Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Část 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět zákona Tento zákon upravuje pravomoc a příslušnost soudů k řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, složení jejich senátů a postup soudu a účastníků v řízení.
Předmět řízení V řízení podle tohoto zákona se a) posuzuje kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt9) (dále jen „kárné provinění“), b) posuzuje kárná odpovědnost 1. soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování, pokud mu byly vytknuty podle zákona o soudech a soudcích, 2. státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce za drobné nedostatky a poklesky, pokud mu byly vytknuty podle zákona o státním zastupitelství, 3. soudního exekutora za drobné nedostatky v exekuční a další činnosti soudního exekutora nebo drobné poklesky v chování soudního exekutora a za drobné nedostatky v činnosti nebo drobné nedostatky v chování zaměstnanců soudního exekutora, pokud byly soudnímu exekutorovi vytknuty podle exekučního řádu, c) posuzuje způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2), d) rozhoduje o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu.
Část 2
KÁRNÉ SOUDY
Příslušnost
(1)
V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy.
(2)
Kárnými soudy jsou
a)v prvním stupni vrchní soudy a
b)ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují v řízení o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu.
K řízení podle tohoto zákona v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo a) soudu, u kterého vykonává svou funkci soudce, 1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení, 2. kterému byla uložena výtka, 3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, nebo 4. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, b) státního zastupitelství, u kterého vykonává svou funkci státní zástupce, 1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení, 2. kterému byla uložena výtka, nebo 3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci, c) státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení kárného řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka nebo je-li proti takovému státnímu zástupci podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci, d) exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení kárného řízení nebo kterému byla uložena výtka.
(1)
Vykonává-li soudce podle § 4 písm.
a)svou funkci u vrchního soudu, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, u kterého svou funkci nevykonává.
(2)
Vykonává-li státní zástupce podle § 4 písm. b) svou funkci u vrchního státního zastupitelství nebo bylo-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce podle § 4 písm. c) stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství.
(1)
Nejvyšší soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech soudců.
(2)
Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech
a)soudců Nejvyššího soudu
b)soudců, kteří rozhodují výlučně ve správním soudnictví, s výjimkou soudců Nejvyššího správního soudu
c)státních zástupců
d)soudních exekutorů.
(3)
Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném též ve věcech podle odstavce 1, rozhoduje-li ve sjednocujícím kárném senátu.
Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení.
Sjednocující kárný senát Nejvyššího správního soudu Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu
(1)
Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, v kárném senátu složeném z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 soudců.
(2)
Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu.
(3)
Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti.
(4)
Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech
a)soudců 2 advokáti
b)státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a
c)soudních exekutorů 2 soudní exekutoři.
(1)
Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje též ve sjednocujícím kárném senátu složeném z předsedy sjednocujícího kárného senátu, jeho zástupce a 4 soudců.
(2)
Členy sjednocujícího kárného senátu jsou 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu z řad členů kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(3)
Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí členy sjednocujícího kárného senátu losem z řad soudců příslušného soudu, kteří jsou členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(1)
Předsedu sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce volí členové sjednocujícího kárného senátu; zástupce předsedy senátu lze zvolit nejdříve současně se zvolením předsedy sjednocujícího kárného senátu. Funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce vzniká jejich zvolením a zaniká nejpozději uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu.
(2)
Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí novým předsedou nebo jeho zástupcem soudce, který není soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.
(3)
Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce před uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí na zbývající část této doby novým předsedou senátu nebo jeho zástupcem soudce, který je soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.
(4)
Předsedou sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být souběžně soudci téhož soudu.
(1)
Jednání sjednocujícího kárného senátu svolá a řídí jeho předseda, a není-li zvolen, jednání svolá a řídí jeho zástupce. Není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, jednání svolá a řídí nejstarší člen sjednocujícího kárného senátu.
(2)
Sjednocující kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy sjednocujícího kárného senátu, a není-li zvolen, rozhoduje hlas jeho zástupce; není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, rozhoduje hlas jeho nejstaršího člena. Za člena sjednocujícího kárného senátu vyloučeného z projednávání věci nastupuje jeho náhradník. O vyloučení svého člena rozhoduje sjednocující kárný senát většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje.
(3)
Člen sjednocujícího kárného senátu, který s rozhodnutím sjednocujícího kárného senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k písemnému vyhotovení rozhodnutí s uvedením jeho jména.
