Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
Část 1
ÚPRAVA NĚKTERÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
Hlava 1
Úvodní ustanovení
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) pro oblast zájezdů a spojených cestovních služeb a upravuje
a)podmínky jejich nabízení, prodeje a zprostředkování
b)rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře a
c)výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na zájezdy nebo spojené cestovní služby
a)na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh
b)jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským způsobem, nebo
c)zakoupené osobou na základě rámcové smlouvy o pořádání pracovních cest souvisejících s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním.
(3)
Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti cestovního ruchu.
Typy služeb cestovního ruchu Službou cestovního ruchu je a) doprava zákazníka, b) ubytování, které není součástí dopravy a není určeno k účelům bydlení, c) nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, nebo d) jiná služba z oblasti cestovního ruchu, která není ze své podstaty součástí některé ze služeb cestovního ruchu uvedených v písmenu a), b) nebo c), zejména prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů nebo nájem sportovního vybavení.
Zájezd
(1)
Zájezdem je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud
a)soubor těchto služeb je nabízen jediným podnikatelem, případně je sestaven na žádost nebo podle výběru zákazníka ještě před uzavřením jediné smlouvy o zájezdu, nebo
b)bez ohledu na to, zda jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jsou tyto služby cestovního ruchu 1. zakoupeny na jediném prodejním místě a zákazníkem vybrány před tím, než se zavázal k úhradě jejich ceny, 2. nabízeny, prodávány nebo účtovány za celkovou cenu, 3. inzerovány nebo prodávány s označením „zájezd“ nebo s podobným označením, 4. sestaveny po uzavření smlouvy, která opravňuje zákazníka k výběru z různých typů služeb cestovního ruchu, nebo 5. zakoupeny od jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu prostřednictvím online rezervačního systému, při kterém podnikatel, s nímž je uzavřena první smlouva, předá jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníka dalšímu podnikateli a s tímto podnikatelem je uzavřena smlouva o další službě cestovního ruchu do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu.
(2)
Zájezdem není soubor jednoho typu služby cestovního ruchu uvedené v § 1a písm. a), b) nebo c) s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud tyto služby a) nepředstavují významnou část zájezdu, přičemž se má za to, že významnou část zájezdu představují v případě, kdy tvoří alespoň 25 % celkové ceny zájezdu, a nejsou inzerovány jako podstatná část zájezdu a ani ji jiným způsobem nepředstavují, nebo b) jsou vybrány a zakoupeny až po zahájení poskytování některého z typů služeb cestovního ruchu uvedených v § 1a písm. a), b) nebo c).
(3)
Podnikatelem, s nímž je uzavřena první smlouva a který předává jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníka dalším podnikatelům podle odstavce 1 písm. b) bodu 5, může být pouze cestovní kancelář.
(4)
Prodejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezdu.
Spojené cestovní služby
(1)
Spojenými cestovními službami jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdem a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelář zákazníkovi
a)při jediné návštěvě či kontaktu se svým prodejním místem zprostředkuje samostatný výběr a samostatnou platbu každé jednotlivé služby cestovního ruchu, nebo
b)zprostředkuje cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další služby cestovního ruchu od jiného poskytovatele služeb cestovního ruchu, a pokud je smlouva s tímto poskytovatelem uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu.
(2)
Spojenými cestovními službami není služba cestovního ruchu uvedená v § 1a písm. a), b) nebo c) spojená s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud služby podle § 1a písm. d) nepředstavují významnou část ceny dané kombinace služeb, nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu a ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část. Významnou část ceny představuje služba nebo služby, jejichž cena tvoří alespoň 25 % ceny spojených cestovních služeb.
Prodejní místo Prodejním místem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli prostory, internetová stránka nebo online prodejní zařízení, a to i v případě, kdy jsou internetová stránka nebo online zařízení zákazníkům prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby.
Cestovní kancelář
(1)
Cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“)4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst. 1.
(2)
Cestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „stát usazení“) a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje. Tato cestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.
(3)
V rámci koncese může cestovní kancelář rovněž
a)nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu
b)organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání
c)zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.)
d)zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; smlouva o zájezdu v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván
e)prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.
Zákazník, repatriace a cena zájezdu Cestovní agentura
(1)
Provozovatel cestovní agentury (dále jen „cestovní agentura“) je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3.
(2)
Cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kanceláří.
(3)
Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu6) je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma.
(4)
Cestovní agentura je dále povinna
a)v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván; v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu
b)před uzavřením smlouvy o zájezdu předložit zájemci o uzavření smlouvy o zájezdu (dále jen „zájemce“) na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ neposkytnutí sjednaných služeb zákazníkovi z důvodu úpadku cestovní kanceláře v rozsahu § 6 až 7c (dále jen „pojištění záruky pro případ úpadku“) nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu
c)před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů
d)při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů
e)při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem informace podle § 9a
f)při zprostředkování prodeje zájezdu přijmout zprávy, požadavky nebo stížnosti zákazníka týkající se zájezdu, jehož prodej zákazníkovi zprostředkovala, a bez zbytečného prodlení je předat cestovní kanceláři, která je pořadatelem zájezdu.
(1)
Zákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena.
(2)
Repatriací je pro účely tohoto zákona doprava z místa pobytu do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se cestovní kancelář se zákazníkem dohodla, pokud je tato doprava součástí zájezdu.
Cenou zájezdu se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“). Oprávněným k plnění v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd.
