Zákon o ochraně spotřebitele
o ochraně spotřebitele
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět a rozsah úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie48) a upravuje
a)některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele
b)mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
c)působnost veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele, včetně působnosti správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, a
d)oprávnění podávat zástupné žaloby.
(2)
Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb spotřebiteli.
Vymezení některých pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání
b)prodávajícím podnikatel,4) který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby
c)výrobcem podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást, vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil
d)dovozcem podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie
e)dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky
f)výrobkem věc, včetně práv a závazků s touto věcí souvisejících
g)službou jakákoliv podnikatelská činnost, včetně práv a závazků s touto činností souvisejících
h)obuví výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i když jsou prodávány samostatně
i)hlavními částmi obuvi součásti nebo dílce používané k výrobě obuvi, které tvoří: 1. vrchní část obuvi jako sestava součástí vnější části svršku, která je připevněna k podešvi nebo mezipodešvi, 2. stélka a podšívka, které jsou sestavou stélky a podšívky svršku, tvořící vnitřní část obuvi, 3. podešev jako spodní část obuvi, připevněná ke svršku, která je vystavena oděru při používání obuvi
j)usní vyčiněná kůže, jejíž vláknitá struktura zůstala zachována a u níž tloušťka konečné povrchové úpravy je menší než 0,15 mm včetně
k)povrstvenou usní useň s nánosem vrstvy, která je menší než třetina celkové tloušťky usně, ale je větší než 0,15 mm
l)křišťálovým sklem sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý, oxid zinečnatý a oxid draselný samostatně nebo v kombinaci, a to v množství stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis upraví i další technické podrobnosti
m)výrobkem porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí 1. padělek, jímž je výrobek, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu,4b) dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení, 2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek, který je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů,4c) 3. výrobek, porušující práva majitele patentu4d) nebo užitného vzoru4e) nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu,4d) 4. výrobek, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení,4f)
n)obchodní praktikou způsob chování prodávajícího spočívající v konání, opomenutí, prohlášení, obchodním sdělení včetně reklamy a uvedení na trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku nebo služby spotřebiteli
o)odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti
p)nabídkou ke koupi obchodní sdělení, které způsobem vhodným pro použitý typ obchodního sdělení uvádí informace o výrobku nebo službě a cenu a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi
q)rozhodnutím ohledně koupě rozhodnutí spotřebitele o tom, zda, jak a za jakých podmínek výrobek nebo službu koupí, zda za ně zaplatí najednou nebo částečně, zda si je ponechá nebo neponechá nebo zda ve vztahu k nim uplatní právo vyplývající ze smlouvy, ať již se spotřebitel rozhodne jednat nebo zdržet se jednání
r)podstatným narušením ekonomického chování spotřebitele použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil
s)nepatřičným ovlivňováním využívání silnější pozice prodávajícího vůči spotřebiteli způsobem, který významně omezuje jeho schopnost učinit informované rozhodnutí, a to i bez použití fyzické síly nebo hrozby jejího použití
t)přeshraničním sporem spor z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb, jestliže má spotřebitel v době, kdy si objednává výrobek nebo službu, bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je stát, v němž je usazen prodávající
u)spotřebitelskou soutěží soutěž, anketa nebo jiná akce o ceny pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby
v)zástupnou žalobou hromadná žaloba a návrh na nařízení předběžného opatření podle zákona o hromadném občanském řízení soudním, žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu a jiný obdobný návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření podaný v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v zájmu skupiny spotřebitelů právnickou osobou k tomu určenou tímto státem, vystupuje-li tato právnická osoba v řízení jako žalobce.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)pořadím relativní důležitost připisovaná výrobkům a službám, jak je prodávající představuje, uspořádává nebo oznamuje, bez ohledu na technologické prostředky používané pro představení, uspořádání nebo oznámení
b)on-line tržištěm služba umožňující spotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem
c)poskytovatelem on-line tržiště podnikatel umožňující spotřebiteli využití on-line tržiště.
(3)
Prodávajícím se pro účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.
Část 2
POVINNOSTI PŘI PRODEJI VÝROBKŮ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb
(1)
Prodávající je povinen
a)prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů
b)prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé
c)prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy6) a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu,6a)
d)při prodeji výrobků používat měřidla, která splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím oblast metrologie5).
(2)
Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující přímé náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.
Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Prodávající, který v souvislosti s uzavřenou smlouvou používá pro komunikaci se spotřebitelem veřejnou komunikační službu, nesmí použít takovou službu, jejíž využití by pro spotřebitele znamenalo účtování vyšších cen, než je běžná cena hovoru1a).
Ustanovení § 3 odst. 2 a § 3a se nepoužijí na smlouvy uvedené v § 1840 písm. a), b), d) až g), i) a j) a v § 1852 občanského zákoníku.
Nekalá obchodní praktika
(1)
Obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny.
(2)
Obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem, který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně.
(3)
Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle § 5b. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona.
(4)
Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje.
Klamavá konání
(1)
Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2)
Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně
a)existence a podstaty výrobku nebo služby
b)hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou údaje o jejich dostupnosti, výhodách, rizicích, provedení, složení, příslušenství, poprodejním servisu a vyřizování reklamací a stížností, výrobním postupu a datu výroby nebo dodání, způsobu dodání, způsobilosti k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikaci, zeměpisném nebo obchodním původu, očekávaných výsledcích jejich použití nebo výsledcích a provedených zkouškách nebo kontrolách
c)rozsahu závazku prodávajícího, motivu pro obchodní praktiku a podstaty prodejního postupu, prohlášení nebo symbolu týkajících se přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení prodávajícího nebo výrobku nebo služby
d)ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody
e)nutnosti servisu, náhradního dílu, výměny nebo opravy
f)podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání, nebo
g)práv spotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení kupní ceny vyplývajících z práv z vadného plnění nebo rizika, kterému může být vystaven.
(3)
Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje
a)jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s jiným výrobkem nebo službou
b)jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího
c)nedodržení jednoznačného závazku obsaženého v kodexu chování, k jehož dodržování se prodávající prokazatelně zavázal, nebo
d)jakékoliv uvádění výrobku na trh jako výrobku totožného s výrobkem uváděným na trh v nejméně 2 dalších členských státech Evropské unie, přestože takový výrobek má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi.
Klamavá opomenutí
(1)
Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil.
(2)
Za klamavé opomenutí se také považuje, pokud prodávající podstatné informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v odstavci 1 anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti, a pokud to v obou případech vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(3)
Nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke koupi za podstatné tyto informace
a)hlavní znaky výrobku nebo služby v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku, jakož i výrobku nebo službě
b)adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet
c)cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby
d)ujednání o platebních podmínkách, dodání a plnění, pokud se odchylují od požadavků odborné péče
e)právo na odstoupení od smlouvy nebo ukončení závazku, pokud tato práva existují, a podmínky jejich uplatnění
f)u výrobku nebo služby nabízených na on-line tržištích také informace podle § 11b písm. b).
(4)
Poskytuje-li poskytovatel on-line tržiště službu internetového vyhledávání, která na základě dotazu spotřebitele v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání umožňuje vyhledat výrobky a služby nabízené různými prodávajícími nebo jinými osobami, považují se za podstatné také informace podle § 11b písm. a). To neplatí, poskytuje-li tuto službu poskytovatel internetového vyhledávače podle čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115050).
(5)
Poskytuje-li prodávající přístup k hodnocení výrobků nebo služeb provedenému jiným spotřebitelem (dále jen „spotřebitelská recenze“), za podstatnou informaci se považuje také informace o tom, zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil.
(6)
Informace, jejichž uvedení je povinné podle právních předpisů provádějících právo Evropské unie6b) a přímo použitelných předpisů Evropské unie51), které se týkají obchodních sdělení, včetně reklamy nebo uvádění na trh, se považují za podstatné v rozsahu stanoveném právem Evropské unie.
(7)
Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření, která prodávající přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím jinými prostředky.
Agresivní obchodní praktika
(1)
Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě, a to obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
(2)
Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží
a)k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktiky
b)ke způsobu jednání, jeho výhružnosti nebo urážlivosti
c)k vědomému využití nepříznivé situace spotřebitele, která vede ke zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění jeho rozhodnutí ve vztahu k výrobku nebo službě
d)k nepřiměřené mimosmluvní překážce uložené prodávajícím pro uplatnění práv spotřebitele včetně uplatnění práv na ukončení smlouvy nebo změnu výrobku nebo služby nebo změnu prodávajícího, nebo
e)k výhrůžce právně nepřípustným jednáním.
Prokazování tvrzení
(1)
Dozorový orgán je oprávněn požadovat po prodávajícím, aby ve správním řízení prokázal správnost skutkových tvrzení v souvislosti s obchodní praktikou, jestliže se takový požadavek s ohledem na oprávněné zájmy prodávajícího a kteréhokoliv účastníka řízení jeví vzhledem k okolnostem daného případu jako přiměřený.
(2)
Pokud prodávající nepředloží požadované důkazy podle odstavce 1 nebo pokud dozorový orgán považuje důkazy předložené podle odstavce 1 za nedostatečné, považují se skutková tvrzení za nesprávná.
Zjednání nápravy
(1)
Spotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikou dotčeno, může vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku
a)odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo
b)požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky.
(2)
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 písm. a), prokáže-li prodávající, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktiky nepřiměřené.
