Zákon o advokacii
o advokacii
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
(1)
Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen „výkon advokacie“).
(2)
Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátem.
(1)
Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným
a)advokáti
b)fyzické osoby, které 1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a 2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen „evropský advokát“).
(2)
Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění
a)notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců,1a) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby
b)zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.
(3)
Nabídnutí nebo poskytování právních služeb osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje. Obstarání, zprostředkování nebo nabídnutí obstarání či zprostředkování poskytnutí právní služby, kterou má poskytovat osoba bez oprávnění k poskytování právních služeb podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje.
Každý má právo na svobodnou volbu advokáta; tím není dotčeno ustanovení § 18 až 18c a zvláštní právní předpisy upravující ustanovení advokáta soudem.
(1)
Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.
(2)
Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.
(3)
Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5a odst. 2).
(1)
Informace tvořící obsah komunikace advokáta, advokátního koncipienta a dalších osob uvedených v § 21 odst. 9 písm.
a)s klientem při výkonu advokacie jsou důvěrné, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta. Stejně tak jsou důvěrné informace získané nebo vytvářené při výkonu advokacie nebo v bezprostřední souvislosti s ním, pokud z nich lze zjistit informace o obsahu komunikace uvedené ve větě první nebo o poskytovaných právních službách, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta.
(2)
Informace podle odstavce 1, které se nacházejí u jiných osob než u advokáta, advokátního koncipienta nebo dalších osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a), musí být výslovně označeny tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o důvěrné informace chráněné podle tohoto zákona.
(3)
Každý, kdo získá informace podle odstavce 1, je nesmí zneužít nebo prozradit jiné osobě bez zákonného důvodu anebo bez souhlasu toho, komu byly právní služby poskytnuty.
Část 2
ADVOKÁT
Hlava 1
Předpoklady pro výkon advokacie
Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „Komora“).
(1)
Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient, d) kdo je bezúhonný, e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let a insolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,1d) g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru 1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z domovských států, 2. k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen „společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“), 3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, h) kdo složil advokátní zkoušku, i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, a j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“
(2)
Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání. V případě sjednání kratší pracovní doby se doba právní praxe advokátního koncipienta úměrně prodlužuje; pro účely započtení do doby právní praxe podle zvláštního zákona se takto vykonaná doba právní praxe advokátního koncipienta úměrně zkracuje.
(1)
Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3).
(2)
Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.
(1)
Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který prokáže, že a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let, b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky.
(2)
Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout.
Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů státního příslušníka některého z domovských států nebo státního příslušníka jiného státu trvale usazeného v některém z domovských států, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2).
(1)
Komora vydá advokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a identifikační průkaz advokáta; vydání identifikačního průkazu advokáta a náležitosti identifikačního průkazu advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.
(2)
Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokát oprávnění k poskytování právních služeb.
(3)
První identifikační průkaz vydá Komora advokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč.
(4)
Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g) a § 8 odst. 1, je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a vrátit identifikační průkaz advokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis.
(1)
Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 5d odst. 1.
(2)
Komora současně se zaznamenáním zápisu do seznamu advokátů sdělí advokátovi identifikační číslo osoby, které mu bylo přiděleno správcem registru podle jiného zákona1c); to neplatí, pokud je advokát zaměstnaným advokátem nebo pokud bylo advokátovi identifikační číslo osoby již přiděleno.
Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto ustanoveních.
Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h).
(1)
Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.
(2)
Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství, notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, asistenta Veřejného ochránce práv, asistenta soudce a asistenta státního zástupce, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo požadované podle § 37 odst. 1 písm. b), a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, činnost zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jedná v řízeních před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech uvedených v § 16 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.
(3)
Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.
Vyškrtnutí ze seznamu advokátů
(1)
Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 15 000 Kč, (dále jen „poplatek za zkoušku“) a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že ke dni konání zkoušky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d), b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že ke dni konání zkoušky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a), c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že ke dni konání zkoušky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a).
(2)
Uchazeč vykoná zkoušku v termínu stanoveném Komorou. Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky.
(3)
Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti.
Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů: a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10.
(1)
Ten
a)kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí
b)kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
c)kdo byl omezen ve svéprávnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla jeho svéprávnost omezena
d)komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření
e)vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu
f)kdo je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu
g)kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen.
(2)
Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.
Pozastavení výkonu advokacie
(1)
Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho, a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení; za stejných podmínek Komora vyškrtne ze seznamu advokátů toho, kdo je statutárním orgánem společnosti nebo zahraniční společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční společnosti, jestliže k platbě podle § 30 odst. 1 je povinna tato společnost nebo zahraniční společnost, e) kdo porušil povinnost být pojištěn podle § 24a odst. 1 ve výši minimálního limitu pojistného plnění z pojištění advokátů.
(2)
O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a).
(3)
Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.
K pozastavení výkonu advokacie dochází, a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10.
(1)
Advokátovi, a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, b) který je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1e) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno, g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků společnosti nebo zahraniční společnosti, která je jeho zaměstnavatelem, h) který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen.
(2)
Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.
(1)
Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie a) vznikl-li mu pracovní poměr nebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.
(2)
Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie
a)byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí nebo v případě pravomocného odsouzení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí podle § 44 odst. 3 písm. a), nejdéle však do tří měsíců ode dne, kdy byl advokát pravomocně odsouzen
b)bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí
c)bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokáta nebo společnosti nebo zahraniční společnosti, jíž je společníkem.
(3)
Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže
a)skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, nebo
b)od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí.
(4)
Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.
(1)
Po dobu pozastavení výkonu advokacie a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby, b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii, c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f), d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f).
(2)
Pozastavením výkonu advokacie
a)nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo ve společnosti; účast advokáta v zahraniční společnosti nezaniká, pokud právní předpisy domovského státu, v němž má zahraniční společnost sídlo, nestanoví jinak
b)není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24a odst. 1
c)nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1
d)není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.
(1)
Pozastavení výkonu advokacie zaniká a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo § 9 odst. 3 dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno (§ 55 odst. 7), c) dnem doručení písemné žádosti advokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti, nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 8b odst. 1 písm. h).
(2)
Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.
(1)
Dojde-li u advokáta, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.
(2)
Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.
(3)
Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“).
(4)
Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.
Hlava 2
Způsob výkonu advokacie
Advokát vykonává advokacii a) samostatně, nebo b) jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen „sdružení“), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo c) v pracovním poměru podle § 15a.
(1)
Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení „advokát“.
(2)
Ze společného jména sdružení nebo z obchodní firmy společnosti musí být zřejmé, že se jedná o sdružení nebo společnost, jejichž předmětem činnosti je výkon advokacie.
(3)
Podrobnosti o používání označení podle odstavce 1 a společného jména sdružení a obchodní firmy společnosti podle odstavce 2 stanoví stavovský předpis; za podmínek stanovených stavovským předpisem jsou advokát, sdružení nebo společnost oprávněni používat dodatků vztahujících se k poskytovaným právním službám.
(4)
Advokát, poskytující právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, používá obchodní firmu nebo název této zahraniční společnosti nebo její organizační složky podle zápisu v obchodním rejstříku.