(4)
Rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
(1)
Předseda Nejvyššího správního soudu vydává jednací řád Nejvyššího správního soudu postupem podle soudního řádu správního po vyjádření předsedy Nejvyššího soudu k ustanovením, která se týkají sjednocujícího kárného senátu.
(2)
Předseda Nejvyššího soudu předloží vyjádření podle odstavce 1 předsedovi Nejvyššího správního soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
Ustanovení člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu do funkce Kárné senáty vrchních soudů
(1)
Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících.
(2)
Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech
a)soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu
b)státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu.
(3)
Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců
a)státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu
b)advokát a
c)osoba vykonávající jiné právnické povolání.
(4)
Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou
a)3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a
b)advokát.
(5)
Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou
a)2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu
b)advokát a
c)osoba navržená Veřejným ochráncem práv.
(1)
Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců.
(2)
Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3)
Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů.
(1)
Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(2)
Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.
(3)
Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce
a)Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu
b)Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu
c)příslušného vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu
d)krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a
e)okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů.
(4)
Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících
a)státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství navržené nejvyšším státním zástupcem
b)státní zástupce krajských státních zastupitelství navržené vrchním státním zástupcem, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu
c)státní zástupce okresních státních zastupitelství navržené krajským státním zástupcem, který stojí v čele krajského státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu
d)soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky
e)advokáty navržené předsedou České advokátní komory
f)osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice (dále jen „děkan právnické fakulty“) a
g)osoby navržené Veřejným ochráncem práv.
(1)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.
(2)
Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu.
(3)
Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců.
(4)
Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců.
(1)
Nejvyšší, vrchní a krajský státní zástupce, prezident Exekutorské komory České republiky, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob.
(2)
Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.
(1)
Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících nemůže být navržen ten, kdo je členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu.
(2)
Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas.
Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který a) nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který 1. je součástí příslušného článku soustavy soudů, 2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu, a b) není předsedou nebo místopředsedou soudu.
(1)
Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který
a)nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které 1. je součástí příslušného článku soustavy státního zastupitelství, 2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství, 3. má sídlo v obvodu krajského státního zastupitelství, v jehož čele stojí navrhující krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce okresního státního zastupitelství, a
b)není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce.
(2)
Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který
a)vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a
b)není členem prezidia Exekutorské komory České republiky nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory.
(3)
Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který
a)v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let
b)získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělávání Právo nebo v obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice
c)vykonává nejméně 3 roky praxi advokáta, pokud jej do seznamu navrhuje předseda České advokátní komory
d)vykonává nejméně 3 roky jiné právnické povolání, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty
e)není členem komory Parlamentu
f)není soudcem, státním zástupcem nebo soudním exekutorem, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty nebo Veřejný ochránce práv
g)má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a
h)splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích11).
Za bezúhonného se nepovažuje ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen, b) komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže uplynula doba alespoň 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno, nebo c) koho předseda kárného soudu odvolal z funkce podle § 6 odst. 3, protože závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, ledaže od jeho odvolání uplynulo alespoň 5 let.
(1)
Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o.
(2)
Předseda kárného soudu vyřadí ze seznamu toho, kdo
a)byl losováním určen členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu
b)přestal splňovat některou z podmínek podle § 5m až 5o
c)je zařazen do seznamu déle než 5 let, nebo
d)odmítl složení slibu skládaného přísedícím nebo jej složil s výhradou.
(1)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(2)
Je-li soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu určen losem podle odstavce 1, je současně určen členem kárného senátu
a)Nejvyššího soudu
b)Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech 1. soudců, 2. státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, 3. ostatních státních zástupců a 4. soudních exekutorů.
(3)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z řad soudců příslušného soudu určených losem podle odstavce 1 za členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předsedy a zástupce předsedů jednotlivých kárných senátů příslušného soudu.
(4)
Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů; takto losem určený advokát je určen členem kárného senátu Nejvyššího soudu a kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech soudců. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory.
(5)
Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících.
(1)
Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí.
(2)
Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem sjednocujícího kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena sjednocujícího kárného senátu.
Postavení přísedícího kárného senátu
(1)
Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.
(2)
Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
(1)
Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích.
(2)
Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.
(1)
Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce
a)Nejvyššího soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu
b)Nejvyššího správního soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a
c)vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku13), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu.
(3)
Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud.
(4)
Je-li přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu14).
(5)
Přísedícímu soudnímu exekutorovi náleží náhrady stanovené exekučním řádem.
