Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
Část 1
VOLBY DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
Oddíl 1
Obecná ustanovení
(1)
Tento zákon upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Parlamentu České republiky, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.
(2)
Do Parlamentu České republiky se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému.
(3)
Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(4)
Voličem je státní občan České republiky (dále jen „občan“), který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let.
Oddíl 2
Volby do Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.8)
Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu práva být volen.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích na území České republiky. Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky vymezené zvláštním právním předpisem.8a) Volební kraj je volebním obvodem.
(1)
V příloze č. 1 k tomuto zákonu se stanoví územní vymezení oblastí v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny. Státní volební komise vylosuje do 7 dnů od vyhlášení voleb pro každou oblast v zahraničí volební kraj, kterému jsou podřazeny zvláštní volební okrsky z dané oblasti v zahraničí.
(2)
Do losování se zařadí pouze volební kraje, v nichž nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, je vyšší než 30. Pro oblasti v zahraničí uvedené v odstavci 1 nelze pro tytéž volby vylosovat stejný volební kraj.
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny jsou oprávněny podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, nebo koalice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny musí mít koalice stejné složení ve všech volebních krajích. Koalice stejného složení musí mít ve všech volebních krajích, ve kterých kandiduje, stejný název.
(2)
Nejvyšší počty kandidátů, které může volební strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(3)
Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny
(1)
Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je volební strana.
(2)
Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny registračním úřadem.
(3)
Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny činí 19 000 Kč.
(4)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 33 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.
Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny
(1)
Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je registrační úřad.
(2)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.
(3)
Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.
(4)
U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.
(5)
Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.
Hlasovací lístky Hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.
Způsob hlasování Volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(1)
V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede
a)doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů
b)celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu voličů
c)počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky
d)počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz
e)počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet odložených doručovacích obálek
f)počet odevzdaných úředních obálek
g)počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a počet platných hlasů celkem
h)počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty volebních stran
i)stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(2)
K uvedení údajů podle odstavce 1 písm. h) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem.
Zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji
(1)
Český statistický úřad na krajském pracovišti převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování, a zpracuje výsledek voleb ve volebním kraji.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním kraji a předá ho neprodleně krajskému úřadu.
(3)
V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede
a)počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování
b)celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech voličů
c)celkový počet voličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky
d)celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním kraji na voličský průkaz
e)celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování za volební kraj, z toho počet odložených doručovacích obálek
f)celkový počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj
g)celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé volební strany a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji
h)celkový počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.
(4)
Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše
a)ředitel krajského úřadu
b)pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu
c)pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Po podepsání obou stejnopisů předá krajský úřad 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
(1)
Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny volební strany, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2)
Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3)
Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
Postup volebních stran do prvního skrutinia
(1)
Český statistický úřad zjistí
a)které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů
b)které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů
c)které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.
(2)
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k volebním stranám podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3)
Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň 2 volební strany.
(4)
Pokud do skrutinia nepostupují volební strany v počtu podle odstavce 3, Český statistický úřad sníží u a) politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent z celkového počtu platných hlasů, b) koalic podle odstavce 1 písm. b) hranici 8 procent na hranici 7 procent z celkového počtu platných hlasů, c) koalic podle odstavce 1 písm. c) hranici 11 procent na hranici 10 procent z celkového počtu platných hlasů.
(5)
Nebude-li ani postupem podle odstavce 4 dosaženo postupu do skrutinia v počtu podle odstavce 3, sníží Český statistický úřad hranici o další procento.
První skrutinium
(1)
V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
(2)
Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro volební strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o dvě; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem.
(3)
Celkový počet platných hlasů, který obdržela volební strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a volební straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato volební strana získala.
(4)
Bylo-li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2 a 3, odečtou se přebývající mandáty postupně těm volebním stranám, které ve volebním kraji vykázaly nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte volební straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.
(5)
V rámci jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(6)
Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
(7)
V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 6 a volební strana získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 6, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 6, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(8)
Neměla-li některá volební strana tolik kandidátů na hlasovacím lístku, kolik jí podle výsledků prvního skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.
Druhé skrutinium
(1)
Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých volebních stran pro ně odevzdaných, a nedostala-li volební strana v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.
(2)
Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých volebních stran. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé volební straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou volební stranu.
