Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Zobrazeny § z 319 paragrafů
Část 1
POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Hlava 12
ZAŘÍZENÍ
(1)
Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy čtyřikrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.
(2)
Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizinec nebo návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení.
(3)
Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(4)
Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie; to neplatí, jde-li o návštěvy podle odstavce 3.
(1)
Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 10 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.
(2)
Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich úschově a vydání zajištěnému cizinci při opuštění zařízení.
(3)
Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.
(4)
Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.
(1)
Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při opuštění zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při opuštění zařízení 400 Kč.
(2)
Provozovatel vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.
(3)
Odstavec 1 věty druhá a třetí se nepoužije, je-li cizinec bezprostředně po opuštění zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.
(1)
Provozovatel při opuštění zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.
(2)
Policie při opuštění zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství; je-li cizinec po opuštění zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.
(3)
Neexistují-li důvodné obavy, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizince o datu, čase a důvodu opuštění zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas opuštění znám, informuje cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.
(1)
Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.
(2)
Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.
(1)
O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.
(2)
Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení.
(1)
Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných zájmů cizinců umístěných v zařízení a cizinců v tomto zařízení ubytovaných vede provozní informační systém43), jehož je správcem. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující cizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizince a jeho základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči cizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na informační systém cizinců.
(2)
Údaje evidované podle odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu cizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizince v zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.
Příspěvek obci
(1)
Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci rozhoduje vláda.
(2)
Ministerstvo poskytuje dotaci na rozvoj obce, na jejímž území se nachází zařízení. O poskytnutí a výši dotace rozhoduje vláda.
Hlava 13
Průvoz cizince
(1)
Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.
(2)
Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou.
(3)
Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže
a)je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu
b)průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné
c)průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území
d)požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo
e)by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(4)
Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.
Nežádoucí osoba
(1)
Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.
(2)
Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.
(3)
Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.
(4)
Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.
(5)
Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotních služeb včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.
(6)
Úhradu zdravotních služeb poskytnutých prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.
(1)
Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2)
Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(3)
Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě
a)pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,10)
b)pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění nebo
c)toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.
(4)
Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě
a)náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 6)
b)náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo
c)náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).
(5)
Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(6)
Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu.
(7)
Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.
(1)
Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.
(2)
Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem, anebo se na něj přestaly vztahovat mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm.
a)policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po zrušení rozhodnutí o správním vyhoštění z důvodu uvedeného v § 119a odst. 6 nebo po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm.
b)nebo
c)policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osob.
(3)
Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6.
Hlava 13a
INTEGRACE CIZINCŮ
Centra na podporu integrace cizinců
(1)
Provozovatel nebo na základě smlouvy uzavřené s ministerstvem územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo jiná právnická osoba provozuje v jednotlivých krajích centra na podporu integrace cizinců.
(2)
Centrum na podporu integrace cizinců poskytuje cizincům služby usnadňující jejich začlenění do společnosti, zejména adaptačně-integrační kurzy, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace, sociální poradenství a právní poradenství.
Adaptačně-integrační kurz
(1)
Centrum na podporu integrace cizinců v adaptačně-integračním kurzu seznámí cizince s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice.
(2)
Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 66, je povinen do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání tohoto povolení absolvovat adaptačně-integrační kurz organizovaný centrem na podporu integrace cizinců. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na cizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území.
(3)
Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na cizince, který
a)pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí
b)v den nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 1. nedovršil věk 15 let, nebo 2. dovršil věk 61 let, nebo
c)již adaptačně-integrační kurz absolvoval.
(4)
Ministerstvo může z důvodů zvláštního zřetele hodných od povinnosti uvedené v odstavci 2 upustit.
(5)
Centrum na podporu integrace cizinců
a)organizačně zajišťuje pořádání adaptačně-integračních kurzů
b)zajistí, aby se na adaptačně-integračním kurzu podíleli pouze odborně způsobilí lektoři a tlumočníci, kteří absolvovali zkoušku pro lektory nebo tlumočníky adaptačně-integračních kurzů, a
c)vydá cizinci doklad o absolvování adaptačně-integračního kurzu a informuje o této skutečnosti ministerstvo.
(6)
Cizinec hradí náklady spojené s jeho účastí na adaptačně-integračním kurzu paušální částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo vyhláškou tak, aby byla přiměřená nákladům, které centru na podporu integrace cizinců vznikly. Příjem z úhrad podle věty první je příjmem státního rozpočtu.
(7)
Zkouška pro lektory adaptačně-integračních kurzů se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test zaměřený na znalosti právní úpravy, a z praktické části zaměřené na didaktické dovednosti. Zkouška pro tlumočníky adaptačně-integračních kurzů se skládá z praktické části zaměřené na znalost odborné terminologie v cizím jazyce v oblasti integrace a migrace a na tlumočnické dovednosti. Průběh zkoušek zabezpečuje ministerstvo.
Hlava 14
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
(1)
Cizinec se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 5 nebo § 180h odst. 2 nevycestuje zpět do zahraničí, b) nesplní povinnost podle § 117d odst. 2, c) jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nesplní povinnost podle § 87b odst. 2 nebo § 87o odst. 2, d) nesplní povinnost podle § 93 odst. 1 nebo 2 anebo podle § 98 odst. 1, 3, 4 nebo 5, e) jako zákonný zástupce cizince narozeného na území nesplní povinnost podle § 88 odst. 2 nebo 3, f) nesplní povinnost podle § 103 písm. h), j), m), n), u) nebo v), g) nesplní povinnost podle § 103 písm. b), d), e), r) nebo v rozporu s § 103 písm. c) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje, h) při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování se prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d), i) v rozporu s § 136 odst. 3 písm. d) opustí bez souhlasu policie zařízení nebo zdravotnické zařízení lůžkové péče, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění, j) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona, k) při hraniční nebo pobytové kontrole se prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná, l) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona, m) předloží cestovní doklad vydaný jinému cizinci nebo cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21) jako doklad vlastní, n) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě požadované podle tohoto zákona, o) nesplní povinnost podle § 74 odst. 3 nebo § 117d odst. 5, p) nesplní povinnost podle § 103 písm. n) opakovaně, nebo q) nesplní povinnost podle § 155b odst. 2.
(2)
Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že
a)nesplní některou z povinností podle § 100
b)vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo
c)nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)nesplní povinnost podle § 107 odst. 1
b)jako osoba, která zajišťuje ubytování cizince, nesplní povinnost podle § 107 odst. 2
c)jako osoba, která se zavázala podle § 15, nesplní povinnost podle § 107 odst. 4, nebo
d)jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nebo osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, nesplní povinnost podle § 107 odst. 15.
(4)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. a), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), l), m) nebo o) až q), c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f), h), j) nebo n), odstavce 3 nebo odstavce 4 písm. b), d) 3 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), g) nebo k).
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Letecký dopravce se dopustí přestupku tím, že
a)poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 1, nebo
b)nedopraví cizince do zahraničí v případě uvedeném v § 104 odst. 4.
(2)
Provozovatel vodní dopravy nebo provozovatel na pravidelných autobusových linkách se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 2.
(3)
Dopravce uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie15a), jímž se stanoví pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím hranice členských států Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 104 odst. 3 nezajistí dopravu do zahraničí cizince, kterému mu byl odepřen vstup na území.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že
a)nesplní některou z povinností podle § 100
b)vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo
c)nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.
(5)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování.
(6)
Vysoká škola nebo vyšší odborná škola se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 5.
(7)
Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 6.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu a) od 100 000 Kč do 500 000 Kč za každého cizince, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 a cizinec byl dopraven z území státu, který není smluvním státem, anebo jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6 nebo 7, c) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b).
Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo. Je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru ministerstva, projedná jej ministerstvo.
