Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny
Část 1
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
Vyhláška stanoví uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití pro účetní jednotky uvedené v § 2.
Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona, které jsou zdravotními pojišťovnami1) a provádějí veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů.2)
Část 2
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Hlava 1
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
(1)
Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 se skládá z částí
a)rozvaha (bilance)
b)výkaz zisku a ztráty
c)příloha
d)přehled o peněžních tocích a
e)přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí v příloze v účetní závěrce se označují v souladu s § 12 a 12a.
(3)
Položky částí účetní závěrky podle odstavce 1 se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění položek na podpoložky lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.
(4)
Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech2a).
(5)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v tisících Kč.
(1)
V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za zdaňovanou činnost. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). Informace za minulé účetní období se uvádějí v čisté výši. V případě, že informace vykazované za minulé a běžné účetní období nejsou obsahově srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze. Položky rozvahy v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí. Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí, vyžaduje-li to jiný právní předpis.
(4)
Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Tento postup mohou použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím nebo sloučením.
(5)
Položky „Aktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ uvedené v rozvaze se musí rovnat. Položka „Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
(6)
Přehled o peněžních tocích podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
(7)
Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ rozvahy. Podává informaci o změnách vlastního kapitálu a jeho jednotlivých složek za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.
(8)
Příloha v účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy v účetní závěrce a její závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce a ustanovení § 12 a 12a.
(1)
V rozvaze se u položek majetku3) s výjimkou položky „B. Investice“ použije jeho členění na dlouhodobý a krátkodobý.4)
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro členění jiných aktiv3) nebo závazků a jiných pasiv.3)
(3)
V rozvaze za běžné účetní období se uvádí u položek „A. Dlouhodobý nehmotný majetek“, „C. Dlouhodobý hmotný majetek“ a „D. Dlouhodobý finanční majetek“ podle charakteru aktiv v ní uváděných
a)výše neupravená o opravné položky a oprávky
b)výše opravných položek a oprávek k nim se vážících, není-li dále stanoveno jinak
c)výše snížená o opravné položky a oprávky. Pohyb aktiv v těchto položkách se uvádí v ocenění, ve kterém byly zachyceny v rozvaze na počátku účetního období. V rozvaze za minulé účetní období se uvedené položky uvádějí jen ve výši snížené o opravné položky a oprávky.
(4)
Vztahuje-li se určité aktivum nebo pasivum k více než jedné položce uspořádání a členění, jejich vztahy k jiným položkám se uvádějí v příloze v účetní závěrce, pokud je taková informace nezbytná pro sestavení jasné a přehledné účetní závěrky.
Zvláštní ustanovení pro zdaňovanou činnost Pro obsahové vymezení položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které se týkají zdaňované činnosti, účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Hlava 2
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
(1)
Položka „A. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, zlepšovacím návrhům, ochranné známce, označení původu výrobků a užitnému vzoru, k počítačovým programům a k jiným předmětům ochrany podle autorského zákona, popřípadě jiné věci nehmotné22). Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek této položky účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Položka „C. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje
a)pozemky a stavby, popřípadě jiné věci nemovité23)
b)věci movité,8a) s výjimkou zásob; tento majetek se člení na odpisovaný a neodpisovaný
c)náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a poskytnuté zálohy a závdavky na pořízení uvedeného majetku
d)právo stavby, pokud není vykazováno v položce „F.I. Zásoby“
e)věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v položce „C.I.2. Stavby“ nebo součást ocenění v položce „F.I. Zásoby“. Položku lze členit na podpoložky. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Souhrnná položka „D.I. Podíly v podnikatelských seskupeních“ obsahuje podíly v podnikatelských seskupeních,9) dluhopisy vydané osobami v podnikatelských seskupeních a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté osobám v podnikatelských seskupeních.
(4)
Položka „D.I.1. Podíly v ovládaných osobách“ obsahuje podíly,10) které představují účasti s rozhodujícím vlivem. V této položce se uvádějí i další případy, kdy účetní jednotka je ovládající osobou.11)
(5)
Položka „D.I.3. Podíly s podstatným vlivem“ obsahuje podíly,10) které představují účasti s podstatným vlivem.
