Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách)
o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách)
Část 1
VEŘEJNÉ SBÍRKY
(1)
Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí (dále jen „sbírka“). Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.
(2)
Sbírku není možné pořádat k účelu, který je v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých.
(3)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)hrubým výtěžkem sbírky veškeré peněžní příspěvky (dále jen „příspěvek“) získané sbírkou, včetně úroků z vkladů příspěvků na bankovní účet
b)náklady spojenými s konáním sbírky náklady právnické osoby, která sbírku konala, skutečně vynaložené na její technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích listin nebo zajištění sběracích pokladniček (dále jen „pokladnička“) a na propagaci sbírky
c)čistým výtěžkem sbírky částka získaná odečtením nákladů spojených s konáním sbírky od hrubého výtěžku sbírky
d)režijními náklady nepřímé náklady právnické osoby, která sbírku konala, nebo toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, vynaložené k dosažení účelu sbírky, zejména náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby.
Za sbírku se nepovažuje a) shromažďování peněžních prostředků, které konají politické strany nebo politická hnutí, spolky, společnosti, svazy, hnutí, jakož i odborové organizace, registrované podle zvláštních právních předpisů,1) mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů, b) shromažďování peněžních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu,2) k církevním a náboženským účelům, pokud se koná v kostelech, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů, c) shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu, pokud nebylo jako sbírka podle tohoto zákona dobrovolně oznámeno a její konání osvědčeno.
Sbírku lze konat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Sbírku na dobu určitou lze konat nejdéle po dobu 3 let ode dne oznámení sbírky.
(1)
Sbírku může konat obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba (dále jen „právnická osoba“).
(2)
Právnická osoba, nejde-li o obec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, může konat sbírku v případě, že má na území České republiky sídlo, nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku.
(1)
Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu příslušnému podle sídla právnické osoby, v hlavním městě Praze Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „příslušný krajský úřad“). Jsou-li splněny náležitosti oznámení o konání sbírky (dále jen „oznámení“) uvedené v § 5 odst. 1 až 4 a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat podle § 6, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou.
(2)
Uvede-li právnická osoba v oznámení důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž navrhuje zahájit sbírku ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie, anebo záchrana zdraví nebo života osoby, příslušný krajský úřad tyto důvody bez zbytečného odkladu přezkoumá, osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou. Osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou; účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu.
(3)
Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení podle odstavce 2, příslušný krajský úřad o tom písemně vyrozumí právnickou osobu, která hodlá sbírku konat, a dále postupuje podle odstavce 1.
(1)
Právnická osoba v oznámení uvede
a)jde-li o obec, v hlavním městě Praze městskou část nebo kraj, 1. název a sídlo a připojí usnesení příslušného orgánu o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů, 2. jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty této obce, starosty této městské části nebo hejtmana tohoto kraje, popřípadě osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky
b)jde-li o ostatní právnické osoby, 1. název (obchodní firmu), adresu sídla, své identifikační číslo a jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby, 2. jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby, a připojí doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší 90 dnů, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává.
(2)
Právnické osoby dále v oznámení uvedou a) účel sbírky; pokud mají být z čistého výtěžku sbírky hrazeny režijní náklady, uvede se v účelu sbírky také nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být takto použita, b) území, na němž se sbírka bude konat, c) datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou, d) způsob provádění sbírky, e) název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. a), f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. c), g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž prodejní ceně (dále jen „cena“) je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. d) nebo e), h) den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, i) den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v odstavci 2 písm. h).
(3)
K oznámení právnická osoba připojí
a)vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. b)
b)souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním veřejné sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí; Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje použití výtěžku sbírky v zahraničí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a přijatých mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána.
(4)
Právnická osoba, nejde-li o obec, v hlavním městě Praze městskou část nebo kraj, k oznámení dále připojí
a)čestné prohlášení o tom, že nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, 1. u orgánů Finanční správy České republiky, 2. u orgánů Celní správy České republiky, 3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, 4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a 5. obdobné nedoplatky podle bodů 1 až 4 v zahraničí
b)čestné prohlášení o tom, že nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa nebo u ní nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa anebo na ni v posledních 3 letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu
c)čestné prohlášení o tom, zda fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby se v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky.
