Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
Část 1
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, e) směrnou účtovou osnovu, f) účetní metody, g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu, h) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
(1)
Vyhláška se týká účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, uvedených v § 1 odst. 2 písm. a), b), i) a l) zákona a na které se vztahují zvláštní právní předpisy; jedná se zejména o tyto účetní jednotky: a) politické strany a politická hnutí podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a v politických hnutích, b) spolky podle občanského zákoníku, c) církve a náboženské společnosti podle zákona upravujícího svobodu náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, d) obecně prospěšné společnosti podle zákona upravujícího práva a povinnosti obecně prospěšných společností, e) zájmová sdružení právnických osob podle zákona upravujícího zájmová sdružení právnických osob, f) nadace, nadační fondy a ústavy podle občanského zákoníku, g) společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku, h) veřejné vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy a i) jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání,10) s výjimkou obchodních korporací (dále jen „účetní jednotky“).
(2)
Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.11)
(3)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a)tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,11a)
b)neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí § 18, 24, 30, 34, 35, 36, 36a, 41 a 42 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou
c)sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.
Část 2
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Hlava 1
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
(1)
Účetní závěrka je stanovena § 18 zákona.
(2)
V rozvaze jsou uspořádány a označeny položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv.
(3)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány a označeny položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření.
(4)
Příloha v účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty; informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
(5)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu podle § 18 odst. 4 zákona. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu sestavují účetní jednotky uvedené v § 3a.
(1)
Rozvahu ve zkráceném rozsahu, která zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, může sestavit pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2)
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, který zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, může sestavit pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(3)
Přílohu v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu podle § 30 odst. 7 může sestavit pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(1)
V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.
(2)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky.
(3)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky. Položky „Aktiva celkem“ (netto) a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“ uvedené v pasivech rozvahy za běžné účetní období.
(4)
Účetní jednotky, které vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, sestavují ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni prohlášení konkursu účetní závěrku v plném rozsahu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím.
(5)
Účetní jednotky, které změní měnu účetnictví, uvádějí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 42d.
Rozvaha
(1)
V rozvaze se položky aktiv uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy v záporných hodnotách. Každá z položek rozvahy obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za minulé účetní období. V případě, že informace uváděné za minulé a za běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona a úprava se odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(2)
Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy. Položky opravných položek a oprávek se uvádějí se záporným znaménkem. V prvním sloupci se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období. Ve druhém sloupci se uvádějí stavy aktiv a pasiv k poslednímu dni účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Výjimku tvoří položka pasiv „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“, která se vykazuje pouze k poslednímu dni uzavíraného účetního období, a položka pasiv „A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“, která se vykazuje pouze k prvnímu dni účetního období.
(3)
Položky rozvahy v nulové výši se neuvádějí.
Hlavní činnost a hospodářská činnost
(1)
Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškerá činnost, pro kterou byla účetní jednotka založena nebo zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.
(2)
Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí hospodářská činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo činnosti stanovená ve zřizovací listině, statutu, zakládací listině nebo zapsané v příslušném rejstříku, zejména činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.
Výkaz zisku a ztráty
(1)
Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, rozdělené na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a samostatně za hospodářskou činnost. Za účetní jednotku jako celek se dílčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.
(2)
Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí.
Hlava 2
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1)
Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Dále obsahuje povolenky na emise podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterými jsou povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství bez ohledu na výši ocenění a další obdobná práva, zejména individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv (dále jen „preferenční limity“) podle zvláštních právních předpisů bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(2)
Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ podle odstavce 1
a)k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku
b)drobného dlouhodobého nehmotného majetku vymezeného v odstavci 5
c)drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“.
(3)
Položka „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ a položka „A.I.2. Software“ obsahují nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software, které byly buď vytvořeny vlastní činností a určeny k obchodování a nebo byly nabyty od jiných osob.
(4)
Položka „A.I.3. Ocenitelná práva“ obsahuje zejména ocenitelná práva k předmětům průmyslového a obdobného vlastnictví, k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a další ocenitelná práva podle zákonů upravujících ochranu průmyslových vzorů, práva k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a obdobná práva.
(5)
Položka „A.I.4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje nehmotný majetek, zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.
(6)
Položka „A.I.5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který podle své povahy nelze uvést v jiných položkách dlouhodobého majetku zejména povolenky na emise a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění.
(7)
Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet.
(8)
Položka „A.I.6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9)
Položka „A.I.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.
(10)
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
(11)
Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti11d) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity11e) a energetické audity11f), lesní hospodářské plány11g) a plány povodí11h) a povodňové plány.
Dlouhodobý hmotný majetek
(1)
Položka „A.II.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami podle § 11 odst. 7. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 9 písmen
a)a d).
(2)
Položka „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“ obsahuje zejména umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty12), a obdobný hmotný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a).
(3)
Položka „A.II.3. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti a) stavby14) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů, b) právo stavby, pokud není zásobou podle § 11 odst. 7, c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci, včetně spoluvlastnického podílu na pozemku, se použije odstavec 1 obdobně, f) nemovité kulturní památky, g) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona, h) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(4)
Položka „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ obsahuje
a)hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách
b)předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.
(5)
Položka „A.II.3. Stavby“ a položka „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 32 odst. 5
a)majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona
b)drobného hmotného majetku.
