Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
Část 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
(1)
Odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen „odměna advokáta“) se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen „smluvní odměna“); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně.
(2)
Při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se výše odměny advokáta určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně, nestanoví-li tato vyhláška jinak; § 12 odst. 2 se neužije. Na to je advokát povinen upozornit klienta, jedná-li s ním o smluvní odměně.
(3)
Výše odměny advokáta ustanoveného soudem se určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně; § 12 odst. 2 se přitom neužije.
(1)
Advokát má vedle nároku na odměnu advokáta též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené touto vyhláškou.
(2)
Jiné náklady advokáta, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně advokáta.
Část 2
ODMĚNA ADVOKÁTA
Oddíl 1
Smluvní odměna
(1)
Smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení.
(2)
Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně.
(1)
Je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (dále jen „časová odměna“), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb.
(2)
Jestliže advokát ve smlouvě o časové odměně provedl odhad její celkové výše, je povinen předem písemně upozornit klienta na podstatné překročení původně odhadnuté výše odměny advokáta; jinak se nemůže domáhat zaplacení té části odměny advokáta, o kterou byl původní odhad její výše překročen.
(3)
Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.
Neposkytuje-li advokát právní služby ve sjednaném rozsahu, přísluší mu poměrná část smluvní odměny, není-li dohodnuto jinak.
Oddíl 2
Mimosmluvní odměna
Výše mimosmluvní odměny
(1)
Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.
(2)
Za správu majetku náleží odměna ve výši 10 % ročního příjmu ze spravovaného majetku, nejméně 10 000 Kč ročně.
(3)
Činí-li advokát prohlášení o pravosti podpisu1a), náleží mu odměna 70 Kč za každé vyhotovení prohlášení o pravosti podpisu jedné osoby na jedné listině.
(4)
Za provedení autorizované konverze dokumentu činí odměna 70 Kč za každou započatou stranu konvertovaného dokumentu.
Tarifní hodnota Sazba mimosmluvní odměny Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty
(1)
Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.
(2)
Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.
(3)
Je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší.
(4)
Při výkonu rozhodnutí nebo exekuci (dále jen „výkon rozhodnutí“) pro opětující se plnění je pro stanovení tarifní hodnoty rozhodná jen hodnota splátek, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí již splatné.
(5)
Ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.
(6)
Ve věcech vypořádání společného jmění manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání.
(7)
V dědických věcech se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta.
(1)
Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč.
(2)
Ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech výživného zletilých dětí se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.
(3)
Částka 65 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech
a)určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné
b)žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný
c)zřízení nebo zrušení věcného břemene nebo práva stavby a dalších práv a povinností z věcných břemen nebo práva stavby
d)osobnostních práv, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy, nebo
e)nájmů nebytových prostor, staveb a pozemků, nejde-li o peněžité plnění
f)vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži, bez návrhu na přiměřené zadostiučinění.
(4)
Částka 113 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech
a)určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví
b)rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.
(5)
Částka 88 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí podle § 10b odst. 5, a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu.
(6)
Částka 128 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech ústavních stížností, s výjimkou věcí podle odstavce 2. Jde-li však o opatrovnickou věc, péči soudu o nezletilé nebo osvojení, považuje se za tarifní hodnotu ve věcech ústavních stížností částka 30 000 Kč.
(7)
Při výkonu funkce ustanoveného opatrovníka ve věcech zrušení a likvidace právnické osoby se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč.
(1)
Výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, se považuje za tarifní hodnotu ve věcech
a)osobnostních práv, ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů, s návrhem na náhradu nemajetkové újmy
b)vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, s výjimkou věcí podle odstavce 3
c)podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži s návrhem na přiměřené zadostiučinění, s výjimkou věcí podle odstavce 3
d)určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, lze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích.
(2)
Ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, s návrhem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, se za tarifní hodnotu považuje
a)výše přiznané náhrady, nejvýše však částka 500 000 Kč, byla-li přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích
b)částka 30 000 Kč v ostatních případech.
(3)
Ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví s návrhem na náhradu nemajetkové újmy a podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži s návrhem na přiměřené zadostiučinění, jde-li o věci týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, se považuje za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva.
(1)
Při obhajobě v trestním řízení ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.
(2)
Při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věci podle odstavce 1, se považuje za tarifní hodnotu částka
a)10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok
b)40 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let
c)75 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let
d)113 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující deset let anebo za který lze uložit výjimečný trest.
(3)
K zákonnému snížení sazby u mladistvých se nepřihlíží.
(4)
Při výkonu funkce opatrovníka, který byl ustanoven obviněnému podle § 34 odst. 2 trestního řádu nebo obviněné právnické osobě podle § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 2.
(5)
Při zastupování poškozeného v trestním řízení se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 2. U úkonu právní služby, který je potřebný k uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, se za tarifní hodnotu považuje výše přiznané peněžní částky, je-li vyšší než tarifní hodnota určená podle odstavce 2; tarifní hodnota určovaná z výše náhrady nemajetkové újmy v penězích však činí nejvýše částku 500 000 Kč.
(6)
Při výkonu funkce opatrovníka, který byl ustanoven poškozenému podle § 45 odst. 2 trestního řádu nebo § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 5.