(5)
Používat označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nejsou splněny zákonné podmínky pro používání takových označení, se zakazuje.
(1)
Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů; to neplatí, pokud byl advokátovi výkon advokacie pozastaven.
(2)
Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 sídlem podnikatele podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Sídlem advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti podle § 15, je sídlo této společnosti.
(4)
Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.
Sdružení
(1)
Advokáti se mohou sdružit za účelem společného výkonu advokacie; v takovém případě si upraví vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle občanského zákoníku. Společníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví společníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou společníky sdružení.
(2)
Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech společníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. Má-li podle smlouvy rozhodovat o správě společných věcí většina hlasů společníků, náleží každému ze společníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak. Správou společných věcí nelze pověřit třetí osobu.
(3)
Advokáti, kteří jsou společníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému ze společníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému společníkovi.
(4)
Advokát, který je společníkem sdružení, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, dohodnou-li se advokáti na společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.
Výkon advokacie v pracovním poměru Společnost
(1)
Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu4a). Skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzickou osobou, která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu takovéto společnosti, může být jen osoba bezúhonná.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.
(3)
Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku; oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.
(4)
Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4c), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy.
(5)
Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.
(6)
Vyškrtnutím ze seznamu advokátů nebo změnou způsobu výkonu advokacie účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu.
(7)
Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.
(8)
Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).
(9)
Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně.
(1)
Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti anebo k zahraniční společnosti (dále jen „zaměstnaný advokát“).
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zákoníkem práce.
(3)
Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti anebo jedné zahraniční společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti.
(4)
Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.
(5)
Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby.
(6)
Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.
(1)
Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud
a)zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí
b)mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.
(2)
Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.
Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování právních služeb podle § 15a a 15b nebo v přímé souvislosti s ním je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zákoníku práce.
Trvalá spolupráce mezi advokáty
(1)
V případě, že se advokát, který doposud vykonával advokacii samostatně, stane zaměstnaným advokátem, přecházejí dnem vzniku pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokát s klientem do dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku pracovního poměru jiné opatření. Advokát je povinen informovat své klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátem, do 3 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku pracovního poměru.
(2)
Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 1 není povinnost zaměstnaného advokáta k náhradě újmy podle § 24 odst. 1, jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zaměstnavatele nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zaměstnavatel v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zaměstnavateli spravedlivě požadovat.
(1)
Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby pro jiného advokáta vykonávajícího advokacii samostatně, pro společnost nebo pro zahraniční společnost, na základě smlouvy, kterou o trvalém poskytování právních služeb uzavře s jiným advokátem, společností nebo zahraniční společností (dále jen „smlouva o trvalé spolupráci“). Smlouva o trvalé spolupráci musí mít písemnou formu a nesmí omezovat nezávislost advokáta při poskytování právních služeb podle § 3 odst. 1 a § 16.
(2)
Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby též advokátům ve sdružení, pokud uzavře smlouvu o trvalé spolupráci alespoň s některým ze společníků sdružení a ostatní společníci sdružení s tím písemně vysloví souhlas.
(3)
Ustanovení § 19 není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčeno.
(4)
Advokát, poskytující právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci (dále jen „spolupracující advokát“), může spolupracovat pouze s jedním advokátem nebo s jednou společností nebo s jednou zahraniční společností anebo s jedním sdružením; ustanovení § 14 odst. 5 tím není dotčeno.
(1)
Smlouva o trvalé spolupráci musí obsahovat
a)vymezení předmětu a rozsahu právních služeb poskytovaných spolupracujícím advokátem
b)vymezení vzájemných vztahů a způsobu koordinace při poskytování právních služeb spolupracujícím advokátem
c)vymezení způsobu materiálně technického zabezpečení při poskytování právních služeb spolupracujícím advokátem, například případným pronájmem kanceláře spolupracujícímu advokátovi, jejím vybavením nebo společným využíváním administrativně technických prostředků
d)ujednání, zda spolupracující advokát bude poskytovat právní služby podle smlouvy o trvalé spolupráci svým jménem nebo jménem advokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení, se kterými spolupracuje, popřípadě jak a za jakých podmínek bude jméno advokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení při poskytování právních služeb na základě smlouvy o trvalé spolupráci užíváno
e)stanovení způsobu vyúčtování právních služeb poskytnutých spolupracujícím advokátem na základě smlouvy o trvalé spolupráci.
(2)
Pokud spolupracující advokát poskytuje právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci, je povinen na to klienta předem upozornit.
(3)
Na základě smlouvy o trvalé spolupráci nelze poskytovat právní služby v případech, kdy byl spolupracující advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven; ustanovení § 16 odst. 1 tím není dotčeno.
Hlava 3
Práva a povinnosti advokátů
(1)
Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.
(2)
Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
Advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Výkon politických práv tím není dotčen. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.
(1)
V trestním řízení před soudem, v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem je advokát povinen používat stavovský oděv advokáta.
(2)
Komora stavovským předpisem stanoví vzhled stavovského oděvu advokáta.
(3)
Komora je oprávněna na základě provedeného výběrového řízení určit jednoho nebo více dodavatelů stavovského oděvu.
(1)
Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních právních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 a § 18a až 18c určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.
(2)
Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí
a)právní porady podle § 18a nebo
b)právní služby podle § 18c.
(1)
Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout.
(2)
Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady.
(3)
Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a
b)prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(5)
Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí
a)cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu
b)držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P
c)osoby pobírající dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí
d)osoby mladší 15 let
e)osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a
f)osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách.
(6)
Komora určí advokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě.
(7)
Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí.
(1)
Na základě podnětu provozovatele zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacího střediska podle zákona o azylu určí Komora advokáta k poskytnutí jednorázové právní porady neurčenému počtu osob umístěných v takovém zařízení; § 18a odst. 3 písm. b) a § 18a odst. 6 se použijí obdobně.
(2)
Podnět podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(1)
Žadatel, který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2.
(2)
Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a
b)prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).
(3)
Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.
(4)
K žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně musí žadatel přiložit doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(5)
Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují. Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva.
(6)
V rozhodnutí o určení advokáta Komora určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně, vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení.
(7)
Komora určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně zruší, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně zruší také tehdy, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí právních služeb bezplatně již neodůvodňují; určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně Komora zruší k okamžiku změny těchto poměrů. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi písemně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(8)
Ode dne, ke kterému bylo zrušeno určení advokáta Komorou k poskytnutí právní služby bezplatně, má advokát nárok na úhradu odměny za poskytnutí právní služby po klientovi podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.
(9)
Změní-li se v průběhu poskytování právních služeb příjmové a majetkové poměry žadatele, kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně, je žadatel povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Komoře.
(1)
Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů. Tento seznam je neveřejný. Do seznamu žadatelů se zapisují identifikační údaje žadatelů o právní pomoc, kontaktní údaje uvedené v žádosti, údaje nezbytné k posouzení nároku a údaje, v jakém rozsahu jim byla právní pomoc poskytnuta. Údaje o žadatelích jsou uchovávány po dobu 3 let od ukončení poskytování právní služby, která byla předmětem určení.
