Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků
Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků
Zjišťované vlastnosti zemědělských půd Odběr vzorků zemědělských půd
(1)
Půdní vzorky pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd se odebírají v období od 1. února do 31. května a v období od 1. července do 30. listopadu kalendářního roku.
(2)
Vzorek pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se na zemědělské půdě odebírá výhradně sondovací tyčí, nejméně 30 vpichy rozmístěnými rovnoměrně po ploše pozemku se stejnou plodinou a jednotným hnojením.
(3)
Plocha a hloubka pro odběr jednoho vzorku agrochemického zkoušení zemědělských půd je v průměru
a)u orné půdy v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí vždy na hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm
b)u trvalých travních porostů v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u travních porostů v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 15 cm s tím, že drnová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje
c)u chmelnic 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 40 cm s tím, že vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje
d)u vinic 2 ha. Odběr vzorku se provádí odděleně z vrstev půdy do hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm
e)u intenzivních sadů 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm.
(4)
Monitoring zemědělských půd je tvořen sadou stálých monitorovacích ploch o velikosti 25 x 40 m. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) provádí odběr půdních vzorků z těchto ploch v pravidelných intervalech, a to ze dvou až tří horizontů v závislosti na kultuře. Základní interval pro vzorkování je 6 let. Ze všech monitorovacích ploch se odebírají 4 směsné půdní vzorky z každého horizontu.
(5)
Hloubka odběru půdních vzorků pro účely monitoringu zemědělských půd pro jednotlivé kultury
a)u orné půdy se vzorky odebírají z ornice z hloubky 0 až 25 cm a z podorničí z hloubky 35 až 60 cm, přičemž přechodová vrstva mezi horizonty se z odběru vylučuje
b)u trvalých travních porostů se odběr provádí odděleně z vrstev půdy do 10 cm (poddrnová vrstva), přičemž svrchní drnová vrstva zeminy se z odběru odstraňuje, dále z vrstvy 11 až 25 cm a vrstvy 26 až 40 cm
c)u ovocných sadů a vinic se odebírá vzorek do hloubky 30 cm a druhý z hloubky 31 až 60 cm
d)u chmelnic se z odběru vylučuje svrchních 10 cm půdy a vzorek se odebírá z hloubky 11 až 40 cm a druhý z hloubky 41 až 60 cm.
(6)
Podrobnosti metod odběru vzorků ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(1)
V půdních vzorcích pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se zjišťuje
a)půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění
b)obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku
c)kationtová výměnná kapacita součtovou metodou.
(2)
V půdních vzorcích z pozemků, kde jsou zvýšené nároky na odběr stopových prvků, se dále výběrově zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu.
(3)
V půdních vzorcích z vybraných zájmových oblastí a intenzivně obhospodařovaných oblastí se výběrově stanovují parametry charakterizující organickou hmotu půdy.
(4)
Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků a rizikových látek zahrnuje
a)zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků
b)agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků
c)zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských půd průběžně a za období 6 let
d)zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně vedení seznamu kontaminovaných pozemků
e)zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek.
(5)
V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.
(6)
V půdních vzorcích z monitoringu zemědělských půd a z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce nebo hrozí-li poškození půdní úrodnosti, sleduje ústav vybrané rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Podle konkrétního rizika ústav posuzuje a vyhodnocuje i jiné parametry než uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(1)
Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2)
Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů ústavu ve formátu předepsaném ústavem do 1 měsíce po převzetí vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů.
(3)
Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Odběr půdních vzorků lesních pozemků
(1)
Z každého odběrového místa se minimálně odebere organická vrstva složená ze 3 horizontů (opad, fermentační a humusový horizont) z plochy 25 x 25 cm. Odběr se provádí kvantitativně až k rozhraní s minerální půdou.
(2)
Z minerální půdy se odebere ze stejného místa odděleně minimálně vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 40 cm.
(3)
Odebrané půdní vzorky včetně charakteristiky odběrového místa (souřadnice, popis porostu a stanovištních podmínek v místě odběru) se předávají ústavu k analýze.
Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků
(1)
Rozborem půdních vzorků se stanoví
a)v organických horizontech váhové množství organické vrstvy, půdní reakce (pH), organická hmota půdy, fosfor, draslík, vápník a hořčík, případně další půdní vlastnosti, vyžadují-li to místní podmínky
b)v minerálních horizontech půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, přístupné živiny a případně další půdní vlastnosti, vyžadují-li to místní podmínky.
(2)
Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory lesních pozemků se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.