Hlava 15
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
(1)
Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém cizinců, jehož je správcem a který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho daktyloskopické otisky a údaje o jeho tělesných znacích. Dále se v informačním systému cizinců o cizinci vedou a) údaje v rozsahu 1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6, § 42g odst. 12, § 42i odst. 11), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1), přiznání právního postavení rezidenta na území (§ 83 odst. 5), 2. žádosti o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 87x, 3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1), 4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 3) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97), b) údaje o 1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti, 2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření, zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal, 3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí, 4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti, 5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, a důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti, 6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování, 7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území, 8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2, 9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil, 10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním nebo soudním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, a o důvodu pro jeho vydání, 11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil, 12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, označení přestupku podle zákonného ustanovení a jeho subjektu a o skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty; ve stejném rozsahu vede policie údaje o přestupku fyzické, podnikající fyzické nebo právnické osoby podle tohoto zákona, 13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu, 14. druhu a číslu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti, 15. zákazu pobytu46), místu zákazu pobytu a době jeho trvání, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu, 16. zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty, 17. obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, c) údaje 1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), 2. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), 3. vztahující se k průběhu řízení ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona, d) údaje o 1. omezení svéprávnosti, kterými jsou den nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, číslo jednací rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, fotokopie rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a den, kdy došlo k ukončení omezení svéprávnosti, 2. rodinném stavu, datu a místu uzavření manželství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datu zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, 3. datu a místu vzniku partnerství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datu zániku partnerství uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datu zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, 4. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného, 5. datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, o státu, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datu úmrtí, 6. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, e) údaje o 1. stupni osvojení, 2. původním a novém jménu, popřípadě jménech, a příjmení, rodném příjmení osvojence, 3. původním a novém rodném čísle osvojence, 4. datu a místu narození, 5. rodných číslech osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodných číslech otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, f) údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném příjmení 1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, g) biometrické údaje zpracované v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, h) záznam o poskytnutí údajů, i) údaje vztahující se k povinnosti podle § 155b odst. 2, včetně údaje o jejím splnění nebo upuštění od jejího splnění, a j) údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie67) v souvislosti s pobytem cizince na území České republiky, členského státu Evropské unie a státu, na který se takový předpis Evropské unie vztahuje.
(2)
Informační systém cizinců podle odstavce 1 obsahuje rovněž údaje o cizincích, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany nebo kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a to v rozsahu údajů uvedených v odstavci 8; tyto údaje poskytuje do informačního systému cizinců ministerstvo a policie.
(3)
V případě, že místem hlášeného pobytu cizince na území je sídlo správního orgánu, je tento údaj v informačním systému cizinců podle odstavce 1 označen jako adresa úřadu. Na žádost cizince lze v tomto informačním systému vést rovněž údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Adresu podle věty druhé, její změnu nebo zrušení může cizinec ohlásit policii nebo ministerstvu.
(4)
Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu.
(5)
Údaje vedené v informačních systémech podle odstavce 4 mohou být obsaženy i v informačním systému cizinců podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.
(6)
Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem.
(7)
Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému cizinců podle odstavce 1 údaje získané v rámci plnění úkolů ministerstva a údaje z informačních systémů podle odstavců 1 a 4 využívat pro svou činnost; za údaje vložené do informačního systému cizinců ministerstvem podle odstavce 1 odpovídá ministerstvo.
(8)
Z informačního systému cizinců podle odstavce 1 se poskytují tyto údaje
a)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení
b)datum narození
c)pohlaví
d)místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození
e)rodné číslo
f)obrazový záznam, například fotografie cizince
g)státní občanství, popřípadě státní příslušnost
h)druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu
i)číslo a platnost oprávnění k pobytu a průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany
j)počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území
k)datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti
l)správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území
m)rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství
n)datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství
o)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
p)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
q)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
r)o osvojenci, pokud je cizincem: 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, rodné a stávající příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení
s)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného
t)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí
u)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
v)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení 1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
w)zákaz pobytu46), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu
x)o zaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty
y)o obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud jsou tyto údaje vedeny o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za podmínek stanovených tímto zákonem se poskytuje rovněž záznam o poskytnutí údajů.
(9)
V informačním systému cizinců se o údajích uvedených v odstavci 8 zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li policii známa.
(10)
O poskytnutí údajů z informačního systému cizinců se provede záznam o datu a hodině výdeje údajů a jejich poskytnutém rozsahu s uvedením označení orgánu veřejné moci, kterému byly poskytnuty.
(11)
Z informačního systému cizinců se zahraničním třetím osobám ani orgánům cizích států neposkytují podle odstavce 8 údaje o cizincích, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo kterým byla mezinárodní ochrana udělena.
(12)
V případech, kdy byly podle odstavce 8 na základě zvláštního právního předpisu poskytnuty údaje za účelem zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany subjektu údajů a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že záznam o poskytnutí údajů nelze po dobu trvání skutečností podle písmen a) až f) zpřístupnit, lze tak učinit výlučně pro plnění úkolů orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu. Policie má k tomuto záznamu o poskytnutí údaje přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu.
(13)
Subjekt, kterému mají být poskytnuty údaje podle odstavce 12, je povinen policii oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání zajištění účelu uvedeného v odstavci 12, pro který by mu byly údaje poskytnuty. Prohlášení podle odstavce 12 a oznámení podle věty první mohou být zaslána i elektronickými prostředky.
(14)
Subjekty, kterým jsou podle zvláštního právního předpisu poskytovány osobní údaje podle odstavce 8
a)nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou zvláštním právním předpisem a
b)jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.
(15)
Policie využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému cizinců.
(16)
Policie poskytuje z informačního systému cizinců podle odstavce 1 ministerstvu za účelem správy informačního systému datových schránek údaje v rozsahu
a)jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení
b)datum narození
c)místo a stát, na jehož území se narodil
d)rodné číslo, bylo-li přiděleno, a jeho změny
e)státní občanství
f)adresa místa pobytu na území
g)datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti
h)datum úmrtí
i)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
j)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného.
(17)
Jménem, popřípadě jmény, a příjmením cizince se v odstavcích 1, 8 a 16 rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matriční knize.
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona a zákona o zahraniční službě provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6), o vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu podle § 87x odst. 2, o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl, c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil, d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona nebo zákona o zahraniční službě, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl, e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).
(2)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6), b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu, c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem, d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu, e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí, f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal, g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).
(3)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.
(4)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci s povoleným trvalým pobytem, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu cizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince.
(5)
Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu cizincem zlikvidují, s výjimkou biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního systému cizinců.
(6)
Pokud si cizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto cizinci v provozním informačním systému podle odstavce 4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.
(7)
Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.
(8)
Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem zaměstnanecké karty nebo modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a modré karty způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu
a)identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož je evidováno volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u 1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby, 2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby, 3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice
b)druh práce a místo výkonu práce
c)předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa
d)informace o pracovních a mzdových podmínkách
e)informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením
f)informace o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládaná délka.
(9)
Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí.
(1)
Matriční úřad oznamuje policii za účelem provozování informačního systému cizinců údaje o matričních událostech a matričních skutečnostech cizinců.
(2)
Matriční úřad poskytuje podle odstavce 1 o cizincích údaje v rozsahu
a)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení
b)datum narození
c)pohlaví
d)místo a okres, popřípadě stát narození
e)rodné číslo
f)státní občanství, popřípadě více státních občanství
g)rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství
h)datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství
i)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
j)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
k)jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození
l)o osvojenci, pokud je cizincem 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení
m)datum, místo a okres úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a), i) až k) a l) bodů 2, 5 a 6 se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matričním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu cizince, pokud byl matričnímu úřadu předložen.
(1)
Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.
