Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
Část 1
Organizace práce u soudů
Základy organizace Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce. Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.
(1)
Na trestním úseku zajistí předseda soudu v rozvrhu práce specializaci v řízení ve věcech
a)korupce úředních osob
b)korupce při veřejných zakázkách
c)korupce při veřejných soutěžích
d)korupce při veřejných dražbách.
(2)
Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu, zajistí specializace soudních oddělení a) na trestním úseku zejména v řízení ve věcech 1. mladistvých, 2. cizinců, 3. dopravní kriminality, 4. finanční a bankovní kriminality, 5. trestných činů vojenských, 6. závažné organizované kriminality (zejména účast na organizované zločinecké skupině a trestné činy spáchané organizovanou skupinou), 7. trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) a svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), 8. mezinárodní justiční spolupráce; b) na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech 1. péče soudu o nezletilé, 2. pozůstalostních, 3. duševního vlastnictví, 4. nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže, 5. veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 6. insolvenčních a restrukturalizačních, 7. směnečných a šekových, 8. pracovněprávních, 9. výkonu rozhodnutí a exekucí, 10. s cizím prvkem; c) na úseku správního soudnictví.
(3)
Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen a v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy. Rozvrh práce musí být veřejně přístupný též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1)
Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů určených rozvrhem práce.
(2)
Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli anebo justičnímu kandidátovi provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.
Úkony mimo soudní budovu
(1)
Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, obchodního závodu nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.
(2)
Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených bezpečnostních sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.
(4)
Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.
Část 2
Vymezení úkolů
Okruh soudních pracovníků Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů.
(1)
Vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka, soudního tajemníka, soudního vykonavatele a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda soudu.
Úkony konané justičními kandidáty Jednoduché úkony konané soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře
(1)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci)
a)dožádání v jednoduchých věcech
b)doručování soudních písemností osobám ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence a sepisování protokolu o tomto úkonu
c)sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech
d)rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé
e)rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení, nejde-li o náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, a hradit náklady spojené s účastí poškozeného v trestním řízení, včetně povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené státem přibranému zmocněnci poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu
f)opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody
g)rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu a o jiných zápočtech podle trestního zákoníku a trestního řádu
h)opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku
i)výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich
j)opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů
k)opatření k výkonu ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné výchovy, zabrání věci a zabrání části majetku
l)zajišťování podkladů pro rozhodování 1. o podmíněném zastavení trestního stíhání a schválení narovnání, 2. o tom, zda zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti, včetně držení a chovu zvířat nebo péče o ně, nebude vykonán, 3. o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled, 4. v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací, trestu domácího vězení a trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, 5. o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu, 6. o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a o umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou, 7. o osvědčení, 8. o zahlazení odsouzení
m)vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení
n)vyhotovování trestních listů a dodatečných zpráv pro Rejstřík trestů
o)rozhodnutí o výši odměny obhájce a zmocněnce poškozeného, kteří mají vůči státu nárok na odměnu, svědečného, znalečného, tlumočného, odměny konzultanta přibraného pro účely trestního řízení, odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení a o výši náhrad jejich výdajů
p)účast při návštěvách obviněných ve vazbě
q)kontrola korespondence obviněných
r)přibrání tlumočníka
s)pověření Probační a mediační služby.
(2)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci): a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů, b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech, c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem , elektronickým platebním rozkazem nebo rozkazem k vyklizení, f) vyžádání spisů správního orgánu podle § 250c odst. 1 o. s. ř. a doručení stejnopisu žaloby správnímu orgánu podle § 250c odst. 2 o. s. ř., g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání, h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání, i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení, j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu , evropského platebního rozkazu nebo rozkazu k vyklizení, k) úkony a rozhodování v řízení o pozůstalosti, nejde-li o ustanovení správce pozůstalosti nebo její části podle § 97 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. z. ř.“), o postup podle § 167 odst. 2 z. z. ř., o likvidaci pozůstalosti podle § 192 z. z. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 269 z. z. ř., o zrušení pověření notáře podle § 103 z. z. ř., o vyloučení notáře a jeho zaměstnanců podle § 104 z. z. ř., o pozůstalosti, jejíž obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o pozůstalosti, která se nachází v cizině, nebo o pozůstalosti po zůstaviteli, který žil v cizině, l) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti, osob nepřítomných nebo neznámých a právnických osob, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání, m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách, n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin, o) vyřizování jednoduchých věcí týkajících se veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení, q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř., r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř., s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř., t) úkony v insolvenčním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. tom, že dlužník není v úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech, u) úkony v restrukturalizačním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o 1. jmenování restrukturalizačního správce, 2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce, 3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce, 4. návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria, 5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria, 6. návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, 7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu, 8. skončení preventivní restrukturalizace, 9. návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu, v) protesty směnek a šeků.
(3)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci)
a)sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů
b)vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou
c)úkony při odstraňování vad podání, zejména výzvy k odstranění konkrétních vad a upozornění na následky spojené s jejich neodstraněním
d)úkony při přípravě jednání
e)doručení stejnopisu žaloby žalovanému a osobám zúčastněným na řízení, uložení žalovanému nebo jiným osobám anebo úřadům předložit ve stanovené lhůtě správní spisy a své vyjádření k žalobě nebo stanovisko k věci
f)vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a výzvy těmto osobám k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení
g)zjišťování pobytu žalobce v řízení ve věcech azylu nebo doplňkové ochrany
h)vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.
(4)
Soudní tajemníci mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.
(5)
Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.
(6)
Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.
(7)
Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.
(8)
Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.
(9)
Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce
a)sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení
b)přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání
c)vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí
d)oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci
e)v insolvenčním řízení sepisují do protokolu prohlášení podle § 18 odst. 3 insolvenčního zákona, vyznačují na originálech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku, doložku okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v podáních zveřejňovaných v insolvenčním rejstříku
f)v restrukturalizačním řízení vyznačují na prvopisech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu, doložku okamžiku zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v písemnostech (dokumentech) zveřejňovaných v restrukturalizačním rejstříku, na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu nebo ve sbírce listin obchodního rejstříku podnikatele
g)zasílají státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení řízení ve věcech podle § 8 odst. 1 z. z. ř.
