Zákon o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
Část 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Zákon stanoví podmínky, za kterých se vlastnictví státu k některým věcem, k nimž měly ke dni 1. listopadu 1990 právo hospodaření státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen „organizace“), převádí na dále určené fyzické nebo právnické osoby.
(1)
Předmětem převodu vlastnictví podle tohoto zákona jsou movité a nemovité věci, které jako majetková podstata provozních částí organizací působících v oblasti služeb, obchodu a jiné než zemědělské výroby tvoří nebo mohou tvořit soubor, který je ucelenou hospodářskou nebo majetkovou jednotkou (dále jen „provozní jednotka“).
(2)
Předmětem převodu vlastnictví nemohou být provozní jednotky, ke kterým mají užívací právo osoby, jejichž bydliště nebo sídlo je na území jiného státu.
(3)
Předmětem převodu vlastnictví nemohou dále být provozní jednotky
a)na které se vztahuje zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, a to po dobu, po kterou trvá nárok oprávněných osob na jejich vydání
b)které přešly z vlastnictví fyzických osob a obchodních společností, jejichž společníky byly výhradně fyzické osoby, do vlastnictví státu podle předpisů vydaných po 25. únoru 1948, popřípadě z jiných důvodů po tomto dni, dokud majetkové nároky těchto osob nebudou upraveny zvláštními předpisy.
Vlastníky provozních jednotek, pokud tento zákon nestanoví jinak, se mohou stát fyzické osoby, které jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky nebo byly československými státními občany po 25. únoru 1948, a dále právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně tyto fyzické osoby (dále jen „osoba“).
Část 2
VEŘEJNÁ DRAŽBA PROVOZNÍCH JEDNOTEK
(1)
Organizace provedou prodej provozní jednotky ve veřejné dražbě.
(2)
Veřejnou dražbu organizují příslušné orgány České republiky nebo příslušné orgány Slovenské republiky (dále jen „příslušný orgán republiky“).
(3)
Příslušné orgány republik vyhotoví a potvrdí seznamy provozních jednotek, které budou nabídnuty k prodeji. Seznamy musí obsahovat
a)přesné označení provozní jednotky pomocí 1. názvu a místa, kde se provozní jednotka nachází, 2. názvu a sídla organizace, která má k majetku právo hospodaření, 3. soupisu pozemků, staveb, strojů a zařízení a dalších základních prostředků
b)vyvolávací cenu s uvedením položek, ze kterých se skládá
c)místo, datum a čas veřejné dražby
d)místo a způsob složení dražební jistoty
e)podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka provozní jednotky
f)výši úvěru poskytnutého organizaci na pořízení zásob pro danou provozní jednotku a podmínky pro poskytnutí nového úvěru.
(4)
Nejsou-li vydražovány jako součást provozní jednotky stavba nebo pozemek, kde je provozní jednotka umístěna, je třeba v seznamu rovněž uvést jejich přesné označení, osobu, která je jejich vlastníkem, nebo organizaci, která k nim má právo hospodaření.
(5)
Součástí seznamu je i soupis zásob podle inventarizace provedené ke dni vyhotovení seznamu a jejich cena.
(6)
Seznamy provozních jednotek musí být zveřejněny po dobu nejméně 30 dní přede dnem veřejné dražby; způsob zveřejnění stanoví zákony národních rad.
(1)
Kdo se chce zúčastnit veřejné dražby provozní jednotky jako zájemce (dále jen „účastník dražby“), musí prokázat složení dražební jistoty ve výši alespoň 10 % vyvolávací ceny, nejméně však 10 000 Kčs.
(2)
Dražební jistota se po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se veřejné dražby vydražiteli zúčtuje na kupní cenu, za kterou provozní jednotku vydražil. Ostatním účastníkům dražby se po jejím ukončení složená dražební jistota vrátí po odečtení poplatku za oprávnění účastnit se dražby.
(3)
Poplatek za oprávnění účastnit se dražby činí 1000 Kčs.
(4)
Nesloží-li vydražitel do stanovené doby cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, připadne dražební jistota příslušnému orgánu republiky.
(5)
Veřejné dražbě mohou být přítomny i jiné osoby, pokud zaplatí vstupné.
(1)
Veřejnou dražbu provádí licitátor jmenovaný příslušným orgánem republiky.
(2)
Na řádný průběh veřejné dražby dohlíží zástupce příslušného orgánu republiky.
(3)
Licitátor nesmí v průběhu veřejné dražby žádného z účastníků zvýhodňovat ani omezovat; licitátor sám ani prostřednictvím zástupce se nemůže ucházet o majetek, který je předmětem jím prováděné dražby. To platí i pro osoby licitátorovi blízké.1)
O vydražovaný majetek se rovněž nesmí ani prostřednictvím zástupce ucházet osoby, které při provádění jeho dražby plní úkoly příslušného orgánu republiky. To platí i pro osoby jim blízké.