(2)
Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(3)
Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zpravodajské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů57) využívat údaje vedené v informačních systémech podle věty první, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.
(4)
Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána; dále je oprávněna předat údaje z informačních systémů podle zákona o Policii České republiky, které získala v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, příslušnému orgánu státu, do něhož má být předán cizinec neoprávněně pobývající na území, a to v rozsahu nezbytném pro účely jeho předání podle mezinárodní smlouvy. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.
(5)
Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.
(6)
Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; ministerstvo informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území.
(7)
Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu.
(8)
Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.
(9)
Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policii předá rovněž údaje potřebné podle § 182b.
(10)
Policie nebo ministerstvo na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.
(11)
Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o cizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo o držiteli modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie, který na území požádal o vydání modré karty. Příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie ministerstvo dále předá údaje o cizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo o vydání modré karty nebo o zamítnutí takové žádosti.
(12)
Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o tom, že držiteli povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tímto členským státem Evropské unie byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Ministerstvo rovněž předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance v případě, že její držitel pobývá v jiném členském státě na základě povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, které jiný členský stát Evropské unie tomuto cizinci vydal.
(1)
Údaje v informačních systémech podle § 158 a 158a mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě anebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné podobě i přenášeny, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. Údaje vedené v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 1 vedené o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, v rozsahu stanoveném v § 158 odst. 8 se uchovávají v elektronické podobě.
(2)
Evidované údaje se uchovávají po dobu a) 75 let, pokud jde o údaje v elektronické podobě, a 15 let, pokud jde o údaje v listinné podobě, od doby ukončení pobytu cizince na území, popřípadě od smrti cizince nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky, s výjimkou elektronických nebo listinných údajů z přihlašovacího tiskopisu, které se uchovávají 6 let ode dne ubytování cizince, b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob, c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jde-li o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné, d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském úřadu, s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(3)
Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 6, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.
(4)
Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 4 nesmí přesáhnout dobu 20 let.
(5)
Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2 až 4, údaj se zlikviduje, je-li veden v elektronické podobě, v ostatních případech se postupuje podle zákona o archivnictví a spisové službě.
(6)
Biometrické údaje vedené ministerstvem o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu se uchovávají po dobu 90 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, se uchovávají výlučně po dobu od jejich pořízení do doby převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu cizincem, nejpozději však do uplynutí lhůty 90 dnů ode dne vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu; poté se neprodleně zlikvidují. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se zlikvidují 90 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny.
(7)
Doklady vydané podle tohoto zákona se zlikvidují 2 roky ode dne skončení platnosti dokladu.
Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států a) ministerstvo, b) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště, c) odbor cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „odbor cizinecké policie“), d) Ministerstvo zahraničních věcí, e) zastupitelský úřad.
Hlava 16
PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1)
Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie
a)ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště
b)odbory cizinecké policie.
(2)
Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje. Jde-li o řízení o ukončení přechodného pobytu cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza nebo o správním vyhoštění, které se zahajuje z důvodu jednání cizince na území, je místní příslušnost správního orgánu určena podle místa, kde k tomuto jednání došlo.
Policie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění.
Ředitelství služby cizinecké policie
(1)
Ředitelství služby cizinecké policie a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému, c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti, d) metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie, e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence, f) ve správním řízení 1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odborům cizinecké policie (§ 164), 2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo o zrušení platnosti takového rozhodnutí podle § 119a odst. 5 a 6, 3. vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné, 4. rozhoduje o žádosti cizince o propuštění ze zařízení podle § 129a, g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou, h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou, i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.), vydává evropský cestovní doklad pro návrat a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území nebo zajištěného podle § 124b, j) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, l) provádí hraniční kontrolu, m) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu, n) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí, p) rozhoduje o odepření vycestování z území, q) provádí pobytovou kontrolu, r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f, s) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích podle tohoto zákona, t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122, u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při udělování víz, v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2, w) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, x) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c), y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117, z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, zajistí dopravu cizince cestou jiného dopravce a uhradí náklady s tím spojené.
(2)
Ředitelství služby cizinecké policie dále a) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) rozhoduje o umístění cizince do zařízení, c) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajištěného cizince, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu42), d) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod nebo pokud má být převezen na jiné mezinárodní letiště podle tohoto zákona, e) v zařízení v části s mírným režimem zajištění preventivně působí při předcházení narušení veřejného pořádku, porušování vnitřního řádu zařízení a při ochraně života, zdraví a majetku a zabezpečuje vnější ostrahu; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu, f) provádí eskortu cizinců včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany mezi jednotlivými zařízeními nebo při provádění dobrovolného návratu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, v případě cizinců k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět, g) vyžaduje opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“) pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. i) zasílá zastupitelskému úřadu stanovisko, zda je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), j) působí jako orgán určený pro Vízový informační systém68). l) rozhoduje o zpětném přemístění občana třetí země z území a přijímá občana třetí země zpět na území podle čl. 23a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399.
(3)
Inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního průjezdního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
Odbor cizinecké policie
(1)
Odbor cizinecké policie a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti, c) provádí pobytovou kontrolu, d) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, e) rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti a vydává evropský cestovní doklad pro návrat, f) rozhoduje o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz, g) rozhoduje o zrušení platnosti krátkodobého víza, h) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích podle tohoto zákona, i) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c), j) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince na území (§ 180d), k) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu42), l) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f, m) ověřuje pozvání, n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem, o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou, p) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, q) vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné, r) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117, s) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a), t) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, u) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod, v) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, w) rozhoduje o umístění cizince do zařízení, x) provádí eskortu cizinců včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, v případě cizinců k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět, y) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2, z) vyžaduje opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. b) rozhoduje o zpětném přemístění občana třetí země z území a přijímá občana třetí země zpět na území podle čl. 23a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399.
(2)
Odbor cizinecké policie, v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), dále
a)provádí hraniční kontrolu
b)rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu
c)rozhoduje o odepření vstupu cizince na území, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné
d)v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí
e)rozhoduje o odepření vycestování z území.
Působnost ministerstva Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy, b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policie, c) rozhoduje o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, udělení dlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a platnosti dlouhodobého víza, d) zřizuje a provozuje zařízení, e) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajištěného cizince, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie [§ 123 odst. 6 písm. a)], f) rozhoduje o prodloužení doby platnosti dokladu cizinci, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu, g) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 117a, h) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu, v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti a vydává evropský cestovní doklad pro návrat, i) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a o povolení k trvalému pobytu, k) rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území, l) rozhoduje o přestupcích podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti, m) požaduje od policie prověření informací a dokladů předkládaných či sdělovaných cizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování podle písmen c), e), h), j), k) a l), n) rozhoduje o vydání zaměstnanecké karty a modré karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti, posuzuje shodu oznámené změny zaměstnavatele nebo pracovní pozice držitele zaměstnanecké karty se zákonem, o) je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158, p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání zaměstnanecké karty a v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání modré karty, r) plní další úkoly podle tohoto zákona.
Oprávnění ministerstva
(1)
Ministerstvo je oprávněno
a)snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie66)
b)při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů
c)vyžadovat od policie prověření informací a dokladů předkládaných cizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona
d)požadovat po osobě prokázání totožnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona
e)účastnit se pobytových kontrol prováděných policií
f)vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza
g)zadržet cestovní doklad podle § 117 nebo doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení
h)požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky sdělení, zda má u nich zaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké karty zaměstnán, evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1, a po územní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně sdělení za účelem zjištění, zda je zaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké karty zaměstnán, nespolehlivým podle § 178f; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
i)za účelem zjištění, zda obchodní korporace nebo odštěpný závod se sídlem nebo umístěním na území, do nichž je nebo má být cizinec v souladu s § 42k nebo 42m převeden, jsou bezdlužní, požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky, po územní správě sociálního zabezpečení a po zdravotní pojišťovně sdělení, zda má u nich tato obchodní korporace nebo tento odštěpný závod evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
j)pro účely řízení a dalších úkonů podle tohoto zákona na území využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostí
k)zadržet po dobu nezbytně nutnou doklad vydaný podle tohoto zákona a cestovní doklad v souvislosti se zjišťováním a projednáním přestupku podle tohoto zákona a
l)vyžadovat za účelem posouzení přiměřenosti dopadu rozhodnutí a jeho souladu s mezinárodními závazky po orgánu sociálně-právní ochrany dětí provedení šetření v rodině účastníka řízení a získávat výsledky šetření v rodině, jakož i další dostupné informace k rodině účastníka řízení.
