Vyhláška Ministerstva zemědělství o lesním hospodářském plánování

Ministerstva zemědělství o lesním hospodářském plánování

84/1996 Sb. Ucinnost od: 1996-04-19 ELI: odkaz 21 paragrafu
Oddíl 1 LESNÍ POZEMKY
§ 1 § 1 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Členění lesních pozemků

(1)
Pro účely zpracování lesních hospodářských osnov (dále jen „osnovy“) a pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů (dále jen „plány“) a osnov se lesní pozemky [§ 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona] člení na: a) porostní půdu, kterou tvoří pozemky s porosty lesních dřevin a produktivní holiny, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty do šíře 5 m, dočasné lesní skládky a další zařízení dočasného charakteru sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud jejich plocha nepřekročí 0,04 ha; produktivní holinou se pro účely této vyhlášky rozumí lesní pozemek, na kterém byl lesní porost odstraněn obnovní nebo nahodilou těžbou, jsou-li na něm podmínky pro zalesnění vhodné; produktivní holinou je rovněž pozemek bez lesního porostu určený k zalesnění, b) bezlesí, které tvoří zejména pozemky lesních průseků a nezpevněných lesních cest nezařazených do porostní půdy, dočasné lesní skládky, lesní školky na lesních pozemcích, semeniště, plochy nad produktovody nebo pod elektrovody, okusové plochy pro zvěř a jiná dočasná zařízení sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud zaujímají plochu zpravidla větší než 0,04 ha, dále pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 lesního zákona.
(2)
Soubor lesních pozemků a jiných pozemků,1) pro který se zpracovává jeden plán, se pro účely této vyhlášky označuje jako lesní hospodářský celek (dále jen „celek“).
Oddíl 2 LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY
§ 2 § 2 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Náležitosti plánu Plán obsahuje tyto náležitosti: a) textovou část, b) hospodářskou knihu, c) lesnické mapy.

§ 3 § 3 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Textová část Textová část obsahuje: a) všeobecné údaje, zejména identifikaci vlastníka lesa, základní údaje o zpracovateli plánů, platnost a návaznost na předchozí plány, administrativně správní příslušnost celku a orientační mapku, b) zhodnocení přírodních poměrů, zejména příslušnost k přírodním lesním oblastem, a přehled souborů lesních typů a jejich zastoupení; k tomu se využívají údaje z oblastních plánů rozvoje lesa (§ 23 lesního zákona), c) zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření, d) údaje vycházející z oblastního plánu rozvoje lesů, zejména přehled vyhlášených kategorií lesů a omezení z toho plynoucích, e) definování hospodářských cílů vlastníka lesů a stanovení hospodářského záměru na období platnosti plánu, f) rámcové směrnice hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, vycházející z hospodářského záměru vlastníka lesa, základních hospodářských doporučení dle hospodářských souborů, z rámcového vymezení hospodářských souborů a z oblastních plánů rozvoje lesa; rámcové směrnice obsahují základní hospodářská doporučení, údaje o počátku obnovy, doporučených způsobech obnovy a výchovy a dobu zajištění kultur, g) výše a zdůvodnění závazných ustanovení plánu, h) závěrečné tabulky souhrnných údajů plánu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, i) technickou zprávu s údaji o metodickém postupu zpracování plánu, pokud postup nevyplývá přímo z lesního zákona nebo z této vyhlášky, j) přílohy, které tvoří kopie protokolů, rozhodnutí (např. o kategorizaci lesů) a zápisů z jednání vztahujících se k vyhotovení plánu.

