Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou

Konzulárním úředníkem může být státní občan vysílajícího státu, který nemá v přijímajícím státě trvalé bydliště.

Pro každé jmenování vedoucího konzulárního úřadu zašle vysílající stát diplomatickou cestou přijímajícímu státu konzulský patent, kde jsou uvedeny funkce, jméno vedoucího konzulárního úřadu, jakož i klasifikace, konzulární obvod a sídlo konzulárního úřadu.

Přijímající stát může vedoucímu konzulárního úřadu prozatímně povolit výkon konzulárních funkcí před poskytnutím exekvatur. V tom případě se budou ve vztahu k vedoucímu konzulárního úřadu používat ustanovení této úmluvy.

Jakmile je vedoucí konzulárního úřadu přijat, nebo může prozatímně vykonávat své funkce, přijímající stát o tom bezodkladně vyrozumí příslušné orgány konzulárního obvodu. Současně provede nutná opatření, aby vedoucí konzulárního úřadu mohl vykonávat povinnosti, vyplývající z jeho úřadu, a požívat výhod stanovených touto úmluvou.

Vysílající stát může funkcí dočasného vedoucího konzulárního úřadu pověřit jiného konzulárního úředníka tohoto úřadu nebo jiného konzulárního úředníka v přijímajícím státě nebo člena diplomatického personálu diplomatické mise v přijímajícím státě.

a) jmenování, příjezd, definitivní odjezd, skončení a změnu funkcí členů konzulárního úřadu; b) příjezd a definitivní odjezd rodinných příslušníků člena konzulárního úřadu, jakož i případy, kdy osoba se stane nebo přestane být rodinným příslušníkem.

Příslušný orgán přijímajícího státu vydává bezplatně konzulárnímu úředníkovi doklad, který osvědčuje právo vykonávat konzulární funkce na území přijímajícího státu.

Přijímající stát může kdykoliv oznámit vysílajícímu státu, že konzulární úředník je persona non grata, nebo že kterýkoliv konzulární zaměstnanec nebo člen služebního personálu konzulárního úřadu je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností takovou osobu buď odvolá nebo ukončí její funkci na konzulárním úřadě.

Funkce člena konzulárního úřadu končí zejména: a) oznámením vysílajícího státu přijímajícímu státu, že funkce člena konzulárního úřadu skončily; b) odvoláním exekvatur; c) oznámením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že ho přestal považovat za člena konzulárního úřadu.

Konzulární funkce záleží zejména: a) v ochraně práv a zájmů vysílajícího státu a jeho státních občanů i právnických osob v přijímajícím státě; b) v podpoře rozvoje hospodářských, obchodních, kulturních, vědeckotechnických a turistických styků mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvoje přátelských vztahů mezi oběma zeměmi i v dalších oblastech; c) ve zjišťování stavu a vývoje hospodářského, obchodního, kulturního, vědeckého života a života v oblasti turistiky přijímajícího státu a v podávání zpráv o tom vládě vysílajícího státu a informací zainteresovaným osobám.

Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí obracet na: a) příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu; b) příslušné ústřední orgány, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními smlouvami.

Konzulární úředník je oprávněn registrovat státní občany vysílajícího státu, kteří mají trvalé nebo přechodné bydliště v jeho konzulárním obvodě.

a) sepisovat, přijímat a ověřovat prohlášení státních občanů vysílajícího státu a smlouvy mezi nimi, b) sepisovat, osvědčovat a přijímat do úschovy závěti a jiné listiny státních občanů vysílajícího státu, c) překládat a ověřovat všechny listiny a dokumenty vydané úřady vysílajícího státu nebo přijímajícího státu a ověřovat překlady, kopie, opisy a výpisy z těchto dokumentů, d) ověřovat podpisy státních občanů vysílajícího státu, e) přijímat do úschovy doklady, listiny, peníze, cennosti a jiný movitý majetek, který patří státním občanům vysílajícího státu nebo je jim určen.

a) uzavírat manželství, popřípadě registrovat rozvod mezi státními občany vysílajícího státu a vydávat o tom příslušné doklady; b) obstarávat rodné a úmrtní listy a jiné doklady týkající se státních občanů vysílajícího státu a kopie těchto dokladů; c) přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů státních občanů vysílajícího státu; d) přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občanství státních občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné doklady.

Konzulární úředník může přímo nebo prostřednictvím pověřeného zástupce poskytnout pomoc při provádění opatření zajišťujících práva státních občanů vysílajícího státu na dědictví, včetně dohledu nad přepravou cenných věcí, která bude prováděna v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

Konzulární úředníci jsou oprávněni doručovat soudní a mimosoudní písemnosti a vyřizovat soudní dožádání a dožádání jiných státních orgánů podle mezinárodních smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány, nebo, pokud takové smlouvy neexistují, jiným způsobem, který je v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

Ustanovení článků 25 a 26 této úmluvy se přiměřeně použijí i na civilní letadla vysílajícího státu, není-li to v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu.

