Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Účel a předmět zákona
Vymezení pojmů
Práva k vodám a právní povaha vod
Vodoprávní úřady jako dotčené orgány ve svých stanoviscích k návrhům územně plánovací dokumentace zohledňují cíle ochrany povrchových a podzemních vod, jejich hospodárné využívání a vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha v zastavěných územích, zastavitelných plochách a transformačních plochách. Vodoprávní úřady poskytují orgánům územního plánování údaje a podklady pro vymezování ploch vhodných k omezování a zadržování odtoku srážkových vod a realizaci vodních prvků.
Obecné nakládání s povrchovými vodami
Užívání povrchových vod k plavbě
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
Zánik povolení k nakládání s vodami Povolení k nakládání s vodami zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty, c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího nabyvatele podle § 11 odst. 1.
Povolení k některým činnostem
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace
Registr výpustí
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů
Plány povodí
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
Programy opatření
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod
Ochranná pásma vodních zdrojů
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.
Citlivé oblasti
Zranitelné oblasti
Povrchové vody využívané ke koupání
Podpora života ryb
Minimální zůstatkový průtok
Minimální hladiny podzemních vod
Odpadní vody
Závadné látky
Havárie
Povinnosti při havárii
Opatření k nápravě
Vodní toky
Koryta vodních toků
Změny koryta vodního toku
Ochrana vodních toků a jejich koryt
Správa vodních toků
Správci vodních toků
Oprávnění při správě vodních toků
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni a) strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku, b) udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky, c) strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona, d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku, e) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod., f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění, g) strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích, h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků rozhodne krajský úřad. Ten rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
Vodní díla
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
Užívání vodních děl jinými osobami Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.
Ochrana vodních děl
Povinnosti vlastníků vodních děl
Povinnost vlastníků pozemků, na nichž se nachází vodní díla
Vstup na pozemky
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
Povodně
Zvládání povodňových rizik
Povodňová opatření
Záplavová území
Omezení v záplavových územích
Území určená k řízeným rozlivům povodní
Území ohrožená zvláštními povodněmi Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.34)
Stupně povodňové aktivity
Povodňové plány
Povodňové prohlídky
Předpovědní a hlásná povodňová služba
Povodňové záchranné práce
Povodňové zabezpečovací práce
Dokumentace a vyhodnocení povodní
Povodňové orgány obcí
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
Povodňové orgány krajů
Ústřední povodňový orgán
Správci povodí Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě úkolů správce vodních toků a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů obcí s rozšířenou působností, b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánu České republiky, c) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností při provádění povodňových prohlídek, d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmi, e) účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby, f) spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodně, g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity, h) poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti povodňovým komisím krajů, i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí, j) po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí, k) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a krajů při školení a výcviku pracovníků, l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
Správci vodních toků Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí, b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích, c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi, d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích, e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů, f) sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů, g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky, h) poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností, i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity, j) provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánů, k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích, l) po povodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu, m) odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil koryta vodního toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy;34a) zahájení těchto činností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.
Vlastníci vodních děl
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně a) povodňovou komisí obce hradí obec, b) povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s rozšířenou působností, c) povodňovou komisí kraje hradí kraj, d) Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
Ústřední komisi pro sucho zřizuje vláda. Ústřední komisi pro sucho předsedá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí.
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedají příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
Předpovědní služba pro sucho informuje orgány pro sucho o nebezpečí vzniku sucha a o jeho dalším vývoji. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí.
Krajský úřad zpracuje zprávu o průběhu stavu nedostatku vody do 6 měsíců ode dne odvolání stavu nedostatku vody. Zprávu zašle Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí. Ústřední komise pro sucho informuje o průběhu a důsledcích stavu nedostatku vody vládu.
Subjekt poplatku
Předmět poplatku Předmětem poplatku za odebrané množství podzemní vody je odběr podzemní vody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1.
Osvobození od poplatku Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.
Základ poplatku Základem poplatku za odebrané množství podzemní vody je objem odebrané vody v m3.
Sazba poplatku Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Výpočet poplatku Poplatek za odebrané množství podzemní vody se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za odebrané množství podzemní vody je kalendářní rok.
Rozpočtové určení poplatku Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z a) 50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a b) 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
Účelovost poplatku
Správce poplatku
Poplatkové přiznání
Splatnost poplatku Poplatek za odebrané množství podzemní vody je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
Úrok z prodlení U nedoplatku na poplatku za odebrané množství podzemní vody vzniká úrok z prodlení.
