Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) požární bezpečností - souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření, b) požární technikou - zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla, c) věcnými prostředky požární ochrany - prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky, d) požárně bezpečnostním zařízením - systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení, e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení - požární technika, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem,1) věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky, f) normativním požadavkem - konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje-li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu,2) g) hořlavou látkou - látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet, h) požárním nebezpečím - pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, i) požárně technickou charakteristikou - vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností anebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související, j) technicko bezpečnostním parametrem - požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za bezpečnou, k) průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod., l) veřejností - osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech a nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu3) k jejím provozovatelům, nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány ani provozovateli těchto činností, m) požárem - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy, n) ohlašovnou požárů - místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.
Část 2
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Oddíl 1
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
Základní požadavky
(1)
Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby,4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem nebo dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem (dále jen „neautorizovaná dokumentace“) a je ověřena stavebním úřadem, popřípadě dokumentace pro provádění stavby (dále jen „prováděcí dokumentace“) podle zvláštního právního předpisu5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6)
(2)
Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).
(3)
Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a)hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)
b)osobní ochranné prostředky
c)prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky)
d)prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou
e)prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek
f)požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky
g)spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek
h)hasiva a příměsi do hasiv
i)požární příslušenství
j)přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).
(4)
Druhy požárně bezpečnostních zařízení7) se rozumí
a)zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení)
b)zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy)
c)zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře)
d)zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení)
e)zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí)
f)zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky)
g)náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů, vypínací prvek Central stop a Total stop
h)zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.
(5)
V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň
a)na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b)na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
c)pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).
(6)
V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
Umístění hasicích přístrojů
(1)
Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.
(2)
Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka9) umístěná na viditelném místě.
(3)
Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.
(4)
Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.
(5)
V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů1) a kontejnerů.
(2)
Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují
a)hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)
b)dýchací přístroje
c)prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky)
d)prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami
e)ochranné oděvy pro práci ve vodě
f)hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv
g)požární hadice, proudnice a armatury
h)motorové stříkačky.
(3)
Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen „vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení“) se považují
a)elektrická požární signalizace
b)zařízení dálkového přenosu
c)zařízení pro detekci hořlavých plynů a par
d)stabilní a polostabilní hasicí zařízení
e)automatické protivýbuchové zařízení
f)zařízení pro odvod kouře a tepla
g)požární klapky
h)požární a evakuační výtahy.
Projektování požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavků.10) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.
(2)
V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.
(3)
U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen „výrobce“) těchto zařízení.
(4)
Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.
(5)
Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení podle odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního právního předpisu.11) V případě, že je projektován konkrétní typ vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, musí být splněny i požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(6)
Při předložení prováděcí dokumentace12) musí být splněny požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(7)
V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby i při zpracování prováděcí dokumentace podle odstavce 6.
Montáž požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace nebo ověřené neautorizované dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.
(2)
Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně.
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.
(2)
Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace, ověřené neautorizované dokumentace nebo prováděcí dokumentace.
(3)
Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
(4)
Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace, ověřená neautorizovaná dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. U objektu uvedeného v příloze č. 6 a za podmínek stanovených touto přílohou se provádí kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za 20 měsíců, pokud výrobce nestanoví lhůtu kratší.
(5)
Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
(6)
Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.
(7)
Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu14) (hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární bezpečnost stavby.15)
(8)
Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje
a)údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby
b)adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a)
c)umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení
d)výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení
e)datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti
f)písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
Elektrická požární signalizace
(1)
U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to
a)jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení
b)jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá, pokud v ověřené projektové dokumentaci, ověřené neautorizované dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
(2)
Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.
(3)
Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.
Hasicí přístroje
(1)
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2)
Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo ověřená neautorizovaná dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.
(3)
Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.
(4)
Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
(5)
Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů
a)vodních a pěnových jednou za 3 roky
b)ostatních jednou za 5 let.
(6)
Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
(7)
Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(8)
Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje
a)údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby
b)adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a)
c)umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje
d)datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje
e)písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9)
Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj
a)vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b)ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
c)starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let. Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
Společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů
(1)
Při projektování, popřípadě zpracování prováděcí dokumentace a montáži vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.
(2)
Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písemně potvrdí.
(3)
Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce 1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.
(4)
Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro jejich projektování a montáž požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5)
Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu16) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
Oddíl 2
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce
(1)
Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.
(2)
K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a)bylo zřetelně označeno tísňové číslo (telefonní číslo ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice
b)byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňové komunikace
c)byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů
d)bylo provedeno označení17) a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů
e)byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou
f)byla označena9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.
(3)
K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a)byly označeny9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa
b)byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce
c)chráněné únikové cesty18) a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.19)
Oddíl 3
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
Způsob provádění pravidelných kontrol
(1)
Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen „preventivní požární prohlídky“).