Justiční kandidát v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou a) vedení jednání ve věci samé, b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku, c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo rozhodování v 1. řízení o úschovách, 2. řízení o umoření listin, 3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením, 4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání, 5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního nebo restrukturalizačního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání, d) rozhodování o předběžném opatření, e) rozhodování o prozatímní úpravě poměrů dítěte, f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva, g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání, h) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání, i) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění, j) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného, k) vydání potvrzení evropského exekučního titulu, l) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním, m) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci, n) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. tom, že dlužník je v úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. zrušení úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech, o) jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o 1. jmenování restrukturalizačního správce, 2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce, 3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce, 4. návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria, 5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria, 6. návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, 7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu, 8. skončení preventivní restrukturalizace, 9. návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu, p) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.
Justiční kandidát v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení, veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání, b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k zadržení, příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, příkazu k uchování dat nebo k znemožnění přístupu k nim, nařízení vydání zásilky, otevření vydané zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky a povolení použití operativně pátracích prostředků, c) rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízení, d) rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním řízení k provedení úkonů podle trestního řádu, f) úkonů soudce v přípravném řízení, g) rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled.
Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního kandidáta nebo soudního tajemníka
(1)
Proti rozhodnutí vydanému soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4 nebo justičním kandidátem ve věcech uvedených v § 6a a 6b lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.
(2)
Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.
Část 3
Nahlížení do soudních spisů a do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
(1)
Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků právnických a fyzických osob lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy podle zvláštního právního předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu. Pro nahlížení do soudního spisu je třeba předchozí objednání.
(2)
Je-li součástí spisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“), soud umožní jeho přehrání a pořízení jeho kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1. Záznam uložený v jednotném úložišti zvukových a obrazových záznamů (dále jen „jednotné úložiště záznamů“) lze přehrát a pořídit si jeho kopii také prostřednictvím časově omezeného dálkového přístupu.
(3)
Je-li spis veden v elektronické podobě (dále jen „elektronický spis“), lze do něj nahlížet, pořizovat z něho opisy a výpisy a přehrávat záznamy a pořizovat jejich kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1 nebo prostřednictvím dálkového přístupu, pokud to technická povaha systému, ve kterém je elektronický spis veden, umožňuje. Dálkový přístup je možný po prokázání totožnosti osoby s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.
Část 4
Příprava jednání, jednání a další úkony soudu
Předložení stejnopisů účastníky V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.
Důstojnost soudního jednání Seznam projednávaných věcí Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce), spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných starších osmnácti let a doba jednání.
(1)
Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.
(2)
Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.
(3)
Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.
(1)
Při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.
(2)
Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovupřiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.
(1)
Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.
(2)
K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.
(3)
Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.
(4)
Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).
(5)
Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.
(6)
Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.
(7)
Účastníkům a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.
(8)
Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno. Předseda senátu (samosoudce) je povinen účastníkům a dalším osobám zajistit možnost dodržet pitný režim.
(1)
V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.
(2)
Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane-paní-slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem.
(3)
V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.
(1)
Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň se všemi svými věcmi opustili.
(2)
Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.
(3)
Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.
(1)
Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.
(2)
Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o správní soudnictví, předseda senátu (samosoudce) poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o kasační stížnosti a možnosti výkonu rozhodnutí. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla vyzve státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na vyhotovení odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání zjednodušeného rozsudku (§ 129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.
(3)
Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o.s.ř. nemusí být odůvodněna.
(4)
Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.
Některé další úkony soudu
(1)
Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
(2)
Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.
Přibrání tlumočníka Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.
Předvolání některých osob k soudu
(1)
Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.
(2)
Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.
(3)
Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo zdravotnického zařízení, který také zajistí její předvedení.
(4)
Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává prostřednictvím ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž zajistí jeho účast, včetně doprovodu k jednání soudu.
Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.
Protokoly v řízení před soudem
(1)
Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.2) Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového záznamu v trestním řízení dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(2)
Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede osobní jméno a příjmení zaměstnance, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.
(3)
Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo jiná dohoda o předmětu řízení, dohoda pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, dohoda o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(4)
Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení žalovaného do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(5)
Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.
(6)
Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, případně zapisovatel či protokolující úředník pořídí zvukový záznam.
(7)
Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.
(8)
Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že rozhodnutí bylo učiněno bez přerušení jednání.
(9)
O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona1) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván.
Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním řízení
(1)
Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu.
(2)
V listinném spisu se záznam uchovává na technickém nosiči nebo na jednotném úložišti záznamů, které je elektronickým úložištěm spravovaným ministerstvem. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu, je-li to možné, nebo se ve spisu uvede, kde je technický nosič záznamu uložen nebo že je záznam uchováván na jednotném úložišti záznamů. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně se spisem.
(3)
V elektronickém spisu se záznam uchovává v systému, ve kterém je elektronický spis veden. Pro skartační řízení platí odstavec 2 věta poslední obdobně.
(4)
Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než českém jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, zapisovatel nebo tlumočník.
Rozhodnutí a další písemnosti soudu
(1)
Soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis; je-li však o věci veden listinný spis, předseda senátu (samosoudce) může rozhodnout, že se rozhodnutí nebo jiné písemnosti vyhotoví v elektronické podobě. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným osobám.
(2)
Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil.
(3)
Elektronicky vyhotovené rozhodnutí a další písemnosti soudu a jejich elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetí soudu. Podepsaný nebo zapečetěný elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
(4)
Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo kvalifikované elektronické pečetě soudu, a to společně s vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického časového razítka. Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.