(2)
Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů24a). V řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů.
(3)
Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.
(4)
Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a) nebo opis z evidence přestupků a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Působnost Ministerstva zahraničních věcí
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.
(2)
Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.
(3)
Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá.
Oprávnění policie
(1)
Policie je oprávněna a) vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů, d) provádět pobytovou kontrolu 1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona, 2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem, e) v souvislosti s hraniční kontrolou nebo při pobytové kontrole vyzvat osobu k prokázání totožnosti, f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy, g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon, h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění, i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16b), j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle zvláštního právního předpisu2), m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení, n) v souvislosti s odepřením vstupu cizince na území vyzvat cizince k vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec zpět do zahraničí bez zbytečného odkladu vycestoval, o) vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, p) předvést osobu k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti podle § 63 zákona o Policii České republiky, odmítne-li tato osoba při kontrole prováděné při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic nebo pobytové kontrole prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; je-li důvodné podezření, že tato osoba je cizincem, který skrývá cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost nebo informace na nosiči informací potvrzující jeho totožnost nebo jeho státní občanství a vyhýbá se tak zákazu nebo povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, provést za podmínek uvedených v § 137 odst. 3 osobní prohlídku předvedené osoby, včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, q) při zajištění cizince podle § 27 zákona o Policii České republiky provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, a r) v zařízení při výkonu ostrahy podle § 163 odst. 2 písm. e) při důvodném podezření, že osoba, která vstupuje do zařízení do části s mírným nebo přísným režimem nebo se v něm nachází, má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon zajištění, nebo kterou neoprávněně vynáší, provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do zařízení do části s mírným nebo přísným režimem nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon zajištění.
(2)
Policie je oprávněna při pobytové kontrole, prováděné podle odstavce 1 písm. d), vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují cizinci. Při pobytové kontrole je policie oprávněna požadovat po zaměstnavateli cizince nebo po uživateli, pro kterého cizinec vykonává práci, předložení dokladu prokazujícího oprávněnost výdělečné činnosti cizince. Tato oprávnění má policie i po skončení pracovní, prodejní nebo provozní doby.
(3)
Na kontrolní činnost prováděnou policií podle tohoto zákona se zákon o kontrole nevztahuje.
(1)
Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá.
(2)
Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů v Systému vstupu/výstupu61).
(3)
Policie je správcem osobních údajů zpracovávaných orgány České republiky v rámci EUROSUR ve smyslu čl. 89 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189662).
Hlava 17
Správní řízení
(1)
Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, § 20, 30, 31a, 32, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, § 42g odst. 7 až 11, § 49, 50, 52, 117, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, 154, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.
(2)
V řízení podle tohoto zákona v části vedené před zastupitelským úřadem je možno podání učinit pouze v listinné podobě.
(3)
Rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a), § 37a odst. 1 písm. d), § 37a odst. 2 písm. c), § 46a odst. 1 větě druhé, § 46a odst. 2 písm. c), § 46b odst. 1 větě druhé, § 46b odst. 2 písm. a), § 46d odst. 1 větě druhé, § 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 2 písm. i), § 46f odst. 2 písm. b), § 46g odst. 1 písm. c), § 46g odst. 2 písm. d), § 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. h), § 56 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 2 písm. e) nebo f), § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), § 87d odst. 2 písm. c) nebo d), § 87e odst. 1 písm. f) nebo g), § 87f odst. 3 písm. e) nebo f), § 87k odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 87l odst. 1 písm. a), e) nebo f), a rozhodnutí ministerstva podle § 155b odst. 4 nabývají právní moci jejich oznámením a nelze proti nim podat odvolání.
(4)
Ustanovení § 101 písm. b) správního řádu se v řízeních podle tohoto zákona nepoužije. Ustanovení správního řádu upravující přezkumné řízení se v případech podle odstavce 3 nepoužijí.
(6)
V řízení o žádosti podle tohoto zákona je účastníkem řízení pouze žadatel. V řízení vedeném podle tohoto zákona z moci úřední je účastníkem řízení pouze ten, komu se odnímá právo nebo stanoví povinnost; to neplatí, jde-li o řízení podle § 98a, řízení o zajištění cizince a řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince.
Jednací jazyk
(1)
Zastupitelský úřad může v řízení vedeném podle tohoto zákona jednat vůči cizinci i v jiném než českém jazyce. Písemnosti se vždy vyhotovují v jazyce českém. V protokolu nebo záznamu o úkonu, při kterém nebylo jednáno v českém jazyce, zastupitelský úřad také uvede, v jakém jazyce bylo při úkonu jednáno. Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup jazyk jiný než český jazyk, ve kterém je možné vůči cizinci jednat.
(2)
Pokud žadatel v řízení podle tohoto zákona předložil dokument vyhotovený v jiném než českém jazyce a ani na výzvu správního orgánu nedoložil úředně ověřený překlad tohoto dokumentu do jazyka českého, hledí se na tento dokument, jako by nebyl předložen.
(3)
Jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl žadatel o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen, zastupitelský úřad řízení usnesením zastaví.
Doručování na území
(1)
Doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona nebo v řízení o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle § 98a písemnost cizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizince na území.
(2)
Nedošlo-li při doručování podle odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v § 23 a 24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou.
Doručování do ciziny
(1)
Cizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, se doručuje na
a)adresu místa pobytu v cizině, nebo
b)jinou adresu sdělenou písemně správnímu orgánu pro účely doručování v řízení.
(2)
Cizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, nebo jinému účastníku řízení, kterému má být doručováno do místa doručení v cizině, se písemnost doručuje zpravidla prostřednictvím zastupitelského úřadu.
(3)
Nejde-li o písemnost vyhotovenou podle tohoto zákona zastupitelským úřadem, správní orgán, který písemnost vyhotovil, ji zašle příslušnému zastupitelskému úřadu zpravidla v elektronické podobě, je-li to technicky možné. Zastupitelský úřad provede z moci úřední autorizovanou konverzi dokumentu a doručuje dokument v listinné podobě, který je výstupem autorizované konverze dokumentu.
(4)
Zastupitelský úřad doručující písemnost, kterou vyhotovil nebo která se doručuje jeho prostřednictvím podle odstavce 2, může vyzvat adresáta, aby se v přiměřené lhůtě dostavil k převzetí písemnosti. Pokud se adresát na výzvu zastupitelského úřadu podle věty první k převzetí písemnosti nedostaví, doručuje zastupitelský úřad písemnost do místa doručení v cizině prostřednictvím osoby, která má v cizině obdobné postavení jako provozovatel poštovních služeb, nebo jiným způsobem v místě obvyklým. Pokud se do 4 měsíců ode dne odeslání písemnosti zastupitelským úřadem nevrátí zastupitelskému úřadu doručovaná písemnost nebo doklad stvrzující, že byla písemnost doručena, a nejde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, správní orgán, který písemnost vyhotovil, písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, zveřejní po dobu 15 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a patnáctým dnem po zveřejnění se písemnost považuje za doručenou; jde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, postupuje se jako v případě, kdy se adresátovi nedaří doručovat. Věta třetí se použije obdobně, nedoručuje-li správní orgán dokument prostřednictvím zastupitelského úřadu, ale prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Osobní podání žádosti Doručování na elektronickou adresu Požádá-li cizinec, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, o doručování písemnosti na elektronickou adresu, nemusí být datová zpráva, kterou adresát potvrzuje převzetí doručované písemnosti, podepsána.
