Zákon o zpravodajských službách České republiky
o zpravodajských službách České republiky
Úvodní ustanovení
(1)
Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám.
(2)
Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony1).
Zpravodajské služby a jejich postavení
(1)
Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.
(2)
Vojenské zpravodajství se v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem o Vojenském zpravodajství10) podílí11) na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru.
V České republice působí tyto zpravodajské služby: a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu, b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany2).
(1)
V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé.
(2)
Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.
(3)
Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra.
(4)
Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává.
Působnost zpravodajských služeb
(1)
Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace
a)o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky
b)o zpravodajských službách cizí moci
c)o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství
d)o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky
e)týkající se organizovaného zločinu a terorismu.
(2)
Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.
(3)
Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace
a)mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky
b)o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany
c)o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,3)
d)o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.
(4)
Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.
Vnitřní organizace zpravodajských služeb Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda.
Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.
Spolupráce zpravodajských služeb Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám
(1)
Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.
(2)
Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.
(3)
Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.
(4)
Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.
(5)
Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra.
Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády.
Poskytování informací zpravodajským službám Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.
(1)
V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu a bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2)
Zpravodajské služby jsou oprávněny od Generálního finančního ředitelství nebo Generálního ředitelství cel požadovat poskytnutí informací získaných při správě daní. Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel žádosti vyhoví, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu; porušením této mlčenlivosti není ani použití těchto informací zpravodajskými službami podle tohoto zákona.
(3)
Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v základním registru obyvatel3a), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci3a), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí3a), v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností3a), informačním systému oprávnění k zastupování3a), agendovém informačním systému obyvatel3b), registru rodných čísel3b), informačním systému cizinců3c), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů3d), agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů3e), agendovém informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů3e), centrálním registru zbraní8), evidencích fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky8), národním bodu pro identifikaci a autentizaci9) kromě údajů poskytnutých národnímu bodu pro identifikaci a autentizaci držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, registru lobbování13), registru silničních vozidel3f), centrálním registru silničních vozidel3f), registru historických a sportovních vozidel3f), evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění3g), evidenci údajů o mýtném3g), registru řidičů3h), v centrálním registru řidičů3h), v registru provozovatelů bezpilotních systémů12) a v registru dálkově řídících pilotů12), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup.
(4)
Ministerstvo spravedlnosti vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z rejstříku trestů, opis z jím vedené evidence přestupků a informace o vydání výpisu nebo opisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné nebo elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Ministerstvo spravedlnosti v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Poskytnutí údajů je zpravodajská služba oprávněna požadovat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7)
Evidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačních systémů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje; tyto záznamy se poskytují z informačních systémů veřejné správy. V případě záznamů z informačního systému datových schránek se neposkytují údaje vztahující se k přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky a k údajům vztahujícím se k datové zprávě. Pokud jiné informační systémy využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, poskytují se záznamy také z nich, a to na náklady žádající zpravodajské služby. Je-li to technicky možné, poskytují se záznamy pro účely evidenční ochrany údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje
a)o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o 1. příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb, 2. osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb, 3. osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, a 4. osobách blízkých osobám uvedeným v bodech 1 až 3
b)vztahující se ke krycím dokladům a krycím prostředkům a
c)vztahující se ke služebním vozidlům.
(1)
Zpravodajská služba může písemně žádat od
a)banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta banky, které jsou předmětem bankovního tajemství
b)spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „družstevní záložna“) poskytnutí zprávy o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích, nebo
c)jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, poskytnutí zprávy o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích.
(2)
Zpravodajská služba může písemně žádat poskytnutí zprávy podle odstavce 1 také v budoucím období.
(3)
Poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 nebo 2 může zpravodajská služba žádat pouze pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti a za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.
(4)
Zpravodajská služba může požádat, aby zprávu nebo zprávy podle odstavce 1 nebo 2 od banky, družstevní záložny nebo jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, vyžádal a zpravodajské službě je předal orgán veřejné moci, který by byl na základě zvláštního právního předpisu oprávněn si takové údaje vyžádat; to neplatí pro soudy, státní zastupitelství a Finanční analytický úřad. Vyžádání zprávy postupem podle věty první je krycím prostředkem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, který upravuje činnost zpravodajské služby.
(5)
Zpravodajské služby jsou oprávněny požadovat poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1, 2 nebo 4 pouze po předchozím povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze (dále jen „soudce“).
(6)
Soudce rozhodne o poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv bezodkladně na základě písemné žádosti zpravodajské služby, která obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, důvody pro poskytnutí zprávy a informace o jakékoli předchozí žádosti o poskytnutí zprávy včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.
(7)
Rozhodnutí o poskytnutí zprávy nebo o poskytování zpráv obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta nebo za které mají být zprávy poskytovány, a odůvodnění. Poskytování zpráv v budoucím období může být povoleno jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 3 měsíce. Soudce může toto období na základě nové žádosti prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejvýše o další 3 měsíce.
