Zákon o bankách
o bankách
Část 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4).
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu
b)úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3)
Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební služby a vydávání elektronických peněz, d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c), e) poskytování záruk a příslibů, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům, i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby, j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost, l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek, o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům, p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, q) správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry, r) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až q) a v odstavci 1.
(4)
Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a)působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona
b)činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona
c)podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38)
d)činnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47)
e)činnost vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47), má-li banka v licenci povoleno vydávání elektronických peněz
f)činnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).
(5)
Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6)
Činnosti podle odstavce 4 písm. c) může vykonávat zahraniční banka podle § 3b odst. 3 písm. j) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.
(7)
Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu podle § 3b odst. 3 písm. h) splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(8)
Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
(9)
Některá práva a povinnosti týkající se činnosti Národní rozvojové banky, a.s., stanoví vedle tohoto zákona zákon upravující činnost Národní rozvojové banky, a.s.
(1)
Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud
a)představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta
b)předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo
c)předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.
(1)
Slovo „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „banka“ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(3)
Česká národní banka může požadovat
a)změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její pobočky
b)změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením její pobočky.
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)institucí instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
b)úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
c)investičním podnikem investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
d)finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
e)podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
f)společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl. 4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
g)ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
h)ovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
i)tuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice
j)evropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
k)finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
l)tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice
m)evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
n)smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
o)tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice
p)evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
q)smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
r)tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
s)evropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
t)pojišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
u)zajišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) účastí účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) ovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) konsolidovanou situací konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) subkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) orgánem příslušným k řešení krize orgán příslušný k řešení krize podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, j) skupinou skupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) skupinou z jiného než členského státu skupina, jejíž ovládající osoba má sídlo nebo bydliště v jiném než členském státě, l) skupinou podléhající řešení krize skupina podléhající řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, m) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, n) úvěrovými obchody činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk, o) finančním nástrojem finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, q) kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) centrální bankou Evropského systému centrálních bank centrální banka Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) globální systémově významnou institucí globální systémově významná instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) globální systémově významnou institucí mimo Evropskou unii globální systémově významná instituce mimo Evropskou unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 134 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) subjektem globální systémově významné instituce osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 136 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) jinou systémově významnou institucí jiná systémově významná instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) environmentálním rizikem, sociálním rizikem a rizikem správy a řízení environmentální, sociální a správní riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) členským státem členský stát Evropské unie a stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, g) zahraniční bankou z členského státu instituce se sídlem v jiném členském státě vykonávající některou z činností podle § 5d na území České republiky prostřednictvím své pobočky zřízené v České republice, h) zahraniční bankou z jiného než členského státu osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě, která na území České republiky na základě licence udělené Českou národní bankou vykonává prostřednictvím své pobočky zřízené v České republice činnost 1. poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e) nebo 2. přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), i) hlavní osobou zahraniční banka z jiného než členského státu a všechny ji ovládající osoby, j) zahraniční bankou zahraniční banka z členského státu a zahraniční banka z jiného než členského státu, k) minimálním výstupním prahem minimální výstupní práh podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) použitelným kapitálem použitelný kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 71 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, m) významnou účastí účast na jiné osobě ve výši odpovídající alespoň 15 % použitelného kapitálu banky a finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1 před nabytím účasti na této osobě, n) rizikem v oblasti informačních a komunikačních technologií riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) velkou institucí velká instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) finančním ředitelem fyzická osoba odpovědná za celkové řízení finančních zdrojů, finanční plánování a finanční výkaznictví banky, q) vnitřní kontrolní funkcí funkce řízení rizik, funkce zajišťování shody s předpisy (compliance) nebo funkce vnitřního auditu, r) vedoucím vnitřní kontrolní funkce fyzická osoba odpovědná za každodenní řízení funkce řízení rizik, funkce zajišťování shody s předpisy (compliance) nebo funkce vnitřního auditu, která je nejvýše v řídicí hierarchii příslušné funkce, s) osobou v klíčové funkci fyzická osoba, která má významný vliv na každodenní řízení činnosti banky, ale není členem jejího statutárního orgánu; platí, že osobou, která má významný vliv na každodenní řízení činnosti banky, je vedoucí vnitřní kontrolní funkce a finanční ředitel, t) osobou ve vyšším vedení fyzická osoba, která zastává v bance řídicí funkci, je přímo podřízena statutárnímu orgánu banky a podílí se na každodenním řízení banky pod vedením tohoto orgánu; osobou ve vyšším vedení není člen statutárního orgánu banky, u) kryptoaktivem kryptoaktivum podle čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, které není digitální měnou centrální banky.
Část 2
LICENCE
(1)
Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.
(2)
O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3)
Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná a) institucí, b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb, c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu, d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4)
Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).
(5)
Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky: a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba, b) splacení základního kapitálu v plné výši, c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena, d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky, e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby, f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, účinný řídicí a kontrolní systém banky a organizační uspořádání banky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině, g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má banka v úmyslu provozovat, h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou, i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu, j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu, k) sídlo banky musí být na území České republiky, l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6)
Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.
(7)
Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 1 spolu s žádostí o schválení podle § 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle § 29, konzultuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a s příslušným orgánem dohledu členského státu, v němž má osoba žádající podle § 28 nebo 29 sídlo. V takovém případě se lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení licence podle § 40 odst. 3 staví až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29. Neobdrží-li Česká národní banka vyjádření příslušného orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení licence, řízení se přerušuje na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného orgánu dohledu Českou národní bankou.
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.
(1)
Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě, která splňuje kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může na území České republiky vykonávat činnost poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(2)
Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě může na území České republiky vykonávat činnost přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(3)
Osoba podle odstavce 1 nebo 2 může na území České republiky vykonávat i další činnost podle § 1 odst. 3, má-li ji povolenu v licenci udělené jí Českou národní bankou podle § 4f a vykonává-li ji prostřednictvím pobočky zřízené v České republice.
(1)
Osoba podle § 4b může na území České republiky vykonávat činnost podle § 1 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené jí Českou národní bankou pouze tehdy, má-li protistrana sídlo v členském státě a je a) způsobilou protistranou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, za předpokladu, že činnost nebo služba je poskytována výhradně na základě vlastního podnětu takové protistrany, b) úvěrovou institucí, nebo c) osobou, která je součástí stejné skupiny jako osoba podle § 4b.
(2)
Výkon činnosti nebo poskytnutí služby podle § 1 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené Českou národní bankou na základě vlastního podnětu protistrany podle odstavce 1 písm. a) opravňuje osobu podle § 4b pouze k výkonu činnosti nebo poskytnutí služby na základě vlastního podnětu protistrany a činnosti nebo služby, které jsou pro tento výkon činnosti nebo toto poskytnutí služby nutné, nebo s nimi úzce souvisejí.
(3)
Pokud je protistrana nebo potenciální protistrana oslovena osobou podle § 4b nebo osobou, která má úzké propojení s osobou podle § 4b, nejedná se o činnost nebo službu poskytovanou výhradně na základě vlastního podnětu protistrany podle odstavce 1 písm. a).
Pokud osoba podle § 4b na území České republiky vykonává činnost podle § 4b odst. 1 nebo 2 v přímé souvislosti s investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, tento zákon se nepoužije.
(1)
Osoba podle § 4b podává žádost o udělení licence České národní bance.
(2)
Žádost o udělení licence podle odstavce 1 obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem údaje o splnění podmínek pro udělení licence podle § 4f odst. 2. Žádost lze podat pouze elektronicky.
(3)
Součástí žádosti o udělení licence podle odstavce 1 je
a)plán činností, které prostřednictvím pobočky hodlá vykonávat
b)informace o organizační struktuře pobočky a
c)popis řídicího a kontrolního systému k zajištění řádného a obezřetného řízení rizik pobočky.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti a příloh podle odstavce 3, formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(1)
O udělení licence podle § 4e odst. 1 rozhoduje Česká národní banka.
(2)
Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky
a)požadavky podle § 12ab až 12ag
b)osobě podle § 4b bylo pro výkon činnosti, kterou hodlá vykonávat na území České republiky, uděleno povolení ve státě jejího sídla a je nad ní v souvislosti s touto činností ve státě jejího sídla vykonáván dohled
c)osoba podle § 4b informovala o svém záměru vykonávat činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky orgán dohledu ve státě svého sídla a poskytla mu informace a dokumenty podle § 4e odst. 3
d)příslušný orgán dohledu nad osobou podle § 4b zpřístupnil České národní bance všechny informace o této osobě, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu nad její pobočkou
e)právní řád státu sídla osoby podle § 4b nestanoví žádné překážky k tomu, aby Česká národní banka mohla účinně koordinovat svoji činnost v oblasti výkonu dohledu s činností příslušného orgánu dohledu nad touto osobou v jiném než členském státě, zejména v období krize nebo finančních potíží této osoby nebo skupiny, jejíž je součástí, anebo potíží finančního systému jiného než členského státu
f)Finanční analytický úřad na základě své dozorové činnosti ani Česká národní banka nemají důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle § 4b v České republice byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu
g)hlavní osoba nebo její skupina splňují obezřetnostní požadavky, které se na ně použijí podle právních předpisů jiného než členského státu, a není důvodné podezření, že tyto požadavky nesplňují nebo je poruší ve 12 měsících následujících ode dne udělení licence.
(3)
Česká národní banka si před udělením licence vyžádá od Finančního analytického úřadu stanovisko za účelem vyhodnocení splnění podmínky podle odstavce 2 písm. f). Finanční analytický úřad vydá stanovisko ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti České národní banky. V odůvodnění stanoviska Finanční analytický úřad uvede pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých bylo stanovisko vydáno. Nevydá-li Finanční analytický úřad stanovisko ve stanovené lhůtě, má se za to, že Finanční analytický úřad nemá důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle § 4b v České republice byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(4)
V rozhodnutí o udělení licence Česká národní banka stanoví, že zahraniční banka z jiného než členského státu může vykonávat povolené činnosti jen na území České republiky a nesmí vykonávat povolené činnosti v jiných členských státech na přeshraničním základě, s výjimkou
a)služeb poskytovaných výhradně na základě vlastního podnětu protistrany nebo
b)vnitroskupinového financování mezi pobočkami téže hlavní osoby.
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby přede dnem zahájení činnosti zahraniční banky z jiného než členského státu v České republice uzavřela s příslušným orgánem dohledu nad touto zahraniční bankou z jiného než členského státu dohodu o spolupráci v oblasti výkonu přeshraničního dohledu nad pobočkou. K tomu Česká národní banka využívá vzorových dohod o spolupráci vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví19) podle čl. 33 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
(1)
Zahraniční banky z členských států mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka z členského státu dodržela postup podle § 5c až 5m. Zahraniční banky z členských států jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o zahraniční banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o zahraniční banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3)
Na činnost poboček zahraničních bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5a, 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 20b, 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c), § 38a a 41m.
(4)
Pokud se pobočka zahraniční banky z členského státu stane účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, použijí se na zahraniční banku z členského státu právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud pobočka zahraniční banky z členského státu využije možnosti podle § 38a odst. 1, použije se na zahraniční banku z členského státu § 38a.
(5)
Postup podle § 26 lze vůči zahraniční bance z členského státu uplatnit pouze
a)v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9
b)v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank
c)v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka zahraniční banky z členského státu účastníkem tohoto systému (§ 20b)
d)v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8
e)tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo
f)po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(6)
Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank z členského státu nebo v osobách ve skupině, jejímž členem je zahraniční banka z členského státu podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu. Orgán dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.
(7)
Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka zahraniční banky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční stabilitu v České republice.
Princip jednotné licence Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
(1)
Banky se sídlem na území členského státu (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm.
a)se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční instituce“).
(2)
Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3)
Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo zahraniční banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti: a) přijímání vkladů od veřejnosti, b) poskytování úvěrů, c) finanční pronájem (finanční leasing), d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz, e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d), f) poskytování záruk a příslibů, g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta 1. s nástroji peněžního trhu, 2. s peněžními prostředky v cizích měnách, 3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, 4. s investičními cennými papíry, h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodů, j) peněžní makléřství, k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství, l) uložení a správu cenných papírů, m) poskytování bankovních informací, n) úschovu cenností, o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu, p) správu nevýkonného úvěru, q) vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva, r) poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).
(1)
Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky
a)banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce
b)činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu
c)musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie
d)banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky
e)banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2)
Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3)
V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4)
Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.
Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace: a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku, b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností, c) organizační strukturu pobočky, d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty, e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky, f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
(1)
Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci.
(2)
V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2)
Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3)
Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
(1)
Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.
(2)
Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3)
Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4)
Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce zahraniční banky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky z členského státu podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5)
Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6)
Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky z členského státu, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2)
Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka z členského státu vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(1)
V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2)
Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky zahraniční banky z členského státu nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.
Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
(1)
Pobočka banky nebo pobočka zahraniční banky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
O svém záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu úvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o svém záměru označit pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.
(3)
Při záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a)tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %
b)pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky z členského státu, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice
c)velikosti pobočky zahraniční banky z členského státu a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(5)
Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
(6)
Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a)orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity zahraniční banky z členského státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b)Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.
(1)
Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.
(3)
Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e odst. 1, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 5 a 6 se použije obdobně.
(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
(6)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
Zahraniční banka z členského státu nebo oprávněná finanční instituce může profesionálním zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím pobočky.
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
Česká národní banka vede seznam bank a poboček zahraničních bank a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1)
Licence zaniká dnem
a)kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence
b)ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací
c)od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence
d)výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace
e)ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Licence udělená zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému
a)zahraniční banka z jiného než členského státu ukončí činnost své pobočky na území České republiky
b)zahraniční banka z jiného než členského státu pozbyla ve státě svého sídla oprávnění k činnosti.
(3)
Ode dne zániku licence nesmí právnická osoba, které zanikla licence, nebo osoba podle § 4b přijímat vklady, poskytovat úvěry, záruky a přísliby a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Do doby, než právnická osoba, které zanikla licence, vypořádá své pohledávky a závazky nebo osoba podle § 4b vypořádá pohledávky a závazky týkající se její pobočky, se považuje za banku nebo pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu podle tohoto zákona.
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1)
Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro udělení licence podle § 4.
(2)
Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
Část 3
ORGANIZACE BANKY
(1)
Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů.
(2)
Fyzická osoba, která je přímo podřízena statutárnímu orgánu banky a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení banky jako celku, nesmí být současně předsedou správní rady banky.
(3)
Banka zajistí, aby
a)člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou
b)byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady, mimo jiné v oblasti environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení a rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií
c)byla prováděna politika podporující rozmanitost, včetně vyváženého zastoupení žen a mužů při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
d)byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady.
(4)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce
a)plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu
b)může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem
c)v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5)
Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6)
Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) skupiny, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo osob, v nichž má tento institucionální systém ochrany kvalifikovanou účast, c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7)
Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8)
Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.
(9)
Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.
(10)
Odstavce 2 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(11)
Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu.
(12)
Odstavce 3 až 9 se nepoužijí na dočasného správce nebo zvláštního správce jmenovaného Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(1)
Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své splatné závazky.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i na členy orgánu zahraniční banky z jiného než členského státu, který je obdobou statutárního orgánu, a na osoby ve vedení její pobočky.
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady bankou
(1)
Banka před povoláním osoby do funkce člena jejího statutárního orgánu nebo dozorčí rady posoudí, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce. Osoba je vhodná pro výkon této funkce, pokud plní požadavky podle § 8 a 8b. Vhodnost osoby banka průběžně posuzuje i během výkonu této funkce.
(2)
Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, banka
a)nesmí povolat tuto osobu do této funkce
b)bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z funkce člena svého statutárního orgánu nebo dozorčí rady, nebo
c)bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba ve funkci člena jejího statutárního orgánu nebo dozorčí rady plnila požadavky podle § 8 a 8b.
Oznamování změn ve složení statutárního orgánu a dozorčí rady banky
(1)
Banka předem oznámí České národní bance návrh na změnu ve složení statutárního orgánu nebo dozorčí rady a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení, zda je osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození, trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství
b)doklady osvědčující vhodnost osoby podle § 8aa odst. 1 a její strukturovaný životopis
c)písemný záznam o posouzení vhodnosti osoby podle § 8aa odst. 1
d)doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů osoby podle § 8aa odst. 1 vydaný cizím státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení osoby podle § 8aa odst. 1, a
e)údaj o plánovaném datu povolání osoby podle § 8aa odst. 1 do funkce a datu skutečného vzniku funkce osoby podle § 8aa odst. 1.