(6)
Souhrnná položka „D.II. Jiný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje aktiva uváděná v položkách D.II.1. až D.II.4. aktiv.
(7)
Položka „D.II.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly“ obsahuje zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, popřípadě jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem, a dále podíly a vliv, které se neuvádějí v položkách D.I.1. a D.I.3. aktiv.
(8)
Položka „D.II.2. Dluhové cenné papíry“ obsahuje
a)dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, vydané emitenty dluhopisů podle zvláštního právního předpisu,12) pokud tyto cenné papíry nespadají pod položky „D.I.2. Dluhopisy vydané ovládanými osobami a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám“ nebo „D.I.4. Dluhopisy vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám“
b)za cenné papíry s pevným výnosem se považují cenné papíry s pevnou úrokovou mírou nebo s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Ostatní cenné papíry se zařazují jako cenné papíry s proměnlivým výnosem a uvádějí se v položce D.II.1. aktiv. Nabíhající úrokové výnosy u dluhových cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se vykazují v příslušném fondu položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech vykazování úrokového výnosu, úrokového nákladu a naběhlého příslušenství účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 44 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(9)
Položka „D.II.3. Depozita u finančních institucí“ obsahuje vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem v souladu se zvláštním právním předpisem,13) popřípadě jiné penězi ocenitelné hodnoty, které účetní jednotky umístily u finančních institucí a mohou být vyzvednuty až po určité době. Hodnoty deponované bez uvedeného omezení výběru včetně vkladů, které lze čerpat do 24 hodin po oznámení, se uvádějí v položce „F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně“.
(10)
Položka „D.II.4. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje dlouhodobý finanční majetek, který není uveden v položkách D.II.1. až D.II.3. V této položce se uvádějí také předměty a díla umělecké kulturní hodnoty podle zvláštního právního předpisu.14)
(1)
Položka „E.I. Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje pohledávky z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.2)
(2)
Položka „E.I.7. Dohadné položky aktivní“ obsahuje v oblasti veřejného zdravotního pojištění pohledávky, na základě kterých vznikly nároky na plnění, ale není známa skutečná výše plnění k okamžiku uskutečnění účetního případu a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. Dále obsahuje pohledávky za rozpočty, pokud vznikly nároky na plnění, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.
(3)
Položka „E.II. Ostatní pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky z cizích směnek a cizích směnek na vlastní řad, pohledávky z eskontu směnek, pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění a dohadné položky za zdaňovanou činnost. Pohledávky v této položce se člení na dlouhodobé a krátkodobé. Neuvádějí se zde žádné pohledávky z operací veřejného zdravotního pojištění.
(4)
Souhrnná položka „F. Ostatní aktiva“ obsahuje aktiva uváděná v položkách F.I. až F.III.
(5)
Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek položky „F.I. Zásoby“ účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(6)
Položka „F.II. Hotovost na účtech ve finančních institucích a hotovost v pokladně“ obsahuje kromě uvedených hotovostí dále
a)ceniny, zejména poštovní známky, kolky
b)šeky,17) které se uvádějí v podpoložce
c)jiné hodnoty v pokladně, zejména úvěrové a platební karty, mají-li hodnotu, ze které bude po vydání do používání čerpáno.
(7)
Položka F.II. obsahuje též zvláštní bankovní účty k fondům veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu1) a bankovní účty jiných fondů podle zvláštního předpisu.18)
(8)
Položka „F.III. Jiná aktiva“ obsahuje taková aktiva, která nejsou zahrnuta do položek F.I. a F.II. V této položce se rovněž podle § 19 vykazují kladné reálné hodnoty z ocenění derivátů podle § 27 odst. 1 zákona.
(1)
Položka pasiv „A.I. Základní kapitál“ obsahuje základní kapitál, jehož zdrojem není veřejné zdravotní pojištění.
(2)
Položka „A.II. Oceňovací rozdíly“ obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji podle § 18a. Tato položka se rovněž použije v případě, pokud to vyžaduje jiný právní předpis.