(2)
Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.
(3)
Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen „požární závady“). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.
(4)
Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.
(5)
V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.
(6)
Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.
(7)
Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených opatření.
(8)
Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).
Lhůty preventivních požárních prohlídek
(1)
Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí v následujících lhůtách
a)v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 zákona)
b)v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně jednou za 6 měsíců
c)v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně jednou za rok.
(2)
Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).
Oddíl 4
POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
Postup při poskytování určených výrobků
(1)
Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby poskytují orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru (§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.
(2)
Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek podle odstavce 1 vyhotovuje orgán státního požárního dozoru potvrzení („Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku“), jehož stejnopis předávající osoba obdrží.
(3)
Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje označení události, místa, objektu, datum a čas odebrání výrobku nebo vzorku, jeho popis, jakož i údaje o předávající osobě včetně jejího vyjádření, údaje o přebírající osobě a podpisy těchto osob.
Oddíl 5
ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ
Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím
(1)
Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen „místa“), kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona).
(2)
V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce 1, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí
a)vyskytující se možné zdroje zapálení
b)požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku
c)základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3)
Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se vždy
a)vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti
b)určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek
c)stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy)
d)určí způsob zabezpečení volných únikových cest
e)stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například 1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu, 2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo materiálů (dále jen „množství látek“), 3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů
f)stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení provozu (dále jen „doba sníženého provozu“) a v mimopracovní době
g)vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených touto vyhláškou
h)určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.
(4)
Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27.
(5)
Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky.20)
(6)
V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.
Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím
(1)
Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím (dále jen „posouzení požárního nebezpečí“) se postupuje obdobně podle § 15 odst. 1 až 3, přičemž se klade zvláštní důraz na případné kumulativní účinky požárního nebezpečí.
(2)
Způsob posuzování požárního nebezpečí stanovený touto vyhláškou se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového posouzení požárního nebezpečí, popřípadě na odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 zákona). Podmínky a způsob předkládání této dokumentace ke schválení orgánu státního požárního dozoru jsou upraveny v § 40 odst. 7 a 8.
(3)
Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků vždy obsahuje
a)popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená projektová dokumentace, ověřená neautorizovaná dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů
b)zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení, uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné pro stanovení preventivních opatření
c)vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují, se postupuje obdobně podle § 17 odst. 4 a 6
d)zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojů energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.)
e)zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec; při tom se postupuje následujícím způsobem: 1. stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho šíření, a vyhodnocení těchto míst z hlediska určení nejsložitější varianty požáru, 2. posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu, 3. určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se skutečným stavem, 4. stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější varianty požáru, potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy
f)popis možných následků požáru, kde se uvedou rozumně předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných technických zařízení.
(4)
Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení závažných havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se specifikují v návrzích na opatření.
(5)
Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění vycházejí z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 3 a 4. Opatření jsou
a)organizačního charakteru - například stanovení organizační struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany, způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení, není-li tato stanovena výrobcem, zpracování a kontrola dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době
b)technického charakteru - například zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů, technických a technologických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárů, označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními, výstražnými a bezpečnostními značkami9) nebo tabulkami, způsob manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami
c)jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení jeho organizační struktury, specifikace materiálního a technického vybavení, vícestupňové systémy požárně bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).
(6)
Skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. e) k účinné likvidaci požáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů (§ 34). V takovém případě dokumentace zdolávání požárů tvoří nedílnou součást posouzení požárního nebezpečí.
Způsob určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím
(1)
Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnosti a posouzení požárního nebezpečí se při určování množství látek vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku,21) které je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona, postupuje následujícím způsobem: a) množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá a které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí, (dále jen „jeden prostor“), se sčítají, b) v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se tento objekt za jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně nesčítají, c) do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru, d) v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v písmenech a), b) a c), sčítají, e) provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí silničních a kolejových vozidel, se do množství látek nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej). Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.22)
(2)
Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se vychází z kapacity, která je uvedena v ověřené projektové dokumentaci ověřené neautorizované dokumentaci, popřípadě prováděcí dokumentaci nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud v ověřené projektové dokumentaci, v ověřené neautorizované dokumentaci, popřípadě prováděcí dokumentaci nebo v průvodní dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek, které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou vyskytovat.
(3)
Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou pro výbuch s následným požárem (dále jen „nebezpečná koncentrace“), přesahuje-li technicko bezpečnostní parametry stanovené v průvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti23) pro hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.
(4)
Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace, ověřené neautorizované dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace (např. trvalá pracovní místa).19) Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací, ověřenou neautorizovanou dokumentací, popřípadě prováděcí dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.
