Zákon o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů
o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů
Část 1
VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Hlava 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Evropského parlamentu konaných v České republice, zvláštní podmínky výkonu volebního práva v těchto volbách a zvláštní pravidla zjišťování výsledků těchto voleb. Společná pravidla výkonu státní správy voleb upravuje zákon o správě voleb.
(1)
Volby do Evropského parlamentu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
(2)
Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu 5 let.
(3)
Pro volby do Evropského parlamentu tvoří území České republiky jeden volební obvod.
(1)
Volby do Evropského parlamentu se konají v posledním roce funkčního období Evropského parlamentu.
(2)
Volby do Evropského parlamentu konané v České republice vyhlašuje prezident republiky na základě rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se vyhlašuje ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(1)
Komunikační centrálou jiného členského státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“) je pro účely tohoto zákona orgán jiného členského státu, který je tímto státem určen pro komunikaci s ostatními členskými státy Evropské unie ve věcech voleb do Evropského parlamentu.
(2)
Komunikační centrálou pro vzájemnou výměnu informací s jinými členskými státy je Ministerstvo vnitra. Komunikační centrála plní tyto úkoly
a)přijímá od komunikačních centrál jiných členských států informace o voličích, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky a kteří projevili vůli hlasovat nebo kandidovat v jiném členském státě
b)ve lhůtě do 5 pracovních dnů ověřuje pro komunikační centrálu jiného členského státu, zda státní občan České republiky, který kandiduje v tomto jiném členském státě, nebyl zbaven práva být volen
c)zasílá komunikačním centrálám jiných členských států informace o tom, že státní občan příslušného členského státu projevil vůli hlasovat v České republice nebo je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané v České republice.
(3)
Ministerstvo vnitra oznamuje Evropské komisi kontaktní údaje na komunikační centrálu a jejich změny.
Právo volit Právo volit v České republice do Evropského parlamentu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, a občan jiného členského státu, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky.
Právo být volen
(1)
Poslancem Evropského parlamentu může být v České republice zvolen každý občan České republiky a každý občan jiného členského státu, který je na území České republiky nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu, alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let, není omezena jeho svéprávnost k výkonu práva být volen, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě, jehož je státním občanem (dále jen „členský stát původu“), zbaven práva být volen do Evropského parlamentu. Jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do Evropského parlamentu ani v jednom z nich.
(2)
Každý může v týchž volbách do Evropského parlamentu kandidovat pouze jednou.
Hlava 3
KANDIDÁTNÍ LISTINY
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,12) a jejich koalice.
(2)
Nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině, je o jednu třetinu vyšší než počet poslanců Evropského parlamentu volených v České republice.
(3)
V prohlášení kandidáta kromě náležitostí stanovených zákonem o správě voleb kandidát dále uvede, že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu v jiném členském státě. Je-li kandidátem občan jiného členského státu, uvede v prohlášení dále místo narození a adresu svého posledního místa pobytu v členském státě původu a připojí prohlášení, že v členském státě původu nebyl soudním nebo správním rozhodnutím zbaven práva být volen. Prohlášení kandidáta může být učiněno v českém, anglickém, německém nebo francouzském jazyce.
(4)
Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu
(1)
Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je volební strana.
(2)
Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu registračním úřadem.
(3)
Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu činí 19 000 Kč.
(4)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 23 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.
Správa poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu
(1)
Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je registrační úřad.
(2)
Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.
(3)
Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.
(4)
U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.
(5)
Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.
Zvláštní pravidla projednání kandidátních listin
(1)
Kandiduje-li na kandidátní listině státní občan jiného členského státu, Ministerstvo vnitra neprodleně po podání kandidátní listiny zašle komunikační centrále jiného členského státu informaci, že státní občan tohoto jiného členského státu je uveden na kandidátní listině pro volby do Evropského parlamentu podané v České republice. Zároveň zašle prohlášení tohoto kandidáta a vyžádá si od komunikační centrály jiného členského státu ověření, zda kandidát nebyl zbaven práva být volen.