Hlava 2
PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY
Další podmínky k udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře
(1)
Žádost o koncesi pro provozování cestovní kanceláře nebo o její změnu kromě náležitostí stanovených živnostenským zákonem9) obsahuje
a)údaj, zda je žádáno o udělení koncese v rozsahu pořádání zájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb
b)stejnopis smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a platné pojistné podmínky, doklad o zaplacení pojistného a doklad o zaplacení spoluúčasti, byla-li v pojistné smlouvě sjednána, anebo stejnopis bankovní záruky pro případ úpadku podle § 8b
c)kopii potvrzení o úhradě ročního příspěvku do garančního fondu cestovních kanceláří (dále jen „garanční fond“) na příslušný kalendářní rok
d)podnikatelský záměr, který obsahuje podrobnější údaje o činnosti žadatele, a to zejména ve kterých oblastech cestovního ruchu hodlá podnikat, zda součástí zájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb bude i doprava, za jaké služby, které jsou součástí zprostředkovaných spojených cestovních služeb, bude žadatel vybírat platby přímo od zákazníků, předpokládaný počet zákazníků, a v případě, že jde o cestovní kancelář, která ke dni podání žádosti již provozovala činnost, i počet zákazníků odbavených v rámci zájezdu v předchozím kalendářním roce a
e)prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti.
(2)
Pokud cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2 zřizuje v České republice pobočku14), může doklady podle odstavce 1 písm. b) a c) nahradit dokladem podle § 9 odst. 4.
(3)
K žádosti o koncesi pro provozování cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 1 nebo o její změnu vydává závazné stanovisko podle živnostenského zákona8) ministerstvo, a to na základě posouzení podkladů podle odstavce 1 nebo 2. Ve stanovisku uvede, zda souhlasí s udělením koncese v rozsahu předmětu podnikání pro pořádání zájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb.
(4)
Ministerstvo vydá souhlasné stanovisko, jestliže
a)je uhrazen roční příspěvek do garančního fondu ve výši podle § 10g a 1. uzavřená smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 6 až 7c, nebo 2. bankovní záruka pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 8b, nebo
b)doklad o ochraně pro případ úpadku podle § 9 odst. 4 splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.
(5)
Pokud cestovní kancelář žádá o změnu koncese spočívající v omezení rozsahu koncese na pořádání zájezdů nebo na zprostředkování spojených cestovních služeb, použije se odstavec 1 přiměřeně.
Ochrana pro případ úpadku Seznam cestovních kanceláří Ministerstvo vede seznam cestovních kanceláří podle § 2 odst. 1, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje a) název cestovní kanceláře, b) sídlo cestovní kanceláře, c) identifikační číslo osoby cestovní kanceláře, d) platnou pojistku cestovní kanceláře, doklad o bankovní záruce nebo doklad podle § 9 odst. 4, anebo údaj o tom, že cestovní kancelář ministerstvu žádný z těchto dokladů nepředložila, e) údaj o úhradě ročního příspěvku do garančního fondu podle § 10g, f) údaje o rozsahu předmětu podnikání cestovní kanceláře podle § 2 odst. 1, g) údaj o zákazu cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených či údaj o zákazu uzavírat smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených podle § 10a odst. 2; jestliže nastane skutečnost podle § 10a odst. 3, ministerstvo tento údaj ze seznamu vymaže.
(1)
Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku pro případ úpadku, na základě kterých vzniká zákazníkovi cestovní kanceláře právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku
a)neposkytne zákazníkovi repatriaci
b)nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu včetně ceny zaplacené za poukaz na zájezd v případě neuskutečnění zájezdu, nebo
c)nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.
(2)
Cestovní kancelář zprostředkující spojené cestovní služby je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku i na veškeré platby, které obdržela od zákazníka. Repatriaci zákazníka je cestovní kancelář povinna pojistit jen v případě, že je odpovědná za přepravu.
(3)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, řídí se povinné pojištění záruky pro případ úpadku občanským zákoníkem10a).
(4)
Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být uzavřena v písemné formě.
(5)
Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být sjednána tak, aby
a)se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy a na poukazy na zájezd prodané za trvání pojištění záruky pro případ úpadku, ledaže cestovní kancelář sjedná nové pojištění záruky pro případ úpadku pokrývající tyto zájezdy a poukazy pro případ úpadku, a
b)právo na pojistné plnění vzniklo i v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně.
(6)
Smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku může vypovědět
a)pojišťovna i cestovní kancelář ke konci pojistného období podle § 2807 občanského zákoníku, nebo
b)pojišťovna s osmidenní výpovědní dobou, pokud cestovní kancelář porušila povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, je-li takové zvýšení s ohledem na rozsah činnosti cestovní kanceláře významné; pojišťovně náleží pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné jí v tomto případě náleží celé. Nevypoví-li pojišťovna pojištění do 2 měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděla, zanikne její právo pojištění vypovědět.
(7)
Pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelář je povinna předat tyto doklady zákazníkovi spolu s potvrzením o zájezdu nebo se stejnopisem smlouvy o zájezdu.
(8)
Nepřihlíží se k ujednání smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch zákazníka.
(1)
V případě, že zákazníkovi nebude poskytnuta repatriace, poskytne pojišťovna plnění zabezpečením této repatriace, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu i v případě, že se pojišťovně nepodaří do 12 hodin po oznámení škodné události průkazně ověřit u odpovědného zástupce cestovní kanceláře, že došlo k pojistné události podle § 6 odst. 1 písm. a). V případě, že se následným šetřením pojišťovny neprokáže, že došlo k pojistné události, je cestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. Pojišťovna může zákazníkovi poskytnout pojistné plnění ve formě úhrady služeb, na základě kterých zákazník pokračuje ve svém zájezdu.
(2)
Plnění podle odstavce 1 poskytne pojišťovna okamžitě po ověření pravdivosti oznámení škodné události. Pro oznámení škodné události podle odstavce 1 se nevyžaduje písemná forma.