(2)
Pro účely určení advokáta vede Komora seznam advokátů, kteří vyjádřili souhlas s poskytováním právních služeb podle § 18a až 18c; při určování advokáta k takovému poskytnutí právních služeb dbá Komora na to, aby advokáti byli určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na charakter a složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout. Nelze-li určit advokáta z tohoto seznamu, určí Komora advokáta ze seznamu vedeného Komorou podle § 4.
(3)
Povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c stanoví stavovský předpis.
(1)
Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže
a)v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá
b)osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii jako společník sdružení, společnosti nebo zahraniční společnosti, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele
c)by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit
d)projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká
e)zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.
(2)
Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.
(3)
V případech podle odstavce 1 písm. a) až c) není advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud s tím písemně vysloví souhlas všechny dotčené osoby, advokát dotčeným osobám předem sdělí všechny podstatné okolnosti týkající se dané věci, není-li to v neprospěch slabší strany a nedojde-li k ohrožení práv a oprávněných zájmů dotčených osob nebo ke zhoršení jejich postavení. Souhlas může dotčená osoba kdykoli odvolat. Odvolaný souhlas nelze znovu udělit.
(1)
Advokát je povinen smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.
(2)
Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.
(3)
Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.
(4)
Klient je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodu.
(5)
Výpovědní dobu je možné sjednat pouze pro případ výpovědi smlouvy o poskytování právních služeb ze strany advokáta podle odstavce 2 věty první nebo ze strany klienta; výpovědní doba však nesmí být delší než tři měsíce.
(6)
Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(1)
Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.
(2)
Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.
(3)
Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.
(4)
Povinností mlčenlivosti není advokát vázán při poskytování informací a plnění povinností podle § 52h, § 52i a v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.
(5)
Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.
(6)
Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10. Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem advokátovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(7)
Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.10)
(8)
Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(9)
Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na
a)zaměstnance advokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb
b)členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní správního řízení podle § 55 nebo kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).
(10)
Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4.
(1)
Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.
(2)
Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel.
(3)
Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
(1)
Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.
(2)
Byl-li advokát určen Komorou podle § 18a nebo 18b, hradí jeho odměnu stát. Náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů náleží advokátovi pouze v odůvodněných případech.
(3)
Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby bezplatně a spočívá-li právní služba v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem, hradí jeho odměnu stát podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, není-li stanoveno jinak. V ostatních věcech má advokát určený podle § 18c k poskytnutí právní služby bezplatně pouze nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu. Ustanovení § 22 odst. 1 části věty za středníkem se nepoužije.
(4)
Hradí-li odměnu advokáta stát podle odstavce 2 nebo 3, je advokát povinen odměnu vyúčtovat a vyúčtování spolu s žádostí o úhradu Komoře zaslat ve lhůtě jednoho měsíce od poskytnutí právní porady podle § 18a nebo § 18b anebo od ukončení poskytování právních služeb podle § 18c. Komora provede ve lhůtě jednoho měsíce kontrolu úplnosti a bezvadnosti zaslaného vyúčtování a v případě zjištěných nesprávností vrátí vyúčtování advokátovi k opravě. Žádost o úhradu předkládá Komora Ministerstvu spravedlnosti k proplacení.
(5)
Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.
Je-li advokát, společnost nebo zahraniční společnost plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátovi, společnosti nebo zahraniční společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu10b).
(1)
Advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.
(2)
Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost.
(3)
Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b.
(4)
Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.
(1)
Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník.
(2)
Limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.
(1)
Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musejí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěny pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 2 (dále jen „pojištění společnosti“); pojištění společnosti je předpokladem pro její zápis do obchodního rejstříku.
(2)
Minimální limit pojistného plnění z pojištění společnosti musí činit nejméně 50 000 000 Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, nebo nejméně 10 000 000 Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, minimálně však 50 000 000 Kč u společnosti s ručením omezeným a 10 000 000 Kč u komanditní společnosti.
(3)
Dojde-li ke zvýšení počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditistů komanditní společnosti anebo k zániku pozastavení výkonu advokacie společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, musí být pojistné plnění z pojištění společnosti zvýšeno tak, aby odpovídalo minimálnímu limitu pojistného plnění z pojištění společnosti podle odstavce 2, a to ode dne, kdy k takové změně došlo.
(4)
Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující pojištění společnosti (dále jen „doklad o pojištění společnosti“) musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených kopií změn dokladu o pojištění společnosti.
(5)
Společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o pojištění společnosti
a)do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění společnosti vztahuje
b)do jednoho týdne ode dne, kdy došlo ke změně uvedené v odstavci 3, anebo
c)do jednoho týdne ode dne, kdy o to Komora požádá.
(6)
Nesplní-li společnost povinnost podle odstavce 5 anebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle odstavců 1 až 3, podá Komora bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci4c).
(1)
Komora sjednává pro advokáty, vykonávající advokacii samostatně nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.
(2)
Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně.
(1)
O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.
(2)
Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.11)
(1)
Prohlášením o pravosti podpisu (dále jen „prohlášení“) advokát prohlašuje, že jednající osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se provádí na žádost jednající osoby a má stejné účinky jako úřední ověření podpisu.
(2)
Prohlášení musí být vyhotoveno na listině nebo na listu pevně s ní spojeném. Jde-li o elektronický podpis, prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis jednající osoby. Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, vzor doložky s prohlášením o pravosti podpisu k dokumentu v elektronické podobě a postup při provádění prohlášení k dokumentu v elektronické podobě stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(3)
Prohlášení obsahuje a) běžné číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby, c) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby, d) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmen b) a c) zjištěny, e) údaj o tom, že jednající osoba dokument před advokátem podepsala, nebo že elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní, f) datum a místo, kde bylo prohlášení advokátem učiněno, g) jméno, popřípadě jména a příjmení advokáta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů a podpis; je-li advokát zastoupen advokátním koncipientem, obsahuje prohlášení rovněž jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“, h) kvalifikovaný elektronický podpis advokáta a kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o prohlášení o pravosti elektronického podpisu.
(4)
Advokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátovi za úplatu poté, co advokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu.
(5)
Advokát se může při prohlášení nechat zastoupit advokátním koncipientem, který Komoře předložil úředně ověřený vzor svého podpisu; to neplatí, jde-li o prohlášení k dokumentu v elektronické podobě.
(6)
Prohlášení k dokumentu v elektronické podobě se neprovede
a)jde-li o podpis advokáta, který prohlášení provádí
b)jde-li o dokument, který neobsahuje žádný text
c)nepředloží-li jednající osoba k prokázání své totožnosti platný doklad
d)nemůže-li jednající osoba psát a dokument současně neobsahuje její podpis
e)jde-li o dokument, který je psán v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a neovládá-li osoba, která prohlášení provádí, jazyk, v němž je dokument psán, a není-li současně předložen v úředně ověřeném překladu do jazyka českého nebo slovenského
f)jde-li o podpis osoby odlišné od jednající osoby
g)jde-li o dokument v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo dokument v elektronické podobě, který není ve formátu nebo nemá náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
h)jde-li o podpis na zcela nevyplněném formuláři.
