Zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Část 1
PŘEDMĚT A ROZSAH ÚPRAVY
(1)
Tento zákon upravuje podmínky převodu majetku státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy a jiné státní organizace (dále jen „podnik“), jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, a to na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby (dále jen „privatizace“).
(2)
Tento zákon se použije obdobně na majetek podniků zahraničního obchodu a účelových organizací zahraničního obchodu i na jejich majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob.
(3)
Podmínky převodu majetku státu stanovené tímto zákonem se nevztahují na majetek, který podle ústavních nebo zvláštních zákonů může být jen ve vlastnictví státu.
Majetkem podniku pro účely tohoto zákona je souhrn věcí a finančních prostředků, ke kterým má podnik právo hospodaření nebo které jsou v jeho vlastnictví, jakož i souhrn práv, jiných majetkových hodnot a závazků podniku.
Majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů,2) může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty.
Majetek nemůže být převáděn podle tohoto zákona ani tehdy, byl-li navržen nebo zařazen k převodu vlastnictví na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,3) dokud není rozhodnuto, že se podle těchto předpisů do seznamu provozních jednotek určených k převodu nezařazuje nebo že byl z tohoto seznamu vyloučen.4)
Část 2
PRIVATIZAČNÍ PROJEKTY
Privatizační projekt podniku Rozhodnutí o privatizaci a privatizační projekty
(1)
O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky (dále jen „vláda“).
(2)
Převod majetku podle tohoto zákona se provádí podle rozhodnutí o privatizaci podniku nebo jeho části, nebo podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby (dále jen „rozhodnutí o privatizaci“), vydaného na základě návrhu privatizačního projektu.
(1)
Privatizační projekt podniku je souhrn ekonomických, technických, majetkových, časových a dalších údajů, který obsahuje
a)označení podniku a vymezení majetku určeného k privatizaci podle tohoto projektu (dále jen „privatizovaný majetek“)
b)údaje o tom, jakým způsobem stát privatizovaný majetek nabyl
c)vymezení částí majetku nepoužitelných pro podnikatelské účely (např. nedobytné pohledávky, neupotřebitelné základní prostředky a zásoby)
d)ocenění privatizovaného majetku
e)způsob převodu privatizovaného majetku včetně vypořádání nároků oprávněných osob
f)při založení obchodní společnosti určení její právní formy
g)při založení akciové společnosti způsob rozdělení akcií, jejich podíly, popřípadě druhy, jakož i údaje o tom, zda a v jakém rozsahu bude použito investičních kupónů
h)při prodeji jeho způsob, stanovení ceny, platebních a dalších podmínek
i)způsob převodu práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví projednaný s Úřadem průmyslového vlastnictví, pokud tato práva jsou majetkem podniku.
(2)
Privatizační projekt podniku se může týkat části podniku nebo celého podniku anebo majetku několika podniků.
(1)
U podniků, na které byly návrhy privatizačních projektů předloženy po 29. únoru 1992, zajistí zakladatel vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředí potvrzené ministerstvem životního prostředí. Toto vyhodnocení předá zakladatel Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) před rozhodnutím o privatizaci.
(2)
Vyhodnocení podle odstavce 1 zahrnuje
a)zhodnocení, ve kterých směrech podnik dodržuje, popřípadě ve kterých nemůže dodržovat platné právní předpisy na ochranu životního prostředí s vyčíslením nákladů, které budou nezbytné k dosažení souladu s těmito předpisy
b)přehled plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů4a) a přehled sankcí za poškozování životního prostředí, uložených podniku podle zákona o životním prostředí a podle jiných zvláštních předpisů
c)vyčíslení škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku.4b)
(1)
Za vypracování návrhu privatizačního projektu podniku odpovídá zakladatel, popřípadě zřizovatel (dále jen „zakladatel“), jemuž jsou návrhy privatizačního projektu podniku předkládány.
(2)
Návrh privatizačního projektu podniku vypracovává zpravidla podnik, jehož se privatizace týká. Vypracovává-li návrh privatizačního projektu podniku zakladatel nebo jiná osoba než podnik, vyžádá si zakladatel k návrhu stanovisko podniku.