(5)
Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.
(6)
Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se postupuje obdobně podle odstavce 4. Za podzemní prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního terénu.
(7)
Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
a)stavbou pro shromažďování většího počtu osob – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2
b)stavbou pro obchod – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2
c)stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče
d)stavbou ubytovacího zařízení – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.
Složité podmínky pro zásah Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob), b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším), c) za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu,24) d) v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky, e) v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty, f) ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty, g) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod.
Hodnoty nahodilého požárního zatížení
(1)
Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.
(2)
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro některé provozované činnosti v příloze č. 2 uvedena jako samostatná položka, použije se hodnota nahodilého požárního zatížení provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.
Oddíl 6
OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení
(1)
Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „komise“) se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“), popřípadě z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, nejméně 3, přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo, vykonává funkci předsedy.
(2)
Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „zkouška“) podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky komise vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.
(3)
Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu tematických okruhů uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této vyhlášky, která obsahuje zkušební témata.
(4)
Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.
(5)
Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný test a ústní přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými okruhy podle odstavce 3.
(6)
Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než 60 minut. Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení písemného testu je předpokladem pro konání ústního přezkoušení. Při ústním přezkoušení uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických okruhů uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou přípravu odpovědí činí nejvýše 15 minut. Ústní přezkoušení netrvá déle než 30 minut, přičemž komise může klást doplňující otázky, na které uchazeč odpovídá bez přípravy.
(7)
Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně alespoň na 90 % v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“ a postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“.
(8)
Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné znalosti včetně jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví správně na zkušební otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“.
(9)
Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“ z písemného testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška hodnocena klasifikačním stupněm „prospěl“. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“ a v případě opakování zkoušky opakuje jak písemný test, tak ústní přezkoušení. Totéž platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky vyloučen.
(10)
Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně bezprostředně po vyhodnocení výsledků.
(11)
Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované zkoušce, která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze konat nejvýše třikrát v kalendářním roce.
(12)
Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona), se může podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti
(1)
Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné číslo uchazeče, katalogové číslo osvědčení, označení odborné způsobilosti, datum vydání osvědčení, úřední razítko ministerstva a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance ministerstva. Vzory osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této vyhlášky.
(2)
Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává ministerstvo osvědčení na základě jejich žádosti doplněné prokazatelným dokladem o ukončení studia.
(3)
Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.
(4)
Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu státního požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu, jakož i další podklady, jejichž součástí je popis závažných nedostatků, pro které orgán státního požárního dozoru návrh na odejmutí osvědčení předkládá.
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně způsobilých osob a techniků požární ochrany
(1)
Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti je stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby a zvlášť pro techniky požární ochrany. Způsob zajištění odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti není předepsán, přičemž se připouští i individuální příprava.
(2)
Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její rozsah je stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky.
(3)
Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří
a)předpisy o požární ochraně
b)požární bezpečnost staveb a technologií
c)posuzování požárního nebezpečí
d)základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
e)fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření
f)základy taktiky hašení požárů.
(4)
Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona tvoří
a)předpisy o požární ochraně
b)dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti)
c)základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
d)základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
Školení zaměstnanců o požární ochraně
(1)
Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen „školení zaměstnanců“) obsahuje seznámení
a)s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně
b)s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance
c)s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti
d)se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru
e)se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době
f)s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti
g)s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.
(2)
Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.
(3)
Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.
(4)
Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(5)
Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, se školení o požární ochraně zabezpečuje v rozsahu školení zaměstnanců.
(6)
Školení o požární ochraně pro osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s těmito činnostmi přicházejí do styku, se zabezpečuje v nezbytném rozsahu a způsobem stanoveným provozovatelem těchto činností v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek
(1)
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (dále jen „odborná příprava preventivních požárních hlídek“) se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2)
U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.
(3)
Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru.
(4)
Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.
(5)
Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
Odborná příprava preventistů požární ochrany
(1)
Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(2)
Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).
Stanovení rozsahu a obsahu školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1)
Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
(2)
Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
Oddíl 7
DRUHY, OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
Druhy dokumentace požární ochrany
(1)
Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární ochrany tvoří
a)dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím
b)posouzení požárního nebezpečí
c)stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
d)požární řád
e)požární poplachové směrnice
f)požární evakuační plán
g)dokumentace zdolávání požárů
h)řád ohlašovny požárů
i)tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
j)dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
k)požární kniha
l)dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky.29)
(2)
Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů, například požárně bezpečnostní řešení,4) bezpečnostní dokumentace,24) bezpečnostní listy,30) jakož i doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných činnostech.
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (dále jen „začlenění“) obsahuje a) označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato činnost provozována, b) uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění, c) přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a), d) prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o začlenění.
