Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů
(1)
Opatřeními zajištujícími ochranu a trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy (dále jen „sbírka“) v jejich celistvosti a jednotlivých sbírkových předmětů se rozumí
a)ukládání sbírkových předmětů způsobem, který vylučuje jejich poškození nebo zničení, případně poškození nebo zničení jiných sbírkových předmětů, s nimiž jsou společně uloženy
b)uchovávání sbírkových předmětů v prostorách, v nichž jsou podle jejich povahy zajištěny odpovídající fyzikální a chemické podmínky, kterými jsou zejména stálá přiměřená teplota vzduchu, stálá přiměřená vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření
c)ochrana sbírkových předmětů před poškozením
d)uchovávání sbírkových předmětů v prostorách zajištěných mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich kombinací, se stanoveným režimem vstupu osob, případně v prostorách pod stálou ostrahou
e)pravidelné ošetřování sbírkových předmětů jako ochrana před působením organismů jako jsou bakterie, houby, plísně a hmyz a před jiným biologickým poškozením, před korozí a dalšími chemickými změnami materiálů
f)zajištění bezpečnosti a ochrany sbírkových předmětů při manipulacích s nimi a při jejich převozech, zapůjčování a zpřístupňování veřejnosti.
(2)
K zajištění opatření podle odstavce 1, rozvoje sbírky, včetně zařazování a vyřazování sbírkových předmětů, a umožnění jejího zpřístupnění veřejnosti podle § 9 odst. 1 písm. f) zákona v konkrétních podmínkách vlastníka sbírky slouží režim zacházení se sbírkou nebo jednotlivými sbírkovými předměty, který vlastník sbírky stanoví podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona a který obsahuje odborné postupy a prováděcí a organizační pokyny, zejména a) depozitární řád, který určí osoby oprávněné pro práci se sbírkami a jednotlivými sbírkovými předměty, stanoví zásady pro preparování, konzervování, restaurování a jiné ošetřování sbírkových předmětů a způsob kontroly stavu bezpečnosti a ochrany sbírky, b) postup při zjištění vlivů prostředí ohrožujících sbírkové předměty nebo při zjištění ohrožení bezpečnosti sbírky, c) postup při zařazování předmětů do sbírky a při vyřazování sbírkových předmětů ze sbírky podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona, d) badatelský řád, který stanoví postup při prezenčním poskytování sbírkových předmětů badatelům, e) postup při předávání sbírkových předmětů k preparaci, konzervování nebo restaurování, f) postup při dočasném přenechání sbírkových předmětů jiné právnické nebo fyzické osobě, g) postup při vyřizování žádostí o povolení vývozu sbírkových předmětů do zahraničí, h) postup při stanovování částí sbírek určených pro každoroční inventarizaci, i) vymezení sbírkových předmětů vyžadujících nebo umožňujících zvláštní způsob zacházení, zejména mimořádná bezpečnostní opatření, uchovávání v mimořádných podmínkách, zákaz zapůjčování nebo vývozu sbírkových předmětů do zahraničí a splnění podmínek pro předvádění jejich vzhledu, popřípadě funkce, j) postup při evakuaci sbírkových předmětů v případě vzniku mimořádné události, včetně určení pořadí při evakuaci a míst pro uložení a zajištění ochrany sbírkových předmětů.
Vedení sbírkové evidence
(1)
Každý sbírkový předmět se eviduje ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky. Sbírková evidence je souborem evidenčních záznamů (dále jen „záznam“) ke každému sbírkovému předmětu podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona, doplněný o počet kusů, jde-li o sbírkový předmět podle odstavce 2. U sbírkových předmětů podle odstavce 2, pokud údaje nejsou pro všechny části sbírkového předmětu shodné, jsou součástí záznamu takového sbírkového předmětu doplňující údaje ke každé části sbírkového předmětu.
(2)
Soubor movitých věcí, včetně preparátů lidských a zvířecích těl nebo jejich částí a kosterních pozůstatků lidských a zvířecích, nebo nemovitých věcí může být evidován jako jeden sbírkový předmět, jde-li o
a)přírodniny jedné systematické skupiny
b)fragmentární archeologický materiál, hromadné nálezy mincí a osteologického materiálu
c)stejné věci jednoho druhu
d)písemnosti a tisky, negativy, fotografie, filmové záznamy, kresby a náčrty vážící se k jednomu tématu či významné osobnosti, nebo
e)věci, které tvoří jeden funkční soubor nebo jsou součástmi jednoho funkčního celku.