(3)
Je-li banka velkou institucí, oznámí České národní bance návrh změny podle odstavce 1, jakmile existuje záměr povolat danou osobu do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, nejpozději však 30 pracovních dní před jejím povoláním do funkce.
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady
(1)
Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka povolat osobu podle § 8aa odst. 1 do této funkce.
(2)
Je-li osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, Česká národní banka rozhodne, že banka může tuto osobu povolat do této funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3)
Není-li osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, Česká národní banka zakáže bance povolat tuto osobu do této funkce.
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky
(1)
Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky pro výkon této funkce, banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti tohoto člena a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance.
(2)
Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky v případě podle odstavce 1 nebo dozví-li se o změně okolnosti zakládající důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky pro výkon této funkce a v závislosti na jeho výsledku přijme příslušné opatření k nápravě podle § 26.
(3)
Česká národní banka nemusí provést nové posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky, navazuje-li bezprostředně nové funkční období tohoto člena na skončené funkční období a Česká národní banka nemá důvodné pochybnosti o jeho vhodnosti pro výkon této funkce.
(4)
Česká národní banka může požádat o konzultaci Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro účely ověření informací týkajících se člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky.
(5)
Česká národní banka může požádat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/162049) o přístup do centrální databáze boje proti praní peněz a financování terorismu podle tohoto nařízení pro účely ověření informací týkajících se člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky.
(6)
Pro účely odstavců 1 až 5 a § 8aa až 8ac se považuje osoba podle § 8 odst. 2 za člena statutárního orgánu.
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(1)
Ustanovení § 8aa, § 8ab odst. 1 a 2 a § 8ac a 8ad se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(2)
Ustanovení § 8ab odst. 3 se použije obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, která a) naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
(3)
Je-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 zahraniční osobou, ustanovení týkající se statutárního orgánu se použijí na orgán s obdobnou řídicí působností v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1.
(4)
Fyzická osoba, která je přímo podřízena orgánu s obdobnou řídicí působností jako je statutární orgán v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1 a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1 jako celku, se považuje pro účely odstavců 1 až 3 a § 8aa až 8ad za člena tohoto orgánu.
(5)
Nemá-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 dozorčí radu, ustanovení týkající se dozorčí rady se použijí na orgán s obdobnou kontrolní působností v závislosti na právní formě dotčené finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1.
Požadavky na osobu v klíčové funkci Banka zajistí, aby její osoba v klíčové funkci byla důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená a aby plnila své povinnosti řádně a čestně.
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci bankou
(1)
Banka předem posoudí, zda je osoba, která se má stát osobou v klíčové funkci, vhodná pro její výkon. Osoba je vhodná pro výkon klíčové funkce, pokud plní požadavky podle § 8af. Vhodnost osoby banka průběžně posuzuje i během výkonu této funkce.
(2)
Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon klíčové funkce, banka
a)nesmí povolat tuto osobu do této funkce
b)bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z klíčové funkce, nebo
c)bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba v klíčové funkci plnila požadavky podle § 8af.
Oznamování změn v osobě ve funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce v bance, která je velkou institucí
(1)
Je-li banka velkou institucí, předem oznámí České národní bance návrh na změnu v osobě, která má v této bance zastávat funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození, trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství
b)doklady osvědčující vhodnost osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce a jejich strukturovaný životopis
c)písemný záznam o posouzení vhodnosti oznamované osoby
d)doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů oznamované osoby vydaný cizím státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení této osoby, a
e)údaj o plánovaném datu povolání oznamované osoby do funkce a datu skutečného vzniku funkce této osoby.
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1)
Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle § 8ah odst. 1 vhodná pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka, která je velkou institucí, povolat tuto osobu do funkce.
(2)
Je-li osoba podle odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, Česká národní banka rozhodne, že banka, která je velkou institucí, může tuto osobu povolat do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3)
Není-li osoba podle odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, Česká národní banka zakáže bance, která je velkou institucí, povolat tuto osobu do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce.
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1)
Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí, pro výkon této funkce, tato banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti této osoby a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance.
(2)
Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí, v případě podle odstavce 1 nebo dozví-li se o změně okolnosti zakládající důvodné pochybnosti o vhodnosti této osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce a v závislosti na jeho výsledku přijme příslušné opatření k nápravě podle § 26.
(3)
Česká národní banka nemusí provést nové posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí, navazuje-li pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah mezi finančním ředitelem nebo vedoucím vnitřní kontrolní funkce a bankou, která je velkou institucí, bezprostředně na předchozí totožný pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah a Česká národní banka nemá důvodné pochybnosti o vhodnosti těchto osob pro výkon jejich funkcí.
(4)
Česká národní banka může požádat o konzultaci Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro účely ověření informací týkajících se vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí.
(5)
Česká národní banka může požádat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/162049) o přístup do centrální databáze boje proti praní peněz a financování terorismu podle tohoto nařízení pro účely ověření informací týkajících se vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí.
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(1)
Ustanovení § 8af a 8ag se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(2)
Ustanovení § 8ah až 8aj se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, která a) naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
Řídicí a kontrolní systém
(1)
Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a)předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů, 3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy, 4. individuální popis činností a povinností člena statutárního orgánu banky, osoby ve vyšším vedení a osoby v klíčové funkci a přehled úkolů, včetně podrobností o hierarchických vztazích, odpovědnosti a přehledu osob, které jsou součástí řídicího a kontrolního systému, a jejich úkolech
b)systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, 2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, včetně environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, 3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik
c)systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy 1. vnitřní audit a 2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky
d)zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady
e)zajišťování odborné způsobilosti a různorodé zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, kterým je banka vystavena, včetně environmentálního rizika, sociálního rizika a rizika správy a řízení, a dopadům, které v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu tato rizika mohou vytvářet
f)zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru48)
g)systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, přičemž je třeba zohlednit ochotu banky podstupovat environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby
h)zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho celku i částech.
(3)
Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4)
Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě má
a)evropská ovládající úvěrová instituce
b)tuzemská ovládající banka
c)finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1
d)osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo
e)osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.
(5)
Evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jimi ovládaná osoba, jiná než instituce, zavedla na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osoby v jiném než členském státě.
(6)
Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7)
Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.
(8)
Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.
(9)
Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.
(1)
Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a)výbor pro rizika
b)výbor pro jmenování
c)výbor pro odměňování.
(2)
Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů banky.
(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti banky podle odstavce 1.
(1)
Česká národní banka a) používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů odměňování, b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a interních přístupů banky, d) alespoň se stejnou četností, s jakou Evropský orgán pro bankovnictví provádí srovnávací dohledovou analýzu, zhodnotí kvalitu alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a interních přístupů banky, e) přijme opatření k nápravě, pokud alternativní standardizovaný přístup podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaný přístup podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle příslušného přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky.
(2)
Česká národní banka sleduje a posuzuje přístup banky k řízení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení, včetně plánů zahrnujících kvantifikovatelné cíle a procesy pro sledování a omezení těchto rizik vznikajících v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Při tom Česká národní banka zohlední nabídku produktů banky v oblasti udržitelného rozvoje, její politiku financování přechodu na udržitelnou ekonomiku, související úvěrovou politiku a cíle a omezení související s udržitelností.
(3)
Česká národní banka za účelem posouzení podle odstavce 2 může spolupracovat se správním orgánem, kterému je svěřen výkon státního dozoru v oblasti životního prostředí podle jiného právního předpisu.
(1)
Banka je povinna ve stanovách upravit také
a)strukturu a organizaci banky
b)pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky
c)pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů
d)organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2)
Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1)
Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.
(2)
Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a)navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření
b)důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob
c)předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3)
K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a)alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance, nebo
b)alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.
(4)
Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva.
(5)
Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6)
Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7)
Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8)
Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.
(1)
Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(1)
Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2)
Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a)postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou
b)ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení
c)ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
(4)
Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
Část 4
PROVOZNÍ POŽADAVKY
(1)
Banka informuje ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2)
Banka nebo zahraniční banka informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo zahraniční banka s klientem dohodla. Banka nebo zahraniční banka zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.
(3)
Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka nebo zahraniční banka ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo zahraniční banka klientovi alespoň jednou ročně.
(4)
Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo zahraniční banka sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo zahraniční banka tyto informace v listinné podobě.
(5)
Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“).
(6)
Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.
(7)
Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(8)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.
(9)
Banka nebo zahraniční banka zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje banka ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky.
Uveřejňování informací zahraniční bankou z jiného než členského státu
(1)
Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje zahraniční banka z jiného než členského státu údaje o
a)sobě a své činnosti a
b)svojí pobočce a její činnosti.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů pobočky podle § 8b odst. 1 písm.
a)bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm.
b)až f).
(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou
a)obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů
b)formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 2.
(4)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje vnitřní postupy a zásady pobočky pro
a)plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě
b)hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a
c)posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1)
Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2)
Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém propojení, b) nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm. b) až f) a c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3)
Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4)
Česká národní banka může stanovit, aby banka uveřejňovala informace podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 častěji než podle čl. 433 až 433c tohoto nařízení.
(5)
Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6)
Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.
(7)
Česká národní banka
a)stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1
b)může vyhláškou stanovit periodicitu, s níž má banka uveřejňovat informace podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací
c)stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6
d)může vyhláškou stanovit lhůty, v nichž má banka, nesplňuje-li podmínky pro označení jako malá a nepříliš složitá instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, předkládat informace podle odstavce 4 Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich uveřejnění na internetové stránce tohoto orgánu pro centralizované zpřístupňování informací.
(1)
Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku
a)výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění
b)obrat
c)počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek
d)zisk nebo ztrátu před zdaněním
e)daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu
f)získané veřejné podpory.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.
(3)
Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.
Klasifikace poboček zahraničních bank z jiných než členských států
(1)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.
(2)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vykonává činnost s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti banky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).
(4)
Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle odstavce 1.
(1)
Pobočkou třídy 1 je pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu
a)odpovídá-li celková hodnota aktiv vykázaná za tuto pobočku na konci bezprostředně předcházejícího účetního období alespoň částce 5 miliard EUR
b)jejímž prostřednictvím jsou přijímány vklady od veřejnosti a objem těchto vkladů dosáhl alespoň 5 % celkových závazků pobočky nebo objem těchto vkladů přesáhl částku odpovídající 50 milionů EUR, nebo
c)která nesplňuje podmínky způsobilosti podle § 12aa odst. 1.
(2)
Pobočkou třídy 2 je způsobilá pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podle § 12aa, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm.
a)a b).
(3)
Pobočka třídy 1 se od okamžiku, kdy nadále nesplňuje ani jednu podmínku podle odstavce 1, považuje za pobočku třídy 2. Pobočka třídy 2 se pobočkou třídy 1 stane po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy začala splňovat některou z podmínek podle odstavce 1.
(1)
Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu je způsobilou pobočkou, pokud
a)hlavní osoba má sídlo ve státě, který v souladu se svým bankovním regulatorním rámcem uplatňuje obezřetnostní požadavky a požadavky na výkon dohledu, které jsou srovnatelné s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce
b)příslušný orgán dohledu nad hlavní osobou podléhá požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a, a
c)hlavní osoba má sídlo ve státě, který není uveden na seznamu vysoce rizikových států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/84950).
(2)
Česká národní banka po přijetí žádosti o licenci podle § 4e posoudí podmínky způsobilosti podle odstavce 1 a podmínky podle § 12a za účelem zjištění, zda jde o pobočku třídy 1, nebo pobočku třídy 2.
(3)
Podmínky podle odstavce 1 písm.
a)a
b)jsou splněny, pokud je jiný než členský stát uveden na seznamu ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí vedeném Evropským orgánem pro bankovnictví.
(4)
Pokud stát, v němž má zahraniční banka z jiného než členského státu skutečné sídlo, není uveden ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí podle odstavce 3 a současně je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. c), požádá Česká národní banka Evropskou komisi, aby posoudila bankovní regulatorní rámec a požadavky mlčenlivosti dotčeného jiného než členského státu. Do rozhodnutí Evropské komise se pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu považuje za pobočku třídy 1.
Kapitálové vybavení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu ke dni udělení licence podle § 4f plní požadavek na kapitálové vybavení
a)pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b)pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek na kapitálové vybavení
a)pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b)pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu plní požadavek na kapitálové vybavení podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím aktiv ve formě
a)hotovosti nebo hotovostních nástrojů podle čl. 4 odst. 1 bodu 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
b)dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami členských států, nebo
c)jakéhokoli jiného nástroje, který lze neprodleně a bez omezení použít ke krytí rizik pobočky nebo ztrát pobočky v okamžiku jejich vzniku.
(4)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, že aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek na kapitálové vybavení pobočky, jsou na vázaném účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva jsou na účtu vázána a mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize dotčené pobočky Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce. Vázaný účet nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
Řídicí a kontrolní systém pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu Požadavek krytí likvidity pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek krytí likvidity pobočky podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151) v obdobném rozsahu, v jakém se tento požadavek použije na banky.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby likvidní aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek krytí likvidity pobočky podle odstavce 1, byla uložena na účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva, která by nebyla použita na krytí odtoku likvidity, mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize této pobočky Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce.
(3)
Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy stanovit, že povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na zahraniční banku z jiného než členského státu, jde-li o požadavek na krytí likvidity její pobočky, která se považuje za způsobilou podle § 12aa odst. 1.
(4)
Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje v případě své pobočky pravidla pro posuzování aktiv. Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro posuzování aktiv zahrnující pravidla pro kategorizaci expozic, pravidla pro stanovení očekávaných úvěrových ztrát a jejich krytí opravnými položkami a rezervami a podmínky pro zohlednění zajištění při stanovení výše opravných položek a rezerv.
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ve vedení pobočky byly alespoň 2 osoby, které řídí její činnost, přičemž každá z těchto osob musí být osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou, zkušenou a výkonu své funkce je povinna věnovat dostatečnou časovou kapacitu.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky třídy 1 řídí požadavky podle § 8b a 8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat, aby zahraniční banka z jiného než členského státu zřídila v pobočce třídy 1 místní řídicí výbor zajišťující řádnou správu a řízení této pobočky.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky třídy 2 řídí požadavky podle § 8b a 8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat, aby zahraniční banka z jiného než členského státu v závislosti na velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti činnosti pobočky třídy 2 určila v této pobočce vedoucí vnitřních kontrolních funkcí.
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu
a)zajistí vhodný způsob komunikace pro podávání zpráv o pobočce statutárnímu orgánu a dozorčí radě hlavní osoby, zejména o významných rizicích a řízení rizik pobočky, a
b)zavede pro pobočku odpovídající systémy v oblasti informačních a komunikačních technologií a kontrolní mechanismy zajišťující řádné řízení rizik.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu sleduje a řídí vztahy s osobou, jejímž prostřednictvím pobočka vykonává činnost, způsobem, který zajišťuje přístup České národní banky ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby při zapojení pobočky do vnitroskupinových operací nebo navazujících obchodů pobočka disponovala dostatečnými prostředky k identifikaci a řádnému řízení úvěrového rizika protistrany, na niž jsou převáděna významná rizika spojená s aktivy této pobočky.
(4)
Vykonává-li zásadní nebo důležité činnosti za pobočku hlavní osoba, zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby
a)tyto činnosti byly vykonávány v souladu s vnitroskupinovými dohodami a
b)Česká národní banka měla přístup ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí ověření plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém pobočky podle § 12ad a 12ae ověřovatelem vybraným podle § 22b. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření České národní bance; zprávu o ověření předkládá zahraniční banka z jiného než členského státu.
(2)
Zpráva o ověření obsahuje alespoň
a)informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření
b)popis ověřovaných oblastí
c)porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy
d)identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e)celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.
(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle odstavce 2, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob a lhůtu pro její předložení České národní bance.