Zákaz diskriminace spotřebitele Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat.
Zákaz zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách
(1)
Prodávající je povinen zdržet se ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem užití zneužívajícího ujednání podle § 1814 odst. 1 občanského zákoníku. Ustanovení věty první se použije pro smluvní ujednání, které bylo prodávajícím sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit.
(2)
Neprokáže-li prodávající opak, má se za to, že ujednání bylo sepsáno předem, a spotřebitel proto nemohl jeho obsah jakkoli ovlivnit.
Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely Nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet mimo území České republiky výrobky, které jsou určeny pro humanitární účely podle zvláštního právního předpisu7), se zakazuje.
Zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví Nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu4b), se zakazuje.
Informační povinnosti
(1)
Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen „jistota“) za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.
(2)
Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění.
(3)
V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví.
(1)
Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Je-li to potřebné s ohledem na povahu prodávaného výrobku nebo poskytované služby a způsob a dobu jejich užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v písemném návodu a aby byly srozumitelné.
(2)
Prodávající poskytne spotřebiteli návod podle odstavce 1 na trvalém nosiči dat. Návod v listinné podobě poskytne prodávající spotřebiteli, pokud o to spotřebitel požádá a není-li to s ohledem na okolnosti nebo způsob uzavření smlouvy, vlastnosti prodávaného výrobku nebo charakter poskytované služby nepřiměřené.
(3)
Povinností uvedených v odstavci 1 a 2 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.
Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.
(1)
Prodávající musí zajistit, aby jím prodávaná obuv byla přímo viditelně a srozumitelně označena údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech s výjimkou případů, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.
(2)
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce9b) odpovídá za označení materiálů použitých v hlavních částech obuvi v souladu s prováděcím právním předpisem a za přesnost informací v označení obsažených. Tyto údaje je povinen poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nemají sídlo v členském státě Evropské unie, přechází tato povinnost na osobu odpovědnou za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství.
(1)
Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9 až 10a, 12, 13, § 16 odst. 1 a 3 a § 19 a v § 1811 odst. 2 písm. b) a § 1820 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce.
(2)
Jednotlivé informace uvedené v § 9 až 10a mohou být poskytnuty v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.
(3)
Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem10).
Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek je prodávající povinen spotřebitele zřetelným způsobem informovat nejpozději na začátku objednávky o tom, zda platí nějaká omezení pro dodání výrobků nebo poskytnutí služby a jaké způsoby platby jsou přijímány.
V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku na on-line tržišti, poskytovatel on-line tržiště poskytne spotřebiteli způsobem jasným, srozumitelným a vhodným pro použití prostředku komunikace na dálku a) obecnou informaci o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům; tuto informaci zpřístupní v konkrétním oddílu on-line rozhraní tak, aby byla přímo a snadno dostupná z místa, na němž jsou učiněny nabídky, které jsou výsledkem vyhledávání na základě dotazu spotřebitele, b) informaci, zda je třetí strana nabízející výrobek nebo službu prodávajícím nebo nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany určeného poskytovateli on-line tržiště, c) informaci, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitele vyplývající z předpisů Evropské unie na ochranu spotřebitele, není-li třetí strana nabízející výrobek nebo službu prodávajícím, d) mají-li povinnosti ze smlouvy plnit třetí strana nabízející výrobek nebo službu a současně i poskytovatel on-line tržiště, informaci o tom, jaké jsou povinnosti každého z nich.
Prodávající informuje spotřebitele v souladu s cenovými předpisy11) o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb.
(1)
Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával
a)v době 30 dnů před poskytnutím slevy
b)od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo
c)v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.
(1)
Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.
(2)
Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle odstavce 1 poskytnout v písemné formě název nebo jméno a adresu prodávajícího, u něhož může spotřebitel po ukončení takového prodeje výrobků nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.
Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů
(1)
Prodávající informuje spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je pro daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného nebo zprostředkovaného výrobku nebo služby věcně příslušný. Informace musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Jestliže prodávající provozuje internetové stránky, uvede tyto informace i na těchto internetových stránkách. Pokud smlouva uzavřená mezi prodávajícím a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede informace podle věty první a druhé rovněž v těchto obchodních podmínkách.
(2)
V případě sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, který se nepodařilo mezi stranami urovnat přímo, poskytne prodávající spotřebiteli informace uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.
Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb Povinnosti provozovatele tržiště nebo tržnice Provozovatel tržiště (tržnice)11d), včetně obce pronajímající část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji, jsou povinni vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje v rozsahu uvedeném ve zvláštním právním předpise11e), a předložit ji na žádost dozorovému orgánu nebo orgánu Celní správy České republiky. Evidenci je povinen uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu.
(1)
Umožňuje-li to povaha výrobku a forma prodeje, je prodávající povinen na žádost spotřebitele výrobek překontrolovat nebo předvést.
(2)
Prodávající je povinen vydat spotřebiteli na jeho žádost písemné potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném zákonem12).
(3)
Není-li služba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu služby, její rozsah, jakost, cenu za provedení služby a termín jejího plnění.
(1)
Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2)
Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.
(3)
Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.
(4)
Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je prodávající povinen, jde-li o nákup použitého výrobku nebo výrobku bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto výrobku do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.12b)
Vyžaduje-li to povaha výrobků, zejména s ohledem na hygienické podmínky prodeje a charakter použití, je prodávající povinen výrobky prodávat v hygienicky nezávadných obalech nebo je do takových obalů při prodeji zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen spotřebiteli poskytnout vhodný obalový materiál.
(1)
Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě zpřístupnit.
(2)
O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů je prodávající povinen informovat spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.
Výrobce nebo dovozce a prodávající nesmí používat názvy jednotlivých druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly, uvedené v prováděcím právním předpisu, u těch výrobků, které nejsou tímto prováděcím právním předpisem blíže charakterizovány, a to ani při reklamě těchto výrobků. Pokud výrobek ze skla nese firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní jméno nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny, jsou výrobce nebo dovozce a prodávající povinni toto označení doplnit upřesňujícími údaji v souladu s prováděcím právním předpisem.
Neoprávněné používání ekoznačky12c) se zakazuje.
Užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo výhoda spojená s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných rekreačních služeb30), nesmějí být uváděny na trh nebo prodávány spotřebiteli jako investice.
Povinnosti související s konáním organizovaných akcí
(1)
S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba13), je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i ve svém sídle. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamací.
(2)
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat při uplatnění reklamace písemné potvrzení, ve kterém uvede datum, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje a kontaktní údaje spotřebitele pro účely poskytnutí informace o vyřízení reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.
(3)
Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, včetně digitálního obsahu dodaného na hmotném nosiči, nebo služby digitálního obsahu, musí být reklamace vyřízena v přiměřené době s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu a k účelu, pro nějž je spotřebitel požadoval.
(4)
Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 3 může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu.
(5)
Prodávající je povinen vydat spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy, a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.
(1)
Prodávající, který v rámci organizované akce hodlá prodávat výrobky nebo poskytovat služby, případně je propagovat nebo nabízet, je povinen oznámit České obchodní inspekci údaje podle odstavce 4.
(2)
Za organizovanou akci podle odstavce 1 se považuje akce určená pro omezený počet spotřebitelů, kteří na ni byli adresně či neadresně pozváni, a v jejímž průběhu dochází k prodeji výrobků, poskytování služeb nebo k jejich propagaci anebo k jejich nabízení, přičemž není rozhodující, zda je součástí akce též doprava osob účastnících se této akce.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 musí být učiněno nejpozději 10 pracovních dnů před konáním organizované akce.
(4)
Oznámení musí, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem37), dále obsahovat
a)adresu místa, kde se prodej výrobků, poskytování služeb, jejich propagace anebo jejich nabízení uskuteční
b)datum konání organizované akce včetně jejího předpokládaného časového harmonogramu
c)identifikaci výrobku nebo služby, jež budou v rámci organizované akce propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány, s uvedením ceny, za kterou budou tyto výrobky či služby spotřebitelům na organizované akci nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně sjednaných se spotřebitelem na organizované akci
d)kopii pozvání k účasti na organizované akci.
(1)
Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 je povinen v každém pozvání k účasti na organizovanou akci podle § 20 vždy prokazatelně, jasně, čitelně a srozumitelně uvést
a)adresu místa konání organizované akce, popřípadě jinou přesnou identifikaci místa konání organizované akce
b)datum konání organizované akce včetně jejího předpokládaného časového harmonogramu
c)identifikaci výrobku nebo služby, jež budou v rámci organizované akce propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány, s uvedením ceny, za kterou budou tyto výrobky či služby spotřebitelům na organizované akci skutečně nabízeny bez zohlednění případných slev individuálně sjednaných se spotřebitelem na organizované akci
d)jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, která pořádá organizovanou akci, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu, a identifikační údaje jejich zástupce, je-li ustaven
e)pokud je prodávající osobou odlišnou od osoby pořádající organizovanou akci, též jeho jméno, sídlo a identifikační číslo, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, a identifikační údaje jejího zástupce, je-li ustaven.
(2)
V případě, že organizovanou akci pořádá jiný podnikatel než prodávající, má povinnost uvést v pozvání k účasti na organizované akci informace podle odstavce 1 tento podnikatel.
(1)
Prodávající, který v rámci organizované akce podle § 20 odst. 2 prodává výrobky nebo poskytuje služby, nesmí během této akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy požadovat ani přijmout plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo její části. Zákaz uvedený v první větě se vztahuje i na zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoliv jiný poplatek. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení o odstoupení podle jiného právního předpisu44).