(5)
Má-li být na podkladě rozhodnutí soudu proveden vklad do katastru nemovitostí, vyhotoví soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, z rozhodnutí výpis v elektronické podobě, který obsahuje
a)označení, že se jedná o výpis z rozhodnutí
b)označení soudu, který rozhodnutí vydal
c)označení rozhodnutí číslem jednacím
d)údaje o účastnících řízení, kterých se vklad týká
e)z výroku rozhodnutí jen tu část, která se vkladu do katastru nemovitostí týká
f)cenový údaj v případě, kdy tak stanoví jiný právní předpis
g)datum vydání rozhodnutí
h)údaje o právní moci rozhodnutí a
i)jméno a příjmení toho, kdo výpis vyhotovil, a jeho podpis.
(6)
Pokud má rozhodnutí, na jehož podkladě má být proveden vklad do katastru nemovitostí, jako součást obsahovat i právní jednání a text příslušného právního jednání nebyl v plném znění uveden ve výroku, soud k výpisu z rozhodnutí připojí příslušné právní jednání v plném znění.
(7)
Je-li součástí rozhodnutí geometrický plán, připojí se k výpisu z rozhodnutí. Je-li geometrický plán v listinné podobě, připojí se k výpisu z rozhodnutí, který soud vyhotoví v listinné podobě.
Použití úředního razítka
(1)
Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření péčí a zastupováním nezletilého, o ustanovení nebo jmenování opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního komisaře, pověření a nařízení exekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení, příkaz k vzetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na vyhotovování listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.
Vyznačení právní moci
(1)
Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.
(2)
Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční kandidát, asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.
(3)
Do elektronického spisu právní moc rozhodnutí vyznačí osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 a podepíše svým kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří jej kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí
(1)
Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinném výstupu z autorizované konverze elektronického rozhodnutí nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2a) (dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní moci s uvedením data, kdy nastala právní moc, a podpisem osoby, která doložku připojila.
(2)
Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinné konvertované verzi doložku vykonatelnosti rozhodnutí s podpisem osoby, která doložku připojila.
(3)
Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo doručeno rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí s doložkou o právní moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis rozhodnutí, jehož obsahem je doložka o právní moci a vykonatelnosti.
(4)
Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.
Podání
(1)
Nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání v listinné podobě, ačkoli byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.
(2)
Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.
(3)
Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby, kterou založí do elektronického spisu; autorizovaná konverze se neprovádí. Podání a jiné písemnosti v listinné podobě se založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).
(4)
Bylo-li podání nebo jiná písemnost doručena soudu jako součást datové zprávy, soud jej založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby a založí do listinného spisu; autorizovaná konverze se neprovádí.
(5)
Přílohy podání doručených soudu jako součást datové zprávy soud založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby, založí do listinného spisu a uloží do příslušného informačního systému. Předseda senátu (samosoudce) může vydat pokyn, aby některé přílohy podání doručeného do datové schránky nebyly převedeny do listinné podoby a založeny do listinného spisu. Listinnou konvertovanou verzi těchto dokumentů soud pořídí, jen je-li to nutné.
Rekonstrukce spisu
(1)
Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.
(2)
Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.
(3)
Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto šetření zachytí v protokole o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.
Elektronický spis Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k tomu určenému.
Vydávání úředních potvrzení Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po zaplacení soudního poplatku.
Vyžadování součinnosti
(1)
Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování (§ 8 tr. ř., § 128 o. s. ř., § 140 odst. 2, § 141 a 215 z. z. ř.).
(2)
Od orgánů obcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.
(3)
Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.
(4)
Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.
Část 5
Doručování
Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu
(1)
Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu.
(2)
V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1)
Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle zvláštního právního předpisu2a) (dále jen „datová schránka“) nebo požádá-li adresát o doručování na elektronickou adresu podle § 46 odst. 2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto adresátovi elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis nebo opis rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu, umožňuje-li to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu.
(2)
Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále jen „podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do elektronické podoby a zašle adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást datové zprávy; autorizovaná konverze se neprovádí.
(3)
Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle soud adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, obsah této datové zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné podobě, soud zašle listinnou verzi tohoto podání; autorizovaná konverze se neprovádí.
Vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb a jejich doručování
(1)
Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.
(2)
Vede-li se ve věci elektronický spis a soud doručuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce 1, zakládá se do elektronického spisu doručenka v elektronické podobě, kterou převede provozovatel poštovních služeb do elektronické podoby v souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě soud založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).
(3)
Vede-li se ve věci listinný spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a předá je k doručení. Provozovatel poštovních služeb přitom provádí autorizovanou konverzi u listinných stejnopisů rozhodnutí; u jiných písemností soudu se autorizovaná konverze provádí, stanoví-li tak předseda senátu. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.
Část 6
Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení
(1)
K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.
(2)
Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.3) Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.
(3)
U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob4), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem5) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.
(4)
Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka. Součástí nákladů řízení účastníka jsou rovněž nutná vydání a ušlý výdělek důvěrníka dítěte nebo podpůrce.
(1)
Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.
(2)
Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.6)
(1)
Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.
(2)
Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.
Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu.6)
(1)
Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce, důvěrníka dítěte a podpůrce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.
(2)
O náhradách poskytovaných znalcům, osobám podávajícím odborné vyjádření, tlumočníkům, překladatelům a konzultantům přibraným pro účely trestního řízení platí zvláštní předpisy.
Část 7
Trest domácího vězení
Soud může před uložením trestu domácího vězení požádat středisko Probační a mediační služby příslušné podle místa bydliště obviněného o opatření písemného slibu obviněného podle § 60 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“). Před podpisem písemného slibu je třeba obviněnému vysvětlit podstatu výkonu a kontroly trestu domácího vězení, způsob jeho součinnosti a jaká omezení jsou pro něho a osoby žijící s ním ve společném obydlí s tímto trestem spojena.
Obdrží-li soud písemný slib obviněného za okolností, z nichž není dostatečně patrné, že obviněnému je známa podstata trestu domácího vězení a s ním spojená omezení ve způsobu jeho života, soud před uložením tohoto trestu obviněného poučí nebo pověří tímto úkonem Probační a mediační službu.
(1)
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis spolu s nařízením výkonu trestu a dostupnými kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt, příslušnému středisku Probační a mediační služby.
(2)
Opisy všech rozhodnutí týkající se trestu domácího vězení zašle soud po právní moci středisku Probační a mediační služby.
