento průchod musí mít při dobývané mocnosti do 1,5 m minimální šířku 0,7 m a minimální výšku 0,5 m, u mocnosti nad 1,5 m minimální šířku 0,6 m.
(2)
Páky hydraulických ovladačů sekce mechanizované výztuže musí být mimo dobu ovládání nastaveny do nulové polohy. Sekce mechanizované výztuže se mohou ovládat jen ze zajištěného prostoru, a to ze společného ovládacího bloku nebo z bloků umístěných na sekcích sousedících se sekcí, která se přesouvá.
(3)
Sekce mechanizované výztuže ve strmých slojích musí být vybaveny zařízením zamezujícím příčnému a podélnému pohybu stropnice. Jako spojovací prvek nesmí být použito lano.
(4)
Mechanizované výztuže pro strmé sloje musí být vybaveny průchodními ochrannými povaly, jejichž vzdálenost nesmí být větší než 10 m.
(5)
U porubů vybavených mechanizovanou výztuží musí být nejméně jeden provozuschopný náhradní zdroj tlakové kapaliny nebo dvě samostatná provozuschopná čerpadla hydraulického agregátu.
(6)
Mechanizovaná výztuž pro poruby s nebezpečím důlních otřesů musí být vybavena zařízením pro pasivní zabezpečení pracovního prostoru před účinky důlního otřesu.
(7)
Mechanizovaná výztuž používaná pro zajištění vyrubaného prostoru stěnového porubu o mocnosti nad 2,5 m musí být vybavena pilířovými opěrkami, které musí být používány proti vyjíždění pilíře.
Důlní bezkolejové stroje
(1)
Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru. Oba brzdové systémy musí mít na sobě nezávislá ovládací zařízení a musí být ovladatelné ze stanoviště řidiče.
(2)
Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma podkládacími klíny proti ujetí.
(3)
Při provozu důlního bezkolejového stroje se pracovníci nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.
(4)
Přívěs důlního bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.
Oddíl 2
STROJE PRO ZEMNÍ A STAVEBNÍ PRÁCE
Rypadla a nakladače
(1)
Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.
(2)
Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.
(3)
Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.
(4)
Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.
(5)
Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.
(6)
Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.
(7)
Stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.
Používání zemních a stavebních strojů v podzemí V podzemí mohou být zemní a stavební stroje používány jen pokud splňují požadavky této vyhlášky.
Oddíl 3
STROJE A ZAŘÍZENÍ PRO DŮLNÍ DOPRAVU
Stroje a zařízení pro svislou dopravu v podzemí a úklonnou dopravu pracovníků lanem
(1)
Těžní stroje a dopravní zařízení pro svislou dopravu v podzemí musí vyhovovat také požadavkům zvláštního předpisu.21)
(2)
Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.
Vrátky
(1)
Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.
(2)
Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.
(3)
Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.
Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot
(1)
Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat
a)u vlečných a plenicích vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku
b)u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku
c)u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.
(2)
Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména
a)jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru
b)přibývá-li nápadně počet zlomených drátů
c)dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana
d)při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).
(3)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.
Lanové kotouče a kladky Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.
Visuté lanové dráhy v podzemí
(1)
Dokumentace visuté lanové dráhy vypracovaná podle § 217 určí
a)rozmístění podpěrných kladek a jejich kotvení
b)druh pohonu a jeho umístění
c)provedení vratné a křivkové stanice
d)průměr a druh lana
e)bezpečnostní a návěštní zařízení.
(2)
Zámek mezi nosičem sedačky nebo kontejneru a tažným lanem nesmí dovolovat při přepravě prokluz.
(3)
Pokud není tažné lano současně nosným, musí mít nosič sedačky nebo kontejneru zachycovač zabraňující ujetí nosiče po nosném laně.
(4)
Pohonná stanice visuté lanové dráhy musí mít automatickou brzdu, která zastaví její pohyb i při nejnepříznivějším zatížení.
(5)
V místech určených k obsluze lanové dráhy musí být kotouč, je-li umístěn níže než 2 m nad počvou, zajištěn proti nahodilému dotyku. V místě náběhu lana na kladku nebo kotouč musí být ochranný kryt a podle potřeby naváděcí zařízení.
(6)
Zavěšený lanový kotouč na obsluhovací stanici musí být zajištěn tak, aby nespadl ani v případě poškození jeho ložisek nebo čepu.
(7)
Lanový kotouč napínacího zařízení musí být v krajních polohách zajištěn proti vyjetí ze svého vedení.
Důlní kolejové a závěsné lokomotivy
(1)
Důlní kolejová a závěsná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru.
(2)
Závěsná lokomotiva musí mít omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při překročení nejvyšší povolené rychlosti.
(3)
Účinnost bezpečnostní brzdy závěsné lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m.s-2.
(4)
Účinnost provozní brzdy důlní kolejové lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.
Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla
(1)
Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost.
(2)
Spojovací táhlo pro přepravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro přepravu hmot a nesmí se používat při přepravě hmot.
(3)
Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení.
Brzdné vozíky závěsné dráhy
(1)
Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší povolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně.
(2)
Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při přepravě osob nebylo větší než 9,81 m.s-2.
Dokumentace zařízení závěsné dráhy Dokumentace zařízení závěsné dráhy vypracovaná podle § 217 určí a) umístění tratě v důlním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů, b) druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v důlním díle, c) zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí, d) rozmístění pohyblivých zarážek, e) typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice, f) způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.
Důlní vozy
(1)
Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
(2)
Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro přepravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.
(3)
Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.
(4)
Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
(5)
Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.
Motorová vozidla a motorové vozíky V podzemí mohou být používána motorová vozidla a motorové vozíky jen pokud splňují požadavky této vyhlášky.
Důlní pásové dopravníky
(1)
Dopravní pás používaný v podzemí musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.
(2)
Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin.
(3)
Spoj dopravního pásu musí být upraven tak, aby neohrožoval pracovníky a omezoval propadávání drtě.
(4)
Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.
(5)
Automaticky ovládaná souprava důlních pásových dopravníků musí kromě § 219 splňovat také tyto požadavky
a)před uvedením dopravníku do chodu musí být dáno návěští znějící nejméně 5 sekund, které je slyšitelné po celé délce dopravníku
b)zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku; blokovací lanko musí být dosažitelné od konstrukce dopravníku a musí být označeno
c)musí být zajištěno samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí elektrického motoru
d)musí být signalizována nebezpečná teplota pohonné a vratné stanice.