(3)
U sbírek čítajících více jak 3 000 věcí movitých nebo více jak 11 věcí nemovitých se vede vždy sbírková evidence dvoustupňová. Prvním stupněm je evidence přírůstků (dále jen „chronologická evidence“), která obsahuje záznamy podle odstavce 1 a vede se zpravidla v knize přírůstkové, druhým stupněm je katalog sbírkových předmětů, vedený zpravidla v knize inventární nebo na zvláštních katalogizačních listech (dále jen „systematická evidence“), který obsahuje rovněž údaje podle odstavce 1 a popřípadě další zpřesňující údaje o sbírkovém předmětu. Záznamy do chronologické evidence se provádějí bezprostředně po rozhodnutí o zařazení sbírkového předmětu do sbírky, záznamy do systematické evidence se provádějí po odborném posouzení sbírkového předmětu, nejpozději do 3 let po vyhotovení záznamu do chronologické evidence. Pro každou oborovou část sbírky označenou v bodě 4 tiskopisu uvedeném jako příloha č. 1 k této vyhlášce jsou záznamy systematické evidence vedeny zvlášť; evidenční čísla tvoří číselnou řadu. Záznamy v chronologické i systematické evidenci se vedou výhradně v listinné podobě a provádějí se ručně nebo tiskem z pomocné evidence vedené v elektronické podobě, systematická evidence může být vedena na více kopiích, které tvoří záložní katalogy. Pro případ zničení nebo ztráty musí být vždy systematická evidence vedena odděleně od evidence chronologické. Knihy, do nichž se provádějí záznamy a zvláštní katalogizační listy, musí být opatřeny razítkem a podpisem odpovědné osoby nebo evidenčním číslem sbírky, pod nímž je vedena v centrální evidenci sbírek (dále jen „centrální evidence“); listy knih musí být průběžně číslovány.
(4)
U sbírek nedosahujících počtu 3 001 věcí movitých nebo 11 věcí nemovitých může být vedena pouze chronologická nebo pouze systematická evidence. Po překročení uvedených počtů se doplní pro všechny sbírkové předměty systematická evidence v případě, že byla vedena pouze chronologická evidence, a to nejpozději do 1 roku. Každý sbírkový předmět zařazený do sbírky nad počet uvedený ve větě první musí být evidován v obou stupních evidence.
(5)
Evidenčním číslem sbírkového předmětu (dále jen „evidenční číslo“) je číslo, které se váže k danému sbírkovému předmětu, je jím sbírkový předmět označen a je uvedeno v záznamu chronologické, popřípadě systematické evidence. U sbírkových předmětů vedených v chronologické evidenci je evidenčním číslem číslo přírůstkové, sestavené z čísla pořadového, lomeného číslem označujícím rok zařazení do sbírky. U sbírkových předmětů vedených i v systematické evidenci je číslem evidenčním číslo inventární, řazené do souvislé číselné řady podle systému odpovídajícímu povaze sbírky nebo její oborové části. Záznamy v chronologické evidenci nelze činit nečitelnými, opravy záznamů se provádějí tak, aby bylo možné zjistit jak obsah opravovaného záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. To platí i pro záznamy v systematické evidenci v případě, kdy se chronologická evidence nevede.
(6)
Evidenční číslo trvale identifikuje sbírkový předmět a připojuje se ke sbírkovému předmětu takovým způsobem, který sbírkový předmět neznehodnocuje, ale nelze jej při běžném zacházení se sbírkovým předmětem snadno odstranit nebo oddělit.
(7)
V žádosti o zápis do centrální evidence podle § 3 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 2 zákona a v žádosti o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona se uvádějí jako čísla evidenční čísla inventární; čísla přírůstková lze uvést pouze v případě, kdy se nevede systematická evidence.