Zjistí-li soud, že obviněný, který je ve vazbě nebo odsouzený, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, má zároveň vykonávat trest domácího vězení, vyrozumí bezodkladně o této skutečnosti soud, který trest domácího vězení uložil.
Část 8
Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení
Předběžné opatření Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane vykonatelným, zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo vede trestní řízení, a orgánu, který se bude podílet na jeho realizaci. To platí obdobně i pro další rozhodnutí týkající se uloženého předběžného opatření.
Peněžitá záruka
(1)
Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.
(2)
Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.
Výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí Na postup při výkonu rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části se přiměřeně použije § 34b.
Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody
(1)
Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.
(2)
Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody bez zbytečného odkladu odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.
(3)
U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů.9)
(4)
U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření územní odbor krajského ředitelství Policie České republiky, městské ředitelství Policie České republiky nebo obvodní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.
(5)
Věznice pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního opatření odnětí svobody školskému zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“) nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.
(6)
Věznice sdělí soudu, který nařídil výkon trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, zda odsouzený nastoupil ve stanovenou dobu jeho výkon. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, věznice neprodleně potvrdí příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody a sdělí soudu informaci o předpokládaném datu nástupu. O přemístění odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá věznice, v níž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody Jestliže soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za převýchovu odsouzeného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 3 tr. ř. předseda senátu sdělí zájmovému sdružení občanů, zda a jaká přiměřená povinnost, přiměřené omezení nebo výchovné opatření byly odsouzenému uloženy; zároveň požádá, aby podle jejich obsahu zaměřilo své výchovné působení, sledovalo jejich dodržování odsouzeným a v případě jejich porušení bez zbytečného odkladu informovalo soud. Předseda senátu zájmové sdružení občanů rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště odsouzeného.
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního opatření odnětí svobody Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí svobody.
Výkon trestu obecně prospěšných prací
(1)
Opis vykonatelného rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, zašle předseda senátu příslušnému středisku Probační a mediační služby spolu s kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt.
(2)
Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí Probační a mediační službu a požádá ji, aby poskytla poskytovatelům obecně prospěšných prací odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na jejich provedení.
Výkon ochranného léčení ústavního
(1)
Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 99 odst. 6 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření.
(2)
Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.
(3)
Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, nařídí předseda senátu (samosoudce) její dodání do zdravotnického zařízení územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky podle místa bydliště nebo pobytu osoby. Není-li bydliště osoby, jíž bylo léčení uloženo, známo, příkaz k dodání do výkonu ochranného léčení v ústavní formě se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.
(4)
Je-li výkon ochranného léčení ústavního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
Výkon ochranného léčení ambulantního
(1)
Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 99 odst. 6 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.
(2)
Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.
(3)
Je-li výkon ochranného léčení ambulantního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody
(1)
Jestliže u odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, je léčení vykonáváno ve věznici, a nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení (§ 99 odst. 7 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo léčení ukončeno (§ 99 odst. 6 tr. zák.), podá věznice dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.
(2)
Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, věznice jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.
Výkon ochranné výchovy
(1)
Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle předseda senátu (samosoudce) nařízení jejího výkonu, opis rozhodnutí, kterým byla uložena, a opis znaleckého posudku z oboru psychiatrie nebo psychologie, pokud byl v dané věci vypracován. Předseda senátu (samosoudce) zároveň požádá, aby toto výchovné zařízení informovalo o nástupu ochranné výchovy soud pro mládež, který výkon ochranné výchovy nařídil, a aby v pravidelných termínech, které stanoví, informovalo okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o průběhu výkonu ochranné výchovy, zejména o skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(2)
Výkon rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, provádí soud za účasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který předseda senátu (samosoudce) požádá, aby v pravidelných termínech, které stanoví, informoval okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o změně poměrů osoby, které byla ochranná výchova uložena, a dalších skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(3)
Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění z ochranné výchovy nebo o předvedení osoby, které byla ochranná výchova uložena, k výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo trestu odnětí svobody.
Část 9
Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech
Oddíl 1
Obecná ustanovení
(1)
O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další řízení koná samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník, popřípadě v rozsahu pověření jiný zaměstnanec soudu.
(2)
Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí zaměstnanci určení k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé). Jednoduchými úkony mohou být pověřeni předsedou soudu i jiní zaměstnanci.
(3)
Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího soudního úředníka; v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo vyššího soudního úředníka pokyny.
Působnost vykonavatelů
(1)
Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění, zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí všechny úkony, jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.
(2)
Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony: a) prodej movitých věcí při likvidaci pozůstalosti prováděný soudem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 232 odst. 1 písm. a) z. z. ř.), b) úkony spojené s odnětím dítěte (§ 504 z. z. ř.), c) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření (§ 493 až 497 z. z. ř.), d) úkony spojené s realizací výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv povinného spočívajících ve vydání nebo dodání věci (§ 320 o. s. ř.), e) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, f) osobní prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a jiných schránek (§ 325a o. s. ř.), g) soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.), h) prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b o. s. ř.), i) zajištění sepsaných věcí (§ 327 o. s. ř.), j) označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3 o. s. ř.), k) pojetí věci do soupisu zápisem do protokolu (§ 327a odst. 1 o. s. ř.), l) odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328 o. s. ř.), m) prodej pohledávek a prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 314b odst. 1 a § 329 odst. 1 o. s. ř.), n) vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným věřitelům, popřípadě složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a o. s. ř.), o) vydání odebraných peněz oprávněnému nebo jejich složení u soudu (§ 333 o. s. ř.), p) jednání potřebná k uplatnění práv z cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či listin představujících právo na splacení dlužné částky (§ 334 o. s. ř.), q) úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (§ 334a o. s. ř.), r) jednotlivé úkony při dražbě nemovité věci a závodu (§ 336h odst. 1 a § 338u odst. 1 o. s. ř.), s) podání návrhu k vymožení potřebných částek proti vydražiteli (§ 336n odst. 3 o. s. ř.), t) vyklizení nemovitých věcí, staveb, bytů a jiných místností, odevzdání vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku jeho domácnosti, předání vyklizených věcí do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli, prodej nevyzvednutých věcí a rozdělení výtěžku tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.), u) zničení zjevně bezcenné věci (§ 341 odst. 4 o. s. ř.), v) odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému, nebo tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému (§ 345 o. s. ř.), w) úkony spojené s realizací rozhodnutí prodejem movité věci podle § 348 o. s. ř., x) úkony směřující k obnovení předešlého stavu podle § 351a o. s. ř.
