Zákon o hlavním městě Praze
o hlavním městě Praze
Část 1
POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
Hlava 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1)
Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje1) a obce a dále postavení městských částí.
(2)
Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(3)
Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4)
Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a městská policie hlavního města Prahy.
(1)
Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen „samostatná působnost hlavního města Prahy“) plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen „samostatná působnost městských částí“) plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen „Statut“) a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.
(2)
Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen „veřejný zájem“).
(3)
Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost hlavního města Prahy“), je území hlavního města Prahy správním obvodem.
(4)
Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
(1)
Hlavní město Praha se člení na městské části.
(2)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.
(4)
Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
(1)
Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(2)
Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen „přenesená působnost městské části“).
(3)
Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.
(1)
Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.
(2)
Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.
(3)
Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů2) zůstává nedotčena.
(1)
Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.
(2)
Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.
Hlava 2
OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
(1)
Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.
(2)
Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.
Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo a) volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3) b) hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem, c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska, e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy, f) podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3) b) hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska, e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy, f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.
(1)
Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2)
Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy nebo městské části nemovitost.
(1)
Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(2)
Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.
(3)
Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.
(4)
Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.
Hlavní město Praha a městské části mohou ocenit významné životní události svých občanů.
Hlava 3
ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY
(1)
Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona.
(2)
Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.
(3)
Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4)
Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.
(5)
Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.
(6)
Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat
a)den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje
b)název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí
c)popis hranic městské části po sloučení nebo připojení
d)určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.
(7)
Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(8)
Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Praze nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
(9)
Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.
Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov
(1)
Připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze nebo oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem. Změny hranic hlavního města Prahy, při nichž nedochází k připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze, nebo k oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody hlavního města Prahy a sousední obce po projednání s příslušnými katastrálními úřady. Uzavření dohody se oznámí Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušným finančním úřadům.
(2)
Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s oddělením této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy.
(1)
Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.
(2)
O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.
(3)
Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
(4)
K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranství, jejich přejmenování nebo zániku dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí24).
(1)
Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Evidenčními čísly se označují
a)stavby pro rodinnou rekreaci
b)stavby dočasné
c)budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona s výjimkou 1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, 2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, 3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3)
Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy6), která jsou součástí jednoho celku.
(4)
K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
(5)
O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými a evidenčními čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci každého katastrálního území jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užít opakovaně, a to ani v případě přečíslování budov podle odstavce 7. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
(6)
Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.
(7)
Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy
b)způsob použití a umístění čísel k označení budov
c)náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
(1)
Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Praha
a)v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu6a)
b)v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 14 odst. 2 písm. c).
(2)
Hlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm.
a)neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k městské části, název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3)
O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá Magistrát hlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.
(4)
Při zániku budovy hlavní město Praha přidělená čísla zruší.
(5)
Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6)
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí24).
Znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
(1)
Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy.
(2)
Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.
(3)
Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak a vlajku městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.
(4)
Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha na základě žádosti městské části. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení znaku nebo vlajky městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(5)
Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.
Hlava 4
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
(1)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.
(2)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.
(3)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(4)
Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.
(1)
Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména
a)výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11)
b)záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí
c)způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření
d)vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí
e)zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti
f)způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech
g)způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a strategie rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi
h)majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem
i)další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
(2)
Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. V případě změny Statutu spočívající ve svěření věci z majetku hlavního města Prahy do správy městské části nebo odejmutí věci z majetku svěřeného městské části se návrh této změny projedná pouze s dotčenou městskou částí. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.
(3)
Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.
(1)
Do samostatné působnosti městské části náleží
a)schvalování strategie rozvoje městské části
b)oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele
c)rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části
d)navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části
e)poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám
f)rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části
g)schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj
h)oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
(2)
Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.
(3)
Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto právních jednáních
a)o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, návratné finanční výpomoci, zápůjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26), orgány městské části
b)o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků
c)o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí
d)o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů
e)o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz
f)o bezúplatném postoupení pohledávek městské části
g)o vzdání se práva a prominutí dluhu
h)o zastavení movitých a nemovitých věcí
i)o dohodách o splátkách dluhů
j)o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.
(4)
Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.
Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi
(1)
Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu7) nebo se souhlasem městské části.
(2)
Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.
(4)
Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.
(1)
Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.
(2)
Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.
(3)
Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
(1)
Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.
(2)
Předmětem těchto smluv však nemohou být právní jednání, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.
(3)
Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 24, 26 až 27 tohoto zákona.
(1)
Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek“). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.