(3)
Položka „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ obsahuje ty fondy, které se vytvářejí z jiného zdroje než ze zisku v účetnictví zdravotní pojišťovny, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Tato položka obsahuje též fondy veřejného zdravotního pojištění s výjimkou základního fondu . Zdroje těchto fondů veřejného zdravotního pojištění a způsoby jejich užití stanovuje zvláštní právní předpis .18) Změny stavu fondů veřejného zdravotního pojištění se zachycují za použití rozvahových účtů, bez použití účtů nákladů a výnosů. Uvedené fondy se uvádějí zvlášť v jednotlivých podpoložkách. V této položce se uvádějí také dotace nebo zdroje z bezúplatných plnění nebo oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou a úroky z držených dluhových cenných papírů.
(4)
Položka „A.IV. Ostatní fondy ze zisku“ obsahuje ostatní fondy, které se vytvářejí ze zisku v účetnictví zdravotní pojišťovny.
(5)
Položka „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje základní fond. Zdroje základního fondu a způsob jeho užití stanovuje zvláštní právní předpis. Změna stavu tohoto fondu se zachycuje za použití rozvahových účtů, bez použití účtů nákladů a výnosů.
(6)
Souhrnná položka „B. Rezervy“ obsahuje rezervy podle § 26 odst. 3 zákona.
(7)
Položka „C.I. Závazky z veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje závazky z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.2)
(8)
Položka „C.I.6. Dohadné položky pasivní“ obsahuje v oblasti veřejného zdravotního pojištění dluhy, u nichž není známa skutečná výše plnění k okamžiku uskutečnění účetního případu a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. Dále obsahuje dluhy za rozpočty, pokud vznikly nároky plnění, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.
(9)
Položka „C.II. Závazky z dluhových cenných papírů“ obsahuje částky určené k překlenutí nedostatku finančních prostředků z důvodů nesplacení pohledávek z vydaných dluhopisů; v podpoložce
a)se uvádějí konvertibilní dluhopisy.
(10)
Položka „C.IV. Ostatní závazky“ obsahuje dluhy zejména ze směnek a jejich eskontu, z emitovaných dluhopisů, dluhy vůči zaměstnancům z příjmů ze závislé činnosti včetně sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, dluhy vůči institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, dluhy z daně z příjmů a jiných přímých daní, dluhy z daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní, dluhy z dotací a dohadné položky za zdaňovanou činnost. Dluhy v této položce se člení na dlouhodobé a krátkodobé. V této položce se neuvádějí žádné dluhy z operací veřejného zdravotního pojištění.
(11)
V položce „D. Ostatní pasiva“ se zejména podle § 19 vykazují záporné reálné hodnoty z ocenění derivátů podle § 27 odst. 1 zákona.
Hlava 3
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY, OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
Pro obsahové vymezení položek výkazu zisku a ztráty zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku účetního období, příjmy, výdaje, změnu stavu peněžních prostředků (příjmy minus výdaje) a zůstatek peněžních prostředků k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období, a to celkem a v rozdělení na peněžní prostředky fondů celkem a peněžní prostředky za zdaňovanou činnost. Položky v nulové výši se uvádějí.
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o změnách jeho jednotlivých složek. Zachycuje stav složek vlastního kapitálu k rozvahovému dni minulého účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav složek k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. Položky v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí.
Hlava 4
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
(1)
Příloha v účetní závěrce je členěna na položky v tomto pořadí
a)položky „A. podle zákonných ustanovení“; položky obsahují informace podle ustanovení zákona, které jsou uvedeny v příloze č. 6 této vyhlášky
b)položky „E. ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky“.
(2)
Informace uváděná v příloze v účetní závěrce se označuje číslem položky přílohy v účetní závěrce, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky. U položek, pro něž není obsah, se vyplní číslice 0.
(3)
Není-li dále stanoveno jinak, vychází se při obsahovém vymezení jednotlivých položek přílohy v účetní závěrce z názvů daných položek uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky.
(4)
Pro uvádění informací o cenných papírech a derivátech v jednotlivých položkách přílohy v účetní závěrce použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(5)
Položka „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 7 zákona.
(6)
Položka „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 7 zákona.
Obsahové vymezení informací o podrozvahových účtech
(1)
V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením v odstavcích 3 až 5 při respektování principu významnosti.