(3)
Zakladatel může podniku uložit vypracování návrhu privatizačního projektu podniku a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu; obdobně může vůči zakladateli postupovat ministerstvo.
(4)
Lhůty k předkládání návrhů privatizačních projektů stanoví ministerstvo.
(5)
Vypracovává-li návrh privatizačního projektu jiná osoba než podnik, je podnik povinen neprodleně sdělit písemně této osobě na její žádost údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až d) a i), týkající se privatizovaného majetku. Za splnění této povinnosti podniku odpovídá statutární orgán. Získané údaje lze použít pouze k vypracování privatizačního projektu. Osoba, které byly tyto údaje sděleny, je povinna učinit všechna potřebná opatření, aby je nemohla získat jiná osoba. Povinnost sdělit údaje má podnik pouze po dobu, kdy běží lhůta k předkládání návrhů privatizačních projektů na jeho majetek, po této lhůtě může zakladatel uložit podniku povinnost další součinnosti při poskytování údajů souvisejících s privatizací.
(1)
Zakladatel posuzuje všechny předložené návrhy privatizačních projektů a předkládá je se svým stanoviskem ministerstvu ve lhůtě ministerstvem určené.
(2)
Zakladatel předkládá podle odstavce 1 i návrhy privatizačních projektů podniku, které nedoporučuje uskutečnit, s odůvodněním svého stanoviska.
Privatizační projekt majetkové účasti státu na podnikání
(1)
Orgán státní správy republiky, který vykonává práva státu týkající se majetkové účasti na podnikání právnických osob, odpovídá za vypracování návrhu privatizačního projektu těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou a předkládá je ministerstvu.
(2)
Privatizační projekt majetkových účastí státu na podnikání (dále jen „privatizační projekt účastí“) obsahuje přiměřeně náležitosti privatizačního projektu podniku.
(3)
Návrh privatizačního projektu účastí vypracovává zpravidla právnická osoba, jíž se týká. Přiměřeně platí postup uvedený v § 7 a 8.
Rozhodnutí o privatizaci
(1)
Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu vydává vláda na návrh ministerstva. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit.
(2)
Rozhodnutí o privatizaci neuvedená v odstavci 1 vydává ministerstvo.
(3)
Na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení. Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem.
(4)
Rozhodování o privatizaci je neveřejné a v jeho rámci se přihlíží ke všem privatizačním projektům předloženým na daný majetek nebo majetkovou účast na podnikání jiné právnické osoby ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí o privatizaci musí mít písemnou formu a musí být doručeno zpracovateli privatizačního projektu, který byl tímto rozhodnutím vybrán k realizaci. Zpracovatelé dalších privatizačních projektů, kterých se toto rozhodnutí týká, musí být písemně vyrozuměni o způsobu privatizace a o tom, že jejich privatizační projekt rozhodnutím o privatizaci k realizaci vybrán nebyl.
(5)
Rozhodnutí o privatizaci se může týkat i části majetku řešeného návrhem privatizačního projektu.
(6)
Orgán příslušný k rozhodování o privatizaci může rozhodnutím o privatizaci změnit podmínky, rozsah a způsob privatizace obsažený v návrhu privatizačního projektu.
(7)
Rozhodnutí o privatizaci může orgán příslušný k jeho vydání změnit pouze v případech, kdy po vydání rozhodnutí vyjdou dodatečně najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době vydání rozhodnutí o privatizaci, a měly by na původní rozhodování o privatizaci podstatný vliv.
(8)
Podle odstavce 7 lze postupovat pouze do převodu privatizovaného majetku na Ministerstvo financí. Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti státu v této obchodní společnosti na jinou osobu.
(9)
Vláda může na návrh ministerstva prominout nebo změnit podmínku stanovenou v rozhodnutí o privatizaci, které již bylo realizováno, pokud ministerstvo zjistí, že tato podmínka je z důvodů, které nabyvatel privatizovaného majetku nezpůsobil, nesplnitelná a nebo nutnost splnění této podmínky dodatečně odpadla.