Vyrozumění účastníka o výkonu
(1)
Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý úkol proveden.
(2)
Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím úkonu dříve, než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom povinný předem dozvěděl, ledaže je vyrozumění povinného před úkonem výslovně předepsáno.
(3)
Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo, kde má být úkon výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti, pokud zákon nestanoví, že výkon rozhodnutí lze provést jen za přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.
Opatření k zachování pořádku při výkonu rozhodnutí Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby byl při provádění výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které hrubě ruší výkon, může vykázat z místa jeho provádění. Jsou-li pro to důvody stanovené zvláštním předpisem, může požádat nejbližší policejní orgán o poskytnutí ochrany.
Protokol o úkonu
(1)
O každém úkonu vykonavatel pořídí záznam nebo sepíše stručný protokol. Ve věcech podle § 68 odst. 1 vykonavatel vždy sepíše protokol nebo pořídí zvukově obrazový záznam.
(2)
Protokol má zejména obsahovat
a)označení soudu
b)místo, datum, čas a předmět úkonu
c)osobní jména a příjmení zaměstnanců soudu, kteří se zúčastnili úkonu, osobní jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a osobní jména a příjmení dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a 54 přítomny
d)stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané návrhy
e)doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných písemností (§ 28a)
f)zjištění osobního jména, příjmení a adresy manžela povinného nebo spoluvlastníků povinného.
(3)
Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno ještě na místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol účastníci, jejich zástupci, dále ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a osoby přibrané k úkonu; dále podepíší protokol ti, jejichž prohlášení je nutno uvést v protokolu.
(4)
Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně podle poznámek učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám. Takto nelze postupovat, má-li být protokolem osvědčen příjem peněz nebo věcí nebo má-li protokol podepsat osoba přibraná k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu nebo doručuje-li písemnost při úkonu.
(5)
Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem, poznamená se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená se to v protokolu a vyznačí se důvody, které uvedl.
(6)
Pořizuje-li se o průběhu prohlídky bytu a jiných místností záznam, je třeba pořídit zvukově obrazový záznam, který obsahuje datum a čas, v němž pořizování záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k nimž při prohlídce bytu a jiných místností dochází.
Oddíl 2
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
Příprava výkonu Je-li to vzhledem k osobám účastníků účelné, vyšší soudní úředník či soudní tajemník vyzve oprávněného, aby sdělil číslo bankovního účtu, na který mu má být zaslána peněžní částka získaná výkonem. Dotázáním na evidence majetku zjistí movité věci povinného (např. evidence cenných papírů či motorových vozidel).
Soupis na místě samém
(1)
Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité věci.
(2)
Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci, které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci.
(3)
Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný. Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.
Práva jiných osob
(1)
Tvrdí-li osoba přítomná při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, nebo se jedná o věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí, provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku s příslušenstvím. Soupis se neprovede, pokud je na místě nepochybně prokázáno, že tyto věci nepatří povinnému.
(2)
Tvrzení osoby přítomné při soupisu podle odstavce 1 je třeba poznamenat v protokolu. Přitom uvede vykonavatel osobní jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště této osoby a osoby, které podle tvrzení osoby přítomné při soupisu náležejí sepsané věci, pokud byly tyto údaje uvedeny, a právní důvod, ze kterého je uplatňováno právo na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát poučení, jakým způsobem lze tvrzená práva uplatnit (§ 267 o. s. ř.).
Označení věcí
(1)
Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození nebo znehodnocení.
(2)
V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným, spisová značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc pojata do soupisu.
(3)
Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána, vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon rozhodnutí zastaven, dražba skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř. nebo věc převzata oprávněným podle § 330 odst. 4 o. s. ř.
Prohlídka bytu a jiných místností povinného a osobní prohlídka povinného
(1)
K otevření bytu, sídla nebo jiné místnosti, skříně nebo jiné schránky povinného je třeba přibrat zámečníka.
(2)
Po skončení prohlídky musí být dveře bytu, sídla nebo jiné místnosti povinného opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě uloženy na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto osoby. O tom, kde si mohou klíče vyzvednout, musí být dotčené osoby vyrozuměny. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné schránky opět uzavřou.
(3)
Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.
Přibrání vhodné osoby Je-li to potřebné, zejména vzhledem k okolnostem případu, vykonavatel přibere k provádění soupisu věcí vhodnou osobu a v protokolu, případně záznamu uvede její osobní jméno, příjmení a bydliště; osoba protokol rovněž podepíše.
Věci povinného u jiné osoby
(1)
Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten je vydat, nesmí vykonavatel takové věci pojmout do soupisu.
(2)
Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má, omezí se úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu. Kdo učinil takové prohlášení, podepíše protokol o úkonu.
Soupis věcí
(1)
V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší.
(2)
V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména
a)pro které oprávněné se soupis provádí
b)jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě dosáhnout
c)zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí nebo exekuci nařízené nebo vedené soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy
d)které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na místě a označeny
e)zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného a kdo je oprávněným z těchto práv
f)jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí
g)zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, včetně příslušenství.
(3)
Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.
(4)
Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.
(5)
Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí třetí osoba, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána. Vykonavatel takovou věc ze soupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.
Postup při soupisu peněžních prostředků v cizí měně Peněžní prostředky v cizí měně vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu ke koupi.
Zajištění movitých věcí
(1)
Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného, která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.
(2)
Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.
Dražba movitých věcí
(1)
Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50 Kč. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je nižší.
(2)
Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.