§ 4 § 4 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Hospodářská kniha

(1)
Hospodářská kniha obsahuje
a)údaje o stavu lesa
b)návrh hospodářských opatření
c)plochovou tabulku a
d)údaje z jednotlivých inventarizačních ploch, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.
(2)
Údaje o stavu lesa se zjišťují a uvádějí pro nejnižší jednotku prostorového rozdělení lesa (porost, porostní skupina, etáž), přičemž
a)každý porost má alespoň jednu porostní skupinu
b)každá porostní skupina má alespoň jednu etáž a
c)údaje se uvádějí souhrnně za hospodářské skupiny, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.
(3)
Z údajů o stavu lesa se pro
a)porosty uvádí příslušná přírodní lesní oblast a kategorie lesa; pokud jsou tyto údaje pro více jednotek prostorového rozdělení lesa totožné, lze je uvést pouze pro nejvyšší společnou jednotku
b)porostní skupinu uvádí její plocha nebo výměra a lesní typ a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše je zakmenění uváděno pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty
c)etáže uvádí plocha etáže, hospodářský soubor (dále jen „soubor“), věk, zakmenění a hospodářský tvar; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše jsou zakmenění a věk etáže uváděny pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty
d)dřeviny uvádí jejich taxační veličiny, kterými jsou zastoupení, střední výšky, střední tloušťky, bonity, zásoby a fenotypová klasifikace u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se pro dřeviny uvádí pouze zastoupení a fenotypová klasifikace, a to u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných
e)hospodářskou skupinu uvádí 1. výměra, 2. inventarizovaná zásoba předchozí celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha), 3. inventarizovaná zásoba současná celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha), 4. průměrná roční těžba za inventarizované období podle lesní hospodářské evidence, celková (m3 b. k./rok) a hektarová (m3 b. k./ha/rok), 5. průměrný roční přírůst za inventarizované období, celkový (m3 b. k./rok) a hektarový (m3 b. k./ha/rok), 6. zastoupení jednotlivých druhů dřevin, 7. inventarizovaná zásoba současná jednotlivých druhů dřevin (m3 b. k.), 8. inventarizovaná zásoba současná v tloušťkových třídách (m3 b. k.) a 9. počet kmenů hroubí v tloušťkových třídách.
(4)
Plán hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa musí obsahovat
a)výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou lesů hospodářských a lesů zvláštního určení menší než 50 ha, v lesích ochranných, v lesích přírodě blízké zóny národních parků, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek
b)minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu pro státní lesy
c)plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku pro státní lesy.
(5)
Mezi doporučené údaje plánu hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa náleží: a) plocha a výše výchovných těžeb, plocha prořezávek a potřeba zalesnění v ploše a dřevinách; pro lesy neuvedené v odstavci 4 písm. a) také doporučená výše a umístění mýtních těžeb, b) v případě lesů zvláštního určení a lesů ochranných účelová opatření.
(6)
Plochová tabulka sestává z výčtu parcelních čísel všech pozemků určených k plnění funkcí lesa pojatých do plánu, s uvedením výměr parcel, dále z výčtu porostní půdy dle porostů a vyšších jednotek, bezlesí a jiných pozemků s jejich označením. Údaje jsou členěny dle katastrálních území a dle kategorií lesů.
(7)
Hospodářská kniha může mít vymezen prostor umožňující přehledné vedení údajů o provedených hospodářských opatřeních.
§ 5 § 5 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Lesnické mapy