Subjekt poplatku Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.
Předmět poplatku
Osvobození od poplatku Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění a) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči, b) přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod, c) vod ze sanačních vrtů a systémů, d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín, e) odpadních vod vzniklých využitím podzemních nebo povrchových vod pro získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d), nebo f) odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace64) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.
Osvobození od dílčích poplatků
Základ poplatku Základ poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se skládá z dílčích základů poplatku.
Dílčí základy poplatku
Sazba poplatku
Sleva na dílčím poplatku
Výpočet poplatku Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se vypočte jako součet dílčího poplatku z objemu a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění.
Výpočet dílčích poplatků Dílčí poplatek se vypočte jako rozdíl a) součinu dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku a b) poplatníkem uplatněné slevy na dílčím poplatku.
Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je kalendářní rok.
Rozpočtové určení poplatku Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
Účelovost poplatku Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových může být použit na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnost oprávněné laboratoře vybrané Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „kontrolní laboratoř“) a odborně způsobilých osob oprávněných k podnikání a autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
Správce poplatku
Povinnosti poplatníka
Poplatkové přiznání
Splatnost poplatku Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
Úrok z prodlení U nedoplatku na poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vzniká úrok z prodlení.
Subjekt poplatku Poplatníkem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Předmět poplatku Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod.
Osvobození od poplatku Od poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se osvobozuje vypouštění a) odpadních vod ze zařízení určeného k čištění odpadních vod z jedné stavby pro bydlení nebo z jedné stavby pro rodinnou rekreaci, b) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči, c) přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod, d) odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)] a e) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
Základ poplatku Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kapacita zařízení určeného k čištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny, vyjádřená v ekvivalentních obyvatelích. Jeden ekvivalentní obyvatel odpovídá produkci znečištění 60 g BSK5 za den.
Sazba poplatku Sazba poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních činí 350 Kč.
Výpočet poplatku Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé ekvivalentní obyvatele nahoru a sazby poplatku.
Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kalendářní rok.
Rozpočtové určení poplatku Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území k vypouštění dochází.
Správce poplatku Správcem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je obecní úřad obce, na jejímž území k vypouštění dochází.
Splatnost poplatku Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je splatný do 31. ledna kalendářního roku následujícího po poplatkovém období.
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
Měření objemu odpadních vod
Odběr a rozbor vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Obecní úřady a újezdní úřady
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Krajské úřady
Stavební úřady Stavební úřady, které podle stavebního zákona vykonávají působnost ve věcech vodních děl a) rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a, b) mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9 nebo odstranění stavby podle § 55a odst. 8, c) rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3, d) vydávají osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a odst. 3, e) rozhodují o technickobezpečnostním dohledu podle § 61 odst. 7, f) rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 8, g) vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 12 písm. a), h) předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 12 písm. b), i) kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle § 61 a j) provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
Vrchní vodoprávní dozor
Česká inspekce životního prostředí
Výkon vodoprávního dozoru
Vodoprávní řízení
Opatření obecné povahy
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
Porušení povinností při haváriích
Porušení povinností správce drobného vodního toku
Porušení povinností poplatníka
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
Porušení povinností při haváriích
Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí
Porušení povinností poplatníka
Společná ustanovení
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i jejich povodňovým komisím a komisím pro sucho, jsou výkonem přenesené působnosti.
Přechodná ustanovení
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto: 1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „(3) V minimálním rozsahu a četnosti, stanoveném prováděcím právním předpisem, je osoba uvedená v § 3 odst. 2, s výjimkou vlastníka a správce veřejného vodovodu, povinna zajistit kontrolu pitné vody v akreditované laboratoři7) nebo u držitele autorizace (§ 83a). Rozsah a četnost kontroly může na žádost osoby upravit rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti. 2. V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.“. 3. Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně poznámky pod čarou č. 47a) znějí:
Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.“.
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2) 2. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „e) poplatky za skutečný odběr podzemních vod6) ve výši 50 % jejich celkového objemu,
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., se mění takto: § 49 a 50 se zrušují.
Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto: Článek IV se zrušuje.
Zákon č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: Články I a II se zrušují.
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb. a zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto: V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních.“.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb. 2. Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb. 4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. 5. Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb. 6. Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství. 7. Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství. 8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi. 10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích. 11. Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi. 12. Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. 13. Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly. 14. Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly. 15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži. 16. Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní stráži. 17. Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků. 18. Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech. 19. Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.