Vyhláška Ministerstva financí k provedení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
Ministerstva financí k provedení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny
(1)
Pojistná kapacita pro pojištění vývozních úvěrových rizik se vypočte jako součet
a)aktuálního stavu pojistné angažovanosti a jejího předpokládaného vývoje včetně úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených 1. ve smlouvách o příslibu pojištění a 2. v navržených rozpracovaných pojistných smlouvách, jejichž uzavření lze kvalifikovaně předpokládat v kalendářním roce, na který je státní rozpočet sestavován, a
b)úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti.
(2)
Exportní pojišťovna vypočte výši pojistné kapacity podle odstavce 1 a navrhne Ministerstvu financí její výši po zohlednění tvorby a výše fondů podle § 3 a stavu technických rezerv.
Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(1)
Za účelem úhrady ztráty vzniklé za běžné účetní období v rozsahu převyšujícím hodnotu aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních úvěrových rizik, tvoří exportní pojišťovna jako fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik odděleně od ostatních fondů tyto fondy
a)fond tvořený z přídělů ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady a
b)fond tvořený z dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu tohoto fondu, který lze použít až po vyčerpání fondu podle písmene a).
(2)
Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Tento požadavek exportní pojišťovna zdůvodní rozborem a) stavu fondů ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj pojistné angažovanosti a b) hodnoty aktuální a předpokládané výše primárního kapitálu ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 a § 8 odst. 7 zákona a podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(3)
Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů podle odstavce 2 písm.
a)se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech a z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti. Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů podle odstavce 2 písm.
b)vychází exportní pojišťovna z aktuálních hodnot primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a z předpokladu hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí roku, na který je státní rozpočet sestavován, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti v tomto období.
(4)
Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2, ve které exportní pojišťovna uvede aktuální stav pojistné angažovanosti a pojistných fondů a předpoklad vývoje hodnot těchto veličin na nadcházející období minimálně 90 dnů. Dále exportní pojišťovna uvede v žádosti aktuální hodnoty primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a předpoklad hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí běžného účetního období. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.
(5)
V případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 zákona nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku v průběhu roku nebo nařídí-li Česká národní banka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování, požádá bez zbytečného odkladu exportní pojišťovna v souladu s § 8 odst. 7 zákona ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2. V žádosti exportní pojišťovna uvede zdůvodnění nedostatečnosti jejího primárního kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku včetně předpokladu budoucího vývoje primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku na konci každého kalendářního roku v nejbližších třech letech, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti v tomto období, a návrh opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.
(6)
Celková výše fondů a rezerv nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč.
(7)
V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv pod hranici stanovenou v odstavci 6 postupuje exportní pojišťovna takto
a)při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled očekávaných případů pojistného plnění
b)v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné události, oznámí data a částky pojistného plnění
c)předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů způsobem uvedeným v odstavci 2.
(8)
Po posouzení oprávněnosti požadavků podle odstavců 4, 5 a 7 písm. c) je požadovaná částka uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.
Požadavek na zahrnutí peněžních prostředků určených na dotace na úhradu ztrát
(1)
Požadavek na zahrnutí peněžních prostředků určených na dotaci na úhradu ztrát vyplývajících exportní bance z provozování dlouhodobého podpořeného financování (dále jen „dotace na úhradu ztrát“) do návrhu státního rozpočtu uplatní exportní banka u Ministerstva financí při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
(2)
Požadavek podle odstavce 1 exportní banka uplatní do konce měsíce února každého roku na základě kvalifikovaného odhadu výše dotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 5 zákona a
a)přehledu o stavu závazků vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých finančních zdrojů uzavřených ke dni předložení žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 5 zákona
b)přehledu o předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojů v rozpočtovém roce splatných
c)analýzy předpokládané potřeby získání nových finančních zdrojů ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci příslušného rozpočtového roku
d)podkladů a dokumentů, na jejichž základě byl tento požadavek zpracován.