(1)
Součástí lesnických map je prostorové rozdělení lesa.
(2)
Závazným výchozím mapovým podkladem pro tvorbu lesnických map je katastrální mapa nebo Základní topografická mapa České republiky v měřítku 1 : 5 000, zobrazená v Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Lesnické mapy se zpracovávají a zobrazují v geodetickém referenčním systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).5) Při zobrazení vyšších jednotek prostorového rozdělení lesa, kterými jsou oddělení, dílec (§ 6) se pracuje s geodetickou přesností 0,0004 × M [m], kde M je měřítko mapy. Pro tvorbu lesnických map se použijí mapové značky podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Při zobrazení lesních částí mimo situaci, je součástí lesnické mapy celkový situační nákres.
(3)
Lesnickými mapami jsou mapa obrysová, porostní, typologická, těžební nebo těžebně technologická, které se vyhotovují zpravidla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším) a ostatní účelové lesnické mapy, např. organizační, dopravní, mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa atd. Na lesnických mapách, které jsou náležitostí plánů, je vždy uvedeno měřítko mapy a přehled mapových značek.
(4)
Povinnou náležitostí plánu je lesnická mapa porostní, popřípadě obrysová v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším), zahrnující všechny vylišené jednotky prostorového rozdělení lesa, pro které je provedeno zjištění stavu lesa.
§ 6 § 6 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬
(1)
Veškerá porostní půda na celku musí být zařazena do jednotek prostorového rozdělení lesa; bezlesí a jiné pozemky [§ 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona] jsou v plánech označeny samostatnými číselnými řadami.
(2)
Jednotky prostorového rozdělení lesa jsou vytvářeny tak, aby byla
a)usnadněna orientace v lese
b)umožněna jednoznačná identifikace částí lesa při plánovacích, hospodářských, evidenčních a kontrolních činnostech.
(3)
Jednotkami prostorového rozdělení lesa jsou: oddělení, dílec, porost, porostní skupina a etáž, přičemž porost je základní jednotkou tohoto rozdělení, která musí být vždy vylišena. V případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se porosty sdružují do hospodářských skupin.
(4)
Oddělení jsou nejvyššími jednotkami prostorového rozdělení lesa, jejich účelem je usnadnění orientace v lese. Jejich výměra nepřesahuje zpravidla 150 ha a označují se arabskými čísly.
(5)
Dílce se vytvářejí na základě podobnosti přírodních a hospodářských podmínek s cílem postupného dosažení jednotného způsobu hospodaření. Výměra dílce nepřesahuje zpravidla 30 ha. Dílce se označují velkými písmeny.
(6)
Porosty se vymezují jako plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů nebo vyžadující odlišné hospodaření. V případě osnov se jedná o části lesa s odlišným vlastnictvím. Výměra porostů neklesá zpravidla pod 0,20 ha. Porosty se označují malými písmeny.
(7)
Porostní skupiny se vylišují pro části porostů, u nichž se v důsledku vývoje mění hranice, a pro plošně málo významné části lesa nevylišené jako porost.
(8)
Etáže se vylišují k vyjádření vertikálního členění porostů a porostních skupin, významného pro zjištění stavu lesa a pro plán hospodářských opatření.
(9)
Hospodářské skupiny sdružují porosty s obdobnými klimatickými a půdními charakteristikami, případně také funkčním zaměřením a stavem lesa a jsou základní jednotkou pro zjišťování a uvádění stavu lesa a plánování hospodářských opatření v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. Hospodářské skupiny se označují arabskými čísly s podtržením.
(10)
Jako porostní skupiny nebo etáže se vylišují části lesa o výměře 0,04 ha a více.
(11)
Při vylišování jednotek prostorového rozdělení lesa se respektují hranice katastrálních území na úrovni hranic porostů nebo porostních skupin.
(12)
Hranice oddělení a dílců se navrhují po zřetelných liniích v terénu. Tam, kde mohou vzniknout pochybnosti o průběhu těchto hranic, zpracovatel plánu zřetelně označí jejich průběh v terénu na lomových bodech a v případě potřeby i mezi nimi.
§ 7 § 7 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše Podrobnosti o údajích obsažených ve zjištění stavu lesa Pro potřeby zpracování náležitostí plánů a osnov a odvození jejich závazných ustanovení se užívají následující údaje: a) plocha, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný měřením; plochu etáží lze stanovit též odhadem, uvádí se s přesností na setiny ha, b) výměra, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný na podkladě katastru nemovitostí; údaj výměry lze pro účel této vyhlášky nahradit plochou pouze v případech, kdy rozdíl mezi zjištěným stavem a údajem katastru nemovitostí překračuje mez stanovenou podle vzorce δ P = 5.(0,001 P + 0,5 √P), kde P je výměra v m2; výměra se uvádí zaokrouhlená na setiny ha, c) věk porostu, porostní skupiny či etáže (dále jen „věk“), kterým se rozumí číselný údaj o stáří porostu. U porostů uměle založených se věk počítá od založení porostu, věk sazenic se neuvažuje. U porostů z přirozené obnovy se věk nárostů stanoví odhadem. U různověkých porostů se pro jednotku zjištění stavu lesa uvádí střední věk jako plošně vážený průměr částí různého věku, d) věkový stupeň, kterým se rozumí soubor jednotek zjišťování stavu lesa (dále jen „porost“) spadajících do téhož desetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové stupně počínající vždy prvním rokem v dané desítce. První věkový stupeň zahrnuje porosty od 1 do 10 let věku atd. V případě potřeby lze věkové stupně dále členit. Pro sumarizaci dat plánu se však používá členění věkových stupňů po deseti letech a nejvýše 17 věkových stupňů. Nejstarší věkový stupeň zahrnuje všechny porosty staré 161 let a více, e) věková třída, kterou se rozumí soubor porostů spadajících do téhož dvacetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové třídy počínající vždy prvním rokem věku porostu v dané dvacítce. První věková třída zahrnuje porosty od 1 do 20 let věku atd., f) zakmenění porostní skupiny, které je součtem zakmenění jednotlivých etáží; pro potřebu tohoto výpočtu se zakmenění etáže přepočte na plochu porostní skupiny; zakmeněním etáže se rozumí součet zakmenění jednotlivých dřevin lesního porostu v dané etáži, vynásobený hodnotou 10 a zaokrouhlený na celé číslo; zakmeněním dřeviny se rozumí podíl skutečné hektarové a tabulkové zásoby, nebo skutečné hektarové a tabulkové výčetní kruhové základny příslušné dřeviny v dané etáži; hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové základně taxačních nebo růstových tabulek schválených Ministerstvem zemědělství (dále jen „taxační tabulky“), uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce7), g) zastoupení dřevin, které udává procentuální podíl zakmenění jednotlivých dřevin zjištěných v šetřené jednotce a celkového zakmenění; v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se zastoupení dřevin určí jako procentuální podíl zásob jednotlivých dřevin v rámci hospodářské skupiny; zastoupení lze stanovit rovněž odhadem, zejména pro lesní porosty, které ještě nedosáhly registrační hranice hroubí; udává se zpravidla v desítkách procent nebo podrobněji; dřeviny se zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené; seznam lesních dřevin s jejich zkratkami je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, h) střední porostní výška, která se pro každou zastoupenou dřevinu v šetřené jednotce uvádí v celých metrech, i) střední výčetní tloušťka se uvádí u každé zastoupené dřeviny v šetřené jednotce jako tloušťka středního kmene porostu měřená 1,3 m nad terénem u kmenů, u nichž je tato tloušťka rovna nebo větší než 7 cm s kůrou, tj. hroubí, j) bonita se pro dřeviny odvozuje ze střední porostní výšky porostu dle schválených taxačních tabulek, k) porostní zásoby se uvádějí s přesností na celé m3 v objemu bez kůry, započítávají se kmeny jejichž výčetní tloušťka je rovna nebo větší než 7 cm s kůrou. Zjišťuje se zpravidla pro porosty starší než 60 let měřením, pro porosty mladší měřením nebo odhadem s použitím taxačních tabulek, l) koeficient pro přepočet objemu hmoty s kůrou na objem hmoty bez kůry je pro jehličnaté dřeviny 0,90909 a pro listnaté dřeviny 0,86956, m) lesní typ porostní skupiny, za který se považuje plošně převažující lesní typ ze zastoupených lesních typů v porostní skupině.

