Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských
ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti svým státním občanům a vyslechnout je také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V těchto případech nesmí být použito donucovacích prostředků.
Ústřední orgány smluvních stran si v rozsahu této smlouvy budou na žádost poskytovat informace o právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, jakož i texty těchto předpisů, a informace o praxi justičních orgánů.
Žádosti státních občanů smluvních stran o výpis z matriky nebo jiné listiny týkající se osobního stavu je možno zaslat přímo příslušnému matričnímu úřadu nebo justičnímu orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žadateli zasílají prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad vybere při předání od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu. Ustanovení článku 25 Úmluvy o civilním řízení, podepsané v Haagu 1. března 1954, tímto nejsou dotčena.
Smluvní strany si budou navzájem zasílat způsobem uvedeným v článku 13 odst. 3 této smlouvy opisy rozhodnutí týkající se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany, která nabyla právní moci.
a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech; b) rozhodnutí justičních orgánů v trestních věcech týkající se náhrady škody a jiných občanskoprávních nároků; c) rozhodnutí rozhodčích orgánů.
a) úpadky, věřitelské konkursy a jiné obdobné věci; b) rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení; c) rozhodnutí o náhradě škody způsobené jadernou energií.
a) „rozhodnutí“ - vykonatelná rozhodnutí justičních orgánů, rozhodčích orgánů, jakož i smíry jimi schválené; b) „soud původu“ - justiční orgán, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání nebo výkon se žádá; c) „stát původu“ - smluvní stranu, na jejímž území je sídlo soudu původu nebo kde bylo vydáno rozhodnutí rozhodčího orgánu; d) „dožádaný soud“ - justiční orgán, který rozhoduje o uznání a výkonu rozhodnutí; e) „dožádaný stát“ - smluvní stranu, na jejímž území se o uznání a výkon rozhodnutí žádá.
a) pravomoc soudu původu byla dána podle ustanovení článku 19 této smlouvy; b) rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního řádu státu původu; c) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů dožádaného státu; d) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu státu původu včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen; e) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci a bylo vydáno dříve v téže věci mezi týmiž účastníky justičním orgánem dožádaného státu; f) před orgánem dožádaného státu neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky o téže věci, které bylo zahájeno jako prvé; g) rozhodnutí justičního orgánu třetího státu, které bylo vydáno v téže věci mezi týmiž účastníky, nebylo uznáno nebo vykonáno na území dožádaného státu; h) dožádaný stát má za to, že uznání nebo výkon neohrozí jeho svrchovanost nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu s jeho veřejným pořádkem.
a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanoveného dohodou a b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu účastníky zvoleného a nebyl-li právní řád účastníky zvolen, podle právního řádu dožádaného státu.
Uznání a výkon rozhodnutí nelze odmítnout, jestliže jediným důvodem odmítnutí je skutečnost, že soud původu rozhodl podle jiného právního řádu, než na který odkazují normy o mezinárodním právu soukromém dožádaného státu. I v takovém případě však lze uznání nebo výkon rozhodnutí odmítnout, jestliže soud původu rozhodl o otázce týkající se osobního stavu nebo způsobilosti účastníka řízení odlišně, než stanoví normy, které by bylo třeba aplikovat podle mezinárodního práva soukromého dožádaného státu.
Tato smlouva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana může smlouvu vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou. Smlouva pozbude platnosti uplynutím jednoho roku od data doručení výpovědi.