Zánik funkce člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu Funkční období kárných senátů
(1)
Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce.
(2)
Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu.
(3)
Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období.
(1)
Funkce člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zaniká
a)uplynutím funkčního období kárného senátu, do kterého byl určen, jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení
b)dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého funkčního období
c)přestane-li splňovat podmínky podle § 5m až 5o, pokud funkce nezanikla podle odstavce 3
d)brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku
e)uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce.
(2)
Zánik funkce soudce kárného senátu kárného soudu nemá za následek zánik funkce soudce. Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm.
a)nebo
b)pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto kárného senátu.
(3)
Na návrh předsedy kárného senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.
(4)
Zanikne-li funkce člena kárného senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm.
a)nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník. Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona.
(1)
Funkce člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
(2)
Funkce náhradníka člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
(1)
Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu.
(2)
Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu.
Část 3
KÁRNÉ ŘÍZENÍ
(1)
Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat
a)prezident republiky proti kterémukoliv soudci
b)ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci
c)předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem
d)předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem
e)předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně v jeho obvodu
f)předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu v jeho obvodu
g)předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu.
(3)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a)prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu
b)ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu
c)Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu
d)předseda soudu proti místopředsedovi příslušného soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně v jeho obvodu
e)předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a)ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia
b)předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu
c)předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.
(5)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat
a)ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci
b)vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu
c)krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu
d)okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství
e)vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.
(6)
Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat
a)ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci
b)vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu
c)krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.
(1)
Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.
(2)
Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda pro týž skutek proti téže osobě podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží od doručení výzvy tomuto orgánu do doručení sdělení navrhovateli; lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců. Lhůta podle odstavce 1 neběží též od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3)
Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4)
Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, proti němuž se návrh podává, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření. Navrhovatel k návrhu připojí důkazy, které má k dispozici. Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán.
(1)
Návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatel navrhne schválení dohody o vině a kárném opatření, pokud byla před zahájením kárného řízení sjednána. Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a návrhu na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrhu na upuštění od uložení kárného opatření.
(2)
K návrhu na zahájení kárného řízení navrhovatel vedle důkazů, které má k dispozici, připojí též sjednanou dohodu o vině a kárném opatření, která obsahuje
a)jméno a příjmení navrhovatele a toho, proti komu se návrh podává, a jejich podpis
b)datum a místo jejího sepsání
c)popis skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění
d)prohlášení toho, proti komu je podán návrh, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření
e)dohodnutý druh, případně výměru kárného opatření, případně ujednání o upuštění od uložení kárného opatření, a
f)rozsah a způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jestliže se stát domáhá jejího sjednání, ledaže kárně obviněný prohlásí, že uplatňovaný nárok neuznává, a osvědčí skutečnosti, které uplatněný nárok dostatečně zpochybňují.
(3)
Navrhovatel před sjednáním dohody o vině a kárném opatření požádá Ministerstvo spravedlnosti o sdělení, zda se stát domáhá, aby v dohodě o vině a kárném opatření byla sjednána regresní úhrada podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, případně o sdělení jejího rozsahu, způsobu jejího uhrazení a dalších souvisejících informací.
(4)
Ministerstvo spravedlnosti sdělí navrhovateli, jaké údaje jsou potřebné pro odpověď na jeho žádost.
(5)
Navrhovatel žádost a sdělení podle odstavců 3 a 4 připojí k návrhu na zahájení kárného řízení.
(6)
Odstavci 3 až 5 není dotčeno právo státu požadovat uhrazení této regresní úhrady nebo její části podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
Účastníky kárného řízení jsou navrhovatel a ten, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení (dále jen „kárně obviněný“).
(1)
Navrhovatelem je též ten, kdo přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem. Navrhovatel, který přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem, nemůže návrh jiného navrhovatele vzít zpět.
(2)
Přistoupení toho, kdo není oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není přípustné; přípustné není též přistoupení k návrhu na
a)zahájení kárného řízení, jestliže k přistoupení došlo po zahájení dokazování
b)zahájení kárného řízení, kterým se navrhuje schválení dohody o vině a kárném opatření, a
c)schválení dohody o vině a kárném opatření podanému po zahájení kárného řízení.
(3)
K přistoupení, které není přípustné, se nepřihlíží. Jestliže se k přistoupení nepřihlíží, předseda kárného senátu o tom vyrozumí podatele.