Konzulární úředník může vykonávat i jiné konzulární funkce, které jsou mu svěřeny vysílajícím státem a které nejsou stanoveny touto úmluvou, za podmínky, že s tím přijímající stát předem souhlasí.

Konzulární archivy jsou vždy a všude nedotknutelné.

Při spojení s vládou, diplomatickými misemi a ostatními konzulárními úřady vysílajícího státu, ať jsou kdekoliv, může konzulární úřad používat všech vhodných prostředků, včetně diplomatických a konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zavazadel, kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysílací stanici může však konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího státu. Konzulární úředník může přímo a volně přebírat konzulární zavazadlo od kapitána lodi a letadla nebo mu ho předávat.

a) konzulární úředníci mají právo na spojení se státními občany vysílajícího státu a na přístup k nim. Státní občané vysílajícího státu mají stejné právo na spojení a styk s konzulárními úředníky vysílajícího státu, b) příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodleně, nejpozději však do 3 dnů, informovat konzulární úřad vysílajícího státu o případech, kdy v jeho konzulárním obvodě státní občan vysílajícího státu byl zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda byla jinak omezena. Tyto orgány budou pomáhat státnímu občanu vysílajícího státu, který je zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda je jinak omezena, aby mohl navázat spojení se svým konzulárním úřadem, c) konzulární úředník má právo nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy o to požádá příslušné orgány přijímajícího státu, navštívit státního občana vysílajícího státu, který je zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda je jinak omezena, aby s ním mohl hovořit a zajistit jeho právní zastoupení.

Přijímající stát zajistí všem členům konzulárního úřadu svobodu pohybu a cestování na svém území s výjimkou oblastí, do nichž je přístup zakázán nebo omezen zákony a předpisy nebo upraven v souvislosti se státní bezpečností.

Osoba konzulárního úředníka a jeho soukromé obydlí jsou nedotknutelné. Konzulární úředník nesmí být žádným způsobem vzat do vazby a nesmí být jinak omezena jeho osobní svoboda.

a) žalobu týkající se soukromé nemovitosti; b) žalobu týkající se dědictví, v němž je konzulární úředník soukromou osobou; c) žalobu týkající se výkonu povolání a obchodní činnosti, kterou vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí; d) žalobu podanou třetí stranou týkající se škody vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené vozidlem, lodí nebo letadlem.

a) vyplývající ze smlouvy uzavřené konzulárním zaměstnancem, kterou výslovně nebo zřejmě nesjednal jakožto zástupce vysílajícího státu, nebo b) zahájené třetí stranou v případě škody vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené motorovým vozidlem, lodí nebo letadlem.

Konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci, jejich rodinní příslušníci a členové služebního personálu jsou v přijímajícím státě osvobozeni od všech daní a poplatků, a to celostátních, oblastních nebo místních, týkajících se osob a věcí, s výjimkou následujících případů: a) nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny zboží nebo služeb; b) daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu s výhradou ustanovení článku 34; c) pozůstalostních nebo dědických poplatků z převodu majetku vybíraných přijímajícím státem s výhradou ustanovení článku 48 odst. 2; d) daní a poplatků ze soukromého příjmu, který má svůj pramen v přijímajícím státě; e) poplatků vybíraných za poskytování zvláštních služeb; f) registračních, soudních, listinných, hypotečních a kolkovaných poplatků s výhradou ustanovení článku 34.

a) u předmětů určených pro úřední potřebu konzulárního úřadu, včetně motorových vozidel; b) u předmětů určených pro osobní potřebu konzulárních úředníků a jejich rodinných příslušníků, včetně motorových vozidel. Předměty určené pro spotřebu nesmí přesáhnout množství nutné pro přímou spotřebu příslušných osob.

Přijímající stát osvobodí členy konzulárního úřadu a jejich rodinné příslušníky od všech osobních a veřejných služeb a prací a od všech vojenských povinností.

Přijímající stát v případě smrti člena konzulárního úřadu nebo jeho rodinného příslušníka: a) povolí vývoz movitého majetku zemřelého s výjimkou majetku, který byl získán v přijímajícím státě a jehož vývoz byl v době jeho smrti zakázán, b) nebude vybírat celostátní, oblastní, místní pozůstalostní nebo dědické daně a poplatky a poplatky z převodu majetku, pokud jde o movitý majetek, který patřil členu konzulárního úřadu, nebo jeho rodinnému příslušníku, který zemřel na území přijímajícího státu.

a) na místní orgány v konzulárním obvodu; b) na příslušné ústřední orgány, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními smlouvami.

Ustanovení této úmluvy, která se týkají státních občanů vysílajícího státu, se vztahují rovněž na jeho právnické osoby.

Tato úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni výměny ratifikačních listin. Zůstane v platnosti až do uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy jedna ze smluvních stran sdělí druhé smluvní straně v písemné formě svůj úmysl úmluvu vypovědět.