(1)
Žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického nebo zvláštního víza, žádost o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a žádost o vydání povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu je cizinec povinen podat osobně.
(2)
Osobním podáním žádosti se rozumí úkon žadatele, při kterém se žadatel osobně dostaví ke správnímu orgánu, u kterého má být žádost podána, a osobě přímo se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu určené k přijetí žádosti podá žádost v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění a ve formě a způsobem, který stanoví tento zákon. Povinnost osobního podání žádosti se vztahuje i na zákonného zástupce; zákonným zástupcem se rozumí i osoba, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý žadatel občanem. Podmínka osobního podání žádosti se považuje za splněnou v případě podání žádosti zastupitelskému úřadu prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu o přijímání žádostí (dále jen „externí poskytovatel služeb“), jde-li o žádost takového druhu, jehož shromažďováním a předáváním je externí poskytovatel služeb pověřen.
(3)
S výjimkou žádostí nepřijatelných podle § 169h odst. 1 písm. b) a § 169h odst. 3 může zastupitelský úřad v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti upustit, pokud současně s doručením žádosti cizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla zastupitelskému úřadu. Neupustí-li zastupitelský úřad v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. Zastupitelský úřad může od povinnosti osobního podání žádosti upustit také bez uvedení důvodů cizincem, jsou-li mu důvody pro toto upuštění známy z jeho úřední činnosti, nebo může učinit na své úřední desce prohlášení, že od povinnosti osobního podání žádosti upouští pro určitý druh žádostí o pobytová oprávnění podaných v budoucnu, a to zejména v případech, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu.
(4)
Ministerstvo může v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti o udělení nebo o prodloužení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území upustit, pokud cizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti současně s doručením žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla ministerstvu. Neupustí-li ministerstvo v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví.
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s externím poskytovatelem služeb, kterou externího poskytovatele služeb pověří v územním obvodu určitého zastupitelského úřadu
a)shromažďováním žádostí o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, nebo žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, které mu žadatel osobně předloží, a jejich předáváním zastupitelskému úřadu
b)zpracováním osobních údajů včetně biometrických identifikátorů a jejich předáváním zastupitelskému úřadu
c)výběrem správních poplatků a jejich předáváním zastupitelskému úřadu
d)poskytováním informací o vízovém procesu
e)vyzvedáváním cestovních dokladů na zastupitelském úřadu a jejich vracením žadatelům
f)shromažďováním objednávek pro sjednání termínu osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu podle § 169f, nebo
g)prověřováním pravosti dokladů předložených k žádosti o udělení víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu.
(2)
Řízení o žádosti podle odstavce 1 písm.
a)je zahájeno sedmý den po předložení žádosti externímu poskytovateli služeb; to neplatí, jde-li o žádost nepřijatelnou z důvodu uvedeného v § 169h odst. 3.
(3)
O možnosti podávat žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb, druhu žádostí, kterých se tato možnost týká, a o podmínkách podání žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb informuje příslušný zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Pověřit externího poskytovatele služeb prověřováním pravosti dokladů podle odstavce 1 písm. g) lze, je-li to nezbytné pro posouzení jejich pravosti, zejména ve státech s vysokou mírou padělání dokladů a veřejných listin.
(5)
Externí poskytovatel služeb je oprávněn vybírat od žadatele úhradu za služby, jejíž výši určí Ministerstvo zahraničních věcí tak, aby byla přiměřená nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly.
Sjednání termínu osobního podání žádosti
(1)
Zastupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách.
(2)
Je-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách.
(3)
V případě, že počet objednávek ke sjednání termínu osobního podání žádosti převýší počet termínů daných kapacitou zastupitelského úřadu, budou objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti vybrány způsobem založeným na náhodném prvku.
(4)
Pokud bylo cizinci vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace z důvodu, že by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života tohoto cizince, stanoví příslušný zastupitelský úřad termín podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území nebo dlouhodobého víza za obdobným účelem do 30 dnů ode dne objednání termínu osobního podání žádosti.
Příslušnost zastupitelského úřadu pro podání žádosti
(1)
Pokud se žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podává na zastupitelském úřadu, je cizinec oprávněn podat žádost pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je občanem, popřípadě ve státě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je držitelem, nebo ve státě, ve kterém má povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt a ve kterém oprávněně pobývá nepřetržitě po dobu nejméně 2 let.
(2)
Pokud má Česká republika ve státě podle odstavce 1 více zastupitelských úřadů, je cizinec oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě cizince uvedeného v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e).
Nepřijatelnost žádosti
(1)
Žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum nebo žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu je nepřijatelná, jestliže
a)cizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem
b)žádost byla podána zastupitelskému úřadu, který není příslušný podle § 169g, nebo
c)žádost nebyla podána osobně podle § 169d odst. 2, aniž zastupitelský úřad upustil od povinnosti osobního podání žádosti podle § 169d odst. 3.
(2)
Žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je dále nepřijatelná, jestliže
a)nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti
b)k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o žádost cizince narozeného na území
c)žádost nebyla podána na úředním tiskopisu
d)cizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu, nebo
e)jde o žádost podanou na zastupitelském úřadě a žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen.
(3)
Žádost je dále nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu zákonem nebo nařízením vlády vydaným podle § 31a nebo § 181b odst. 1. Do maximálního počtu žádostí se zahrnují i žádosti, které jsou nepřijatelné z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo 2.
(4)
V případě rozvržení maximálního počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí, je žádost rovněž nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený nařízením vlády vydaným podle § 181b odst. 2 pro jednotlivé vládou schválené programy nebo pro ostatní žádosti.
(5)
Nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé.
Vady podání
(1)
Byl-li žadatel vyzván správním orgánem k odstranění vad podání, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy správní orgán učinil tuto výzvu, do dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání, nebo do dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žadateli poskytnuta k odstranění nedostatků podání.
(2)
V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu provede zastupitelský úřad kontrolu podání. Trpí-li podání vadami, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, pomůže zastupitelský úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; odstavec 1 se použije obdobně.
(3)
V řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza může zastupitelský úřad, a to i na požádání ministerstva, vyzvat žadatele k odstranění vad podání, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, ústně, elektronicky bez podepsání, telefonem, telefaxem nebo jinými technickými prostředky. Neodstraní-li cizinec vady podání na základě výzvy podle věty první, zastupitelský úřad vyzve cizince písemně.
(4)
Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o zrušení platnosti modré karty neběží ode dne, kdy ministerstvo oznámilo jejímu držiteli skutečnost podle § 46f odst. 5 věty první, po dobu uvedenou v § 46f odst. 5 větě druhé.
Výslech prováděný na území
(1)
Správní orgán může za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vyslechnout účastníka řízení.
(2)
Na výslech účastníka řízení se použijí obdobně ustanovení správního řádu o důkazu svědeckou výpovědí, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, může správní orgán provést související výslechy více účastníků řízení nebo účastníka řízení a svědka odděleně ve stejnou dobu nebo bezprostředně po sobě; jiný účastník řízení ani jeho zástupce není oprávněn být souvisejícímu výslechu přítomen. Bez zbytečného odkladu po provedení všech souvisejících výslechů správní orgán seznámí účastníka řízení s obsahem protokolů o souvisejících výsleších; do doby provedení všech souvisejících výslechů jsou protokoly o výsleších vyloučeny z nahlížení do spisu a správní orgán nepořizuje jejich kopie. Pokud byli účastník řízení nebo svědek předvoláni k souvisejícím výslechům a některý z nich se k výslechu nedostaví, správní orgán může upustit od provedení souvisejících výslechů a předvolat účastníky řízení nebo svědky na jinou dobu.