(3)
Nebyly-li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm volebním stranám, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2; při rovnosti zbytků se přikáže mandát té volební straně, která má větší součet zbytků hlasů převáděných do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků hlasů stejné, přikáže se mandát té volební straně, která obdržela větší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže volební strana má pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá.
(4)
Bylo-li takto přikázáno o jeden mandát více, než se mělo podle odstavce 2 přikázat, odečte se přebývající mandát té volební straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té volební straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.
(5)
V rámci jednotlivých volebních stran obdrží mandáty přikázané volební straně kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu; při rovnosti zbytků dělení rozhodne los. Mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi volební strany, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu, podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj.
(6)
Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním, ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto volebních stran se postupuje obdobně podle § 50 odst. 5 až 7.
Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1)
Po provedení skrutinií předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.
(2)
V zápise o výsledku voleb se uvede
a)celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů
b)celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky
c)celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz
d)celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet odložených doručovacích obálek
e)počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť
f)procentní vyjádření počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, uvedené na dvě desetinná místa; v případě započetí další 0,01 % hlasů se zvýší druhé desetinné místo
g)jména a příjmení kandidátů v členění podle volebních stran, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle volebních stran zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování; v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo
h)seznam volebních stran, které získaly nejméně 1,5 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení
i)seznam volebních stran, které získaly nejméně 3 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.
Osvědčení o zvolení
(1)
Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že druhým dnem voleb byli zvoleni.
(2)
V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 50 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 87).
Náhradník
(1)
Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže volební strany uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb. Není-li takového, nastupuje náhradník téže volební strany v pořadí podle počtu platných hlasů pro kandidátní listinu; je-li tento počet stejný, rozhodne los.
(2)
Není-li náhradníka téže volební strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3)
Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník.
(4)
Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, a kterým dnem se jím stal.
(5)
Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje.
(6)
Postavení náhradníka zaniká
a)uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny
b)okamžikem doručení vzdání se postavení náhradníka ve formě notářského zápisu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny; notářský zápis nesmí být starší než jeden měsíc
c)okamžikem, v němž u náhradníka nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti
d)rozpuštěním Poslanecké sněmovny.
(7)
Zánik postavení náhradníka oznámí předseda Poslanecké sněmovny nejpozději po zahájení nejbližší schůze Poslanecké sněmovny poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.
Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracuje se lhůta podle § 1 odst. 3 na 50 dnů, lhůta podle § 27 na 5 dnů, lhůta podle § 33 odst. 2 na 46 dnů, lhůta podle § 33 odst. 3 pro výzvu správce poplatku na 32 dnů a lhůta podle § 33 odst. 3 pro zaplacení poplatku na 28 dnů.
Oddíl 3
Volby do Senátu
Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.11)
Senátorem může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu práva být volen.
Volby do Senátu se konají podle zásady většinového systému ve volebních obvodech na území České republiky.
(1)
Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Územní vymezení volebních obvodů a jejich sídla jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(2)
Dojde-li ke změně názvu obce, náleží území obce do dosavadního volebního obvodu.
(3)
Dojde-li ke sloučení obcí, území obce vzniklé sloučením náleží do volebního obvodu, do kterého náleželo území územně největší ze slučovaných obcí.
(4)
Dojde-li k připojení obce k jiné obci, náleží území připojované obce do volebního obvodu, do kterého náleží území obce, ke které se připojuje.
(5)
Dojde-li ke vzniku nové obce oddělením části obce, náleží území nově vzniklé obce do volebního obvodu, do kterého náleží území obce, od které se oddělila.
(6)
Pro účely odstavců 2 až 5 se za obec považuje také městská část územně členěného statutárního města, městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy.
(1)
V roce předcházejícím roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů, předloží vláda oběma komorám Parlamentu zprávu o počtech voličů připadajících na každý volební obvod. Ve zprávě podle věty první vláda uvede, jaké jsou procentuální odchylky v jednotlivých volebních obvodech od průměrného počtu voličů na volební obvod.
(2)
Přesahuje-li odchylka od průměrného počtu voličů v některém volebním obvodu 15 % a uplyne-li do konce kalendářního roku předcházejícího roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů, alespoň 12 let od nabytí účinnosti poslední změny územního vymezení volebních obvodů, předloží vláda Poslanecké sněmovně spolu se zprávou podle odstavce 1 návrh zákona o změně územního vymezení volebních obvodů tak, aby odchylka od průměrného počtu voličů v žádném volebním obvodu nepřesahovala 15 %. Vláda předloží tento návrh zákona tak, aby změna územního vymezení volebních obvodů mohla nabýt účinnosti k 1. lednu roku, v němž se konají volby jedné třetiny senátorů.
Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Senátu hlasovat v kterémkoli volebním okrsku na území svého volebního obvodu, pokud se zde konají volby, nebo nemá-li volič v České republice trvalý pobyt a má v seznamu voličů zapsaný údaj o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, na území kteréhokoli volebního obvodu, kde se konají volby.
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listinu pro volby do Senátu jsou oprávněni podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, koalice nebo nezávislý kandidát.
(2)
Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.
(3)
Ke kandidátní listině nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič na listinné petici, podpis se nezapočítává. V záhlaví petice a v záhlaví na každém očíslovaném podpisovém archu listinné petice se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, jeho jméno a příjmení, rok narození, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb.
(4)
K petici nebo části petice podané po lhůtě pro podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Vady v petici nelze zhojit.
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu
(1)
Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je volební strana.
(2)
Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu registračním úřadem.
(3)
Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu činí 20 000 Kč.
(4)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 62 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu zaniká, pokud
a)kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního, a to ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, nebo
b)kandidát získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 % z celkového počtu platných hlasů, a to ke dni vyhlášení výsledků prvního kola.
Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu
(1)
Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je registrační úřad.
(2)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.
(3)
Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.
(4)
U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.
(5)
Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.
Hlasovací lístky Všichni kandidáti jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Pořadí kandidátů stanoví registrační úřad losem. Před jménem každého kandidáta se umístí rámeček.
Způsob hlasování Volič označí v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje. Hlasovací lístek vloží do úřední obálky.
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle toho, kterým kandidátům byl udělen hlas, a poté je sečte, přičemž vyloučí neplatné hlasy voličů z důvodů stanovených zákonem o správě voleb a v odstavci 2.
(2)
Hlas voliče je neplatný, jestliže volič
a)neoznačil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku žádného kandidáta
b)označil na hlasovacím lístku křížkem v rámečku více než jednoho kandidáta, nebo
c)označil kandidáta jinak než křížkem v rámečku před jeho jménem.
Zápis o průběhu a výsledku hlasování V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede: a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaný do výpisu voličů, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz, e) počet odevzdaných úředních obálek, f) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných hlasů celkem pro všechny kandidáty, g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
Zjišťování výsledků voleb ve volebním obvodu
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u registračního úřadu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování, a zpracuje výsledky voleb ve volebním obvodu.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu a předá ho neprodleně registračnímu úřadu.
(3)
V zápise o výsledku voleb ve volebním obvodu se uvede
a)počet volebních okrsků ve volebním obvodu a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování
b)celkový počet osob ve volebním obvodu zapsaných ve výpisech voličů
c)celkový počet voličů ve volebním obvodu, kterým byly vydány úřední obálky
d)celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním obvodu na voličský průkaz
e)celkový počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod
f)celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu pro všechny kandidáty
g)pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů, počet těchto hlasů a údaj o jejich procentu vypočtený jako podíl na celkovém počtu platných hlasů ve volebním obvodu, pokud získalo více kandidátů stejný počet hlasů, uvedou se v abecedním pořadí
h)jméno a příjmení zvoleného kandidáta (§ 75), popřípadě skutečnost, že žádný z kandidátů nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení.
(4)
Zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu podepíše
a)vedoucí registračního úřadu
b)pověřený zaměstnanec obce zařazený do registračního úřadu
c)pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Po podepsání obou stejnopisů předá registrační úřad 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.
(6)
Český statistický úřad předá Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody. Souhrnné výsledky obsahují u zvoleného kandidáta i údaj o názvu a druhu volební strany, za kterou kandidoval, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.
Zvolen je kandidát, který v prvním kole obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů.
(1)
V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, zajistí registrační úřad, aby druhé kolo voleb bylo zahájeno šestý den po ukončení hlasování v prvním kole.
(2)
Ve druhém kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech. Pokud se na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů, postupují do druhého kola všichni tito kandidáti pouze z prvního místa. Pokud dojde ke shodě v počtu odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů u kandidátů, kteří se umístili na druhém místě, postupují do druhého kola kandidát z prvního místa a všichni kandidáti z druhého místa.