(6)
Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a)ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar
b)trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(7)
Položka „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny zejména stáda, hejna s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ se účtuje jako o zásobách.
(8)
Položka „A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.
(9)
Položka „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje bez ohledu na pořizovací cenu a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 38 odst. 3 písm. d), b) technické zhodnocení provedené na majetku oceněném podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby, c) jiný majetek, mající charakter dlouhodobého hmotného majetku, neobsažený v majetkových položkách „A.II.1. Pozemky“, „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“, „A.II.3. Stavby“, „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, „A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ a „A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“, d) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(10)
Položka „A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(11)
Položka „A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
(12)
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání, to je pro způsobilost k provozu. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
Dlouhodobý finanční majetek
(1)
Dlouhodobým finančním majetkem je majetek s dobou splatnosti delší než jeden rok nebo majetek do splatnosti nakupovaný nebo vlastněný účetní jednotkou za účelem
a)majetkové účasti, zejména podílů v obchodní korporaci, nebo
b)obchodování s nimi, nebo
c)dlouhodobého umístění volných peněžních prostředků se záměrem jejich zhodnocení formou budoucího výnosu.
(2)
Položka „A.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje zejména majetkové účasti v ovládaných osobách podle zákona upravujícího obchodní korporace ustanovení o množství hlasovacích práv podle zvláštního právního předpisu se nepoužije.
(3)
Položka „A.III.2. Podíly – podstatný vliv“ obsahuje zejména majetkové účasti v ovládaných osobách podle zákona upravujícího obchodní korporace, ve kterých vykonává účetní jednotka podstatný vliv, a tato majetková účast není vykázána v položce „A.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“.
(4)
Položka „A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti“ obsahuje dluhové cenné papíry, které mají stanovenu splatnost a u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držby až do jejich splatnosti.
(5)
Položka „A.III.4. Zápůjčky organizačním složkám“ obsahuje zejména zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, poskytnuté účetní jednotkou vlastním organizačním složkám, pokud jsou účetními jednotkami.
(6)
Položka „A.III.5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky“ obsahuje zejména ostatní zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok neuvedené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku.
(7)
Položka „A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje ostatní cenné papíry neobsažené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku, majetkové účasti neobsažené v položkách „A.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“ a „A.III.2. Podíly – podstatný vliv“, termínové vklady s dobou splatnosti delší než jeden rok a majetek přenechaný do užívání jiné účetní jednotce formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)
Oprávky k dlouhodobému majetku Položky „A.IV.1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“, „A.IV.2. Oprávky k softwaru“, „A.IV.3. Oprávky k ocenitelným právům“, „A.IV.4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku“, „A.IV.5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku“, „A.IV.6. Oprávky ke stavbám“, „A.IV.7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí“, „A.IV.8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů“, „A.IV.9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům“, „A.IV.10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku“ a „A.IV.11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahují oprávky k příslušnému dlouhodobému majetku, které vyjadřují opotřebení příslušného majetku ve finančním vyjádření, kterým se snižuje ocenění příslušného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví a současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů.
Zásoby
(1)
Položka „B.I.1. Materiál na skladě“ zejména obsahuje
a)suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu
b)pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky
c)látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky
d)náhradní díly
e)obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží
f)další hmotné movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku, bez ohledu na výši ocenění
g)hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách
h)pokusná zvířata35).
(2)
Položka „B.I.2. Materiál na cestě“ obsahuje majetek uvedený v odstavci 1, který byl vyúčtován dodavatelem, avšak nebyl dosud účetní jednotkou fyzicky převzat.
(3)
Položka „B.I.3. Nedokončená výroba“ obsahuje produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem, nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty.
(4)
Položka „B.I.4. Polotovary vlastní výroby“ obsahuje odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.
(5)
Položka „B.I.5. Výrobky“ obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.
(6)
Položka „B.I.6. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny“ obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat36), která nejsou vykazována v položkách „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, „B.I.1. Materiál na skladě“ a „B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách“.
(7)
Položka „B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách“ obsahuje zejména hmotné movité věci a zvířata nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat36). Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje.
(8)
Položka „B.I.8. Zboží na cestě“ obsahuje zejména hmotné movité věci a zvířata uvedené v odstavci 7 vyúčtované dodavatelem, avšak účetní jednotkou dosud nepřevzaté.
(9)
Položka „B.I.9. Poskytnuté zálohy na zásoby“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.
Pohledávky z obchodních vztahů
(1)
Položka „B.II.1. Odběratelé“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za splněné a vyúčtované dodávky a služby odběratelům vyplývající z obchodních vztahů. Do této položky nenáleží pohledávky směnečné.
(2)
Položka „B.II.2. Směnky k inkasu“ obsahuje směnečné krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za odběrateli a jinými dlužníky z cizích směnek a ze směnek na vlastní řad.
(3)
Položka „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“ obsahuje pohledávky za směnky předané bance k proplacení, do doby splatnosti směnky a pohledávky za jiné cenné papíry s termínem splatnosti, předané bance k proplacení.
(4)
Položka „B.II.4. Poskytnuté provozní zálohy“ obsahuje dlouhodobé i krátkodobé zálohy a závdavky poskytnuté dodavatelům na dodávky vyplývající z obchodních vztahů. Do položky se neuvádějí zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11 a v § 11 odst. 9.