(3)
Pojišťovna není oprávněna odmítnout pojistné plnění nebo snížit jeho výši v případě, dozví-li se po pojistné události, že cestovní kancelář poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady, které byly pro uzavření pojištění podstatné. Pojišťovna je však v tomto případě oprávněna domáhat se náhrady škody na cestovní kanceláři.
(1)
Pojišťovna poskytne zákazníkovi plnění podle § 6 za služby cestovního ruchu, které mu nebyly poskytnuty z důvodu úpadku cestovní kanceláře. Plnění v rozsahu stanoveném v § 6 poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.
(2)
Sjedná-li pojišťovna s cestovní kanceláří lhůtu podle § 2869 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců.
(3)
Plnění nad limit pojistného plnění vyplácí pojišťovna z peněžních prostředků, které obdrží z garančního fondu.
(4)
Pojistné plnění podle § 6 je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události. Plnění s využitím prostředků garančního fondu podle § 10i odst. 2 je splatné do 60 dnů od skončení šetření pojistné události.
(1)
Pojištění záruky pro případ úpadku podle § 6 lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví11) oprávněna provozovat na území České republiky pojištění záruky. Ministerstvo při výkonu kontroly dodržování povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „kontrola“) v souvislosti s kontrolou pojistných podmínek spolupracuje s Českou národní bankou.
(2)
Cestovní kancelář a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění záruky pro případ úpadku povinny sjednat toto pojištění v rozsahu § 6 tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Pojišťovna je povinna uspokojit nároky zákazníků vyplývající z § 6 až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. V případě, že nároky zákazníků přesahují sjednaný limit pojistného plnění, budou uspokojeny v plné výši postupem podle § 10i.
(3)
Pojištění záruky pro případ úpadku se musí vztahovat na důvodně předvídatelné náklady. Tyto náklady zahrnují platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd nebo za spojené cestovní služby, přičemž se zohlední období mezi obdržením záloh a doplatků a dokončením zájezdu nebo spojených cestovních služeb, jakož i odhadované náklady na repatriaci. Sjednaný limit pojistného plnění musí také zohlednit typ zájezdu nebo spojených cestovních služeb včetně způsobu přepravy či místa určení cesty nebo pobytu.
(4)
Cestovní kancelář je povinna vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o
a)prodaných zájezdech včetně výše tržeb za tyto jednotlivé zájezdy a tržeb za poukazy na zájezd, v případě koncese v rozsahu předmětu podnikání pořádání zájezdů
b)poskytnutých službách cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a o výši tržeb za tyto služby, v případě koncese v rozsahu předmětu podnikání zprostředkování spojených cestovních služeb.
(5)
Nároky zákazníka, které mu vznikly vůči cestovní kanceláři v důsledku nesplnění smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o zprostředkování spojených cestovních služeb v případech uvedených v § 6, přecházejí na pojišťovnu, a to až do výše plnění, které mu pojišťovna poskytla.
(6)
Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění, nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníka.
Cestovní kancelář sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku u služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb a které zákazník uhradil cestovní kanceláři, postupuje při sjednávání pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře obdobně jako při pojištění zájezdů podle § 7b.
Pojištění záruky pro případ úpadku se vztahuje na zákazníky bez ohledu na jejich bydliště, místo odjezdu nebo místo, kde byl zájezd prodán, a bez ohledu na stát usazení pojišťovny sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku.
Informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny
(1)
Cestovní kancelář je povinna
a)před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku předložit pojišťovně údaje týkající se hospodaření cestovní kanceláře, typu a počtu zájezdů, počtu případů zprostředkování spojených cestovních služeb a další údaje související s pojištěním zájezdů nebo pojištěním spojených cestovních služeb, které si pojišťovna vyžádá, a podat k nim na žádost pojišťovny vysvětlení
b)v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdů nebo zvýšení tržeb za spojené cestovní služby nad výši, kterou cestovní kancelář sdělila pojišťovně před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku.
(2)
Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode dne vzniku práva provozovat živnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění. Ministerstvo bez zbytečného odkladu tuto pojistku uveřejní na svých internetových stránkách.
(3)
Pojišťovna je povinna
a)informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o změně pojištění podle § 6, ke kterému došlo na základě nárůstu tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při sjednání původního pojištění
b)na výzvu ministerstva do 5 pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku uzavřené s cestovní kanceláří
c)do 3 pracovních dnů informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a bez zbytečného odkladu o rozsahu poskytnutého pojistného plnění
d)informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o tom, že cestovní kancelář odmítla návrh na změnu pojištění
e)informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne obdržení výpovědi smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo ode dne odeslání pojišťovnou cestovní kanceláři výpovědi této smlouvy, včetně údaje o dni, ke kterému dojde k zániku pojištění výpovědí.
(4)
Cestovní kancelář i pojišťovna jsou povinny do 5 pracovních dnů ode dne zániku pojištění informovat o této skutečnosti ministerstvo.
(5)
Cestovní kancelář je povinna v souladu s rozsahem předmětu podnikání udělené koncese předávat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdů a zprostředkovaných spojených cestovních služeb, souhrnné ceně za prodané zájezdy a souhrnné částce plateb od zákazníků za spojené cestovní služby, výši záloh za zájezdy, výši tržeb za zájezdy nebo tržeb za spojené cestovní služby a výši tržeb za prodané poukazy na zájezd. Na vyžádání je cestovní kancelář povinna sdělit tyto údaje bez zbytečného odkladu ministerstvu.
