Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Část 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení a odpovědnost za porušení těchto povinností.
Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo 2. zvyšováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury, b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), c) krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob, d) pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení, e) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, f) věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace.
Stav nebezpečí
(1)
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.
(2)
Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2).
(3)
Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje.
(4)
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
(5)
Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou.
(6)
Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
(7)
Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
(8)
Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.
(9)
Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Část 1
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
Hlava 2
Vláda
(1)
Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a při jejich řešení
a)ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost
b)určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7)
c)zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.
(2)
Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají působnosti této banky.
(3)
Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace schvaluje
a)krizový plán České republiky
b)posouzení rizik České republiky.
Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8) a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
(1)
Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit
a)evakuaci osob a majetku z vymezeného území
b)zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území
c)ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37)
d)bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace
e)zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa.
(2)
Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna
a)nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny
b)přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření
c)nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici
d)nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření
e)nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu
f)nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce
g)nařídit přednostní zásobování 1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, 2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, 3. subjektu kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu k zajištění základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře
h)zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.
(3)
Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz
a)nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu
b)provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami
c)ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí
d)prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky
e)přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky
f)zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty
g)provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
(5)
Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 až 3 oprávněna nařídit a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky, b) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).
Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Hlava 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
(1)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti.
(2)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v jejich působnosti
a)zřizují pracoviště krizového řízení
b)zpracovávají krizový plán, který schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu
c)zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu
d)zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti
e)poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností
f)vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 2, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra
g)stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů
h)podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky
i)zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik České republiky
j)plní úkoly podle krizového plánu České republiky.
(3)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
a)vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace
b)rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak
c)organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy
d)vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám
e)poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12)
a)sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení
b)organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení
c)provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů
d)za krizového stavu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob
e)zpracovává posouzení rizik České republiky
f)zpracovává krizový plán České republiky
g)zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízení
h)předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 2
i)v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly.
(2)
Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f) a i).
(3)
Ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení.
(4)
Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, b) koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče, c) rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy39).
Ministerstvo dopravy
(1)
Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.
(2)
V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění.
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.
Hlava 2
Česká národní banka
(1)
Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení
a)zřizuje krizový štáb
b)vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace
c)se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky
d)zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky
e)vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám
f)projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky
g)projednává přestupky týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3
h)vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5
i)se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky.
(2)
Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů.
(3)
Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky.
Hlava 2
Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje
(1)
Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí.
(2)
Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem
a)zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje
b)zřizuje a řídí krizový štáb kraje
c)schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje
d)vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 2
e)plní úkoly stanovené krizovým plánem České republiky.
(3)
Hejtman v době krizového stavu
a)koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb
b)koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva
c)koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.
(4)
Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit
a)pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace
b)bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace
c)vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce
d)přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také subjektů kritické infrastruktury
e)zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě
f)hlášení přechodné změny pobytu osob
g)evakuaci obyvatelstva
h)zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
(5)
Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží.
(6)
Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou.
(1)
Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací
a)poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje
b)plní úkoly podle krizového plánu České republiky a krizového plánu kraje.
(2)
Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
(1)
Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situace a jejich řešení
a)organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji
b)vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení
c)zpracovává krizový plán kraje
d)zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob
e)plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra, krizovým plánem České republiky a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností
f)předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 2.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o
a)kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení
b)předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci
c)počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace
d)množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek
e)množství zadržené vody ve vodních nádržích
f)počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie
g)uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích
h)stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů
i)výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje
a)seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení
b)vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností
c)vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra
d)vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e).
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
(1)
Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.
(2)
Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 2.
Hlava 2
Orgány obce s rozšířenou působností
Starosta obce s rozšířenou působností
(1)
Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2)
Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Za tímto účelem
a)zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností
b)organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení
c)schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností
d)vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 2.
(3)
Starosta obce s rozšířenou působností dále
a)zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce
b)zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit
c)plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly uvedené v krizovém plánu kraje.
(4)
Úkoly starosty obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46).
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací
a)poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností
b)plní úkoly podle krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností
c)vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje
d)vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje
e)vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.
(2)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
(3)
Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.46)
Hlava 2
Orgány obce
(1)
Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.
(2)
Starosta obce dále
a)za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán
b)zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit
c)plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností.
(3)
V době krizového stavu starosta obce
a)zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje
b)nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce
c)organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva
d)zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.
(4)
Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.
(1)
Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací
a)organizuje přípravu obce na krizové situace
b)poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností
c)vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází
d)vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází
e)se podílí na zajištění veřejného pořádku
f)plní úkoly stanovené krizovým plánem kraje a krizovým plánem obce s rozšířenou působností.
(2)
Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.
(1)
Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.
(2)
Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.