Vedení účetnictví a obchodní dokumentace pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vedení účetnictví za pobočku tak, aby
a)bylo možné sledovat všechna aktiva a závazky zaúčtované pobočkou nebo z ní pocházející a spravovat tato aktiva a závazky samostatně v rámci pobočky a vést o těchto aktivech a závazcích úplné a přesné záznamy a
b)účetnictví poskytovalo veškeré nezbytné a dostatečné informace o rizicích, kterým je nebo by mohla být pobočka vystavena, a o tom, jakým způsobem jsou tato rizika řízena.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby v rámci účetnictví vedeného za pobočku byly sledovány obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet zahraniční banky z jiného než členského státu.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu uschová doklady o obchodech uskutečněných prostřednictvím pobočky nejméně po dobu 10 let.
(4)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vypracování zásad vedení účetnictví pobočky, které
a)podléhají pravidelnému přezkumu a aktualizaci
b)jsou schváleny orgánem hlavní osoby, který je obdobou statutárního orgánu nebo dozorčí rady, a
c)odůvodňují způsob účtování a jeho soulad se strategií podnikání pobočky.
(5)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ověřovatel vybraný podle § 22b
a)provedl ověření plnění požadavků na vedení účetnictví pobočky podle odstavců 1 a 4 a
b)vypracoval zprávu o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle písmene a).
(6)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předložení zprávy podle odstavce 5 písm. b) ve stanovené lhůtě České národní bance.
(7)
Zpráva o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví obsahuje alespoň
a)informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření
b)popis ověřovaných oblastí
c)vyjádření ověřovatele, jak jsou požadavky podle odstavců 1 a 4 plněny
d)identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e)skutečnosti, které ověřovatel považuje za nezbytné uvést nebo na ně upozornit.
(8)
Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle odstavce 7, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob a lhůtu pro její předložení České národní bance.
Pravomoc požadovat zřízení ovládané osoby
(1)
Česká národní banka může požadovat od zahraniční banky z jiného než členského státu zřízení ovládané osoby v České republice, která požádá o licenci podle § 4, pokud a) prostřednictvím pobočky vykonávala nebo vykonává činnosti podle § 4b, s výjimkou činností podle § 4f odst. 4, s protistranou v jiném členském státě, b) pobočka splňuje kritéria systémového významu podle § 12v odst. 3 nebo má systémový význam na základě posouzení podle § 12ai a přerušení její činnosti by mohlo ohrozit finanční stabilitu v členském státě nebo České republice, nebo c) celková hodnota aktiv všech poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, činí částku odpovídající alespoň 40 miliardám EUR nebo hodnota aktiv pobočky v České republice činí částku odpovídající alespoň 10 miliardám EUR.
(2)
Česká národní banka může využít svou pravomoc podle odstavce 1 po uplatnění opatření podle § 12ai odst. 5 nebo § 26 odst. 7 nebo pokud odůvodní, že by tato opatření nepostačovala k řešení významných obav České národní banky v oblasti dohledu.
(3)
Uplatnění postupu podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka předem s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušnými orgány členských států, v nichž skupina z jiného než členského státu působí prostřednictvím dalších poboček zahraničních bank z jiného než členského státu nebo ovládaných institucí.
(4)
Pro účely odstavce 1 písm. b) a c) vezme Česká národní banka v úvahu vhodná kritéria pro posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, a to zejména a) velikost pobočky, b) složitost struktury, organizace a modelu podnikání pobočky, c) propojenost pobočky s finančním systémem členských států a České republiky, d) zastupitelnost činností, služeb nebo operací vykonávaných pobočkou nebo zastupitelnost finanční infrastruktury poskytované pobočkou, e) tržní podíl pobočky v členských státech a v České republice, pokud jde o celková bankovní aktiva, vykonávané činnosti, služby nebo operace, f) pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení nebo činnosti pobočky na platební, clearingové a vypořádací systémy v členských státech a v České republice a na likviditu finančního systému v České republice, g) úlohu a význam pobočky pro činnosti, služby a operace skupiny z jiného než členského státu v členských státech a v České republice, h) úlohu a význam pobočky v souvislosti s řešením krize nebo likvidací na základě informací České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize a i) objem činnosti skupiny z jiného než členského státu vykonávané prostřednictvím poboček zahraničních bank z jiného než členského státu ve vztahu k objemu činnosti této skupiny vykonávané prostřednictvím ovládaných institucí v členských státech a v České republice.
Předkládání informací o pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu a hlavní osobě Systémová významnost pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
Česká národní banka při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu posoudí, zda má tato pobočka systémový význam a představuje významné riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky. Za tímto účelem zejména zohlední kritéria systémového významu podle § 12ah odst. 4 a § 12v odst. 3.
(2)
Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podléhá posouzení České národní banky podle odstavce 1, mají-li všechny pobočky osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, celkovou hodnotu aktiv v členských státech v částce odpovídající alespoň 40 miliardám EUR bez zahrnutí aktiv držených těmito pobočkami v souvislosti s operacemi prováděnými s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank v a) průměru za 3 bezprostředně předcházející roční vykazovaná období, nebo b) absolutním vyjádření za alespoň 3 roční vykazovaná období během 5 bezprostředně předcházejících ročních vykazovaných období.
(3)
V rámci posuzování podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka svá zjištění s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušným orgánem členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci, s cílem posoudit rizika pro finanční stabilitu, která pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu představuje pro jiný členský stát, než je Česká republika. Česká národní banka poskytne své odůvodněné stanovisko k systémovému významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro členské státy nebo pro Českou republiku Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci.
(4)
Obdrží-li Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 3 námitku příslušného orgánu členského státu k posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, vyvine úsilí k tomu, aby s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví dosáhla dohody ohledně tohoto posouzení a ohledně požadavků podle odstavce 5 nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu vznesl námitku. Po uplynutí této lhůty Česká národní banka rozhodne o posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu a o uložení požadavků podle odstavce 5.
(5)
Je-li to vhodné pro řešení zjištěných rizik, může Česká národní banka uložit zahraniční bance z jiného než členského státu
a)restrukturalizovat svá aktiva nebo činnosti tak, aby přestala být považována za systémově významnou podle odstavce 1 nebo přestala představovat nepřiměřené riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky, nebo
b)další obezřetnostní požadavky vztahující se k pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu.
(6)
Má-li Česká národní banka za to, že pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu má systémový význam, avšak rozhodne se požadavky podle odstavce 5 písm.
a)nebo § 12ah neuplatnit, poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž příslušná skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu nebo ovládanou instituci, stanovisko odůvodňující, proč se rozhodla uvedené požadavky neuplatnit.
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní banku o
a)aktivech a závazcích vedených v účetnictví její pobočky podle § 12ag v členění na 1. největší evidovaná aktiva a závazky podle odvětví a typu protistrany včetně expozic vůči finančnímu sektoru, 2. významné expozice a koncentrace zdrojů financování podle typu protistrany, 3. významné vnitroskupinové transakce
b)dodržování požadavků podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu předkládá České národní bance a) souhrnné informace o aktivech a závazcích ovládaných osob a poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny hlavní osoby a jsou v členských státech, b) informace o dodržování obezřetnostních požadavků hlavní osobou na individuálním a konsolidovaném základě, c) informace o přezkumu a vyhodnocování při výkonu dohledu prováděném v souvislosti hlavní osobou a o následném rozhodnutí v oblasti dohledu, d) informace o ozdravném plánu hlavní osoby a konkrétních opatřeních, jež by mohla být přijata ve vztahu k její pobočce v souladu s tímto plánem, a veškerých následných aktualizacích a změnách tohoto plánu, e) informace o strategii podnikání hlavní osoby ve vztahu k její pobočce a o změnách této strategie, f) informace o službách poskytovaných hlavní osobou klientům z členských států na jejich vyžádání podle § 4c.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a)každé změně v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené podle § 4e
b)skutečnosti a rozhodnutí, které mají dopad na činnost pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého je pobočka součástí
c)změně svých stanov
d)své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost pobočky
e)mimořádné situaci na finančním trhu státu svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému tohoto státu.
(4)
Povinnosti podávat informace podle odstavců 1 až 3 nebrání České národní bance ukládat zahraniční bance z jiného než členského státu dodatečné požadavky na podávání zpráv, pokud považuje doplňující informace za nezbytné k získání úplného přehledu o činnosti, operacích nebo finanční situaci pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu nebo hlavní osoby, nebo k ověření toho, že hlavní osoba zajistí dodržování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie, včetně jejich dodržování pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu.
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předkládání informací podle § 12aj v případě pobočky třídy 1 České národní bance alespoň dvakrát ročně a v případě pobočky třídy 2 alespoň jednou ročně.
(2)
Česká národní banka může v případě způsobilé pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu upustit od některých nebo od všech požadavků na předkládání informací o hlavní osobě podle § 12aj odst. 2, pokud může tyto informace získat přímo od orgánu dohledu jiného než členského státu.
Plán dohledových šetření poboček zahraničních bank z jiných než členských států Česká národní banka zahrne pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu do plánu dohledových šetření podle § 25e.
Proces přezkumu a vyhodnocování pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
Česká národní banka při výkonu dohledu přezkoumává a vyhodnocuje uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro zajištění dodržování povinností zahraniční banky z jiného než členského státu podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2)
Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 vyhodnotí, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, její kapitálové vybavení a likviditní aktiva zajišťují řádné řízení a pokrytí významných rizik a provozuschopnost této pobočky.
(3)
Česká národní banka provede přezkum a vyhodnocování podle odstavců 1 a 2 v souladu s kritérii pro uplatňování zásady přiměřenosti zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c). Česká národní banka zejména stanoví úroveň četnosti a intenzity přezkumu podle odstavce 1 úměrné tomu, zda jde o pobočku třídy 1 nebo pobočku třídy 2, a zohlední při tom další relevantní kritéria, jako je povaha, rozsah a složitost činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu.
(4)
Má-li Česká národní banka na základě přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 a 2 zejména řídicího a kontrolního systému, modelu podnikání nebo činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu důvodné podezření, že v souvislosti s touto pobočkou dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo k pokusu o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a Finanční analytický úřad. V případě zvýšeného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu společně informují Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto vyhodnocení. Česká národní banka přijme opatření v souladu s tímto zákonem, přičemž může odejmout licenci zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku podle § 34a odst. 4.
(5)
Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si s Finančním analytickým úřadem informace, které jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího trestního nebo správního řízení.
Spolupráce mezi příslušnými orgány z členských států a kolegii orgánů dohledu
(1)
Při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány z členských států vykonávajícími dohled nad ovládanými institucemi a pobočkami osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm.
a)a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm.
b)nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu. Česká národní banka uzavírá s dotčenými příslušnými orgány z členských států písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle s § 26e.
(2)
Vykonává-li Česká národní banka dohled nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1, je členem kolegia, pokud
a)již bylo zřízeno kolegium ve vztahu k ovládaným institucím z téže skupiny z jiného než členského státu
b)alespoň jedna pobočka z téže skupiny z jiného než členského státu, která byla klasifikována jako pobočka třídy 1, působí v dalším členském státě, nebo
c)součástí skupiny z jiného než členského státu jsou kromě pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1 alespoň jedna nebo více ovládaných institucí v členských státech.
(3)
Česká národní banka je vedoucím příslušným orgánem, pokud je v členských státech orgánem dohledu největší pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu z hlediska celkové hodnoty aktiv. Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem pro účely odstavce 2 písm. b) a c), plní stejnou úlohu jako orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle § 26l.
(4)
Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajistí, že vedle úkolů podle § 26l kolegium
a)vypracuje zprávu o struktuře a činnosti skupiny z jiného než členského státu v členských státech a tuto zprávu každoročně aktualizuje
b)provádí výměnu informací o výsledcích procesu přezkumu a hodnocení v rámci dohledu podle § 12am a
c)usiluje o zajištění souladu mezi uplatňováním opatření a pravomocí v oblasti dohledu podle § 26.
(5)
Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajišťuje koordinaci a spolupráci kolegia s orgány dohledu jiných než členských států.
(6)
Je-li Česká národní banka členem kolegia, podílí se na plnění jeho úkolů podle odstavců 1 až 5 a postupuje tak, aby toto kolegium zajišťovalo vhodnou koordinaci a spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států.
(1)
Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2. Banka v rámci těchto strategií a postupů zohlední krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont pro krytí environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení.
(2)
Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.
(3)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě banka, která
a)není ovládána tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou
b)neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
c)není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.
(5)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka, která je ovládající osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účast.
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1)
Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.
(2)
Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm.
a)až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3)
Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a)bezpečnostní kapitálová rezerva
b)proticyklická kapitálová rezerva
c)kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
d)kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
e)kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(4)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5)
Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm.
a)bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f).
(6)
Česká národní banka stanoví vyhláškou
a)pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 3
b)omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4
c)náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
Proticyklická kapitálová rezerva Bezpečnostní kapitálová rezerva Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3)
Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a)úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice
b)změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu
c)specifikům českého národního hospodářství
d)doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4)
Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k
a)orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3
b)doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika
c)ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5)
Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6)
Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4, b) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 6, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9)
Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3)
Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5)
Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(5)
Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(6)
Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
(1)
Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, včetně těchto rizik vyplývajících ze změny klimatu, která nejsou kryta požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a požadavky na proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, stanovit, aby osoby, skupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státech, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3)
Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4)
Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a)sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
b)údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika
c)údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje
d)den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a)
e)názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
(5)
Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije pro krytí stejných rizik, která jsou kryta proticyklickou kapitálovou rezervou a kapitálovou rezervou pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, a rizik, která jsou plně kryta požadavkem vypočteným podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6)
Pokud se na osobu podle odstavce 1 použije kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro celkovou rizikovou expozici a stane se pro ni závazným minimální výstupní práh podle § 25ga, přezkoumá Česká národní banka nejpozději ke dni, kdy má být proveden přezkum podle odstavce 3, požadavek na kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika této osoby s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
(1)
Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(3)
Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci.
(4)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4.
(5)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(7)
Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8)
Do kombinované sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 4 až 6 se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 12t.
(9)
Pokud změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nevede ke zvýšení dříve stanovené sazby, postup podle odstavců 4 až 6 se nepoužije.
(10)
Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 12t.
(11)
Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.
(1)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit.
(2)
Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3)
Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4)
Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1)
Česká národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné instituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3)
Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií
a)velikost skupiny globální systémově významné instituce
b)propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem
c)nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce
d)složitost skupiny globální systémově významné instituce
e)přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4)
Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí39). Systémovou významností se rozumí očekávaný dopad, jaký by měla nepříznivá finanční situace globální systémově významné instituce na celosvětový finanční trh.
(5)
Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení
a)globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností
b)instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti
c)globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440).
(6)
Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1)
Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.
(2)
Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, nebo banka.
(3)
Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií
a)velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce
b)význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky
c)význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
d)propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.
(4)
Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. Stane-li se minimální výstupní práh pro jinou systémově významnou instituci podle § 25ga závazným, přezkoumá Česká národní banka sazbu kapitálové rezervy této jiné systémově významné instituce nejpozději ke dni takového přezkumu s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
(5)
Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.
(6)
Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko, c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7)
Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot
a)součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.
Společná pravidla pro stanovení kapitálové rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
(1)
Pokud osoba podle § 12m odst. 1 podléhá kapitálové rezervě pro globální systémově významnou instituci, nebo kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika a jejich součet by převýšil u jakékoli příslušné množiny nebo podmnožiny expozic 5 % z objemu rizikové expozice, Česká národní banka vydá rozhodnutí o sazbě kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, nebo o sazbě kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci pouze se souhlasem Evropské komise.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nebo sazba kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci nebo pro globální systémově významnou instituci nezvyšuje.
(1)
Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.
(2)
Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou radu pro systémová rizika.
(3)
Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou instituci zařadila.
(1)
Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
(2)
Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1)
Globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3)
Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm.
a)bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g).
(4)
Česká národní banka stanoví vyhláškou
a)pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a
b)náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
(1)
Banka je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která upravují
a)omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků
b)pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv
c)omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2)
Podrobnosti pravidel podle odstavce 1 může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
(1)
Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a)k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí
b)k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky
c)k převodu jmění na banku jakožto společníka
d)k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty
e)k rozhodnutí valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c). Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).
(2)
Banka je povinna informovat Českou národní banku
a)o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona
b)o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.
(3)
Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)
(4)
Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a)jiná banka
b)banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c)zahraniční banka z jiného než členského státu vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 4f.
(5)
Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6)
Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí obchodního závodu banky, nebo převod jmění na banku jakožto společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání banky nebo zahraniční banky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(8)
Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň a) obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, b) zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici, c) informaci o sídle budoucí pobočky zahraniční banky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky, d) popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, e) popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 na klienty a jejich smlouvy s bankou, f) informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, g) informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 nebo § 17m odst. 1 nebo 2 udělen, a h) poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, ke kterému byl souhlas udělen.