(5)
Položka „B.II.5. Ostatní pohledávky“ obsahuje ostatní krátkodobé i dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů, neuvedené v odstavcích 1 až 4, zejména pohledávky za dodavateli z důvodu reklamace dodávek.
Pohledávky z pracovněprávních vztahů
(1)
Položka „B.II.6. Pohledávky za zaměstnanci“ obsahuje pohledávky za zaměstnanci zejména z titulu poskytnutých záloh na cestovné na pracovní cesty a jiných záloh, které jsou zaměstnanci povinni vyúčtovat.
(2)
Položka „B.II.7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje pohledávky za příslušnými institucemi jak z titulu povinného pojistného stanoveného podle zákonů upravujících povinné pojistné, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.
Daně a dotace – pohledávky
(1)
Položka „B.II.8. Daň z příjmů“ obsahuje u poplatníků pohledávky z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.
(2)
Položka „B.II.9. Ostatní přímé daně“ obsahuje pohledávky z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.
(3)
Položka „B.II.10. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje pohledávky zejména z titulu nároků na vrácení daně z přidané hodnoty.
(4)
Položka „B.II.11. Ostatní daně a poplatky“ obsahuje pohledávky zejména z titulu daní neuvedených v odstavcích 1 až 3, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
(5)
Položky „B.II.12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem“ a „B.II.13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků“ obsahují nároky na dotace, pokud zvláštní právní předpisy nebo příslušné smlouvy účtování o vzniku nároků připouštějí.
Ostatní pohledávky
(1)
Položka „B.II.14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti“ obsahuje krátkodobé i dlouhodobé pohledávky vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku za ostatními společníky sdruženými v této společnosti.
(2)
Položka „B.II.15. Pohledávky z pevných termínových operací a opcí“ obsahuje pohledávky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu pohledávky.
(3)
Položka „B.II.16. Pohledávky z vydaných dluhopisů“ obsahuje pohledávky emitentů z titulu úpisu krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů.
(4)
Položka „B.II.17. Jiné pohledávky“ obsahuje krátkodobé pohledávky, které se neuvádějí v jiných položkách pohledávek, zejména nároky na náhradu škody od odpovědné osoby, zálohy a závdavky vyplacené jiným osobám než osobám v pracovněprávním vztahu, pokud se nejedná o zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11, § 11 odst. 9 a v § 12 odst. 4.
(5)
Položka „B.II.18. Dohadné účty aktivní“ obsahuje částky dlouhodobých a krátkodobých pohledávek stanovené zejména podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(6)
Položka „B.II.19. Opravná položka k pohledávkám“ obsahuje opravné položky vytvářené k jednotlivým pohledávkám podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů v případech, kdy se pohledávky vztahují k činnosti účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
Krátkodobý finanční majetek
(1)
Položka „B.III.1. Peněžní prostředky v pokladně“ obsahuje peněžní prostředky v hotovosti, které má účetní jednotka v pokladně ke dni sestavení účetní závěrky.
(2)
Položka „B.III.2. Ceniny“ obsahuje stav zejména poštovních známek, kolků, dálničních kupónů, karet (benzinových, telefonních), které představují určitou majetkovou hodnotu s limitem čerpání, z níž po vydání do používání bude moci být čerpáno, stav stravovacích poukázek do provozoven veřejného stravování a stav jiných poukázek a karet, majících povahu cenin.
(3)
Položka „B.III.3. Peněžní prostředky na účtech“ obsahuje disponibilní peněžní prostředky na účtech v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak se tento zůstatek uvádí v položce pasiv „B.III.18. Krátkodobé úvěry“.
(4)
Položky „B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování“ a „B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování“ obsahují cenné papíry určené k obchodování, držené účetní jednotkou po dobu kratší než jeden rok za účelem obchodování s nimi a dosahování zisků z cenových rozdílů.
(5)
Položka „B.III.6. Ostatní cenné papíry“ obsahuje jiné cenné papíry krátkodobé povahy, které se neuvádějí v položkách „B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování“ a „B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování“. V této položce se uvádějí i dluhové cenné papíry držené do splatnosti, kdy splatnost je kratší než jeden rok.
(6)
Položka „B.III.7. Peníze na cestě“ obsahuje stav veškerých peněžních prostředků, které z důvodu časového nesouladu při vkladech, výběrech a převodech mezi účty v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev účetní jednotky nebo pokladnami nebyly dosud připsány na účet nebo z účtu odepsány. Stav se v aktivech rozvahy uvádí v kladné nebo v záporné hodnotě, podle povahy konečného zůstatku účtu 261 – Peníze na cestě.
Jiná aktiva, aktiva celkem
(1)
Položky „B.IV.1. Náklady příštích období“ a „B.IV.2. Příjmy příštích období“ obsahují tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Položka „B.IV.1. Náklady příštích období“ obsahuje výdaje, které se týkají nákladů v příštích účetních obdobích. Položka „B.IV.2. Příjmy příštích období“ obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
(2)
Položka „Aktiva celkem“ obsahuje úhrnnou hodnotu aktiv sníženou o hodnotu oprávek a opravných položek k příslušným aktivům.