(5)
Právnická osoba je povinna nejpozději do 10 pracovních dnů oznámit příslušnému krajskému úřadu každou změnu údajů uvedených v oznámení nebo v dokladech, které k němu připojuje, podle odstavců 1 až 4. Změnit a rozšířit způsob provádění sbírky na jiný než uvedený v § 9 odst. 1 lze pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 9 odst. 2.
(6)
Pokud je právnická osoba vyzvána k odstranění nedostatků oznámení, doba, po kterou není výzvě vyhověno, se do lhůty podle § 4 odst. 1 nezapočítává. Neodstraní-li právnická osoba nedostatky oznámení ve lhůtě stanovené ve výzvě, příslušný krajský úřad právnickou osobu písemně vyrozumí, že se oznámením nebude zabývat.
(1)
Právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jejich jménem, musí být bezúhonné.
(2)
Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku) nebo neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(3)
Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena
a)za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo
b)v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činů uvedených v písmeni a), a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody.
(4)
Za účelem prokázání bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu2a) výpis z rejstříku trestů. Žádost o výpis z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1)
Příslušný krajský úřad rozhodne, že sbírku nelze konat, jestliže a) účel oznámené sbírky je v rozporu se zákonem, b) právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné podmínky konání sbírky stanovené tímto zákonem, nebo c) právnická osoba, která konání sbírky oznámila, byla v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t).
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
(4)
Za účelem prokázání skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) si příslušný krajský úřad vyžádá opis z evidence přestupků; žádost se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Nerozhodne-li příslušný krajský úřad, že sbírku nelze konat, platí, že sbírka je zahájena dnem následujícím po dni doručení osvědčení, pokud právnická osoba neuvede v oznámení jako den zahájení sbírky datum pozdější; dříve nesmí být sbírka zahájena ani propagována.
(1)
Sbírka končí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení podle odstavce 3, dnem uvedeným v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. c), nebo dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 21 odst. 1.
(2)
Sbírku může právnická osoba ukončit kdykoliv přede dnem uvedeným v odstavci 1. Tuto skutečnost právnická osoba oznámí příslušnému krajskému úřadu ve lhůtě podle § 5 odst. 5.
(3)
Ukončení sbírky konané na dobu neurčitou právnická osoba písemně oznámí příslušnému krajskému úřadu nejpozději 30 dní před jejím ukončením.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku a ukončila ji podle odstavců 2 a 3, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost s ukončením sbírky způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(5)
Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu její prodloužení s uvedením nového data ukončení sbírky, a to nejpozději poslední den konání sbírky; ustanovení § 2a tím není dotčeno. U sbírek konaných na dobu určitou po dobu delší než 1 rok zároveň právnická osoba doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
(6)
Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu, že tuto sbírku mění na sbírku na dobu neurčitou. Jednalo-li se o sbírku konanou na dobu nejdéle 1 roku, právnická osoba zároveň doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
(1)
Sbírky se konají jedním nebo více z těchto způsobů
a)shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu (§ 23) zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky
b)sběracími listinami
c)pokladničkami
d)prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně
e)prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek
f)dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo
g)složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.
(2)
Příslušný krajský úřad na žádost právnické osoby, která oznámila konání sbírky, rozhodne o možnosti konat sbírku i jiným způsobem než uvedeným v odstavci 1. Příslušný krajský úřad posoudí navrhovaný jiný způsob z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem.
(3)
Pokud právnická osoba hodlá konat sbírku jiným způsobem podle odstavce 2 zároveň s některým ze způsobů uvedených v odstavci 1 a pro tento způsob jí lze konání sbírky osvědčit, příslušný krajský úřad jí sbírku pro způsob konání podle odstavce 1 osvědčí.
(4)
Ustanovení zákona o cenách o nepřiměřeném hospodářském prospěchu3) se na výši částky placené na sbírku při prodeji podle odstavce 1 písm. d) a e) nevztahuje.
(1)
Sběrací listiny musí být postupně očíslovány, vydány jen v jednom originálním vyhotovení a opatřeny otiskem razítka a podpisy statutárních orgánů právnické osoby; musí dále obsahovat
a)název právnické osoby
b)účel sbírky
c)datum a označení příslušného krajského úřadu, kterému byla sbírka oznámena, a datum přijetí oznámení podle § 4 odst. 1
d)území, na němž se sbírka bude konat, a dobu, po kterou se sbírka bude konat
e)jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu fyzické osoby pověřené prováděním sbírky a pořadové číslo jí vydané plné moci (§ 14 odst. 1)
f)sloupec pro vyznačení výšky poskytnutých příspěvků a sloupec pro podpisy přispěvatelů.