(2)
Porušení povinnosti podle odstavce 1 se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve smyslu živnostenského zákona45).
(1)
Ustanovení § 20 a 20a se nepoužijí na pořádání veřejných dražeb podle zvláštního zákona35).
(2)
V případě akce organizované výlučně za účelem degustace, konzumace a prodeje degustovaných výrobků se ustanovení § 20 a 20a nepoužijí. To neplatí, je-li součástí takové akce též propagace, nabídka nebo prodej jiných výrobků anebo poskytování jiných služeb.
(3)
V případě akce organizované výlučně za účelem individuálního sjednání pojistné smlouvy, penzijního připojištění, investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji se ustanovení § 20 a 20a nepoužijí.
Část 3
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
Spotřebitel má podle tohoto zákona právo na mimosoudní řešení sporu ze spotřebitelské smlouvy (dále jen „spotřebitelský spor“), dochází-li k plnění na území České republiky; v ostatních případech jen tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky. Právo spotřebitele na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se nevztahuje na smlouvy uzavřené a) v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče38), včetně předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, b) v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy, c) s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.
Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto zákona je a) v oblasti finančních služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra39), b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby40), c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství41), d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a) až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu; je-li pověřeným subjektem profesní komora s povinným členstvím, vykonává působnost v oblasti stanovené jiným zákonem.
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu pověří mimosoudním řešením spotřebitelských sporů osobu, která o to písemně požádá a doloží splnění podmínek stanovených v části třetí a čtvrté tohoto zákona. O pověření rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti.
(2)
Pověřeným subjektem může být osoba, která
a)je právnickou osobou založenou nebo zřízenou na ochranu spotřebitele anebo profesní komorou s povinným členstvím
b)má účelově vyhrazený rozpočet pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, který je oddělený od rozpočtu této osoby
c)prokáže, že fyzická osoba určená k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů je plně svéprávná, má odborné znalosti, je nezávislá a nestranná; fyzická osoba se považuje za odborně kvalifikovanou, nezávislou a nestrannou, pokud splňuje alespoň požadavky uvedené v § 20g a 20h
d)zajistí, že mimosoudní řešení sporu je pro spotřebitele bezplatné
e)splňuje podmínky stanovené právními předpisy na ochranu osobních údajů.
(3)
Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda pověřený subjekt splňuje podmínky pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů podle tohoto zákona. Pokud zjistí, že pověřený subjekt nesplňuje některou z těchto podmínek, vyzve ho k okamžité nápravě. Nedojde-li k nápravě nejpozději do tří měsíců, Ministerstvo průmyslu a obchodu odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu. O příslušné změně informuje Evropskou komisi. Opětovné udělení pověření je možné nejdříve po třech letech od vyškrtnutí ze seznamu.
(4)
Jde-li o profesní komoru s povinným členstvím, vykonává kontrolu podle odstavce 3 kontrolní orgán profesní komory podle jiného zákona; odstavec 3 věta druhá se použije obdobně. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě uvedené v odstavci 3, upozorní kontrolní orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu, které odebere dotčenému subjektu pověření a vyškrtne jej ze seznamu.
(5)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyškrtne subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ze seznamu v případě jeho zrušení.
(6)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vede seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Seznam obsahuje tyto údaje
a)název, kontaktní údaje a internetovou adresu
b)poplatky, jsou-li stanoveny
c)jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
d)druhy sporů, na které lze použít mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
e)odvětví a kategorie sporů, které subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů projednává
f)informace o tom, zda je nezbytná fyzická přítomnost stran a zda mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je nebo může být vedeno ústní nebo písemnou formou
g)povahu výsledku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
h)důvody, na jejichž základě může subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů řešení sporu odmítnout.
(7)
Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle seznam podle odstavce 6 Evropské komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách spolu s odkazem na příslušné internetové stránky Evropské komise. Seznam musí být dostupný též na trvalém nosiči dat.
(8)
Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizuje seznam bez zbytečného odkladu a příslušné informace oznamuje Evropské komisi.
Odbornost Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů má dostatečné odborné znalosti, pokud získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo a pokud má nezbytné znalosti a dovednosti v oblasti soudního nebo mimosoudního řešení sporů.
Povinnosti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Nezávislost a nestrannost
(1)
Funkční období fyzické osoby určené k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů činí alespoň 3 roky. Osoba nesmí být bezdůvodně zbavena své funkce a musí být odměňována způsobem, který není vázán na výsledek mimosoudního řešení sporu.
(2)
Fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů nesmí přijímat pokyny od stran sporu nebo jejich zástupců.
(3)
Pokud fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů kdykoliv v jeho průběhu zjistí jakoukoliv okolnost, která by mohla ovlivnit její nezávislost či nestrannost, nebo by mohla vyvolat střet zájmů se stranou sporu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu pověřenému subjektu.
(4)
V případě oznámení skutečnosti podle odstavce 3 je pověřený subjekt povinen určit k vedení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu jinou fyzickou osobou nebo navrhnout stranám postoupení sporu jinému příslušnému subjektu podle § 20e. Jinak může fyzická osoba pokračovat v mimosoudním řešení sporu pouze tehdy, pokud byly strany sporu informovány o skutečnosti uvedené v odstavci 3 a nevznesly námitky.
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejní na internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem a na požádání poskytne na trvalém nosiči dat jasné a srozumitelné informace o a) svých kontaktních údajích včetně poštovní a e-mailové adresy, b) tom, že je na seznamu vedeném Evropskou komisí, c) osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, a v případě jejich jmenování též o způsobu jmenování a délce mandátu, d) svém případném členství v síti subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů, e) sporech, pro jejichž řešení je příslušný, f) procesních pravidlech mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, včetně možnosti stran sporu ukončit v nich účast, a o důvodech, na jejichž základě může odmítnout zabývat se daným sporem, g) jazycích, v nichž může být předložen návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ve kterých řešení probíhá, h) pravidlech, která se použijí jako základ pro věcné řešení sporu (například právní předpisy, zásady, kodexy chování), i) požadavcích, které musí strany splnit před zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, a o tom, zda strany sporu mohou ukončit svoji účast v řízení, j) nákladech, které mohou vzniknout stranám v souvislosti s mimosoudním řešením spotřebitelského sporu, jež hradí strany, včetně pravidel pro případné hrazení nákladů na konci řešení sporu, k) průměrné délce mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, l) právním účinku výsledku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, včetně případných sankcí za nedodržení rozhodnutí, je-li pro strany závazné, m) případné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a) provozuje aktualizované internetové stránky, které obsahují snadno dostupné informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů a které umožňují podání návrhu na zahájení řešení sporu on-line, a to včetně příslušných dokladů, zveřejní na nich odkaz na internetové stránky Evropské komise týkající se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a pokud možno na trvalém nosiči dat ve svých prostorách poskytuje seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů notifikovaných členskými státy Evropské komisi, b) poskytuje stranám sporu na jejich žádost informace uvedené v písmenu a) na trvalém nosiči dat, c) umožňuje výměnu informací mezi stranami sporu, a to i elektronickými prostředky, d) řeší vnitrostátní i přeshraniční spory, e) spolupracuje se subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů z členských států Evropské unie a zemí tvořících Evropský hospodářský prostor, a to zejména při řešení přeshraničních sporů, a podílí se na pravidelné výměně osvědčených postupů týkajících se vnitrostátních i přeshraničních sporů, f) spolupracuje s vnitrostátními orgány dozoru příslušnými pro prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitele, zejména v oblasti vzájemné výměny informací o praxi v oblastech podnikání, na kterou si spotřebitelé opakovaně stěžují, a poskytování technických posudků a informací, pokud jsou nezbytné pro řešení jednotlivých sporů a jsou-li již k dispozici.
Oznamovací povinnost subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
(1)
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu
a)název, kontaktní údaje a internetovou adresu
b)údaje o struktuře a financování, včetně údajů o osobách určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, o jejich odměňování a funkčním období
c)procesní pravidla, podle kterých bude při řešení spotřebitelského sporu postupováno, včetně důvodů pro odmítnutí návrhu
d)poplatky, jsou-li stanoveny
e)průměrnou délku mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
f)jazyk či jazyky, v nichž může být předložen návrh na zahájení a vedeno mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
(2)
Pověřený subjekt oznámí Ministerstvu průmyslu a obchodu kromě údajů uvedených v odstavci 1 též
a)druhy sporů, které je oprávněn řešit
b)prohlášení o způsobilosti a splnění požadavků stanovených tímto zákonem.
(3)
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznámí změny údajů uvedených v odstavci 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu.
(4)
Subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu jednou za dva roky informace o
a)počtu sporů, které mu byly předloženy, a druzích podnětů, k nimž se vztahovaly
b)procentním podílu mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, která byla zastavena nebo odmítnuta, aniž bylo dosaženo řešení, a procentním podílu důvodů zastavení nebo odmítnutí, pokud jsou známy
c)průměrné době potřebné k vyřešení sporu
d)míře dodržování výsledků mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, je-li známa
e)systémových nebo závažných problémech, jež se vyskytují často a vedou ke sporům mezi spotřebiteli a prodávajícími
f)případné spolupráci subjektů v rámci sítě subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů usnadňující řešení přeshraničních sporů a posouzení efektivnosti této spolupráce, pokud existuje
g)odborné přípravě fyzických osob určených k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
h)posouzení efektivity mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a jeho možného zlepšení.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 4 jsou obsahem výroční zprávy, kterou subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zveřejňuje na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem nebo na požádání poskytuje na trvalém nosiči dat.