Posouzení požárního nebezpečí
(1)
Součástí posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku je
a)údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečím a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce
b)určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují, s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp., kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím účinnosti této právní úpravy
c)jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí, je-li zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se na zpracování posouzení požárního nebezpečí podílí 2 a více zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční sestavení dokumentu jako celku
d)rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle postupu uvedeného v § 16 této vyhlášky
e)přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje a obsah dokumentu.
(2)
V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím současně jiným právním předpisem24) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů a tyto obsahují i hodnocení požárního nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídající způsobem zpracování požadavkům § 6a zákona a rozsahem této vyhlášce, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za posouzení požárního nebezpečí podle zákona.
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
(1)
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.
(2)
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například
a)příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou
b)stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud tato není stanovena zvláštním právním předpisem16) a osob pověřených prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požáru,31)
c)vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení
d)určení systému provádění preventivních požárních prohlídek, jejich rozsahu, popřípadě lhůt a způsobu vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách
e)stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu a s ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo dokumentace zdolávání požárů, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak
f)zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době
g)určení ohlašoven požárů
h)doklady o dodavatelském způsobu zabezpečování některých povinností na úseku požární ochrany.
Požární řád
(1)
Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2)
Požární řád obsahuje
a)stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti
b)požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření
c)nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti
d)stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem
e)vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti
f)stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest
g)jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.
(3)
Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(4)
Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu.31)
(5)
Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.
(6)
V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí být některé údaje podle odstavce 1 v požárním řádu uvedeny. V takovém případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh dokumentace požární ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.
Požární poplachové směrnice
(1)
Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru.
(2)
Požární poplachové směrnice obsahují
a)postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru
b)způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku
c)postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru)
d)telefonní číslo ohlašovny požárů
e)tísňová čísla
f)telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.
(3)
Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.
(4)
Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(5)
Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti.
Požární evakuační plán
(1)
Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.
(2)
Požární evakuační plán obsahuje
a)určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena
b)určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna
c)určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob
d)způsob zajištění první pomoci postiženým osobám
e)určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení
f)grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.
(3)
Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.
(4)
Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje formou cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených v § 32 odst. 4 a 5.
(5)
Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení podle odstavce 3. Ve stavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest.
Dokumentace zdolávání požárů
(1)
Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen „operativní plán“) a operativní karta zdolávání požáru (dále jen „operativní karta“), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.
(2)
Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím.
(3)
Operativní plán tvoří
a)základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy
b)vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje 1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií, technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů, popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany, 2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku. Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
(4)
Operativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartu tvoří
a)textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy
b)grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.
(5)
Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požárů uložena u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.
(6)
Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu státního požárního dozoru.
(7)
Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli dokumentace zdolávání požárů k nahlédnutí dokumentaci podle odstavce 6 a v případě potřeby také další odbornou pomoc.
Řád ohlašovny požárů
(1)
V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30) zřizuje ohlašovnu požárů, vydává k zajištění jejího provozu řád ohlašovny požárů.
(2)
Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje
a)povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně bezpečnostních zařízení apod.)
b)seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců apod.)
c)způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje
d)způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob
e)náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení.
(3)
Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.
Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1)
Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 tvoří tematický plán a časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a zákona.
(2)
Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň odborné přípravy, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání odborné přípravy, seznam zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a seznam preventistů požární ochrany s podpisy těch, kteří se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení odborné přípravy podle § 16a zákona.
(3)
Podpis osoby, která školení provedla, proškolené osoby podle odstavce 1 a osoby, která se zúčastnila odborné přípravy podle odstavce 2, se nevyžaduje v případě, že je záznam o provedeném školení, případně odborné přípravy vyhotoven v elektronickém systému, který zabezpečuje, že záznamy jsou prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, přičemž jejich součástí je průkazná informace o účasti jak školitele, tak proškolených osob.
Požární kniha
(1)
Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5, odborné přípravě preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých požárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (např. § 30).
(2)
Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je platným dokladem podle § 7 odst. 3, není-li touto vyhláškou nebo průvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.
Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností
(1)
Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců.
(2)
Za doklady podle odstavce 1 se považují
a)zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna16) činnosti uvedené v odstavci 1 provádět
b)záznamy o provedené údržbě nebo opravách
c)návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností
d)doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.)
e)doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovených zvláštními právními předpisy,31)
f)požárně technické charakteristiky látek podle § 39, popřípadě technicko bezpečnostní parametry.
Požárně technické charakteristiky
(1)
Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech je rozhodující
a)jejich množství
b)způsob uložení a manipulace
c)fyzikální stav a jeho případné změny
d)tepelný režim
e)reaktivita
f)způsob balení
g)objemy obalů a podobně.