(6)
Důlní pásový dopravník pro přepravu osob musí splňovat dále tyto požadavky
a)dopravní pás musí mít šířku nejméně 0,8 m pro rychlost přepravy do 2,1 m.s-1 a nejméně 1,2 m pro rychlost přepravy větší; rychlost přepravy nesmí překročit 2,5 m.s-1
b)při úklonu větším než 6° musí mít pohon dopravníku brzdu, která zabrání samovolnému pohybu dopravního pásu
c)dopravní pás musí mít nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu v pásu
d)závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení
e)dopravník, který nemá zařízení pro přepravu osob přes přesyp, musí být ve vzdálenosti nejméně 10 m od přesypu vybaven zajišťovací uzávěrou, která zastaví dopravník při najetí osoby do uzávěry. Při obousměrné přepravě musí být uzávěry před i za přesypem. Mezi dopravním pásem a spodním okrajem zajišťovací uzávěry může být mezera nejvíce 0,2 m
f)podél dopravníku musí být v dosahu jedoucích osob blokovací lanko
g)po dobu přepravy osob na důlním pasovém dopravníku nesmí být navazující dopravníky v provozu, pokud nejsou určeny pro přepravu osob.
(7)
Dopravníky musí být upraveny tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaného materiálu a k nežádoucímu tření. V místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad podlahou nebo počvou důlního díla, musí mít boční hrazení.
(8)
Přesypy a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby sypná výška byla co nejmenší. Přesypy hřeblových dopravníků musí být upraveny tak, aby drť nebyla hrnuta pod dopravník. Místa s vývinem prachu musí být vybavena protiprašným zařízením, které musí být v činnosti při přepravě rubaniny.
(9)
Hrozí-li nebezpečí stržení dopravního pásu větrem, musí být na konstrukci dopravníků zabudovány ochranné oblouky nebo jiné vhodné zařízení.
(10)
Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení.
Důlní hřeblové dopravníky
(1)
Návěštním zařízením musí být vybaveny hřeblové dopravníky, které nejsou z místa ovládání přehlédnutelné. Návěští musí znít nejméně 5 sekund před spuštěním dopravníku na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Nežádoucímu spuštění dopravníku musí být zabráněno blokováním.
(2)
Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku.
Oddíl 4
ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ
Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu
(1)
Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.
(2)
Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí organizace v projektu a v provozní dokumentaci.
(3)
Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.
(4)
Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru nebo rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil.
(5)
Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.
(6)
U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.
(7)
Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.
(8)
Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.
(9)
Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.
(10)
Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.
(11)
Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.
(12)
Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.
(13)
Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.
(14)
U kompresoru o výkonu nad 1000 m3.h-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 219.
(15)
U kompresoru, který splňuje požadavky § 219, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.
(16)
Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.
Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí
(1)
Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.
(2)
Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.
(3)
Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.
Tlakovzdušný rozvod
(1)
Je-li teplota stlačeného vzduchu před vstupem do dolu vyšší než 60 °C, je organizace povinna určit opatření na ochranu pracovníků před popálením.
(2)
Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.
(3)
Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn. Odlučovače musí být také na jednotlivých odbočkách z hlavního vzduchovodu u jámy.
(4)
Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.
(5)
Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.
(6)
Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(7)
Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.
(8)
Na mapě tlakovzdušného rozvodu7) musí být vyznačeny délky a světlosti potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.
Vzduchové a plynové motory Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vniknutí cizích těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.
Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně § 276 až 278 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého materiálu a kompresory musí být dále vybaveny a) automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez, b) kryty z nehořlavého materiálu, c) automatickým hasicím zařízením.
Kotle a jejich příslušenství
(1)
Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáku při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.
(2)
Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáků.
(3)
Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.
(4)
Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.
(5)
Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.
(6)
Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.
(7)
Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.
(8)
Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.
(9)
Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
Parní kotle
(1)
Parní kotel musí být vybaven
a)alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem
b)nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel)
c)přetlakovým pojistným zařízením
d)plnicí a vypouštěcí armaturou
e)napájecím zařízením
f)odvzdušňovací armaturou.
(2)
Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.
Kapalinové kotle
(1)
Kapalinový kotel musí být vybaven
a)otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením
b)plnicí a vypouštěcí armaturou
c)u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.
(2)
Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.
(3)
Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.
Práce uvnitř kotlů
(1)
Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.
(2)
Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.
(3)
Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.
(4)
Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.
Kotelny
(1)
V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.
(2)
Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.
(3)
Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.
(4)
Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.
(5)
Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.
Potrubí na horkou vodu a páru
(1)
Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 222 s těmito doplňky
a)potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty
b)musí být zabráněno popálení osob o potrubí.
(2)
Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.
(3)
Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.
(4)
Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.
Chladicí zařízení důlních větrů
(1)
Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu chladicího zařízení důlních větrů.
(2)
Dokumentace chladicího zařízení vypracovaná podle § 217 určí také umístění chladicího zařízení s ohledem na vedení důlních děl, větrání dolu a napojení na energetické a vodní zdroje.
(3)
V chladicím zařízení v podzemí může být použito pouze nejedovaté, nehořlavé a nevýbušné chladivo.
(4)
Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být těsné, chráněné proti zamrznutí a vyvedeno do prostoru tak, aby pracovníci nebyli vyfukovaným chladivem ohroženi.
(5)
Chladicí zařízení důlních větrů musí být provedeno a udržováno tak, aby nedocházelo k úniku chladiva. V provozním řádu chladicího zařízení musí být určeny lhůty a způsob kontrol pojistného ventilu a chladicího zařízení na případný únik chladiva.
(6)
Skladovat chladivo v podzemí je zakázáno.
(7)
U chladicího zařízení musí být lékárnička, dvoje pryžové rukavice a dvoje přiléhavé brýle. Provozní řád určí jejich použití.
(8)
Chladicí zařízení je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou za den a zkontrolovat určený technik nejméně jednou za týden.
Nestacionární chladicí zařízení důlních větrů
(1)
Automatický provoz chladicího zařízení je dovolen, pokud zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud
a)automatika vypne zařízení při překročení nastavených hodnot 1. výtlačného tlaku chladicího kompresoru, 2. sacího tlaku chladicího kompresoru, 3. tlaku oleje pro mazání kompresoru, 4. teploty chlazené vody na výstupu z výparníku u nepřímého způsobu chlazení
b)chladicí zařízení je vybaveno termostatickým expanzním ventilem
c)signalizace chodu je vyvedena do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou.
(2)
Na chladicím zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.
Stacionární chladicí zařízení důlních větrů
(1)
Stacionární chladicí zařízení důlních větrů s nepřímým způsobem chlazení musí být umístěno v provozovně, která se nesmí používat k jinému účelu.
(2)
Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být vyvedeno do průchodního větrního proudu. Intenzita průchodního větrního proudu musí být taková, aby největší množství chladiva vypouštěného pojistným ventilem nesnížilo koncentraci kyslíku v důlním ovzduší pod 19 %.