Pomoc v případě přeshraničních sporů
(1)
V případě přeshraničních sporů pomáhá spotřebitelům v přístupu k příslušnému subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Evropské spotřebitelské centrum Česká republika.
(2)
Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je kontaktním místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie36).
(3)
Evropské spotřebitelské centrum Česká republika poskytuje spotřebiteli praktickou pomoc pro případ jeho sporu s obchodníkem, který vznikne v důsledku použití přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49).
Povinnosti uvedené v ustanoveních § 20i, 20j a § 20k odst. 5 tohoto zákona se nevztahují na finančního arbitra.
Část 4
Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu
(1)
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh spotřebitele.
(2)
Návrh podle odstavce 1 obsahuje
a)identifikační údaje stran sporu
b)úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností
c)označení, čeho se navrhovatel domáhá
d)datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé
e)prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ani nebylo zahájeno řízení před soudem, rozhodčí řízení nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona
f)datum a podpis navrhovatele.
(3)
K návrhu se přiloží doklad o skutečnosti, že se navrhovateli nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici. K návrhu se přiloží plná moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci.
(4)
Návrh lze podat písemně nebo ústně do protokolu anebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na internetových stránkách České obchodní inspekce, podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslaný prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává. Za podmínky, že je návrh do 10 dnů potvrzen, popřípadě doplněn jedním ze způsobů uvedených ve větě první, je možno jej podat pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. U pověřeného subjektu lze návrh podat písemně nebo elektronicky prostřednictvím on-line formuláře uvedeného na jeho internetových stránkách.
Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu se považuje za uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, podle občanského zákoníku42).
Navrhovatel může podat návrh u České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé.
Odmítnutí návrhu
(1)
Neobsahuje-li návrh náležitosti podle § 20n odst. 2 nebo nejsou-li přiloženy doklady podle § 20n odst. 3, vyzve Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt navrhovatele k jejich doplnění ve lhůtě 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh odmítne.
(2)
Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh též odmítne, pokud z návrhu, přiložených písemností nebo jinak zjistí, že
a)spor nenáleží do jejich věcné působnosti
b)ve věci již rozhodl soud nebo byl vydán rozhodčí nález nebo bylo zahájeno řízení u soudu nebo rozhodčí řízení, nebo již bylo ve stejné věci zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u jiného subjektu uvedeného v § 20e tohoto zákona
c)navrhovatel podal návrh po uplynutí lhůty stanovené v § 20p, nebo
d)návrh je zjevně bezdůvodný.
(3)
Návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže
a)jde o návrh podaný opětovně a navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, nebo
b)jeho podáním navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor druhé strany.
(4)
Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt informuje strany sporu o odmítnutí návrhu spolu s důvody odmítnutí do 15 dnů ode dne jeho obdržení, ledaže skutečnosti zakládající důvod pro odmítnutí zjistí později. V takovém případě informuje strany sporu o odmítnutí bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o důvodech pro odmítnutí návrhu dozví.
Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu je zahájeno dnem, kdy Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt obdrží návrh podle § 20n. Pokud Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt návrh neodmítne podle § 20q, vyrozumí o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu obě strany sporu a poučí je, že a) nemusí být zastoupeny právním zástupcem43), b) mohou využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí osoby, c) spotřebitel může ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského sporu v kterékoli fázi, d) mají právo vyjadřovat k věci svůj názor, e) mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu, pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim, f) v případech uvedených v § 20u odst. 2 budou informovány v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a o skutečnostech, které vedly k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, g) zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu není dotčeno právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou.
Ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu Součinnost s Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem
(1)
Prodávající je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení vyrozumění podle § 20r poskytnout České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu.
(2)
Prodávající je povinen úzce spolupracovat a poskytnout České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu mimosoudního řešení spotřebitelského sporu.
(1)
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení.
(2)
U zvlášť složitých sporů lze lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, a to nejvýše o dalších 90 dnů. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského sporu ukončeno.
(1)
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu končí
a)uzavřením dohody stran sporu
b)jednostranným prohlášením spotřebitele o ukončení účasti na řešení sporu oznámeným České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu
c)smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením za nezvěstného nebo zánikem jedné ze stran sporu bez právního nástupce
d)marným uplynutím lhůty podle § 20t
e)odmítnutím návrhu podle § 20q.
(2)
O ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informuje Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt bez zbytečného odkladu druhou stranu sporu. Dojde-li k ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu podle odstavce 1 písm. d), informuje bez zbytečného odkladu obě strany sporu.
(3)
Dohoda podle odstavce 1 písm.
a)musí mít písemnou formu.
Doručování Povinnost České obchodní inspekce nebo pověřeného subjektu doručit stranám sporu písemnost podle této části zákona je splněna, pokud je doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta, na adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za účelem doručování sdělí strany sporu České obchodní inspekci nebo pověřenému subjektu. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl.
Náklady mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
(1)
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se nezpoplatňuje.
(2)
Náklady spojené s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů si strany nesou samy.
Česká obchodní inspekce nebo pověřený subjekt stanoví pravidla pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, kterými podrobněji upraví postup při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů tak, aby byla v souladu s pravidly podle této části zákona.
Tato část upravuje postup mimosoudního řešení spotřebitelských sporů před Českou obchodní inspekcí a pověřeným subjektem.
Část 5
INFORMAČNÍ DATABÁZE O BONITĚ A DŮVĚRYHODNOSTI SPOTŘEBITELE
(1)
Za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících a spotřebitelů, spočívající v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelů plnit své závazky, se prodávající, kterým vůči spotřebitelům vznikají pohledávky z úvěrů nebo jiné pohledávky na dlouhodobé nebo opětovné plnění, mohou prostřednictvím informačních databází (dále jen „registr“) vzájemně informovat o identifikačních údajích spotřebitelů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti spotřebitelů, a to i v případě, kdy je jim podle jiného zákona46) uložena povinnost mlčenlivosti. Do činnosti registru musí být zapojeno alespoň 10 prodávajících, kteří jsou bankami podle jiného zákona upravujícího činnost bank, prodávajícími spotřebitelských úvěrů podle jiného zákona upravujícího poskytování spotřebitelských úvěrů, platebními institucemi podle jiného zákona upravujícího platební styk nebo poskytovateli platebních služeb malého rozsahu podle jiného zákona upravujícího platební styk. Registr může provozovat právnická osoba, která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání (dále jen „provozovatel“), za podmínek stanovených tímto zákonem. Pro vzájemné informování a zpracování osobních údajů v registru není zapotřebí souhlasu spotřebitele.
(2)
Údaje získané podle odstavce 1 jsou prodávající oprávněni použít výhradně k předcházení podvodnému jednání a k posouzení schopnosti a ochoty spotřebitele splnit jeho smluvní závazky (posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti). Prodávající a provozovatelé jsou povinni zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím tak, jako by šlo o údaje o spotřebitelích, kteří jsou s nimi ve smluvním vztahu. Za zpracování údajů povolené podle tohoto odstavce se považuje rovněž tvorba modelů, které vyhodnocují pravděpodobnost podvodného jednání anebo schopnost a ochotu spotřebitele splnit jeho smluvní závazky, a to jak ze strany prodávajícího, tak ze strany provozovatele.
(3)
Prodávající, který poskytuje údaje spotřebitele do registru, je povinen spotřebitele předem upozornit na skutečnost, že jeho údaje budou nebo mohou být vedeny v registru a v případě, že údaje obsahují informace o dluhu spotřebitele po splatnosti, je dále povinen informovat spotřebitele o existenci dluhu a vyzvat jej k úhradě takového dluhu.
(4)
V registru lze zpracovávat následující údaje
a)identifikační údaje spotřebitele
b)údaje o finančních závazcích spotřebitele ze smluv mezi spotřebitelem a prodávajícími užívajícími registr, včetně údajů o potenciálních finančních závazcích spotřebitele ze smluv, o kterých spotřebitel s prodávajícím jednal, ale k jejichž uzavření nedošlo
c)časové určení období, ke kterému se údaje vztahují
d)údaj o prodávajícím, který záznam zapsal.
(5)
Při poskytování údajů z registru prodávajícím se neposkytuje údaj podle odstavce 4 písm. d). Provozovatel, který registr vede, je oprávněn rozsah zpracovávaných a poskytovaných osobních údajů dále omezit. Pokud jsou z registru poskytovány údaje o dluzích spotřebitele po splatnosti, musí být společně s tímto údajem vždy poskytnut také údaj o tom, zda byl dluh splněn a kdy ke splnění došlo. Při výměně informací a při zpracování dat v registru jsou prodávající a provozovatelé oprávněni používat rodné číslo spotřebitele, pokud ho prodávající oprávněně získal.
(6)
Prodávající je oprávněn informaci z registru požadovat v přímé souvislosti s konkrétním obchodním případem, a, pokud se jedná o registr, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů, vždy jen se souhlasem spotřebitele.
(7)
Souvislostí s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 se rozumí
a)souvislost s rozhodováním o poskytnutí služby či o prodeji výrobku vedoucí, byť i potenciálně, ke vzniku pohledávky prodávajícího za spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem budou splněny současně s uzavřením smlouvy nebo bezprostředně po něm, nebo
b)souvislost s již vzniklou smlouvou nebo pohledávkou prodávajícího za spotřebitelem, ledaže všechny pohledávky prodávajícího za spotřebitelem z této smlouvy již byly splněny.