(7)
Advokát je oprávněn při provádění prohlášení k dokumentu v elektronické podobě využívat ze základního registru obyvatel údaje o osobách v něm vedených v rozsahu
a)příjmení a rodné příjmení
b)jméno, popřípadě jména
c)adresa místa pobytu
d)datum, místo a okres narození; u osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila
e)čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti, a
f)typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(8)
Využíváním údajů podle odstavce 7 není dotčeno oprávnění advokáta využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
(9)
Jednající osoba předloží k prokázání své totožnosti platný
a)občanský průkaz nebo cestovní doklad, jde-li o státního občana České republiky
b)cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, obsahuje-li fotografii držitele, jde-li o cizince, nebo
c)identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí podle zvláštního právního předpisu, jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva, obsahuje-li fotografii držitele.
(10)
Podrobnosti o povinnostech advokáta a advokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.
(1)
Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle § 52b, soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.
(2)
Má-li předseda kontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvu předběžné odejmutí knihy.
(3)
Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.
(4)
Rozhodnutí představenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce 3 zaniká
a)nebylo-li proti advokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu
b)dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu.
Advokát je oprávněn provádět autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního předpisu11a). Složení zkoušky podle zvláštního zákona se nevyžaduje.
(1)
Vyžaduje-li tento zákon prokázání totožnosti klienta nebo jiné osoby, může tak advokát učinit i bez jejich fyzické přítomnosti, a to spojením prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 lze použít pouze takový prostředek pro elektronickou identifikaci, který splňuje
a)technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci20) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci21), nebo
b)podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje zvláštní právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank22).
(1)
Advokát, není-li v plné moci udělené mu klientem stanoveno jinak, se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.
(2)
Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.
(1)
Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně nebo který je jediným společníkem společnosti, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.
(2)
Nedohodne-li se zástupce advokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se použijí pro zástupce advokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty druhé obdobně.
(3)
Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.
(4)
Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně nebo který byl jediným společníkem společnosti, vyškrtnut ze seznamu advokátů, určí Komora jiného advokáta jeho nástupcem, je-li to nezbytné k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem vyškrtnutého advokáta i více advokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.
(5)
Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokáta, pokud se jmenováním souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.
(1)
Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.
(2)
Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.
(3)
Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.
(1)
Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.
(2)
Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(1)
Zřizuje se Garanční fond Komory, ze kterého se vyplácejí náhrady osobám poškozeným trestnou činností advokáta v souvislosti s úschovou peněžních prostředků.
(2)
Náhrada se oprávněné osobě poskytuje do výše 2 500 000 Kč na jednu úschovu peněžních prostředků; jde-li o kupní cenu plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, poskytuje se náhrada do výše 5 000 000 Kč; náhrady se z Garančního fondu Komory vyplácí jednou ročně. Nepostačují-li prostředky v Garančním fondu Komory k okamžiku výplaty na uspokojení všech nároků, uspokojí se poměrně; neuspokojená část nároku se vyplatí v dalším termínu.
(3)
Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu Komory se Komora stává věřitelem advokáta, který škodu způsobil, a to v rozsahu vyplacené náhrady.
(1)
Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory a Garančního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)].
(2)
Splatné dluhy vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm.
a)až c).
Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.
Hlava 4
Kárná odpovědnost a kárné řízení
(1)
Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2)
Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo stavovským předpisem.
(3)
Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)napomenutí
b)veřejné napomenutí
c)pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13)
d)dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let
e)vyškrtnutí ze seznamu advokátů
f)odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti podpisu
g)dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti.
(4)
Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a)napomenutí
b)veřejné napomenutí
c)pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13)
d)vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(5)
Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující. Od uložení kárného opatření lze upustit rovněž v případě, uzavřel-li kárně obviněný s poškozeným písemnou dohodu dokládající odstranění následků porušení povinností kárně obviněným v případě, že lze takové rozhodnutí považovat vzhledem k okolnostem případu za dostačující.
(6)
Pokuta je příjmem Komory.
(7)
Kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a lze uložit samostatně, nebo vedle jiného kárného opatření.
(8)
Pro ukládání kárného opatření se použijí přiměřeně ustanovení trestního zákoníku upravující úhrnný a souhrnný trest a ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu.
(1)
O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“).
(2)
Kárná žaloba musí být podána do jednoho roku ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(3)
Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 věty druhé.
(4)
Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.
(5)
Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.
(6)
V kárném řízení o kárném provinění se použijí obdobně ustanovení upravující zajištění účelu a průběhu řízení podle správního řádu. Pořádková pokuta je příjmem Komory.
(1)
Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.
(2)
Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.
(3)
Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.
(4)
Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a)
(1)
Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2)
Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.
(3)
Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.
(4)
Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.
(1)
Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy.
(2)
Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.
(3)
Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.
(1)
Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1).
(2)
Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.
(1)
Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen „oprávněná osoba“) mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému.
(2)
Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.
(1)
Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu.
(2)
Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.
Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví.
(1)
Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.
(2)
O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený z členů odvolací kárné komise (dále jen „odvolací senát“).
(3)
Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí anebo odvolání odmítne. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu.
(1)
Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.
(2)
Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.
(3)
Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie nebo dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.
(4)
Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14). Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
(5)
Rozhodnutí o uložení kárného opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu je vykonáno dnem, kdy uplynula doba odnětí uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy byla kniha zadržena.
(6)
Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně.
Na advokáta nebo advokátního koncipienta se pro účely kárného řízení hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno, b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil, c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty, kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a, d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(1)
Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.
(2)
Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.
(3)
Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.
(4)
O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35).
(5)
Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná.
(1)
Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a.
(2)
Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátovi.
(1)
Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.
(2)
Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.
Hlava 5
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK PODLE ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU A ŘÍZENÍ O NĚM
(1)
V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení
a)zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a
b)hlavy čtvrté s výjimkou § 32 odst. 1 až 5, 7 a 8, § 33 odst. 2 a § 35b.
(2)
Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat v řízení o přestupku podle odstavce 1, jakož i vůči advokátovi nebo zástupci Komory pověřeným předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku.
(3)
Na povinnost mlčenlivosti členů orgánů Komory, jejích zaměstnanců a advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku, se použije obdobně § 21 odst. 10.
(4)
Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být advokátem nebo advokátním koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(5)
Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit
a)advokátovi správní trest 1. dočasného zákazu výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, 2. vyškrtnutí ze seznamu advokátů, 3. dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil přestupku při výkonu této činnosti
b)advokátnímu koncipientovi správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(6)
Na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátů a na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů se použijí ustanovení § 35a až 35e obdobně.
Část 3
EVROPSKÝ ADVOKÁT
Hlava 1
Hostující evropský advokát
Hostujícím evropským advokátem14a) je evropský advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně.
Hostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu.