(3)
Při nadměrném úniku chladiva nebo havárii musí být umožněno vypnutí chladicího zařízení z místa ve vtažných větrech mimo provozovnu a v příslušné elektrické stanici.
(4)
Na vstupu do provozovny chladicího zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.
Vrtačky a vrtací kladiva Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno a) usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč, b) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu, c) vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu, d) odpojovat protiprašné zařízení.
Část 9
CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
Díl 1
Cesty pro chůzi a dopravu
Cesty pro chůzi
(1)
Cesty pro chůzi jsou cesty v důlních dílech a ta místa na povrchu, která jsou pro chůzi určena.
(2)
Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30° musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody. Pro cesty v důlních dílech s úklonem větším než 45° platí také zvláštní předpis.21)
(3)
Jestliže jsou cesty pro chůzi v podzemí současně dopravními cestami, musí být na těchto cestách vymezena doba chůze pracovníků.
(4)
Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi nebo dopravními cestami mimo dobu vymezenou podle odstavce 3 mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 5) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 292) nebo na jiné bezpečné místo.
(5)
V době vymezené pro chůzi podle odstavce 3 musí být na dopravních cestách strojní doprava zastavena.
(6)
Vstupy do důlních děl, která se nesmí používat pro chůzi, musí být označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.
(7)
Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.
(8)
Cesty určené pro odchod pracovníků z části dolu ohrožené havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu a tam, kde to vyžaduje havarijní plán, i s uvedením vzdálenosti.
(9)
Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.
(10)
Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(11)
Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.
Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách
(1)
Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m. Tam, kde v důsledku působení orských tlaků není tento požadavek splněn, musí se neprodleně přistoupit k obnově určeného průřezu.
(2)
Má-li se v podzemí současně s chůzí dopravovat lanem, musí být pro chůzi zřízeno zvláštní oddělení s průřezem o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m, které musí být odděleno od dopravní cesty tak, aby nemohlo dojít k ohrožení pracovníků vozidly nebo nákladem.
(3)
Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí mít do výšky v podzemí nejméně 1,7 m, na povrchu nejméně 2,1 m šířku nejméně
a)0,6 m alespoň na jedné straně dopravní cesty
b)1 m v nástupištích po celé délce vlaku na jedné straně tratě
c)0,6 m na nárazištích a přilehlých seřadištích na obou stranách tratě. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.
(5)
Průchody požadované v odstavci 4 písm. a) nemusí být vybudovány, a) jestliže je jízda vlaku včas signalizována stálým signalizačním zařízením na trati, aby se osoby mohly včas vzdálit do výklenku nebo jiného důlního díla. Výklenky musí být vybudovány v boku důlního díla a musí mít nejmenší výšku 1,8 m, nejmenší šířku 1 m a nejmenší hloubku 0,8 m; vzájemná vzdálenost výklenků nesmí být větší než 50 m, nebo b) když je na těchto tratích vyloučena jakákoliv chůze v době, kdy se na nich přepravuje nebo když na nich stojí vozidla, nebo c) když je na vícekolejových tratích zajištěno, že všechny koleje nebudou současně zaplňovány vozy.
(6)
Pro průchody na dopravních cestách vybavených závěsnými dráhami platí odstavce 4 a 5, přičemž rozměry průchodů musí být dodrženy i při obvyklých výkyvech přepravovaných vozidel. Obvyklý výkyv od svislé roviny se počítá 10°, nejméně však 0,1 m.
(7)
Na přechodech přes dopravníky v podzemí, kromě porubů a dobývek, musí být zhotoveny přechodové můstky o šířce nejméně 0,6 m. Přechodové můstky musí být vybaveny zábradlím a výška nad nimi musí být nejméně 1,2 m. U dopravníků do šířky unášecího prostředku 800 mm mohou být přechodové můstky přerušené, jestliže je nad nimi výška nejméně 1,6 m a jsou vybaveny madly.
(8)
Přechody přes dopravníky umístěné na povrchu musí být provedeny podle zvláštního předpisu.69)
(9)
Místa zmenšených průřezů cest pro chůzi musí být výrazně označena.70)
Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi
(1)
Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na největší předpokládané zatížení.
(2)
Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být kontrolovány v určených lhůtách.
(3)
Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.
(4)
Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.
(5)
Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.
(6)
Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.
(7)
Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.
Dopravní cesty
(1)
Dopravní cesty jsou cesty v důlních dílech a ta místa na povrchu, která jsou určena pro dopravu osob, strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m-1. S větším úklonem až do 45° včetně jsou dopravní cesty úklonné. Dopravní cesty s úklonem větším než 45° (jámy, komíny, šachtice apod.) se považují za svislé.21)
(2)
Dopravní cesty musí být udržovány a značeny70) tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.
(3)
Úseky dopravních cest, které slouží jako nástupiště, musí mít upravenou počvu nebo plošinu.
(4)
Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(5)
Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu dolu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.83)
(6)
Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.
(7)
Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).
(8)
Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.
(9)
Na dopravních cestách s dopravou lanem se v době přepravy nesmí zdržovat pracovníci, pokud tato cesta neodpovídá požadavkům § 292 odst. 2.
Dopravní cesty s kolejovou tratí
(1)
Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať71) znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.
(2)
Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.
(3)
Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.
(4)
Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat plošiny, točnice ani přesuvny.
(5)
Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.
(6)
Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm.72)
Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu
(1)
Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.
(2)
Mezera mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.
(3)
Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu do výšky v podzemí nejméně 1,7 m na povrchu nejméně 2,1 m o šířce nejméně 0,6 m.
(4)
Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.72)
Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem
(1)
Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, musí být pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a na místech připojování a odpojování vozů k lanu. Při ražení úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický postup.
(2)
Závora pod zhlavím musí být umístěna tak daleko od zhlaví, aby při zavřené závoře mohly být na úklonnou kolejovou trať spuštěny všechny současně dopravované vozy. Umístění ostatních závor určí dopravní řád.
(3)
Závora pod zhlavím musí být ovladatelná jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice. Obsluha musí mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozů. Jestliže výhled na toto místo není možný, musí být mezi místem připojování a odpojování vozů a stanovištěm obsluhy zajištěn vhodný způsob dorozumění. Ostatní závory ovládají určení pracovníci.
(4)
Na úpatí musí být pro obsluhu zřízen úkryt, ze kterého je možné dávat návěští.
(5)
Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, se musí používat samočinně působící záchytné zařízení. Od tohoto požadavku lze upustit, jestliže lano a všechna spojovací zařízení vykazují nejméně desetinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku nebo pohonné stanice. Záchytné zařízení svým provedením musí zajistit zachycený vůz proti převržení nebo vykolejení.