(8)
Podmínka souvislosti s konkrétním obchodním případem podle odstavce 6 vyžaduje, aby se požadavek týkal a) spotřebitele žádajícího o poskytnutí služby nebo o koupi výrobku vedoucí ke vzniku pohledávky nebo osoby spotřebitele, za kterým má prodávající pohledávku, b) osoby, která poskytla nebo hodlá poskytnout zajištění dluhu spotřebitele, nebo c) osoby, která je s osobou podle písmene a) nebo b) ekonomicky spjata, pokud posouzení její bonity má význam pro vyhodnocení schopnosti a ochoty splnit smluvní závazky osoby podle písmene a) nebo b), za takovou osobu se považuje zejména zákonný zástupce spotřebitele.
(9)
Spotřebitel je oprávněn vůči provozovateli, který registr vede, písemně vyjádřit nesouhlas s evidencí údajů o své osobě v registru, který eviduje záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích spotřebitelů. Provozovatel v takovém případě bez zbytečného odkladu odstraní z registru všechny záznamy, které se spotřebitele týkají, a učiní opatření směřující k tomu, aby další záznamy týkající se téhož spotřebitele nemohly být zapsány.
(10)
Provozovatel, který vede registr, je povinen s prodávajícími, kteří budou údaje do registru poskytovat a z registru je získávat, uzavřít písemnou smlouvu, ve které je zaváže dodržovat povinnosti podle odstavců 3 až 8 a jejíž součástí bude ujednání o organizačně-technických opatřeních k zabezpečení údajů. Provozovatel uzavření smlouvy odmítne, pokud ze všech okolností, které mu jsou známy, vyplývá, že dotčený prodávající neskýtá dostatečné záruky dodržování povinností podle odstavců 3 až 8, nebo od ní odstoupí či pozastaví její plnění, pokud takové skutečnosti vyjdou najevo dodatečně. Je však povinen stanovit stejné podmínky pro přístup prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie a prodávajících se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Podmínky pro uzavření smlouvy zveřejní na svých internetových stránkách. Oprávněnost požadavku na poskytnutí informace z registru podle odstavců 6 až 8 doloží prodávající, který má do registru přístup, na vyžádání prodávajícímu nebo provozovateli, který vede registr.
(11)
Údaje v registru o závazku spotřebitele mohou být v registru zpracovávány po dobu, po kterou závazek spotřebitele trvá, a dále po dobu 3 let po jeho splacení. Pokud závazek spotřebitele zanikl jinak než splacením nebo pokud jde o závazek promlčený nebo závazek, od jehož placení byl dlužník osvobozen podle jiného právního předpisu47), lze informaci o takovém závazku v registru zpracovávat nejdéle po dobu 3 let od zániku takového závazku, od jeho promlčení nebo od okamžiku, kdy nastalo osvobození podle jiného právního předpisu. V případě, že nedošlo k uzavření smlouvy, mohou být údaje zpracovávány v registru nejdéle po dobu 3 měsíců. I po uplynutí lhůt podle tohoto odstavce je prodávající nebo provozovatel, který registr vede, oprávněn uchovávat anonymizované údaje pro statistické účely a dále uchovávat doklady, které v souvislosti s údaji v registru získal nebo si obstaral, pokud je to potřebné za účelem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů.
(12)
Vznik registru prodávající nebo provozovatel, který jej vede, oznámí Úřadu pro ochranu osobních údajů podle jiného zákona upravujícího ochranu osobních údajů.
(13)
Spotřebitel má právo, za úhradu odůvodněných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru. Spotřebitel má dále právo požadovat po prodávajícím nebo provozovateli, který registr vede, opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru vedeny.
(14)
Prodávající nebo provozovatel, který registr vede, je povinen opravit nepřesné nebo nesprávné údaje v registru, dozvěděl-li se o tom, že tyto údaje jsou nepřesné nebo nesprávné. Pokud žádost spotřebitele o opravu nepřesných nebo nesprávných údajů, které jsou o něm v registru vedeny, není vyřešena bezprostředně, prodávající nebo provozovatel, který registr vede, údaje dotčené žádostí spotřebitele do vyřešení žádosti spotřebitele blokuje. Blokuje je takovým způsobem, že provede dočasné zamezení poskytování údajů z registru, které byly dotčeny žádostí spotřebitele. Místo takových údajů poskytne prodávající nebo provozovatel, který registr vede, informaci o tom, že údaje jsou blokovány.
(15)
Pokud jsou údaje vedené v registru předmětem sporu mezi příslušným prodávajícím a spotřebitelem, přičemž o takovém sporu je vedeno soudní, správní nebo rozhodčí řízení, v němž nebylo doposud vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci samé, nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle tohoto zákona, je prodávající nebo provozovatel, který registr vede, povinen tuto skutečnost na žádost spotřebitele v registru poznamenat.
Ustanovení této části se použijí rovněž na vztahy vzniklé v rámci podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti spotřebitele.
Část 6
ÚKOLY VEŘEJNÉ SPRÁVY
Dozor nad ochranou spotřebitele
(1)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16), s výjimkou dozoru podle § 23a až 23c.
(2)
Česká obchodní inspekce dále provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v
a)§ 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2, § 1852 až 1867 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku
b)nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, nejedná-li se o surové kočičí a psí kůže
c)čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství
d)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011
e)čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013
f)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302
g)čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644
h)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411, s výjimkou dozoru podle § 23a.
(1)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. b), § 4 až 5b, 8 až 10, 11 a 11a, 14a a 17 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2, § 2159 odst. 1 občanského zákoníku a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 provádí
a)Státní zemědělská a potravinářská inspekce na úseku potravin, zemědělských a tabákových výrobků17)
b)krajské hygienické stanice, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, a o prodej elektronických cigaret, náhradních náplní do nich určených a bylinných výrobků určených ke kouření, které jsou upraveny zákonem o potravinách a tabákových výrobcích18)
c)Státní veterinární správa na úseku veterinární péče19)
d)Státní ústav pro kontrolu léčiv na úseku humánních léčivých přípravků a zdravotnických prostředků27).
(2)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. b), § 4 až 5b, 8 až 10, 11 a 11a, 12, 12a a 14a tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2, § 2159 odst. 1 občanského zákoníku a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 provádí na úseku střelných zbraní a střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva25).
(1)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5b, 6, 7, 12 a 14 tohoto zákona a čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013, provádí Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky nebo obdobného oprávnění k působení na území České republiky uděleného zahraničním orgánem.
(2)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3a, 4 až 5b, 6 a 7, 12 a 14 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3 a § 1830 odst. 2 občanského zákoníku, v čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 provádí na úseku podnikání v energetických odvětvích Energetický regulační úřad.
(3)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 odst. 1 písm. c), § 3a, 4 až 5b, 6, 7, 11a, 12 a 14 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3 a § 1830 odst. 2 občanského zákoníku a povinností stanovených v čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 provádí na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad.
(1)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 u profese vykonávané členem profesní komory s povinným členstvím provádí příslušný orgán stanovený zvláštním právním předpisem a zjištěné porušení postihuje podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3a, 4 až 5b, 6 při provozování hazardních her provádí celní úřady.
(3)
Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů stanovených v části páté tohoto zákona provádí Úřad pro ochranu osobních údajů.
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9, 10, 11, 11a, 12 až 13, 14a až 18 tohoto zákona a povinností stanovených v § 1811 odst. 1 a 2, § 1817, 1820, 1824, § 1824a odst. 1, § 1825 odst. 1, § 1826, 1826a, 1827, § 1828 odst. 1 a 3, § 1830 odst. 2 a § 2159 odst. 1 občanského zákoníku v oblasti obchodu a služeb21) provádějí též obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti.
Při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle tohoto zákona, se postupuje podle zákona o regulaci reklamy28).
(1)
Orgány podle § 23 až 23d jsou oprávněny rozhodnout o uložení povinností k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze o uložení této povinnosti rozhodnout na místě a bez zbytečného odkladu doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věty druhé je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bez zbytečného odkladu.
(3)
Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s předchozím písemným souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.
(4)
Česká obchodní inspekce je oprávněna zajistit kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, s výjimkou surových kočičích a psích kůží, a nařídit jejich zničení, a to na náklady toho, kdo porušil zákaz stanovený přímo použitelným předpisem Evropských společenství29).
(5)
Státní zaměstnanci zařazení v orgánu dozoru a zaměstnanci, kteří v orgánu dozoru pracují v základním pracovněprávním vztahu, pověření plněním kontrolních činností jsou oprávněni při výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem používat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolních úkonů.
(6)
Orgán dozoru podle § 23 až 23d může tomu, kdo jednal protiprávně, nelze-li nápravy dosáhnout jinak, uložit povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací přístupných na on-line rozhraní56).
(7)
Nesplní-li dotčená osoba rozhodnutí podle odstavce 6 a nelze-li nápravy dosáhnout jinak, uloží orgán dozoru poskytovateli služby informační společnosti57), aby protiprávní informace neprodleně odstranil, do doby zjednání nápravy k nim omezil přístup nebo je znepřístupnil anebo zobrazil varování pro spotřebitele přistupující k on-line rozhraní.