(1)
Hostující evropský advokát nemůže být společníkem sdružení (§ 14) ani společníkem společnosti (§ 15).
(2)
Hostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory.
(3)
Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostí, zástavní smlouvy, jejichž předmětem je nemovitost, a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části, pokud se týkají nemovitosti; hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a).
(1)
Při poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“).
(2)
Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3, § 25, 26 a 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služeb advokáty.
(3)
Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, 17, § 19 až 21 a § 24 odst. 1 až 3.
(1)
Poskytuje-li hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.
(2)
Poskytuje-li hostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je povinen ustanovit advokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta.
(1)
Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátem předložen s jeho překladem do českého jazyka.
(2)
Dokud hostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat.
Hlava 2
Usazený evropský advokát
(1)
Usazeným evropským advokátem14b) je evropský advokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátů vedeného Komorou.
(2)
Usazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně.
(1)
Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy a) doklady prokazující, že evropský advokát splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2, b) doklad o splnění povinnosti podle § 24a, c) doklad o tom, že evropský advokát uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč.
(2)
Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.
(3)
Usazený evropský advokát prokazuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona osvědčením o zápisu do seznamu evropských advokátů nebo identifikačním průkazem usazeného evropského advokáta; tyto dokumenty mu Komora vydá nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu evropských advokátů. Vydání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a náležitosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu evropských advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta. Pro osvědčení a identifikační průkaz usazeného evropského advokáta se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně.
(4)
Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů ve lhůtě uvedené v odstavci 3; Komora v téže lhůtě informuje o zápisu do seznamu evropských advokátů v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.
(5)
Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až h).
(6)
Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3.
(7)
Usazený evropský advokát
a)který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí
b)který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého
c)kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření
d)který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, je vyškrtnut uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen
e)který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35na.
(8)
Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů vyškrtne a) jestliže přestal splňovat podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1, b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2, nebo c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d).
(9)
V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3.
(10)
O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátů v souvislosti s výkonem advokacie.
(2)
Usazený evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátů. Pokud usazený evropský advokát poskytuje právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, platí ustanovení § 12 odst. 4 obdobně.
(3)
Usazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15).
(4)
Usazený evropský advokát může být společníkem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15) anebo vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokát (§ 15a).
(5)
Usazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory.
(6)
Sídlo usazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátů.
(7)
Usazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26.
(8)
Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů.
Hlava 3
Společná ustanovení
Evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokát.
Kárná odpovědnost a kárné řízení
(1)
Poskytuje-li evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokát, je evropský advokát povinen ustanovit advokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny, (dále jen „konzultant“); konzultantem může evropský advokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst. 2.
(2)
Evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat.
(3)
Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokát.
(4)
Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány.
(5)
Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokáta za újmu podle § 24 odst. 1 až 3, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst. 1).
(1)
Evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona.
(2)
Evropskému advokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c).
(1)
Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátovi kárné řízení.
(2)
Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátovi.
(3)
V kárném řízení proti evropskému advokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu.
(4)
Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátovi.
Část 4
ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST
(1)
Zahraniční společnost může na území České republiky poskytovat právní služby, pokud a) má sídlo nebo organizační složku svého podniku v některém z domovských států, b) jejími společníky jsou pouze advokáti nebo jiné fyzické osoby, které jsou oprávněny poskytovat právní služby v některém z domovských států pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 2, c) předmětem jejího podnikání je pouze poskytování právních služeb, d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku je podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního rejstříku, e) právní služby jsou poskytovány pouze advokáty nebo usazenými evropskými advokáty.
(2)
Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze advokát nebo usazený evropský advokát, který je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku zapsán pouze advokát nebo usazený evropský advokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta druhá se použije obdobně.
(3)
Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru advokáty, usazené evropské advokáty a advokátní koncipienty.
(4)
Ustanovení § 15 odst. 4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 až 4, § 25, 28 a 29 se použijí pro zahraniční společnost přiměřeně.
(5)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro zahraniční společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.
(1)
Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její dluhy celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a (dále jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“).
(2)
Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění zahraniční společnosti“).
(3)
Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo zahraniční pojišťovnou anebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující existenci co do podmínek a rozsahu odpovídajícího pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti (dále jen „doklad o pojištění zahraniční společnosti“), a to do konce kalendářního roku, ve kterém byla zapsána do seznamu zahraničních společností, a dále vždy do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoli jindy, pokud o to Komora požádá.
(4)
Splnění podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku. Listiny dokládající splňování podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a doklad o pojištění zahraniční společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn.
(5)
Komora podá bez odkladu soudu návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud zjistí, že a) zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a e), b) společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle § 35t odst. 1, c) zahraniční společnost není pojištěna podle § 35t odst. 2, d) zahraniční společnost nesplnila povinnost uvedenou v § 35t odst. 3.
Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se použijí ustanovení § 35s a 35t obdobně.
Část 5
ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT
Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou.
(1)
Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého
a)kdo je plně svéprávný
b)kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice
c)kdo je bezúhonný
d)komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a
e)kdo je k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c); z důvodů zvláštního zřetele hodných může Komora podmínku stanovené týdenní pracovní doby prominout, pokud sjednaný rozsah pracovní doby zajišťuje řádnou přípravu advokátního koncipienta na výkon advokacie.
(2)
Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientovi identifikační průkaz advokátního koncipienta; identifikačním průkazem se advokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně při zastupování advokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. Vydání identifikačního průkazu advokátního koncipienta a náležitosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátních koncipientů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátního koncipienta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta. Pro identifikační průkazy advokátních koncipientů se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně.
(3)
Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1 písm.
a)až d).
(4)
Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen, c) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátů, d) kdo složil advokátní zkoušku, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zkouška složena; ustanovení písmen b) a c) tím není dotčeno, e) komu skončil pracovní poměr k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni skončení pracovního poměru.
(5)
Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen. Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 a 3. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta.
(6)
V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta se § 7b odst. 1 písm. a) až d) a g), § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d), e), g) a h) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně.
(1)
Advokátní koncipient vykonává u advokáta, usazeného evropského advokáta, společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem školitele znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.
(2)
Školitelem může být pouze advokát, který vykonává advokacii po dobu nejméně jednoho roku; v odůvodněných případech může představenstvo tuto podmínku prominout. Advokát může být školitelem nejvýše pěti advokátních koncipientů současně; advokát nahlásí Komoře, vůči kterým koncipientům vykonává funkci školitele. V případě advokáta, který vykonává advokacii samostatně, je školitelem tento advokát; ve sdružení, společnosti a zahraniční společnosti vykonává úlohu školitele pověřený advokát; o tom je sdružení, společnost nebo zahraniční společnost povinna informovat Komoru. Pověřeným advokátem může být rovněž spolupracující advokát. Práva a povinnosti školitele a advokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis.
(3)
Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipient je povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem jako součást právní praxe; účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce.
Ustanovení § 16, 17, 17a, 21 a 29 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.