Povinnosti cestovní kanceláře Bankovní záruka pro případ úpadku
(1)
Na banku nebo zahraniční banku, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kanceláře, a na bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kanceláře a na její použití se obdobně použijí požadavky kladené na pojišťovnu podle § 6 odst. 4 až 8, § 7, § 7a odst. 1 až 3, § 7b odst. 2 až 5, § 7d a 8a. Ustanovení § 7a odst. 4 se použije přiměřeně.
(2)
Bankovní záruku pro případ úpadku lze sjednat pouze u banky nebo u zahraniční banky, která je oprávněná působit na území České republiky.
(3)
Sjedná-li banka nebo zahraniční banka s cestovní kanceláří lhůtu podle § 2038 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců.
(1)
Cestovní kancelář a) je povinna, nejde-li o cestovní kancelář splňující podmínky ochrany pro případ úpadku podle odstavce 4, mít po celou dobu provozování živnosti provozování cestovní kanceláře 1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondu a 2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro případ úpadku, b) je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníků podle § 6, c) nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kanceláří, d) je povinna upravit v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdy a termíny doplatků ceny před zahájením zájezdu pro jednotlivá místa určení cesty nebo pobytu, e) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní kancelář“, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy „cestovní kancelář“ nebo „CK“ může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese pro provozování cestovní kanceláře4), nebo cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2.
(2)
Cestovní kancelář je dále povinna
a)předložit před uzavřením smlouvy o zájezdu nebo smlouvy vedoucí ke sjednání spojených cestovních služeb zájemci na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo doklad podle odstavce 4
b)při zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4.
(3)
Cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2, která nezřizuje v České republice pobočku, je povinna před zahájením prodeje zájezdů nebo zprostředkováním spojených cestovních služeb na území České republiky bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky nebo bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů.
(4)
Doklad o ochraně pro případ úpadku vydaný osobou k tomu oprávněnou ve státě usazení cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 2 se uznává jako rovnocenný s dokladem o ochraně pro případ úpadku podle tohoto zákona.
(5)
Člen statutárního orgánu cestovní kanceláře je povinen zajistit, aby cestovní kancelář udržovala výši limitu pojistného plnění podle odstavce 1 písm. b).
(1)
Cestovní kancelář a osoba zprostředkovávající podle tohoto zákona prodej zájezdu (dále jen „prodejce zájezdu“) jsou povinni poskytnout zákazníkovi před tím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy o zájezdu informace na příslušném formuláři; vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů zájezdů stanoví ministerstvo vyhláškou; vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníka.
(2)
Prodejce zájezdu, je-li to pro daný zájezd relevantní, poskytne zákazníkovi kromě informací podle odstavce 1 také informace o a) hlavních náležitostech služeb cestovního ruchu, a to o 1. místě určení cesty nebo pobytu, trase a délce pobytu včetně termínů a, je-li součástí ubytování, i počet nocí, 2. dopravních prostředcích, jejich vlastnostech a kategorii, místech, datech a časech odjezdu a příjezdu, trvání a místech zastávek a dopravního spojení; není-li přesný čas ještě stanoven, informuje prodejce zájezdu o přibližném čase odjezdu a příjezdu, 3. umístění, hlavních znacích a případné turistické kategorii, do níž je podle pravidel státu místa určení cesty nebo pobytu ubytování zařazeno, 4. stravování, 5. návštěvě, výletech nebo jiných službách zahrnutých v celkové ceně zájezdu, 6. tom, zda některá ze služeb cestovního ruchu bude zákazníkovi poskytována v rámci skupiny, a je-li tomu tak a je-li to možné, o přibližné velikosti skupiny, pokud to není zřejmé ze souvislostí, 7. jazyku, v němž se budou poskytovat další služby cestovního ruchu, závisí-li využití těchto služeb zákazníkem na ústní komunikaci, a 8. tom, zda jsou cesta nebo pobyt obecně vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu, a na žádost zákazníka přesné informace o vhodnosti cesty nebo pobytu s ohledem na potřeby konkrétního zákazníka, b) identifikačních údajích a adrese sídla toho, kdo zájezd organizuje, a toho, kdo zájezd zákazníkovi prodává, jejich telefonních číslech a elektronických adresách, c) celkové ceně za zájezd včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých případných dalších nákladů nebo, nelze-li tyto náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, uvede druh dalších nákladů, jež mohou zákazníkovi ještě vzniknout, d) způsobu platby, včetně částky nebo procenta z ceny, jež mají být zaplaceny jako záloha, a o časovém rozvrhu pro zaplacení zbývající části ceny nebo peněžité jistoty, které musí zákazník uhradit nebo poskytnout, e) minimálním počtu osob nutném k uskutečnění zájezdu a lhůtě, během níž může cestovní kancelář před zahájením zájezdu odstoupit od smlouvy podle § 2536 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, f) pasových a vízových požadavcích včetně přibližných lhůt pro vyřízení víz a o zdravotních formalitách státu určení, g) tom, že zákazník může odstoupit od smlouvy o zájezdu kdykoli před zahájením zájezdu proti zaplacení přiměřeného odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy, případně odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy stanoveného cestovní kanceláří v souladu s občanským zákoníkem včetně informace o výši odstupného, h) pojištění pro případ krytí nákladů spojených s ukončením závazku ze smlouvy zákazníkem nebo nákladů na pomoc zahrnujících repatriaci v případě úrazu, nemoci nebo smrti.
(3)
U smluv o zájezdu uzavřených po telefonu je prodejce zájezdu povinen poskytnout zákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2.