§ 7a § 7a Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Při zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se a) referenční inventarizační sítí rozumí síť inventarizačních lokalit pokrývající celé území České republiky spravovaná Ministerstvem zemědělství, b) inventarizační lokalitou (dále jen „lokalita“) rozumí místo, kde se v rámci provádění inventarizace zjišťují údaje o stavu lesa; lokalita je charakterizována svou polohou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, počtem a způsobem prostorového uspořádání inventarizačních ploch, c) inventarizační plochou rozumí část území, na které se přímo provádí inventarizační šetření; inventarizační plochu tvoří její střed, pevně určený souřadnicemi vzhledem k poloze lokality, a alespoň jedna kruhová podplocha, d) kruhovou podplochou (dále jen „podplocha“) rozumí kruhová plocha, se středem umístěným na středu inventarizační plochy; každá inventarizační plocha obsahuje alespoň jednu podplochu pro registraci kmenů hroubí, e) stratem rozumí prostorově pevně vymezená část inventarizovaného celku, pro kterou je v rámci provedení inventarizace navrhována optimální plošná hustota a počet lokalit, přičemž v případě požadavku na vyšší přesnost odhadu cílových parametrů pro jednotlivé hospodářské skupiny tvoří tyto skupiny zároveň výběrová strata, f) kmenem hroubí rozumí prvek populace kmenů, který má výčetní tloušťku větší než 7 cm s kůrou, přičemž poloha kmene je shodná s polohou bodu na jeho střednici, který se nachází ve vzdálenosti 1,3 m od jejího průsečíku s vodorovnou rovinou ve výšce paty kmene, a g) směrodatnou chybou rozumí odmocnina odhadu variability bodového odhadu vypočtená podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