(10)
Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11)
V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12)
Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení banky se souhlasem České národní banky.
(1)
Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru zřídit pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2)
Banka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní banka shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.
(3)
Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4)
Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.
(1)
Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a)se nestane společníkem s neomezeným ručením
b)nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. b)
c)nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost skupiny, jejímž členem je banka, a úzké propojení v rámci skupiny nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d)investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2)
Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
(1)
Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3, b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění, c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat, d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo, e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3, f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování, g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2)
Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3)
Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(4)
Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud
a)ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b)ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(5)
Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6)
Podmínky uvedené v odstavci 4 nebo 5 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 4 nebo 5, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají, b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 4 nebo 5 a c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).
(7)
Ovládající osoba podle odstavce 4 nebo 5 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 4 písm. b) nebo odstavcem 5, b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
Oznámení a žádost o souhlas k nabytí významné účasti
(1)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená nebo podléhající schválení podle § 27 odst. 1 předem oznámí svůj záměr a požádá Českou národní banku o souhlas k přímému nebo nepřímému nabytí významné účasti.
(2)
Pro účely nabytí významné účasti bankou se výše významné účasti stanoví na individuálním základě a na základě konsolidované situace skupiny.
(3)
Pro účely nabytí významné účasti finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou schválenou nebo podléhající schválení podle § 27 odst. 1 se výše významné účasti stanoví na konsolidovaném základě.
(4)
Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti, banka, je žadatel povinen tento svůj záměr předem oznámit České národní bance a požádat ji o souhlas k nabytí kvalifikované účasti podle § 20 odst. 3. V takovém případě uplyne lhůta, v níž má Česká národní banka rozhodnout o žádosti podle odstavce 1 a žádosti podle § 20 odst. 3, uplynutím pozdější z těchto lhůt.
Náležitosti žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1)
V žádosti podle § 17b odst. 1 žadatel uvede
a)údaje o osobě, na které má žadatel nabýt významnou účast
b)údaje o osobě, která účast, jež je předmětem nabytí významné účasti, převádí, a
c)skutečnou výši významné účasti, kterou má nabýt.
(2)
Součástí žádosti podle § 17b odst. 1 jsou doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek podle § 17f.
(3)
Podrobnosti náležitostí žádosti podle § 17b odst. 1, její formát a další technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1)
Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle § 17b odst. 1 žadateli potvrdí její přijetí. Je-li žádost neúplná, Česká národní banka bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po podání úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1.
(2)
Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen.
(3)
Je-li to nezbytné pro rozhodnutí o žádosti, Česká národní banka nejpozději padesátý pracovní den běhu lhůty podle odstavce 2 vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž podání vyžádaných informací Česká národní banka žadateli potvrdí ve lhůtě podle odstavce 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty podle odstavce 2 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty podle odstavce 2 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud
a)osoba, na níž má dojít k nabytí významné účasti, má sídlo nebo místo podnikání v jiném než členském státě, nebo
b)je k rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(4)
Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti podle § 17b odst. 1 spolu s žádostí o schválení podle § 28 nebo žádostí o výjimku z povinnosti schválení podle § 29, staví se běh lhůty podle odstavce 2 až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o takové žádosti. V takovém případě Česká národní banka koordinuje svou činnost s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, a je-li odlišný od příslušného orgánu státu sídla žadatele, i s příslušným orgánem dohledu členského státu, v němž má žadatel sídlo. Neobdrží-li Česká národní banka vyjádření příslušného orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení licence, řízení se přerušuje na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného orgánu dohledu.
(5)
V rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 může Česká národní banka určit lhůtu pro dokončení nabytí významné účasti a v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.
Výjimka z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti Česká národní banka nemusí rozhodovat o žádosti podle § 17b odst. 1, má-li k nabytí významné účasti dojít mezi osobami téže skupiny nebo mezi osobami náležejícími do téhož institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. V takovém případě Česká národní banka řízení zastaví.
Podmínky pro schválení nabytí významné účasti
(1)
Česká národní banka žádosti podle § 17b odst. 1 vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení žadatele nejsou důvodné obavy z možného negativního vlivu nabytí významné účasti na výkon jeho činnosti a pokud
a)žadatel bude i nadále schopen plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě a
b)v souvislosti s navrhovaným nabytím významné účasti nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že k takovému porušení došlo.
(2)
Pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. b) Česká národní banka konzultuje předcházení porušování zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3)
Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 2 požádá Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, aby jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Dospěla-li Česká národní banka, Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve svém stanovisku k závěru, že nabytí významné účasti zakládá důvodnou obavu, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že k takovému porušení došlo, Česká národní banka žádosti podle § 17b odst. 1 nemusí vyhovět.
(5)
Česká národní banka při rozhodování o žádosti podle § 17b odst. 1 nepřihlíží k ekonomickým potřebám trhu.
Výměna informací a spolupráce při nabytí významné účasti
(1)
Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti, osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, společnost spravující aktiva nebo investiční podnik, nebo je ovládající osobou takovéto osoby, požádá Česká národní banka po podání žádosti podle § 17b odst. 1 o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu.
(2)
Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti banky podle § 17b odst. 1, přičemž výše významné účasti byla překročena pouze na individuálním základě, a není-li současně orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, informuje Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle § 17b odst. 1 orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě o zahájení řízení o žádosti podle § 17b odst. 1. Rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 Česká národní banka sdělí orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3)
Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti podle § 17b odst. 1 finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené nebo podléhající schválení podle § 27 odst. 1, informuje o zahájení řízení o žádosti podle § 17b odst. 1 nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle § 17b odst. 1 příslušný orgán dohledu členského státu, v němž má finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo. Rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 Česká národní banka sdělí příslušnému orgánu dohledu členského státu, v němž má finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(4)
Má-li podle žádosti banky podle § 17b odst. 1 dojít k překročení výše významné účasti na individuálním i konsolidovaném základě, spolupracuje Česká národní banka s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu a vyměňuje si s ním informace pro účely koordinace rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 a pro účely získání stanoviska příslušného orgánu dohledu jiného členského státu podle odstavce 1.
Koordinovaná rozhodnutí o nabytí významné účasti
(1)
Není-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad žadatelem, který je bankou, oznámí tento žadatel, u nějž byla výše významné účasti stanovena na konsolidovaném základě pro účely rozhodnutí o žádosti o nabytí významné účasti orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, záměr nabýt přímo nebo nepřímo významnou účast také tomuto orgánu.
(2)
Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely koordinace posouzení žádosti podle § 17b odst. 1. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby ve spolupráci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě bylo dosaženo shody, pokud jde o rozhodnutí o nabytí významné účasti, ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy od něj obdržela posouzení nabytí významné účasti.
(3)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a žadatel má sídlo v jiném členském státě, vypracuje Česká národní banka posouzení nabytí významné účasti a toto posouzení předá příslušnému orgánu dohledu členského státu, ve kterém má žadatel sídlo. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby ve spolupráci s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, ve kterém má žadatel sídlo, bylo dosaženo shody, pokud jde o rozhodnutí o nabytí významné účasti, ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy předložila příslušnému orgánu dohledu posouzení nabytí významné účasti.
(4)
Nedosáhnou-li Česká národní banka s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, v němž má žadatel sídlo, shody ve lhůtě podle odstavce 3, požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu jiného členského státu, v němž má žadatel sídlo, požádají o toto urovnání sporu, řízení podle § 17b odst. 1 se přerušuje až do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
Nabytí významné účasti bez souhlasu České národní banky
(1)
Neoznámí-li žadatel České národní bance předem svůj záměr a nepožádá-li ji o souhlas podle § 17b odst. 1, je povinen ji neprodleně informovat o této skutečnosti a bez zbytečného odkladu ji o souhlas podle § 17b odst. 1 požádat.
(2)
Souhlas podle odstavce 1 může Česká národní banka udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.
(3)
Nabytí významné účasti bez souhlasu České národní banky nemá za následek zdánlivost ani neplatnost právního jednání, na základě kterého k nabytí významné účasti došlo, avšak hlasovací práva spojená s takovou významnou účastí nesmějí být vykonávána a k účasti takto hlasujících akcionářů se nepřihlíží, a to do doby udělení tohoto souhlasu. Došlo-li k výkonu hlasovacích práv spojených s významnou účastí, k jejímuž nabytí nebyl udělen souhlas České národní banky, považují se takto odevzdané hlasy za neplatné.
Oznámení o zcizení významné účasti
(1)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 předem písemně oznámí České národní bance svůj záměr zcizit přímou nebo nepřímou významnou účast na jiné osobě.
(2)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 uvede v oznámení podle odstavce 1 skutečnou výši zcizované účasti na jiné osobě.
Oznámení o významném převodu aktiv nebo závazků
(1)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 předem oznámí České národní bance svůj záměr převést aktiva nebo závazky ve výši odpovídající alespoň
a)10 % jejích celkových aktiv nebo závazků, nejedná-li se o převod v rámci skupiny nebo
b)15 % jejích celkových aktiv nebo závazků, jedná-li se o převod v rámci skupiny.
(2)
Při určování toho, zda jsou při převodu aktiv nebo závazků dosaženy limity podle odstavce 1, se nezapočítává převod
a)aktiv splňujících podmínky pro nevýkonné expozice podle čl. 47a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v okamžiku jejich převodu
b)aktiv za účelem jejich zahrnutí do krycího portfolia podle § 30c zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů
c)aktiv, která jsou převáděna za účelem jejich následné sekuritizace, a
d)aktiv nebo závazků v souvislosti s použitím nástrojů, pravomocí a opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3)
Dochází-li k převodu aktiv nebo závazků podle odstavce 1 písm. b), vztahuje se povinnost podle odstavce 1 na všechny osoby, které jsou do takového převodu zapojeny.
(4)
Převádí-li tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 aktiva nebo závazky podle odstavce 1, stanoví se pro účely oznámení podle odstavce 1 výše takového převodu na základě jejich konsolidované situace.
(5)
Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání oznámení podle odstavce 1 oznamovateli potvrdí jeho přijetí.
Vztah významného převodu aktiv nebo závazků a dispozice s obchodním závodem banky nebo jeho částí Ustanovení § 17k se nepoužije, naplní-li významný převod aktiv nebo závazků znaky dispozice s obchodním závodem nebo jeho částí a byla-li v této věci již podána žádost o souhlas podle § 16 odst. 1 písm. a).
Oznámení a žádost o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 musí předem oznámit svůj záměr a požádat Českou národní banku o souhlas k provedení fúze podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, je-li osobou zúčastněnou na fúzi. Za toto oznámení se považuje oznámení provedené po schválení fúze nejvyšším orgánem banky, finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1, avšak před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.
(2)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 musí předem oznámit svůj záměr a požádat Českou národní banku o souhlas k provedení rozdělení podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, je-li osobou zúčastněnou na rozdělení. Za toto oznámení se považuje oznámení provedené po schválení rozdělení nejvyšším orgánem banky, finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1, avšak před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.
(3)
Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 po doručení rozhodnutí České národní banky, kterým bylo vyhověno žádosti podle odstavce 1 nebo 2, zašle toto rozhodnutí, jedná-li se o přeshraniční přeměnu, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík.
Náležitosti žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1)
V žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 žadatel uvede údaje o
a)všech osobách zúčastněných na přeměně a
b)výši převodu jmění nebo jeho části, objemu cenných papírů nebo podílů, k jejichž výměně při přeměně dochází, a skutečné výši doplatku.
(2)
Součástí žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 jsou doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek podle § 17q.
(3)
Podrobnosti náležitostí žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2, její formát a další technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1)
Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 žadateli potvrdí její přijetí. Je-li žádost neúplná, Česká národní banka bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po podání úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2.
(2)
Má-li k fúzi nebo rozdělení dojít pouze mezi osobami ve skupině, vydá Česká národní banka rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen.
(3)
Je-li to nezbytné pro rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 a má-li k fúzi nebo rozdělení dojít pouze mezi osobami ve skupině, Česká národní banka nejpozději padesátý pracovní den běhu lhůty podle odstavce 2 vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli potvrdí ve lhůtě podle odstavce 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty podle odstavce 2 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty podle odstavce 2 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud
a)alespoň jedna osoba zúčastněná na fúzi nebo rozdělení má sídlo nebo místo podnikání v jiném než členském státě, nebo
b)je k rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(4)
V rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 může Česká národní banka určit lhůtu pro dokončení fúze nebo rozdělení. Má-li k fúzi nebo rozdělení dojít mezi osobami, které nejsou součástí téže skupiny, použijí se odstavce 2 a 3 přiměřeně, přičemž délku lhůt stanoví Česká národní banka na základě svého uvážení s přihlédnutím k okolnostem takové přeměny.
Výjimky z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1)
Česká národní banka nemusí rozhodovat o žádosti podle § 17m odst. 1, má-li k fúzi dojít pouze mezi osobami téže skupiny. V takovém případě Česká národní banka řízení zastaví a bez zbytečného odkladu o tom informuje žadatele.
(2)
Česká národní banka nerozhoduje o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2, pokud by provedení fúze nebo rozdělení vyžadovalo udělení licence podle § 4 nebo schválení podle § 28. Již zahájené řízení o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení v takovém případě Česká národní banka zastaví.
Podmínky pro schválení fúze nebo rozdělení
(1)
Česká národní banka žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení osob zúčastněných na fúzi nebo rozdělení nejsou důvodné obavy z možného vlivu fúze nebo rozdělení na výkon jejich činnosti, a to i v průběhu fúze nebo rozdělení, o nichž Česká národní banka rozhoduje, a pokud
a)osoby zúčastněné na fúzi nebo rozdělení jsou důvěryhodné
b)je zajištěno finanční zdraví osob zúčastněných na fúzi nebo rozdělení a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jejich finančních zdrojů ve vztahu k činnostem, které plánují vykonávat po fúzi nebo rozdělení
c)osoby zúčastněné na fúzi nebo rozdělení budou i po fúzi nebo rozdělení schopny plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě
d)projekt navrhované fúze nebo rozdělení je z obezřetnostního hlediska realistický a řádný, přičemž dodržování projektu Česká národní banka sleduje až do dokončení navrhované fúze nebo rozdělení, a
e)v souvislosti s fúzí nebo rozdělením nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že k takovému porušení došlo.
(2)
Pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. e) Česká národní banka konzultuje předcházení porušování zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3)
Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 2 požádá Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, aby jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. e).
(4)
Česká národní banka nemusí vyhovět žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2, dospěla-li nebo dospěl-li Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve svém stanovisku podle odstavce 3 k závěru, že fúze nebo rozdělení zakládá důvodnou obavu, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že k takovému porušení došlo.
(5)
Česká národní banka při rozhodování o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 nepřihlíží k ekonomickým potřebám trhu.
Výměna informací a spolupráce při posuzování fúze nebo rozdělení
(1)
Je-li osobou zúčastněnou na fúzi nebo rozdělení osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, společnost spravující aktiva nebo investiční podnik, nebo je ovládající osobou takové osoby, požádá Česká národní banka po podání žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu.
(2)
Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s orgánem dohledu jiného členského státu podle odstavce 1 pro účely koordinace posouzení žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 a zajištění konzistentnosti rozhodnutí.
Výjimka z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu Ustanovení § 17m až 17r se nepoužijí na fúzi a rozdělení podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(1)
Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k její pobočce mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2)
Banka provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Zahraniční banka z jiného než členského státu provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční banky z jiného než členského státu nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Odstavec 1 tím není dotčen.
(1)
Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují a) členové statutárního orgánu banky; b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25), rizika, odměňování a jmenování; c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob; d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím banku; e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má kvalifikovanou účast; f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná; g) členové bankovní rady České národní banky, h) osoby, které banka ovládá.
(2)
Na zahraniční banku z jiného než členského státu a její pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
(1)
Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2)
Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a)u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek
b)dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát
c)provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací
d)vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.
(3)
Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
(4)
Zahraniční banka z jiného než členského státu plní povinnosti podle odstavců 1 až 3 prostřednictvím své pobočky.
(1)
Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2)
Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu plní povinnosti podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím své pobočky.
(1)
Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.