Při výkonu dozoru nad plněním povinností stanovených v § 10a, 18a a 18b a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 se postupuje podle přímo použitelného předpisu upravujícího dozor nad trhem59) a zákona o dozoru nad trhem s výrobky60). Ustanovení § 23f se nepoužije.
Přestupky
(1)
Orgán dozoru podle § 23 a 23a
a)vydává a obnovuje platnost osvědčení podle čl. 51 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411
b)vydává závazné stanovisko podle zvláštního právního předpisu61) pro účely přezkumu žádosti o zápis zeměpisného označení řemeslných nebo průmyslových výrobků, zrušení zápisu nebo žádosti o změnu specifikace
c)provádí kontroly v souladu s čl. 51 a 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411.
(2)
Orgán dozoru podle § 23 a 23a při postupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 v případě zjištění neoprávněného užívání zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky je oprávněn uložit zákaz uvádění nebo dodání výrobku na trh nebo do oběhu nebo stažení výrobku z trhu nebo oběhu do doby odstranění zjištěných nedostatků. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bez zbytečného odkladu.
(3)
Orgán dozoru podle § 23 a 23a při postupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 v případě zjištění neoprávněného užívání zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky je oprávněn poskytovateli zprostředkovatelských služeb62) uložit
a)odstranění konkrétního obsahu porušujícího ochranu zeměpisných označení podle čl. 40 a 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 z jeho online rozhraní
b)znemožnění přístupu k nabídce výrobku porušujícího ochranu zeměpisných označení podle čl. 40 a 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 na jeho online rozhraní
c)zobrazení výslovného varování pro spotřebitele před výrobkem porušujícím ochranu zeměpisných označení podle čl. 40 a 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411.
(4)
Výroková část rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 3 musí obsahovat
a)údaje potřebné k identifikaci nabídky výrobku porušujícího ochranu zeměpisných označení, jako je přesná internetová adresa
b)možné způsoby zjednání nápravy, které má poskytovatel zprostředkovatelských služeb a hospodářský subjekt, který obsah poskytl, k dispozici, a
c)uvedení orgánu dozoru nebo jiného správního úřadu, kterému je poskytovatel zprostředkovatelských služeb povinen zaslat informace o způsobu splnění opatření.
(5)
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejní na svých internetových stránkách názvy a kontaktní údaje orgánů podle § 23 a 23a provádějících dozor nad dodržováním povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 a v případě změn tyto údaje aktualizuje.
(1)
Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí přestupku tím, že
a)poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik
b)poruší zákaz vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže29)
c)vyrábí, dováží, uvádí na trh, nabízí nebo prodává textilní výrobky neoznačené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího názvy textilních vláken a související označování materiálového složení textilních výrobků31), nebo textilní výrobky, k nimž není připojena obchodní dokumentace podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie33), nebo
d)použije neoprávněně ekoznačku.
(2)
Výrobce nebo podnikatel jako osoba odpovědná za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10a odst. 2 neoznačí materiály použité v hlavních částech obuvi nebo tyto údaje neposkytne dodavateli, či prodávajícímu.
(3)
Výrobce, dovozce nebo prodávající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 18a používá názvy jednotlivých druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly nebo nedoplní firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní firmu nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny upřesňujícími údaji.
(4)
Dodavatel, prodávající nebo vývozce se dopustí přestupku tím, že nabízí, prodává nebo vyváží výrobky, které byly určeny pro humanitární účely a označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního právního předpisu7).
(5)
Prodávající se dopustí přestupku tím, že
a)nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle § 3
b)v rozporu s § 3a používá telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou
c)při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6
d)poruší zákaz užívání zneužívajících ujednání podle § 7
e)poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení podle zvláštního právního předpisu4b)
f)nesplní informační povinnost podle § 9
g)nezajistí, aby jím prodávané výrobky byly označeny podle § 10a odst. 1
h)v rozporu s § 10 neupozorní při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, spotřebitele předem na tyto skutečnosti nebo takové výrobky prodává společně s ostatními výrobky anebo v provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, umístí předměty, které neslouží k prodeji
i)poskytuje informace v rozporu s § 11
j)neinformuje spotřebitele podle § 11a
k)informaci o ceně nebo slevě z ceny poskytuje spotřebiteli v rozporu s § 12 nebo 12a, nebo neposkytne spotřebiteli informace v souladu s čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008
l)neinformuje spotřebitele podle § 13
m)neposkytne spotřebiteli některou z informací podle § 14 nebo čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013
n)nepředvede spotřebiteli výrobek podle § 15 odst. 1
o)nevydá spotřebiteli potvrzení podle § 15 odst. 2
p)nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky podle § 15 odst. 3
q)nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1
r)nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s následnou dodávkou místo určení a datum dodávky podle § 16 odst. 2
s)nevyznačí při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, tyto skutečnosti v dokladu o zakoupení výrobku podle § 16 odst. 3
t)nesplní povinnost prodeje výrobku v hygienicky nezávadném obalu podle § 17
u)neinformuje spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů podle § 18 odst. 1, nebo v rozporu s § 18 odst. 2 neinformuje spotřebitele o změně peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů anebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů anebo výkup vratných zálohovaných obalů zastaví
v)v rozporu s § 19 odst. 1 nezajistí, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace
w)v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci
x)v rozporu s § 19 odst. 2 a 5 nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji, nebo
y)nesplní některou z povinností podle § 20s.
(6)
Prodávající se dopustí přestupku tím, že
a)poruší některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 4 nebo 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49), nebo
b)nezpřístupní informace podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644.
(7)
Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a)neoznámí údaje České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1
b)neučiní oznámení České obchodní inspekci ve lhůtě podle § 20 odst. 3, nebo
c)v oznámení České obchodní inspekci podle § 20 odst. 1 uvede nepravdivé nebo neúplné údaje.
(8)
Prodávající uvedený v § 20 odst. 1 nebo právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 20a odst. 2 se dopustí přestupku tím, že v pozvání k účasti na organizované akci neuvede údaje podle § 20a odst. 1, nebo je uvede nepravdivě nebo neúplně.
(9)
Prodávající uvedený v § 20b odst. 1 se dopustí přestupku tím, že během organizované akce nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy od spotřebitele požaduje nebo od něj přijme plnění odpovídající kupní ceně nabízeného výrobku nebo služby anebo její části, či zálohu na uhrazení ceny nebo jakýkoli jiný poplatek.
(10)
Prodávající jako osoba, která v souvislosti s nabízením nebo uzavíráním smlouvy, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle § 1852 občanského zákoníku, se dopustí přestupku tím, že
a)neposkytne spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 občanského zákoníku v rozsahu a způsobem tam uvedeným
b)neuvede zřetelně na pozvánce k nabídkové nebo prodejní akci účel a povahu této akce a nezajistí, aby byly po celou dobu jejího trvání spotřebiteli k dispozici údaje podle § 1854 odst. 2 občanského zákoníku
c)neupozorní výslovně spotřebitele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, na jeho právo odstoupit od smlouvy, nebo na délku lhůty k odstoupení a na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení
d)nesdělí spotřebiteli údaje podle § 1854 odst. 2 v jazyce požadovaném podle § 1854 odst. 3 občanského zákoníku nebo neuzavře se spotřebitelem smlouvu v jazyce požadovaném v § 1860 občanského zákoníku nebo nevydá spotřebiteli úřední překlad textu smlouvy do jazyka uvedeného v § 1860 občanského zákoníku
e)neuvede ve smlouvě údaje podle § 1856 odst. 1 občanského zákoníku
f)neposkytne spotřebiteli řádně vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy
g)neposkytne spotřebiteli písemně údaje podle § 1854 odst. 2 nebo písemně neupozorní na jejich změny
h)nezajistí, aby spotřebitel podepsal zvlášť každé ujednání o právu na odstoupení od smlouvy, o lhůtě k odstoupení a o zákazu platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení
i)nevydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení
j)nerozdělí u smlouvy, kterou se nabývá za úplatu právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službami, platby do ročních splátek v téže výši, popřípadě se zohledněním vývoje cen, je-li to sjednáno, nebo nezašle spotřebiteli výzvu k provedení platby písemně nejpozději 14 dnů přede dnem splatnosti
k)v rozporu s § 1864 občanského zákoníku požaduje nebo přijímá od spotřebitele zálohu či jiné plnění nebo jejich zajištění, nebo
l)uvádí na trh nebo prodává užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než 1 časový úsek nebo výhodu spojenou s ubytováním popřípadě včetně dopravy nebo jiných služeb jako investici.
(11)
Provozovatel tržiště (tržnice) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 14a nevede nebo nepředloží evidenci prodávajících.
(12)
Přestupku se dopustí ten, kdo neposkytne příslušnému orgánu údaje nebo dokumenty požadované podle § 24g.
(13)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným podle § 24h nebo 24i odst. 1.
(14)
Poskytovatel služby informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím podle § 24i odst. 2.