(6)
Při dopravě v úklonu větším než 15° musí být vozy vybaveny pojistným zařízením proti převrácení.
(7)
Náraziště s podstavníkovou dopravou musí být vybaveno ochranným zařízením, kterým se zamezí vsunutí vozů na úklonnou dopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení pro důlní vozy.
(8)
Dopravuje-li se při ražení dovrchního důlního díla přes kladku, určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup.
Dopravní cesty se závěsnou dráhou
(1)
Závěsnou dráhou mohou být vybaveny jen ty dopravní cesty, u kterých nosnost výztuže a její stabilita nebo jiné uchycení nosných závěsů tratě je dostatečné i s ohledem na zatížení dopravními prostředky a přepravovanými hmotami.
(2)
Výhybka a točnice závěsné dráhy musí být pevně spojeny s navazujícími částmi tratě a zavěšeny na výztuž samostatnými závěsy. Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a musí uzavírat neprůjezdnou větev tratě. Výhybky a točnice musí zabraňovat sjetí vozidel a musí být opticky kontrolovatelné z místa ovládání.
(3)
Na konci tratě závěsné dráhy musí být koncový doraz.
(4)
Výhybky tratě závěsné dráhy musí být ovladatelné z místa obsluhy (kabiny řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře apod.).
Umístění tratě závěsné dráhy
(1)
Na dopravních cestách se závěsnou dráhou musí být dodrženy mezery podle § 296 odst. 1 a 2 i při obvyklých výkyvech vozidel (§ 292 odst. 6).
(2)
Mezera mezi spodním okrajem vozidla a počvou musí být nejméně 0,1 m.
(3)
Při přejezdu nad jiným dopravním zařízením musí být mezera mezi spodním okrajem vozidla a nejvíce vyčnívajícími částmi dopravního zařízení nejméně
a)0,1 m, jestliže dopravní zařízení v době provozu závěsné dráhy není v chodu
b)0,6 m, jestliže dopravní zařízení v době provozu závěsné dráhy je v chodu.
(4)
V manipulačních prostorech včetně nakládacích a vykládacích stanic musí být po celé jejich délce alespoň na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m.
Pohyblivé zarážky tratí závěsné dráhy
(1)
Na trati závěsné dráhy, kromě dopravy nekonečným lanem, musí být pohyblivé zarážky a) pod zhlavím a na místech připojování a odpojování lana, b) na nakládacích, vykládacích a překládacích stanicích a na místech spojování a rozpojování vozidel, c) nad pracovištěm při ražení úpadnice ve vzdálenosti určené technologickým postupem raženého důlního díla. Na místech uvedených v písmenu b) může organizace na vodorovných úsecích tratě určit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí.
(2)
Pohyblivé zarážky musí být zhotoveny a umístěny tak, aby obsluha mohla ze svého stanoviště ovládat a kontrolovat nastavení zarážky. Při dopravě závěsnou lokomotivou musí být pohyblivé zarážky ovladatelné i ze závěsné lokomotivy.
(3)
Pohyblivá zarážka pod zhlavím na začátku úklonné tratě musí být umístěna tak, aby při uzavřené zarážce mohla být na úklonnou trať spuštěna všechna současně dopravovaná vozidla.
(4)
Pohyblivá zarážka pod zhlavím musí být ovladatelná ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice nebo ze závěsné lokomotivy. Když není možné kontrolovat nastavení zarážky ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice, musí ji ovládat určený pracovník z bezpečného místa. V tomto případě musí být zabezpečeno spolehlivé dorozumívání tohoto pracovníka s obsluhou vrátku nebo pohonné stanice.
(5)
Na tratích závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem musí být umístěny pohyblivé zarážky tak, aby nemohlo dojít k nebezpečnému ujetí vozidel.
Dopravní cesty s dopravníky
(1)
Na dopravních cestách s dopravníky v podzemí musí být
a)mezera mezi konstrukcí dopravníku a výztuží na straně chůze nejméně 0,8 m, na druhé straně nejméně 0,2 m
b)mezera nad horní větví dopravního pásu nejméně 0,6 m, při dopravě osob nejméně 0,8 m
c)mezera mezi spodní větví dopravního pásu nebo rotující částí a počvou nejméně 0,2 m
d)výška dopravní větve pásu nad počvou nebo podlahou při dopravě osob menší než 1,4 m.
(2)
Mezera mezi konstrukcemi souběžných dopravníků v podzemí musí být nejméně 0,8 m.
(3)
Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové nebo závěsné dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.
(4)
Ustanovení odstavce 1 písm.
a)a
b)platí i pro dopravní cesty s hřeblovými dopravníky nebo žlabovými soupravami, které se po dobu delší než 3 měsíce nepřekládají.
(5)
Dopravníky na dopravních cestách na povrchu musí být umístěny podle zvláštního předpisu.69)
Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky
(1)
Mezera mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem důlního bezkolejového stroje, stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.
(2)
Opatření k zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.
(3)
Výsypná místa musí být chráněna proti přejetí stroje do výsypu (zarážkou, zvýšeným okrajem sýpu apod.). Plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k výsypnému místu. V podzemí musí být tato místa stále osvětlena, na povrchu jen za tmy nebo snížené viditelnosti.
Dopravní cesty pro dopravu samospádem
(1)
Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.
(2)
Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.
(3)
Pohonná a vratná stanice talířového brzdiče musí mít 2 na sobě nezávislá kotvení proti ujetí.
(4)
Není-li pohonná stanice talířového brzdiče přímo spojena s prvním žlabem, musí být pohyblivé části mezi pohonnou stanicí a prvním žlabem kryty ochranným pažením.
(5)
Mezi talířovým brzdičem a pilířem musí být ponechána ulička široká nejméně 0,5 m.
(6)
Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.
(7)
Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.
Dopravní cesty pro dopravu visutou lanovou dráhou v podzemí
(1)
Na dopravní cestě s visutou lanovou dráhou musí být mezery
a)mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a nejvíce vyčnívající částí přepravovaného kontejneru, břemene nebo osob nejméně 0,6 m, a to při příčném výkyvu 10°; na osobu se musí uvažovat šířka nejméně 0,6 m
b)mezi nejnižší částí přepravovaného kontejneru, břemene nebo opěrky nohou sedačky a počvou nejméně 0,2 m.
(2)
V nástupištích musí být prostor s průřezem o výšce nejméně 1,8 m, šířce nejméně 1 m a délce nejméně 3 m.
(3)
V místech přejezdu nad jiným dopravním zařízením musí být dodrženy mezery podle § 299 odst. 3.
(4)
Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy. V dosahu přepravovaných osob musí být blokovací lanko pro zastavení přepravy.