(2)
Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr a požádat Českou národní banku o souhlas
a)k nabytí kvalifikované účasti na bance
b)ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c)k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4)
Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato kvalifikovaná účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5)
Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnik, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
(6)
Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a)má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo
b)nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, investičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(7)
Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce 4. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. Lhůta se staví až na dobu 30 pracovních dnů v případě, kdy je k posouzení žádosti podle odstavce 3 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(8)
Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti. Česká národní banka nemusí žádosti vyhovět, obdržela-li k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance negativní stanovisko Finančního analytického úřadu podle odstavce 9 písm. f) bodu 1.
(9)
Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení banky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky
a)osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné
b)osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány na členy statutárního orgánu a členy správní rady, které zastávají v bance výkonné řídicí funkce splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností
c)finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance
d)banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě
e)struktura skupiny, jejíž součástí má banka být, nebrání účinnému dohledu nad bankou a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základě a nad osobami v této skupině, a
f)v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo; za účelem posouzení splnění této podmínky Česká národní banka 1. konzultuje předcházení porušování zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s Finančním analytickým úřadem a v rámci této konzultace požádá Finanční analytický úřad, aby jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna podmínka podle tohoto ustanovení, 2. nemusí vyhovět žádosti, má-li žadatel bydliště nebo sídlo ve vysoce rizikové třetí zemi vymezené zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka vyhodnotí, že tato skutečnost ovlivňuje schopnost žadatele účinně předcházet porušování zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 3. nemusí vyhovět žádosti, má-li žadatel bydliště nebo sídlo v jiném než členském státě, na nějž se vztahují omezující opatření Evropské unie, a Česká národní banka vyhodnotí, že tato skutečnost ovlivňuje schopnost žadatele účinně předcházet porušování zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(10)
Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11)
Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.
(12)
Souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.
(13)
Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek zdánlivost ani neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v majetkových podílech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí nesmějí být vykonávána a k účasti takto hlasujících akcionářů se nepřihlíží, a to do doby udělení tohoto souhlasu. Došlo-li k výkonu hlasovacích práv spojených s významnou účastí, k jejímuž nabytí nebyl udělen souhlas České národní banky, považují se takto odevzdané hlasy za neplatné.
(14)
V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a)může určit lhůtu pro nabytí kvalifikované účasti podle odstavce 3 a v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit
b)uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15)
Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 3 spolu s žádostí o schválení podle § 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle § 29, konzultuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem dohledu v členském státě, v němž má osoba žádající podle § 28 sídlo. V takovém případě se běh lhůty podle odstavce 7 staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29.
(16)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že
a)snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b)snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají ovládat.
(17)
Oznámení podle odstavce 16 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato kvalifikovaná účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.
(18)
Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 16, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.
(19)
Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto kvalifikovaných účastí.
(1)
V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv
a)účastnit se a hlasovat na valné hromadě
b)požádat o svolání valné hromady. Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2)
V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.
(3)
Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
(4)
V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.
(5)
Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6)
Banka je povinna informovat Českou národní banku o konání valné hromady nejpozději v den jejího svolání.
(1)
Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na zahraniční banku vykonávající činnost v České republice prostřednictvím pobočky.
(1)
Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2)
Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3)
Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i na zahraniční banku a na opravné zúčtování v rámci téže banky.
(1)
Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, kterými se provádí nebo v přenesené pravomoci doplňuje tento předpis Evropské unie nebo směrnice 2013/36/EU tam, kde tento předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel skupině druhově určených osob, na něž se použijí požadavky tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo směrnice 2013/36/EU.
(2)
Návrh opatření obecné povahy zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
Část 5
ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE
(1)
Banka a zahraniční banka z členského státu vedou účetnictví podle zvláštního zákona.6)
(2)
Banka a zahraniční banka z členského státu evidují v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky z členského státu. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a zahraniční banky z členského státu povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
Výběr auditora
(1)
Banka oznámí České národní bance auditora vybraného pro provedení povinného auditu před jeho určením podle zákona upravujícího auditorskou činnost.
(2)
Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a)identifikaci auditora, klíčového auditorského partnera a dalších osob, které se budou podílet na povinném auditu
b)popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti povinného auditu u úvěrových institucí, popřípadě jiných osob působících na finančním trhu
c)období, na jaké má být auditor určen, a
d)posouzení banky, zda jsou splněny požadavky na nezávislost auditora.
(3)
Česká národní banka auditora podle odstavce 1 odmítne, pokud
a)nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost, nebo
b)jeho dosavadní činnost v oblasti auditu účetních závěrek úvěrových institucí, popřípadě jiných osob působících na finančním trhu, nezajišťuje předpoklad řádného provedení povinného auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných bankou, ve které má být povinný audit proveden.
(4)
Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne podání oznámení o výběru auditora podle odstavce 1. Nezahájí-li Česká národní banka řízení v této lhůtě, platí, že auditora neodmítla.
(5)
Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí banka České národní bance nově vybraného auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 2 až 4 obdobně.
(6)
Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
Jiná ověření
(1)
Česká národní banka může nařídit bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu pro svoji pobočku, aby zajistila ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, anebo aby zajistila ověření informací předkládaných České národní bance ověřovatelem podle § 22b, pokud nastanou skutečnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na činnost banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, její rizikový profil nebo postavení v rámci skupiny, jíž je banka nebo pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu součástí.
(2)
Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, a určí část řídicího a kontrolního systému banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, jejíž funkčnost a efektivnost má ověřovatel ověřit, nebo vymezí informace, k nimž se má ověřovatel vyjádřit.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(4)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu, které bylo nařízeno provést ověření, poskytne ověřovateli potřebnou součinnost.
(5)
Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření České národní bance; zprávu o ověření předkládá banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu.
(6)
Zpráva o ověření obsahuje alespoň
a)informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření
b)popis ověřovaných oblastí
c)porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy
d)identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e)celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.
(7)
Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle odstavce 6, její strukturu a způsob pro její předložení České národní bance.
Výběr ověřovatele
(1)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu pro svoji pobočku oznámí České národní bance vybraného ověřovatele do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 22a odst. 1.
(2)
Oznámení o výběru ověřovatele podle odstavce 1 obsahuje
a)identifikaci ověřovatele a dalších osob, které se budou podílet na ověření
b)vymezení části řídicího a kontrolního systému, která má být daným ověřovatelem ověřena, nebo informací, k nimž se má daný ověřovatel vyjádřit
c)rozsah dosavadní činnosti ověřovatele v oblasti řídicího a kontrolního systému banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, která má být ověřena
d)popis činností doposud vykonávaných ověřovatelem v oblasti činnosti úvěrových institucí, popřípadě jiných osob působících na finančním trhu
e)prohlášení ověřovatele a dalších osob, které se budou podílet na ověření, o jim uložených kárných nebo jiných sankčních opatřeních, pokud nejsou zjistitelná z veřejných rejstříků, a
f)prohlášení banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu o neexistenci propojení s ověřovatelem nebo bankou nebo pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu, které by bránilo provedení nestranného ověření jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo informací, k nimž se má daný ověřovatel vyjádřit.
(3)
Česká národní banka ověřovatele podle odstavce 1 odmítne, pokud
a)je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření k bance nebo pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu ve vztahu, který by mohl ovlivnit jeho nestrannost
b)nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost, jde-li o auditora, nebo
c)jeho dosavadní činnost v oblasti ověření řídicího a kontrolního systému úvěrových institucí nebo jeho části nezajišťuje předpoklad řádného ověření, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu, ve které má ověření provést.
(4)
Řízení o odmítnutí ověřovatele zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne podání oznámení o výběru ověřovatele podle odstavce 1. Nezahájí-li Česká národní banka řízení v této lhůtě, platí, že ověřovatele neodmítla.
(5)
Pokud Česká národní banka zahájí řízení o odmítnutí ověřovatele podle odstavce 4, lhůta pro provedení ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo pro provedení ověření informací podle § 22a odst. 2 se o dobu trvání tohoto řízení prodlužuje.
(6)
Odmítne-li Česká národní banka vybraného ověřovatele, oznámí banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu pro svoji pobočku České národní bance nově vybraného ověřovatele do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele. Na nově vybraného ověřovatele se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(7)
Proti rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele není přípustný rozklad.
(1)
Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.
(2)
Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky. Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
(1)
Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, včetně informací potřebných pro celkové sledování činnosti pobočky, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Zahraniční banka z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(3)
V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.
(4)
Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.
Banka nebo zahraniční banka za svoji pobočku na vyžádání sdělí České národní bance informace, které jsou nezbytné ke sledování služeb poskytovaných výhradně na základě vlastního podnětu zákazníka nebo protistrany z České republiky osobou se skutečným sídlem v jiném než členském státě, která je součástí stejné skupiny jako banka nebo zahraniční banka.
Část 6
DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
(1)
Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě.
(2)
Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.
(3)
Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).
(4)
Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5)
Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6)
Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) banky, b) finanční holdingové osoby, c) smíšené finanční holdingové osoby, d) smíšené holdingové osoby, e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d), f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti, včetně poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle kapitoly V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(7)
Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a)vyžadovat předložení dokladů
b)zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy
c)získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků
d)získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8)
Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
(1)
Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2)
Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje
a)poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize
b)poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu
c)poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů
d)uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
e)poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce
a)orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce
b)dohledu nad orgánem podle písmene a)
c)auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce
d)dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce
e)dohledu nad dodržováním práva obchodních společností
f)boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu
g)dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy
h)provozovatele platebního nebo vypořádacího systému
i)orgánu činného v trestním řízení
j)České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem
k)systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize
l)orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti
m)jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu
n)orgánu věcně příslušného podle jiného právního předpisu ke správě daní.
(5)
Česká národní banka může informace podle odstavce 4 písm. e) poskytnout pouze po předchozím sdělení jména a přesného vymezení úkolů osoby, které mají být tyto informace předány.
(6)
Odstavce 4 a 5 se použijí obdobně pro poskytování informací a) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech, b) Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika22), c) veřejným orgánům a dalším osobám v jiném než členském státě, s výjimkou podle odstavce 4 písm. g), h), j), l) a n).
(7)
Česká národní banka je oprávněna odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. n) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech. Jde-li o poskytnutí informací pocházejících od orgánu dohledu jiného členského státu, je Česká národní banka oprávněna je poskytnout orgánu podle odstavce 4 písm. n) pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu jiného členského státu, který jí je poskytl.
(8)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(9)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(10)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a)Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru
b)Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu
c)Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(11)
Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7, 9 a 10 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(12)
Poskytnutí informací podle odstavce 10 je dále možné, pouze pokud
a)mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky
b)je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost
c)je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání
d)požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e)žadatel podle odstavce 10 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(13)
Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(14)
Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1)
Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika odhalená zátěžovými testy a rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(2)
Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c) a vezme v úvahu, zda banka a) byla určena globální systémově významnou institucí, globální systémově významnou institucí mimo Evropskou unii nebo subjektem globální systémově významné instituce, b) byla určena jako jiná systémově významná instituce, c) je součástí skupiny, v níž instituce, která je ovládající osobou, a většina institucí, které jsou ovládanými osobami, jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky a většina z ovládaných osob je považována za vzájemné instituce, družstva nebo spořitelny podle čl. 27 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a uplatní se na ně pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení a celková hodnota aktiv všech institucí, které jsou ovládanými osobami, na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nepřesahuje částku odpovídající 30 miliardám EUR.
(3)
Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a)výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu
b)expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise
c)vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování
d)míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika
e)expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů
f)dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika
g)výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
h)geografické umístění expozic banky
i)model podnikání banky
j)míru, do jaké banka zavedla vhodnou politiku a provozní opatření související s kvantifikovatelnými hlavními a dílčími cíli stanovenými v plánu banky pro sledování a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
(4)
Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a)celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech
b)expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo 2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia
c)expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky
d)řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady
e)postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik za účelem řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení včetně expozice banky vůči těmto rizikům, které zahrnují posouzení plánu banky pro sledování a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a jeho spolehlivosti, přičemž v rámci posouzení tohoto plánu Česká národní banka zohlední při určování přiměřenosti postupů a expozice banky model podnikání banky
f)postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik týkajících se její expozice v kryptoaktivech a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.
(5)
Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(6)
Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a)zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci
b)zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(1)
Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.
(2)
Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.
(3)
Banka a třetí strana, jedná-li vůči bance v souvislosti se zátěžovým testováním jako poradce, se zdrží činností, které mohou narušit zátěžový test, jako je srovnávání, vzájemná výměna informací, dohoda o společném postupu nebo optimalizace jimi podávaných informací v zátěžovém testu.
(4)
Česká národní banka je oprávněna shromažďovat informace a provádět šetření, pokud jsou nezbytná pro odhalení činností způsobilých narušit zátěžový test podle odstavce 3.
(5)
Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování
(1)
Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.
(2)
Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.
(3)
Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a)seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4
b)plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech
c)informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění
d)seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise
e)seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.
(4)
Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena, f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g, g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), h) uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a v § 26 odst. 2 písm. b).
(5)
Česká národní banka uloží osobě podléhající jejímu dohledu, která pro obchodní portfolio používá interní model tržního rizika, vhodná opatření k zajištění okamžitého zlepšení tohoto modelu nebo přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, za nichž byl souhlas s používáním tohoto modelu udělen, pokud u daného modelu z výsledků zpětného testování nebo testu přiřazování zisků a ztrát vyplývá, že daný model přestal být dostatečně přesný.
(6)
Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavců 4 a 5 obdobně. Ustanovení § 26ab se neuplatní.
(1)
Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že a) banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), b) banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci, c) úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům, e) banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo f) jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem významného rizika.
(2)
Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil banky.
(3)
Pro účely odstavce 1 písm.
a)platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(4)
Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro banku
a)jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a
b)u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(5)
Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6)
Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(1)
Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí
a)jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241)
b)rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; § 25f odst. 6 věta druhá se pro tyto účely nepoužije.
(2)
Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1.
(3)
Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1.
(4)
Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3.
(5)
Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(6)
Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(7)
Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné.
Minimální výstupní práh
(1)
Pro účely kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a požadavku na kapitál podle § 25e odst. 4 písm. f) je minimální výstupní práh pro banku závazný, je-li celkový objem rizikové expozice banky vypočtený podle čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vyšší než její celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimálnímu výstupnímu prahu vypočtený podle čl. 92 odst. 4 tohoto nařízení.
(2)
Pokud se pro banku stane minimální výstupní práh závazný, Česká národní banka nezvýší požadavek na kapitál podle § 25e odst. 4 písm. f) pokrývající jiná rizika, než je riziko nadměrné páky.
(3)
Česká národní banka prověří bez zbytečného odkladu nebo nejpozději v rámci nejbližšího procesu přezkumu a vyhodnocování požadavek podle § 25e odst. 4 písm. f) a odstraní všechny jeho části, jež by vedly k dvojímu započtení rizik, která jsou již plně kryta tím, že je banka vázána minimálním výstupním prahem.
(4)
Po provedení přezkumu podle odstavce 3 se odstavec 2 nepoužije.
(5)
Česká národní banka může přezkoumat svůj předchozí pokyn týkající se držení dodatečného kapitálu podle § 25h s cílem zachovat jeho přiměřenou kalibraci po té, co se pro banku stal výstupní práh závazným.
(6)
Česká národní banka neuloží požadavek na kapitál podle § 25f, který by vedl ke dvojímu započtení rizik, je-li pro banku minimální výstupní práh závazný.
Pokyn k držení dodatečného kapitálu
(1)
Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c.
(2)
Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou.
(3)
Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.
(4)
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(5)
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(6)
Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2.
Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 25h.
Ustanovení § 25c až 25i se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, osobu určenou podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2.
Část 7
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
Opatření k nápravě
(1)
Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2)
K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu 1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, 3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, včetně změn tohoto plánu ve vztahu ke stanovenému rozsahu nebo termínu, 4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, 5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, včetně přijímání vkladů, operace nebo činnosti, včetně uložení převodu činností, které představují nadměrné riziko pro její finanční situaci, 6. omezila nebo zrušila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst, 7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila jinou osobu, 8. omezila pohyblivou složku odměny osob s rizikovým vlivem, pokud není její výše v souladu s požadavkem na udržování kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku, 9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, 10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, 11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování, 13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, 14. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, 15. snížila environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a to prostřednictvím úprav svých strategií podnikání, správy a řízení a řízení rizik, pro něž by mohlo být požadováno posílení cílů, opatření a postupů zahrnutých do jejího plánu zahrnujícího kvantifikovatelné cíle a procesy pro sledování a omezení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení, 16. prováděla zátěžové testování nebo analýzu scénářů za účelem posouzení rizik vyplývajících z expozic v kryptoaktivech a z poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi, c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), d) uložit dodatečné uveřejňování informací, f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12m odst. 4, s přihlédnutím k pravidlům pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení výnosů v případě nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy podle § 12m odst. 1, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, s přihlédnutím k pravidlům pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle § 12y odst. 1, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, h) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3)
Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání
a)uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný
b)uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení
c)uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné
d)omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty
e)odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný
f)uložit jiná vhodná opatření.