(1)
Jestliže návrh na zahájení kárného řízení nebo dohoda o vině a kárném opatření neobsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 nebo § 9a a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, předseda kárného senátu vyzve navrhovatele, aby vady odstranil do 30 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena, neurčí-li lhůtu delší. Ve výzvě jej též poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést.
(2)
Odstranění vad návrhu nelze uložit navrhovateli, který k návrhu přistoupil.
Pokud člen kárného senátu rozhodoval v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování a tento protokol byl pořízen o hlasování kárně obviněného, nebo v řízení o námitkách proti výtce uložené pro skutek, pro který byl podán návrh na zahájení kárného řízení, je z rozhodování v kárném řízení vyloučen.
(1)
O vyloučení člena kárného senátu rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, jiný kárný senát téhož kárného soudu.
(2)
Pro nahrazení vyloučeného člena kárného senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.
(1)
Návrh na zahájení řízení doručí předseda kárného senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu, zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů kárného senátu. Nebylo-li řízení zahájeno podáním návrhu podle § 9a, poučí ho rovněž o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat, a zároveň ho vyrozumí, že má právo označit v jím určené lhůtě ty skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení kárného řízení, které považuje za nesporné.
(2)
Návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal.
(3)
Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu zašle návrh na zahájení kárného řízení též
a)předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším předsedům soudů oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
b)nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce
c)nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším vedoucím státním zástupcům oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným státní zástupce
d)nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce
e)nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
f)Exekutorské komoře České republiky a předsedovi soudu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
(4)
Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 1 věty první a odstavců 2 a 3 též
a)podání, kterým navrhovatel odstranil vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření, a
b)dohodu o vině a kárném opatření připojenou k návrhu na zahájení kárného řízení.
(5)
Předseda kárného senátu doručí podle odstavců 2 a 3 též další přílohy připojené k návrhu na zahájení kárného řízení. Pokud je doručení příloh možné jen s nepřiměřenými náklady nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, pro které nelze přílohy doručit, předseda kárného senátu povolí namísto doručení příloh nahlédnutí do spisu.
(1)
Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.
(2)
Předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců může též zjistit stanovisko navrhovatele a kárně obviněného ke sjednání dohody o vině a kárném opatření. Vyjádří-li se navrhovatel a kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců stanoví navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4. Podá-li navrhovatel kárnému soudu v určené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, postupuje se v dalším řízení na jeho podkladě. Pokud kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, jedná na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,5) rozhodne kárný senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání rozhodnutím, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.6)
(1)
Kárný senát bez ústního jednání kárné řízení zastaví
a)neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat
b)byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět
c)zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu
d)zanikla-li odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění
e)byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.
(2)
Byl-li návrh na zahájení kárného řízení vzat zpět nebo nastal-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. c) nebo d), kárný senát nezastaví kárné řízení, prohlásí-li kárně obviněný nejpozději ve lhůtě určené předsedou kárného senátu, že trvá na projednání věci.
(3)
Kárný senát zastaví bez ústního jednání řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže navrhovatel neodstranil vady dohody připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
(1)
Má-li kárný senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení.
(2)
Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí kárný senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví.
(3)
Kárný senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle části šesté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle části šesté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.
(1)
Jsou-li dány podmínky pro společné řízení, kárný senát může spojit ke společnému řízení věci, v nichž byly podány samostatné návrhy na zahájení kárného řízení.
(2)
Kárný senát může k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů vyloučit řízení o některém ze skutků nebo proti některému z kárně obviněných ze společného řízení.
(3)
Kárný senát může spojit ke společnému řízení též věci zahájené na základě samostatných návrhů na zahájení kárného řízení podaných pro týž skutek proti témuž kárně obviněnému.
(1)
Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce.
(2)
Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
(3)
Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli.
(4)
Nejsou-li navrhovatelem, předseda kárného senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a
a)předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
b)nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce
c)nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce
d)nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce
e)nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
f)Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
(1)
Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, požádá-li o to, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2)
Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců.
(3)
Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
(1)
Předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné. Pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného.
(2)
Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.
(3)
Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
Za důkaz může sloužit i to, co bylo získáno pro účely řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci a v jeho průběhu.
(1)
Protokol o hlasování o rozhodnutí soudu může sloužit za důkaz, pokud byl protokol pořízen o hlasování kárně obviněného a pokud kárný soud před zahájením kárného řízení nebo v jeho průběhu rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování.