(2)
Předmětem činnosti svazku mohou být zejména
a)úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata
b)zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod
c)zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území
d)úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby
e)provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin
f)správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou
g)správa datových fondů a poskytování informací o území.
(3)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)název a sídlo členů svazku
b)název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti
c)orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování
d)majetek členů svazku, který vkládají do svazku
e)zdroje příjmů svazku
f)práva a povinnosti členů svazku
g)způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku
h)podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu
i)obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.
(4)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí.
(5)
Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni
a)účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání
b)podávat orgánu svazku písemné návrhy.
(6)
Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku, identifikační číslo osoby svazku poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku, orgány, kterými svazek jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcích svazku obcí v rozsahu název obce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti. Je-li sídlem svazku hlavní město Praha, vede rejstřík svazků obcí Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(7)
K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcí podává svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
(1)
Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“).
(2)
Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.
(3)
Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.
Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky mohou spolupracovat s dobrovolnými svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.
Hlava 5
PŘENESENÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ORGÁNŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
Přenesená působnost orgánů městských částí Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy
(1)
Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.
(2)
Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí
a)při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy
b)v ostatních případech též 1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí; 2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(4)
Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.
(1)
Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.
(2)
Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a dále opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.
(4)
Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Přestupky
(1)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství
b)neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství
b)neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)neoznačí na svůj náklad budovu číslem určeným hlavním městem Prahou nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává městská část; zasahuje-li jednání pachatele svými důsledky území více městských částí a dotčené městské části se ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude přestupek projednávat, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty, projedná přestupek hlavní město Praha.
Hlava 6
HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
(1)
Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(2)
Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.
(3)
Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.
(4)
Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.
(5)
Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.
(1)
Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Porušením povinností stanovených ve větě první není takové nakládání s majetkem hlavního města Prahy, které sleduje jiný důležitý zájem hlavního města Prahy, který je řádně odůvodněn. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(4)
Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(5)
Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.
(6)
Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za dluhy osob vyjma
a)dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu
b)dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou
c)ručení vyplývajícího ze smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení, nepřesahuje-li tento dluh čtyřnásobek nejvyššího přípustného nájemného pro přiznání příspěvku podle zákona o podpoře bydlení v den uzavření smlouvy o spolupráci
d)těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část nebo stát
e)těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí (obcemi), krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %
f)bytových družstev
g)honebních společenstev.
(7)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou neplatná.
(8)
Stát neručí za hospodaření a dluhy hlavního města Prahy, pokud tyto dluhy nepřevezme stát smluvně.
(1)
Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona30) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá31).
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle § 36a až 36d a v případě zpětného převodu majetku státu podle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
Převody vlastnictví na stát
(1)
Hlavní město Praha informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s. p. prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1. To se nepoužije, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně.
(2)
Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 ve prospěch jiné osoby lze teprve poté, nesdělí-li oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. podle § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1, že má zájem o převod. Omezení se nepoužije, pokud oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. hlavnímu městu Praze sdělí, že o převod nemá zájem.
(3)
Sdělení podle odstavce 2 se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(4)
Projeví-li zájem o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací podle § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 a nesdělí-li do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro projevení zájmu o převod, že se dohodly, kdo bude s hlavním městem Prahou jednat, jedná hlavní město Praha s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která projevila zájem o převod jako první. To se nepoužije v případě postupu podle § 36c odst. 1 písm. e).
(5)
Hlavní město Praha učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p., které projevily zájem o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat.
(6)
Nesdělí-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. zájem o převod podle odstavce 2 v případech podle § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců ode dne, kdy jí došel, právo na převod vlastnického práva podle § 36b nebo 36c zaniká a hlavní město Praha naloží s hmotnou nemovitou věcí podle tohoto zákona.
Bezúplatné převody na stát
(1)
Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod podle § 36a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha jim zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., b) zastavěného stavebního pozemku42), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit, c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, d) zastavěného stavebního pozemku42), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit, e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem, g) stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem hlavnímu městu Praze sdělilo, že hmotná nemovitá věc je k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně určena; to se nepoužije, je-li hlavní město Praha stranou veřejnoprávní smlouvy.
(2)
V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.
(3)
Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání: a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo, b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.
(4)
Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.
(5)
Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.
Úplatné převody na stát
(1)
Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech a) až f) zájem o převod podle § 36a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha jí zašle návrh smlouvy o úplatném převodu a) pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit, b) stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit, c) pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem, d) pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit, e) spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci, f) objektu důležitého pro obranu státu určeného vládou podle zákona o zajišťování obrany, který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem hlavnímu městu Praze sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.