(4)
Cestovní kancelář, která uzavře první smlouvu o službě cestovního ruchu podle § 1b odst. 1 písm. b) bodu 5 a předá údaje o zákazníkovi dalšímu podnikateli nebo podnikatelům k uzavření smlouvy do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby, je povinna před uzavřením další smlouvy poskytnout zákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2. Cestovní kancelář současně poskytne zákazníkovi informace o zájezdu a odpovídající právní ochraně na příslušném formuláři. Obdobnou povinnost týkající se služby cestovního ruchu, kterou nabízí, má i podnikatel, který uzavře další smlouvu do 24 hodin od uzavření první smlouvy.
(5)
Další podnikatel, jemuž jsou cestovní kanceláří podle odstavce 4 poskytnuty údaje o zákazníkovi, je povinen informovat cestovní kancelář, která uzavřela první smlouvu, o uzavření smlouvy vedoucí k vytvoření souboru služeb odpovídajícího zájezdu a poskytnout cestovní kanceláři informace nezbytné pro splnění povinností cestovní kanceláře souvisejících s prodejem zájezdu. Jakmile je cestovní kancelář informována o vytvoření souboru služeb odpovídajícím zájezdu, je povinna poskytnout zákazníkovi v textové podobě informace podle odstavce 2.
(6)
Informace podle odstavců 1 a 2 musí být poskytnuty jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. Jsou-li poskytovány písemně, musí být čitelné.
(7)
Před uzavřením smlouvy o zájezdu mohou být informace uvedené v odstavci 2 písm. a), c) až e) a g) změněny jen v případě, že se prodejce zájezdu na změně se zákazníkem dohodl. Prodejce zájezdu sdělí zákazníkovi před uzavřením smlouvy o zájezdu všechny změny týkající se informací podle odstavce 2 jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem.
(8)
Prodejce zájezdu odpovídá za chyby v důsledku technických závad rezervačního systému, které mu lze přičíst. Pokud provádí rezervaci zájezdu nebo služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, odpovídá za chyby, k nimž došlo během rezervace. Odpovědnosti se zprostí, pokud prokáže, že chyby při rezervaci lze přičíst zákazníkovi nebo byly způsobeny nevyhnutelnými a mimořádnými okolnostmi.
Zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele zájezdu usazeného mimo Evropský hospodářský prostor
(1)
Na prodejce usazeného v České republice se při zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor obdobně použijí
a)ustanovení § 2537 až 2549a občanského zákoníku a ustanovení o zajištění ochrany pro případ úpadku cestovní kanceláře podle tohoto zákona a
b)ustanovení upravující povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se na prodejce zájezdu nevztahuje, pokud prokáže, že pořadatel usazený mimo Evropský hospodářský prostor splňuje povinnosti podle odstavce 1.
Informace o spojených cestovních službách
(1)
Cestovní kancelář před uzavřením smlouvy na službu, která je součástí spojených cestovních služeb, jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem informuje zákazníka o tom, že na něj se
a)nevztahuje žádné z práv, která se vztahují výhradně na zájezdy, a že za řádné poskytování jednotlivých služeb cestovního ruchu odpovídá výlučně jejich poskytovatel, a
b)vztahuje ochrana pro případ úpadku cestovní kanceláře podle § 6 odst. 2.
(2)
Informace podle odstavce 1 poskytne cestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby zákazníkovi na příslušném formuláři. Pokud se na konkrétní typ spojené cestovní služby žádný z formulářů uvedených ve vyhlášce nevztahuje, poskytne cestovní kancelář informace v nich obsažené. Vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů spojených cestovních služeb stanoví ministerstvo vyhláškou. Vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníka.
(3)
Pokud cestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby nesplní povinnosti podle odstavce 1, platí ve vztahu k jednotlivým službám cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, práva a povinnosti stanovené v § 2532 až 2544a občanského zákoníku pro zájezd.
(4)
Podnikatel, který uzavřel se zákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, informuje o tom cestovní kancelář, která pro zákazníka zprostředkovává spojené cestovní služby.
Prohlášení cestovní kanceláře Prohlášení cestovní kanceláře, že vystupuje výlučně jako poskytovatel služby cestovního ruchu, prostředník nebo jiná osoba nebo že zájezd nebo spojené cestovní služby nejsou zájezdem nebo spojenými cestovními službami, nezbavuje tuto cestovní kancelář povinností, které jí tento zákon nebo jiné právní předpisy ukládají.
Online zprostředkování
(1)
Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle § 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy
a)počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě
b)celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě
c)adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a
d)označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to 1. u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště, 2. u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, 3. u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a 4. další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy.
(2)
Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1.
Kontrola dodržování povinností
(1)
Kontrolu vykonávají a) obecní živnostenské úřady, nebo b) ministerstvo u povinností stanovených v § 3 odst. 4 písm. c), § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2, § 8a odst. 4, pokud jde o cestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3 a 4; při výkonu kontroly ministerstvo zejména dozírá, zda cestovní kancelář splňuje podmínky ochrany pro případ úpadku stanovené v tomto zákoně.
(2)
Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly, že cestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo vůči bance, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku, některou z povinností uložených jí tímto zákonem nebo že cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 1 nemá uhrazený příspěvek do garančního fondu, stanoví cestovní kanceláři přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti a, vyžaduje-li to ochrana zájmů zákazníků cestovní kanceláře, do splnění této povinnosti zakáže cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených.
(3)
Cestovní kancelář oznámí bez odkladu ministerstvu, že nesplněné povinnosti zjištěné při výkonu kontroly podle odstavce 2 již splnila; ministerstvo o tom na žádost cestovní kanceláře vydá osvědčení.
(4)
Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5)
Pro dohled nad plněním povinností tímto zákonem uložených pojišťovně se použije zákon upravující oblast pojišťovnictví. Pro dohled nad plněním povinností uložených tímto zákonem bance se použije zákon upravující bankovnictví.