(2)
Kárný soud rozhodne v kárném řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, dospěl-li k závěru, že zpřístupnění může přispět k objasnění rozhodných skutečností.
(3)
Může-li protokol o hlasování sloužit za důkaz
a)kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel smí protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy a
b)není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu.
(4)
Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
(1)
Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4.
(2)
Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(3)
Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
(1)
Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda
a)prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a
b)jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo kárnému soudu předloženo, nebo kdy při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení došlo k závažnému porušení práv kárně obviněného.
(2)
Dokazování kárný senát neprovádí, nejde-li o dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
O ústním jednání před kárným senátem a o jeho hlasování se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o hlasování předseda a členové kárného senátu a zapisovatel.
(1)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených jinými právními předpisy.7) Kárný senát neuloží kárné opatření, pokud nezastavil řízení proto, že kárně obviněný trval na projednání věci podle § 14 odst. 2; pokud se však kárně obviněný vzdal funkce soudce nebo státního zástupce, kárný senát vysloví, zda a případně jaké kárné opatření by uložil, pokud by ke vzdání se funkce nedošlo. Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce10) postupuje kárný senát podle tohoto přímo použitelného předpisu.
(2)
Kárný senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním.
(3)
Jestliže kárný senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, předseda kárného senátu rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.
(1)
Kárný senát neschválí dohodu o vině a kárném opatření, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše navrženého kárného opatření, a věc navrhovateli rozhodnutím vrátí.
(2)
Místo postupu podle odstavce 1 kárný senát může oznámit navrhovateli a kárně obviněnému své výhrady, aby mohli navrhnout nové znění dohody o vině a kárném opatření; za tím účelem kárný senát ústní jednání přeruší nebo odročí.
(3)
Pokud v určené lhůtě nebude předloženo nové znění dohody o vině a kárném opatření, kárný senát navrhovateli věc rozhodnutím vrátí.
(4)
Pokud by byl po vrácení věci podán návrh na zahájení kárného řízení, který by se týkal téhož skutku, k prohlášení viny ani ke sjednané dohodě o vině a kárném opatření se nepřihlíží; lhůta pro podání návrhu neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým kárný soud vrátil věc navrhovateli.
(1)
Nepostupuje-li kárný senát podle § 19a, dohodu o vině a kárném opatření schválí rozhodnutím, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a kárném opatření, výrok o vině a kárném opatření v souladu s dohodou o vině a kárném opatření a výrok o regresní úhradě, je-li v dohodě obsažena. Právo státu požadovat regresní úhradu nebo její část podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jejíž uhrazení není v dohodě obsaženo, tím není dotčeno.
(2)
Ustanovení § 19 odst. 1 věty třetí se použije obdobně.
Jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení řízení podle § 14 a kárně obviněný netrvá na projednání věci podle § 14 odst. 2, kárný senát kárné řízení nebo řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření, který byl podán po zahájení kárného řízení, zastaví.
Odvolání a řízení o něm
(1)
Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu a sjednocujícího kárného senátu a písemné vyhotovení rozhodnutí předsedy kárného senátu podle § 19 odst. 3 se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce, c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce, d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, f) Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor, nebo g) tomu, k jehož přistoupení k návrhu kárný soud nepřihlížel, pokud se jedná o orgán oprávněný podávat návrhy na zahájení kárného řízení podle § 8 nebo podle exekučního řádu a pokud se mu nedoručuje podle písmen a) až f).
(2)
Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí doručuje do vlastních rukou.
(1)
Proti rozhodnutí kárného soudu prvního stupně lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2)
Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí podle § 19, proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření a proti rozhodnutí o návrhu na obnovu kárného řízení.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření lze podat pouze v případě, že takové rozhodnutí není v souladu se zněním dohody předloženým ke schválení, nebo pro závažné porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení.
Odvolání může podat kárně obviněný a v jeho prospěch i neprospěch též navrhovatel.
Má-li odvolatel, který není kárně obviněným, za to, že v řízení má být vyneseno rozhodnutí obsahující výrok o vině kárně obviněného, odvolání obsahuje též návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření nebo návrh, aby odvolací kárný senát neuložil kárné opatření. Odvolací kárný senát není návrhem vázán.
Odvolací kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy odvolacího kárného senátu.
(1)
O vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu rozhoduje jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací.