(2)
Podle druhu a stavu látek určených podle odstavce 1 se ke stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně technické charakteristiky včetně technicko bezpečnostních parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti, bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost, vlastnosti produktů hoření.
(3)
Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně technicko bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např. normativní požadavky).
Způsob vedení dokumentace požární ochrany
(1)
Není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany podle § 27 odst. 1 odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.
(2)
Součástí dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele, popřípadě osoby, která dokumentaci vede.
(3)
Dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 odst. 1 písm. a) až i) schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje.
(4)
Kontrola dokumentace požární ochrany uvedené v § 27 odst. 1 písm.
a)až i), včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah.
(5)
Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické postupy). Jsou-li v takovém případě splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3, považují se tyto části jiné organizační nebo provozní dokumentace za příslušné druhy dokumentace požární ochrany.
(6)
Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnosti nejsou stanoveny jiným právním předpisem,31) určí se druhy a způsob zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti podle § 15 (např. pokyny pro činnost preventivní požární hlídky).
(7)
Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.
(8)
Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního požárního dozoru schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které je součástí posuzované dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona), se předkládají ve 2 vyhotoveních.
(9)
Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem.
(10)
Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru.
Oddíl 8
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ
Požárně bezpečnostní řešení
(1)
Požárně bezpečnostní řešení obsahuje
a)textovou část
b)výkresovou část.
(2)
Součástí požárně bezpečnostního řešení je v případě prokázání splnění požadavků technických podmínek požární ochrany
a)výpočtem část výpočtová
b)aplikací postupu odlišného od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany (dále jen „odlišný postup“) část speciální, která obsahuje 1. stanovení rozsahu, v jakém je odlišný postup aplikován, 2. uvedení metod a okrajových podmínek, použitého softwaru, nebo jiných specializovaných nástrojů, vstupních dat a podmínek použitých pro prokázání splnění technických podmínek požární bezpečnosti stavby.
(3)
Textová část požárně bezpečnostního řešení obsahuje
a)seznam podkladů použitých pro zpracování, včetně jejich identifikace
b)uvedení kategorie stavby z pohledu požární bezpečnosti včetně určujících kritérií a charakteristik pro zařazení stavby do kategorie podle vyhlášky č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva
c)popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, počtu nadzemních a podzemních podlaží, celkové výšky stavby, zastavěné plochy, účelu užívání a umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě
d)s přihlédnutím ke stavebnímu řešení návrh koncepce požární bezpečnosti, zhodnocený podle souboru norem požární bezpečnosti při stanovení 1. požární výšky stavby, 2. počtu osob ve stavbě, 3. konstrukčního systému stavby, 4. způsobu využití stavby, 5. použitých předpisů a norem.
(4)
Textová část požárně bezpečnostního řešení u dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací, nebo dokumentace pro rámcové povolení32), nad rámec požadavků odstavce 3 obsahuje a) popis a stanovení požadavku na technologie a provoz, včetně uvedení limitního množství nebezpečných látek, b) návrh rozdělení stavby do požárních úseků, včetně jejich označení podle české technické normy ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví – Výkresy požární bezpečnosti staveb, stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti, c) stanovení požadavků na stavební konstrukce a požární uzávěry z hlediska požární odolnosti, třídy reakce na oheň, odkapávání a odpadávání v podmínkách požáru, nebo jiných z hlediska požární bezpečnosti nezbytných požadavků, d) návrh koncepce únikové nebo evakuační cesty, požadavky na její typ, provedení a stanovení kapacity hlediska počtu osob nebo zvířat, pro které je určena, e) možnost provedení požárního zásahu v rozsahu popisu a zhodnocení 1. přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, 2. požadavku na zřízení zásahové cesty, 3. způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně umístění vnějšího odběrního místa, popřípadě stanovení požadavku na zabezpečení jiného hasebního prostředku u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku, 4. umístění napojovacího bodu požární techniky na samočinné stabilní hasicí zařízení a nezavodněné požární potrubí, 5. umístění stavby a nástupní plochy mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodičem bez izolace pro možné provedení bezpečného zásahu, 6. zdroje napájení elektrické energie, způsobu bezpečného vypínání elektrické energie v případě požáru, včetně systému vypínání výroben elektřiny a úložiště elektrické energie, f) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, vymezení požárně nebezpečného prostoru, a ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům vzájemné zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, g) popis a stanovení požadavku na zabezpečení stavby požárně bezpečnostním zařízením a vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, stanovení podmínek a návrh způsobu jeho umístění a instalace do stavby a způsob napájení, h) návrh požárně bezpečnostního zařízení podle písmene g) obsahuje způsob a důvod vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením, určení jeho druhu, popřípadě vzájemných vazeb, a vazeb na jiná technická zařízení, i) návrh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení podle písmene g) nad rámec požadavků uvedených v písmenu h) obsahuje 1. vymezení chráněného prostoru, určení technického a funkčního požadavku na provedení vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, 2. stanovení požadavku na umístění hlavního řídicího, ovládacího a informačního prvku, 3. stanovení požadavku na obsah prováděcí dokumentace. Požárně bezpečnostní řešení v případě souběhu dvou a více vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení obsahuje požární scénář, který zohlední jejich vzájemné vazby.