(15)
Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) nesdělí spotřebiteli některý z údajů podle § 1811 občanského zákoníku, b) v rozporu s § 1817 občanského zákoníku požaduje po spotřebiteli další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, c) v rozporu s § 1817 občanského zákoníku odvozuje výslovný souhlas spotřebitele s další platbou z předem nastavených možností, které musí spotřebitel zamítnout, aby se této další platbě vyhnul, d) nesdělí spotřebiteli některý z údajů podle § 1820 odst. 1 občanského zákoníku, e) při sjednávání smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku nesdělí nebo nezpřístupní spotřebiteli některý z údajů podle § 1824 občanského zákoníku, f) nevydá spotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě podle § 1824a občanského zákoníku, g) v rozporu s § 1825 odst. 1 občanského zákoníku nesdělí spotřebiteli na začátku telefonního hovoru svou totožnost, případně totožnost jiné osoby, v jejímž zastoupení jedná, a obchodní účel hovoru, h) při uzavírání smlouvy elektronickými prostředky neuvede některý z údajů podle § 1826 odst. 1 občanského zákoníku, i) v rozporu s § 1826 odst. 2 občanského zákoníku neumožní spotřebiteli před podáním objednávky zkontrolovat a měnit vstupní údaje, které do objednávky vložil, j) v rozporu s § 1826a odst. 1 občanského zákoníku neupozorní spotřebitele bezprostředně před tím, než spotřebitel učiní objednávku, jasným a výrazným způsobem na některý z údajů v § 1820 odst. 1 písm. a), e), o) a p) občanského zákoníku, k) v rozporu s § 1826a odst. 2 občanského zákoníku nezajistí, aby tlačítko nebo jiný ovládací prvek užitý k učinění objednávky byly označeny snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací, l) v rozporu s § 1827 odst. 1 občanského zákoníku nepotvrdí přijetí objednávky podané prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, m) v rozporu s § 1827 odst. 2 občanského zákoníku neposkytne spotřebiteli v textové podobě znění všeobecných obchodních podmínek, n) při sjednávání smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele neposkytne spotřebiteli některý z údajů podle § 1828 odst. 1 občanského zákoníku, o) v rozporu s § 1828 odst. 3 občanského zákoníku neposkytne spotřebiteli vyhotovení podepsané smlouvy nebo potvrzení o uzavření smlouvy, p) v rozporu s § 1830 odst. 2 občanského zákoníku nepotvrdí spotřebiteli přijetí odstoupení od smlouvy podaného prostřednictvím vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy na internetových stránkách, q) neodevzdá věc spotřebiteli v ujednaném čase, nebo ve lhůtě podle § 2159 odst. 1 občanského zákoníku.
(16)
Poskytovatel on-line tržiště se dopustí přestupku tím, že neposkytne spotřebiteli některou z informací podle § 11b.
(17)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě § 23f odst. 6.
(18)
Poskytovatel služby informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě § 23f odst. 7.
(19)
Výrobce se dopustí přestupku tím, že
a)použije zeměpisné označení zapsané v unijním rejstříku zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků v souladu s čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 (dále jen „zapsané zeměpisné označení“) pro výrobek bez platného osvědčení vydaného příslušným orgánem dozoru, nebo
b)v rozporu s čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 nezajistí uvádění výrobku označeného zapsaným zeměpisným označením na trh v souladu s odpovídající specifikací.
(20)
Výrobce, dovozce, dodavatel nebo prodávající se dopustí přestupku tím, že
a)použije zapsané zeměpisné označení pro výrobek v rozporu s čl. 40 nebo 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411
b)použije symbol Unie, označení nebo zkratku pro zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků v rozporu s čl. 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411, nebo
c)nesplní opatření uložené orgánem dozoru na základě § 23h odst. 2.
(21)
Poskytovatel zprostředkovatelských služeb se dopustí přestupku tím, že nesplní opatření uložené orgánem dozoru na základě § 23h odst. 3.
(22)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 12, 17 nebo 18, b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b), m) až s), u), v) nebo y) nebo odstavce 6 písm. b), c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 nebo 10, d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 nebo 3, odstavce 5 písm. c), g) až j), l), t), w) nebo x) nebo odstavce 6 písm. a), nebo e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), d) až f) nebo k), odstavce 7, 8, 11, 13 až 16, 19, 20 nebo 21.
(23)
Je-li ukládána pokuta za přestupek podle odstavce 1 písm. a) odstavce 5 písm. b), d) nebo j) nebo odstavce 15 v souvislosti s uplatňováním čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, lze uložit pokutu do výše 4 % celkového ročního obratu prodávajícího. Není-li informace o ročním obratu prodávajícího dostupná, lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny, se dopustí přestupku tím, že
a)nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle § 3
b)při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6
c)poruší zákaz vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže29)
d)poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12
e)nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1, nebo
f)použije neoprávněně ekoznačku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 23, 23a, 23b, 23c nebo 23d vykonává dozor nad dodržováním povinnosti, jejímž porušením došlo ke spáchání přestupku. Je-li k projednání přestupku příslušných více správních orgánů, přestupek projedná ten z nich, který nejdříve zahájil správní řízení, a nebylo-li správní řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první. O zjištěném porušení povinnosti správní orgán bezodkladně informuje správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti.
(2)
Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Český telekomunikační úřad vybírají pokutu, kterou uložily.
(3)
Pokuty uložené Českým telekomunikačním úřadem vymáhá Český telekomunikační úřad.
(4)
Přestupky podle § 24 odst. 12 až 14 projedná správní orgán příslušný podle § 24d odst. 2.
Část 7
PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ PŘI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY SPOTŘEBITELE A OPRÁVNĚNÍ DALŠÍCH SUBJEKTŮ
Tato část upravuje postup správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele50), a za tímto účelem upravuje působnost správních orgánů, jakož i další ustanovení, která slouží pro uplatňování tohoto předpisu Evropské unie.
Ústřední styčný úřad a příslušné orgány
(1)
Ústředním styčným úřadem pro přeshraniční spolupráci je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ústřední styčný úřad zajišťuje koordinaci správních orgánů při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi.
(2)
Správními orgány příslušnými k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ve smyslu jeho čl. 3 bodu 1 (dále jen „příslušný orgán“) jsou na základě oprávnění k výkonu dozoru založeného tímto zákonem nebo oprávnění k výkonu kontroly založeného jiným zákonem
a)Česká obchodní inspekce
b)Státní zemědělská a potravinářská inspekce
c)krajské hygienické stanice
d)Státní veterinární správa
e)obecní živnostenské úřady
f)krajské živnostenské úřady
g)Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva
h)Česká národní banka
i)Státní ústav pro kontrolu léčiv
j)Energetický regulační úřad
k)Český telekomunikační úřad
l)Úřad pro ochranu osobních údajů
m)celní úřady
n)Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
o)Ministerstvo zdravotnictví
p)Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
q)Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
r)Drážní úřad
s)Úřad pro civilní letectví
t)Státní plavební správa
u)dopravní úřady
v)Ministerstvo financí
w)Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3)
Příloha č. 3 tohoto zákona stanoví působnost příslušných orgánů pro konkrétní oblasti upravené předpisy Evropské unie uvedené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
(4)
Správním orgánem, prostřednictvím kterého probíhá vzájemná komunikace mezi ústředním styčným úřadem a příslušnými orgány při plnění jejich úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „koordinující orgán“), a to i pokud jde o rozdělování takových úkolů mezi příslušné orgány, je a) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o plnění úkolů krajských hygienických stanic podle odstavce 2 písm. c), b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e), s výjimkou oblasti upravené předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a úkolů krajských živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. f), c) Generální ředitelství cel, jde-li o plnění úkolů celních úřadů podle odstavce 2 písm. m), d) Ministerstvo pro místní rozvoj, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e) pro oblast upravenou předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a e) Ministerstvo dopravy, jde-li o plnění úkolů dopravních úřadů podle odstavce 2 písm. u).
(5)
Při plnění úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 si ústřední styčný úřad, koordinující orgány a příslušné orgány poskytují veškerou potřebnou součinnost.
(1)
Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu bezodkladně informace podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
(2)
Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu ve lhůtě jím stanovené informace podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
(3)
Ústřední styčný úřad předává informace podle odstavců 1 a 2 Evropské komisi ve lhůtách stanovených v čl. 8 a čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
V rámci kontroly dodržování právních předpisů a za účelem postihování protiprávního jednání, kterým se pro účely této části rozumí protiprávní jednání uvnitř Evropské unie51), rozsáhlé protiprávní jednání52) nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem53) (dále jen „protiprávní jednání“), postupují příslušné orgány podle kontrolního řádu, správního řádu a jiných právních předpisů54). Kromě pravomocí vyplývajících z těchto právních předpisů využívají také pravomoci podle § 24g až 24i.
(1)
Příslušný orgán před zahájením kontroly a v jejím průběhu je oprávněn požadovat jen údaje nebo dokumenty, které jsou nezbytné ke zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, a to v jakémkoli formátu nebo formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. Toto oprávnění má příslušný orgán vůči osobě, u které lze důvodně předpokládat, že s požadovanými údaji nebo dokumenty nakládá. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.
(2)
Příslušný orgán si může pouze za účelem zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, vyžádat od banky, spořitelního a úvěrního družstva a zahraniční banky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „banka“)
a)číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor účtu
b)údaje o majiteli účtu a zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu.
(3)
Oprávnění podle odstavce 2 se vztahuje pouze na údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání. Příslušný orgán je oprávněn vymezit v žádosti časové období, k němuž se požadované údaje vztahují.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů podle odstavců 2 a 3 podává příslušný orgán prostřednictvím ústředního styčného úřadu. Žádost musí obsahovat odůvodnění, v němž bude popsáno splnění podmínek podle odstavce 2. Příslušný orgán odpovídá za správnost údajů uvedených v jím podané žádosti.