(1)
Rozhodnutí o privatizaci podniku obsahuje
a)identifikaci projektu
b)označení schválené metody privatizace
c)účetní hodnotu majetku jednotlivých samostatně privatizovaných jednotek odpovídající privatizačnímu projektu, který byl tímto rozhodnutím určen k realizaci
d)v případě existence majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely jeho účetní hodnotu po odečtení případných výnosů z jeho realizace a způsob naložení s tímto majetkem
e)případnou skutečnost, že s převodem privatizovaného majetku je spojen vznik nového závazku nabyvatele, s uvedením jeho rozsahu a sankcí za jeho neplnění
f)případnou skutečnost, že v rámci privatizačního projektu jsou bezúplatně převáděny víceúčelové sklady a majetek civilní ochrany
g)případnou skutečnost, že ministerstvo jménem státu uzavře, na základě rozhodnutí vlády, s nabyvatelem smlouvu o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací
h)případné další podmínky realizace privatizačního projektu.
(2)
Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem předem určenému nabyvateli obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1
a)nabyvatele privatizovaného majetku s uvedením jeho identifikačního čísla osoby nebo rodného čísla
b)způsob stanovení kupní ceny; je-li kupní cena stanovena dohodou, uvede se absolutní částka
c)platební podmínky, včetně jejich zajištění.
(3)
Rozhodnutí o privatizaci veřejnou soutěží obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1
a)podmínky veřejné soutěže a kritéria pro posouzení jejich splnění
b)vymezení okruhu účastníků soutěže.
(4)
Rozhodnutí o privatizaci vložením privatizovaného majetku do obchodní společnosti s následnou privatizací jejích obchodních podílů anebo akcií a rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 a) způsob privatizace akcií (obchodních podílů) vyjádřený procentními podíly jednotlivých metod privatizace akcií (obchodních podílů), případně procentní podíly prodávané jednotlivým nabyvatelům, c) případnou změnu v návrhu obsazení orgánů obchodní společnosti, d) při prodeji akcií (obchodního podílu) za dohodnutou kupní cenu cenu jedné akcie (obchodního podílu) nebo dohodnutou celkovou cenu.
(5)
Přílohou privatizačního projektu vybraného rozhodnutím o privatizaci k realizaci je soupis nemovitého majetku podle údajů katastru nemovitostí České republiky.4c)
(6)
V rozhodnutí o privatizaci, kterým se schvaluje privatizační projekt na účast, lze uložit, že oprávněným osobám bude prodán, popř. vydán majetek, na jehož vydání jim vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů2). Toto rozhodnutí zajistí ministerstvo, které v příslušné akciové společnosti vykonává jménem státu práva akcionáře4d).
Část 3
Užití privatizovaného majetku
(1)
V souladu s rozhodnutím o privatizaci podniku zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část majetku podniku ke dni určenému ministerstvem.
(2)
Dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku převede zakladatel majetek zrušeného podniku nebo jeho část na ministerstvo.
(3)
Před zrušením podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku naloží podnik s majetkem nepoužitelným pro podnikatelské účely [§ 6 odst. 1 písm. c)] podle rozhodnutí o privatizaci, pokud k němu není na základě tohoto rozhodnutí přihlédnuto při stanovení kupní ceny.
(4)
Zakladatel nevyjme část majetku podniku, kterou tvoří nebo s níž jsou spojena práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví [§ 6 odst. 1 písm. i)]. Tato práva a majetek převede podnik smlouvou na nabyvatele privatizovaného majetku.
(5)
V souladu s rozhodnutím o privatizaci majetkových účastí na podnikání jiných právnických osob převedou orgány státní správy ke dni určenému v tomto rozhodnutí tyto majetkové účasti na ministerstvo.
(1)
Privatizovaný majetek netvoří součást státního rozpočtu a lze jej použít pouze k účelům stanoveným zákonem.
(2)
Privatizovaný majetek může být použit v souladu s rozhodnutími o privatizaci, zejména k těmto způsobům privatizace
a)k založení akciové nebo jiné obchodní společnosti5) a k nakládání majetkovými účastmi na těchto společnostech
b)k prodeji majetku podniku nebo jeho části
c)k převodu privatizovaného majetku na obce.