Část 6
KOMORA
(1)
Zřizuje se Komora se sídlem v Praze a s pobočkou v Brně. Pobočka zejména zajišťuje působnost Komory pro evropské advokáty a advokáty se sídlem v obvodu krajských soudů v Brně a Ostravě a pro jejich advokátní koncipienty.
(2)
Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů.
(3)
Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie15).
(4)
Komora je právnickou osobou. Komora může založit veřejně prospěšnou právnickou osobu.
(1)
Komora má tyto orgány
a)sněm
b)představenstvo
c)předsedu Komory
d)kontrolní radu
e)kárnou komisi
f)odvolací kárnou komisi
g)zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise Komory“).
(2)
Komora může zřizovat poradní orgány.
Sněm
(1)
Nejvyšším orgánem Komory je sněm.
(2)
Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu není přípustné. Za podmínek stanovených jednacím řádem se advokát může účastnit také s využitím technických prostředků.
(3)
Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do konce čtvrtého kalendářního roku od předchozího sněmu.
(4)
Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být v těchto případech svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání.
(5)
Sněm je schopný se unášet bez ohledu na počet zúčastněných advokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina zúčastněných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokáty, kteří se volby zúčastnili. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátů, kteří se zúčastnili hlasování o odvolání.
(6)
Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění.
(7)
Sněm může přijímat usnesení i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků za podmínek stanovených jednacím řádem.
Sněmu přísluší a) volit z advokátů členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává, b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory a zkušební řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) stanovit pravidla tvorby a čerpání Garančního fondu Komory, e) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, f) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, g) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory, h) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, i) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád, j) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a k) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.
Představenstvo
(1)
Představenstvo je výkonným orgánem Komory.
(2)
Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků.
(3)
Představenstvu přísluší rozhodovat o a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a), c) a e), b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c), c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst. 7, f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle § 55 odst. 8, g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2, h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní rady.
(4)
Představenstvu dále přísluší
a)volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Jeden místopředseda volený z advokátů se sídlem v územní působnosti pobočky Komory dohlíží na činnost pobočky. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád
b)přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvem [§ 43 písm. i)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena
c)vydávat Věstník
d)hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory
e)svolávat sněm
f)vyjadřovat se ke kárnému řádu
g)spravovat majetek Komory
h)zajišťovat publikační, dokumentační, vzdělávací a studijní činnost Komory
i)činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.
(5)
Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory.
(6)
Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.
Předseda Komory
(1)
Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.
(2)
Předsedovi Komory přísluší rozhodovat a) o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle § 18c odst. 7, b) o určení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1, c) o určení nástupce advokáta § 27 odst. 4, d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1, e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b) a d), f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1, g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6, i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů podle § 35m odst. 8, j) v dalších věcech stanovených tímto zákonem.
(3)
Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu evropských advokátů.
(4)
Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.
Kontrolní rada
(1)
Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.
(2)
Počet členů kontrolní rady stanoví organizační řád.
(3)
Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.
(4)
Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.
(5)
Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a daňovým řádem; podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech advokátů vyplývajících z těchto zvláštních právních předpisů stanoví stavovský předpis.
(6)
Kontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů.
(7)
Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).
Kárná komise
(1)
Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.
(2)
Počet členů kárné komise stanoví organizační řád.
(3)
Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1).
Odvolací kárná komise
(1)
Odvolací kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.
(2)
Počet členů odvolací kárné komise stanoví organizační řád.
(3)
Členem odvolací kárné komise může být zvolen advokát, který dosáhl věku 40 let a byl členem představenstva, kontrolní rady, nebo kárné komise po dobu nejméně 3 let.
(4)
Odvolací kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu odvolací kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy odvolací kárné komise. Předseda odvolací kárné komise jmenuje z členů odvolací kárné komise členy odvolacích senátů (§ 35 odst. 2).
Společná ustanovení o orgánech Komory Zkušební komise
(1)
Zkušební komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a advokátním zkušebním řádem.
(2)
Členem zkušební komise může být pouze advokát, soudce nebo odborník z právní teorie nebo praxe.
(3)
Zkušební komise volí ze svých členů a odvolává předsedu zkušební komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy zkušební komise.
(1)
Volební období představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise (dále jen „volené orgány“) je čtyřleté, avšak neskončí dříve, než sněm zvolí nové členy těchto orgánů Komory.
(2)
Volby členů a náhradníků orgánů Komory se konají na základě rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
(3)
Členství advokáta ve volených orgánech zaniká
a)úmrtím nebo prohlášením za mrtvého
b)vyškrtnutím ze seznamu advokátů
c)pozastavením výkonu advokacie
d)odvoláním, nebo
e)dnem voleb do orgánů Komory.
(4)
Funkce ve volených orgánech jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.
(1)
Organizaci Komory, způsob rozhodování jejích orgánů a postavení jejich členů a náhradníků stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.
(2)
Zásady, podmínky a organizaci voleb do orgánů Komory, jakož i odvolání jejich členů, stanoví volební řád.
Část 7
ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE
(1)
Komora zajišťuje vzdělávání advokátů v oblasti mediace a zajišťuje pro ně zkoušky mediátorů podle zákona o mediaci.
(2)
Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro obsah zkoušky a její náležitosti obdobně ustanovení zákona o mediaci.
(3)
Komora umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat po uhrazení poplatku ve výši 5 000 Kč zkoušku mediátora každému advokátovi; pokud advokát požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediace, činí poplatek 10 000 Kč. Poplatek je příjmem Komory.
(4)
Advokát, který byl zapsán do seznamu mediátorů, je povinen tuto skutečnost oznámit do 1 týdne Komoře; Komora tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zaznamená do seznamu advokátů nebo seznamu evropských advokátů. Na žádost advokáta, který byl zapsán do seznamu mediátorů, zaznamená Komora v seznamu advokátů nebo seznamu evropských advokátů jeho zaměření v oblasti mediace.
(1)
Zapsaný mediátor, který je advokátem, a hostující mediátor, který je evropským advokátem, jsou kárně odpovědní za kárné provinění.
(2)
Kárným proviněním podle odstavce 1 je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených mediátorovi zákonem o mediaci.
(3)
Zapsanému mediátorovi, který je advokátem, lze za kárné provinění uložit
a)napomenutí
b)veřejné napomenutí
c)pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem, nebo
d)dočasný zákaz poskytování služeb mediátora uložený na dobu 6 měsíců až 5 let.
(4)
Hostujícímu mediátorovi, který je evropským advokátem podle jiného právního předpisu, lze za kárné provinění uložit
a)napomenutí
b)veřejné napomenutí, nebo
c)pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem.
(5)
O uložení kárného opatření podle odstavce 3 písm. d) je Komora povinna bezodkladně informovat Ministerstvo spravedlnosti.
(6)
Pro kárné řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona upravující kárnou odpovědnost advokáta.
Část 8
PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI
(1)
Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány.
(2)
Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho přezkoumání soudem.
(1)
Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád.
(2)
Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.