(4)
Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.
(5)
V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka
a)uložit, aby tato osoba 1. vyměnila člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, finančního ředitele, vedoucího vnitřní kontrolní funkce, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, nebo aby zabránila nástupu do funkce těmto osobám, 2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, 3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu, 4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu, 5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě
b)změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených
c)nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu
d)zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejné skupiny jako banka nebo mají k bance, zahraniční bance z jiného než členského státu nebo její pobočce zvláštní vztah podle § 19
e)uložit zvýšit likvidní prostředky banky alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou
f)odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
g)uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.
(6)
Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále
a)pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání
b)dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce v jiné instituci, pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu nebo finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě
c)uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha, nebo
d)dočasně zakázat členu statutárního orgánu, dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v této finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nebo v jiné finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nebo v instituci.
(7)
Česká národní banka může dále uložit zahraniční bance z jiného než členského státu, aby
a)přijala opatření za účelem plnění požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise vydaným na jeho základě nebo za účelem obnovení souladu s těmito požadavky
b)zajistila, aby významná rizika, jimž je její pobočka vystavena, byla řádně a dostatečně kryta a řízena a aby tato pobočka byla nadále provozuschopná
c)udržovala požadavek na kapitálové vybavení pobočky přesahující minimální požadavky podle § 12ab nebo další dodatečné kapitálové požadavky
d)zajistila, že pobočka bude dodržovat požadavek na krytí likvidity, další zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků a dále požadavek na zvýšení likvidních prostředků alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou
e)posílila opatření v oblasti správy a řízení, řízení rizik nebo vedení účetnictví pobočky
f)omezila rozsah vykonávaných činností, služeb nebo operací pobočky, jakož i rozsah protistran této pobočky
g)snížila riziko spojené s činnostmi, produkty a systémy pobočky, včetně činností vykonávaných prostřednictvím jiné osoby, nebo zajistila ukončení vykonávání těchto činností nebo nabízení těchto produktů pobočkou
h)splnila dodatečné požadavky na předkládání informací podle § 12aj odst. 4 nebo zvýšila četnost pravidelně předkládaných informací nebo
i)zveřejňovala informace stanovené Českou národní bankou.
(8)
Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 5 písm. a) bodu 4 a odstavce 5 písm. d) nelze uplatnit vůči zahraniční bance z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 4, 5 a 7, odstavce 2 písm. c), odstavce 5 písm. a) bodu 2 a odstavce 5 písm. e) nelze uplatnit vůči zahraniční bance z jiného než členského státu.
(9)
Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. f) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě: a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %, c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku, d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance, e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.
(1)
Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.
(2)
Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(3)
Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
(4)
Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.
(1)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění
a)bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené
b)ohrozilo stabilitu finančního trhu
c)ohrozilo probíhající trestní řízení
d)způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.
Donucovací pokuta
(1)
Česká národní banka může donucovací pokutou vymáhat splnění a) opatření k nápravě vydaného k odstranění nedostatku v činnosti vykazujícího znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4, nebo b) rozhodnutí ukládajícího upuštění od protiprávního jednání podle § 26 odst. 6, jestliže toto jednání vykazuje znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g) nebo § 36c odst. 6.
(2)
Česká národní banka může uložit donucovací pokutu podle povahy porušení povinnosti a jeho závažnosti za každý den porušení až do splnění povinnosti, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne určeného v rozhodnutí České národní banky o uložení donucovací pokuty.
(3)
Pokud Česká národní banka uloží donucovací pokutu podle odstavců 1 a 2, vydá po splnění povinnosti povinnou osobou nebo po marném uplynutí lhůty určené v rozhodnutí o uložení donucovací pokuty rozhodnutí, kterým určí celkovou výši donucovací pokuty v souladu s předem určenou výší sazby za každý den porušení povinnosti a dobou, po kterou byla povinnost porušována.
(4)
Donucovací pokutu lze uložit za každý den porušení
a)právnické osobě až do výše 5 % průměrného denního čistého obratu podle § 36i
b)fyzické osobě až do výše 1 262 000 Kč.
(5)
Pro řízení o uložení donucovací pokuty se § 26aa použije obdobně. Pro uveřejnění rozhodnutí o uložení donucovací pokuty se § 26ab použije obdobně.
(6)
Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.
(1)
V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.
(2)
Pro zahraniční banku z jiného než členského státu a pro její pobočku povinnost informovat o platební neschopnosti podle odstavce 1 platí obdobně; povinnost informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky z jiného než členského státu i osoby ve vedení této pobočky.
(1)
Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní kapitál, a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií, b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný, c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní kurs dříve upsaných akcií, d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné, e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady, f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno, h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné, i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.
(2)
V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo finančního systému
(1)
Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2
a)je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo
b)pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.
(2)
Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, zahraničním bankám pro jejich pobočky, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených zahraničních bank a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4, 4f, 8b, 11 až 24, z dodržování povinnosti poskytovat informace a dokumenty podle § 26g odst. 1 anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona, b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí, c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě dočasně stanoví pravidla podle § 12 a § 14 odst. 1 písm. a) a c), nebo d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky nebo zahraniční banky.
(3)
Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4)
Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy podle odstavce 2 účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
Část 8
DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
Orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1)
Je-li banka tuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(2)
Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány tuzemskou finanční holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3)
Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba více institucí z členských států, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud
a)banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo
b)banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí z členského státu ve skupině.
(4)
Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských států.
(5)
Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je-li součet bilančních sum bank a spořitelních a úvěrních družstev z členských států ve skupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí ve skupině, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu; v takovém případě se nepoužije odstavec 3 písm. b) a odstavce 4 a 8.
(6)
Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i když nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, nebo upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití kritéria podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě si Česká národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá stanovisko evropské ovládající úvěrové instituce, evropské finanční holdingové osoby, evropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce s nejvyšší bilanční sumou.
(7)
Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
a)je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo
b)má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině, z členských států.
(8)
Je-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucí podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní banka opatření podle § 31 odst. 2, je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
Posouzení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v jiných než členských státech
(1)
Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném než členském státě, nepodléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní banka posoudí, zda tato banka nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají ze strany orgánu dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základě, který je rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského státu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu.
(3)
Při posouzení podle odstavce 1 Česká národní banka přihlíží k obecným pokynům vydaným Evropským bankovním výborem42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví.
(4)
Pokud Česká národní banka na základě posouzení podle odstavce 1 zjistí, že nad bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem není vykonáván rovnocenný dohled na konsolidovaném základě, použije na tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě. Tyto postupy Česká národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi.
(5)
Přiměřené postupy dohledu podle odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost zřídit finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.
Dohody o koordinaci a spolupráci
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupiny, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu.
(2)
V rámci dohod podle odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(3)
Česká národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
(4)
Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční úvěrovou instituci a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucí od příslušného orgánu dohledu v jiném členském státě.
(5)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má dotčená finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(6)
Česká národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci podle odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě, že finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České republice.
Ustanovení týkající se smíšených holdingových osob
(1)
Ovládá-li smíšená holdingová osoba jednu nebo více bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, je Česká národní banka oprávněna požadovat informace významné pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osobě a jí ovládaných osobách.
(2)
Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba pojišťovnou, lze postupovat obdobně podle § 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 použije § 25 odst. 2.
(3)
Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vykonává Česká národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupiny mezi ovládanou bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem a smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osoba ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1)
Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(2)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osob.
(3)
Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4)
Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost.
(5)
Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1, je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady.
(6)
Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.
(7)
Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto ovládanou osobou.
(8)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně.
Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace
(1)
Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle § 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny, na náklady ovládající osoby, c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejné skupiny.
(2)
Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí
a)porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a přímo použitelných předpisů Evropské unie
b)provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(3)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm.
a)bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c).
Koordinace činností dohledu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 rovněž tyto úkoly
a)koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací
b)ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě
c)ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.
(2)
Plánování a koordinace podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle § 38ha odst. 2 písm. d) a § 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů.
(3)
Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, pokud
a)příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle odstavce 1, nebo
b)orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě při naléhavých situacích
(1)
Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž osoba, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace a) Evropskému orgánu pro bankovnictví, b) Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského systému centrálních bank a c) orgánům veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací.
(2)
Zjistí-li Česká národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a dotčené příslušné orgány.
(3)
Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.
Opatření ke kapitálu a likviditě po dohodě s dotčenými příslušnými orgány dohledu
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, uložit opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h všem osobám v dotčené skupině a také na konsolidovaném základě.
(2)
Česká národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3)
Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(4)
Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(5)
Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle odstavců 3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny podle odstavce 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(6)
Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si však toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(7)
Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem podle odstavců 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.
(8)
Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(9)
Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bance příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou.
Kolegium nad skupinou
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26i, § 26j odst. 1 a 2 a § 26k. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle § 25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26e odst. 1 a 2, § 26i odst. 1 písm. a), b) a c) a § 26j odst. 1 a 2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a. Odstavec 1 věta druhá platí obdobně.
(3)
Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při a) výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, b) uplatňování ujednání podle § 26e, je-li to účelné, c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 25c, d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26j odst. 3, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie, f) plánování a koordinaci činností podle § 26i odst. 1 písm. c) a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(4)
Členy kolegia jsou
a)Česká národní banka
b)příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 sídlo
c)příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupiny
d)příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené skupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev
e)centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné
f)příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(5)
Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností podle § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech.
(6)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(7)
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
Výběr příslušné právní úpravy v případě smíšené finanční holdingové osoby
(1)
Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(2)
Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(3)
Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
(4)
Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad skupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
Výměna informací, kontrola a spolupráce
(1)
Pro účely dohledu na konsolidovaném základě je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace a dokumenty od osob podle § 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech.
(2)
Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách podle § 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou.
(3)
Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba osobou ovládající jednu nebo více ovládaných osob, které jsou pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení.
(4)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a součástí skupiny je smíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci.
(5)
Nachází-li se ovládající osoba a jí ovládané instituce v různých členských státech, Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě.
(6)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází ovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předal je České národní bance.
(7)
Má-li ovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní banka požádá takovou ovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu.
(8)
Sběr ani držení informací vyměňovaných podle odstavce 5 nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobám, smíšeným holdingovým osobám, finančním institucím nebo podnikům pomocných služeb, kterých se takové informace týkají.
(9)
Sběr ani držení informací vyměňovaných podle § 26f nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, které nejsou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, nebo nad ovládanými osobami podle odstavce 5.
Zprostředkující ovládající osoba v členském státě
(1)
Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucí v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské státy je nižší než 40 miliard EUR.
(2)
Česká národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, aby měla za splnění podmínek v odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském státě
a)bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde má ovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupiny z jiného než členského státu sídlo, nebo
b)vedlo podle posouzení České národní banky jako orgánu pro řešení krize zprostředkující ovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících ovládajících osob v členských státech.
(3)
Zprostředkující ovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského státu. Pokud žádná z institucí podle odstavce 1 není úvěrovou institucí, nebo pokud v souvislosti s odstavcem 2 písm.
a)musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osoba v členském státě investičním podnikem.
(4)
Česká národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název a
a)celkovou hodnotu aktiv institucí podléhajících dohledu České národní banky, které patří do skupiny z jiného než členského státu
b)celkovou hodnotu aktiv poboček zahraničních bank z jiných než členských států a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a
c)typ zprostředkujících ovládajících osob se sídlem v České republice a identifikaci skupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí.
(5)
Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členských státech Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemi a finančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(6)
Pro účely odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupiny připadající na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv
a)institucí ve skupině vyplývajících z jejich konsolidovaných rozvah nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucí sestavovány, a
b)poboček zahraničních bank z jiných než členských států ve skupině v členském státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu.
Část 9
SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ
Osoby podléhající povinnosti schválení
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, povinnost získat její schválení má tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba. Jiná finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, která je ovládána osobou podle věty první, má povinnost získat schválení České národní banky, pokud by měla mít povinnost dodržovat ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě nebo je-li osobou určenou podle § 29 odst. 2 písm. c).
(2)
Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou také tehdy, pokud osoba podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po vzniku povinnosti podle odstavce 1 požádá o schválení podle § 28 nebo o výjimku z povinnosti schválení podle § 29; to platí pouze, pokud se jedná o první řízení o žádosti podle § 28 nebo 29 vedené s touto osobou a toto řízení nebylo zastaveno.
Žádost o schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky
(1)
Žádost o schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance a předloží v ní informace o a) organizačním uspořádání skupiny, jíž je součástí, s uvedením ovládaných osob a ovládajících osob a o umístění a druzích činnosti každé osoby ve skupině, b) alespoň 2 fyzických osobách, které ji skutečně řídí, a o splnění povinností podle § 8 odst. 10 a požadavků na člena statutárního orgánu a dozorčí rady podle § 8aa odst. 1, c) splnění podmínek podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j) a § 20 odst. 9, je-li jí ovládanou osobou banka, nebo o splnění obdobných podmínek podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, je-li jí ovládanou osobou spořitelní a úvěrní družstvo, a d) vnitřních systémech, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny.
(2)
Osoba podle § 27 odst. 1 předkládá informace podle odstavce 1 vždy také příslušnému orgánu dohledu v členském státě, v němž má tato osoba sídlo, není-li tímto orgánem Česká národní banka.
(3)
Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Nevyhovění žádosti nevylučuje současné uložení opatření podle § 31 odst. 1 a 2.
(4)
Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud a) vnitřní systémy, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a zejména účinně 1. koordinují činnost všech osob ovládaných osobou podle § 27 odst. 1, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi ovládané instituce, je-li to nezbytné, 2. předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší a 3. prosazují celoskupinové zásady stanovené ovládající osobou podle § 27 odst. 1, b) organizační uspořádání skupiny, jíž je osoba podle § 27 odst. 1 součástí, nebrání účinnému dohledu nad ovládanými institucemi nebo ovládajícími institucemi, pokud jde o jejich povinnosti na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě; při posuzování této podmínky se zohlední zejména 1. postavení osoby podle § 27 odst. 1 ve víceúrovňové skupině, 2. vlastnická struktura a 3. úloha osoby podle § 27 odst. 1 ve skupině, a c) jsou splněny podmínky podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j), § 8 odst. 10, § 20 odst. 9 a požadavky podle § 26g odst. 3.
(5)
Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 29 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 29 odst. 2 splnila až ke dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 29 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
Žádost o výjimku z povinnosti schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky
(1)
Žádost o výjimku z povinnosti schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance a předloží v ní informace podle § 28 odst. 1 a informace nezbytné k posouzení podmínek podle odstavce 2.
(2)
Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a)hlavní činností žádající osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách, pokud je finanční holdingovou osobou, nebo v případě smíšené finanční holdingové osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím
b)žádající osoba není označena jako osoba podléhající řešení krize v žádné ze skupin podléhajících řešení krize v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize
c)úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 ovládaná žádající osobou je určena jako osoba, jejíž povinností je zajistit soulad skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a rozhodovací pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila
d)žádající osoba se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo jí ovládané osoby, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, a
e)neexistuje překážka bránící účinnému dohledu České národní banky nad skupinou na konsolidovaném základě.
(3)
Pokud k podání žádosti o rozhodnutí podle odstavce 1 došlo po podání žádosti o schválení podle § 28, pak Česká národní banka řízení podle § 28 přeruší do vydání rozhodnutí.