(4)
Je-li při výslechu účastníka řízení přítomna jiná osoba než jeho zástupce nebo je-li při výslechu svědka přítomen účastník řízení, jeho zástupce nebo jiná osoba, nejsou tyto osoby oprávněny do průběhu výslechu zasahovat. Při výslechu účastníka řízení může jeho zástupce uplatnit pouze námitku podjatosti úřední osoby, námitku, že otázka nebyla položena jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností nebo v ní bylo naznačeno, jak na ni odpovědět, popřípadě účastníku řízení doporučit, aby na položenou otázku neodpovídal. Po skončení výslechu účastníka řízení nebo svědka správní orgán umožní účastníku řízení nebo jeho zástupci vyjádřit se k jeho obsahu.
(5)
Účastník řízení, svědek ani jiná osoba přítomná při výslechu nesmí pořizovat obrazový záznam výslechu. Obrazový záznam výslechu smí pořizovat pouze správní orgán.
(6)
Výslech lze provést také při podání žádosti.
Pohovor a výslech prováděný zastupitelským úřadem
(1)
V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu může zastupitelský úřad se žadatelem provést pohovor, a to i bez požádání ministerstva; § 57 odst. 2 věta druhá se použije obdobně. Skutečnosti zjištěné při pohovoru jsou podkladem pro vydání rozhodnutí.
(2)
Zastupitelský úřad provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na požádání ministerstva výslech účastníka řízení nebo svědka.
(3)
Ustanovení § 169j odst. 2 až 6 se pro provádění pohovoru a výslechu zastupitelským úřadem použije obdobně.
Výslech za použití videokonferenčního zařízení
(1)
Použije-li správní orgán k provedení výslechu účastníka řízení nebo svědka technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí dojít ke zkrácení práv vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka; zejména musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází.
(2)
Odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení se považuje za odmítnutí výpovědi.
(3)
V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která výslech vede, totožnost vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka zaměstnanec správního orgánu nebo příslušník nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru, pokud k tomu byl pověřen úřední osobou, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem bezpečnostního sboru. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází.
(4)
Úřední osoba poučí před zahájením výslechu vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka o způsobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení, jakož i o důsledcích odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení.
(5)
Kdykoli v průběhu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení může vyslýchaný účastník řízení nebo svědek vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, výslech přeruší.
(6)
O výslechu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje správní orgán zvukový a obrazový záznam; s právem nahlížet do spisu není spojeno právo na to, aby správní orgán pořídil kopii tohoto záznamu. Protokol se nesepisuje.
(7)
Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění výslechu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 6 se použijí přiměřeně.
Utajované informace v řízení podle tohoto zákona
(1)
Písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí.
(2)
Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.
(3)
Vyjde-li v řízení na základě informace nebo stanoviska policie nebo zpravodajské služby České republiky, které jsou utajovanou informací, najevo, že cizinec ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, životy nebo zdraví osob, nebo vede-li tato informace nebo toto stanovisko k důvodnému podezření, že by cizinec mohl při svém pobytu na území tyto hodnoty ohrozit, v informaci o důvodech neudělení dlouhodobého víza nebo v odůvodnění rozhodnutí podle tohoto zákona se pouze uvede, že důvodem neudělení víza nebo rozhodnutí je ohrožení bezpečnosti státu. Pokud je správní orgán v řízení podle tohoto zákona povinen posoudit přiměřenost dopadů rozhodnutí, v odůvodnění rozhodnutí podle věty první navíc uvede úvahy, kterými se při hodnocení přiměřenosti dopadů rozhodnutí, zejména ve vztahu k obsahu stanoviska, řídil; obsah stanoviska však v odůvodnění neuvádí.
Informace zastupitelského úřadu Informace poskytovaná zastupitelským úřadem k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu se uchovává odděleně mimo spis a účastníku řízení ani jeho zástupci se nezpřístupňuje; tuto informaci nelze v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu použít jako podklad pro vydání rozhodnutí.
Závazné stanovisko Úřadu práce České republiky V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, zda další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit; to neplatí, jde-li o cizince, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti. Závazné stanovisko si ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o žádosti o vydání zaměstnanecké karty podané cizincem uvedeným v § 42g odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnání cizince doručí ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se zaměstnáváním cizince souhlasí.
Nahlížení do spisu a vyjádření k podkladům rozhodnutí
(1)
Pokud cizinec hodlá v řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu uplatnit své právo na nahlížení do spisu, ministerstvo zašle zastupitelskému úřadu, u kterého byla žádost podána, kopii spisu nebo jeho části a zastupitelský úřad umožní žadateli do ní nahlédnout. V případě, že se cizinec nebo jeho zástupce nacházejí na území České republiky, nahlédnutí do spisu umožní žadateli nebo jeho zástupci také ministerstvo.
(2)
Žadateli, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, umožní ministerstvo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí tím, že žadatele informuje o těchto podkladech a o jejich podstatném obsahu. K vyjádření stanoví ministerstvo žadateli přiměřenou lhůtu. Odstavec 1 se použije obdobně.
Přerušení řízení Vyjdou-li v řízení o žádosti o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu na území nebo v řízení ve věci zrušení platnosti oprávnění k pobytu na území najevo skutečnosti, o nichž se lze důvodně domnívat, že by mohly být důvodem pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, ministerstvo dá policii podnět k zahájení tohoto řízení. Pokud policie zahájí řízení o správním vyhoštění cizince, ministerstvo řízení podle věty první usnesením přeruší. Policie je povinna bez zbytečného odkladu ministerstvo vyrozumět o tom, zda bylo řízení o správním vyhoštění zahájeno, a bylo-li zahájeno, jak bylo ve věci rozhodnuto.
Zastavení řízení
(1)
Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst. 1 nebo § 44a odst. 13 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 14 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 74 odst. 1 nebo 2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn, d) podal žádost o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízum, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat, e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k přechodnému, dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti, f) podal žádost v době, kdy se na něj tento zákon nevztahoval nebo se na něj v průběhu řízení o žádosti vztahovat přestal, g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle § 42i odst. 1, h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, také za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé, k) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, l) prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si na své náklady ve lhůtě stanovené správním orgánem tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli správní orgán o této povinnosti cizince prokazatelně poučil, m) podal žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, ač k tomu není oprávněn podle § 42k odst. 6, nebo n) v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu.
(2)
Řízení o žádosti je zastaveno dnem, kdy
a)nabude právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu nebo cizinci vznikne oprávnění k trvalému pobytu, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení jiného oprávnění k pobytu podle tohoto zákona
b)nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu podle tohoto zákona
c)žadatel nabyl státní občanství České republiky, nebo
d)žadatel nabyl občanství jiného členského státu Evropské unie, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení jeho platnosti nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu.
(3)
O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno podle odstavce 2, se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm žadatel.
(4)
Zastupitelský úřad řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu vedle důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu dále zastaví, jestliže a) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, b) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, c) cizinec na písemnou výzvu podle § 169i odst. 2 ve lhůtě stanovené zastupitelským úřadem neodstraní vadu podání, nebo d) jde o žádost o vydání osvědčení o registraci nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu podanou na zastupitelském úřadu.
(5)
Ministerstvo řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu dále zastaví v případě, že žádost byla podána na území a nebyla podána na úředním tiskopisu; v případě takto podané žádosti se § 47 odst. 4 a 6 nepoužije.
Odložení věci Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.