(3)
Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu evropských advokátů anebo o pozastavení výkonu advokacie advokátů nebo evropských advokátů.
Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise Komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti na návrh Komory člena zkušební komise odvolá, přestal-li splňovat podmínky stanovené pro způsobilost být členem zkušební komise, nebo z jiných vážných důvodů.
Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).
(1)
Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátů, evropských advokátů a advokátních koncipientů podle § 25a a nad činností advokátů podle § 25c.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c, byl-li advokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem.
(3)
Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů.
(4)
Určí-li Komora advokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c, je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc.
Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vydá vyhlášku k provedení § 5d odst. 1, § 25a odst. 2, § 35m odst. 3 a § 37 odst. 2.
Část 9
PŘESTUPKY
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a)v rozporu s § 2 odst. 3 nabídne poskytnutí právní služby, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1
b)v rozporu s § 2 odst. 3 poskytne právní službu opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1
c)v rozporu s § 2 odst. 3 sám nebo prostřednictvím jiného za úplatu obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání anebo zprostředkování poskytnutí právní služby osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo
d)v rozporu s § 12 odst. 5 použije označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takových označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta nebo advokátní kancelář.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo c) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti.
Část 10
SPRÁVA CIZÍHO MAJETKU A ÚSCHOVA PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ
(1)
Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně přijímání peněžních prostředků do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a vykonávat funkci insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu17).
(2)
Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních předpisů17a) přiměřeně. Advokát nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce; ustanovení zvláštního právního předpisu17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce tím nejsou dotčena.
Advokátní úschova peněžních prostředků Správa cizího majetku
(1)
Správu cizího majetku advokát vykonává na základě písemné smlouvy uzavřené mezi ním a klientem.
(2)
Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1.
(3)
Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uchovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy.
(4)
Další povinnosti advokáta při správě cizího majetku stanoví stavovský předpis.
(1)
Advokát přijímá peněžní prostředky na základě písemné smlouvy do úschovy, aby je pro složitele opatroval a vydal je složiteli či oprávněnému. Ustanovení § 52f odst. 3 platí obdobně.
(2)
Peněžní prostředky smí být uloženy pouze na zvláštním účtu advokátní úschovy u banky nebo pobočky zahraniční banky anebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) označeném „advokátní úschova“, jehož majitelem je advokát (dále jen „účet úschovy“). Pokud advokát vykonává advokacii ve sdružení, může být majitelem účtu úschovy jiný společník sdružení. Pokud advokát vykonává advokacii jako společník společnosti, musí být majitelem účtu tato společnost.
(3)
Advokát přijímá peněžní prostředky do úschovy pouze jejich vložením na účet úschovy, nebo bezhotovostním převodem na účet úschovy.
(4)
Advokát je povinen vést na jednom účtu úschovy pouze jednu úschovu. Účet úschovy je advokát oprávněn použít opětovně pro jiné klienty teprve poté, co byla původní úschova zcela vypořádána v souladu se smlouvou podle odstavce 1.
(5)
Advokát nesmí provádět úschovu ve vlastní věci. Na účet úschovy nesmí advokát uložit jiné peněžní prostředky než ty, které přijal do úschovy na základě smlouvy podle odstavce 1.
(1)
Před přijetím peněžních prostředků na účet úschovy advokát písemně informuje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy podle § 52g odst. 1, o
a)povinnosti přijmout převzaté peněžní prostředky pouze na účet úschovy
b)podmínkách a omezeních při nakládání s peněžními prostředky na účtu úschovy
c)povinnosti peněžního ústavu zaslat složiteli a oprávněnému potvrzení podle § 52j
d)podmínkách změny údajů sdělených peněžnímu ústavu.
(2)
Před přijetím peněžních prostředků na účet úschovy je advokát povinen elektronicky sdělit peněžnímu ústavu
a)kontaktní údaje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy, pro účely odeslání potvrzení podle § 52j a § 52k odst. 5
b)číslo účtů, na které má být převeden úrok z peněžních prostředků uložených na účtu úschovy.
(3)
Změnu údajů sdělených peněžnímu ústavu podle odstavce 2 je advokát povinen bez zbytečného odkladu sdělit peněžnímu ústavu.
(1)
Advokát je povinen s peněžními prostředky v úschově nakládat pouze za podmínek sjednaných ve smlouvě podle § 52g odst. 1.
(2)
Advokát je oprávněn sdělit peněžnímu ústavu k účtu úschovy údaje o nové úschově podle § 52h odst. 2 nejdříve po vyplacení všech uložených peněžních prostředků a po ukončení předchozí úschovy.
Povinnosti peněžního ústavu
(1)
Peněžní ústav vystaví po obdržení údajů podle § 52h potvrzení o vedení účtu úschovy, které obsahuje číslo účtu úschovy a kontaktní údaje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy.
(2)
Peněžní ústav odešle potvrzení v elektronické formě složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy. Pokud dojde ke změně kontaktních údajů, zašle peněžní ústav nové potvrzení na kontaktní údaje původní i nové.
(3)
Peněžní ústav neumožní, aby advokát vložil peněžní prostředky v hotovosti na účet úschovy. Peněžní ústav neumožní výběr peněžních prostředků v hotovosti z účtu úschovy.
(4)
Peněžní ústav zašle složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy, potvrzení o převodu peněžních prostředků nebo jiných transakcí, které obsahuje
a)číslo účtu úschovy
b)čísla účtů, na které byly peněžní prostředky převedeny, a výši částky, která na ně byla převedena.
(5)
Peněžní ústav uchovává údaje o advokátní úschově po dobu 10 let.
Elektronická kniha úschov
(1)
Komora vede elektronickou knihu úschov sloužící ke kontrole povinností advokáta při provádění úschov peněžních prostředků.
(2)
Způsob vedení elektronické knihy úschov a povinnosti advokáta při odesílání údajů do elektronické knihy úschov, jakož i další povinnosti advokáta při úschově peněžních prostředků stanoví stavovský předpis.
(3)
Převzal-li advokát peněžní prostředky do úschovy, je povinen bez zbytečného odkladu odeslat do elektronické knihy úschov tyto údaje
a)jméno, příjmení a evidenční číslo advokáta
b)číslo účtu úschovy
c)datum přijetí peněžních prostředků do úschovy; jde-li o opakující se plnění, datum přijetí prvního plnění
d)informace sdělené advokátem peněžnímu ústavu podle § 52h.
(4)
Po ukončení úschovy je advokát povinen bez zbytečného odkladu odeslat do elektronické knihy úschov datum vyplacení peněžních prostředků; je-li vyplacení peněžních prostředků provedeno více převody, uvede advokát datum posledního převodu.
(5)
Komora elektronicky zašle potvrzení o uložení nového záznamu o úschově, o změně záznamu a o ukončení úschovy složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy.
Předběžné pozastavení výkonu správy cizího majetku a advokátní úschovy peněžních prostředků
(1)
Má-li předseda kontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při správě cizího majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní rady představenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti.
(2)
Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při správě majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.