Vlastní zdroje
(1)
Položka „A.I.1. Vlastní jmění“ obsahuje hodnotu vlastních zdrojů majetku účetní jednotky. V položce se uvádí v případech, kdy to ukládá nebo připouští zvláštní právní předpis, hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelů účetní jednotky, jmenovitě zapsaná do příslušného veřejného rejstříku. Položka obsahuje i dotace a účelové dary, pokud byly přijaty jako zdroj financování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dále se zde uvádí hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného odpisovaného majetku snížená o oprávky, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku, pokud bezúplatně nabytý majetek slouží pro hlavní činnost účetní jednotky. Uvádějí se zde i hodnota nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů.
(2)
Položka „A.I.2. Fondy“ obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy20a) od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů21), stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.
(3)
Položka „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků“ obsahuje zejména oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů a oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky. V případě aktivního zůstatku se tato položka uvádí v pasivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.
(4)
Položka „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“ obsahuje výsledek hospodaření běžného účetního období vykázaný k rozvahovému dni.
(5)
Položka „A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ obsahuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku z minulého účetního období.
(6)
Položka „A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období. Dále obsahuje změny účetních metod a opravy významných chyb minulých účetních období. V případě, že se nejedná o opravy významných chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.
Položka „B.I.1. Rezervy“ obsahuje rezervy podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
Dlouhodobé závazky
(1)
Položka „B.II.1. Dlouhodobé úvěry“ obsahuje cizí zdroje účetní jednotky s dobou splatnosti delší než jeden rok.
(2)
Položka „B.II.2. Vydané dluhopisy“ obsahuje hodnotu dluhopisů s dobou splatnosti delší než jeden rok vydaných účetní jednotkou.
(3)
Položka „B.II.3. Závazky z pronájmu“ obsahuje dlouhodobé závazky z titulu majetku převzatého do užívání od jiné účetní jednotky, formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)
(4)
Položka „B.II.4. Přijaté dlouhodobé zálohy“ obsahuje dlouhodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu delší než jeden rok.
(5)
Položka „B.II.5. Dlouhodobé směnky k úhradě“ obsahuje směnečné dlouhodobé dluhy vůči dodavatelům a jiným věřitelům z akceptovaných cizích směnek a ze směnek vlastních, v případě směnek jako platebních prostředků. Neuvádějí se zde dlouhodobé směnky použité jako zajišťovací prostředky.
(6)
Položka „B.II.6. Dohadné účty pasivní“ obsahuje částky dlouhodobých dluhů zejména podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(7)
Položka „B.II.7. Ostatní dlouhodobé dluhy“ obsahuje ostatní dlouhodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách dlouhodobých závazků, zejména přijaté dlouhodobé zápůjčky od jiných osob než od bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.
Závazky z obchodních vztahů
(1)
Položka „B.III.1. Dodavatelé“ obsahuje krátkodobé dluhy vůči dodavatelům vyplývající z příslušných smluvních ujednání. Neuvádějí se zde dluhy směnečné.
(2)
Položka „B.III.2. Směnky k úhradě“ obsahuje směnečné dluhy k dodavatelům a jiným věřitelům z titulu krátkodobých vlastních nebo akceptovaných cizích směnek, pokud jsou použity jako platební prostředek. Neuvádějí se zde krátkodobé směnky mající povahu cenného papíru.
(3)
Položka „B.III.3. Přijaté zálohy“ obsahuje krátkodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu jednoho roku a kratší, od odběratelů na dodávky v obchodních vztazích.
(4)
Položka „B.III.4. Ostatní dluhy“ obsahuje krátkodobé dluhy z obchodních vztahů, které se neuvádějí v položkách „B.III.1. Dodavatelé“, „B.III.2. Směnky k úhradě“ a „B.III.3. Přijaté zálohy“, zejména dluhy odběratelům z důvodu reklamace dodávek.
Závazky z pracovněprávních vztahů
(1)
Položka „B.III.5. Zaměstnanci“ obsahuje dluhy zaměstnancům zejména z titulu nároku na výplatu mezd a odměn vyplývajících z pracovního poměru.
(2)
Položka „B.III.6. Ostatní dluhy vůči zaměstnancům“ obsahuje dluhy v souvislosti s pracovním poměrem vůči zaměstnancům, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například nároky na cestovní náhrady a náhrady za používání vlastních pracovních pomůcek a obdobná plnění.
(3)
Položka „B.III.7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje dluhy příslušným institucím jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.
Daně a dotace – závazky
(1)
Položka „B.III.8. Daň z příjmů“ obsahuje u poplatníků dluhy z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.
(2)
Položka „B.III.9. Ostatní přímé daně“ obsahuje dluhy z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.
(3)
Položka „B.III.10. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje dluhy zejména z titulu odvodu daně z přidané hodnoty u plátců této daně. Do položky se zahrnují rovněž dluhy z titulu neoprávněně uplatněného nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu a ostatní dluhy související s touto daní.
(4)
Položka „B.III.11. Ostatní daně a poplatky“ obsahuje dluhy zejména z titulu neuhrazených daní neuvedených v odstavcích 1 až 3, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
(5)
Položky „B.III.12. Závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu“ a „B.III.13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků“ obsahují dluhy z titulu nedočerpaných nebo neoprávněně použitých dotací.
Ostatní závazky
(1)
Položka „B.III.14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů“ obsahuje dluhy vyplývající z majetkové účasti, to je podílu účetní jednotky v obchodní korporaci z titulu převzatých, avšak dosud nesplacených akcií, zatímních listů nebo vkladů.
