Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů

Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu republiky, jejíž výše je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Výše těchto příspěvků je pro rok 1993 uvedena v příloze č. 4 tohoto zákona, a to v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. O výši příspěvku přiznaného jednotlivé obci rozhoduje přednosta okresního úřadu, přičemž se může od částek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona v odůvodněných případech odchýlit až o 15 %.

Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky.

Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.

Poslanci Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs. 2. V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs. V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs. V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs. 3. V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs. V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs. V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs. V § 3 odst. 4 zní: „(4) Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.“. 9. § 11 a 12 znějí:

Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.“.

Pracovníci Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů mají právo na a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto: 1. V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“. 2. V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“.

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto: 1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“. 2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.“.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto: § 32a odst. 4 zní: „(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.“.

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“. Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“. V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“. 2. V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“. Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“. V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“. 3. V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem. 4. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 zní: „(1) Nárok na příspěvek mají: a) poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky5) (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,6) nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7) (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství, b) osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,2) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima,9) c) osoby, které pobírají rodičovský příspěvek,4) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima.9)“. Poznámky č. 5 až 9 znějí: 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, se mění takto: § 3 zní:

Okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla zaměstnavatele kontroluje plnění povinností uložených v § 5a odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a rozhoduje o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky, které byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti.“.

Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb., se doplňuje takto: V § 3 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava.

Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se mění takto: § 15 zní:

Zaměstnanecká pojišťovna je povinna prostřednictvím zřizovatele v termínech stanovených pro předkládání návrhů státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit ke schválení České národní radě po projednání s ministerstvem financí České republiky pojistný plán na následující kalendářní rok a dále bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření za běžný kalendářní rok, ověřené auditorem.“.

Ministerstvo obrany České republiky vydá obecně závazný právní předpis, kterým upraví financování civilní ochrany v České republice.

Převod některých nevyčerpaných prostředků státního rozpočtu České republiky na rok 1992 do státního rozpočtu České republiky na rok 1993

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“. 2. V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“. 3. V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“. 4. V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“. 5. V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“. 6. V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní: „l) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.“. 7. V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní: „(5) Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.“.

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. § 3 odst. 2 zní: „(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,8) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,16) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,9) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,10) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.“. Poznámka č. 16 zní: 2. § 3 odst. 3 zní: „(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.“. 3. Poznámka pod čarou č. 11a) zní: 4. § 3 odst. 4 zní: „(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)13) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou14) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,15) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“. 5. V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští. 6. V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77%“. 7. V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“. V § 13 se vypouští druhá věta. 8. Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní:

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.