(5)
Při použití sedaček je nástup a výstup za chodu zařízení povolen jen do rychlosti 1,5 m.s-1. Při používání odpojitelných sedaček musí být na nástupišti vzdálenostní návěští.
Prohlídky dopravních cest
(1)
Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.
(2)
Před zahájením přepravy pracovníků musí být stav dopravní cesty včetně nástupišť prohlédnut, a to nejméně jednou denně.
(3)
Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.
Díl 2
Doprava
Ruční doprava
(1)
Ruční doprava důlními vozy a vozíky závěsné dráhy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena jen důlními vozy při úklonu do 50 mm.m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m-1, jen do vzdálenosti 20 m.
(2)
Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při dopravě před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno.
(3)
Důlní vozy a vozíky závěsné dráhy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště a plnící a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.
(4)
U větrních a hrázových dveří, v obloucích kde není volný rozhled, a na křižovatkách je vozač povinen jet pomalu a kromě toho na sebe upozorňovat voláním, není-li jiné vhodné výstražné znamení.
(5)
Důlní vůz nebo vozík závěsné dráhy se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se důlní vůz může pouze táhnout.
(6)
Jednotlivé důlní vozy, vozíky závěsné dráhy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.
Strojní doprava
(1)
Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník. Zavedení dopravy osob schvaluje závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.
(2)
Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.
(3)
Odstavce 1 a 2 a § 308 až 312, § 317 odst. 1 a § 320 neplatí pro dopravu na kolejových tratích o rozchodu 900 a 1 435 mm.72)
Dopravní řád
(1)
Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit
a)dopravní cesty, stroje a zařízení
b)značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení
c)místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.
d)dobu přepravy a dobu vymezenou pro chůzi
e)dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení
f)dovolenou rychlost přepravy
g)pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot
h)způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh
i)bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí a předmětů, dopravu bez průvodčího apod.)
j)opatření při přepravě výbušnin
k)opatření při přepravě břemen zvláštních a při nehodách na dopravní cestě
l)lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení
m)rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.
(2)
Dopravní řád pro dopravu osob musí dále určit
a)cesty pro přepravu osob
b)rozmístění nástupišť
c)dobu vymezenou pro přepravu osob na pracoviště a zpět
d)pravidla chování osob při přepravě
e)počet současně přepravovaných osob a rychlost přepravy
f)povinnosti průvodčích a dohlížitelů a označení dohlížitelů
g)podmínky pro současnou přepravu nářadí a předmětů.
(3)
Dopravní řád pro speciální dopravu musí dále určit
a)způsob manipulace s břemeny a způsob zajištění břemen zvláštních ve stabilní poloze, a to i při přepravě
b)umístění břemene zvláštního na dopravním prostředku tak, aby jeho těžiště bylo co nejníže a co nejblíže ke středu dopravního prostředku
c)s ohledem na stav a podmínky dopravní cesty nejvýše přípustný počet vozidel v soupravě, při speciální dopravě po závěsné dráze nejvýše přípustnou hmotnost dopravní soupravy a počet a typ brzdných vozíků v závislosti na tažné síle trakčního prostředku, největším úklonu závěsné dráhy a dovoleném přitížení výztuže důlního díla
d)vázací, popřípadě úchytné body a způsob bezpečného uložení a uvázání břemen zvláštních na dopravní prostředek s určením těžiště přepravovaných částí nebo součástí
e)počet osob při dopravě a ohrožená místa (§ 17 odst. 2)
f)vázací prostředky a místo a způsob uložení, popřípadě zavěšení břemenových nosníků a vázacích prostředků po dobu, kdy nejsou používané, podmínky pro jejich odložení (§ 266 odst. 2) a podmínky zakazující jejich používání.
(4)
Dopravní řád pro speciální dopravu po pozemní dráze musí dále určit
a)způsob položení a ukotvení pozemní dráhy a jejího provedení, zejména s ohledem na změny směru nebo úklonu důlního díla
b)nejvýše přípustné měrné zatížení pozemní dráhy a jejích jednotlivých částí nebo součástí s ohledem na únosnost počvy
c)způsob zajištění dopravních prvků proti nežádoucímu rozpojení.
(5)
Dopravní řád pro speciální dopravu smykem musí dále určit
a)způsob připojení tažných lan k dopravní plošině, popřípadě k dopravovaným břemenům zvláštním a druh a provedení úvazků
b)opatření pro případy přepravy přes náhlé změny směru ve svislé rovině dopravní cesty a při dopravě v obloucích.
(6)
Dopravní řád musí být vyvěšen na nástupištích, na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.
Povinnosti řidiče
(1)
Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.
(2)
Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.
(3)
Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Spatří-li pracovníky nebo jiné vozidlo, je povinen ztlumit světlo, dávat výstražné znamení a přiměřeně snížit rychlost jízdy. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.
(4)
V podzemí je povinen řidič dát výstražné znamení před zahájením jízdy, před vjezdem do nepřehledných míst, větrních a hrázových dveří a jiných zúžených míst a vjezdem do nástupišť a stanic. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, nástupišti a v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.
(5)
Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.
(6)
Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.
(7)
Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.
(8)
Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.
(9)
Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.
(10)
Řidič lokomotivy je povinen se také seznámit se záznamy o stavu lokomotivy a dopravních cest. Na konci směny je povinen udělat záznam o stavu lokomotivy.
Návěštní zařízení
(1)
Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.
(2)
Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné dopravní cestě.
(3)
U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.
(4)
U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených návěští. Návěští „jedenkrát“ může být používáno jen jako znamení k zastavení.
(5)
Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.
(6)
Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na místo, kam se má přepravovat, a počkat na zpětné návěští.
(7)
Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.
(8)
Návěští musí být zřetelně slyšitelná i na nástupištích, ze kterých jsou dávána.
(9)
Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.
(10)
Ruční návěští se dává na povrchu za dobré viditelnosti rozvinutým červeným praporkem, v ostatních případech svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.
Dopravní návěští a předvěští
(1)
K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští.
(2)
Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3, které jsou součástí této vyhlášky.
(3)
Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod.
(4)
Návěští „Výstraha“ se umístí
a)v místech vjíždění vlaku do koncové stanice, náraziště a jiných manipulačních prostorů
b)před průjezdem vlaku seřadištěm vozů, překládací stanicí a násypným zařízením
c)v místech, kde se na dopravní cestě pracuje, a to s ohledem na délku brzdné dráhy vlakové soupravy.
(5)
Návěští „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrnými dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení.
(6)
Návěští označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěna před dopravními místy určenými dopravním řádem. Organizace stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny.
(7)
Návěští „Dávej varovné signály“ musí být umístěno tam, kde se vykonává práce na dopravní cestě ve vzdálenosti určené dopravním řádem.