Vydání rozhodnutí a lhůty pro jeho vydání
(1)
O žádosti o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, rozhodne zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. Pokud zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti nerozhodne, zašle žadateli písemnou informaci o prodloužení lhůty a o předpokládaném termínu rozhodnutí.
(2)
O žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia, pedagogické činnosti, výzkumu nebo sezónního zaměstnání rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(3)
O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(4)
O žádosti o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízum ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o prodloužení doby platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(5)
O žádosti o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 30 odst. 2 rozhodne Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(6)
O žádosti ministerstvo rozhodne
a)v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu 1. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, je-li žádost podána na území, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, 3. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, 4. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty na území nebo s držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování; v případě, že byly žádost o vydání modré karty a žádost o sloučení rodiny s žadatelem podány souběžně, vydá ministerstvo obě rozhodnutí současně, nejpozději do 90 dnů ode dne podání žádosti, 5. ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, nebo 6. ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území
b)ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti
c)ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, který požádal o vydání modré karty na území; rozhodnutí se vydává současně, pokud byly obě žádosti podány souběžně, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti
d)ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky
e)ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty; v případě, kdy jde o cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, vydá ministerstvo rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti
f)ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie
g)ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu
h)v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu 1. ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území, nebo 3. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 87g nebo 87h, nebo
i)v případě žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(7)
V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí
a)průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti
b)osvědčení o registraci
c)pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4, nebo
d)rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu podle § 87r, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu.
(8)
Hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu a vyzve žadatele
a)podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 2 k poskytnutí údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu
b)podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 14 nebo § 74 odst. 3 k převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo
c)k převzetí osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu.
(9)
Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v odstavci 8 písm. c).
(10)
Vyjdou-li po odeslání výzvy podle odstavce 8 najevo nové skutečnosti, které jsou důvodem pro zamítnutí žádosti, sdělí ministerstvo žadateli, že se výzva stala bezpředmětnou, a pokračuje v řízení.
(11)
O odvolání proti rozhodnutí ministerstva podle tohoto zákona se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy ministerstvo předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem nadřízenému správnímu orgánu.
(12)
O odvolání proti rozhodnutí zastupitelského úřadu se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy zastupitelský úřad předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem Ministerstvu zahraničních věcí.
Vymáhání náhrady nákladů řízení Je-li cizinci uložena náhrada nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad.
V řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění policie cizince vyslechne. Odmítne-li cizinec vypovídat nebo se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání, policie další podklady týkající se nemožnosti vycestování a přiměřenosti neobstarává a posoudí důvody, pro které nelze rozhodnutí vydat na základě dosud shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Policie cizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi nebo nedostavení se na předvolání.
Odvolací řízení
(1)
Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek.
(2)
Proti rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území a rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění a rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace má vždy odkladný účinek.
(3)
Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů.
(4)
Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle § 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6, podle § 60 odst. 4 nebo podle § 87y.
(5)
V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle § 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu nepoužije.
(1)
Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem.
(2)
Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.
(3)
Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu.
(4)
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten
a)kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise
b)jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise
c)jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5)
Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a)na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba
b)proti veřejnému pořádku
c)proti občanskému soužití
d)proti majetku
e)podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo
f)podle tohoto zákona.
(7)
Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.
(8)
Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.
(9)
Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí.
(1)
Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.
(2)
Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.
(3)
Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise.
(4)
Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.
Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.
(1)
Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí.
(2)
Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužije § 169 až 170c s výjimkou § 169j a 169l.
(3)
Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení.
(4)
Je-li cizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle § 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení.
(5)
Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
(1)
Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.
(2)
Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu.
(3)
Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu.
(4)
Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná.
Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo do 6 měsíců od podání žádosti. Jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 12 měsíců od podání žádosti; o tom se cizinec písemně vyrozumí. O vydání rozhodnutí platí § 27 odst. 9 zákona o azylu obdobně.
Soudní přezkum
(1)
Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.
(2)
Pokud nebyl cizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3)
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu.
(4)
Nedostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.
(5)
Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání.
(1)
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena a) rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza, b) rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.
(2)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
(3)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
Žaloba
(1)
Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Žaloba proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3)
Žaloba proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(4)
Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci.
(5)
O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
(7)
K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
(8)
O žalobě proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.
(9)
V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.
(10)
O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.
(11)
O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně.
(1)
Přítomnost cizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází.
(2)
V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1
a)zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu
b)příslušník nebo zaměstnanec Vězeňské služby České republiky, nachází-li se tato osoba ve věznici
c)zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení
d)zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo
e)příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází.
(3)
Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení.
(4)
Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí.
(5)
O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam.
(6)
Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.
Hlava 18
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Cizinec, jemuž byla vydána pobytová karta, průkaz o povolení k pobytu, průkaz trvalého pobytu nebo karta trvalého pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.
(1)
Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky.
(2)
Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění.
Trestní zachovalost
(1)
Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a)ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu
b)v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.
(2)
Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
Přiměřenost
(1)
Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí.
(2)
Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace vedeného na žádost cizince zohlední zejména dobu pobytu cizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizinec zajištěn.
(3)
Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví.
Česká republika převezme na území cizince, kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
Zdravotní služby po dobu zajištění cizince
(1)
Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby
a)neodkladná péče při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. působí náhlé utrpení a bolest, 5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince
b)v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3)
Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení.
(4)
Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.
(5)
V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů
a)ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení
b)policie v ostatních případech.
(6)
Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo cizinci, který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka, poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizinec z vlastních prostředků.
Zdravotní služby ve zvláštních případech
(1)
Cizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle § 50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby
a)neodkladná a základní související léčba při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince
b)v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo § 118 odst. 3.
(3)
V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany
(1)
Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.
(2)
Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizinec z vlastních prostředků.
(3)
Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu
(1)
Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.
(2)
Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizince v zařízení.
(3)
Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
Totožnost
(1)
Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.
(2)
Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.
(3)
Cizinec může prokázat svou totožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty; o tomto musí být cizinec předem poučen. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost.
(4)
Policie je oprávněna za účelem zjištění totožnosti vyzvat cizince, aby jí zpřístupnil informace, včetně osobních údajů, přístupné pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uložené na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna si do elektronického komunikačního zařízení nebo do nosiče informací zjednat přístup, lze-li se důvodně domnívat, že lze jejich pomocí zjistit jeho totožnost, pokud ji nebylo možné zjistit jinak a cizinec odmítl informace zpřístupnit na výzvu policie; o tomto musí být cizinec předem poučen. Získané informace policie může zpracovávat pouze v rozsahu nezbytném pro zjištění totožnosti cizince.
Procesní způsobilost Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
(1)
Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.
(2)
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
(1)
Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání8e), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.
(2)
Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizince zaměstnala, a cizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnání8e), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro kterou cizinec v postavení společníka nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle zvláštního právního předpisu8e) povolení k zaměstnání.
(3)
Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně.
(4)
Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců50).
Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění podle zvláštního právního předpisu2), 3a) zaniká platnost oprávnění k pobytu vydaného podle tohoto zákona.
(1)
Policie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o každém výkonu správního vyhoštění a výkonu trestu vyhoštění, předání nebo průvozu cizince a poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost.
(2)
Policie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o žalobách podaných proti těmto rozhodnutím.
Bezdlužnost
(1)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky
a)u orgánů Finanční správy České republiky
b)u orgánů Celní správy České republiky
c)na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a
d)na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále.
(2)
Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, územní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů.
Nespolehlivý zaměstnavatel
(1)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel
a)který není bezdlužnou osobou podle § 178e
b)kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce
c)který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit
d)který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění
e)který je v likvidaci, nebo
f)jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele.
(2)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.