(2)
Položka „B.III.15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé dluhy vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku k ostatním společníkům sdruženým v této společnosti.
(3)
Položka „B.III.16. Závazky z pevných termínových operací a opcí“ obsahuje závazky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu závazku.
(4)
Položka „B.III.17. Jiné dluhy“ obsahuje krátkodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách krátkodobých závazků, zejména dluhy z odpovědnosti za způsobenou škodu, dluhy členům statutárních orgánů a dluhy vyplývající z členství v účetní jednotce.
(5)
Položka „B.III.18. Krátkodobé úvěry“ obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.
(6)
Položka „B.III.19. Eskontní úvěry“ obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.
(7)
Položka „B.III.20. Vydané krátkodobé dluhopisy“ obsahuje hodnotu krátkodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.
(8)
Položka „B.III.21. Vlastní dluhopisy“ obsahuje dluhopisy vydané účetní jednotkou, které může mít v držení podle zvláštních právních předpisů. Položka se uvádí v pasivech v záporné hodnotě.
(9)
Položka „B.III.22. Dohadné účty pasivní“ obsahuje částky krátkodobých dluhů zejména stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(10)
Položka „B.III.23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci“ obsahuje zejména dluhy účetní jednotky s dobou splatnosti jeden rok a kratší z titulu přijatých finančních výpomocí a zápůjček od jiných osob, s výjimkou úvěrových institucí, zejména bank nebo spořitelních a úvěrních družstev. V položce se rovněž uvádějí krátkodobé dluhy z cenných papírů včetně směnek vystavených účetní jednotkou s výjimkou dluhopisů.
Jiná pasiva, pasiva celkem
(1)
Položka „B.IV.1. Výdaje příštích období“ obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale úhrady dosud nebyly uskutečněny.
(2)
Položka „B.IV.2 Výnosy příštích období“ obsahuje úhrady, které jsou přijaty v běžném účetním období, příslušné výkony budou realizovány až v období následujícím.
(3)
Položka „Pasiva celkem“ obsahuje úhrnnou hodnotu pasiv.
Hlava 3
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
Náklady
(1)
Spotřebované nákupy a nakupované služby zahrnují tyto položky
a)položka „A.I.1. Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovaných dodávek“ obsahuje náklady na spotřebu materiálu, úbytky materiálu do normy přirozených úbytků, náklady na spotřebovanou energii a náklady na spotřebu ostatních neskladovaných dodávek, zejména dodávky vody nebo stlačeného vzduchu pro technické účely
b)položka „A.I.2. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží; v položce se uvádějí i úbytky zboží do normy přirozených úbytků
c)položka „A.I.3. Opravy a udržování“ obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona
d)položka „A.I.4. Náklady na cestovné“ obsahuje náklady na pracovní cesty podle zákoníku práce a podle souvisejících předpisů
e)položka „A.I.5. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady na pohoštění, dary a obdobná plnění
f)položka „A.I.6. Ostatní služby“ obsahuje náklady na ostatní nakupované služby, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty „A.I.3. Opravy a udržování“, „A.I.4. Náklady na cestovné“ a „A.I.5. Náklady na reprezentaci“, obsahuje také náklady na pořízení drobného nehmotného majetku zařazeného do užívání.
(2)
Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace materiálu, zboží, vlastních výkonů a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku zahrnují tyto položky
a)položka „A.II.7. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje zvýšení nebo snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob nedokončených výrobků, polotovarů, výrobků a zvířat vytvořených vlastní činností v průběhu účetního období, popřípadě přírůstku nebo úbytku zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; tato položka může mít i zápornou hodnotu
b)položka „A.II.8. Aktivace materiálu, zboží a vnitroorganizačních služeb“ obsahuje snížení nákladů v hodnotě vyrobeného materiálu a zboží a materiálu získaného demontáží při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností, v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; dále obsahuje zejména hodnotu vlastní přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; tato položka má zápornou hodnotu
c)položka „A.II.9. Aktivace dlouhodobého majetku“ obsahuje snížení nákladů pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vytvořeného vlastní činností účetní jednotky v ocenění vlastními náklady; tato položka má zápornou hodnotu.
(3)
Osobní náklady zahrnují tyto položky
a)položka „A.III.10. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na příjmy ze závislé činnosti včetně naturálních příjmů a náklady na příjmy z funkčních požitků vyplácené členům vlastních statutárních nebo kontrolních orgánů
b)položka „A.III.11. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady zaměstnavatele na zákonné sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění
c)položka „A.III.12. Ostatní sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu plnění ze smluv o dobrovolném penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření zaměstnanců a obdobné dobrovolné platby a plnění za zaměstnance
d)položka „A.III.13. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle zákona upravujícího daně z příjmů související se zaměstnanci, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují
e)položka „A.III.14. Ostatní sociální náklady“ obsahuje ostatní sociální náklady, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty „A.III.11. Zákonné sociální pojištění“, „A.III.12. Ostatní sociální pojištění“ a „A.III.13. Zákonné sociální náklady“, a ostatní náklady například na službu dobrovolníků, vyplácené jako náhrady.