(8)
Návěští „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestě pro určený (vymezený) způsob dopravy.
(9)
Návěští „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů.
(10)
Návěští „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěštími č. 1 a 5 podle přílohy č. 2.
(11)
Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení.
Spojování a rozpojování vozidel
(1)
Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla kolejové a závěsné dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy, pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.
(2)
Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel na povrchu musí být prováděno podle zvláštního předpisu.73)
Doprava osob
(1)
Organizace je povinna na začátku a konci směny zajistit strojní přepravu pracovníků na pracoviště a zpět, je-li délka souvislého úseku dopravní cesty větší než 1,5 km nebo převýšení úklonné dopravní cesty větší než 50 m a má-li se v daném úseku po dobu více než 2 měsíců přepravovat nejméně 24 pracovníků v jedné směně. Pro tuto přepravu je organizace povinna vymezit dobu, ve které je na téže dopravní cestě i na dopravních cestách navazujících zakázána jakákoliv jiná přeprava.
(2)
Po celé délce dopravní cesty musí být možný výstup z dopravního prostředku.
(3)
K dozoru při přepravě pracovníků musí být určen dohlížitel, který svou funkci vykonává při nástupu a výstupu pracovníků. Funkce dohlížitele může být spojena jen s funkcí průvodčího.
(4)
Mimo dobu vymezenou pro přepravu pracovníků na pracoviště a zpět mohou být osoby přepravovány jen za podmínek určených v dopravním řádu.
(5)
Před zahájením přepravy osob je řidič povinen se přesvědčit, zda na dopravní cestě nebyly zjištěny závady, případně zda zjištěné závady již byly odstraněny.
(6)
Pro každou soupravu musí být určen průvodčí. Průvodčí nastupuje do soupravy poslední, a to na určené místo, z něhož může ovládat návěštní, případně i brzdné zařízení.
(7)
Nastupovat do soupravy a vystupovat z ní je dovoleno jen na nástupištích po zastavení soupravy.
(8)
Při jízdě se osoby nesmějí vyklánět z vozidla ani vystrkovat jakékoliv předměty. Ve vozidle jsou povinni zaujmout takovou polohu, aby žádná část jejich těla nepřesahovala obrys vozidla.
(9)
Podmínky pro dopravu osob lanem na úklonných dopravních cestách, jakož i způsob a lhůty kontrol dopravních cest a jejich vybavení určí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.
Doprava hmot a předmětů
(1)
Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.
(2)
Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pádu.
(3)
Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.
(4)
Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti posunutí a převrácení.
(5)
Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.
(6)
Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.
(7)
Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v prostředcích pro přepravu osob, vyjma dopravy po pásových dopravnících. Přepravu radioaktivních zářičů je nutné provádět přednostně.
Speciální doprava
(1)
Organizace vydá pro manipulaci s břemenem zvláštním také pracovní pokyny. Tato provozní dokumentace musí obsahovat srozumitelné a přehledné nákresy znázorňující způsob uložení, popřípadě zavěšení a zajištění přepravovaného břemene zvláštního ve stabilní poloze.
(2)
Speciální dopravu smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí v důlní dopravě.
(3)
Dopravní řád a pracovní pokyny musí vycházet ze závěrů z posouzení zařízení pro dopravu břemene zvláštního a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti závěsu závěsné dráhy, popřípadě únosnosti podkladu dopravní cesty použité k dopravě, statické síly přitížení podle § 314a odst. 5, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na jeho polohu a polohu jeho těžiště při přepravě a posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu, sklopení nebo převrácení břemene.
(4)
V úseku dopravní cesty, kde je prováděna speciální doprava, a v bezprostředním okolí místa manipulace s břemenem zvláštním nesmí být vykonávána žádná jiná činnost, ani se zde nesmí zdržovat žádná osoba nezúčastněná na speciální dopravě.
(5)
Speciální doprava se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím.
Požadavky na speciální dopravu
(1)
Před zahájením speciální dopravy prohlédne určený pracovník zařízení určené ke speciální dopravě, zda není poškozeno nebo viditelně opotřebeno nad dovolenou mez a zda odpovídá průvodní dokumentaci výrobce, dopravnímu řádu a pracovním pokynům, a provede kontrolu průjezdnosti dopravní cesty a vzhledem ke druhu speciální dopravy také kontrolu
a)kolejové tratě, zejména spojů a horizontálních a vertikálních oblouků se zaměřením na stanovenou příčnou rovinnost, a výhybek
b)závěsné dráhy a výztuže důlního díla z hlediska jejich stavu a stability
c)kvality a únosnosti počvy dopravní cesty s ohledem na hmotnost přepravovaných břemen a způsob jejich přepravy a přitom ověří stav pozemní dráhy, zejména spojení jednotlivých sekcí, stabilitu, ukotvení a rovinnost dráhy a podle potřeby určí opatření k eliminaci nebezpečí vyplývajícího z náhlé změny směru ve svislé i vodorovné rovině
d)kvality a únosnosti počvy dopravní cesty s ohledem na hmotnost přepravovaných břemen a způsob jejich přepravy smykem a ověří stav dopravní cesty v důlním díle.
(2)
Přepravu a manipulaci při speciální dopravě, při stejných a opakovaných případech jen první přepravu a manipulaci, bude sledovat určený pracovník podle § 307 odst. 2, který také vyhodnotí účinnost bezpečnostních a technicko-provozních opatření při všech úkonech speciální dopravy a podle výsledku zpřísní opatření stanovená dopravním řádem a pracovními pokyny. O přijatých opatřeních uvědomí pracovníka určeného podle § 307 odst. 1.
(3)
Při speciální dopravě mohou být používány jen určené, popřípadě podle odstavce 2 upřesněné dopravní a vázací prostředky.
(4)
Při speciální dopravě po kolejové trati se musí při osovém zatížení nad 60 kN používat tratě I. kategorie71).
(5)
Při přepravě břemen nadměrných hmotností po závěsné dráze musí být použito dvou nebo více nosných vozíků nebo musí být použit břemenový nosník, aby statická síla přenášená závěsem závěsné dráhy na výztuž důlního díla nepřesáhla 40 kN, neurčuje-li provozní dokumentace hodnotu nižší.
(6)
Břemenové nosníky a vázací prostředky používané při přepravě musí mít vyznačenu nosnost. Jejich používání musí být sledováno a evidováno. V evidenčních záznamech se také zaznamenají výsledky jejich revizí a zkoušek funkce provedených ve lhůtách stanovených výrobcem, a nejsou-li stanoveny, pak ve lhůtách určených závodním dolu.