(2)
Hlavní město Praha určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.
(3)
Ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.
Ustanovení § 36a až 36c platí i pro městské části.
(1)
Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
(2)
Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3)
Učiní-li hlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
(1)
Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městská část hlavního města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření Magistrát hlavního města Prahy anebo zadá přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát hlavního města Prahy přezkoumává hospodaření městské části v přenesené působnosti.
(2)
Nepožádá-li hlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí. Nepožádá-li městská část hlavního města Prahy o přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního města Prahy, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města Prahy.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11a) Ministerstvo financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto přezkoumáním Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(4)
Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu hospodaření městských částí.
(5)
Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.
(6)
Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce 4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání hospodaření informovat hlavní město Prahu.
(7)
Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření uvedených v odstavci 6.
(8)
Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.
(9)
Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.
Informace týkající se nabytí věci hlavním městem Prahou nebo městskou částí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva hlavního města Prahy nebo městské části ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu32), pokud by jejich zpřístupnění mohlo hlavní město Prahu nebo městskou část při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.
Hlava 7
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.
(2)
Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.
(3)
Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou
a)k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány
b)pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku
c)k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen „veřejná zeleň“) a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části
d)stanoví-li tak zvláštní zákon.
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy (dále jen „právní předpis hlavního města Prahy“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů hlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů40).
(1)
Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.
(3)
Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy stanoví Statut.
Hlava 8
ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Díl 1
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.
(2)
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)
(1)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
(3)
Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(4)
Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo „slibuji“. Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.
Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy
(1)
Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo
a)předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání
b)vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů
c)požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon jinak.
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(4)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.
(1)
Funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejnou funkcí.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
(3)
Funkci člena zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávají
a)členové zastupitelstva hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo hlavního města Prahy určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy“)
b)ostatní členové zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy“).
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí hlavní město Praha. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů34), uhradí hlavní město Praha zaměstnavateli.
(5)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje hlavní město Praha náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jeho funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(6)
Hlavní město Praha nesmí členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje hlavní město Praha za výkon funkce odměnu ve výši podle § 54 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo hlavního města Prahy určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo hlavního města Prahy jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy. Je-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva obce nebo kraje podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní město Praha poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem hlavního města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy, kterým odměnu stanovilo. Je-li neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora nebo náměstka primátora, zároveň členem zastupitelstva obce nebo kraje podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávajícímu funkci primátora nebo náměstka primátora, který je zároveň poslancem, senátorem nebo členem vlády, může hlavní město Praha poskytovat odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku výše odměny, která by mu jinak jako neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy při výkonu těchto funkcí náležela.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo hlavního města Prahy stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, poskytuje hlavní město Praha odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahy neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce primátora hlavního města Prahy odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva hlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které tuto funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění35).
(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9)
Je-li člen zastupitelstva hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36), může zastupitelstvo hlavního města Prahy s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(3)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady hlavního města Prahy, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva hlavního města Prahy, předsedy nebo člena komise rady hlavního města Prahy anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu hlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahy nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem hlavního města Prahy.
(1)
Náměstkovi primátora hlavního města Prahy, který z pověření zastupitelstva hlavního města Prahy nebo primátora hlavního města Prahy po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval primátora hlavního města Prahy v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy primátor hlavního města Prahy nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela primátorovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy podle § 75, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady hlavního města Prahy podle § 69a, náleží dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce do zvolení nové rady hlavního města Prahy.
(3)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu hlavního města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady hlavního města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady hlavního města Prahy podle § 69a.
(5)
Náležela-li by členovi zastupitelstva hlavního města Prahy v jeden den odměna podle odstavce 2, 3 nebo 4 a současně odměna podle § 53 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní město Praha poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů hlavního města Prahy.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být hlavním městem Prahou poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva hlavního města Prahy musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy. Důvod poskytnutí odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy, poskytne hlavní město Praha odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne hlavní město Praha odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy dnem voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva hlavního města Prahy pro trestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva hlavního města Prahy náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 58 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 58 odst. 5 a 6.
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva hlavního města Prahy za škodu, kterou způsobil hlavnímu městu Praze v souvislosti s výkonem funkce, a postup hlavního města Prahy v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva hlavního města Prahy se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se hlavní město Praha považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva hlavního města Prahy se považují za zaměstnance.