(5)
Ústřední styčný úřad ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 2 až 4. V případě splnění těchto podmínek předá ústřední styčný úřad žádost bance. Banka bezodkladně poskytne údaje podle odstavců 2 a 3 příslušnému orgánu.
(6)
Příslušný orgán do 24 měsíců ode dne podání žádosti podle odstavce 2 vyrozumí dotčený subjekt, že o něm požadoval údaje podle odstavce 2.
Dochází-li k protiprávnímu jednání, může příslušný orgán rozhodnutím nařídit osobě, která se protiprávního jednání dopouští, aby se tohoto jednání zdržela. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Oprávnění dalších subjektů
(1)
Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů55) a nelze-li ochrany zájmů spotřebitele dosáhnout jinak, může příslušný orgán rozhodnutím tomu, kdo jednal protiprávně, uložit povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací přístupných na on-line rozhraní56).
(2)
Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů a nelze-li ochrany zájmů spotřebitele dosáhnout jinak, příslušný orgán může rozhodnutím uložit poskytovateli služby informační společnosti podle právního předpisu upravujícího některé služby informační společnosti57), aby v případě zjištění protiprávního obsahu ukládaných informací nebo protiprávního jednání neprodleně odstranil nebo až do doby zjednání nápravy omezil přístup nebo znepřístupnil takové informace anebo zobrazil varování pro spotřebitele přistupující k on-line rozhraní.
(1)
Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je oprávněno poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „externí varování“).
(2)
Oprávnění poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování Ministerstvo průmyslu a obchodu udělí právnické osobě, jejímž hlavním účelem v souladu se zakladatelským právním jednáním je ochrana zájmů spotřebitelů a která
a)byla založena v souladu s právními předpisy České republiky
b)aktivně působí v oblasti ochrany spotřebitelů alespoň po dobu 2 let
c)není založena za účelem vytváření zisku
d)je bezdlužná a
e)vyhotovila a uložila do sbírky listin veřejného rejstříku výroční zprávy nebo obdobné zprávy o její činnosti alespoň za poslední 2 uplynulá účetní období, z nichž vyplývá splnění podmínky podle písmene b).
(3)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek
a)u orgánů Finanční správy České republiky
b)u orgánů Celní správy České republiky
c)na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo
d)na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4)
Bezdlužnost podle odstavce 3 se prokazuje potvrzením příslušného finančního úřadu, příslušného celního úřadu, příslušné zdravotní pojišťovny a příslušné územní správy sociálního zabezpečení, které nesmí být starší než 30 kalendářních dnů přede dnem podání žádosti o vydání oprávnění.
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje Evropskou komisi o právnické osobě oprávněné poskytovat externí varování, a to bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění.
(2)
Právnická osoba bezodkladně informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu o jakýchkoliv okolnostech, které by mohly mít vliv na platnost jejího oprávnění, zejména o tom, že přestala splňovat podmínky podle § 24j odst. 2 písm.
a)až e).
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění, splňuje podmínky podle § 24j odst. 2 písm.
a)až e). Pokud zjistí, že oprávněná právnická osoba podmínky nesplňuje, rozhodne o odnětí jejího oprávnění.
(2)
Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu zjistí, že externí varování poskytovaná oprávněnou právnickou osobou nejsou správná, aktuální nebo přesná, vyzve právnickou osobu k bezodkladnému zjednání nápravy. Shledá-li Ministerstvo průmyslu a obchodu, že právnická osoba výzvu ke zjednání nápravy nesplnila, může rozhodnout o odnětí jejího oprávnění poskytovat externí varování. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o odnětí oprávnění, pokud oprávněná právnická osoba poskytuje nesprávná, neaktuální nebo nepřesná externí varování opakovaně.
(3)
Rozhodne-li Ministerstvo průmyslu a obchodu o odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, bezodkladně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí informuje Evropskou komisi o tom, že daná právnická osoba již není oprávněna poskytovat externí varování.
Část 8
OPRÁVNĚNÍ PODÁVAT ZÁSTUPNÉ ŽALOBY
Úvodní ustanovení
(1)
Oprávnění podávat zástupné žaloby má právnická osoba zařazená na seznam oprávněných osob.
(2)
Seznamem oprávněných osob se rozumí seznam vedený
a)Evropskou komisí, na který se na základě seznamů z jednotlivých členských států zařazují osoby oprávněné podávat zástupné žaloby i v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než který je k podávání zástupných žalob určil (dále jen „evropský seznam oprávněných osob“), nebo
b)Ministerstvem průmyslu a obchodu podle tohoto zákona (dále jen „český seznam oprávněných osob“).
Český seznam oprávněných osob
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše do českého seznamu oprávněných osob právnickou osobu, pokud a) byla založena v souladu s právními předpisy České republiky, b) aktivně působí v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů po dobu alespoň 12 měsíců, c) její účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání dokládá, že má oprávněný zájem na ochraně zájmů spotřebitelů, d) nebyla založena za účelem vytváření zisku, e) proti ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, f) je nezávislá a není ovlivňována jinými osobami, které mají hospodářský zájem na podání zástupné žaloby, s výjimkou spotřebitelů, přičemž má za tímto účelem zavedeny postupy umožňující předcházet takovému vlivu, jakož i střetu zájmů mezi jejími zájmy, zájmy případného poskytovatele financování a zájmy spotřebitelů, a g) na svých internetových stránkách jednoduše a srozumitelně informuje veřejnost o skutečnostech dokládajících splnění podmínek uvedených v písmenech a) až f), o svých zdrojích financování obecně, o své organizační a členské struktuře a o svém účelu a činnostech.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje český seznam oprávněných osob na svých internetových stránkách spolu s odkazem na internetové stránky evropského seznamu oprávněných osob a oznámí Evropské komisi adresu internetové stránky, na které je přístupný český seznam oprávněných osob.
Zápis
(1)
Zápis do českého seznamu oprávněných osob se provádí na žádost právnické osoby. Žádost se podává písemně a obsahuje také účel právnické osoby vyplývající ze zakladatelského právního jednání a odkaz na její internetové stránky.
(2)
Splňuje-li žadatel podmínky podle § 25a odst. 1, zapíše Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti do českého seznamu oprávněných osob o žadateli
a)jeho název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno
b)jeho účel vyplývající ze zakladatelského právního jednání a
c)odkaz na jeho internetové stránky.
(3)
O zápisu Ministerstvo průmyslu a obchodu žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dnů ode dne jeho provedení.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky podle § 25a odst. 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 2 měsíců ode dne podání žádosti rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z předepsaných podmínek a žadatele do českého seznamu oprávněných osob nezapíše. Toto rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.
Kontaktní místo a kontrola
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu je kontaktním místem pro účely prověření trvání existence podmínek podle § 25a odst. 1, pokud jde o právnické osoby zapsané na český seznam oprávněných osob58).
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu alespoň jednou za 5 let zkontroluje, zda právnické osoby uvedené v českém seznamu oprávněných osob splňují podmínky podle § 25a odst. 1 písm. b) až g). Takovou kontrolu ve vztahu k vybrané právnické osobě provede Ministerstvo průmyslu a obchodu také tehdy, navrhne-li to Evropská komise nebo příslušný orgán z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
Oznamovací povinnost Zapsaná právnická osoba oznámí bez zbytečného odkladu Ministerstvu průmyslu a obchodu změnu údajů zapsaných v českém seznamu oprávněných osob, nebo že přestala splňovat některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g).
Změna zápisu údajů
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů v českém seznamu oprávněných osob, pokud o to zapsaná právnická osoba požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 25b odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Neodpovídá-li stav zapsaný v českém seznamu oprávněných osob skutečnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu provede změnu zápisu údajů.
(3)
O změně zápisu údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu vyrozumí zapsanou právnickou osobu do 7 dnů ode dne jejího provedení.
Výmaz
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vymaže právnickou osobu z českého seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba zanikne nebo pokud tato osoba o výmaz požádá.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob, pokud zapsaná právnická osoba nesplňuje některou z podmínek podle § 25a odst. 1 písm. b) až g).
(3)
Řízení o výmazu právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob zahajuje Ministerstvo průmyslu a obchodu z moci úřední.
(4)
Lze-li důvod pro výmaz právnické osoby z českého seznamu oprávněných osob odstranit, vyzve Ministerstvo průmyslu a obchodu zapsanou právnickou osobu před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu.
Informování Evropské komise Ministerstvo průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi o zápisu, změně nebo výmazu údajů z českého seznamu oprávněných osob.
Povinnost poskytovat informace o zástupných žalobách Právnická osoba uvedená v českém seznamu oprávněných osob je povinna na svých internetových stránkách veřejně poskytovat informace o své činnosti týkající se podávání zástupných žalob; právnická osoba je zejména povinna informovat o a) zástupných žalobách, které se rozhodla podat, b) stavu řízení o zástupných žalobách, které již u soudu podala, a c) výsledku řízení o jí podaných zástupných žalobách, o nichž bylo již rozhodnuto.
Část 9
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Ochrana spotřebitele při neoprávněném podnikání Povinnosti prodávajících, výrobců, dovozců nebo dodavatelů mají i osoby, které provozují činnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až e) bez příslušného oprávnění.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou a) podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, b) seznam druhů obuvi, které nemusí být označeny údaji o materiálech použitých v jejich hlavních částech, c) podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních vlastností, jakož i pro označování výrobků z křišťálového skla včetně stanovení výrobků z křišťálového skla, které označování podléhají.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.