(2)
Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.
(3)
Pro obsahové vymezení informací o skutečnostech na podrozvahových účtech se použijí přiměřeně ustanovení § 49 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, pokud není jiným právním předpisem14a) a v odstavcích 4 a 5 stanoveno jinak.
(4)
Položka „P.I. Majetek účetní jednotky“ zahrnuje
a)podpoložku „P.I.1. Drobný nehmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném nehmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti
b)podpoložku „P.I.2. Drobný hmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném hmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti.
(5)
Položka „P.II.1. Odepsané pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela, nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou, a jiné odepsané pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování. Uvedené pohledávky se sledují do doby jejich právního zániku v členění informací na dlužné pojistné, sankční platby v oblasti veřejného zdravotního pojištění (penále, pokuty a přirážky k pojistnému) a ostatní odepsané pohledávky. Ostatními odepsanými pohledávkami jsou zejména náhrady škod a pohledávky za zdravotnickými zařízeními14b).
Část 3
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
(1)
Směrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro zdravotní pojišťovny a je stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí zdravotní pojišťovny syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují zdravotní pojišťovny členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb zdravotní pojišťovny.
Část 4
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty
(1)
Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm.
a)zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm.
b)zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).
(2)
Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního majetku a v příslušných fondech položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů
(1)
Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení těchto nákladů účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To platí rovněž u položek podílů, metody ocenění souboru majetku nebo metody ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem anebo pohledávek s výjimkou pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.
(2)
Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se vykáže jako čerpání fondu reprodukce majetku a nárůst fondu majetku.
(3)
Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji
(1)
S výjimkou cenných papírů a derivátů se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji pořízeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění účtuje prostřednictvím příslušného rozvahového účtu vykazovaného v položce „A.II. Oceňovací rozdíly“ se souvztažným zápisem na příslušném analytickém účtu majetku.
(2)
Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně navazuje na rozhodnutí osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.
(3)
Majetek podle odstavce 1 se neodpisuje a nevytvářejí se k němu opravné položky.
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů
(1)
Umožňuje-li používání derivátů zvláštní právní předpis a není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení derivátů a uplatňování ocenění derivátů reálnou hodnotou účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(2)
U derivátů týkajících se prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění jsou oceňovací rozdíly podle charakteru vykázány v položce aktiv „F. Ostatní aktiva“ nebo položce pasiv „D. Ostatní pasiva“ a v tom fondu, kterému použité prostředky patří, v položce „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Opravné položky podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona se účtují prostřednictvím příslušného účtu opravných položek v jednotlivých účtových skupinách majetku se souvztažným zápisem na příslušném účtu fondu, se kterým zaúčtované aktivum, k němuž je vytvářena opravná položka, věcně souvisí.
(2)
V případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 5 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. Účetní jednotka může stanovit opravnou položku k pohledávce vyšší než 5 %. Informaci o této skutečnosti účetní jednotka uvede a řádně odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(3)
Pro tvorbu a použití opravných položek u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Odpisování majetku
(1)
Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby v položce C. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.
(2)
Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že výsledek hospodaření dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.
(4)
Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu majetku a nárůst fondu reprodukce majetku.
Postup tvorby a použití rezerv
(1)
Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a) nestanoví jinak.
(2)
V oblasti veřejného zdravotního pojištění je vytvářena rezerva na pravomocně neskončené soudní spory. Vytvářejí se i jiné rezervy, pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti veřejného zdravotního pojištění14a).
(3)
Pro tvorbu a použití rezerv u zdaňovaných činností účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Vzájemné zúčtování
(1)
Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování
a)dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován
b)doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.
(2)
V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.
(3)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského zákoníku.
(4)
Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavců 1 a 2 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.
Metoda kursových rozdílů
(1)
Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v příslušných podpoložkách položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
(2)
Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou.
(3)
V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo EUR ke stejnému dni nebo může účetní jednotka použít i poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.
Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv
(1)
Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.
(2)
Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.
(3)
Krátkodobé podmíněné dluhy a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.
(4)
Dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.
(5)
V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.
(6)
Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.
Část 5
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.