(4)
Osoba podle § 27 odst. 1, jejíž schválení se na základě rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1 nevyžaduje, není vyjmuta z konsolidace stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5)
Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(6)
Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 28 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 28 odst. 4 splnila až kde dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 28 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
Vynětí z působnosti konsolidace Česká národní banka může svým rozhodnutím vyjmout finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu, která obdržela výjimku z povinnosti schválení podle § 29 odst. 1, z působnosti konsolidace, a) nemá-li takové vynětí vliv na účinnost dohledu nad ovládanou úvěrovou institucí nebo skupinou, b) pokud finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba nemá žádné jiné akciové expozice než akciovou expozici v ovládané úvěrové instituci nebo v ovládající finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě ovládající danou úvěrovou instituci a c) pokud finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba výrazně nevyužívá pákového efektu a nemá expozice, které nesouvisejí s jejím majetkovým podílem v ovládané úvěrové instituci nebo v ovládající finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě ovládající danou úvěrovou instituci.
Soustavné plnění povinností osob podléhajících povinnosti schválení a pravomoci České národní banky
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2.
(2)
Česká národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby podle § 27 odst. 1 informace potřebné k soustavnému sledování organizačního uspořádání skupiny a dodržování podmínek podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2. Osoba podle § 27 odst. 1 je povinna vyžádané informace bez zbytečného odkladu poskytnout České národní bance.
(3)
V případě neplnění podmínky podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 oznámí osoba podle § 27 odst. 1 tuto skutečnost České národní bance bez zbytečného odkladu.
(4)
Osoba, která přestala být osobou podle § 27 odst. 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.
(5)
Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu na konsolidovaném základě podle odstavce 2, 3 nebo 4 sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu z členského státu, v němž má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba sídlo.
Průběžný přezkum plnění povinnosti získat schválení
(1)
Česká národní banka nejméně jednou ročně přezkoumá, zda ovládaná banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, osoba žádající o udělení licence podle § 4 nebo osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) řádně identifikovala všechny osoby splňující kritéria, na jejichž základě je lze považovat za tuzemskou finanční holdingovou osobu, tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobu, evropskou finanční holdingovou osobu nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu.
(2)
Při provádění přezkumu podle odstavce 1 Česká národní banka úzce spolupracuje s příslušnými orgány dohledu jiných členských států, má-li ovládající osoba banky, spořitelního a úvěrního družstva, osoby žádající o udělení licence podle § 4 nebo osoby určené podle § 29 odst. 2 písm. c) sídlo v jiném členském státě.
Seznam schválených finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob
(1)
Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní a každoročně aktualizuje seznam finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob, které byly schváleny podle § 27 odst. 1 nebo obdržely výjimku z povinnosti schválení podle § 29.
(2)
Česká národní banka v seznamu podle odstavce 1 uvede u finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob, které obdržely výjimku z povinnosti schválení podle § 29, rovněž osobu určenou podle § 29 odst. 2 písm. c).
Ukládání opatření a opatření k nápravě osobám podléhajícím povinnosti schválení
(1)
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může uložit osobě schválené podle § 28 k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie opatření spočívající zejména v
a)pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly v ovládaných institucích
b)uložení povinnosti převést svoje podíly v jí ovládaných institucích na své akcionáře nebo společníky
c)omezení nebo zakázání rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům nebo společníkům
d)uložení povinnosti snížit výši svého podílu v instituci nebo jiné osobě působící na finančním trhu nebo povinnosti převést svůj podíl v této osobě na jinou osobu
e)uložení povinnosti předložit plán zajišťující neprodlené obnovení souladu s tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2)
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může k zajištění nebo obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie uložit opatření spočívající v dočasném označení jiné finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce ve skupině určené jako odpovědné za zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie.
(3)
Česká národní banka může rovněž uložit opatření podle odstavců 1 a 2, pokud osoba podle § 27 odst. 1 bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28 odst. 1 a zároveň nebyla schválena žádost podle § 29 odst. 1.
(4)
Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 smíšené finanční holdingové osobě podle § 27 odst. 1 zohlední Česká národní banka zejména dopady na finanční konglomerát.
(5)
Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 se § 26aa použije obdobně. Ustanovení § 26ab se nepoužije.
(6)
Česká národní banka může rovněž uložit osobě podle § 27 odst. 1 opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 9.
Koordinovaná rozhodnutí příslušných orgánů dohledu a souhlas koordinátora
(1)
Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a má-li osoba podle § 27 odst. 1 sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka spolupracuje a konzultuje s příslušným orgánem dohledu v tomto členském státě za účelem rozhodnutí o
a)žádosti o schválení podle § 28
b)žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29
c)vynětí z působnosti konsolidace podle § 29a, nebo
d)opatřeních podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3.
(2)
V rámci spolupráce s příslušným orgánem dohledu podle odstavce 1 je Česká národní banka povinna provést posouzení podmínek podle § 28 odst. 4, § 29 odst. 2 nebo § 29a nebo předpokladů pro uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3, předat výsledky tohoto posouzení příslušnému orgánu dohledu a dále postupovat tak, aby po dohodě s příslušným orgánem dohledu rozhodla do 2 měsíců od předání výsledků posouzení; odstavce 5 a 6 tím nejsou dotčeny.
(3)
Nedojde-li k dohodě mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem dohledu podle odstavce 2, Česká národní banka postoupí věc podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19) Evropskému orgánu pro bankovnictví nejpozději do 2 měsíců od předání posouzení podle odstavce 2 nebo do vydání rozhodnutí.
(4)
Není-li Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a osoba podle § 27 odst. 1 má sídlo v České republice, Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a příslušným orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely vydání rozhodnutí. Osoba podle § 27 odst. 1 je povinna plnit povinnosti uložené rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně.
(5)
Není-li Česká národní banka v případě evropské smíšené finanční holdingové osoby koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je pro účely rozhodnutí o vyhovění žádosti podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 nebo rozhodnutí o uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3 vyžadován souhlas zahraničního koordinátora.
(6)
Nedá-li zahraniční koordinátor souhlas podle odstavce 5, požádá Česká národní banka o urovnání sporu příslušný evropský orgán dohledu, a to Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31). Rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo zákona upravujícího činnost pojišťoven.
Část 10
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU
(1)
Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky anebo při úpadku banky Česká národní banka licenci odejme.
(2)
Licence může být dále odňata, jestliže a) banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry, b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky přestupku podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f odst. 1 písm. b) nebo c) nebo § 36f odst. 2 písm. f) nebo g), c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence, d) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, e) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s výjimkou požadavků stanovených v čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c) nebo již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům, nebo f) jsou splněny podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a řešení krize banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není ve veřejném zájmu.
(3)
Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(4)
Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů, žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen.
(1)
Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti zahraniční banky z jiného než členského státu ve vztahu k její pobočce, anebo při úpadku zahraniční banky z jiného než členského státu Česká národní banka zahraniční bance z jiného než členského státu licenci udělenou pro její pobočku odejme.
(2)
Česká národní banka dále zahraniční bance z jiného než členského státu licenci udělenou pro její pobočku odejme, jestliže
a)nejsou splněny podmínky pro její udělení podle § 4f odst. 2, nebo
b)hlavní osoba nebo její skupina nesplňují obezřetnostní požadavky, které se na ně použijí podle právních předpisů jiného než členského státu, nebo má-li Česká národní banka důvodné podezření, že tyto požadavky nesplňují nebo je poruší v následujících 12 měsících.
(3)
Česká národní banka může zahraniční bance z jiného než členského státu licenci udělenou pro její pobočku odejmout, pokud zahraniční banka z jiného než členského státu
a)nezahájila v České republice činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence, nebo ji v České republice nevykonává po dobu 6 měsíců
b)není schopna plnit své závazky vůči věřitelům, zejména vůči vkladatelům, nebo
c)se dopustí přestupku podle § 36h odst. 4.
(4)
Česká národní banka může dále zahraniční bance z jiného než členského státu licenci udělenou pro její pobočku odejmout, pokud má důvodné podezření, že v souvislosti s pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu, hlavní osobou nebo skupinou, jíž je pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu součástí, dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo existuje významné riziko, že k takovému jednání nebo pokusu o něj dojde. Česká národní banka toto podezření konzultuje s Finančním analytickým úřadem nebo s orgánem dohledu jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(5)
Zahraniční banka z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu České národní bance oznámí porušení obezřetnostních požadavků, které se na ni, nebo na skupinu, jejíž je součástí, v jiném než členském státu použijí, nebo hrozí-li, že tyto požadavky v průběhu následujících 12 měsíců poruší.
(1)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence Česká národní banka zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
O pravomocném rozhodnutí o odnětí licence informuje Česká národní banka orgán bankovního dohledu státu, ve kterém má banka pobočku.
(3)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence udělené zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku doručí Česká národní banka této pobočce a informuje o něm orgán bankovního dohledu země sídla zahraniční banky.
(1)
Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní banky o odnětí licence, je vykonatelný
a)marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, nebo
b)právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence přiznán odkladný účinek.
Část 11
LIKVIDACE BANKY
(1)
Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z obchodního rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na
a)jmenování likvidátora
b)odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora
c)zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.
(2)
Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.
(4)
Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.
(5)
Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(6)
Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání (§ 12 odst. 2).
(7)
Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.
Část 12
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1
b)zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence
c)nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3
d)nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11
e)jako osoba jednající ve shodě 1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16
f)opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 26 odst. 6 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, nebo
g)v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2)
Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu.
(4)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 1.
(5)
Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky z jiného než členského státu nebo jako osoba ve vedení pobočky této zahraniční banky z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 2.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 3, c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 4.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(3)
Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 39.
(4)
Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5.
(5)
Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(6)
Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2
b)2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5
c)20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 6.
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)přijme vklad v rozporu s § 2
b)neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě
c)zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence
d)nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3
e)nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11
f)jako osoba jednající ve shodě 1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16
g)opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 12r odst. 1, § 12u odst. 1 nebo 2, § 12v odst. 2 nebo 4, § 12va odst. 1, § 20 odst. 3, § 26 odst. 6 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, nebo
h)v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba podle § 26g odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a)neposkytne České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení
b)nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů pro účely dohledu na konsolidovaném základě, nebo
c)neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(4)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(6)
Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí přestupku tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ovládající osoba podle § 17a odst. 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že na vyžádání České národní banky nedoloží bez zbytečného odkladu skutečnosti podle § 17a odst. 7.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, 5 nebo 7, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až g) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až g) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, g) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až g) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
(1)
Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.
(2)
Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatel služeb skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry, nebo platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu podle § 41f odst. 7, nebo b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.
(3)
Ovládající obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3.
(4)
Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že
a)založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f
b)neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, nebo
c)uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i.
(5)
Dočasně označená instituce ve skupině určená podle § 31 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že
a)nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle 1. § 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2
b)20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
(7)
Za přestupek podle odstavce 3 nebo 5 lze uložit pokutu do výše
a)dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit
b)10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
Přestupky finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob
(1)
Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a)nezajistí plnění povinností podle § 8 odst. 10
b)předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2
c)nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g odst. 3 nebo nezajistí výměnu těchto osob podle § 26g odst. 6
d)v rozporu s § 26g odst. 4 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží podklady
e)neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo
f)nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, která je dočasně označenou osobou podle § 31 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že
a)nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle 1. § 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(3)
Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, která je osobou uvedenou v § 12c odst. 5, se dopustí přestupku tím, že na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c.
(4)
Osoba podle § 27 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, § 8aa odst. 2, § 8ab odst. 1 a 3, § 8ac odst. 1, § 8ad odst. 1, § 8af, § 8ag, § 8ah odst. 1, § 8ai odst. 1 nebo § 8aj odst. 1, b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na individuálním, subkonsolidovaném nebo konsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo rozhodnutím o výjimce podle § 8b, c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, e) nesplní oznamovací povinnost podle § 17b odst. 1 nebo § 17j odst. 1, f) opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 26 odst. 5 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, g) nesplní informační povinnost podle § 17i odst. 1, h) neoznámí převod aktiv nebo závazků České národní bance podle § 17k odst. 1, i) nepožádá o souhlas s provedením fúze podle § 17m odst. 1, j) nepožádá o souhlas s provedením rozdělení podle § 17m odst. 2, k) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1 nebo § 31 odst. 6, l) neposkytne České národní bance informace podle § 30 odst. 2, m) nesplní oznamovací povinnost podle § 30 odst. 3 nebo 4, n) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 31 odst. 1, o) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo p) nemá schválení podle § 27.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do výše
a)dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit
b)10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
Přestupky banky Přestupky smíšených holdingových osob
(1)
Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a)nesplní informační povinnost podle § 26f odst. 1, nebo
b)nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu podle § 26h odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm.
a)nebo
b)lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(1)
Banka se dopustí přestupku tím, že
a)uskuteční činnost v rozporu s licencí
b)zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f
c)začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě, kdy 1. je informována podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo 2. neuplyne lhůta 2 měsíců podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst. 1
d)neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1
e)uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i
f)nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, § 8aa odst. 2, § 8ab odst. 1 a 3, § 8ac odst. 1, § 8ad odst. 1, § 8af, § 8ag, § 8ah odst. 1, § 8ai odst. 1 nebo § 8aj odst. 1
g)neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky podle § 9 odst. 2
h)nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4
i)nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8
j)nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o tomto postupu neinformuje
k)neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
l)nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
m)v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky
n)v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
o)nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2)
Banka se dopustí přestupku tím, že
a)její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208845)
b)neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
c)nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d
d)nepodá zprávu s informacemi o likvidních prostředcích v souladu s požadavky podle čl. 415 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo tuto zprávu podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi
e)použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise
f)nepodá zprávu s informacemi o velké expozici v souladu s požadavky podle čl. 394 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo tuto zprávu podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi
g)neplní ukazatel čistého stabilního financování v souladu s požadavky podle čl. 413 nebo 428b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
h)neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
i)nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v čl. 431 odst. 1, 2 nebo 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji
j)rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem
k)nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 3, 18 nebo 19
l)poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 52 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
m)umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3)
Banka se dopustí přestupku tím, že
a)neplní některý z kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
b)opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 26 odst. 5 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
c)nesplní některý z požadavků na odměňování podle tohoto zákona nebo právního předpisu jej provádějícího
d)pokud je třeba k jednání předchozí souhlas České národní banky podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, jedná 1. bez tohoto souhlasu, 2. na základě souhlasu, který získala uvedením nepravdivých údajů, nebo 3. na základě souhlasu, aniž splňuje podmínky pro jeho vydání
e)nesplní některý z požadavků týkajících se složení, podmínek, úprav nebo odpočtů souvisejících s kapitálem podle části druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
f)nesplní některý z požadavků týkající se jejích velkých expozic vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
g)nesplní některý z požadavků týkající se výpočtu pákového poměru, včetně uplatnění odchylek, podle části sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
h)neoznámí České národní bance některou z informací týkající se údajů podle čl. 430 odst. 1, 2 nebo 3 nebo čl. 430a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
i)poskytne České národní bance neúplnou nebo nepřesnou informaci týkající se údajů podle čl. 430 odst. 1, 2 nebo 3 nebo čl. 430a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
j)nesplní některý z požadavků na shromažďování nebo správu údajů podle části třetí hlavy III kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
k)nesplní některý z požadavků na výpočet objemů rizikově vážených expozic
l)nesplní některý z požadavků na vlastní kapitál
m)nezavede pravidla správy a řízení podle části třetí hlav II až VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
n)nesplní některý z požadavků na výpočet ukazatele krytí likvidity nebo ukazatele čistého stabilního financování podle části šesté hlav I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151)
o)nesplní oznamovací povinnost podle § 17b odst. 1 nebo § 17j odst. 1
p)nesplní informační povinnost podle § 17i odst. 1
q)neoznámí převod aktiv nebo závazků České národní bance podle § 17k odst. 1
r)nepožádá o souhlas s provedením fúze podle § 17m odst. 1, nebo
s)nepožádá o souhlas s provedením rozdělení podle § 17m odst. 2.
(4)
Banka se dopustí přestupku tím, že
a)nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c
b)nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a, § 24 nebo § 24a
c)neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podmínek v opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d vydaném na základě čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
d)neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1, nebo
e)provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.
(5)
Banka se dopustí přestupku tím, že
a)neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1
b)poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky
c)poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let
d)neoznámí České národní bance vybraného auditora podle § 22 odst. 1
e)neoznámí České národní bance nového auditora podle § 22 odst. 5 v případě, že byl původně vybraný auditor Českou národní bankou odmítnut
f)nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem podle § 22a odst. 1
g)neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4
h)neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo 6
i)nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1
j)v rozporu s § 23 odst. 2 1. nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo 2. neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady
k)nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bance
l)neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo § 26a, nebo
m)neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 8 nebo neplní zvláštní požadavky na likviditu podle § 26k odst. 8.