(2)
Ministerstvo vnitra rozhodne o škrtnutí kandidáta, který je státním občanem jiného členského státu, jestliže ve lhůtě stanovené pro škrtnutí kandidátů zákonem o správě voleb obdrží od komunikační centrály členského státu původu informaci, že tento kandidát byl zbaven práva být volen.
(3)
Obdrží-li Ministerstvo vnitra až po registraci kandidátní listiny od komunikační centrály jiného členského státu informaci, že kandidát, který je státním občanem tohoto členského státu, byl zbaven práva být volen, zůstávají údaje o kandidátovi na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku hlasování se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajských úřadů zajistí zveřejnění informace o tom, že kandidát byl zbaven práva být volen, ve všech volebních místnostech, pokud informaci od komunikační centrály jiného členského státu obdrží do 48 hodin před zahájením voleb.
Hlasovací lístky Hlasovací lístky pro volby do Evropského parlamentu se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.
Hlava 4
Zvláštní náležitosti seznamu voličů
Zápisy údajů v seznamu voličů
(1)
Ministerstvo vnitra provádí v seznamu voličů
a)zápis údaje o hlasování občana České republiky ve volbách do Evropského parlamentu v jiném členském státu
b)výmaz údaje o hlasování občana jiného členského státu ve volbách do Evropského parlamentu v České republice.
(2)
Zápisy a výmazy údajů podle odstavce 1 provádí Ministerstvo vnitra na základě informací od komunikačních centrál jiných členských států. Údaj podle odstavce 1 písm.
a)je platný pouze pro volby bezprostředně následující po jeho zápisu a uvádí se ve výpisu voličů. Po dobu platnosti tohoto údaje nemůže volič hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu v České republice.
(3)
Obecní úřad a zastupitelský úřad provedou na žádost voliče v seznamu voličů zápis a výmaz údaje o hlasování občana jiného členského státu ve volbách do Evropského parlamentu v České republice. Údaj o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice je platný pro všechny volby do Evropského parlamentu až do doby, kdy nastane důvod pro jeho výmaz.
Žádost o zápis údaje o hlasování občana jiného členského státu v České republice do seznamu voličů
(1)
Občan jiného členského státu, který je veden v seznamu voličů a hodlá hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu v České republice, může nejpozději 39 dnů přede dnem voleb požádat o zápis údaje o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice do seznamu voličů.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 občan jiného členského státu přiloží čestné prohlášení, ve kterém uvede svoji státní příslušnost, místo pobytu, adresu volebního obvodu, kde byl dosud pro volby do Evropského parlamentu veden ve volební evidenci, a to, že bude hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu pouze v České republice.
(3)
Žádost podle odstavce 1 může volič podat u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu
a)osobně, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče
b)písemně prostřednictvím datové schránky voliče, nebo podepsanou uznávaným elektronickým podpisem voliče, anebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem voliče, nebo
c)prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná.
(4)
Obecní úřad nebo zastupitelský úřad žadatele nejpozději 15 dnů přede dnem voleb vyrozumí o tom, jak byla jeho žádost vyřízena.
(5)
Údaj o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice vymaže obecní úřad nebo zastupitelský úřad na žádost voliče. Na podání žádosti se vztahuje odstavec 3 obdobně.
Voličský průkaz Na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů může volič ve volbách do Evropského parlamentu v České republice hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku.
Hlava 5
HLASOVÁNÍ
Informování voličů Informaci o podmínkách hlasování ve volbách do Evropského parlamentu v České republice zveřejní Ministerstvo vnitra 60 dnů přede dnem voleb na svých internetových stránkách11) ve všech úředních jazycích Evropské unie.
Způsob hlasování Volič vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv.
Hlava 6
ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VOLEB
Sčítání hlasů okrskovou a zvláštní okrskovou volební komisí Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé volební strany, přičemž vyloučí neplatné hlasy voliče z důvodů stanovených zákonem o správě voleb. Dále posoudí a následně sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 2 kandidátům, jedná se o platný hlas pro volební stranu; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku
(1)
V zápise okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede
a)doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů
b)celkový počet osob zapsaných do výpisu voličů
c)počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky
d)počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz
e)počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet odložených doručovacích obálek
f)počet odevzdaných úředních obálek
g)počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a počet platných hlasů celkem
h)počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty
i)v samostatné příloze k zápisu stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která přijala, a jejich stručné odůvodnění.