(8)
Jestliže soudce žádosti vyhoví, vydá zpravodajské službě současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby a vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta, nebo za které mají být zprávy poskytovány; výpis neobsahuje odůvodnění. Bance nebo družstevní záložně, kterým je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, nebo orgánu veřejné moci, který má zprávu od banky nebo družstevní záložny vyžádat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 nebo 2 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu7), přičemž banka, družstevní záložna nebo orgán veřejné moci si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu.
(9)
Vztahuje-li se rozhodnutí na budoucí období, je zpravodajská služba povinna informovat průběžně soudce o tom, zda důvody pro poskytování zpráv trvají. Soudce je oprávněn si tyto podklady vyžádat. Zároveň je oprávněn povolení k poskytování zpráv kdykoli odebrat.
(10)
Proti rozhodnutí soudce není přípustný opravný prostředek.
Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací.
Kontrola zpravodajských služeb
(1)
Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z
a)informačního systému evidence občanských průkazů
b)informačního systému evidence cestovních dokladů
c)informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů
d)registru řidičů
e)centrálního registru řidičů a
f)informačního systému cizinců.
(2)
Osobní údaje podle odstavce 1 může zpravodajská služba využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění konkrétního úkolu ve své působnosti.
(3)
Zpravodajská služba osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.
(1)
Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“); kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, kterou se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle zákona o Vojenském zpravodajství10). Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví tento nebo zvláštní zákon.
(2)
Poslanecká sněmovna vykonává kontrolu činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím svých k tomuto účelu zřízených zvláštních kontrolních orgánů.
(3)
Orgán nezávislé kontroly vykonává na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby v oboru její působnosti na území České republiky, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod.
(4)
Kontrolní řád se na kontrolu prováděnou vládou, zvláštními kontrolními orgány nebo orgánem nezávislé kontroly nepoužije.
(5)
Zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti podle § 8 odst. 1 také údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.
(1)
Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem zvláštního kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání zvláštního kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
(1)
Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(2)
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu
a)statut Úřadu pro zahraniční styky a informace
b)návrh rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace
c)písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky
d)podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace a
e)vnitřní předpisy Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(3)
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu na jeho požádání
a)zprávu o činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace
b)souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, s výjimkou případů a věcí, u nichž by poskytnutí takové informace mohlo ohrozit důležitý zájem sledovaný Úřadem pro zahraniční styky a informace
c)počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, a
d)zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Úřad pro zahraniční styky a informace svou činnost již ukončil.
(4)
Zvláštní kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a nahrazovat jejich řídicí činnost.
(1)
Má-li zvláštní kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace potřebné vysvětlení.
(2)
Každé porušení zákona příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, které zvláštní kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace a nejvyššímu státnímu zástupci.
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy zvláštní kontrolní orgán podává oznámení podle § 12c odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.
(1)
Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí.
(2)
Členem orgánu nezávislé kontroly může být pouze ten, kdo
a)je státním občanem České republiky
b)dosáhl věku 40 let a
c)je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné.
(3)
Členem orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo byl v posledních 3 letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky.
(4)
Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je neslučitelná s výkonem úřadu prezidenta republiky a s funkcí člena vlády, náměstka člena vlády, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce nebo člena orgánu územního samosprávného celku nebo s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru České republiky, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil České republiky.
(5)
Člen orgánu nezávislé kontroly je při výkonu své funkce nezávislý a při svém rozhodování je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky.
(6)
V čele orgánu nezávislé kontroly stojí jeho předseda, jehož funkční období trvá 1 rok. Předsedou orgánu nezávislé kontroly je postupně člen orgánu nezávislé kontroly v pořadí podle věku počínaje nejstarším členem; předsedou orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo jím byl v posledních 4 letech. Nelze-li předsedu orgánu nezávislé kontroly určit podle věty druhé, je jím věkem nejstarší člen.
(7)
Orgán nezávislé kontroly je usnášeníschopný, jsou-li jednání přítomni alespoň 4 jeho členové. K rozhodnutí orgánu nezávislé kontroly je třeba většiny hlasů.
(1)
Člen orgánu nezávislé kontroly se ujímá své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Člen orgánu nezávislé kontroly složí slib do 30 dnů ode dne svého zvolení.
(2)
Slib člena orgánu nezávislé kontroly zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními zákony a že budu chránit zákonnost a neporušitelnost práv osob.“
(3)
Slib člena orgánu nezávislé kontroly je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen orgánu nezávislé kontroly „Slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení slibu. V úředním záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum a místo složení slibu.
(4)
Nesloží-li člen orgánu nezávislé kontroly slib ve lhůtě stanovené v odstavci 1, odmítne-li jej složit nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.