(5)
Textová část požárně bezpečnostního řešení v rámci prováděcí dokumentace, požárně bezpečnostního řešení ke změně v užívání stavby a požárně bezpečnostního řešení ke změně dokončené stavby nad rámec požadavků odstavce 3 obsahuje a) popis technologie a provozu, včetně uvedení navrhovaného množství nebezpečných látek, b) rozdělení stavby do požárních úseků, včetně jejich označení podle české technické normy ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví – Výkresy požární bezpečnosti staveb, stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků, c) popis a zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti, včetně zhodnocení případného opatření zvyšujícího požární odolnost stavební konstrukce, popis a zhodnocení navržených stavebních výrobků a stavebních konstrukcí z pohledu třídy reakce na oheň, odkapávání a odpadávání v podmínkách požáru, nebo jiných z hlediska požární bezpečnosti nezbytných požadavků, d) popis a zhodnocení způsobu evakuace osob, zvířat a popřípadě majetku, stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, e) možnost provedení požárního zásahu v rozsahu popisu a zhodnocení 1. přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, 2. vnitřní a vnější zásahové cesty a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a dalších záchranných prací, 3. způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně způsobu umístění vnitřního a vnějšího odběrního místa, popřípadě zhodnocení způsobu zabezpečení jiného hasebního prostředku u stavby, kde nelze použít vodu jako hasební látku, 4. umístění napojovacího bodu požární techniky na samočinné stabilní hasicí zařízení a nezavodněné požární potrubí, 5. umístění stavby a nástupní plochy mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodičem bez izolace pro možné provedení bezpečného zásahu, 6. zdroje napájení elektrické energie, způsobu bezpečného vypínání elektrické energie v případě požáru, včetně systému vypínání výroben elektřiny a úložiště elektrické energie, f) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, vymezení požárně nebezpečného prostoru, a ve vztahu k jednotlivým požárním úsekům téhož objektu, okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům vzájemné zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, g) popis a zhodnocení požadavku na zabezpečení stavby požárně bezpečnostním zařízením a vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, stanovení podmínek a návrh způsobu jeho umístění a instalace do stavby a způsob napájení, h) návrh požárně bezpečnostního zařízení podle písmene g) obsahuje způsob a důvod vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením, určení jeho druhu, popřípadě vzájemných vazeb, a vazeb na jiná technická zařízení, i) návrh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení podle písmene g) nad rámec požadavků uvedených v písmenu h) obsahuje další požadavky uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce. Požárně bezpečnostní řešení v případě souběhu dvou a více vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení obsahuje požární scénář, který zohlední jejich vzájemné vazby a ovlivnění, j) popis a zhodnocení navrženého technického zařízení stavby, popřípadě technologického zařízení z hlediska požadavku požární bezpečnosti, k) zhodnocení navrženého elektrického zařízení, včetně zhodnocení všech zdrojů napájení elektrické energie, kabelových tras a zhodnocení způsobu vypínání elektrické energie v případě požáru, l) stanovení počtu a druhů hasicích přístrojů, popřípadě dalšího věcného prostředku požární ochrany a stanovení požadavku na jeho umístění, m) rozsah a způsob rozmístění výstražné a bezpečnostní značky a tabulky42), včetně vyhodnocení nutnosti označení místa, na kterém se nachází věcný prostředek požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.
(6)
Výkresová část požárně bezpečnostního řešení je zpracována v rozsahu a podrobnosti podle české technické normy ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví – Výkresy požární bezpečnosti staveb a obsahuje
a)grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti
b)požadovanou požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru včetně funkčního vybavení
c)vyznačení směru úniku, východu na volné prostranství a celkového počtu osob, které tento východ užívají
d)umístění požárního a evakuačního výtahu
e)vyznačení prostoru chráněného elektrickou požární signalizací, zařízením pro detekci hořlavých plynů a par, automatickým protivýbuchovým zařízením, zařízením pro odvod kouře a tepla, stabilním, polostabilním a doplňkovým hasicím zařízením, a lokálním hasicím zařízením
f)umístění vnitřního a vnějšího odběrního místa požární vody
g)vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedního objektu, přístupové komunikace, nástupní plochy pro požární techniku a zásahové cesty, včetně napojovacího bodu požární techniky na samočinné stabilní hasicí zařízení, nebo na nezavodněné požární potrubí.