Důvody znemožňující vycestování
(1)
Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(2)
Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s čl. 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a)se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech
b)spáchal zvlášť závažný trestný čin
c)se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d)představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4)
Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a)ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b)se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5)
V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1)
Pozvání ověřuje policie na žádost plně svéprávné fyzické nebo právnické osoby. Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
(2)
Zvoucí fyzickou osobou může být cizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu.
(3)
Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(4)
Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.
(5)
Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(6)
Policie odepře ověření pozvání a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob, b) jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo 2, c) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27), d) jestliže zvoucí osoba porušila závazek plynoucí z pozvání nebo povinnost podle § 100, e) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i), nebo f) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě.
(7)
Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že: a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13, b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, nebo c) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2.
(8)
Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(9)
Ověření policie vyznačí na pozvání.
Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Identifikační průkaz je veřejná listina, kterou členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně
a)povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49
b)potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo
c)povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2.
(3)
Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací, veřejných institucí nebo entit70) akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)
Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.
Nezletilý cizinec bez doprovodu Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství tento cizinec má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec ve věku 15 až 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c).
Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) tyto údaje dodatečně potvrdí.
Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území
(1)
Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů
a)neudělení krátkodobého víza
b)neudělení dlouhodobého víza
c)odepření vstupu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), nebo
d)prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti.
(2)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum.
(3)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území.
(4)
Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle odstavce 1.
(5)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policie.
(6)
Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.
(7)
Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56.
(8)
Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie27) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.
(9)
Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti.
Partnerství
(1)
Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.
(2)
Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.
(3)
Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.
Zkouška z jazyka
(1)
Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona, a veřejná vysoká škola, která má ve svém programu kurzy výuky češtiny pro cizince.
(2)
Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti.
(3)
Osoba s oprávněním podle odstavce 1
a)uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
b)předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“).
(4)
Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka.
(5)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba a) nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první, b) nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo d) o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná.
(6)
Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm.
a)od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm.
b)od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm.
c)od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky.
(7)
Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3.
(8)
Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle odstavce 1 nebo osoba podle odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis.
Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1)
Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(2)
Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů
(1)
Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27).
(2)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 3; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů
(1)
Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec prokazuje pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 400 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech.
(2)
Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno
a)u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45)
b)u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizinec povolen pobyt.
(3)
V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží
a)úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 400 000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného
b)na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území.
(4)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle § 15.
(5)
Vstupuje-li cizinec na území České republiky s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území České republiky uzavřít cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče podle odstavce 8, a to u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45).
(6)
Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 8.
(7)
Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným.
(8)
Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte.
(9)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1.
Společné ustanovení o cestovním zdravotním pojištění
(1)
Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm.
a)sjednává cestovní zdravotní pojištění, zveřejní vzor pojistné smlouvy o cestovním zdravotním pojištění a pojistné podmínky na svých webových stránkách.
(2)
Požádá-li pojistník pojišťovnu, s níž má podle § 180j odst. 2 písm.
a)sjednáno cestovní zdravotní pojištění, o sjednání nového cestovního zdravotního pojištění, je pojišťovna povinna předložit pojistníkovi nový návrh na uzavření smlouvy a tuto smlouvu s ním uzavřít. To platí i v případě, požádá-li o pojištění stejné osoby jiný pojistník.
Registr zdravotního pojištění cizinců
(1)
Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm.
a)sjedná cestovní zdravotní pojištění, předá údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu odstavce 2 do registru zdravotního pojištění cizinců, který vede a spravuje Česká kancelář pojistitelů. Předmětné údaje pojišťovna předává způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line) nejpozději do 24 hodin od uzavření smlouvy o cestovním zdravotním pojištění.
(2)
Registr zdravotního pojištění cizinců obsahuje údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu jméno, příjmení, popřípadě ostatní jména pojištěného, datum a místo narození pojištěného, státní občanství pojištěného, číslo, typ a platnost jeho cestovního dokladu, datum vzniku, změny, doby přerušení a zániku pojištění u příslušné pojišťovny, název pojišťovny a adresa sídla, odkaz na vzor pojistné smlouvy daného pojistitele dle § 180ja a číslo a platnost oprávnění k pobytu. Registr zdravotního pojištění cizinců dále obsahuje rodné číslo, popřípadě jiné číslo pojištěného a adresu místa hlášeného pobytu pojištěného na území, jsou-li k dispozici. Údaje podle tohoto odstavce se v registru zdravotního pojištění cizinců uchovávají po dobu 10 let ode dne zániku pojištění.
(3)
Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na písemnou výzvu České kanceláře pojistitelů a ve lhůtách jí stanovených sdělovat České kanceláři pojistitelů údaje potřebné pro vedení registru zdravotního pojištění cizinců. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky.
(4)
Údaje z registru zdravotního pojištění cizinců se pro účely výkonu jejich působnosti poskytují ministerstvu a policii a v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 také poskytovatelům zdravotních služeb. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(5)
Česká kancelář pojistitelů a pojišťovny využívají k plnění svých povinností při naplňování a správě registru zdravotního pojištění cizinců údaje a informační systém podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(6)
Na úhradě nákladů za vedení registru zdravotního pojištění cizinců se podílejí pojišťovny sjednávající cestovní zdravotní pojištění poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného.
Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností.
Hlava 19
Zmocňovací ustanovení
Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) nařízením stanovit, že a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza, b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.
Vláda nařízením stanoví pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a) výši investovaných peněžních prostředků a počet vytvářených pracovních míst, aby investice mohla být považována za významnou, b) v jaké části lze investování peněžních prostředků nahradit investováním jiného majetku, c) maximální počet členů statutárních orgánů nebo prokuristů obchodní korporace pro účely posouzení podstatného vlivu na její podnikání a d) nejnižší podíl cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci.
(1)
Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o
a)vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání
b)povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo
c)zaměstnaneckou kartu.
(2)
V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartu.
(3)
Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1.
(1)
Ministerstvo právním předpisem stanoví
a)náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona
b)po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza
c)výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění
d)po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce
e)po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt
f)technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu
g)vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování
h)obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu
i)požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení.
(2)
Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory tiskopisů používaných podle tohoto zákona.
(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou seznam zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi.
(1)
Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV
a)rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka
b)bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky
c)vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka
d)strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených
e)jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka
f)nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí.
(2)
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců.
Přechodná ustanovení Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných dokladů vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů.
(1)
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2)
Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(3)
Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.
(4)
Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.
(5)
Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.
(6)
Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu a materiály nemající archivní hodnotu zničí.
(7)
Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(8)
Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.
(9)
Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte53), jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
Část 3
Novela zákona o správních poplatcích
„Osvobození: Zmocnění: Osvobození: „Osvobození: Správní poplatky Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto: 1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova „nebo cestovního průkazu totožnosti“. 2. V položce 99 osvobození zní: Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.“. 3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní: Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.“. 4. Položka 100, včetně poznámky zní: Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.“. 5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní: Od poplatků podle této položky je osvobozeno: a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci. b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let. c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti. 1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost. 2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu. Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu. Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.“. 6. Položka 132 bod 1 zní: „1. Udělení 7. V položce 132 osvobození zní: Od poplatků podle této položky je osvobozeno - udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost, - udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci, - udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu, - udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.“. 8. Položka 153 písmeno a) zní:
Část 4
Novela zákona o cestovních dokladech
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto: Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují.
Část 5
Novela občanského soudního řádu
„Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 120 odst. 2 se za slova „znovuobnovení jejich činnosti“ doplňuje čárka a vkládají se slova „v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění“. 2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní:
(1)
Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(2)
Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.
(3)
Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(4)
Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(5)
Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.
(1)
K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.
(2)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
(1)
Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
(2)
Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.
(1)
Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.
(2)
Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.
(1)
Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.
(2)
Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
(3)
Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.
Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.
(1)
Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením.
(2)
Soud rozhoduje usnesením.
(3)
Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.
(4)
Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.
(5)
Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.
Část 6
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.