(2)
Nejde-li o obec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, musí právnická osoba předložit obecnímu úřadu, v územně členěném statutárním městě úřadu městského obvodu (městské části), v hlavním městě Praze úřadu městské části, (dále jen „obecní úřad“), v jehož územním obvodu se má sbírka konat, sběrací listiny mající náležitosti uvedené v odstavci 1 se žádostí o ověření jejich počtu a náležitostí a zároveň předloží obecnímu úřadu k nahlédnutí originál nebo kopii osvědčení; o ověřeném počtu sběracích listin vydá obecní úřad právnické osobě potvrzení pro účely vyúčtování sbírky.
(3)
Koná-li sbírku sběracími listinami obec nebo v hlavním městě Praze městská část, předloží sběrací listiny podle odstavce 2 příslušnému krajskému úřadu, koná-li sbírku kraj, předloží sběrací listiny Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(4)
Fyzické osoby pověřené prováděním sbírky dbají, aby přispěvatelé v příslušném sloupci sběrací listiny vyznačili poskytnutý příspěvek a podepsali se.
(1)
Provádí-li se sbírka pokladničkami, musí právnická osoba předem oznámit jejich počet a umístění obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu budou pokladničky rozmístěny, nebo oznámit, že pokladničky budou přenosné, a zabezpečit pokladničky proti odcizení. Pokladničky musí právnická osoba dále zabezpečit proti neoprávněnému otevření, a to tak, aby bez porušení tohoto zabezpečení nemohl být jejich obsah vyjmut; takto zabezpečené pokladničky obecní úřad zapečetí.
(2)
Má-li být stejná pokladnička použita ke konání sbírky ve správních obvodech více obecních úřadů, právnická osoba ji viditelně opatří nápisem „putovní pokladnička“; pečetí ji obecní úřad, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo; má-li být použito více putovních pokladniček ke konání jedné sbírky, označují se jednou číselnou řadou pro všechny správní obvody, v nichž mají být použity.
(3)
Otevření pokladničky s uvedením data pracovního dne, místa a hodiny otevření musí právnická osoba oznámit nejméně 3 pracovní dny předem obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu pokladničku umístila. Otevření putovní pokladničky se oznamuje obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo.
(4)
Otevření pokladničky musí být přítomni oprávněný zástupce právnické osoby a 1 zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu. Koná-li sbírku obec, musí být přítomni 3 zástupci obce, z nichž 1 je zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu; jde-li o sbírku kraje, 3 zástupci kraje, z nichž 1 je zaměstnancem kraje zařazeným do krajského úřadu; zástupci si navzájem prokážou svoji totožnost. V zápise o provedeném otevření pokladničky potvrdí svými podpisy výši peněžní částky vyjmuté z pokladničky. Vyhotovený zápis je součástí dokladů předkládaných k provedení kontroly vyúčtování sbírky.
(5)
Koná-li sbírku pokladničkami obec, v hlavním městě Praze městská část nebo kraj na svém území, neoznamuje podle odstavce 1 umístění pokladniček a při jejich otevření nepostupuje podle odstavce 3. O provedeném otevření pokladničky se vyhotoví zápis podle odstavce 4 s uvedením míst, kde byly pokladničky umístěny.
(1)
Provádí-li se sbírka prodejem předmětů, v jejichž ceně je zahrnut příspěvek, vyznačí se na nich zřetelně výše tohoto příspěvku, je-li to možné nebo účelné. Právnická osoba dále vyvěsí v prostoru, kde se takové předměty prodávají, oznámení, v němž je uvedeno, kdo sbírku koná, k jakému účelu, výše příspěvku a kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena.
(2)
Koná-li se sbírka prodejem předmětů, vede právnická osoba o předmětech určených k tomuto prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik předmětů bylo určeno k prodeji, jak byly získány, například nákupem, vlastní výrobou nebo darem, výše nákladů na pořízení předmětů, výše příspěvku za jeden předmět, cena předmětu, kolik předmětů bylo skutečně prodáno, jaký byl celkový objem příspěvků získaných prodejem předmětů a jak bylo naloženo s předměty, které se nepodařilo prodat. Do hrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.