(3)
Z privatizovaného majetku lze hradit nároky oprávněných osob podle zvláštních předpisů.2)
(4)
Privatizovaného majetku lze použít k plnění závazků podniků určených k privatizaci.
(1)
Privatizaci majetku uskutečňuje ministerstvo prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou; při veřejné dražbě se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5b) Výběr dražebníka provádí ministerstvo.
(2)
Při vkladu privatizovaného majetku do základního jmění obchodní společnosti postupuje ministerstvo v souladu se zvláštními předpisy5) a s odchylkami stanovenými tímto zákonem.
(1)
S vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.
(2)
Přechod pohledávek se řídí jinak právní úpravou postoupení pohledávky podle zvláštních předpisů.7)
(4)
Nabyvatel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazku.
(1)
Po dobu jednoho roku od uzavření smlouvy o prodeji majetku privatizovaného podniku nebo u vkladu majetku privatizovaného podniku do obchodní společnosti od vzniku této obchodní společnosti může nabyvatel podnikat v rozsahu, ve kterém k tomu byl oprávněn tento podnik. Při prodeji nebo vkladu organizační složky privatizovaného podniku přechází obdobně na nabyvatele oprávnění podnikat v rozsahu činnosti organizační složky.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně při prodeji podniku anebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.
Práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví se převádějí na základě smlouvy uzavřené mezi nabyvatelem a podnikem.
Práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, přecházejí na nabyvatele. To neplatí v případě, kdy je způsobem vypořádání nároku oprávněných osob vydání věci (§ 47).
Je-li privatizován veškerý majetek podniku a nevyplývá-li něco jiného ze smlouvy nebo z právního úkonu, jímž se majetek podniku vkládá do základního jmění obchodní společnosti, přechází na nabyvatele oprávnění užívat obchodní jméno podniku, pokud to není v rozporu se zákonem upravujícím užívání obchodního jména. Tomuto přechodu nebrání změna dodatku obchodního jména, která označuje právní formu podniku.
(1)
Ke dni účinnosti smlouvy nebo vkladu je stát, jehož jménem jedná ministerstvo, povinen předat a nabyvatel převzít věci zahrnuté do privatizovaného majetku. O převzetí se sepíše zápis podepsaný oběma stranami.
(2)
Předáním majetku přechází na nabyvatele nebezpečí škody na těchto věcech.
(3)
Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu nemovitého majetku do obchodní společnosti dnem vzniku této společnosti nebo ve veřejné dražbě příklepem licitátora, s výjimkou případů upravených zvláštním předpisem.8) Do katastru nemovitostí se v těchto případech provádí zápis záznamem.9)
(4)
Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 7.
(5)
Vznikne-li při realizaci rozhodnutí o privatizaci podílové spoluvlastnictví, nemůže nabyvatel uplatňovat vůči státu předkupní právo podle zvláštních předpisů.10)
(6)
Je-li majetek privatizován veřejnou dražbou, platí pro předání a převzetí věcí zahrnutých do privatizovaného majetku, jakož i pro přechod pohledávek a závazků souvisejících s privatizovaným majetkem zvláštní právní předpis.5b)
(1)
V zápise o převzetí (§ 19 odst. 1) se uvedou chybějící a vadné věci. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, za chybějící se považují věci, které nebyly předány nabyvateli, ačkoliv podle účetnictví mají být součástí předávaného majetku. Při posuzování vadnosti věcí se přihlédne k jejich schopnosti sloužit provozu podniku a k době jejich používání podle účetních záznamů.
(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak nebo nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je nabyvatel oprávněn požadovat přiměřenou slevu za věci zahrnuté do zápisu o převzetí, pokud mají vady nebo mu nebyly vydány.
(3)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak, může nabyvatel uplatnit nárok na slevu ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví.
Při předávání věcí a sepisování zápisů o převzetí vystupují za stát osoby oprávněné ke dni zrušení podniku nebo vynětí části majetku podniku jednat jménem podniku, pokud ministerstvo nerozhodne jinak. Za tuto činnost jsou tyto osoby odpovědny ministerstvu.