§ 7b § 7b Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬
(1)
Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše lze využít pro všechny hospodářské způsoby. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě.
(2)
Každá lokalita musí obsahovat alespoň jednu inventarizační plochu. Počet lokalit se volí tak, aby byly dodrženy minimální kvalitativní požadavky na zjišťování stavu lesa uvedené v § 7c, zároveň však nesmí klesnout pod 50 v rámci jednoho celku.
(3)
Ministerstvo zemědělství a na území národních parků a jejich ochranných pásem Ministerstvo životního prostředí poskytne vlastníkovi lesa na základě jeho žádosti polohy lokalit pro jeho celek. Žádost musí obsahovat
a)identifikaci vlastníka
b)identifikaci celku
c)digitální vektorové vymezení hranic celku a jeho inventarizované části
d)seznam a definice nových strat podle přílohy č. 6 k této vyhlášce
e)seznam identifikátorů existujících strat navržených ke zrušení a
f)seznam identifikátorů existujících strat s uvedením počtu dodatečně požadovaných lokalit.
(4)
Polohy inventarizačních ploch jsou v terénu trvale stabilizovány tak, aby bylo možné při zpracování následujícího plánu na dané inventarizační ploše opakovaně identifikovat jednotlivé kmeny hroubí.
(5)
Opakované zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše nelze provádět v intervalu kratším 5 let.
(6)
Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše a rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.
§ 7c § 7c Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬
(1)
Směrodatná chyba odhadu zásoby pro část celku, na kterém byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, nesmí přesáhnout 25 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu zásoby hroubí na jeden hektar porostní půdy.
(2)
Směrodatná chyba odhadu roční celkové výše těžby nesmí přesáhnout 1 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu roční celkové výše těžby na jeden hektar porostní půdy.
§ 7d § 7d Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬
(1)
Stav lesa, popsaný inventarizovanými veličinami, se statisticky vyhodnocuje pro hospodářskou skupinu a celek, případně jeho část, na které byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše.
(2)
Statistické vyhodnocení stavu lesa se provádí postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(3)
Součástí vyhodnocení stavu lesa je lesnická mapa se zobrazením strat a středů inventarizačních ploch a jejich jednoznačných identifikátorů umožňujících přiřazení k lokalitám referenční inventarizační sítě.
§ 8 § 8 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb

(1)
Výše mýtní těžby se pro kategorii lesů hospodářských a lesů zvláštního určení (s výjimkou případů uvedených v odstavci 12 a lesů, v nichž je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše) obhospodařovaných hospodářským způsobem podrostním, násečným a holosečným stanoví na základě těchto ukazatelů
a)těžební procento
b)normální paseka. Hodnota obou ukazatelů se vyjadřuje v m3 hroubí bez kůry.
(2)
Pro výpočet těžebních ukazatelů se použije údaj obmýtí, obnovní doby a počátku obnovy z rámcových směrnic hospodaření.
(3)
Těžební procento pro desetiletou platnost plánu se stanoví
a)pro jednotlivé hospodářské soubory nebo sdružené hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou, přitom se použijí dílčí těžební procenta v jednotlivých věkových stupních dle přílohy č. 5 této vyhlášky
b)jako ukazatel těžby mýtní pro hospodářský soubor nebo sdružené hospodářské soubory a vypočte se podle vztahu č. 1 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky
c)jako ukazatel výše mýtní těžby dle dílčích těžebních procent pro daný plán a je sumou těžeb mýtních vypočtených dle těchto procent pro všechny hospodářské soubory na celku. Při jiné než desetileté platnosti plánu se ukazatel mýtní těžby přepočte na dobu platnosti plánu.
(4)
Normální paseka na dobu platnosti plánu se stanoví z celkové výměry porostní půdy a z průměrného obmýtí celku ze vztahu č. 2 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky.
(5)
Při výměře lesů hospodářských a lesů zvláštního určení na zařizované jednotce menší než 50 ha se mýtní těžba stanoví v souladu s rámcovými směrnicemi hospodaření [§ 3 písm. f)] dle potřeb a možností porostů.
(6)
Při větší výměře, než je uvedeno v odstavci 5, nesmí výše mýtní těžby navržená plánem překročit rozmezí limitované ± 10 % od ukazatele těžební procento. Obsahuje mimo těžeb umístěných do porostů i těžby neumístěné.
(7)
Při výměře větší než 500 ha lesa nesmí výše těžby mýtní navržená plánem překročit rozmezí ± 20 % od ukazatele „normální paseka“. Nelze-li při dodržení ustanovení odstavce 6 tuto podmínku splnit, bude při nedostatku mýtních porostů navržená těžba na horní hranici rozmezí pro ukazatel dílčí „těžební procento“, při nadbytku mýtních porostů na jeho spodní hranici.
(8)
Výše předmýtní těžby se stanoví jako součet předmýtních těžeb v jednotlivých porostech.
(9)
V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostech při vyhotovení plánu navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.
(10)
Těžbu předmýtní stanovenou podle odstavců 8 a 9 lze zvýšit o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvýše však o 20 %.
(11)
V lesích ochranných se výše těžby stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých porostech tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění všech jejich funkcí.
(12)
V lesích prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území8). Lesy zařazené do přírodní zóny národních parků se nezahrnují do výpočtu závazného ustanovení maximální celková výše těžeb, v lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.
(13)
Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, s výjimkou lesů, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstu, na základě vztahu č. 3 a č. 4 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky. Celkovým běžným přírůstem se pro účely této vyhlášky rozumí celková objemová produkce hroubí sledované části lesa za určité období. Slouží k posouzení aktuální produkce dřeva.
(14)
Pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb, přičemž těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje, pomocí celkového běžného přírůstu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(15)
Celková maximální výše těžby se v rámci zpracovávaného plánu stanoví jako součet všech těžeb stanovených podle předchozích odstavců.
(16)
Při navýšení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb z důvodu změny plánu podle § 27d odst. 1 lesního zákona se stanoví odděleně výše těžby nahodilé a výše těžby úmyslné. Navýšení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb se stanoví jako součet výše těžby nahodilé a těžby úmyslné.
§ 9 § 9 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku

(1)
Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku (dále jen „minimální rozsah výchovy“) je součtem ploch etáží do 40 let věku, ve kterých byly během venkovního šetření při zpracování plánu umístěny naléhavé a opakované výchovné zásahy.
(2)
Při stanovení minimálního rozsahu výchovy se za naléhavé považují výchovné zásahy, které jsou neodkladné z důvodů zvýšení odolnosti porostů a úpravy jejich druhové skladby (§ 31 odst. 1 lesního zákona).
§ 10 § 10 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu

(1)
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin se jako závazné ustanovení plánu stanoví pro všechny porosty (porostní skupiny, etáže) starší 60 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umísťuje obnovu nebo tam obnovu připouští.
(2)
Při stanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin se vychází z ustanovení zvláštních předpisů9) s přihlédnutím k porostnímu typu, aktuálnímu stavu porostní skupiny (etáže) a fázi rozpracovanosti obnovy, přitom se přihlédne k zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v již obnovených částech porostu. Důvodem ke snižování minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu nejsou škody působené zvěří nebo pastvou v lese.
(3)
Pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi pro příslušný hospodářský soubor, je v rámcových směrnicích stanoven minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin přiměřeně snížený. Plochy vzniklé z nahodilých těžeb menší než 0,08 ha, pokud neodpovídají systému obnovy podle rámcových směrnic hospodaření, se při stanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin neuvažují.
(4)
Pro posouzení navrženého minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin v jednotlivých porostech je součástí podkladů pro schvalování plánu seznam jednotek prostorového rozdělení lesa, ve kterých nebyl dosažen minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin uvedený ve zvláštních předpisech.9)
Oddíl 3 LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY
§ 13 § 13 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Zadávání osnov