(7)
Výkresová část požárně bezpečnostního řešení v rámci dokumentace podle odstavce 5 nad rámec požadavků odstavce 6 obsahuje
a)umístění hlavního vypínače elektrické energie, vypínacího prvku Central stop a Total stop
b)směr úniku osob z požárního úseku a počet osob připadající na únikovou cestu
c)umístění požárně bezpečnostního zařízení a věcného prostředku požární ochrany.
(8)
Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v případě změny stavby skupiny I nebo II podle české technické normy ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb omezen, a to v rozsahu prováděné změny. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby.
Oddíl 9
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB
Tepelné spotřebiče
(1)
Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné vzdálenosti podle normativních požadavků.34)
(3)
Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob.
Komíny a kouřovody
(1)
Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.35)
(2)
V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky
(1)
Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo hořlavých anebo hoření podporujících látek.
(2)
Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení.
(3)
Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.5)
(4)
Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů36) nebo ubytovacích zařízení s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.
(5)
V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.
(6)
Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů36) a ubytovacích zařízení.
Část 3
ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
Oddíl 1
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
Požární kontroly
(1)
Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) zákona jsou a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně, b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech, c) kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.
(2)
Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy zjišťuje a) správnost začlenění (§ 28), stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti, b) vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům, c) odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně, d) zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek požární bezpečnosti a opatření v ní stanovených, e) způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek, f) zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců, g) zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době.
Stavební prevence
(1)
S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „podklady nebo dokumentace“) se zjišťuje a) možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo požárem ohrožené stavby nebo její části, do volného prostoru nebo do jiné požárem neohrožené části stavby, b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu, c) rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti, zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru na sousední objekty, d) zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu apod.), e) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, f) vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku, g) opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, h) navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, i) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.9)
(2)
V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno.
(3)
Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí posuzovaných podkladů nebo dokumentace, si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci.
(4)
Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnosti staveb, prováděném zpravidla při ústním jednání spojeném s místním šetřením,37) se zjišťuje, zda skutečné provedení stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení,4) podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a vydaných stanovisek z hlediska požární bezpečnosti. Zjistí-li při tom nedostatky, platí pro vydávání stanovisek obdobně odstavec 2.
(5)
Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování požadovaných vlastností výrobků se vychází z
a)dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (např. § 6 a 7), včetně provozní dokumentace
b)dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně bezpečnostních zařízení, jejich potvrzení o provedení montáže těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů o provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1
c)dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických, popřípadě technologických zařízení (doklady o výchozích revizích, provozních zkouškách apod.)
d)dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými vlastnostmi z hlediska jejich požární bezpečnosti podle zvláštních právních předpisů.38)
Posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti
(1)
Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečné39) a zda jsou podle míry požárního rizika vybaveny potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou a) technická dokumentace výrobku včetně popisu jeho konstrukce a funkce, b) technické podmínky pro užívání, provoz, opravy a údržbu, c) odborné posudky specializovaných pracovišť, d) vlastnosti, požárně technické charakteristiky, složení a balení výrobku, e) průvodní dokumentace výrobce.
(2)
Pro posouzení souladu výrobků s předepsanými požadavky se použijí především výsledky zkoušek provedených příslušnou osobou,40) pro výrobek jako typ, jedná-li se o jednotlivý výrobek, použijí se výsledky zkoušek pro tento jednotlivý výrobek. Pokud technické řešení není obsaženo v dokladech uvedených v odstavci 1, využijí se pro posouzení normativní požadavky nebo jiné dokumenty vydané podle zvláštních právních předpisů.41)
Posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení Při posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečná,14) provozuschopná, funkční a zda jsou podle míry požárního rizika vybavena potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou a) průvodní dokumentace výrobce, technická a provozní dokumentace, včetně popisu konstrukce a funkce systému, b) doklady o uvedení na trh v České republice,40) popřípadě posudky specializovaných pracovišť (např. dokumentace o provedeném posouzení shody nebo typovém schválení systému), c) doklady o dokončené montáži podle ověřené projektové dokumentace, ověřené neautorizované dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a technické dokumentace včetně dokladů o kompletnosti systému a doklady o splnění předepsaných nebo projektovaných vlastností a parametrů systému, d) doklady o uvedení systému do provozu, doklady o ověření jeho funkce nebo funkce jeho hlavních komponentů, v těch případech, kdy lze toto ověření provést na základě průvodní dokumentace výrobce, e) doklady o výchozích a pravidelných provozních kontrolách, údržbě a opravách.
Schvalování posouzení požárního nebezpečí
(1)
Při schvalování posouzení požárního nebezpečí se zjišťuje, zda toto splňuje požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.