(3)
Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z ceny předmětu.
(1)
Při veřejných kulturních a sportovních vystoupeních nebo jiných všeobecně přístupných akcích pořádaných za účelem získání příspěvku uvede právnická osoba na vstupenkách výši příspěvku a pořadové číslo vstupenky. Dále vyvěsí u vchodu do prostoru, kde se takové vystoupení nebo akce koná, na zřetelně viditelném místě oznámení, v němž je uvedeno, kdo je pořadatelem takového vystoupení nebo akce, kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena, k jakému účelu se koná a kolik vstupenek bylo vytištěno. Tyto údaje uvede právnická osoba na všech veřejných oznámeních o takovém vystoupení nebo akci.
(2)
Koná-li se sbírka prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, vede právnická osoba o vstupenkách určených k prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik vstupenek bylo určeno k prodeji, jaká je výše příspěvku, cena vstupenky, kolik vstupenek bylo skutečně prodáno, celkový objem příspěvků získaný z prodeje vstupenek a jak bylo naloženo se vstupenkami, které nebyly prodány. Do hrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.
(3)
Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z ceny vstupenky.
(1)
Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se na požádání vykáže kopií osvědčení příslušného úřadu, plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu této fyzické osoby a údaje uvedené v § 10 odst. 1 písm.
a)až d); plná moc musí být opatřena pořadovým číslem, podpisy statutárních orgánů právnické osoby a otiskem jejího razítka.
(2)
Prováděním sbírky nelze pověřit fyzickou osobu mladší 15 let a fyzickou osobu, která není plně svéprávná.
(1)
Sbírky prováděné sběracími listinami, prodejem předmětů nebo vstupenek na veřejná kulturní a sportovní vystoupení nebo jiné všeobecně přístupné akce, v jejichž ceně je zahrnut příspěvek, se nesmějí konat v prostředcích veřejné dopravy a prostorách pro cestující; v jiných veřejně přístupných prostorách je možno je konat jen se souhlasem jejich provozovatele nebo majitele.
(2)
Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místa, na kterých nelze konat nebo propagovat sbírku prováděnou prodejem předmětů, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce nebo jiným způsobem podle § 9 odst. 2, pokud se jedná o prodej předmětů nebo služeb v oblasti cestovního ruchu podle zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.
V případě konání sbírky dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení je poskytovatel veřejně dostupné telefonní služby, jejímž prostřednictvím jsou příspěvky získávány, povinen poskytnout právnické osobě konající sbírku informaci o počtu zaslaných zpráv a odpovídající částku poukázaných prostředků v Kč, jestliže o to požádá.
Koná-li se sbírka složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou, účtuje právnická osoba o takovémto vkladu položkově způsobem jednoznačně identifikujícím vazbu vkladu do pokladny na sbírku v souladu s § 23 tohoto zákona.
Při propagaci sbírky právnická osoba uvede i údaj o nejvyšší procentní části čistého výtěžku, která může být použita na úhradu režijních nákladů.
Tatáž právnická osoba nesmí ke stejnému účelu konat několik sbírek souběžně. Konání další sbírky ke stejnému účelu může právnická osoba oznámit příslušnému krajskému úřadu až po ukončení a řádném vyúčtování předchozí sbírky.
(1)
Změnit účel konané sbírky lze pouze v případě, že původní účel sbírky zanikl. Pokud účel sbírky zanikl před jejím zahájením, sbírka se nezahájí. Právnická osoba, která hodlá pokračovat v konání sbírky pro změněný účel, je povinna dosavadní konání sbírky zastavit a tuto skutečnost spolu s oznámením změny účelu sbírky písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu tak, aby oznámení změny účelu sbírky obdržel nejpozději 30 dnů před datem, od kterého právnická osoba hodlá pokračovat v konání sbírky pro změněný účel. V případě, že výtěžku sbírky má být po změně účelu použito v zahraničí, postupuje právnická osoba podle § 5 odst. 3 písm. b).
(2)
Při zjišťování, zda sbírku lze pro změněný účel konat, postupuje příslušný krajský úřad podle § 6.
(3)
Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž nelze sbírku dále pro změněný účel konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení změny účelu sbírky. Je-li v oznámení změny účelu sbírky navrženo z důvodů uvedených v § 4 odst. 2 pokračování v konání sbírky ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí tohoto oznámení, stanoví příslušný krajský úřad v osvědčení den, od něhož bude konání sbírky pokračovat. Pro doručování a zveřejňování osvědčení platí obdobně § 4 odst. 1 a 2.