Část 4
PŘEVOD MAJETKU S POUŽITÍM INVESTIČNÍCH KUPÓNŮ
(1)
Převod majetkových účastí na jiné osoby lze uskutečnit za investiční kupóny (dále jen „kupón“).
(2)
Kupón je pro účely tohoto zákona cenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za kupóny.
(3)
Dnem vydání investičního kupónu je den, kterým je kupónová knížka ve prospěch majitele zaregistrována ve lhůtě stanovené ministerstvem financí u číslované soustavy zvláštních pracovišť (dále jen „registrační místo“). Registrační místa zřizuje a jejich seznam zveřejňuje ministerstvo financí. Registrace provedená mimo toto období, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak, je neplatná.
(4)
V případě přechodného nedostatku kupónových knížek vydá ministerstvo financí náhradní registrační karty. K uplatnění nároku podle § 24 odst. 2 se ve lhůtě stanovené ministerstvem financí nahradí náhradní registrační karta zaregistrováním kupónové knížky.
(5)
Při registraci kupónové knížky se občan může dát zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(6)
S výjimkou použití kupónu podle § 24 odst. 3 písm. c) je kupón nepřevoditelný a práva s ním spojená přecházejí pouze na dědice. Kupón nelze umořit.
(1)
Náležitostmi kupónových knížek jsou zejména
a)jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana
b)označení orgánu, který kupón vydal
c)nabývací cena
d)doba platnosti
e)datum vydání.
(2)
Vydavatelem kupónů je ministerstvo financí.
(3)
Čistý výnos z prodeje kupónů se převede na Fond.
(1)
Kupóny jsou platné deset měsíců od data jejich emise. Tuto lhůtu může ministerstvo financí prodloužit.
(2)
Datum emise kupónů stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem.
(1)
Právo na nabytí kupónu má každý občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který nejpozději v posledním dni lhůty stanovené ministerstvem financí pro zaregistrování kupónové knížky dovrší osmnáctý rok svého věku.
(2)
Celkový rozsah uspokojených objednávek akcií pro jednoho majitele kupónu a jednu privatizační vlnu činí nejvýše 1000 investičních bodů.
(3)
Každý majitel kupónu příslušné emise je oprávněn použít investiční body v příslušné privatizační vlně
a)na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionářem je Fond, zařazené pro tento účel do seznamu akcií akciových společností (§ 24c odst. 2)
b)k získání účasti na investičních fondech,10a) zařazených pro tento účel do seznamu ministerstva financí, nebo k získání podílu na majetku podílových fondů10a) zřízených pro příslušnou privatizační vlnu investičními společnostmi (dále jen „podílové fondy“), zařazených pro tento účel do seznamu ministerstva financí.
(4)
Způsoby použití investičních bodů uvedené v odstavci 3 lze uplatnit souběžně.
(5)
Způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. b) lze investiční body použít pouze v časovém období před zahájením privatizační vlny, které stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem (dále jen „předkolo“).
(6)
Pokud se podílové fondy podle odstavce 3 písm. b) zřizují jako fondy otevřené,10a) může podílník uplatnit právo na zpětný prodej podílového listu nejdříve po uplynutí jednoho roku od předání akcií nakoupených za investiční body podílovému fondu.
(1)
Předkolo netvoří součást privatizační vlny. Nelze jej zahájit, dokud nebude zveřejněn seznam investičních a podílových fondů, kterým je možné předávat investiční body pro objednání akcií za kupóny. Předkolo nelze ukončit před zveřejněním seznamu podle § 24c odst. 2.
(2)
Do seznamu podle § 24 odst. 3 písm. c) zapíše ministerstvo financí investiční fond, který předloží doklad, že je zapsán v obchodním rejstříku. Podílový fond předloží kromě dokladu o zápisu investiční společnosti, jíž je zřízen, v obchodním rejstříku, též doklad o identifikačním číslu osoby poskytnutém správcem základního registru osob10b).
