Zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)
o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)
Část 1
STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU
Předmět úpravy Tento zákon stanoví zásady pro poskytnutí státní finanční pomoci (dále jen „státní pomoc“) při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.
Zásady poskytnutí státní pomoci
(1)
Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí,1) na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí2) nebo nouzový stav3) (dále jen „pohroma“), může stát poskytnout krajům, obcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen „dotčené osoby“) státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.
(2)
Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou.
(3)
Státní pomoc může být poskytnuta, pokud o ni dotčená osoba požádá ministerstvo, které o jejím poskytnutí rozhoduje, a prokáže, že není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území.
(4)
K žádosti podle odstavce 3
a)právnická osoba, s výjimkou kraje a obce, přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala
b)fyzická osoba přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, a to včetně příjmů plynoucích z dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo nemocenského pojištění (péče).
(5)
Podnikatel k žádosti o poskytnutí státní pomoci dále přiloží
a)účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které byly sestaveny k poslednímu dni měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je povinen je podle zvláštního právního předpisu sestavovat; nelze-li tyto doklady přiložit, neboť byly včetně podkladů pro jejich sestavení zničeny v důsledku pohromy, učiní o jejich zničení čestné prohlášení
b)čestné prohlášení o tom, že 1. na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo povoleno vyrovnání, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo že podnikatel není v likvidaci, 2. má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státním fondům, rozpočtům územních samosprávných celků nebo ke zdravotní pojišťovně
c)další doklady, je-li jejich předložení nezbytné pro splnění podmínek stanovených pro poskytnutí státní pomoci.
(6)
Kraj a obec přiloží k žádosti o poskytnutí státní pomoci pouze doklady požadované podle odstavce 5 písm. c).
(7)
Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Státní pomoc lze poskytnout ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci4).
(8)
Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území [§ 4 odst. 2 písm. c)].
(9)
Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek, který bezprostředně slouží k dopravě, hospodářským činnostem, bydlení, s výjimkou staveb pro individuální rekreaci5), k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení nebo ten majetek, který je součástí národního kulturního pokladu5a), předmětem ochrany v rámci památkové rezervace5b) nebo památkové zóny5c).
(10)
Pověřený obecní úřad6) v přenesené působnosti poskytne kraji na jeho žádost součinnost při zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci při obnově území postiženého pohromou a při odborné přípravě na toto zjišťování. Odborná příprava zahrnuje především způsob vyčíslení a registrace nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.
Podklady pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci
(1)
Kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území (dále jen „přehled“) a předloží jej Ministerstvu financí do 7 dnů od uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo od zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. Náležitosti přehledu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(2)
V případě pohromy, která postihla majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území značné části kraje nebo několika krajů, může Ministerstvo financí na žádost kraje prodloužit lhůtu stanovenou pro předložení přehledu. Kraj může o prodloužení lhůty požádat neprodleně po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo neprodleně po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly vyhlášeny. Ministerstvo financí sdělí kraji své stanovisko k žádosti nejpozději do 24 hodin po jejím doručení; vyhoví-li žádosti, stanoví zároveň délku prodloužené lhůty. Ministerstvo financí může prodloužit lhůtu i z vlastního podnětu. V případě prodloužení lhůty se prodlouží o shodný počet dnů i lhůta stanovená ministru pro místní rozvoj pro předložení návrhu strategie obnovy území vládě ke schválení (§ 4 odst. 4).
(3)
Kraj zjišťuje údaje nutné pro zpracování přehledu prostřednictvím fyzických osob, kterým vystaví písemné pověření (dále jen „pověřené osoby“). Vzor tohoto pověření, které obsahuje vždy jméno, příjmení a rozsah oprávnění pověřené osoby, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(4)
Pověřené osoby zjišťují údaje nutné pro zpracování přehledu vlastním místním šetřením stavu poškozeného majetku. K tomu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou po předložení pověření podle odstavce 3 a občanského průkazu.
(5)
Není-li vstup na pozemky nebo do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout pověřeným osobám vlastníci takových pozemků a objektů.
(6)
Údaje získané v průběhu zpracovávání přehledu, z nichž by bylo možné získat informace o jednotlivých právnických nebo fyzických osobách, mohou být využívány pouze v souladu s tímto zákonem; to platí i pro využívání zvláštních skutečností vymezených ve zvláštním zákoně.7) Osoby, které mají k takovým údajům přístup, jsou povinny zabezpečit jejich ochranu, a to zejména před jejich neoprávněným zveřejněním nebo neoprávněným využíváním k jiným účelům.
Strategie obnovy území
(1)
Na základě vyžádání Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) a ve lhůtě jím stanovené předloží kraje a obce, v jejichž územních obvodech došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy
a)stanovisko, v němž uvedou, v jaké míře jsou schopny z vlastních rozpočtů pomoci jiným dotčeným osobám
b)informaci o opatřeních obsažených v jimi zpracovaných krizových plánech a uplatněných v období stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, z nichž je třeba dále vycházet při obnově území.
(2)
Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracuje na základě předaných podkladů podle § 3 odst. 1 a podle odstavce 1 návrh strategie obnovy území, který obsahuje zejména
a)vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta
b)cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti
c)výčet ministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat
d)objem finančních prostředků pro ministerstva určená podle písmene c)
e)formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců
f)určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinaci činností; pokud je určen ke koordinaci kraj, vykonává ji v přenesené působnosti.
(3)
V případě vzniku radiační havárie se Státní úřad pro jadernou bezpečnost podílí na přípravě návrhu strategie obnovy území podle odstavce 2.
(4)
Návrh strategie obnovy území podle odstavce 2 předloží ministr pro místní rozvoj vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny.
Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 27/1950 Sb., o státní podpoře při živelních pohromách. 2. Vyhláška č. 167/1954 Ú.l., o státní podpoře při živelních pohromách.
Část 3
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.