(7)
Při speciální dopravě po pozemní dráze lokomotivy a tahače
a)musí být vybaveny zajišťovacím zařízením proti nežádoucímu ujetí soupravy nezávislým na chodu motoru nebo jinak zabezpečeny proti nežádoucímu ujetí soupravy
b)musí být vybaveny zajišťovacím, popřípadě jiným zabezpečovacím zařízením trvale vykazujícím alespoň dvojnásobnou bezpečnost ve vztahu k příslušné tíhové složce soupravy
(8)
Při speciální dopravě smykem je nutné
a)pro dopravu na dopravní plošině po zvláštním vedení vypracovat projekt, který zohlední vhodnost geologických podmínek a vhodnost počvy, a to jak pro stavbu, tak i údržbu zvláštního vedení, aby byla omezena možnost výskytu náhlých změn směru vedení ve svislé rovině, které by mohly způsobit ztrátu vedení dopravní plošiny
b)používat vrátky s plynulým rozběhem.
Požadavky na úvazky, vázací prostředky a aretační prvky při speciální dopravě
(1)
Při speciální dopravě musí být tažné lano uchyceno k úvazku tak, aby byla vyloučena jeho excentricita, ramena úvazku byla stejně dlouhá a aby byla zajištěna bezpečnost každého ramene úvazku alespoň podle § 266 odst. 1.
(2)
Dopravní plošina při dopravě smykem musí umožňovat použití vázacích prostředků. Dopravní plošina při dopravě smykem po zvláštním vedení musí být opatřena účinným vedením po celé dopravní trati tak, aby byla stabilní a bylo zabráněno jejímu nežádoucímu natočení nebo převrácení nebo ztrátě vedení.
(3)
Řetězový úvazek musí být zhotoven tak, aby namáhání jednotlivých řetězových článků odpovídalo nanejvýše jejich konstrukčnímu dimenzování, aby poměr délky vázacího řetězu k rozteči uchycení řetězu ke zvláštnímu břemenu byl v poměru 1,2 : 1 nebo větším a aby řetězové články nebyly přitom namáhány jiným zatížením, než které bylo stanoveno jejich výrobcem. Po každém použití řetězového úvazku při dopravě břemene zvláštního musí být provedena vizuální kontrola jednotlivých článků řetězu; v případě zjištění jejich nadměrného opotřebení nebo poškození musí být příslušná část řetězu vyloučena z dalšího používání.
Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách
(1)
Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody.
(2)
Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem.
(3)
Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla (břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice.
Zvedání vykolejených vozidel
(1)
Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky určenými v dopravním řádu.
(2)
Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.
Rychlost přepravy
(1)
Rychlost přepravy kolejovými lokomotivami musí být určena podle technických podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy požadavky § 269 odst. 4, případně § 320 odst. 9.
(2)
Rychlost při přepravě závěsnými lokomotivami nesmí překročit 12 km.h-1.
(3)
Rychlost přepravy lanem nesmí překročit
a)1 m.s-1 při dopravě nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků
b)2 m.s-1 v ostatních případech dopravy v podzemí.
(4)
Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem [§ 308 odst. 1 písm. f)].
Podmínky pro dopravu lanem
(1)
Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o trať dopravní cesty, o výztuž a výstroj důlního díla apod.) a aby při připojování vozidel nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit pracovníky.
(2)
Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.
(3)
Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem důlních vozů.
(4)
Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.
(5)
Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy nebo vymrštěným přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě (ve výklenku, boční chodbě apod.).
(6)
Odstavce 2, 3 a 4 platí i pro pohyblivé zarážky.
Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem
(1)
Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.
(2)
Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.
(3)
Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.
(4)
Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě je jedním lanem, musí být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.
(5)
Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.
(6)
Stanoviště obsluhy vrátku škrabáku musí být chráněno proti švihu lana při jeho případném přetržení a proti ujetí škrabákové lžíce.
Doprava lokomotivami
(1)
Doprava lokomotivami je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.
(2)
Na přední čelní stěně lokomotivy musí být rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo; je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Jde-li před tlačenou soupravou průvodčí, nemusí být na prvním vozidle svítidlo. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy schválený státní zkušebnou.
(3)
Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za lokomotivou.
(4)
Při přepravě hmot může být souprava lokomotivou tlačena jen v nezbytných případech a při posunu, a to pouze tehdy, když v soupravě nejsou přepravována dlouhá břemena. Náklad vozidel nesmí řidiči překážet ve výhledu.
(5)
Při přepravě osob musí být souprava vždy tažena. V odůvodněných případech při dopravě závěsnou lokomotivou může organizace povolit tlačení vozidel, avšak v dopravním řádu musí být určeno, jak bude při tom zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(6)
Tažení důlních vozů po vedlejší kolejové trati je přípustné jen v seřadištích. Při této přepravě se nikdo nesmí zdržovat mezi lokomotivou a taženými důlními vozy. Průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci musí jít v bezpečné vzdálenosti před soupravou. K tažení důlních vozů mohou být používány jen určené spojovací prostředky.
(7)
Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(8)
Do soupravy vozidel pro přepravu pracovníků nesmějí být zapojena jiná vozidla kromě vozidel pro přepravu nářadí; ta však mohou být zařazena jen na konci soupravy.
(9)
Na kolejových tratích, kde je zajištěna viditelnost na vzdálenost nejméně 80 m, může závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povolit brzdnou dráhu soupravy při přepravě hmot až 60 m a při přepravě osob až 30 m. Tyto tratě musí být označeny příslušným návěštím.
(10)
Naskakovat a seskakovat za jízdy z kolejové lokomotivy může jen průvodčí a jen z provozně nezbytných důvodů, a to při rychlosti snížené na rychlost chůze a jen na bezpečných místech. Řidič lokomotivy je povinen při tom průvodčího sledovat.
Doprava na závěsné dráze
(1)
Před zahájením přepravy na úklonné trati závěsné dráhy musí být ke každému samostatně přepravovanému vozidlu nebo každé soupravě vozidel připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidla nebo soupravy. Při proměnlivém úklonu tratě při přepravě lanem musí být brzdný vozík připojen na obou koncích soupravy.
(2)
Při přepravě závěsnou lokomotivou na úklonné trati závěsné dráhy musí být na konec soupravy připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidel přepravovaných lokomotivou. Při jízdě samotné lokomotivy, jejíž brzdný systém je vybaven omezovačem rychlosti, se brzdný vozík nemusí používat.
(3)
Brzdný vozík nesmí být při přepravě vyřazován z funkce.
(4)
Při přepravě osob na úklonné trati závěsné dráhy musí být z místa průvodčího umožněno přímé zabrzdění soupravy.