(3)
Jestliže se před druhým kolem voleb ve volebním obvodu kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, a nezůstanou alespoň 2 kandidáti, postupuje do druhého kola voleb na místo takového kandidáta kandidát, který v prvním kole voleb získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Při rovnosti odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů postupují všichni takoví kandidáti. V těchto případech se druhé kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole.
(4)
Kandidáti jsou na hlasovacím lístku uvedeni v pořadí podle vylosovaného čísla, které zůstává zachováno z prvního kola voleb.
(5)
Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole nejvíce odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů nebyl zvolen žádný z kandidátů.
(6)
Pro druhé kolo voleb se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb vztahující se na volby do Senátu. Odvolání kandidáta zmocněncem volební strany však není přípustné.
Osvědčení o zvolení Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za senátory do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení.
Opakované volby a opakované hlasování
(1)
Opakované volby se konají
a)jestliže žádný z kandidátů nebyl ve volebním obvodu zvolen
b)shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným.
(2)
Opakované hlasování se koná, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným.
(3)
Opakované volby se konají do 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Prezident republiky vyhlásí opakované volby do 10 dnů poté, co nastal důvod podle odstavce 1, a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním.
(4)
Opakované hlasování podle odstavce 2 vyhlásí prezident republiky do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno prostřednictvím Ministerstva vnitra usnesení soudu.
(5)
Konají-li se opakované volby, registrační úřad vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb volební straně zaplacený poplatek za registraci.
(6)
Pro opakované volby a opakované hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb upravující volby do Senátu obdobně.
(7)
V opakovaných volbách a opakovaném hlasování je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které by příslušelo senátorovi zvolenému ve druhém kole voleb, v nichž jsou senátoři voleni na celé šestileté volební období.
Doplňovací volby
(1)
Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident republiky doplňovací volby v příslušném volebním obvodu, kde byl senátor zvolen. Doplňovací volby se konají do 90 dnů po zániku mandátu senátora. Prezident republiky vyhlásí doplňovací volby do 10 dnů po zániku mandátu senátora a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním.
(2)
Pro doplňovací volby se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb upravující volby do Senátu obdobně.
(3)
Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora.
(4)
V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru, jehož mandát zanikl.
Oddíl 4
Organizační a technická opatření
Nároky kandidátů
(1)
Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
(2)
Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle předchozího odstavce se považuje za dobu výkonu práce.
Příspěvek na úhradu volebních nákladů
(1)
Volební straně, která ve volbách do Poslanecké sněmovny získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu poskytnut příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 100 Kč.
(2)
V případě koalice vyplatí Ministerstvo financí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám nebo politickým hnutím, které tvoří koalici, rovným dílem nebo podle dohody o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice, byla-li Ministerstvu financí doručena do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(3)
Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.
Oddíl 5
Soudní přezkum
(1)
Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu14) navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2)
Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu14) navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(3)
Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(4)
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(5)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
K řízení podle § 87 je příslušný Nejvyšší správní soud.
Část 2
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
„Řízení ve věcech voleb Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 200f a 200g včetně nadpisu se vypouštějí. 2. § 200j odst. 1 a 4 znějí: „(1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů nebo ve zvláštním seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu.
(4)
K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů nebo ve zvláštních seznamech voličů je příslušný okresní soud.“. 3. Za § 200l se vkládají nové § 200m a 200n, které včetně nadpisu a poznámky č. 34d) znějí:
(1)
Jestliže volební orgán, příslušný podle zvláštního zákona34d) vydat konečné rozhodnutí, rozhodl o
a)odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny
b)škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině
c)odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se ten, kdo přihlášku podal, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování přihlášeného kandidáta.
(2)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný volební orgán.
(3)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.
(4)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
(1)
O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení poslancem nebo senátorem34d) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů.
(2)
Účastníkem řízení je navrhovatel, poslanec nebo senátor, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán.
(3)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
Část 4
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
První volby do Senátu se konají ve všech 81 volebních obvodech uvedených v příloze č. 3. Senátoři ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76 a 79 jsou voleni na dva roky, ve volebních obvodech č. 2, 5, 8, 11, 14, 17, 20, 23, 26, 29, 32, 35, 38, 41, 44, 47, 50, 53, 56, 59, 62, 65, 68, 71, 74, 77 a 80 na čtyři roky a ve zbývajících volebních obvodech na šest let.
Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., zákona České národní rady č. 435/1991 Sb., zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb.
Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.