(1)
Zpracování osnov zadává místně příslušný orgán státní správy lesů (dále jen „zadavatel“) pro ucelená území (dále jen „zařizovací obvody“) tak, aby osnova zahrnovala v tomto území všechny lesy, pro které se osnova zpracovává (§ 25 odst. 1 lesního zákona).
(2)
Zařizovací obvod zahrnuje zpravidla několik katastrálních území. Hranice zařizovacího obvodu respektuje hranice katastrálních území. V odůvodněných případech se lze od této hranice odchýlit, avšak ke stanovení takové hranice se využijí v terénu dobře identifikovatelné linie a respektují se hranice pozemků.
(3)
Záměr zadat zpracování osnovy, včetně vymezení zařizovacího obvodu, vyhlásí zadavatel v dostatečném předstihu, nejméně však 18 měsíců před počátkem její platnosti. Současně stanoví termín pro uplatnění záměrů a požadavků vlastníků lesa.
(4)
Nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti osnovy musí být zpracování osnovy zadáno zpracovateli osnovy. Součástí zadání je i předání podkladových materiálů zpracovateli osnovy.
(5)
Podkladové materiály pro zpracování osnovy jsou
a)katastrální mapa
b)výpis z katastru nemovitostí
c)identifikace pozemků určených k plnění funkcí lesa
d)obrysová nebo porostní mapa
e)typologická mapa
f)hospodářská kniha
g)oblastní plán rozvoje lesů.
§ 14 § 14 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Zpracování osnov

(1)
Lesy na území zařizovacího obvodu se dělí na oddělení, dílce, porosty, případně se vyliší porostní skupiny a etáže. Pro návrh jednotek prostorového rozdělení lesa se přiměřeně využívají ustanovení § 6 odst. 1 až 12 této vyhlášky.
(2)
V terénu identifikovatelné hranice lesních pozemků jednotlivých vlastníků lesů tvoří nejméně hranici porostu.
(3)
Nejsou-li hranice majetku jednotlivých vlastníků lesů v terénu identifikovatelné, lze takové majetky sdružit v rámci tzv. souhrnného porostu. Vlastnické hranice se přenesou do lesnické mapy podle katastrální mapy jako hranice porostů. Popis stavu lesa a návrh hospodářských opatření pro tyto porosty bude odvozen jako plošný podíl majetkových částí souhrnného porostu.
(4)
Při vyhotovování osnov zpracovatel přihlíží ke včas uplatněným hospodářským záměrům a požadavkům vlastníků lesa a dalších subjektů, pokud se jich zpracování osnov a navržené hospodaření v lese dotýká.
(5)
Nezbytnou podmínkou zpracování osnov je provedené terénní šetření. Terénní šetření pro zpracování osnov nelze provádět způsobem zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.
(6)
Platnost osnov a jejich změn je vždy k 1. lednu kalendářního roku.
(7)
Zpracovatel osnov předá zadavateli osnovu nejpozději do 30. června prvního roku její platnosti.
§ 15 § 15 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Náležitosti osnov