(6)
Banka se dopustí přestupku tím, že
a)v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti
b)poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2
c)poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38
d)nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8
e)nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká
f)neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2
g)neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu
h)nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4
i)neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n
j)neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3
k)použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v rozporu s § 41f odst. 9
l)využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy, nebo
m)neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle § 16 odst. 10.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e), h) nebo i), b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), j) až n), c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo o), odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5 písm. a) až k) a m) nebo odstavce 6, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c) nebo odstavce 5 písm. l); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, nebo e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c) nebo odstavce 5 písm. l) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
Přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě
(1)
Banka, která je ovládající osobou, se dopustí přestupku tím, že
a)na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c
b)neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo
c)nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Tuzemská ovládající banka nebo evropská ovládající úvěrová instituce se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím, b) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, c) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, d) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2, f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo g) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím, c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c, d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, e) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do
a)výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit
b)výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2
c)výše 10 % celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a spáchala-li přestupek podle odstavce 3 ovládaná banka.
Přestupky zahraniční banky z členského státu
(1)
Zahraniční banka z členského státu se dopustí přestupku tím, že
a)uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m
b)neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny
c)nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4
d)v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje
e)poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky
f)poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let
g)nesplní některou z informačních povinností podle § 24
h)neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26
i)nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2
j)porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2
k)nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství
l)nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8, nebo
m)využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g), c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) až m).
Společná ustanovení Přestupky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že
a)uskuteční činnost v rozporu s licencí
b)přijímá vklady, poskytuje úvěry, záruky a přísliby nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence
c)neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny
d)neuveřejní informace podle § 11
e)neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 7
f)nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8
g)v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje
h)nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 4
i)v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky
j)v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
k)nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2)
Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že nesdělí České národní bance údaje podle § 24 odst. 2 nebo § 24a nebo je poskytne neúplné anebo nesprávné.
(3)
Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že
a)nesplní některou z informačních povinností podle § 12aj
b)provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty
c)provede obchody v rozporu s § 19a nebo 19b.
d)poruší povinnost sledovat obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet zahraniční banky z jiného než členského státu
e)neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 12ag odst. 3
f)nezajistí, aby ověřovatel provedl 1. ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle § 12ag odst. 5 písm. a), nebo 2. vypracování zprávy o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle § 12ag odst. 5 písm. b)
g)nezajistí ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu nebo jeho části ověřovatelem podle § 12af odst. 1 nebo § 22a odst. 1
h)neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4
i)nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu podle § 12af odst. 1 nebo § 22a odst. 5
j)neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo 6
k)neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1
l)nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2
m)porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38
n)nepodá osobám pověřeným výkonem dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství
o)nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8
p)neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu
q)neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
r)neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4)
Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že
a)uvede nepravdivé údaje v žádosti o licenci nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence nebo získá licenci jiným neoprávněným způsobem
b)nesplňuje podmínky nebo požadavky, na jejichž základě byla licence udělena
c)její řídicí a kontrolní systém nesplňuje požadavky podle § 12ad nebo 12ae, právního předpisu provádějícího tento zákon, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise
d)nesplňuje požadavek na kapitálové vybavení podle § 12ab
e)nepodá zprávu s informacemi o likvidních prostředcích v souladu s požadavky podle čl. 415 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo tuto zprávu podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi
f)neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
g)nesplní některý z požadavků na výpočet ukazatele krytí likvidity podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151)
h)umožní osobě ve vedení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, která nesplňuje požadavky podle tohoto zákona, stát se nebo zůstat osobou ve vedení této pobočky
i)opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 12ad odst. 2 nebo 3, § 12ah, § 12ai odst. 5, § 26 odst. 7 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
j)nesplní některý z požadavků na odměňování podle tohoto zákona nebo právního předpisu jej provádějícího
k)pokud je třeba k jednání předchozí souhlas České národní banky podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, jedná 1. bez tohoto souhlasu, 2. na základě souhlasu, který získala uvedením nepravdivých údajů, nebo 3. na základě souhlasu, aniž splňuje podmínky pro jeho vydání
l)nesplní požadavky na shromažďování a správu údajů stanovené v části třetí hlavě III kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
m)nezavede řídicí a kontrolní systém podle § 12ad nebo 12ae.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) nebo odstavce 3 písm. d) až j), b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. o), c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), h) až k), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až c), k) až n) nebo p) až r), d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 4; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého zahraniční bankou za bezprostředně předcházející účetní období.
Celkový roční čistý obrat a průměrný denní čistý obrat
(1)
Základem pro výpočet celkového ročního čistého obratu jsou poslední roční finanční informace předkládané České národní bance, podle nichž je celkový roční čistý obrat vyšší než nula. Celkový roční čistý obrat se vypočítá jako součet položek stanovených podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu52), kterými jsou
a)úrokové výnosy
b)úrokové náklady
c)náklady na základní kapitál splatný na požádání
d)výnosy z dividend
e)výnosy z poplatků a provizí
f)náklady na poplatky a provize
g)čisté zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků k obchodování
h)čisté zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty
i)čisté zisky nebo ztráty ze zajišťovacího účetnictví
j)čisté kurzové rozdíly (zisk nebo ztráta)
k)ostatní provozní výnosy
l)ostatní provozní náklady.
(2)
V případě, že se na právnickou osobu, které je uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona nebo donucovací pokuta podle tohoto zákona, nepoužije prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu52), platí, že celkovým ročním čistým obratem podle odstavce 1 je součet položek podle právních předpisů upravujících účetnictví, které svým charakterem odpovídají vymezení celkového ročního čistého obratu podle odstavce 1.
(3)
Pokud je osoba, které má být uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona nebo donucovací pokuta podle tohoto zákona, osobou ve skupině, určí se celkový roční čistý obrat z konsolidované účetní závěrky mateřské instituce v Evropské unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za bezprostředně předcházející účetní období.
(4)
Průměrný denní čistý obrat je celkový roční čistý obrat vydělený číslem 365.
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a)bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené
b)ohrozilo stabilitu finančního trhu
c)ohrozilo probíhající trestní řízení
d)způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(4)
Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.
Část 13
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(1)
Banky a zahraniční banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo zahraniční banka odmítnout.
(2)
Banky a zahraniční banky jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
(1)
Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2)
Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.
(3)
Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka jen na písemné vyžádání
a)soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b)orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)
c)správcům daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty
d)finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu9c)
e)Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí
f)orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory nebo orgánů státní sociální pomoci ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální pomoci, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku
g)zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného
h)soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,9b)
i)Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků
j)zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky
k)Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích a zákona upravujícího volební kampaně
l)Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,10c)
m)Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky
n)Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů
o)Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům
p)Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a příjemce dávky i členů jeho domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci
q)České advokátní komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do advokátní úschovy
r)Notářské komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do notářské úschovy, nebo
s)Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování rizik spojených s dodavatelem poskytovatele strategicky významné služby podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(4)
Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5)
Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(6)
Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem o Státní zemědělské a potravinářské inspekci39) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu, a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(7)
Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.
(8)
Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(9)
Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené povinnosti.
(10)
Na zahraniční banku z členského státu se použijí odstavce 2 až 9 obdobně a na zahraniční banku z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 9 a 12 obdobně.
(11)
Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.
(12)
Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb, v rámci platebního systému nebo podnikateli zajišťujícímu mobilní veřejnou komunikační síť podle zákona upravujícího elektronické komunikace, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
(13)
Porušením bankovního tajemství není předání informací třetím osobám, pokud je to nezbytné ke splnění povinností poskytovatele platebních služeb podle zákona o advokacii a podle notářského řádu.
(1)
V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka nebo zahraniční banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky nebo zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2)
Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček, Evropská centrální banka, Česká národní banka a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka nebo zahraniční banka je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3)
Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4)
Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5)
Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.
(6)
Oznámení banky nebo zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
(1)
Banka nebo zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky je oprávněna nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2)
Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze banky nebo zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček; tyto banky nebo zahraniční banky jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
(1)
Banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „kvalifikovaný systém“), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2)
Banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a)nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo zahraniční banky v rámci výkonu činnosti své pobočky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b)po bance, zahraniční bance v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.
(3)
Pokud banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému, a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění, b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické identifikaci, a c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4)
Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu.
(1)
Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a)splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a
b)banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 1. za fyzické přítomnosti identifikovaného, 2. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35), nebo 3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2)
Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného 1. osoba, která jedná za banku, zahraniční banku, která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka, zahraniční banka, která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 2. úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, zahraniční banka, která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo 3. osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka, zahraniční banka, která má prostřednictvím své pobočky prostředek pro elektronickou identifikaci vydat, nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3)
Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím své pobočky je možné provést pouze u
a)banky nebo zahraniční banky prostřednictvím její pobočky, která tento prostředek vydala nebo
b)poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím její pobočky, která tento prostředek vydala.
(1)
Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(2)
Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, zahraniční bankou prostřednictvím její pobočky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.
(3)
Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona o elektronické identifikaci je banka, zahraniční banka prostřednictvím své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku.
(1)
Banka, zahraniční banka pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, zahraniční bance pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“).
(2)
Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu38).
(1)
Banka, zahraniční banka pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a)ze základního registru obyvatel
b)z informačního systému evidence obyvatel
c)z informačního systému cizinců
d)z informačního systému evidence občanských průkazů
e)z informačního systému evidence cestovních dokladů
f)z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, e) státní občanství, f) čísla a druhy identifikačních dokladů a g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky46), je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát nebo okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, k) číslo a platnost oprávnění k pobytu, l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) číslo občanského průkazu, b) datum vydání občanského průkazu, c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou a) číslo a druh cestovního dokladu, b) datum vydání cestovního dokladu, c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(8)
Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
(1)
Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 12ah a 12ai a v § 38d až 38i.
(2)
Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu, a to za účelem
a)zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného než členského státu v Evropské unii
b)zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících se na skupiny z jiného než členského státu a
c)předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.
(1)
Česká národní banka informuje Evropskou komisi o
a)počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce zahraniční banky z členského státu postup podle § 26
b)finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
c)smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e.
(2)
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26, b) udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému, c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e, d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o 1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky, 2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1, e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance z jiného než členského státu, včetně změn udělených licencí, a identifikaci skupiny, pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny, g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona, h) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a, j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 6, § 25d odst. 2 a 5 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, l) případech, kdy použije § 25d odst. 1, m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4, n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu, o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen, p) opatřeních přijatých podle § 8d odst. 1 písm. g), q) údajích shromážděných podle § 8d odst. 1 písm. h), r) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování, s) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 11, § 26 odst. 5 písm. g) a § 26 odst. 6, donucovacích pokutách uložených podle § 26ac a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 a 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f a § 36h odst. 4, včetně údajů o rozkladu proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo správní tresty uloženy, t) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank z jiných než členských států podle pravidelných výkazů, u) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení, v) dohodách o spolupráci uzavřených s příslušnými orgány jiných než členských států podle § 5, a to bez zbytečného odkladu po uzavření takové dohody.
(3)
Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.
(4)
Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o odst. 8.
(5)
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4.
(1)
Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2)
Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.
(1)
Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o
a)všech skupinách, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu
b)informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích
c)skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1
d)použití postupu podle § 26 vůči zahraniční bance z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů
e)použití postupu podle § 26bb vůči zahraniční bance z členského státu.
(2)
Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči zahraniční bance z jiného než členského státu.
(3)
Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a)složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat
b)uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.
(1)
Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má banka pobočku.
(2)
Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, v němž mají tyto pobočku.
(3)
Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku usiluje o koordinaci svého postupu s orgány dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka z jiného než členského státu pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.
Výměna informací při dohledu nad pobočkami zahraničních bank z členských států
(1)
V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2)
Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.
(3)
V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4)
Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.
(5)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1)
V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2)
Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o
a)majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině
b)postupech shromažďování informací od bank, spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací
c)vývoji v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry ve skupině
d)závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu
e)finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43), pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce, včetně výměny informací, s příslušnými orgány dohledu členských států v souvislosti s řízením, které zahájila nebo se chystá zahájit vůči fyzické osobě s bydlištěm na území jiného členského státu nebo právnické osobě se sídlem na území jiného členského státu a které se týká a) uložení opatření k nápravě podle § 26 odst. 6 nebo 9, b) uložení donucovací pokuty podle § 26ac, nebo c) podezření ze spáchání přestupku podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4.
(1)
Česká národní banka před a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3, b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1, c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená banka, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2)
Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
(1)
Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb
b)informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a)
c)informace o přístupu a metodách České národní banky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c
d)souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem
e)dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3
f)informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
g)roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.
(2)
Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě, 3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
(1)
Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2)
Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.
(3)
Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
(1)
Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2)
O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3)
Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4)
O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5)
V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
(6)
Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 4f odst. 1, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.
(1)
O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2)
Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
Část 14
POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ
(1)
Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2)
Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.
(4)
Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a zahraničních bank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.
(5)
Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků, z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních výpomocí podle § 41ch.
(6)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 6 a 8, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 7 a § 39 odst. 3 se použije obdobně.
(1)
Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2)
Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a)banky, zahraniční banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f
b)finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f
c)pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti
d)zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti
e)státu
f)obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční osoby, není-li dále stanoveno jinak
g)představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h)pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.
(3)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo, b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, c) u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo b).
(4)
Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
(5)
Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.
(6)
Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a obec nebo kraj doloží bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci 8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7)
Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8)
Obec nebo kraj dokládá bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.
(9)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 8 obci nebo kraji potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů obce nebo kraje pojištěny.
(10)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 4 a 5 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
(1)
Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2)
Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3)
Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4)
Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů.
(5)
Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu.
(1)
Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu.
(2)
Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3)
Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2)
Česká národní banka stanoví bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3)
Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(5)
Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí.
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda a v jaké výši banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2)
Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle § 41ca odst. 2.
(3)
Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4)
Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(5)
Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se § 41cd a 41ce použijí obdobně.
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
(1)
Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy
a)Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo
b)soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.
(2)
Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den.
(3)
Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm.
a)a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm.
b)Česká národní banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu a Garančnímu systému.
(4)
Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.
(5)
Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, zahraniční bance z jiného než členského státu, bývalé zahraniční bance z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci, zástupci správce nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.
(6)
Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7)
Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.
(1)
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.
(2)
Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(3)
Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(4)
Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(5)
Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8.
(6)
Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování.
(7)
Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.
(1)
Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné osoby v důsledku platební transakce, která je
a)úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem
b)vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění
c)vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění
d)vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví
e)vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání
f)vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy
g)vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění
h)vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení
i)vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j)vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2)
Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3)
Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
(4)
Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.
(1)
Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(3)
Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4)
Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne.
(5)
Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti, je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.
(1)
Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.
(2)
Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3)
Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.
(4)
Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5)
Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6)
K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.
(7)
Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.
(8)
Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14), poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm.
a)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatele služeb skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry, a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9)
Údaje, které banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.
(10)
Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
(1)
Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2)
Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost.
(3)
Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých
a)zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady
b)je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu
c)je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací
d)má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad, nebo
e)banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou, zahraniční bankou z jiného než členského státu, bývalou zahraniční bankou z jiného než členského státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správcem.
(4)
Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm.
a)až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5)
Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6)
Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
(1)
Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2)
Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3)
Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.
(1)
V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
(2)
Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud
a)není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu
b)využil mimořádných příspěvků podle § 41cc
c)se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad
d)není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů
e)požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů
f)informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr, výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g)zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.
(1)
V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů, úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2)
V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
Banka a zahraniční banka z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů. Banka a zahraniční banka z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto systému.
(1)
Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí, bankami a zahraničními bankami z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
(2)
Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou.
(3)
Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(1)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2)
Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.
(3)
Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.
(4)
Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(1)
V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.
(2)
V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3)
Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů.
(4)
Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato zahraniční banka účastna.
(1)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2)
Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku
a)zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní
b)banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.
(1)
Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a)úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo
b)úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.
(2)
Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
(1)
Banka nebo zahraniční banka informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na zahraniční banku, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2)
Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
Část 15
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.
Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
(1)
Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.
(2)
Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok
a)2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u
b)2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u
c)2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.
(1)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než členského státu do Fondu 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(2)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(3)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(4)
Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.
Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července 2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5.
Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.