(3)
Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 2 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
Postup při soupisu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či listin představujících právo na splacení dlužné částky
(1)
Akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel sepíše, i bez návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu. Je-li údaj o cenném papíru nebo jiné listině představující právo na splacení dlužné částky znám z rejstříku, seznamu nebo jiné evidence, vykonavatel věc sepíše postupem podle § 327a o. s. ř.
(2)
Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel sepíše postupem podle § 327a o. s. ř., jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení nebo na základě zprávy centrálního depozitáře nebo osoby vedoucí jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány. V protokolu o soupisu vykonavatel uvede, jaké cenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu nesmí nakládat.
Zpeněžení cenných papírů
(1)
Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.
(2)
Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny soudce.
(3)
Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo imobilizovaných cenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí soudce.
Hotové peníze
(1)
Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující částku odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, uvede je v soupisu, povinnému je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně vystaví potvrzení.
(2)
Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu a neprodleně je odevzdá oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví povinnému potvrzení.
(3)
Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o zaplacení.
(1)
Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele (§ 331a o. s. ř.), soud vyzve věřitele, aby listinami doložili své právo k movité věci a den vzniku tohoto práva (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).
(2)
O rozvrhu výtěžku z prodané věci, na které vázlo uvedené právo, rozhodne soud usnesením.
Dražba movitých věcí provedená elektronicky Pro dražbu movitých věcí provedenou elektronicky platí § 62a obdobně.
Oddíl 3
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat přesné označení nemovité věci, která má být prodána, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na příslušenství a součásti nemovité věci, včetně movitých věcí, které tvoří příslušenství nemovité věci, a má-li být prodána nemovitá věc, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
V bytě nacházejícím se v prodávané nemovité věci může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm trvale bydlí.
(1)
Při dražbě nemovité věci (§ 336i a 336j o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1000 Kč. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.
(2)
Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
Dražba nemovité věci provedená elektronicky
(1)
Rozhodne-li soud provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na internetové stránce, na které se dražba bude konat, soud zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuce.
(2)
Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou
a)před vyšším soudním úředníkem nebo vykonatelem po prokázání totožnosti platným dokladem totožnosti
b)úředně ověřeným podpisem, nebo
c)uznávaným elektronickým podpisem.
(3)
Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého nelze zjistit jeho totožnost.
(4)
Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Soudce nevyzývá dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep.
(5)
Je-li v posledních 5 minutách před časem ukončení dražby učiněno podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání 5 minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím končí.
(6)
Bezprostředně po ukončení dražby soudce udělí příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
(7)
O provedené dražbě se pořizuje protokol, ve kterém se uvedou a) údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) a b) a označení oprávněného a povinného, b) stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1, c) seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle odstavce 3, d) přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která příhoz učinila, e) údaje o skutečnostech podle odstavce 6.
Postižení závodu
(1)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2)
Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovité věci.
(3)
Usnesení o příklepu se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy bylo vydáno.
(4)
Oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, se vyvěsí na úřední desce soudu nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby.
(5)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.
(6)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají této nemovité věci.
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu musí obsahovat přesné označení závodu, který má být postižen, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na jmění, které slouží provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu, a má-li být postižen závod, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
(1)
Správcem závodu ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde je prodávaný závod. Jinou osobu soud ustanoví správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, jestliže splňuje podmínky pro zapsání do seznamu insolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) a jestliže s ustanovením správcem závodu souhlasí.
(2)
Při výběru správce závodu soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.
V prodávaném závodu může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz závodu.
(1)
Při dražbě závodu (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání. Dražba závodu pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep.
(2)
Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
(1)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2)
Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě závodu.
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.
(4)
Byl-li výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají tohoto závodu.
Oddíl 4
Výkon rozhodnutí vyklizením
Při určení dne a času výkonu rozhodnutí vyklizením se přihlédne k vhodnosti denní doby, kdy má být vyklizení provedeno, a ke klimatickým podmínkám, které lze v den vyklizení předvídat, aby vyklizením nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, které mají být vykázány.
Zjistí-li vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti (dále jen „vyklizení bytu“), že ten, kdo má být vykázán, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.
Jsou-li při výkonu rozhodnutí vyklizením z vyklizovaného objektu odstraněny věci, které jsou zjevně bezcenné, a vyklizení není přítomen nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věci odmítnuto, soud věci zdokumentuje tak, že je vyfotografuje nebo pořídí jejich zvukově obrazový záznam. Nařízení zničení věci se uvede v záznamu, případně protokolu o vyklizení.
Oddíl 5
Jiné způsoby výkonu rozhodnutí
Odebrání movitých věcí povinnému
(1)
Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, provede se tím, že vykonavatel ji odejme spolu s příslušnými doklady povinnému nebo tomu, kdo ji má u sebe a je ochoten ji vydat a odevzdá ji oprávněnému (§ 345 o. s. ř.). Nenajde-li vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem, kde věc je, popřípadě co se s ní stalo.
(2)
Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo, vyrozumí vykonavatel příslušný dopravní inspektorát, u něhož je toto motorové vozidlo zapsáno v evidenci.
(3)
Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena osobní prohlídka povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných místností jím užívaných, postupuje se obdobně podle § 53.
Výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé
(1)
Výkon předběžného opatření upravujícího poměry dítěte, prozatímního rozhodnutí upravujícího prozatímní úpravu poměrů dítěte, rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, kterým může být předsedou soudu určen i vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce. Výkon podle věty první může provést i soudce určený rozvrhem práce.
(2)
Bližší podrobnosti výkonu rozhodnutí nebo dohody podle odstavce 1 upravuje instrukce ministerstva.
Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí
(1)
Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce (dále jen „soudní orgán“). Vyžadují-li okolnosti případu provedení výkonu mimo pracovní dobu soudu, pak úkon uskuteční přímo soudce, který takové předběžné opatření nařídil.
(2)
Výkon rozhodnutí předběžného opatření, aby povinný opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, se provede tak, že vykonavatel na základě rozhodnutí o předběžném opatření v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a uloží je u soudu; popřípadě na základě rozhodnutí o předběžném opatření zakáže povinnému setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soudní orgán zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání, případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu, a to jednorázově, nikoliv opakovaně. Oprávněný musí být o provedení úkonu předem informován. Při vyzvedávání věcí povinným musí být soudní orgán přítomen.