(3)
Rozhodnutí představenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků zaniká
a)nebylo-li proti advokátovi, jemuž byl výkon správy majetku nebo advokátní úschovy peněžních prostředků předběžně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy peněžních prostředků zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku nebo advokátní úschovou peněžních prostředků
b)dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se správou majetku nebo advokátní úschovou peněžních prostředků.
(1)
Peněžní ústav je povinen pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do úschovy advokáta sdělit Komoře na její písemnou žádost údaje o číslech účtů úschov advokáta nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. Komora je povinna údaje získané podle předchozí věty zachovávat v tajnosti a chránit je před zneužitím.
(2)
Komora požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne.
(3)
Peněžní ústav není povinen poskytnout Komoře součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem.
Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti advokáta ani peněžního ústavu podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Část 11
Společná ustanovení
(1)
Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují
a)poplatek za zkoušku a podrobnosti o jeho placení
b)poplatek za zápis do seznamu advokátů a poplatek za zápis do seznamu evropských advokátů a podrobnosti o jejich placení
c)podrobnosti o provádění plateb advokátů a usazených evropských advokátů podle § 30 odst. 1
d)pravidla vydávání Věstníku
e)podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie
f)podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty
g)podrobnosti o poskytování právních služeb evropskými advokáty
h)podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55
i)podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie
j)povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c.
(2)
Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění.
(3)
Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokáty, advokátní koncipienty a evropské advokáty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější.
(4)
Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm.
a)jsou závazné také pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky.
(5)
Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.
Řízení
(1)
Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z právního řádu České republiky, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.
(2)
Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z domovských států splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.
(3)
Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku.
(4)
Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou.
(5)
Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví zkušební řád Komory.
(1)
Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 134 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.
(2)
Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokát.
(3)
V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6.
(4)
V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání; to neplatí ve věcech uvedených v § 25b odst. 3 a § 52l odst. 2, kde se ustanovení § 49 správního řádu nepoužije.
(5)
Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu.
(6)
Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci.
(7)
Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b).
(8)
Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm.
a)pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno.
(9)
Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14).
(1)
Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.
(2)
Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního.
(3)
Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci.
(4)
Při určení advokáta podle § 18a nebo 18b není advokát oprávněn nechat se zastoupit advokátním koncipientem.
(5)
Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí.
(6)
Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba.
(1)
Ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů, b) komu nebyly ve lhůtách stanovených tímto zákonem vydány osvědčení o zápisu advokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta nebo identifikační průkaz advokátního koncipienta, c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d), f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c), je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.
(2)
Spory o plnění dluhů vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.
(1)
Záznamem v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností
a)zápis do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů
b)vyškrtnutí ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátů
c)pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta
d)zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta
e)vydání identifikačního průkazu advokáta, identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a identifikačního průkazu advokátního koncipienta
f)další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.
(2)
Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku.
(1)
Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j).
(2)
Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují o advokátech, advokátních koncipientech a evropských advokátech tyto údaje
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení
b)rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození
c)sídlo advokáta nebo usazeného evropského advokáta
d)adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu
e)podobu
f)identifikátor datové schránky
g)telefonní kontakt
h)identifikační číslo osoby
i)evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů
j)údaj o uloženém kárném opatření
k)údaj o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy
l)údaj o předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu
m)další údaje stanovené stavovským předpisem.
(3)
Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami.
(4)
Identifikační průkaz advokáta, usazeného evropského advokáta a advokátního koncipienta obsahuje tyto údaje
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu
b)evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů
c)podobu držitele průkazu
d)datum narození držitele průkazu
e)další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.
Přechodná ustanovení
(1)
Písemnosti určené advokátovi nebo usazenému evropskému advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 4 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem.
(2)
Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, předvolání účastníka kárného řízení k jednání, kárný příkaz a další rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba podle zvláštního právního předpisu8a), se doručují advokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou.
(3)
Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a).
(4)
Má-li advokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokát v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi.
(5)
Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá.
(1)
Advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.
(2)
Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.
(1)
Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.
(2)
Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.
(3)
Praxe vykonaná advokátními koncipienty a čekateli komerčního právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi advokátního koncipienta podle tohoto zákona.
(1)
Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.
(2)
Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.
(3)
Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.
Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců.
(1)
Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů a disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků uložená podle dosavadních předpisů se považují za kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. f).
(2)
Návrh na zahájení kárného řízení podle tohoto zákona, došlo-li ke skutku, který by mohl být považován za kárné provinění nebo disciplinární provinění podle dosavadních předpisů, přede dnem účinnosti zákona, je oprávněn jako kárný žalobce podat pouze předseda kontrolní rady, a to ve lhůtách stanovených k podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo disciplinárního řízení těmito předpisy.
(3)
Kárné řízení nebo disciplinární řízení zahájené přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů; působnost kárných orgánů podle dosavadních předpisů vykonávají v tomto řízení příslušné orgány Komory.
Právo toho, kdo nebyl podle dosavadních předpisů zapsán do seznamu advokátů nebo seznamu komerčních právníků, kdo byl z těchto seznamů podle dosavadních předpisů vyškrtnut nebo komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie nebo výkon činnosti komerčního právníka, domáhat se ochrany u soudu, není tímto zákonem dotčeno.
Do dob nebo lhůt uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), § 7, § 8 odst. 2 a § 37 odst. 2 se započítávají doby nebo lhůty, které počaly běžet za účinnosti nebo podle dosavadních předpisů.
(1)
Do zvolení představenstva podle tohoto zákona vykonává jeho působnost představenstvo složené z členů představenstva České advokátní komory a členů představenstva Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.
(2)
Představenstvo uvedené v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy Komory.
(3)
Do dne konání prvního sněmu (§ 68) přísluší představenstvu vedle jeho působnosti stanovené tímto zákonem i působnost sněmu podle § 43 písm. b) až f).
(1)
Do zvolení kontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její působnost kontrolní rada složená z členů revizní komise České advokátní komory a členů dozorčí rady Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.
(2)
Kontrolní rada uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kontrolní rady.
(1)
Do zvolení kárné komise podle tohoto zákona vykonává její působnost kárná komise složená z členů kárné komise České advokátní komory a členů disciplinární komise Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.
(2)
Kárná komise uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kárné komise.
Představenstvo uvedené v § 65 svolá první sněm podle tohoto zákona do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Závěrečná ustanovení Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti České advokátní komory zřízené zákonem České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, a Komory komerčních právníků zřízené zákonem České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, na Komoru.
(1)
Živnostenská oprávnění k poskytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů19) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona.
(2)
Společníci (členové) nebo orgány obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání (činnosti) zahrnuje poskytování právních služeb, jsou povinni přizpůsobit společenskou smlouvu nebo stanovy a právní poměry obchodní společnosti (družstva) tomuto zákonu do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti a podat v téže lhůtě návrh na příslušný zápis v obchodním rejstříku; neučiní-li tak, použije se přiměřeně ustanovení § 764 odst. 2 věta druhá a třetí obchodního zákoníku.
Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, 2. zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.