Vyvolávací cena se skládá z ceny pozemků a staveb, zjištěné podle platných cenových předpisů,2) z ceny strojů, zařízení a dalších základních prostředků a z ceny předmětů postupné spotřeby.
(1)
Licitátor zahajuje veřejnou dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem veřejné dražby, vyvolávací ceny (§ 8) a ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby ke dni dražby. Provozní jednotka se draží, dokud účastníci dražby činí vyšší nabídky ceny. Nebyla-li přes dvojí vyzvání nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední nabídku a určí provozní jednotku příklepem k prodeji tomu, kdo poslední nabídku učinil (dále jen „vydražitel“).
(2)
O průběhu veřejné dražby se pořídí protokol, který podepíše zástupce organizace, zástupce příslušného orgánu republiky, licitátor a vydražitel.
(3)
Kupní cena se skládá z ceny vydražených věcí a z ceny zásob bez předmětů postupné spotřeby. Stav zásob a jejich cena v den převzetí provozovny se nesmí podstatným způsobem lišit od stavu zásob a ceny ke dni dražby.
(1)
Nepodaří-li se provozní jednotku, s níž se nedraží nemovitost, vydražit způsobem uvedeným v § 9, a účastní-li se na veřejné dražbě nejméně pět osob, licitátor vyvolávací cenu postupně snižuje, a to vždy o 10 %, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.
(2)
Draží-li se provozní jednotka spolu s nemovitostí, a nepodaří-li se tuto jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9, licitátor dražbu ukončí; stejným způsobem licitátor dražbu ukončí, nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v odstavci 1.
(1)
Vlastnictví k věcem vydraženým příklepem licitátora přechází na vydražitele, který je povinen do 30 dní ode dne dražby zaplatit cenu dosaženou vydražením na zvláštní účet příslušného orgánu republiky po odečtení zůstatku dražební jistoty (§ 5 odst. 2 a 3).
(2)
Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu, za kterou věc vydražil, přechod vlastnictví k vydražené věci se od počátku ruší a dražební jistota připadne příslušnému orgánu republiky. Tento orgán takovému vydražiteli může uložit též povinnost nahradit náklady marné dražby nebo zaplatit zvláštní poplatek až do výše 30 % původně vydražené ceny. Náklady marné dražby a výnos ze zvláštního poplatku se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatí cenu, za kterou provozní jednotku vydražil, se nesmí zúčastnit opakované dražby této provozní jednotky.
(3)
Nedojde-li k zaplacení ceny ve stanovené lhůtě podle odstavce 1, bude provozní jednotka znovu zařazena do prvního kola dražby.
(4)
Cenu zásob vydražitel zaplatí organizaci do 30 dní ode dne dražby.
(1)
Udělením příklepu přechází na vydražitele užívání, jakož i nebezpečí nahodilé zkázy nebo zhoršení provozní jednotky.
(2)
Za vady provozní jednotky prodané ve veřejné dražbě dosavadní vlastník neodpovídá.
(3)
Splní-li vydražitel podmínku podle § 11 odst. 1, vydá mu příslušný orgán republiky potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Pokud provozní jednotku tvoří nemovitost, zašle příslušný orgán republiky jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu do evidence nemovitostí.
(1)
Příslušné orgány republik sestaví seznamy věcí, které se nepodařilo vydražit podle § 4 až 12, a rozhodnou, které z nich budou draženy znovu. I při opakované dražbě se postupuje podle § 4 až 12.
(2)
Draží-li se opakovaně tatáž provozní jednotka, mohou se stát jejími vlastníky nejen osoby uvedené v § 3, ale i další fyzické osoby a právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně fyzické osoby.
(3)
Při opakované dražbě provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 1 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 80 % vyvolávací ceny. V případě opakované dražby provozní jednotky uvedené v § 10 odst. 2 může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 50 % vyvolávací ceny.
Je-li předmětem prodeje provozní jednotka, která se nachází na pozemku, k němuž má právo hospodaření organizace, jejíž součástí je provozní jednotka, musí být tato provozní jednotka prodána i s tímto pozemkem.
(1)
Vydražitel má právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru,3) v němž je provozní jednotka umístěna. Právo na užívání má vydražitel proti vlastníku, nebo proti tomu, kdo má právo hospodaření s nemovitostí, popřípadě proti jeho právnímu nástupci, a to po dobu pěti let, pokud se nedohodnou jinak.
(2)
Nedohodne-li se vydražitel s vlastníkem nebo s tím, kdo má právo hospodaření s nemovitostí, o výši nájemného, rozhodne o této náležitosti příslušný orgán státní správy republiky na základě obecně závazných právních předpisů.