(3)
Registrační místo a lhůtu k zaregistrování investičnímu a podílovému fondu určí ministerstvo financí.
Ministerstvo financí vede centrální evidenci kupónů, provádí na požádání změnu registračního místa, určuje pracoviště pro objednání akcií (dále jen „podatelna“), vede centrální evidenci objednávek akcií a určuje dobu, po kterou zůstává u podatelny příslušný díl kupónového listu, na němž je provedeno objednání akcií.
(1)
Nejpozději při zahájení období vymezeného pro zaregistrování kupónových knížek ministerstvo vypracuje a zveřejní pro každou privatizační vlnu předběžný seznam podniků a majetkových účastí států určených k privatizaci s použitím investičních kupónů.
(2)
Ministerstvo financí zveřejní základní informace o akciových společnostech, jejichž akcie budou v příslušné privatizační vlně nabízeny za investiční kupóny (dále jen „seznam akcií“). Seznam akcií vychází ze seznamu podle odstavce 1 a ministerstvo financí jej může před jeho zveřejněním přiměřeně upravit na základě zjištění skutečného počtu zaregistrovaných kupónových knížek nebo z jiných vážných důvodů. Seznam akcií ministerstvo financí zveřejní před zahájením příslušné privatizační vlny. Aktualizaci seznamu akcií z hlediska nabídky zveřejní ministerstvo financí po ukončení každého kola příslušné privatizační vlny.
(3)
Zveřejňované informace mají orientační charakter a nelze je považovat za návrh smlouvy podle právních předpisů.
(1)
Privatizační vlna je časové období, jehož začátek a konec určí ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem a během něhož mohou majitelé investičních kupónů uplatnit svůj nárok na akcie určené k prodeji za kupóny.
(2)
Privatizační vlna se člení na privatizační kola.
(3)
Počátek a konec privatizačních kol, nabídku akcií, kursy akcií, jejich zveřejnění, začátek a konec objednávkového období privatizačního kola určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem.
(1)
Ministerstvo financí rozhoduje v případě pochybnosti
a)zda je provedená registrace platná a která z více registrací ve prospěch jednoho majitele kupónu je první
b)zda je objednání akcií nebo předání investičních bodů investičnímu nebo podílovému fondu provedeno způsobem stanoveným tímto zákonem nebo zvláštním předpisem.
(2)
Ministerstvo financí je oprávněno uvést do souladu obsah objednávek akcií s nárokem majitele investičního kupónu, pokud byl objednávkami překročen nárok majitele investičního kupónu podle § 24 odst. 2. Přitom ministerstvo financí vždy dá přednost dříve podané objednávce před objednávkou akcií podanou později. Při časově shodných objednávkách akcií rozhodne ministerstvo financí o platnosti konkrétní objednávky.
(1)
Investiční fondy za investiční body převzaté od majitele investičního kupónu nakoupí akcie s tím, že tyto akcie spolu s ostatními takto nakoupenými akciemi budou použity ke zvýšení základního jmění investičního fondu. Investiční fond vydá majitelům kupónů, kteří mu předali investiční body, své akcie v celkové hodnotě odpovídající takto zvýšenému základnímu jmění. Každý z těchto majitelů má nárok na akcie investičního fondu ve jmenovité hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů předaných tomuto fondu. Způsob ocenění akcií nakoupených za investiční body určí ministerstvo financí zvláštním předpisem.
(2)
Předáním a převzetím investičních bodů vzniká mezi majitelem kupónu a investičním fondem smluvní vztah, jehož obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti uvedené v odstavci 1.
(3)
Podílové fondy za investiční body převzaté od majitelů investičních kupónů nakoupí akcie, které jsou společným majetkem majitelů kupónů. Způsob ocenění akcií nakoupených za investiční body určí ministerstvo financí zvláštním předpisem. Podílový fond vydá majitelům kupónů, kteří mu předali investiční body, podílové listy v celkové jmenovité hodnotě odpovídající hodnotě společného majetku. Každý z těchto majitelů má nárok na podílové listy ve jmenovité hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů předaných tomuto fondu. Ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně.