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu hlavního města Prahy poskytnout
a)příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o primátora hlavního města Prahy, náměstka primátora hlavního města Prahy nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36)
b)příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním hlavního města Prahy na veřejných občanských obřadech
c)příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy
d)příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy
e)příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění
f)odměnu při významném životním výročí
g)příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy
h)příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy
i)příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům hlavního města Prahy.
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance hlavního města Prahy37) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahy, stanovených zastupitelstvem hlavního města Prahy.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva hlavního města Prahy pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahy zastupitelstvo hlavního města Prahy jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva hlavního města Prahy před zahájením pracovní cesty písemně primátor hlavního města Prahy.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo hlavního města Prahy, náleží členovi zastupitelstva hlavního města Prahy náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem38).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
Hlavní město Praha poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu hlavní město Praha náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Magistrát hlavního města Prahy vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy oznámí předem čerpání dovolené Magistrátu hlavního města Prahy prostřednictvím primátora hlavního města Prahy.
Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2)
Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
a)předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně
b)předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem
c)vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahy
d)schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat strategii rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území
e)schvalovat po projednání s městskými částmi střednědobý výhled rozpočtu hlavního města Prahy, rozpočet hlavního města Prahy, závěrečný účet hlavního města Prahy a účetní závěrku hlavního města Prahy sestavenou k rozvahovému dni
f)vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy
g)volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce
h)určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni
i)rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách
j)schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy
k)schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí
l)zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy
m)rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy
n)navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy
o)zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy
p)zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy
q)rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce
r)rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73
s)udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy
t)delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast
u)stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc
v)stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58c
w)stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahy
x)rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy
y)vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi hlavním městem Prahou a členem zastupitelstva hlavního města Prahy
z)další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahy svěří zákon.
(3)
Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních
a)o vydání komunálních dluhopisů
b)o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč
c)o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), jde-li o závazek větší než 50 000 000 Kč
d)o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč
e)o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou poskytování dotací v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi
f)o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi
g)o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč
h)o zastavení nemovitých věcí
i)o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací
j)o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč
k)o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 000 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám
l)o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč
m)o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč
n)o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců
o)nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy
p)zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahy.
(4)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.
(5)
Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
(1)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(2)
Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahy.
(3)
Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy alespoň po dobu 2 dnů před jeho konáním; záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě před středníkem, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.
(5)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.
(6)
Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne ukončeného zasedání.
(7)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1, 2 a 6 se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva hlavního města Prahy, může se člen zastupitelstva hlavního města Prahy účastnit jednání zastupitelstva hlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy distančním způsobem. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje Magistrát hlavního města Prahy v informaci podle § 60 odst. 3.
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahy, případně nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahy, náměstci primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
(1)
Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahy.
(2)
O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahy.
O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.
(1)
Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj, rozhodování podle § 59 odst. 2 písm. g), h) a u) až y) a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahy. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2)
Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
Díl 2
Rada hlavního města Prahy
(1)
Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2)
Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno
a)zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj
b)provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy
c)ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění
d)projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi
e)stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností
f)na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy
g)plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni
h)plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem
i)zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy
j)přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti
k)plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem
l)rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi
m)rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 25 000 000 Kč
n)rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), nejde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč
o)rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku s výjimkou převzetí ručitelského závazku na základě smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 25 000 000 Kč
p)rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 50 000 000 Kč
q)rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč
r)rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 25 000 000 Kč
s)rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč
t)rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců
u)rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců
v)rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.
(3)
Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahy; rada hlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahy.
(4)
Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(1)
Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy. Členové rady hlavního města Prahy musí být občany České republiky.
(2)
Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady hlavního města Prahy.
(1)
Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy. Za zvolení nové rady hlavního města Prahy podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady hlavního města Prahy podle § 69 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
(1)
Rada hlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3)
Rada hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady hlavního města Prahy.
(4)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady hlavního města Prahy, může se člen rady hlavního města Prahy nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady hlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady hlavního města Prahy distančním způsobem. Člen rady hlavního města Prahy má vždy právo účastnit se schůze rady hlavního města Prahy osobně v místě, v němž se schůze rady hlavního města Prahy koná.
(5)
Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do 15 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí.
(6)
Rada hlavního města Prahy podává pololetně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahy.
Díl 3
Primátor hlavního města Prahy
(1)
Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města Prahy.
(2)
Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.
(3)
Primátor hlavního města Prahy
a)spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahy
b)po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné
c)ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy
d)stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahy
e)odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy
f)zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy
g)vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak
h)vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy
i)plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem
j)plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy.