(4)
Položka „A.IV.15. Daně a poplatky“ obsahuje zejména náklady na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou splatné daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, která se uvádí v položce výkazu zisku a ztráty „A.VIII.29. Daň z příjmů“; dále obsahuje ostatní daně a poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění za minulá období, včetně daně z přidané hodnoty, o které již nelze zvýšit ocenění majetku, zásob a pohledávek, dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních.
(5)
Ostatní náklady zahrnují tyto položky
a)položka „A.V.16. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení, s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle občanského zákoníku, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále penále a plnění obdobné povahy; dále obsahuje ostatní pokuty a penále, které nejsou obsaženy ve větě první
b)položka „A.V.17. Odpis nedobytné pohledávky“ obsahuje náklady na odpis pohledávek podle zákona upravujícího daně z příjmů a odpis pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, ztrátové položky, u kterých k úhradě nestačí majetková podstata dlužníků podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, a náklady na postoupené pohledávky související s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů
c)položka „A.V.18. Nákladové úroky“ obsahuje úroky vůči bankám, spořitelním a úvěrním družstvům nebo jiným věřitelům, včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, v případě zápůjček, finančních operací, například eskont cenných papírů, a dále penále, postižní částky a obdobná plnění
d)položka „A.V.19. Kursové ztráty“ obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech vedených v cizích měnách
e)položka „A.V.20. Dary“ obsahuje zejména zůstatkovou cenu odpisovaného dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví účetní jednotky při bezúplatném převodu z důvodu darování jiným osobám, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních finančních zdrojů účetní jednotky; v této položce se neuvádí pořizovací cena neodpisovaného majetku a bezúplatné převody majetku jiným osobám v rámci hlavní činnosti účetní jednotky podle statutu, stanov nebo jiné zřizovací listiny, pokud byl majetek pořízen z účelových finančních zdrojů
f)položka „A.V.21. Manka a škody“ obsahuje manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které jsou vždy pohledávkou vůči hmotně odpovědné osobě, s výjimkou hodnoty chybějících cenných papírů, kdy je nutno vést tyto položky odděleně na analytických účtech „Cenné papíry v umořovacím řízení“ v účtových skupinách 06 – Dlouhodobý finanční majetek a 25 – Krátkodobý finanční majetek a zahájit umořovací řízení; v položce se uvádí také zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v důsledku manka a škody; škodou pro účely této vyhlášky je fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení hmotného majetku, včetně zásob
g)položka „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ obsahuje jiné náklady nezachycené v ostatních položkách nákladů, zejména náklady, které se týkají provozu účetní jednotky, dále úhrady související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, náklady na smluvní pojištění majetku a osob, náklady spojené se získáváním bankovních záruk a obdobné úhrady související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku, a náklady na odstupné za uvolnění bytů; dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů a spotřebu povolenek na emise; spotřeba preferenčních limitů a povolenek na emise je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
(6)
Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek zahrnují tyto položky
a)položka „A.VI.23. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou, dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při vyřazení z důvodu jeho likvidace v důsledku opotřebení
b)položka „A.VI.24. Prodaný dlouhodobý majetek“ obsahuje náklady ve výši zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného při prodeji; uvádí se zde i pořizovací cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného k okamžiku jeho vyřazení
c)položka „A.VI.25. Prodané cenné papíry a podíly“ obsahuje prodané cenné papíry a podíly
d)položka „A.VI.27. Tvorba a použití rezerv a opravných položek“ obsahuje náklady na tvorbu a použití rezerv a opravných položek podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
(7)
Položka „A.VII.28. Poskytnuté členské příspěvky a příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami“ obsahuje členské příspěvky právnickým osobám vyplývající z nepovinného členství účetní jednotky. Dále obsahuje finanční příspěvky určené na provoz vlastní organizační složky, pokud je účetní jednotkou, v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací listinou nebo jiným zřizovacím dokumentem.
(8)
Položka „A.VIII.29. Daň z příjmů“ obsahuje splatnou daň z příjmů právnických osob týkající se výsledku hospodaření za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje, a obsahuje také dodatečné odvody daně z příjmů, zejména doměrky daně za minulá období, snížené o vratky daně za minulá zdaňovací období.
Výnosy
(1)
Položka „B.I.1. Provozní dotace“ obsahuje dotace, pokud jsou určeny na provoz účetní jednotky; za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel, za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění za dotaci. Za dotaci se považuje též zaniklý dluh ve výši poplatku a jiného obdobného peněžitého plnění, nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek a jiné obdobné peněžité plnění nebo jeho část zanikla rozhodnutím příslušného orgánu; položka se snižuje o případné dluhy poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou; při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.
(2)
Přijaté příspěvky zahrnují tyto položky
a)položka „B.II.2. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami“ obsahuje příspěvky na provoz účetní jednotky v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací nebo zakladatelskou listinou od vlastních organizačních složek, pokud jsou účetními jednotkami
b)položka „B.II.3. Přijaté příspěvky (dary)“ obsahuje dary na provozní činnost účetní jednotky, hodnotu bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud bezúplatně nabytý majetek není určen k plnění hlavní činnosti účetní jednotky
c)položka „B.II.4. Přijaté členské příspěvky“ obsahuje členské příspěvky podle statutu, stanov nebo jiných zřizovacích listin; v položce se uvádějí i příspěvky členů registrovaných církví a náboženských společností; neuvádějí se zde výnosy z kostelních sbírek pořádaných v rámci obřadů příslušné registrované církve a náboženské společnosti.