(4)
Smlouvou o převodu cenného papíru10c) je předání investičních bodů investičnímu nebo podílovému fondu způsobem stanoveným zvláštním předpisem.
(1)
Ministerstvo financí stanoví na základě výsledků centrálního hodnocení objednávek, které z objednávek podaných v rámci jednoho privatizačního kola uspokojit lze a které uspokojit nelze.
(2)
Uspokojeny budou všechny objednávky akcií, jestliže v příslušném privatizačním kole souhrnná poptávka po těchto akciích nepřevýšila jejich souhrnnou nabídku.
(3)
Neuspokojeny budou v příslušném privatizačním kole objednávky akcií, jestliže souhrnná poptávka po těchto akciích převýšila jejich souhrnnou nabídku o více než 25 %.
(4)
Pokud v příslušném privatizačním kole souhrnná poptávka po akciích převýšila jejich souhrnnou nabídku, avšak ne více než o 25 %, ministerstvo financí může stanovit, že objednávky uplatněné investičními a podílovými fondy budou uspokojeny částečně, a to poměrně k rozsahu objednávek uplatněných jednotlivými investičními a podílovými fondy. Investiční body odpovídající tomuto snížení může investiční nebo podílový fond použít v dalších privatizačních kolech.
(5)
Pokud nelze objednávky akcií uspokojit podle odstavců 2 a 4, ministerstvo financí stanoví, že žádná z takových objednávek nebude uspokojena, a tyto akcie, nejde-li o poslední privatizační kolo, nabídne znovu v následujícím privatizačním kole.
(6)
Investiční body z objednávek neuspokojených v příslušném privatizačním kole se považují za nepoužité, nejde-li o poslední privatizační kolo.
(1)
V poslední fázi každého privatizačního kola ministerstvo financí zajistí, aby registrační místo mělo úplné informace o počtu akcií, které v tomto privatizačním kole objednali majitelé investičních kupónů zaregistrovaní u tohoto registračního místa.
(2)
V poslední fázi každého privatizačního kola ministerstvo financí zveřejní, v případě kterých akcií mohly být objednávky v rámci tohoto kola uspokojeny a v případě kterých akcií uspokojeny být nemohly.
(3)
V závislosti na vývoji nabídky a poptávky po akciích jednotlivých akciových společností nebo na základě jiných závažných skutečností může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem rozhodnout o ukončení prodeje nebo o snížení nabídky těchto akcií v rámci příslušného privatizačního kola. Toto rozhodnutí ministerstvo financí zveřejní.
(4)
Ministerstvo financí do jednoho měsíce od ukončení privatizační vlny písemně oznámí každému majiteli investičního kupónu, které jeho objednávky podané v průběhu celé privatizační vlny byly uspokojeny. Zároveň v této zprávě oznámí, v jaké lhůtě a jakým způsobem jim budou akcie předány.
(5)
Investiční fond je povinen do jednoho měsíce od předání akcií podle odstavce 4 písemně oznámit majitelům investičních kupónů, kteří jej v předkole pověřili objednáním akcií, počet a jmenovitou hodnotu svých akcií, na které mají majitelé kupónů nárok. Zároveň jim oznámí, v jaké lhůtě a jakým způsobem jim budou akcie vydány.
(6)
Ustanovení odstavce 5 platí přiměřeně pro podílové fondy.
(7)
Ministerstvo financí je oprávněno přiměřeně postupovat podle odstavce 4, byl-li v průběhu privatizační vlny ukončen prodej akcií jednotlivé akciové společnosti.
Část 6
ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Ustanovení tohoto zákona, která se týkají ústředních orgánů státní správy, se týkají obdobně i České národní banky.
Ocenění majetku podniku, obsažené v privatizačním projektu vybraném rozhodnutím o privatizaci k realizaci, nahrazuje ocenění nepeněžního vkladu do základního jmění akciové společnosti doložené odborným odhadem a vyžadované podle zvláštních předpisů.11)
(1)
S majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona. Pokud byl na takový majetek předložen privatizační projekt, nelze k němu zřídit zástavní právo.