(6)
Ministerstvo je za Českou republiku kontaktním místem pro spolupráci správních orgánů členských států Evropské unie a dohled nad pořadateli zájezdů, kteří působí v členských státech Evropské unie.
(7)
V případě pochybností o ochraně pro případ úpadku pořadatele zájezdu z jiného členského státu Evropské unie požádá ministerstvo o potřebné údaje nebo informace členský stát Evropské unie, v němž je pořadatel zájezdu usazen. Na žádost kontaktního místa z jiného členského státu Evropské unie ministerstvo odpovídá co nejrychleji s ohledem na naléhavost a složitost případu. První odpověď ministerstvo zašle vždy do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Podnikatel, který uzavře se zákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, se dopustí přestupku tím, že neinformuje cestovní kancelář podle § 9c odst. 4.
(2)
Cestovní agentura se dopustí přestupku tím, že
a)neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 3 odst. 3
b)nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 4
c)neinformuje zákazníka podle § 9a odst. 1 nebo 4, nebo
d)nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezdu podle § 9b.
(3)
Cestovní kancelář se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost podle § 6 odst. 7 v části věty za středníkem, b) nevede evidenci podle § 7b odst. 4, c) neinformuje pojišťovnu podle § 8a odst. 1 písm. b) nebo podle § 8a odst. 5 nebo neinformuje banku nebo zahraniční banku podle § 8b odst. 1, d) nepředloží ministerstvu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku nebo platnou pojistku podle § 8a odst. 2, nebo bankovní záruku pro případ úpadku podle § 8b, e) neinformuje ministerstvo podle § 8a odst. 4 nebo 5, f) nezaplatí příspěvek do garančního fondu podle § 9 odst. 1 písm. a) bodu 1, g) nesplní povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b), h) neupraví v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdy a termíny doplatků podle § 9 odst. 1 písm. d), i) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 9 odst. 1 písm. e), j) před uzavřením smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o spojených cestovních službách na žádost zájemce nepředloží doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo doklad o bankovní záruce pro případ úpadku podle § 9 odst. 2 písm. a), k) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 2 písm. b), l) neinformuje zákazníka před uzavřením smlouvy o zájezdu podle § 9a, m) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezdu podle § 9b, n) nesplní některou z povinností podle § 9c odst. 1 nebo 2, nebo o) v rozporu s rozhodnutím ministerstva podle § 10a odst. 2 uzavírá smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, nebo rozšiřuje předmět smluv již uzavřených.
(4)
Cestovní kancelář se dále dopustí přestupku tím, že
a)nevydá zákazníkovi bezprostředně po uzavření smlouvy o zájezdu potvrzení o zájezdu podle § 2525 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku
b)nedoručí zákazníkovi ve stanoveném termínu před zahájením zájezdu údaje o plánovaných časech odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu nebo mu nepředá nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady podle § 2529 občanského zákoníku, nebo
c)nevrátí zákazníkovi platby podle § 2536a občanského zákoníku.
(5)
Cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že před zahájením prodeje zájezdů neinformuje ministerstvo podle § 9 odst. 3.
(6)
Právnická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b).
(7)
Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí, aby
a)činnost průvodce cestovního ruchu (dále jen „průvodce“) vykonávala pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce (dále jen „průkaz“), nebo
b)průvodce měl po celou dobu výkonu činnosti na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu.
(8)
Osoba uvedená v § 12d odst. 1 nebo 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a)§ 12d odst. 3 před prvním poskytnutím služby na území České republiky nesplní povinnost písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu, nebo
b)§ 12d odst. 4 nezajistí, aby osoba, která pro něj vykonává činnost průvodce, byla schopna se při kontrole prokázat dokladem osvědčujícím jejich smluvní vztah, nebo dokladem prokazujícím její oprávnění k výkonu činnosti průvodce v zemi svého usazení.
(9)
Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1.
(10)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. a), c), e), h), i), j), k) nebo m) nebo odstavce 5, odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), d), f), g), l), n) nebo o) nebo odstavce 4, 6 nebo 9, c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b).
(11)
Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad.
(2)
Přestupky podle § 10b odst. 2 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 3 písm. c), d), e), f), g), § 10b odst. 3 písm. k), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 5 a 6 a § 10c odst. 1 projednává ministerstvo.
(3)
Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uznána vina.
Závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem se pro účely živnostenského zákona13) vždy považuje porušení povinnosti podle § 3 odst. 2 nebo § 9 odst. 1 písm. a) nebo c).
Hlava 3
GARANČNÍ FOND
Peněžní prostředky garančního fondu
(1)
Garanční fond je účelovým sdružením peněžních prostředků. Garanční fond tvoří peněžní prostředky z příspěvků cestovních kanceláří podle § 10g odst. 1 až 4, pokuty vybrané za přestupky podle § 10b odst. 3 písm. g), § 10b odst. 6 a § 10c odst. 1 a peněžní prostředky obstarané Státním fondem podpory investic podle § 10g odst. 5. Prostředky sdružené v garančním fondu jsou vlastnictvím České republiky, hospodaření s těmito prostředky přísluší Státnímu fondu podpory investic.
(2)
Výběr příspěvků od cestovních kanceláří do garančního fondu a vyplácení peněžních prostředků garančního fondu v souladu s tímto zákonem zajišťuje Státní fond podpory investic15).
(3)
Státní fond podpory investic ukládá peněžní prostředky sdružené v garančním fondu na odděleném účtu.
Roční příspěvek do garančního fondu
(1)
Základem pro výpočet ročního příspěvku cestovní kanceláře do garančního fondu jsou roční plánované tržby cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb; pokud tyto tržby mají být nižší než tržby dosažené cestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb v předchozím roce.