(3)
Ostatní výnosy zahrnují tyto položky
a)položka „B.IV.5. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení zvláštních právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů; dále obsahuje ostatní pokuty a penále podle zvláštních právních předpisů, které nejsou obsaženy ve větě první
b)položka „B.IV.6. Platby za odepsané pohledávky“ obsahuje úhrady z pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a od tohoto okamžiku se v účetnictví sledovaly pouze na podrozvahových účtech; do této položky se zahrnují i platby za postoupení pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky
c)položka „B.IV.7. Výnosové úroky“ obsahuje úroky přijaté od bank, spořitelních a úvěrních družstev a od jiných dlužníků a obdobná plnění; v případě úroků, které se zdaňují zvláštní sazbou, a srážkovou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se uvádějí úroky před zdaněním, v ostatních případech se úroky uvádějí ve výši po zdanění
d)položka „B.IV.8. Kursové zisky“ obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech vedených v cizí měně
e)položka „B.IV.9. Zúčtování fondů“ obsahuje výnosy do výše nákladů při použití prostředků účelových fondů uváděných v položce pasiv „A.I.2. Fondy“
f)položka „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých dluhů, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání.
(4)
Tržby z prodeje majetku zahrnují tyto položky
a)položka „B.V.11. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku“ obsahuje tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatků
b)položka „B.V.12. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů“ obsahuje tržby z prodeje cenných papírů dlouhodobého i krátkodobého charakteru účtovaných na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek a účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek
c)položka „B.V.14. Výnosy z krátkodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z krátkodobého finančního majetku účtovaného na účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek
d)položka „B.V.15. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje zejména výnosy vyplývající z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku účtovaného na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek.
Výsledek hospodaření
(1)
Položka „C. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje rozdíl položek „Výnosy celkem“ a „Náklady celkem“, s výjimkou položky „A.VIII.29. Daň z příjmů“. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ obsahuje rozdíl položky „C. Výsledek hospodaření před zdaněním“ a položky „A.VIII.29. Daň z příjmů“.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost.
Hlava 4
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
(1)
Příloha v účetní závěrce se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací.
(2)
Účetní jednotky v příloze v účetní závěrce uvedou údaje podle § 18 odst. 3 zákona a údaje, jimiž vysvětlují a doplňují informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky sestavují přílohu v účetní závěrce s ohledem na zvláštní právní předpisy.10)
(3)
Účetní jednotky kromě informací uvedených v § 30 uvedou i všechny další informace, které jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce podle zákona a vyhlášky.
(1)
Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu obsahuje informace o a) účetní jednotce, jejím sídle, názvu, právní formě, jejím poslání, tj. činnosti hlavní, hospodářské a dalších činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní osobností, pokud byly zřízeny, b) zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku, c) účetním období, d) použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob 1. oceňování majetku a závazků, 2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky), 3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na měnu účetnictví, 4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, e) použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména 1. změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, 2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 92, 3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, f) výši a povaze jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, g) názvu, sídle a právní formě každé účetní jednotky, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením, h) jednotlivých položkách dlouhodobého majetku 1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období, 2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období, 3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku, i) celkové odměně přijaté auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměně přijaté auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby, j) názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží podíl, tento podíl může být i v podobě držených akcií, s uvedením výše tohoto podílu, u akcií s uvedením počtu, jmenovité hodnoty, popřípadě počtu kusových akcií, a druhu těchto akcií, jakož i výše základního kapitálu, vlastního jmění, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období, k) přehled splatných dluhů pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních a celních orgánů s uvedením částek, datem vzniku a splatnosti, l) počtu a jmenovité hodnotě nabytých akcií za každý druh akcií zvlášť, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, informace o jejich ocenění; obdobně se postupuje u podílů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírů nebo práv s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají, m) částkách dluhů, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetní jednotky, krytých zárukou danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy, n) celkové výši finančních nebo jiných dluhů, které nejsou obsaženy v rozvaze, o) výsledku hospodaření v členění na hlavní a hospodářskou činnost a pro účely daně z příjmů, p) průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zákona upravujícího státní statistickou službu a souvisejících zvláštních právních předpisů v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek „A.III.10. Mzdové náklady“ až „A.III.14. Ostatní sociální náklady“, údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, q) výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných dluhů ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů, r) účasti členů řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy, s) výši záloh, závdavků a úvěrů poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu q) s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, o dluzích přijatých na jejich účet jako určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů, t) způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zákona upravujícího daně z příjmů, u) každé významné položce z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, u které je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých úvěrů, včetně úrokových sazeb, a popis zajištění úvěrů, přijaté dotace na provoz nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státních fondů, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů, v) přehledu o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jde-li o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis, w) přehledu o veřejných sbírkách podle zákona upravujícího veřejné sbírky, s uvedením účelu a výši vybraných částek, x) způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku, y) individuální produkční kvótě, individuálním limitu prémiových práv a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost.
(2)
V případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), účetní jednotka uvede počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo přiloží seznam tohoto majetku.
(3)
Pokud účetní jednotka vlastní více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede v příloze v účetní závěrce také tyto údaje
a)celková výměra lesních pozemků s lesním porostem
b)výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2.