(3)
K požadavku podle odstavce 1 přiloží exportní banka Ministerstvu financí kvalifikovaný odhad požadavku na dotace ze státního rozpočtu pro střednědobý výhled pro další dva roky následující po aktuálním rozpočtovém roce. Tento kvalifikovaný odhad požadavku exportní banka doloží střednědobým výhledem těchto položek
a)čisté úrokové výnosy
b)čisté výnosy z poplatků a provizí
c)zisk nebo ztráta z finančních činností
d)správní náklady a odpisy
e)ostatní provozní výnosy a náklady
f)rezervy a opravné položky.
Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát
(1)
Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 5 zákona exportní banka předkládá na základě auditovaných výsledků hospodaření a vyčíslení nároku na dotaci k 31. prosinci daného roku, a to nejpozději do 15. dubna roku následujícího.
(2)
Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát exportní banka nepředkládá, není-li vykázána ztráta podle § 6 odst. 5 zákona.
(3)
Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát obsahuje
a)požadovanou výši dotace na úhradu ztrát za předcházející rozpočtový rok
b)informaci o stavu státní záruky
c)přehled obchodních případů uspořádaný podle typu obchodu a v případě obchodních případů typu úvěrových obchodů v členění podle pravidel pro posuzování aktiv, která vydává Česká národní banka na základě zákona o bankách, který obsahuje tyto informace o každém sjednaném obchodním případu v rámci dlouhodobého podpořeného financování: 1. číslo smlouvy nebo obchodního případu, 2. identifikaci smluvních stran pro každý obchodní případ, kterou je obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, 3. údaj, zda smluvní strana je například exportérem, dodavatelem pro vývoz, dovozcem, garantem nebo ručitelem, 4. typ obchodu, 5. výši uzavřeného obchodu vyjádřenou v měně, ve které byl obchod uzavřen, a v korunách českých, 6. výši úvěrového rámce a příslibu, 7. způsob čerpání smluvního plnění, 8. způsob a hodnotu zajištění, 9. výši pohledávky bez opravné položky a vytvořenou výši opravné položky, rezervy, náklady na odpisy k dané pohledávce a 10. informace o modifikaci finančních aktiv podle IFRS 9 (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví) a
d)informaci o činnostech v rámci programů pro vydávání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů v daném období.
(4)
K žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 5 zákona se v elektronické podobě na elektronickém nosiči dat přikládají
a)hlavní účetní kniha v rozsahu dat a informací k podpořenému financování s nárokem na dotaci v podrobném členění uzavřená k poslednímu dni období, ke kterému se žádost vztahuje
b)všechna data a informace, na jejichž základě byl exportní bankou proveden výpočet dotace na úhradu ztrát z podpořeného financování s nárokem na dotaci, a to ve strukturované tabulkové podobě
c)zpráva statutárního auditora o ověření účetní závěrky roku, ke kterému se vztahuje tato žádost o dotaci, a
d)všechna data a informace, na jejichž základě byl exportní bankou proveden výpočet 100 bazických bodů podle § 6 odst. 2 zákona, a to v tabulkové podobě.
Kontrola správnosti výše dotace na úhradu ztrát a způsob poskytnutí
(1)
Dotaci na úhradu ztrát Ministerstvo financí poskytne na základě výsledku kontroly správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrát. Kontrolu správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 5 zákona Ministerstvo financí zahájí bezodkladně po podání žádosti.
(2)
Příslušnou výši dotace na úhradu ztrát zašle Ministerstvo financí exportní bance na účet podřízený státní pokladně vedený u České národní banky podle zákona o rozpočtových pravidlech.
Dorovnávání úrokových rozdílů
(1)
Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce: kde: ÚR je úrokový rozdíl, JÚ je jistina úvěru, Rfix je sjednaná pevná úroková sazba v procentech ročně, Ds je počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období, Rt je pohyblivá úroková sazba v procentech ročně, Mb je systémová marže banky vývozce.
(2)
Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije šestiměsíční úroková sazba pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, uveřejněná agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání.
(3)
Úrokovou sazbou pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, se rozumí
a)EURIBOR pro euro
b)referenční úroková sazba pro měnu jinou než euro.
(4)
Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz české koruny k měně, ve které je poskytnut vývozní úvěr, vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje dolů na celé koruny.
Výše systémové marže banky vývozce Systémová marže banky vývozce se stanoví přirážkou ve výši 0,5 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě podle § 8 odst. 2.
Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.