(5)
Funkce člena orgánu nezávislé kontroly zaniká dnem
a)následujícím po dni, kdy uplyne jeho funkční období
b)pozbytí některého z předpokladů potřebných pro výkon funkce
c)zahájení výkonu funkce neslučitelné s funkcí člena orgánu nezávislé kontroly podle § 12e odst. 4
d)nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen za úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
e)nabytí právní moci rozhodnutí o schválení narovnání, kterým bylo zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin
f)nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo podmíněně zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin
g)nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čin
h)zániku platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, pokud zánik jeho platnosti nenastal doručením nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení nebo pokud nebyl uplatněn postup pro vydání nového osvědčení fyzické osoby, které nahrazuje původní v případě jeho odcizení nebo ztráty, poškození nebo změny některého z údajů v něm obsažených podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací, nebo
i)následujícím po dni, kdy bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno písemné prohlášení člena orgánu nezávislé kontroly, že se funkce vzdává.
(6)
Nastane-li některý z důvodů zániku funkce člena orgánu nezávislé kontroly uvedených v odstavci 5 písm. b) až h), informuje o tom člen orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu Poslanecké sněmovny.
(7)
Předseda Poslanecké sněmovny informuje o uvolnění místa člena orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu vlády. Vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy na obsazení uvolněného místa člena orgánu nezávislé kontroly bez zbytečného odkladu. Volbu na uvolněné místo člena orgánu nezávislé kontroly uskuteční Poslanecká sněmovna do 90 dnů ode dne doručení návrhů vlády.
(1)
Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou.
(2)
Zpravodajská služba není povinna orgánu nezávislé kontroly předat informaci, která by mohla
a)zmařit účel probíhající akce; zpravodajská služba takovou informaci nepředá pouze s předchozím souhlasem předsedy vlády
b)odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby vykonávajících zpravodajskou činnost
c)odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby
d)ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo
e)porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informace třetí straně.
(3)
Má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení.
(4)
Orgán nezávislé kontroly vypracuje na základě provedené kontroly činnosti zpravodajské služby písemnou zprávu, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon a jakým způsobem. Písemnou zprávu zašle orgán nezávislé kontroly tomu ze zvláštních kontrolních orgánů, který dal orgánu nezávislé kontroly podnět ke kontrole zpravodajské služby, a dále též řediteli zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. Závěr orgánu nezávislé kontroly o tom, zda bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Zjistí-li orgán nezávislé kontroly při prováděné kontrole, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků. Každé podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí při prováděné kontrole, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci.
(6)
Orgán nezávislé kontroly provádí kontrolu činnosti zpravodajské služby vždy s vědomím ředitele příslušné zpravodajské služby.
(7)
Členové orgánu nezávislé kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení členství v orgánu nezávislé kontroly. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům orgánu nezávislé kontroly se nevztahuje na případy, kdy orgán nezávislé kontroly podává oznámení podle odstavce 5. Členové orgánu nezávislé kontroly mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.
(1)
Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudů. Paušální částka se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2)
Zaměstnavatel poskytne členovi orgánu nezávislé kontroly po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Státnímu zaměstnanci se poskytne po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly služební volno, za které přísluší plat. Omezení rozsahu poskytování pracovního volna uvedené v § 201 odst. 3 zákoníku práce nebo služebního volna podle § 104 odst. 1 zákona o státní službě se pro tento případ nepoužije.
(1)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny.
(2)
Vedoucího sekretariátu orgánu nezávislé kontroly jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny.
(3)
Orgán nezávislé kontroly podává zvláštním kontrolním orgánům jednou ročně zprávu o své činnosti.
(4)
Podrobná pravidla jednání orgánu nezávislé kontroly a podobu zpráv o jeho činnosti stanoví jednací řád.
Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4)
Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb
(1)
Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 až 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele.
(2)
Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento kontrolní orgán lhůtu delší.
(3)
Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.
Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“).
(1)
Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.
(2)
Vláda jednou ročně poskytne příslušnému orgánu údaje o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.
Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace
(1)
Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak.
(2)
Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb.
(3)
Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.
(4)
Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.5)
Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“.
(1)
Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí doklady a krycí prostředky, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let.
(2)
Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.
Krycí doklady
(1)
Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení jeho příslušnosti k Úřadu pro zahraniční styky a informace, k zastírání činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(2)
Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.
(3)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, může Úřad pro zahraniční styky a informace v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Úřadu pro zahraniční styky a informace také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(4)
Krycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(5)
Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra.
(6)
Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených krycích dokladů.
Krycí prostředky
(1)
Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(2)
Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele.
(3)
Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.
Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajů.
(1)
Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti.
(2)
Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.
(3)
Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.
Opatření k utajení činnosti Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a používat zvláštní postupy při hospodaření s majetkem České republiky. Tento zvláštní způsob vykazování údajů a zvláštní postupy při hospodaření s majetkem stanoví vláda.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.