(3)
Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, vyrozumí vykonavatel oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí povinného o právu požádat během trvání předběžného opatření o vyzvednutí si shora uvedených věcí.
Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy k vymáhání výživného Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, uvede se v usnesení též osobní jméno a příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.
Oddíl 6
Exekuční řízení
Soud vydá nové pověření podle § 43a exekučního řádu, pokud zjistí, že pověření obsahuje chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. V novém pověření zároveň uvede, že pověření nahrazuje dříve vydané pověření.
Oddíl 7
Dohled nad nezletilými, ústavní výchova, pěstounská péče a dohled nad opatrovníkem osob omezených ve svéprávnosti
(1)
U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohled nebo jimž uložil omezení bránící škodlivým vlivům na jejich výchovu, vyžaduje soud prvního stupně v pravidelných obdobích, nejméně jednou za šest měsíců, zprávy o výchově nezletilého a jeho chování od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školy nebo internátu, popřípadě požádá při nařízení dohledu o pravidelné podávání takových zpráv v určených obdobích.
(2)
Byla-li nařízena ústavní výchova, může soud při přezkoumávání, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření, vykonat návštěvu zařízení pro výkon ústavní výchovy, nebo požádat soud, v jehož obvodu se vykonává ústavní výchova, aby soudce návštěvou v zařízení pro výkon ústavní výchovy zjistil skutečnosti potřebné pro přezkoumání, zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy, a podal dožadujícímu soudu zprávu o výsledku návštěvy.
(1)
Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud pěstounovi, aby v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal soudu zprávu o svěřeném dítěti, zejména o jeho zdravotním stavu a postupu výchovy.
(2)
Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu je dítě v pěstounské péči, zprávu, jak je pěstounská péče vykonávána, jakým způsobem se vyvíjejí vztahy mezi dítětem v pěstounské péči a jeho rodiči a jak se vyvíjejí rodinné a sociální poměry rodičů z hlediska možnosti převzetí péče o dítě.
Byl-li osobě omezené ve svéprávnosti jmenován soudem opatrovník, uloží soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, zprávu o činnosti opatrovníka. Ve zprávě o činnosti opatrovník uvede přehled o nakládání s majetkem opatrovance, zda je opatrovanec v nějakém zařízení nebo jak a kde bydlí, rámcově jaký je zdravotní stav opatrovance, jakým způsobem plní opatrovník své povinnosti a další podstatné okolnosti, které mu soud uložil. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka soud přezkoumá.
Část 10
Řízení o pozůstalosti
Pověření a činnost notáře
(1)
Soud příslušný k řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní soud“) předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře (dále jen „soudní komisař“), bezodkladně příslušný spis.
(2)
Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí čtvrté až šesté.
(3)
Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního komisaře pozůstalostní soud.
(4)
Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost pozůstalostnímu soudu k vyvěšení, a to v listinné i elektronické podobě.
(5)
Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu ustanoven zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen, za součinnosti pozůstalostního soudu. Příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení zástupce předá příslušnému okresnímu soudu.
(6)
Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu ustanoven náhradník notáře nebo je-li na jeho místo jmenován jiný notář, převezmou tito za součinnosti pozůstalostního soudu nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen. To platí i v případě, že věci přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře. Příslušnému okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář zahájil činnost. Náhradník notáře vykonává úkony soudního komisaře svým jménem.
(7)
Do spisu vedeného v řízení o pozůstalosti se založí listina, z níž vyplývá převzetí věci podle odstavce 5 nebo 6.
Zjišťování v evidencích
(1)
Zjišťování v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.
(2)
Zjišťování v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu vedené Komorou podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně poté, co bylo v řízení zjištěno, že u zůstavitele v době smrti trvalo manželství nebo jeho manželství dříve zaniklo.
(3)
Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu13) se založí do spisu.
(1)
V protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. se ohledně právních jednání pro případ smrti zejména uvede, v jaké formě je listina sepsána, zda není poškozena nebo opravována, zda neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost, datum listiny a identifikační údaje o osobách uvedených v listině. Jedná-li se o notářský zápis, uvede se dále jméno, příjmení a sídlo notáře, který zápis sepsal, a rejstříkové označení notářského zápisu.
(2)
V protokolu sepsaném podle § 144 odst. 3 z. z. ř. se uvede, že soudní komisař vyjmul listinu z obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a že listinu přečetl. Dále se v protokolu uvedou údaje podle odstavce 1 věty první a stanoviska osob podle § 144 odst. 3 z. z. ř.
(1)
Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně, uvede se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno, příjmení, datum narození a bydliště této osoby (dále jen „předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina uložena nebo nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.
(2)
Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení předkladatele sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu prohlášení předkladatele, zda byla listina sepsána nebo podepsána vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání byl přítomen.
(3)
Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby, zjišťuje se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se také datum jejich smrti.
(4)
V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí listiny a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.
(1)
Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal více právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba zjistit stav a obsah všech.
(2)
Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. najevo až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře podle § 101 z. z. ř. nevztahuje.
(1)
Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1 z. z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav a obsah byl zjištěn, a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo soudní komisař, u nichž je listina uložena, umožní nahlédnutí do ní jen účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.
(2)
Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně listiny vypracoval znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízení. Na místo zapůjčené listiny se do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu, popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.
Manželské smlouvy
(1)
Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je uložena u soudního komisaře, postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.
(2)
Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn manželský majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu není evidována.
Předběžné šetření V rámci předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. soudní komisař zejména provede výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o osobních a majetkových poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech jeho pohřbení, případně o jeho právních jednáních pro případ smrti, a vyhotoví o tom protokol.
Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.
(1)
Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále jen „byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do tohoto bytu. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit případné porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.
(2)
Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.
Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle § 150 odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.
Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti
(1)
Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.
(2)
Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.
Zaplacení zálohy soudnímu komisaři Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.