(2)
Základem pro výpočet ročního příspěvku nově vzniklé cestovní kanceláře jsou plánované tržby cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb za období od jejího vzniku do konce kalendářního roku, ve kterém vznikla.
(3)
Výše ročního příspěvku cestovní kanceláře činí nejvýše 0,1 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu. Výši ročního příspěvku cestovní kanceláře platnou vždy od 1. ledna následujícího kalendářního roku stanoví ministerstvo vyhláškou, a to do 30. září běžného kalendářního roku. Nebude-li do tohoto data vyhláška pro následující kalendářní rok vydána, bude výše ročního příspěvku cestovní kanceláře na následující kalendářní rok shodná s jeho výší v předchozím roce. Konkrétní výši ročního příspěvku stanoví ministerstvo s ohledem na počet cestovních kanceláří, celkovou výši tržeb za zájezdy a za spojené cestovní služby, počet úpadků cestovních kanceláří, výši ročního plnění z garančního fondu a výši prostředků sdružených v garančním fondu.
(4)
Roční příspěvek je splatný do 31. prosince předchozího běžného kalendářního roku. V případech podle odstavce 2 musí být roční příspěvek uhrazen před podáním žádosti o koncesi. Pokud nebude žadateli koncese udělena, vrátí Státní fond podpory investic zaplacený příspěvek bez zbytečného odkladu poté, co mu bude předloženo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o koncesi nebo o zastavení řízení o udělení koncese.
(5)
V případě, že prostředky v garančním fondu nepostačují k vyplacení peněžních prostředků z garančního fondu, obstará si Státní fond podpory investic potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Státní fond podpory investic dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky do garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud si Státní fond podpory investic peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva.
Ověření úhrady ročního příspěvku do garančního fondu
(1)
Neprodleně po uplynutí lhůty splatnosti ročního příspěvku do garančního fondu Státní fond podpory investic ověří, zda došlo k úhradě tohoto ročního příspěvku. O výsledku ověření informuje ministerstvo.
(2)
Státní fond podpory investic při ověřování, zda došlo k úhradě ročního příspěvku do garančního fondu, spolupracuje s ministerstvem.
Vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu
(1)
V případě, že pojišťovna po ukončení šetření pojistné události zjistí, že finanční částka na úhrady zákazníkům v celém rozsahu překročí sjednaný limit pojistného plnění, předloží do 14 dnů od tohoto zjištění garančnímu fondu seznam zákazníků včetně jejich zákonných nároků přesahujících limit pojistného plnění a pojistnou smlouvu, na základě které je plněno. Seznam musí obsahovat jména a příjmení zákazníků, jejich adresy, požadovanou částku nároku u každého zákazníka a celkovou částku přesahující limit pojistného plnění.
(2)
Státní fond podpory investic nejpozději do 14 dnů od obdržení podkladů od pojišťovny podle odstavce 1 zašle pojišťovně celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. Po obdržení platby pojišťovna vyplatí zákazníkům jejich zákonné nároky podle § 6 v plném rozsahu.
(3)
V případě sjednání bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kanceláří s bankou podle § 8b se postupuje při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu nad stanovený limit bankovní záruky pro případ úpadku obdobně jako při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu nad stanovený limit pojistného plnění při pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře.
Část 2
OBSAH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI HORSKÉ SLUŽBY A JEJÍ VÝKON
Obsah základní činnosti horské služby Obsahem základní činnosti horské služby je a) organizování a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu, kterými se rozumí vyhledávání a pomoc osobám v tísni, v případě potřeby poskytování první pomoci těmto osobám a zajištění jejich přepravy k nejbližšímu zdravotnickému zařízení nebo dopravnímu prostředku zdravotnického zařízení, včetně zajištění pohotovostní služby, b) vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor, c) zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby, d) provádění instalace a údržby výstražných a informačních zařízení mimo lyžařské areály podle § 11c, e) spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů mezi návštěvníky hor, f) informování návštěvníků hor o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních k zajištění jejich bezpečnosti na horách, g) spolupráce s orgány veřejné správy, orgány ochrany přírody a životního prostředí, orgány obcí a krajů a jinými orgány a organizacemi působícími v horách, h) sledování úrazovosti a provádění rozborů příčin úrazů na horách, navrhování a realizace opatření k jejímu snížení, i) provádění lavinových pozorování, j) příprava a školení členů a čekatelů vykonávajících horskou službu, k) spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému13a).
Výkon základní činnosti horské služby
(1)
Výkon základní činnosti horské služby zajišťuje v rámci své územní působnosti samostatně nebo jako složka Integrovaného záchranného systému13a) obecně prospěšná společnost založená za tímto účelem podle jiného právního předpisu13b) ministerstvem.
(2)
Základní činnost horské služby zajišťuje výhradně obecně prospěšná společnost založená v souladu s odstavcem 1. Výkonem této činnosti není nijak dotčen výkon činnosti základních a ostatních složek Integrovaného záchranného systému13c).
(3)
Obecně prospěšná společnost založená podle odstavce 1 může zajišťovat činnosti uvedené v § 11a smluvně v lyžařských areálech podle § 11c při dodržení podmínky, že má zajišťování této smluvní činnosti uvedeno v zakládací listině nebo ve statutu a nebudou ohroženy ostatní činnosti uvedené v § 11a.
Lyžařské areály Lyžařským areálem se rozumí lyžařská oblast vytvořená za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými tratěmi, běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami nebo ostatními specifickými tratěmi, značená podle českých technických norem určených pro značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálu13d).