(4)
Primátor hlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahy.
(5)
Primátor hlavního města Prahy je oprávněn požádat Policii České republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Policie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může primátor hlavního města Prahy rozhodovat v záležitostech podle § 68 odst. 3 namísto rady hlavního města Prahy, popřípadě zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud si podle § 59 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou hlavního města Prahy podle § 68 odst. 3.
Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
(1)
Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora hlavního města Prahy.
(2)
Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy.
Dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nové rady hlavního města Prahy podle § 69a vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahy.
(1)
Primátor hlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název „Česká republika“.
(2)
Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.
Díl 4
Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahy a tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy.
(3)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy; radě hlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené působnosti.
(4)
Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(5)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2)
Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlavního města Prahy hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny33). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahy.
(4)
Finanční výbor
a)provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky hlavního města Prahy
b)plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(5)
Kontrolní výbor
a)kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města Prahy
b)kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a Magistrátem hlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti
c)plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(6)
Výbor pro výchovu a vzdělávání
a)posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Praze
b)předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha zřizuje
c)vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu
d)projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Praha zřizuje
e)plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(7)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(8)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahy; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
(1)
Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního města Prahy.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahy.
V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahy.
Díl 5
Magistrát hlavního města Prahy
(1)
Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „Magistrát“) tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.
(2)
Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy. Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem21).
(3)
Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Magistrát
a)přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak
b)řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření
c)projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 33a)
d)zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné správy
e)podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti
f)kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc
g)vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(4)
Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.
(5)
Ředitel Magistrátu
a)plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy
b)stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu
c)jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce
d)vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu
e)plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu
f)zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy s hlasem poradním.
(6)
Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst. 2.
(7)
Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahy.
(8)
Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.
Označování listin
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov „Hlavní město Praha“. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo hlavního města Prahy“, „Rada hlavního města Prahy“, „Primátor hlavního města Prahy“, „Magistrát hlavního města Prahy“ s přesným označením odboru nebo „Zvláštní orgán hlavního města Prahy“ s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením „Hlavní město Praha“ s malým znakem hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením „Hlavní město Praha“ s malým státním znakem.
Hlava 9
ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI
Díl 1
Zastupitelstvo městské části
(1)
Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části.
(2)
Slib člena zastupitelstva městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městské části a jejích občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(4)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(5)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(6)
Za základnu pro výpočet odměny od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(7)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 6 vyhlašuje ministerstvo sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(8)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva městské části se vychází z počtu obyvatel městské části39), kteří byli hlášeni v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva městské části.
(9)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva městské části počet obyvatel městské části hlášených v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 8 o více než 20 % tak, že současně dojde ke změně zařazení městské části ve velikostní kategorii městských částí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)uvolněnému členovi zastupitelstva městské části odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii městské části
b)neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii městské části, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(10)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1)
Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.
(2)
Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části
(3)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(4)
Dojde-li ke sloučení městských částí, stanoví počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, Magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
(1)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu svěřených tímto nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části vyhrazeno
a)volit starostu městské části, místostarostu (místostarosty) městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce
b)určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva městské části uvolněni
c)stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské části za měsíc
d)vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy
e)vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy
f)vyjadřovat se k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahy
g)schvalovat strategii rozvoje městské části v souladu se strategií rozvoje hlavního města Prahy
h)schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části
i)zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části
j)zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách
k)rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce
l)rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části
m)udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části
n)rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon starosta městské části pozastavil podle § 102
o)stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva městské části podle § 58c
p)stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva městské části
q)rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva městské části, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva městské části, komisí rady městské části a zvláštních orgánů městské části
r)vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi městskou částí a členem zastupitelstva městské části.
(2)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny
a)o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku s výjimkou převzetí ručitelského závazku na základě smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26) orgány městské části
b)o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi
c)o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností a svazků
d)o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí
e)o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí
f)o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 250 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám
g)o bezúplatném postoupení pohledávek městské části
h)o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 500 000 Kč
i)o zastavení nemovitých věcí
j)o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 500 000 Kč
k)o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců
l)nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy
m)zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo městské části zcela nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi městské části.
(3)
Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky.
(4)
Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva městské části, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
(1)
Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.
(2)
Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahy.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k Městskému soudu v Praze.22) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu městské části.
(4)
Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.22)
(1)
Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud
a)se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a)
b)zanikne mandát všem členům zastupitelstva městské části a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c)dojde ke sloučení městských částí.