Rozhodnutí o dědictví
(1)
V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o pozůstalosti pozůstalostním soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. V poučení o odvolání se jako místo k podání odvolání uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1 notářského řádu, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.
(2)
Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.
(3)
Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.
Návrh rozhodnutí Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí a jiných úkonů soudu podle § 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh rozhodnutí či jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.
Oznamovací povinnost
(1)
Bylo-li rozhodnutím o dědictví potvrzeno nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí, splní soudní komisař oznamovací povinnost podle § 190 odst. 1 z. z. ř. zasláním výpisu z rozhodnutí o dědictví (dále jen „výpis o dědictví“) příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu.
(2)
Výpis o dědictví se vyhotoví jen v elektronické podobě a obsahuje
a)označení, že se jedná o výpis o dědictví
b)označení soudu a soudního komisaře, který rozhodnutí vydal
c)označení rozhodnutí spisovou značkou a údaje o zůstaviteli
d)z výroku rozhodnutí jen tu část, která se týká nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem
e)místo a datum vydání rozhodnutí
f)údaj o právní moci rozhodnutí a
g)jméno a příjmení toho, kdo výpis o dědictví vyhotovil, a jeho elektronický podpis.
(3)
Je-li součástí rozhodnutí o dědictví geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků, geometrický plán se k výpisu o dědictví připojí v elektronické podobě.
(4)
Soudní komisař zašle výpis o dědictví s využitím webové aplikace zveřejněné za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(5)
Došlo-li v rámci řízení o pozůstalosti ve vztahu k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí k vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, ke zřízení věcného práva k věci cizí, k nabytí pohledávky zajištěné zástavním právem, ke zřízení svěřenského nástupnictví, k vydání majetku nepatrné hodnoty nebo k jiné skutečnosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, postupuje soudní komisař obdobně podle odstavců 1 až 4.
Likvidace pozůstalosti Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.
Opravné prostředky
(1)
Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis pozůstalostnímu soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k provedení potřebných úkonů podle věty první.
(2)
Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.
(3)
Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.
(4)
Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.
(5)
Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k dispozici pozůstalostní spis, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení pozůstalostnímu soudu.
Předání spisu soudu Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o pozůstalosti předá soudní komisař spis bezodkladně pozůstalostnímu soudu.
Část 11
Rozvrh pověřování notářů
(1)
Rozvrh pověřování úkony v řízení o pozůstalosti podle § 100 odst. 1 z. z. ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.
(2)
Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména
a)seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo
b)označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci
c)způsob pověřování notářů úkony v řízení o pozůstalosti
d)způsob určení notáře, který bude pověřen, zruší-li soud pověření notáře podle § 104 z. z. ř., bude-li pověřený notář vyloučen podle § 105 z. z. ř. nebo byla-li soudem nařízena výměna notáře podle § 131 z. z. ř.
Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o pozůstalosti může být založen a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů tvořených obcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě trvalého pobytu zůstavitele nebo jiném hledisku uvedeném v § 98 z. z. ř., nebo b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o pozůstalosti v závislosti na datu narození nebo smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, anebo c) na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).
(1)
Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.
(2)
Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.
(1)
Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.
(2)
Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.
Část 12
Úschovy v řízení o pozůstalosti
Oddíl 1
Úschovy u soudu
Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.
V případě, že byl předmět úschovy uložen u schovatele, při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.
Oddíl 2
Úschovy u soudního komisaře
(1)
Přijímá-li soudní komisař do úschovy peníze v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, poskytne složiteli údaje potřebné ke složení na účet soudu.
(2)
Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o pozůstalosti.
(1)
Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.
(2)
Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.
(3)
Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.
Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o pozůstalosti, že předmět úschovy nepatřil zůstaviteli, vydá předmět úschovy oprávněné osobě.
Část 13
Řízení o úschovách
(1)
Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.
(2)
K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.
(1)
Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy
a)peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky
b)vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí
c)ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.
(2)
Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.
(1)
Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u banky.
(2)
Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč a drobných movitých věcí nepatrné ceny.
(1)
Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(2)
Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
(1)
Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.
(2)
Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 299 z. z. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)
Část 14
Řízení o umoření listin
Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.
(1)
Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.
(2)
Usnesení podle § 307 odst. 1 a 2 z. z. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 313 odst. 3 z. z. ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.
Část 15
Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení
(1)
K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) nebo k dodržení lhůt uvedených v § 69, 76a, 77, 83, 83a, 88, 88a, 88m, 158a, 158d, 158e, 179b a 314b tr. ř., § 81, § 96 odst. 3, § 143 odst. 3, § 144 odst. 2, § 208 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, § 75c odst. 2 o. s. ř. a § 404, 456 a 462 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k telekomunikační a výpočetní technice, jejíž použití je potřebné k plnění stanovených úkolů, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče soudu o nezletilé nebo ve věcech předběžných opatření, a použití kulatého úředního razítka.
(2)
K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 405 a 452 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 493 a 497 z. z. ř.; dosažitelnost není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.
(3)
Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout, usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.
(4)
Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.
(1)
Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, operačnímu středisku krajského ředitelství Policie České republiky a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v obvodu soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Písemnosti určené soudu se po dobu dosažitelnosti doručují do sídla soudu, pokud předseda soudu nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne s těmito orgány jiný způsob doručování písemností.
(2)
Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle § 452 z. z. ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.
(1)
Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce obviněnému, vydat příkaz k domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon za účasti soudce, provádět sledování osob a věcí, které je podmíněno povolením soudce, ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo vyslechnout zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na potrestání, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a.
(2)
Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 5 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.
(3)
Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.
(4)
Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho skončení do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém úkonu, který si za tím účelem od policejního orgánu nebo státního zástupce provádějícího úkon vyžádá.
(1)
Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.
(2)
Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.
(1)
Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení.
(2)
Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.
Jednací řád pro vrchní soudy Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy.
Část 17
Závěrečná ustanovení
Zrušují se 1. instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č. j. 417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č. j. 354/75 - LO, instrukce č. j. 826/78 - LO, instrukce č. j. 24/83, instrukce č. j. 852/90 - L a instrukce č. j. 1436/91 - OOD, 2. ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.