(4)
Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž sbírku nelze pro změněný účel konat, může být sbírka propagována a v jejím konání pro změněný účel může být pokračováno nejdříve dnem následujícím po dni uvedeném v osvědčení krajského úřadu o oznámení změny účelu sbírky.
(5)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost se změnou účelu sbírky způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(1)
Zanikl-li účel sbírky po jejím zahájení a právnická osoba nemá v úmyslu pokračovat v konání sbírky pro změněný účel, je povinna konání sbírky bez zbytečného odkladu ukončit a tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu. Zároveň právnická osoba oznámí využití dosud nepoužitého čistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku pro jiný účel, pro který lze sbírku podle tohoto zákona konat. Tento výtěžek nebo jeho zbytek může použít pro jiný účel jen se souhlasem příslušného krajského úřadu. Se změnou využití čistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(2)
Obdobně se podle odstavce 1 vět druhé až čtvrté postupuje v případě, že účel sbírky zanikl po jejím ukončení, avšak před použitím čistého výtěžku nebo jeho zbytku.
(3)
Nelze-li v případech podle odstavců 1 a 2 použít čistý výtěžek sbírky nebo jeho zbytek pro účel oznámený právnickou osobou, neboť tento účel je v rozporu se zákonem, rozhodne o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona příslušný krajský úřad a rozhodnutí zveřejní na své úřední desce.
(1)
Příslušný krajský úřad rozhodne po zahájení sbírky, že sbírku nelze konat, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, které jsou v rozporu se zákonem a pro něž není nebo by nebylo možno sbírku konat, nebo jestliže se ukáže, že údaje uvedené v oznámení anebo v dokladech k němu připojených nebyly pravdivé.
(2)
Příslušný krajský úřad rozhodnutím dočasně zastaví konání sbírky, není-li plněna některá z podmínek uvedených v oznámení nebo neplní-li právnická osoba povinnosti stanovené tímto zákonem; nezjedná-li právnická osoba ve lhůtě stanovené rozhodnutím příslušného krajského úřadu nápravu, příslušný krajský úřad dodatečně rozhodne, že sbírku nelze konat.
(3)
Odvolání proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 a 2 nemá odkladný účinek.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s rozhodnutím o tom, že sbírku nelze konat, nebo s rozhodnutím o jejím dočasném zastavení způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí; o způsobu zveřejnění rozhodnutí je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu informovat příslušný krajský úřad.
(1)
O využití příspěvků získaných sbírkou konanou bez oznámení rozhodne příslušný krajský úřad. Příspěvky získané sbírkou mohou být využity k účelu stanovenému právnickou osobou, která sbírku konala bez oznámení, popřípadě k účelu jemu blízkému. Nelze-li čistý výtěžek sbírky takto využít proto, že účel stanovený právnickou osobou, popřípadě účel jemu blízký je v rozporu s účelem, pro který lze podle tohoto zákona sbírku konat, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení čistého výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona.
(2)
O způsobu využití příspěvků získaných sbírkou, o níž bylo dodatečně rozhodnuto, že ji nelze konat, informuje příslušný krajský úřad veřejnost na své úřední desce.
(1)
Právnická osoba je povinna pro každou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky. Povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet se nevztahuje na sbírky konané výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců. Právnická osoba účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.
(2)
Právnická osoba může na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky použít část hrubého výtěžku sbírky, která však nesmí převýšit 5 % z celkového hrubého výtěžku za dobu, po kterou byla sbírka konána.
(3)
Nevyčerpá-li právnická osoba veškeré prostředky určené na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky podle odstavce 2 v období, za něž podává průběžné vyúčtování, je možné takto ušetřené prostředky použít v dalších obdobích, nejdéle však do doby ukončení sbírky. Převádí-li právnická osoba prostředky na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky podle věty první, je povinna při ročním vyúčtování sbírky předložit kumulativní procentuální průměr použitých prostředků za celé období sbírky. Tento průměr nesmí překročit hodnotu 5 % podle odstavce 2.