(2)
Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části.
(3)
Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město Praha.
(4)
Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.
Díl 2
Rada městské části
(1)
Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Radě městské části je vyhrazeno
a)zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu
b)na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části
c)na návrh tajemníka úřadu městské části jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka úřadu městské části je neplatné
d)stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity
e)prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na uprázdněný mandát
f)projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části
g)plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části
h)provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.
(3)
Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí; rada městské části může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi městské části nebo úřadu městské části.
(4)
Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
(1)
Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.
(2)
V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi městské části.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské části.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.
(1)
Rada městské části vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva městské části až do zvolení nové rady městské části nebo do zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části v případě, že se rada městské části nevolí. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Za zvolení nové rady městské části podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady městské části, který má být volen podle § 95 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části.
(2)
V městských částech, v nichž rada městské části nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva městské části volena, vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta městské části v rozsahu podle § 95 odst. 2. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 3
Starosta městské části
(1)
Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.
Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku městské části požádat o součinnost Policii České republiky nebo městskou policii hlavního města Prahy. Policie České republiky nebo městská policie hlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
(1)
Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahy, jedná-li se o návrh podaný městskou částí.
(2)
Starostu městské části zastupuje místostarosta městské části. Zastupitelstvo městské části může zvolit více místostarostů městské části.
Dosavadní starosta městské části v období ode dne voleb do zastupitelstva městské části do zvolení nového starosty městské části nebo místostarosty městské části, a jde-li o městskou část, v níž je volena rada městské části, až do zvolení nové rady městské části podle § 96a, vykonává pravomoci starosty městské části; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta městské části. Nevykonává-li dosavadní starosta městské části své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta městské části, a je-li dosavadních místostarostů městské části více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo městské části zastupováním starosty městské části, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta městské části.
Díl 4
Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní orgány městské části
(1)
Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a práva a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor finanční.
(1)
Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části.
Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším zasedání, které je povinno usnesení rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
Díl 5
Úřad městské části
Na postavení a jednání úřadu městské části na práva a povinnosti, tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(1)
Úřad městské části tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.
(2)
Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný starostovi městské části.
(3)
Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.
Díl 6
Označování listin
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví označují uvedením slov „Městská část“ a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo městské části“, „Rada městské části“, „Starosta městské části“, „Úřad městské části“ s přesným označením odboru nebo „Zvláštní orgán městské části“ s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části s malým státním znakem.
Hlava 10
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy zákonu, vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy, vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy upraveny zvláštním právním předpisem23).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti
(1)
Odporuje-li nařízení hlavního města Prahy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení hlavního města Prahy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení hlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení hlavního města Prahy. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti informuje Magistrát.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských částí hlavního města Prahy
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Magistrátu městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě nápravu nebo Magistrátu sdělí, že nápravu nezjedná, podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem23).
(6)
Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením Magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v přenesené působnosti informuje úřad městské části. Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
(1)
Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti.
(2)
Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.
(3)
Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(4)
Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené působnosti.
(5)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy nebo městské části v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(6)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů hlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
Hlava 11
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2)
Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských částí.
(3)
Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány hlavního města Prahy a městských částí dodržují
a)při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva
b)při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti.
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(3)
Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahy nebo městské části, přijme hlavní město Praha nebo městská část opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních hlavní město Praha nebo městská část vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
Hlavní město Praha informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4. Městská část informuje Magistrát o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahy primátor hlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
Hlava 12
VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE
(1)
Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Praze v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy
a)koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního města Prahy
b)ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření
c)organizuje porady s ředitelem Magistrátu.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy je hlavní město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.
(3)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy
a)řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic a instrukcí
b)přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení.
(4)
Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.
Část 2
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1)
Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování
a)hlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30
b)hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
(1)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.
(1)
Úkony podle občanského zákoníku27) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí Magistrát nebo úřad městské části v přenesené působnosti.
(2)
Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem28) primátor hlavního města Prahy, starosta městské části nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn primátora hlavního města Prahy nebo starostu městské části zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3)
Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku29) hlavním městem Prahou nebo městskou částí je výkonem přenesené působnosti.
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14.
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.
(2)
Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3)
Primátor hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(4)
Náměstci primátora hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(5)
Magistrát hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.
(6)
Zvláštní orgány hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(1)
Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.
(2)
Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.
(3)
Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.
(4)
Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.
(5)
Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.
(6)
Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.
(7)
Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích.3)
Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.
Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.
Zrušují se: 1. Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 2. Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.
Část 3
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.