(5)
Pokud je zvedací zařízení součástí nosného vozíku, musí být přepravované břemeno ve zvednuté poloze zajištěno.
(6)
Při použití zvedacího zařízení, kterým je břemeno zvedáno nebo spouštěno i s nosnými vozíky a s pohyblivou částí tratě závěsné dráhy, musí být nosné vozíky na pohyblivé části tratě zajištěny tak, aby z ní nemohly při manipulaci sjet. Pohyblivá část tratě závěsné dráhy musí být ve své horní poloze zajištěna. Nosné vozíky na pevné části tratě závěsné dráhy musí být zajištěny proti sjetí z tratě.
(7)
U ostatních typů zvedacích zařízení musí být břemeno vždy zajištěno proti sjetí z jejich zvedacích částí. Zvedací část musí být v koncových polohách zajištěna.
Doprava dopravníky
(1)
Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaných hmot.
(2)
Současně s rubaninou nesmí být přepravováno dřevo ani jiný materiál. Přeprava dřeva nebo jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům, kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.
(3)
Přepravované dřevo nebo jiný materiál může být z dopravníku odebírán jen za zadní konec proti směru přepravy.
(4)
Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými mechanizačními prostředky.
(5)
Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.
(6)
Při přepravě osob je přeprava hmot zakázána a dopravní pás nesmí být kluzký.
(7)
Pro dopravu osob pásovými dopravníky musí být zřízeny bezpečné nástupní a výstupní plošiny a upraveny přesypy. Plošiny musí být bezpečně přístupné a opatřeny zábradlím podle § 291 odst. 9 a 10. Pokud pro nástup a výstup není použit odklopný můstek, musí být na plošině držadlo k ulehčení nástupu a výstupu. Přímo z plošiny musí být možné zastavit dopravník.
(8)
V době přepravy osob musí být důlní dílo osvětleno po celé délce přepravy.
(9)
Na blízkost výstupní stanice nebo místa s jízdou přes přesyp musí být jedoucí osoba upozorněna návěštím ve vzdálenosti 15 až 20 m před výstupní stanicí nebo přesypem.
(10)
Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 musí být chod pásového dopravníku zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.
Doprava škrabáky
(1)
Doprava škrabáky je dovolena do úklonu 40°.
(2)
V místě výsypu musí být v provozu účinné protiprašné zařízení (odsávání, zkrápění apod.).
Doprava samospádem
(1)
Zásobníky vzniklé ražením důlních děl a skluzy nesmí být s výjimkou čištění zcela vyprazdňovány.
(2)
Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem.
(3)
Práce uvnitř zásobníku musí být prováděny za stálého dozoru. Vstoupit do zásobníku se může jen shora po ověření nezávadnosti ovzduší a zastavení plnění a odtěžování. Dopravní zařízení ústící do zásobníku musí být zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Pracovník uvnitř zásobníku musí být jištěn dvěma pracovníky zvenku a musí být připoután ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k zajišťovacímu lanu. Zajišťovací lano musí být stále napnuté. S pracovníkem uvnitř zásobníku musí být udržováno stálé spojení.
(4)
Spádové potrubí v jámě nesmí být použito pro skladování hmot.
Díl 3
Skladování hmot a materiálů
Společná ustanovení
(1)
Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních předpisů.74)
(2)
Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(3)
Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a použité mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a pracovat, musí mít výšku v podzemí nejméně 1,8 m a na povrchu nejméně 2,1 m.
(4)
Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí odpovídat používané mechanizaci.
(5)
Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a odebírání hmot a materiálů.
(6)
Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.
(7)
Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.
Skladování sypkých hmot
(1)
Skládka vytěženého nerostu náchylného k samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů, případně zemin musí být řešeno s ohledem na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze skládky.
(2)
Pro provoz skládky vytěženého nerostu, případně zemin musí být vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.
(3)
Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.
(4)
Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m.
(5)
Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.
(6)
Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.
Skladování materiálů
(1)
Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně zvláštních předpisů.75)
(2)
Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.
(3)
Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.
(4)
Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být zajištěny proti sesunutí.
(5)
Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí pytlů.
(6)
Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.
(7)
Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.
(8)
Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle druhu obalu.
(9)
Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.
(10)
Pro skladování a manipulaci s výbušninami, hořlavými kapalinami, jedy a jinými nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy.20),76)
(11)
Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.
Část 10
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
(1)
Důlní díla, stavby, odvaly a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě musí být tato důlní díla, stavby a zařízení uvedeny do souladu s touto vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.
(2)
Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.
(3)
Povinnosti uvedené v § 6 odst. 4, § 8 odst. 5 druhé větě, § 189 odst. 8 poslední větě a § 224 odst. 5 se musí plnit nejpozději od 1. ledna 1991.
Doložka vzájemného uznávání Pokud tato vyhláška stanoví požadavky nad rámec požadavků stanovených příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Turecku nebo mající původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, c) mezinárodním technickým normám oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
Výjimky
(1)
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2)
Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh závodního dolu doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti, pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/71, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 7/1971 Sb.). 2. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 13. března 1972 č. j. 1487/1972, kterým se povoluje nahradit v některých případech předepsaný odběr vzorků důlních větrů a jejich chemický rozbor indikací. 3. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1980 č. j. 2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 26/1980 Sb.). 4. Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1981 ze dne 29. června 1981 č. j. 4045/1981, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 34/1981 Sb.). 5. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 17. června 1982 č. 5/1982 Ú. v. ČSR, kterým se doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 21/1982 Sb.). 6. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. ledna 1983 č. 5/1983 Ú. v. ČSR, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). 7. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. ledna 1983 č. 6/1983 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při dopravě na závěsných drahách. 8. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 1. února 1985 č. j. 84/1985, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) reg. v částce 7/1971 Sb., (reg. v částce 19/1985 Sb.). 9. Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1985, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 36/1985 Sb.). 10. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1986 č. j. 1060s/1985, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. j. 1/1971 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 4/1986 Sb.). 11. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1986 č. j. 1060s/1/1985, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 4/1980 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 4/1986 Sb.). 12. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 17. prosince 1986 č. j. 1903/1986, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 7/1987 Sb.). 13. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 9. března 1987 č. j. 6385/1986, kterým se doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) (reg. v částce 11/1987 Sb.). 14. Výnos Českého báňského úřadu ze dne 27. prosince 1987 č. j. 6594/1987, kterým se doplňuje výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 č. j. 1/1971 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). 15. Nařízení báňského hejtmanství pro zemi Českou v Praze č. 720/1947 Ú. l., pro provoz hnědouhelných briketáren a závodů k výrobě hnědouhelného prachu. 16. Vyhláška Ústředního báňského úřadu č. 263/1957 Ú. l., kterou se upravují některé předpisy státní báňské správy.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.