(4)
Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede v příloze v účetní závěrce také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.
(5)
Součástí přílohy v účetní závěrce mohou být i další informace podle rozhodnutí účetní jednotky a podle zvláštních právních předpisů.
(6)
Informace vymezené v odstavci 1 písm. j) se uvádějí tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro některé tam uvedené účetní jednotky. Informace vymezené v odstavci 1 písm. q), r), s) a v) se uvádějí tak, aby neumožnily určit finanční částky týkající se určitého člena takového orgánu nebo osoby, a s ohledem na zákon upravující ochranu osobních údajů.
(7)
Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu neobsahuje informace podle § 30 odst. 1 písm. d) bodu 4 a § 30 odst. 1 písm. e), f) a i).
(8)
Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(9)
Pokud se údaj o výši vlastního jmění uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši vlastního jmění v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
Část 3
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
(1)
Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy a účtové skupiny.
(3)
Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.
(4)
V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.
Část 4
ÚČETNÍ METODY
Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících
(1)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 10 nebo v § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na
a)přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce
b)úroky, zejména z úvěrů
c)odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy
d)průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby
e)licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku nikoliv pro budoucí provoz
f)vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu
g)náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou
h)úhradu podílu na: 1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, 2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu, 3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie
i)úhrady nákladů za přeložky31a), překládky31b) a náhradní pozemní komunikaci31c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků
j)ověření způsobilosti majetku k užívání, vzniknou-li v průběhu tohoto procesu použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí ostatních výnosů a náklady na ně, s výjimkou odpisů, součástí ostatních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání
k)zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování tohoto majetku; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, zaúčtuje se pořizovaný majetek do ostatních nákladů.
(2)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a)opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady
b)náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu
c)kursové rozdíly
d)smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů
e)v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 8 odst. 10 písm. a).
(3)
V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.
(4)
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v průběhu nájmu nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
(5)
Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 nebo § 8. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
(6)
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(7)
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“.
(8)
U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou.
Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících Do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení zásob, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek Do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
(1)
Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako náklad nebo výnos.
(2)
Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.
(3)
Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
(1)
Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2)
Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3)
Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky
a)na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován
b)zajištění je efektivní
c)efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4)
Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5)
Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6)
Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.
Přeměny účetní jednotky V případě přeměny účetní jednotky uvedené v § 2 podle občanského zákoníku nebo zvláštního právního předpisu použije účetní jednotka přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravující přeměny obchodních korporací.
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
(3)
Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy v položce „B.II.19. Opravná položka k pohledávkám“ v záporné hodnotě.
(4)
Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce „B.IV.6. Platby za odepsané pohledávky“. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.
(5)
Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch nákladů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do nákladů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.
(6)
Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.
(7)
Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří opravná položka, nelze současně tvořit rezervu.
(8)
Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.
(9)
V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.
Odpisování majetku
(1)
Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání.
(2)
Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje, b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku, d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997, e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením, f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(3)
Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(4)
Stavby vyhovující právu stavby podle § 32 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.
(5)
Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví podílem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda – brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.
(6)
V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.
(7)
Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nájemce nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(8)
Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku.
(9)
Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.
(10)
Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace nebo účelového daru, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace nebo účelového daru. Obdobně se postupuje v případě bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto
a)stanoví se částka z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny
b)sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a
c)současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.
Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují a) pozemky, b) umělecká díla,12) která nejsou součástí stavby, sbírky,13) movité kulturní památky,13) předměty kulturní hodnoty12) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,13) dále církevní stavby, zejména kostely, kaple a kláštery, za podmínky, že jsou užívány k církevním a náboženským účelům, zejména k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů, c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání, d) finanční majetek, e) zásoby, f) najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, g) pohledávky, h) povolenky na emise a preferenční limity a i) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.
Postup tvorby a použití rezerv
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem upravujícím rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.
(3)
Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do nákladů.
(4)
Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(5)
Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(6)
Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.
(7)
Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.
Vzájemné zúčtování
(1)
Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování
a)dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován
b)doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
c)rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení
d)kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.
(2)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.
(3)
V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu a pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.
Metoda kursových rozdílů
(1)
Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.8. Kursové zisky“.
(2)
Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
(3)
Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ nebo v položce „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“.
(4)
Při přepočtu cizí měny na měnu účetnictví postupují účetní jednotky podle § 24c zákona.
(5)
Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19. Kursové ztráty“ nebo v položce „B.VI.8. Kursové zisky“.
Metoda přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu Při přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka v jednoduchém účetnictví před uzavřením účetních knih provede inventarizaci a dále v jednoduchém účetnictví k rozvahovému dni postupuje takto: a) konečné stavy majetku, závazků včetně dluhů, případně rezerv vytvořených na základě zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38, b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci hlavní činnosti účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91, c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě, d) kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.
Metoda oceňování souboru majetku
(1)
Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.
(2)
Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje a) podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.
(3)
Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.
(4)
Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.
Způsob určení funkční měny
(1)
Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie37).
(2)
Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie37) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.
Postup při změně měny účetnictví
(1)
Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky, počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.
(2)
Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ podle § 42 odst. 3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2)
Položky „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ a „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
(3)
Ustanovení § 35 a 36 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 92 a budou podle § 35 a 36 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují do ostatních nákladů a výnosů.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.