(2)
Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci. V případě, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje nedostatky (§ 6a odst. 4 zákona), může si orgán státního požárního dozoru jeden výtisk ponechat pro potřebu dalšího jednání až do konce řízení.
(3)
Při schvalování doplněných nebo přepracovaných posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 5 zákona se zjišťuje, zda výsledný dokument splňuje požadavky podle odstavce 1. Při tom se sleduje, zda doplněné nebo přepracované posouzení požárního nebezpečí obsahuje zejména
a)název dokumentace, která se mění nebo doplňuje, včetně uvedení rozhodnutí o schválení původní dokumentace orgánem státního požárního dozoru
b)specifikaci měněných, přepracovaných nebo doplněných částí
c)údaje o zpracovateli doplňku nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečí.
(4)
Jsou-li součástí schváleného doplnění nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečí návrhy na opatření a lhůty k jejich plnění, postupuje se podle § 6a odst. 6 zákona.
Zjišťování příčin vzniku požárů
(1)
Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje
a)místo a doba vzniku požáru
b)osoba, u které požár vznikl
c)příčina vzniku požáru včetně možných verzí
d)okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace, ověřené neautorizované dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace
e)následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby
f)výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu
g)porušení předpisů o požární ochraně
h)jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.
(2)
V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požáru provádí odebírání výrobků nebo vzorků (§ 14).
(3)
Při zjišťování příčin vzniku požárů orgány státního požárního dozoru zpravidla spolupracují s orgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru.
(4)
Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření, popřípadě znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení.
(5)
Pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu státního požárního dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany a zaměření preventivně výchovné činnosti se provádějí rozbory požárů a technických zásahů, které obsahují
a)počet požárů ve sledovaném období
b)výši přímých a následných škod způsobených požáry
c)výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích
d)příčiny vzniku požárů a zdroje zapálení
e)charakteristiky prostorů, kde k požárům došlo
f)způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob evakuace majetku, počet zachráněných a evakuovaných osob
g)počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení
h)zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se vznikem a šířením požárů
i)činnost jednotek požární ochrany při hašení požárů a technických zásazích
j)další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárů a technických zásahů.
(6)
Rozbory požárů a technických zásahů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požárech a technických zásazích (např. odborná vyjádření, znalecké posudky, spisy o požárech, statistika událostí) a provádějí se nejméně jednou za rok.
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru O výkonu státního požárního dozoru se vede dokumentace, kterou tvoří a) roční plány požárních kontrol, b) dokumentace zpracovaná v souvislosti s kontrolou, c) posouzení požárního nebezpečí, d) vydaná stanoviska, včetně podkladů k jejich vydání, e) odborná vyjádření, spisy o požárech, popřípadě znalecké posudky, statistika událostí a další dokumentace o zjišťování příčin vzniku požárů, f) dokumentace o správním a přestupkovém řízení, g) dokumentace o preventivně výchovné činnosti, h) písemné záznamy, protokoly a další dokumentace o jednáních uskutečněných při výkonu státního požárního dozoru, i) rozbory požárů a technických zásahů a statistika událostí, j) přehledy o výkonu státního požárního dozoru, popřípadě další dokumentace stanovená ministerstvem podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona.
Oddíl 2
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
Obsah a rozsah požárně technických expertiz
(1)
Požárně technická expertiza se zpracovává na základě zadání orgánu státního požárního dozoru, popřípadě dalších orgánů uvedených v § 50 odst. 2 nebo právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob (dále jen „zadavatel“). Výsledkem požárně technické expertizy je odborné vyjádření nebo znalecký posudek.
(2)
Požárně technická expertiza obsahuje
a)základní údaje o požáru
b)popis zkoumaného výrobku nebo vzorku
c)výsledky zkoumání a laboratorních zkoušek
d)odpovědi na otázky zadavatele
e)závěry.
(3)
Požárně technická expertiza se provádí v potřebném rozsahu, zpravidla ke zjištění nebo potvrzení skutečností uvedených v § 50 odst. 1. Součástí požárně technických expertiz je také zkoumání
a)vlivu stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení a činnosti zasahujících jednotek požární ochrany na průběh a šíření požáru
b)příčiny případné nefunkčnosti požární techniky, požárně bezpečnostních zařízení nebo věcných prostředků požární ochrany při požáru
c)toxických zplodin hoření.
Část 4
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1)
Dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou posouzení požárního nebezpečí (§ 98 odst. 4 zákona), jejíž obsah nebo způsob vedení neodpovídá podmínkám stanoveným touto vyhláškou, musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti.
(2)
Do doby uvedení dokumentace požární ochrany zpracované podle dosavadních předpisů do souladu s požadavky stanovenými touto vyhláškou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona plní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržují ji v souladu se skutečným stavem (§ 15 odst. 1 zákona).
Zrušuje se vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.