Část 1
OSTATNÍ ORGÁNY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ
Hlava 3
Bezpečnostní rady a krizové štáby
Bezpečnostní rady
(1)
Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace.
(2)
Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
(3)
Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností.
(4)
Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území kraje nebo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.
Ústřední krizový štáb Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.
Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností
(1)
Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.
(2)
Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje.
(3)
Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností.
Hlava 3
Územní správní úřady
Územní správní úřady47) uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu obce s rozšířenou působností zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.
Část 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Finanční zabezpečení krizových opatření Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18). Za tímto účelem a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků, b) se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok, c) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok.
Informační systém krizového řízení
(1)
Informační systém krizového řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je podpora orgánů krizového řízení při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení.
(2)
Správu informačního systému krizového řízení zajišťuje Ministerstvo vnitra, přičemž úkoly s tím spojené plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
(3)
Informační systém krizového řízení obsahuje údaje informačního systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, cizineckého informačního systému, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, nebo informačního systému infekčních nemocí, které je jeho správce povinen zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4)
Orgány krizového řízení jsou povinny využívat informační systém krizového řízení a při plnění úkolů souvisejících se zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením přistupovat k údajům podle odstavce 3.
(5)
Orgány krizového řízení využívají i další informační systémy pro řešení a přípravu na řešení krizových situací, které umožňují sdílení dat s informačním systémem krizového řízení.
(6)
Správce informačního systému uvedeného v odstavci 3 zpřístupňuje do informačního systému krizového řízení agendový identifikátor nově založených údajů vedených v jím spravovaném informačním systému prostřednictvím k tomu určených služeb.
(7)
Údaje poskytované podle odstavců 3 a 6 se zpřístupňují ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují.
(8)
Při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení je možné sdružovat údaje z informačních systémů.
(9)
Bližší podmínky rozsahu a přístupu k informačnímu systému infekčních nemocí podle odstavce 3 stanoví dohoda mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví.
(1)
Při plnění úkolů souvisejících s řešením krizové situace využívá Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému zajišťování obrany státu provozovaného podle zvláštního právního předpisu1).
(2)
Při plnění úkolů obrany státu souvisejících s řešením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu využívá Ministerstvo obrany údaje z informačního systému krizového řízení.
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1)
Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.
(2)
Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3)
Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené v souladu se zvláštním právním předpisem48).
Zvláštní skutečnosti
(1)
Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi19).
(2)
Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy „Zvláštní skutečnosti“ nebo zkratkou „ZS“. Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 15 odst. 2.
(4)
Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností.
(5)
Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník.
(6)
Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník.
(7)
Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi.
(1)
Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcí s rozšířenou působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21)
(2)
Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé.
(3)
Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2)
Část 1
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
(1)
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.
(2)
V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 2 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury.
(4)
Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce.
(5)
Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(6)
Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50).
(7)
Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury.
(8)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
Hromadné informační prostředky Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech.
Fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku.
(2)
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 2 a další související údaje.
(3)
Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f), c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu, d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, e) poskytnout požadované věcné prostředky, f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
(4)
Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.
(5)
Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal.
(6)
Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(7)
V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc.
(8)
Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5.
Výjimky
(1)
Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.
(2)
Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení.
(3)
Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury
a)pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby, nebo
b)pokud pracovní povinnost přímo souvisí se zajišťováním poskytování základní služby.
(4)
Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24)
(5)
Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
Část 1
KONTROLA, PŘESTUPKY A NÁHRADA
Kontrola
(1)
Orgány krizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, u obce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
(3)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu.
(4)
V zařízeních zpravodajských služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f).
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6
a)jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo
b)jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace
a)se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo
b)jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že
a)jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2
b)nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo
c)nesplní povinnost podle § 29 odst. 8.
(3)
Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 30.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.
Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou přestupků podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad.
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci
(1)
Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce.
(2)
V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
(3)
Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí.
(4)
Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.27)
Náhrada škody
(1)
Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
(2)
Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.
(3)
Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.
(4)
Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
(5)
Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6)
Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.
(7)
Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.
Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách
(1)
Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu.
(2)
Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu.22)
(3)
Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29)
(4)
Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis.
(5)
Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok.
(6)
K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda použít vládní rozpočtovou rezervu.
Část 1
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Vztah ke správnímu řádu Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád.
(1)
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.
(2)
Pokud dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(3)
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(4)
Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak.
(5)
Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2)
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
(1)
Správce obce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.
(2)
Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.
Orgány krizového řízení při řešení krizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru.
(1)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.
(2)
V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu.
(3)
Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení.
(4)
Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje.
(5)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností.
(6)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem.
(1)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně.
(2)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností.
(3)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem.
(4)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm.
a)považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4.
Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů.
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda stanoví nařízením
a)obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností a plánu krizové připravenosti
b)obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností
c)podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(3)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.
Část 2
Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: „Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu.13) 2. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Předsedou povodňové komise je starosta obce.“. 3. V § 18 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou: „Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu.“. 4. V § 18 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.“.
Část 3
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.