Inventarizace sbírek
(1)
V případě každoroční inventarizace sbírek se určenou částí sbírky rozumí vlastníkem sbírky stanovený počet sbírkových předmětů každé sbírky. Počet sbírkových předmětů každé sbírky určený k inventarizaci v daném kalendářním roce se stanoví tak, aby každá sbírka byla inventarizována v úplnosti nejpozději v průběhu 10 let, u sbírek čítajících více jak 200 000 sbírkových předmětů v průběhu 15 let a u sbírek čítajících více než 500 000 sbírkových předmětů v průběhu 20 let. Výběr se provede podle naléhavosti, dosavadního průběhu inventarizace sbírky v minulých letech, případně formou náhodného souboru vybraného počítačem. Určenou část každé sbírky musí každoročně tvořit nejméně 5 % všech sbírkových předmětů, které sbírku tvoří. První inventarizační období začíná běžet dnem zápisu sbírky do centrální evidence a končí inventarizací všech sbírkových předmětů, které byly k tomuto dni evidovány ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky; prvním dnem měsíce následujícího po dni ukončení inventarizačního období začíná běžet inventarizační období následující.
(2)
V případě mimořádné inventarizace sbírky se určenou částí sbírky rozumí ministerstvem stanovený počet sbírkových předmětů dané sbírky. Mimořádnou inventarizaci lze nařídit v těchto případech
a)pokud došlo k odcizení sbírkových předmětů a je třeba zjistit rozsah škody
b)po přestěhování sbírky do jiných prostor
c)byla-li sbírka poškozena vnějšími vlivy, nebo
d)nebyla-li z jakéhokoliv důvodu v uplynulých 2 kalendářních letech provedena inventarizace podle odstavce 1.
(3)
Provedení inventarizace se zaznamenává v systematické evidenci. V případě, kdy se systematická evidence nevede, zaznamenává se v evidenci chronologické.
(4)
O provedení inventarizace a jejím výsledku se podává ministerstvu oznámení, a to v případě
a)každoroční inventarizace určené části sbírky podle odstavce 1 nejpozději do 28. února následujícího roku
b)mimořádné inventarizace určené části sbírky podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů od jejího ukončení
c)ukončení inventarizace celé sbírky po skončení inventarizačního období podle odstavce 1 nejpozději k poslednímu dni měsíce následujícího po skončení inventarizačního období.
(5)
Oznámení podle odstavce 4 se podává elektronicky nebo v listinné podobě na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Vyřazování sbírkových předmětů ze sbírkové evidence
(1)
Vyřazení sbírkového předmětu ze sbírkové evidence podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona se provádí na základě rozhodnutí vlastníka sbírky a po provedení změny v centrální evidenci ministerstvem podle § 7 odst. 2 zákona. K návrhu na změnu zápisu v centrální evidenci vlastník sbírky přiloží kopii záznamu sbírkového předmětu, který má být vyřazen, a zdůvodnění neupotřebitelnosti, přebytečnosti, výměny nebo okolností ztráty.
(2)
Záznam vztahující se ke sbírkovému předmětu vyřazenému ze sbírkové evidence, uvedený v chronologické, popřípadě systematické evidenci se zřetelně označí slovem „VYŘAZENO“ s odkazem na doklady, zdůvodňující vyřazení ze sbírky, včetně dokladu, jímž byla ministerstvem oznámena změna údajů zapsaných v centrální evidenci. Tento záznam se trvale uchovává.
Vývoz sbírek do zahraničí V případě vydání povolení k vývozu sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů do zahraničí zůstává ministerstvu potvrzená část A tiskopisu, potvrzené části B a C obdrží vlastník sbírky, přičemž potvrzená část C provází sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty.
Vzory tiskopisů
(1)
Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o zápis do centrální evidence podle § 4 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obsahuje-li sbírka, o jejíž zápis do centrální evidence žadatel žádá, více věcí movitých z jednoho oboru, než je uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce, nebo více než 10 věcí nemovitých, označí žadatel tuto skutečnost vždy v bodě 4 žádosti zakroužkováním příslušného oborového označení sbírky a charakteristiku sbírky podle bodu 5 žádosti uvede pro každou takto označenou sbírku v samostatné příloze k žádosti. V případě, že sbírka nedosáhne v jednotlivých oborech počtu věcí movitých dle přílohy č. 4 k této vyhlášce nebo počtu 10 věcí nemovitých, může žadatel postupovat obdobně nebo tuto sbírku označit v bodě 4 žádosti oborovým označením „jiná“.
(2)
Vzor tiskopisu osvědčení o provedeném zápisu sbírky do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem k poskytování odborné pomoci nebo služeb podle § 10 odst. 1 zákona vlastníkům sbírek jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.