(4)
Čistý výtěžek sbírky musí právnická osoba nebo ten, v jehož prospěch byla sbírka konána, použít výhradně ke stanovenému účelu sbírky. K úhradě režijních nákladů lze čistý výtěžek sbírky v období, za něž se předkládá vyúčtování, použít nejvýše v rozsahu uvedeném v oznámení sbírky.
(1)
Kontrolu a dozor nad konáním sbírek provádí příslušný krajský úřad. Ten je oprávněn se kdykoliv v průběhu konání sbírky přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy.
(2)
Koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, provádí příslušný krajský úřad každoročně kontrolu průběžného vyúčtování sbírky. Ke kontrole je právnická osoba, která koná sbírku, povinna předložit vyúčtování vždy do 3 měsíců ode dne uvedeného v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. h). Tento den nelze po zveřejnění osvědčení změnit. První průběžné vyúčtování může být zpracováno za dobu delší než kalendářní rok, nejdéle však do 18 měsíců ode dne zahájení sbírky.
(3)
Nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky je právnická osoba povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky uvede výši jejího hrubého výtěžku, nákladů spojených s konáním sbírky a čistého výtěžku sbírky a prokáže, zda a jakým způsobem bylo použito tohoto čistého výtěžku ke stanovenému účelu sbírky a k úhradě jakých režijních nákladů. Zároveň předloží všechny sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním. Nebyl-li v době kontroly vyúčtování využit čistý výtěžek sbírky v plném rozsahu, sdělí příslušný krajský úřad právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho konečného využití. Právnická osoba je povinna v tomto termínu použít zbytek čistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu, předložit příslušnému krajskému úřadu konečné vyúčtování sbírky a prokázat mu, jakým způsobem byl použit zbytek čistého výtěžku sbírky. Pokud není čistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani v termínu uvedeném ve sdělení, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s vyúčtováním sbírky a jejím využitím způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce po schválení vyúčtování příslušným krajským úřadem.
(5)
Povinnost prokázat příslušnému krajskému úřadu, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírky, má na vyžádání příslušného krajského úřadu i ten, v jehož prospěch byla sbírka konána. Zjistí-li příslušný krajský úřad, že poskytnutý čistý výtěžek sbírky nebyl použit v plném rozsahu, vyzve toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, aby ve lhůtě stanovené příslušným krajským úřadem ve výzvě zbývající část čistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu použil. Pokud není čistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani ve lhůtě uvedené ve výzvě, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit tomu, v jehož prospěch byla sbírka konána, odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
Na čistý výtěžek sbírky, který nebyl dosud použit pro účel, pro nějž je nebo byla sbírka konána, nelze vést exekuci a výkon rozhodnutí, s výjimkou exekuce a výkonu rozhodnutí na rozhodnutí vydaná podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 3 a 5.
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, v jejíž prospěch byla sbírka konána, se dopustí přestupku tím, že
a)v rozporu s § 23 odst. 4 nevyužije výtěžek sbírky, který obdržela, ke stanovenému účelu sbírky, nebo
b)v rozporu s § 24 odst. 5 neprokáže, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírky.
(2)
Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 14 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu až do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)koná sbírku bez oznámení podle § 4 odst. 1
b)nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 5 nebo § 8 odst. 3 a 5
c)zahájí propagaci nebo konání sbírky v rozporu s § 7
d)pokračuje v provádění sbírky po dni, kterým sbírka končí podle § 8 odst. 1
e)nepředloží sběrací listiny k ověření jejich počtu a náležitostí podle § 10 odst. 2 nebo v rozporu s § 10 odst. 4 nezajistí, aby fyzické osoby jako přispěvatelé ve sběrací listině vyznačily poskytnutý příspěvek a podepsaly se
f)nesplní při konání sbírky pokladničkami některou z povinností podle § 11
g)nesplní při konání sbírky prodejem předmětů některou z povinností podle § 12 odst. 1 a 2
h)nesplní při konání sbírky prodejem vstupenek některou z povinností podle § 13 odst. 1 a 2
i)pověří prováděním sbírky fyzickou osobu v rozporu s § 14 odst. 2
j)koná sbírku sběracími listinami nebo prodejem předmětů nebo vstupenek v rozporu s § 15
k)v rozporu s § 17 neuvede při propagaci sbírky údaj o maximální procentní části čistého výtěžku, ze které mohou být hrazeny režijní náklady
l)pokračuje v konání sbírky po změně jejího účelu v rozporu s § 19 odst. 1, 4 nebo 5