(1)
Osnova obsahuje
a)všeobecnou část
b)podrobné údaje pro porosty, porostní skupiny či etáže a dřeviny
c)plochovou tabulku
d)lesnickou mapu
e)vlastnické separáty.
(2)
Všeobecná část zahrnuje
a)vymezení území, pro které je osnova zpracována, včetně schematického grafického zobrazení a označení navazujících plánů a osnov
b)údaj o zpracovateli osnovy a údaj o časové platnosti osnovy
c)výčet veřejných zájmů v oblasti zpracování osnovy ve vazbě na hospodaření (využijí se zejména údaje z oblastního plánu rozvoje lesů)
d)rámcové směrnice hospodaření pro hospodářské soubory na daném území
e)tabulku souhrnných údajů za osnovu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3)
Podrobné údaje pro porosty, porostní skupiny či etáže a dřeviny zahrnují identifikaci vlastníka lesa, přírodní lesní oblast, kategorii lesa, pásmo ohrožení lesa imisemi, katastrální území, výměru, případně plochu porostní půdy, lesní typ a hospodářský soubor, věk a zakmenění, fenotypovou klasifikaci, taxační veličiny, údaje o porostních zásobách dle dřevin a za jednotky zjištění stavu lesa a navrhovaná hospodářská opatření, včetně podílu melioračních a zpevňujících dřevin a údajů o rozsahu naléhavé výchovy v porostech do 40 let věku. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení dále uvádí účelová opatření podle zvláštních předpisů.11) Pro způsob zjišťování a použití technických jednotek platí přiměřeně ustanovení o plánu. Podrobné údaje jsou zpracovány v písemné i digitální formě.
(4)
Plochová tabulka sestává z výčtu parcel pozemků určených k plnění funkcí lesa pojatých do osnovy, s uvedením jejich výměry, dále z výčtu porostní půdy s uvedením jednotky prostorového rozdělení lesa od úrovně porostů výše, dále bezlesí a jiné pozemky s jejich označením a uvedením účelu využití. Údaje jsou členěny dle katastrálních území, vlastníků lesů a kategorií lesů.
(5)
Lesnická mapa se vyhotovuje v analogové a digitální formě v měřítku 1 : 10 000 či větším (podrobnějším) s mapovými značkami podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Obsahuje vždy údaj o měřítku mapy, zákres a označení jednotek prostorového rozdělení lesa až na úroveň jednotek, pro které se zjišťuje stav lesa, číselné označení bezlesí a zákres doporučené těžby obnovní.
§ 16 § 16 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Způsob odvození závazných ustanovení osnov

(1)
Nepřekročitelná celková výše těžeb se stanoví s přihlédnutím k očekávanému podílu nahodilých těžeb, jako suma všech plánovaných těžeb na lesních pozemcích vlastníka.
(2)
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin je uveden procenticky u všech porostů (porostních skupin, etáží) starších 60 let a u všech mladších, do nichž osnova plánuje nebo v nichž připouští obnovu; nevztahuje se na lesy vlastníků s výměrou lesa do 3 ha.
§ 17 § 17 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Předávání osnov vlastníkům lesů

(1)
Orgán státní správy lesů, který zpracování osnovy zadal, oznámí veřejnou vyhláškou lhůtu a místo, kde vlastník lesa obdrží osnovu týkající se jeho lesa (§ 25 odst. 4 lesního zákona). Oznámení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se oznámení vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým.
(2)
Osnovu obdrží odborný lesní hospodář pověřený orgánem státní správy lesů dle § 37 odst. 6 lesního zákona.
§ 18 § 18 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Změny osnov

(1)
Změny osnov lze zpracovat, změní-li se výrazně podmínky, za kterých byla osnova vyhotovena (zejména výrazné změny zdravotního stavu lesa a nastalé kalamity, kategorizace lesů, rozsáhlé změny majetkových poměrů v lesích apod.).
(2)
Záměr zadat zpracování změn osnov vyhlásí zadavatel v dostatečném předstihu, přitom uvede důvody pro zpracování změn osnovy a stanoví části osnovy, kterých se budou změny týkat. Současně stanoví termín pro uplatnění záměrů a požadavků vlastníků lesů.
(3)
Na změny částí osnov týkající se jednotlivých majetků vyvolané vznikem nahodilých těžeb (§ 33 odst. 2 lesního zákona) se nevztahuje ustanovení odstavce 2. Orgán státní správy lesů jejich zpracování zadá nebo provede změnu závazného ustanovení osnovy na základě žádosti vlastníka lesa a po prověření oprávněnosti jeho požadavku.
§ 19 § 19 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 💬

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.