Financování základní činnosti horské služby
(1)
Finanční prostředky státního rozpočtu určené k zajištění financování základní činnosti horské služby podle § 11a jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2)
Podkladem pro stanovení výše finančních prostředků k zajištění činnosti uvedené v odstavci 1 je žádost obecně prospěšné společnosti založené podle § 11b odst. 1 o poskytnutí dotace k zajištění této činnosti. Termín podání žádosti o dotaci je do konce měsíce dubna běžného roku. Žádost o poskytnutí dotace se podává vždy na následný rok.
(3)
Žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 2 musí kromě náležitostí uvedených v § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel obsahovat
a)zprávu o využití prostředků státního rozpočtu na zajištění financování základní činnosti horské služby za předcházející rok
b)finanční plán výdajů k zajištění financování 1. základní činnosti horské služby na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, 2. doplňkové činnosti na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek
c)střednědobý výhled výdajů k zajištění financování základních činností a doplňkových činností horské služby na další 2 roky.
Část 3
PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A JEJÍ VÝKON
Průvodce cestovního ruchu
(1)
Průvodcem je fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní.
(2)
Činnost průvodce může vykonávat pouze osoba, které byl vydán průkaz. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu; za splnění této povinnosti odpovídá osoba, která má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16).
(3)
Ustanovení části třetí (§ 12 až 12d) se nevztahují na průvodce v objektech nebo na průvodce vykonávající činnost v územích přístupných veřejnosti vymezených v zákoně o ochraně přírody a krajiny17).
Průkaz průvodce a jeho vydání Průkaz je veřejná listina, která osvědčuje, že průvodce splňuje podmínky podle tohoto zákona. Ministerstvo vydá průkaz a) I. stupně žadateli, který má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16) nebo prokáže, že je k osobě, která toto oprávnění má, ve smluvním vztahu, nebo b) II. stupně, splní-li žadatel o vydání průkazu odbornou způsobilost podle § 12b odst. 3.
(1)
Žádost o vydání průkazu musí obsahovat tyto údaje
a)jméno a příjmení žadatele
b)státní občanství žadatele
c)místo trvalého pobytu žadatele
d)rodné číslo žadatele, a nebylo-li přiděleno, datum jeho narození
e)identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a
f)stupeň průkazu, o který je žádáno.
(2)
Žadatel o vydání průkazu I. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující, že je ve smluvním vztahu k osobě podle § 12a písm. a); je-li žadatel sám touto osobou, doklad k žádosti nepřipojuje.
(3)
Žadatel o vydání průkazu II. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující odbornou způsobilost, kterými jsou doklad nebo doklady o
a)vysokoškolském vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na historii nebo cestovní ruch
b)vyšším odborném vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch
c)středním vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch
d)středním vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
e)profesní kvalifikaci pro průvodce cestovního ruchu, nebo
f)uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu18).
(4)
K žádosti o vydání průkazu se přikládá fotografie podle § 20 odst. 5 zákona o cestovních dokladech.
(5)
Splnil-li žadatel všechny podmínky stanovené zákonem, vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadateli průkaz. Vzory průkazů včetně údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů průkazů stanoví ministerstvo vyhláškou. Průkaz je vydáván na dobu neurčitou.
(6)
Při změně údajů zaznamenávaných v průkazu vydá ministerstvo průvodci na jeho žádost nový průkaz.
Seznam průvodců Ministerstvo vede seznam průvodců, kterým byl vydán průkaz. Seznam je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje tyto údaje o průvodci: a) jméno a příjmení, b) datum narození a c) stupeň průkazu a datum jeho vydání.
(1)
Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(2)
Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(3)
Před prvním poskytnutím služby na území České republiky je osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 povinna oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Oznámení se podává elektronicky.
(4)
Průvodce vykonávající tuto činnost pro osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 je povinen se při kontrole prokázat průkazem totožnosti, oznámením podle odstavce 3, dokladem osvědčujícím jeho smluvní vztah k osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 a dokladem prokazujícím oprávnění osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonávat činnost průvodce v zemi svého usazení.
(5)
Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely odstavců 3 a 4 za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.
Část 4
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 ve skupině 214 „Ostatní“ se doplňuje text ve sloupci 1 „Provozování cestovní agentury“, ve sloupci 2 „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) úplné střední vzdělání a 3 roky praxe v oboru“. 2. V příloze č. 3 ve skupině 314 „Ostatní“ se doplňuje text ve sloupci 1 „Provozování cestovní kanceláře“, ve sloupci 2 „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) minimálně vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo c) úplné střední odborné vzdělání a 6 roků praxe v oboru“, ve sloupci 4 „Ministerstvo pro místní rozvoj“, ve sloupci 5 „Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
Část 5
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
(1)
Živnostenská oprávnění, na jejichž základě byly dosud provozovány živnosti, které se tímto zákonem mění na živnost ohlašovací vázanou (provozování cestovní agentury) nebo na živnost koncesovanou (provozování cestovní kanceláře), pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Právnické a fyzické osoby, které hodlají po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnosti provozování cestovní agentury, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem. Pokud živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo dostatečně neprokazují odbornou způsobilost, vyzve právnickou nebo fyzickou osobu k doplnění nebo odstranění závad s tím, že pokud tak neučiní ve lhůtě stanovené v odstavci 1, její oprávnění k provozování činnosti, jež je ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnosti provozování cestovní agentury, po uplynutí této lhůty zaniká.
(3)
Právnické a fyzické osoby, které hodlají po lhůtě uvedené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem koncesované živnosti provozování cestovní kanceláře, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti a doklady podle § 5 odst. 1 tohoto zákona. Za tohoto předpokladu mohou ve své činnosti pokračovat na základě původního živnostenského oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o koncesi.
(4)
Pokud není stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních předpisů.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.