(1)
Jde-li o provozní jednotku užívanou ke dni 1. října 1990 na základě smlouvy o přenechání provozovny k dočasnému užívání,4) popřípadě smlouvy tuto smlouvu nahrazující,5) uskuteční se její prodej bez veřejné dražby, požádá-li o to nejpozději pět dní přede dnem dražby osoba, která uvedenou smlouvu s organizací uzavřela (dále jen „uživatel“) pokud užívací vztah trvá.
(2)
Kupní smlouvu o prodeji této provozní jednotky organizace uzavře s uživatelem; současně se vypořádají vzájemné nároky vzniklé z užívání provozovny nebo v souvislosti s ním.
(3)
Kupní cena se stanoví podle § 8.
(4)
Nedojde-li do 60 dní ode dne vyhlášení dražby k uzavření kupní smlouvy, právo uživatele ze smlouvy uvedené v odstavci 1 zaniká, a provozní jednotka může být vydražena. Ostatní vzájemné nároky uživatele a organizace zůstávají nedotčeny.
(5)
Tímto prodejem vznikají kupujícímu stejná práva podle § 15 jako vydražiteli.
Část 3
DALŠÍ POVINNOSTI NABYVATELE PROVOZNÍ JEDNOTKY
(1)
Vydražená provozní jednotka může být do dvou let ode dne dražby převedena pouze na osoby uvedené v § 3; byla-li provozní jednotka prodána při opakované dražbě, lze vlastnictví k ní převést i na osoby uvedené v § 13 odst. 2.
(2)
Používala-li organizace před vydražením provozní jednotku zcela nebo zčásti k prodeji základních potravin, je vydražitel povinen počínaje sedmým pracovním dnem po dražbě v tomto prodeji pokračovat, a to nejméně po dobu jednoho roku, pokud obecní zastupitelstvo tuto lhůtu na jeho žádost nezkrátí.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro osobu, která provozní jednotku nabyla na základě kupní smlouvy podle § 16.
(1)
Nesplní-li osoba povinnosti uvedené v § 17 odst. 2, může jí příslušný orgán republiky uložit peněžitou pokutu ve výši 2000 Kčs za každý pracovní den nesplnění povinnosti.
(2)
Pokutu lze uložit do jednoho roku od tohoto porušení povinnosti.
Část 4
LIKVIDACE STÁTNÍCH PODNIKŮ
Zakladatel státního podniku, jehož provozní jednotky byly prodány podle tohoto zákona, posoudí odůvodněnost další existence státního podniku. Rozhodne-li zakladatel o jeho zrušení,6) provede se likvidace podle zvláštních předpisů;7) konečný výtěžek z likvidace se odvede na zvláštní účet. Pokud výtěžek z likvidace nestačí na uspokojení všech zbývajících pohledávek, budou uspokojeny státem prostřednictvím příslušného orgánu republiky.
Část 5
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1)
Čistý výnos z prodeje provozních jednotek podle tohoto zákona se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky.
(2)
Prostředky z tohoto zvláštního účtu nelze po dobu dvou let použít k jinému účelu než k uspokojení nároků a pohledávek, vzniklých z provedení tohoto zákona.
(1)
Na požádání příslušných orgánů republik jsou pracovníci organizací a provozních jednotek povinni jim poskytnout požadované informace, podklady a doklady do 30 dnů od vyžádání a umožnit jim vstup do provozních jednotek.
(2)
Pokud organizace poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, příslušný orgán republiky uloží organizaci pokutu. Způsob platby a výši pokut stanoví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady.
Pracovněprávní vztahy pracovníků organizací nejsou tímto zákonem dotčeny.
(1)
Na převody vlastnictví k majetku podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku, a vyhláška federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
(2)
Výše ceny vydražených věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.2)
Tímto zákonem není dotčena účinnost zákonného opatření č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku.
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky a ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku Slovenské republiky vydají obecně závazný právní předpis, kterým upraví podrobnosti o veřejné dražbě, včetně výše vstupného na ni.
(1)
Státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace, družstva a obce nemohou ode dne účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1993 vypovědět1) smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, přenechaly do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona.
(2)
Jestliže státní podniky, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, družstva nebo obce vypověděly3) přede dnem účinnosti tohoto zákona smlouvy o nájmu nebytových prostor,2) kterými přenechaly nebytové prostory, v nichž jsou provozní jednotky (§ 2 odst. 1) umístěny, do užívání organizacím uvedeným v § 1 tohoto zákona a jestliže výpovědní lhůty1) neskončily do dne účinnosti tohoto zákona, skončí tyto lhůty dnem 31. prosince 1993.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1990.