(2)
Není-li zřízen jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací, o vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu z řad
a)soudců Nejvyššího soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu
b)soudců Nejvyššího správního soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího soudu
c)přísedících státních zástupců nebo soudních exekutorů rozhoduje odvolací kárný senát Nejvyššího soudu nebo jiný odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu, jehož členy jsou přísedící, a
d)přísedících advokátů rozhoduje odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech státních zástupců, jehož členy jsou přísedící, nebo odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech soudních exekutorů.
Dospěl-li odvolací kárný senát při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v řízení podle tohoto zákona v rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k projednání a rozhodnutí sjednocujícímu kárnému senátu Nejvyššího správního soudu. Při postoupení věci svůj odlišný právní názor odůvodní.
Odvolací kárný senát nemůže sám uznat kárně obviněného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozhodnutím zproštěn.
(1)
V řízení o odvolání se přiměřeně použijí § 10, § 10a odst. 2 a § 13 až 20.
(2)
Proti rozhodnutí odvolacího kárného soudu není odvolání přípustné.
Obnova kárného řízení
(1)
Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může kárně obviněný podat návrh na obnovu kárného řízení.
(2)
Kárný senát povolí obnovu kárného řízení, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy kárnému soudu dříve neznámé, které
a)kárně obviněný nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení před soudem prvního stupně a v řízení o odvolání a
b)by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině anebo vzhledem k nimž by původně uložené kárné opatření bylo ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti kárného provinění nebo k poměrům kárně obviněného nebo uložený druh kárného opatření by byl ve zřejmém rozporu s účelem kárného opatření.
(3)
O návrhu na obnovu řízení rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, kárný senát, který ve věci rozhodoval v původním řízení.
Jiný opravný prostředek proti rozhodnutí kárného soudu než odvolání a návrh na obnovu kárného řízení není přípustný.
(1)
Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost vydat tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení pracovního poměru.8)
(2)
Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán státní správy soudu, k němuž je soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti.
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jako by nebyl kárně postižen. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
Společná ustanovení
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. V řízení o odvolání se za předpokladů podle věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
(2)
Kárný soud rozhoduje v kárném řízení rozsudkem nebo usnesením, a to podle toho, jakým způsobem se v obdobném případě rozhoduje v trestním řízení.
Část 4
ŘÍZENÍ O NÁMITKÁCH PROTI VÝTCE
(1)
V řízení o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát.
(2)
Účastníkem řízení je ten, kdo podal námitky, a ten, kdo výtku uložil. Účastníkem řízení je vždy též ten, komu byla uložena výtka, i pokud námitky nepodal.
(3)
Proti rozhodnutí vydanému v řízení o námitkách proti výtce není opravný prostředek přípustný.
(1)
V řízení o námitkách proti výtce se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení o odvolání, a není-li to možné, ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně. Ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření se nepoužijí.
(2)
V řízení o námitkách proti výtce se za předpokladů podle § 25 odst. 1 věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
Část 5
ŘÍZENÍ O ZPŘÍSTUPNĚNÍ PROTOKOLU O HLASOVÁNÍ
(1)
Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování je oprávněn podat orgán oprávněný podat proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (dále jen „návrh na zahájení řízení ve věci samé“).
(2)
Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování obsahuje popis skutečností, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
(1)
V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování rozhoduje předseda kárného senátu. Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
(2)
Předseda kárného senátu zjistí stanovisko soudce, který je účastníkem řízení.
(3)
Předseda kárného senátu rozhoduje bez ústního jednání.
(4)
Pokud jsou v řízení osvědčeny skutečnosti, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, předseda kárného senátu rozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování všem orgánům oprávněným podat takový návrh na zahájení řízení ve věci samé. Pokud předseda kárného senátu nerozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování, návrh na jeho zpřístupnění zamítne.
(1)
V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně.
(2)
Proti rozhodnutí vydanému v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování není opravný prostředek přípustný.
Část 6
ŘÍZENÍ O ZPŮSOBILOSTI SOUDCE A STÁTNÍHO ZÁSTUPCE VYKONÁVAT SVOU FUNKCI
(1)
V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci se přiměřeně použijí ustanovení části třetí s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření.
(2)
V řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci může za důkaz sloužit i to, co bylo získáno pro účely kárného řízení a v jeho průběhu.
Část 7
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1)
Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Za kárné provinění nebo přestupek spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.
Zrušují se: 1. Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců. 2. Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců. 3. Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.