(2)
K majetku a majetkovým účastem na podnikání jiných právnických osob převáděným podle tohoto zákona nelze uplatnit sjednané právo přednostní koupě.
(3)
Podniky mohou uzavírat nájemní smlouvy a jiné smlouvy o užívání majetku uvedeného v § 1 jinými osobami jen na dobu do dne zrušení podniku bez likvidace nebo vynětí části majetku podniku podle § 11 odst. 1. Pokud by uvedené smlouvy byly uzavřeny na dobu delší, zaniká právo užívat majetek dnem zrušení podniku bez likvidace nebo dnem vynětí části majetku podniku; to neplatí, jde-li o smlouvy o nájmu nebytového prostoru, na jejichž uzavření vzniklo právo podle zvláštního předpisu,13) a o smlouvy o nájmu bytů. K tomuto dni zaniká i právo užívat majetek vzniklé ze smluv uzavřených před 28. únorem 1992.
(4)
Podniky nemohou jako pronajimatelé uzavírat smlouvy o koupi najaté věci podle zvláštních předpisů.14) Práva z uvedených smluv uzavřených před dnem účinnosti tohoto zákona zanikají dnem zrušení podniku bez likvidace či vynětí části majetku podniku. Ustanovení § 496 obchodního zákoníku nelze u těchto smluv použít.
(1)
V případě, že k odnětí vlastnického práva k privatizovanému majetku nebo jeho části došlo způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, vzniká osobám oprávněným podle uvedeného zákona nárok, jehož způsob vypořádání stanoví rozhodnutí o privatizaci týkající se tohoto majetku; o schváleném způsobu a rozsahu vypořádání je orgán příslušný k rozhodování o privatizaci povinen bez zbytečného odkladu po vydání rozhodnutí o privatizaci písemně vyrozumět oprávněnou osobu, která uplatnila svůj nárok podle odstavce 2.
(2)
Svůj nárok je oprávněná osoba povinna uplatnit u orgánu příslušného podle § 10 odst. 1 ke schválení privatizačního projektu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak nárok zaniká; tomuto orgánu oprávněná osoba zároveň sdělí, který podnik věc drží. Fond je povinen nárok podle odstavce 1 vypořádat nejpozději do jednoho roku od vydání rozhodnutí o privatizaci. Po dobu soudního řízení týkajícího se nároku podle odstavce 1 tato lhůta neběží.
(3)
Na stanovení rozsahu, způsobu uplatnění a vypořádání nároku podle odstavců 1 a 2 se jinak použijí přiměřeně ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Jestliže oprávněná osoba nesouhlasí s oceněním svého nároku v rozhodnutí o privatizaci, nebo byl-li její nárok zamítnut, může se domáhat svého nároku u soudu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla o způsobu vypořádání svého nároku vyrozuměna.
(4)
Pokud nelze nárok oprávněných osob vypořádat postupem uvedeným v odstavcích 1 až 3, protože příslušné rozhodnutí o privatizaci majetku uvedeného v odstavce 1 nebylo vydáno do 31. prosince 1994, použijí se na vypořádání nároku ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 30. června 1995; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit svůj nárok u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1995.
(5)
Obdobně jako v odstavcích 1, 2, 3 a 4 budou restituční nároky podle odstavce 1 vypořádány i v privatizačních projektech účasti za použití § 10a odst. 6.
V případě, že k majetku odňatému způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemá právo hospodaření, popřípadě vlastnické právo právnická osoba uvedená v § 1 tohoto zákona, vztahuje se na zmírnění těchto majetkových křivd zákon č. 87/1991 Sb. Tyto nároky lze uplatnit ve lhůtě do 31. července 1992; nevyhoví-li povinná osoba výzvě k vydání věci, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě do 31. prosince 1992.
(1)
Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek veřejnou dražbou.5b) Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem ministerstva.
(2)
Výběr dražebníka provádí likvidátor.
O vstupu podniku hospodařícího s majetkem, na který byl předložen privatizační projekt, do likvidace může zakladatel rozhodnout pouze se souhlasem ministerstva.
Zrušují se: 1. § 28 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, 2. zákonné opatření č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991.