Při zastupování dítěte mladšího 15 let v řízení podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže se považují za tarifní hodnotu částky podle § 10 odst. 2. Přitom se vychází z výše trestních sazeb stanovených zákonem pro trestný čin, jehož znaky by naplnil čin jinak trestný dítěte mladšího 15 let, pokud by bylo trestně odpovědné.
(1)
Při zastupování ve správním řízení se považuje za tarifní hodnotu částka 18 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Při zastupování v řízení o přestupku se považuje za tarifní hodnotu částka
a)10 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice nepřevyšuje 1 000 000 Kč
b)40 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 1 000 000 Kč a nepřevyšuje 10 000 000 Kč
c)75 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 10 000 000 Kč.
(3)
Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice je stanovena procentem či podílem z rozhodné částky nebo jejím násobkem, považuje se pro účely odstavce 2 za horní hranici takto určená hodnota. Jestliže je horní hranice vedle toho stanovena také pevnou částkou, použije se hodnota určená podle předchozí věty v případě, že je vyšší než horní hranice stanovená pevnou částkou.
(4)
Při zastupování při správě daní se považuje za tarifní hodnotu
a)výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, nebo
b)částka 75 000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.
(5)
Ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, jde-li o rozhodnutí vydané správcem daně, se považuje za tarifní hodnotu
a)výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, nebo
b)částka 113 000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.
Zvýšení nebo snížení mimosmluvní odměny Úkony právní služby
(1)
Mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby
a)převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb
b)první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem
c)další porada s klientem přesahující jednu hodinu
d)písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé
e)účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny
f)prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny
g)účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny
h)sepsání právního rozboru věci
i)jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny
j)návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim
k)odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim
l)podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona
m)sepsání listiny o právním jednání
n)stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání
o)stížnost proti rozhodnutí o vazbě.
(2)
Mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání, d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí, nejde-li o řízení o návrhu na zastavení nebo částečné zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) nebo h) občanského soudního řádu, f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, g) účast při přípravě jednání1d), h) jednoduchá výzva k plnění.
(3)
Za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.
(1)
U úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.
(2)
Advokát může snížit mimosmluvní odměnu až o polovinu.
(3)
Při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.
(4)
Jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.
(5)
Při obhajobě v trestním řízení vedeném pro trestné činy spáchané v souběhu náleží advokátovi pouze odměna stanovená pro trestný čin s nejvyšší trestní sazbou.
(1)
Sazba mimosmluvní odměny za právní poradu poskytnutou podle § 18a zákona o advokacii činí 200 Kč za každou i jen započatou půlhodinu právní porady.
(2)
Sazba mimosmluvní odměny za právní poradu poskytnutou podle § 18b zákona o advokacii činí 400 Kč za každou i jen započatou hodinu právní porady.
Část 3
NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ A NÁHRADA ZA PROMEŠKANÝ ČAS
Náhrada hotových výdajů
(1)
Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.
(2)
Při poskytování právní porady podle § 18a a 18b zákona o advokacii náleží advokátu náhrada cestovních výdajů pouze v odůvodněných případech. Náhrada jiných hotových výdajů mu nenáleží.
(3)
Advokát se může s klientem dohodnout na přiměřené paušální částce jako náhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby. Klient pak při vyúčtování nemůže požadovat specifikaci těchto hotových výdajů a advokát nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.
(4)
Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 450 Kč na jeden úkon právní služby.
(5)
Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách.1)
Náhrada za promeškaný čas
(1)
Advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby
a)při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět
b)za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání před soudem nebo jiným orgánem, jestliže toto zpoždění činí více než 30 minut.
(2)
Advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a za dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž byl o tom advokát včas předem vyrozuměn; bylo-li jednání odročeno nebo se nekonalo z důvodů spočívajících na straně klienta advokáta a byly-li tyto důvody advokátovi známy nejméně dva dny před termínem jednání, náleží mu náhrada ve výši jedné čtvrtiny mimosmluvní odměny.
(3)
Není-li dohodnuto jinak, náhrada podle odstavce 1 činí 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu.
(4)
Náhrada za promeškaný čas advokátu nenáleží, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby (§ 11).
Část 4
OSVĚDČENÍ O REGISTRACI PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY
(1)
Advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, předloží soudu nebo jinému orgánu, u kterého uplatňuje z tohoto důvodu zvýšení odměny a náhrad podle zvláštních právních předpisů3), osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně4).
(2)
Vykonává-li advokát advokacii ve veřejné obchodní společnosti zřízené podle zvláštního právního předpisu5), předloží za účelem uvedeným v odstavci 1 soudu nebo jinému orgánu osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně ohledně této obchodní společnosti.
Část 5
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
(1)
V občanském soudním řízení
a)které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech
b)v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a
c)v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty
(2)
Na řízení, ve kterých rozhoduje orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle jiného právního předpisu o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva, se odstavec 1 použije obdobně.
(3)
Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně 150 Kč.
(4)
Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 až 3 se stanoví podle § 7.
(5)
Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 je omezena výší tarifní hodnoty.
(6)
Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 až 3 činí
a)100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 až 3
b)450 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 4.
(7)
Ustanovení § 6 a § 8 až 12 se pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 až 3 použijí přiměřeně.
Část 6
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátu nebo komerčnímu právníkovi odměna podle dosavadních předpisů.
Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.