m)nesplní některou z povinností podle § 20 odst. 1 v případech, kdy nepokračuje v konání sbírky po zániku jejího účelu
n)koná sbírku přesto, že podle § 21 odst. 1 nebo 2 bylo rozhodnuto o tom, že sbírku konat nelze, nebo o tom, že její konání je dočasně zastaveno
o)v rozporu s § 21 odst. 4 nezveřejní rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat, nebo o tom, že konání sbírky je dočasně zastaveno, anebo o způsobu zveřejnění těchto rozhodnutí neinformuje příslušný krajský úřad
p)využije příspěvky získané sbírkou, konanou bez oznámení, v rozporu s rozhodnutím podle § 22 odst. 1
q)v rozporu s § 23 odst. 1 nezřídí pro sbírku zvláštní bankovní účet, nebo na tento účet nepřevede hrubý výtěžek sbírky anebo neúčtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky
r)v rozporu s § 23 odst. 2 použije na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky více jak 5 % hrubého výtěžku sbírky
s)využije čistý výtěžek sbírky v rozporu s § 23 odst. 4
t)nesplní některou z povinností při vyúčtování sbírky podle § 24.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) a j), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), h), i) nebo k), c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), m) nebo o), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), l), n), p), q), r), s) nebo t).
(3)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t) se zapisuje do evidence přestupků.
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný krajský úřad, v případě konání sbírky bez oznámení ten krajský úřad, který by byl příslušný podle § 4 odst. 1. Je-li právnickou osobou kraj nebo hlavní město Praha, přestupky projednává ministerstvo.
(1)
Koná-li sbírku kraj nebo hlavní město Praha, plní úkoly příslušného krajského úřadu ministerstvo.
(2)
Ministerstvo vede centrální evidenci sbírek. Příslušné krajské úřady oznamují ministerstvu všechny právnické osoby konající sbírku, účel a způsob konání sbírky, název banky a číslo bankovního účtu, na kterém jsou příspěvky shromažďovány, a to ve lhůtě do 14 dnů od zahájení konání sbírky. Ve stejné lhůtě oznamují příslušné krajské úřady ministerstvu všechna rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat podle § 21 odst. 1, nebo o jejím dočasném zastavení podle § 21 odst. 2 anebo o změně účelu sbírky podle § 19.
(3)
Ministerstvo zpřístupní aktuální informace z centrální evidence sbírek na svých internetových stránkách do 14 dnů ode dne přijetí oznámení příslušného krajského úřadu podle odstavce 2.
Výkon působnosti podle tohoto zákona obecními úřady a krajskými úřady náleží do přenesené působnosti příslušných územních samosprávných celků.
(1)
Správní řízení o povolení sbírky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Za den oznámení sbírky se považuje den, kterým tento zákon nabyl účinnosti.
(2)
Sbírky povolené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a konané i po tomto dni se považují za sbírky podle tohoto zákona, nejpozději však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pro sbírky povolené a ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy.
Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 202/1990 Sb.
Část 2
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb., se čl. III zrušuje.
Část 4
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 7a větě první se slovo „pouze“ zrušuje a za slova „až c)“ se vkládají slova „včetně úroků na běžném účtu, které podle podmínek banky jsou určeny k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g)]“. 2. V § 8 odst. 1 písm. g) větě první se za slovo „účtech“ vkládají slova „s výjimkou podle § 7a“. 3. V § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8 se za slovem „obcím“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „právnickým osobám se sídlem na území České republiky“ se vkládají slova „, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to“. Poznámka pod čarou č. 14e) zní: 4. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8.“. 5. V § 38l odst. 1 písmeno g) zní: „g) potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky14e) o jeho výši a účelu podle § 15 odst. 8,“. 6. V § 38n odst. 2 se na konci věty první doplňují tato slova: „, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce“.
Přechodná ustanovení U poplatníků uvedených v § 17 odst. 3, u kterých byl konkurs prohlášen do 31. prosince 2000 a nebyl do tohoto data zrušen, jsou příjmy plynoucí ze zpeněžování konkursní podstaty uskutečněné do 31. prosince 2000 osvobozeny od daně. Při stanovení základu daně za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001, se vychází z hospodářského výsledku vykázaného za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001. Daňová povinnost se stanoví a daňové přiznání podává za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001.
Část 5
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2001.