(2)
K uvedení údajů podle odstavce 1 písm. h) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem.
Postup do skrutinia
(1)
Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny volební strany.
(2)
Do skrutinia postupuje každá volební strana, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů.
Skrutinium
(1)
Počet platných hlasů pro každou z volebních stran, které postoupily do skrutinia, se postupně dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni, nebo kandidáti, kteří jsou státními občany jiného členského státu a byli v členském státě původu zbaveni práva být volen, pokud informaci o zbavení práva být volen Ministerstvo vnitra od komunikační centrály jiného členského státu obdrží do 48 hodin před zahájením voleb. Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na 2 desetinná místa se zaokrouhlením nahoru.
(2)
Všechny podíly vypočtené podle odstavce 1 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik poslanců se volí. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jejich pořadí rozhodující počet hlasů pro volební stranu, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení volební strany, která tohoto podílu dosáhla.
(3)
Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 volební straně připadne 1 mandát.
(4)
V rámci jednotlivých volebních stran připadnou mandáty podle odstavce 2 kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(5)
Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
(6)
V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a volební strana získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(7)
Nezvolení kandidáti volebních stran, které získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto volebních stran se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 6.
Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1)
Po provedení skrutinia a po uplynutí doby stanovené pro uzavření poslední volební místnosti na území Evropské unie předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.
(2)
V zápise Státní volební komise se uvede
a)celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů
b)celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky
c)údaj o počtu odevzdaných úředních obálek
d)celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz
e)celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet odložených doručovacích obálek
f)celkový počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu zvlášť
g)jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni, v členění podle volebních stran, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování
h)seznam volebních stran, které získaly nejméně 1 procento z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.
Osvědčení o zvolení
(1)
Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Evropského parlamentu do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že byli zvoleni.
(2)
Státní volební komise vydá osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 48 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti volby kandidáta.
Hlava 7
VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU, NESLUČITELNOST FUNKCÍ A NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ
(1)
Mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu.
(2)
Mandát poslance Evropského parlamentu zaniká
a)úmrtím
b)ztrátou volitelnosti podle § 6
c)dodatečným obdržením informace od členského státu původu o zbavení práva být volen
d)uplynutím funkčního období
e)vzdáním se mandátu, nebo
f)vznikem neslučitelnosti funkcí (§ 53).
(3)
Zánik mandátu z důvodů podle odstavce 1 písm. b), c) a f) vysloví Státní volební komise usnesením na zasedání, které za tímto účelem nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastal důvod pro zánik mandátu, svolá. Toto usnesení Státní volební komise neprodleně zašle tomu, kdo je oprávněn domáhat se proti němu ochrany u soudu (§ 57 odst. 3). Současně toto usnesení vyvěsí na úřední desce Ministerstva vnitra v budově, kde Státní volební komise sídlí, a uveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za doručené se usnesení považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(4)
Mandát poslance Evropského parlamentu podle odstavce 3 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 57 odst. 3 nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení podle odstavce 3 zrušeno.
(1)
Funkce poslance Evropského parlamentu je neslučitelná
a)se členstvím v Komisi Evropských společenství
b)s funkcí soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropských společenství a s funkcí soudce nebo tajemníka Soudu prvního stupně
c)se členstvím u Účetního dvora Evropských společenství a se členstvím ve Výboru ředitelů Evropské ústřední banky
d)s funkcí Ombudsmana Evropských společenství
e)se členstvím v Hospodářském a sociálním výboru Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii
f)se členstvím ve výborech nebo jiných orgánech vytvořených na základě Smluv o založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Evropských společenství
g)se členstvím ve výborech nebo jiných orgánech vytvořených na základě Smluv o založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii k provádění stálých přímých správních úkolů
h)se členstvím v Radě guvernérů, v Řídícím výboru, nebo se zaměstnaneckým poměrem v Evropské investiční bance, anebo
i)s postavením úředníka v činné službě nebo zaměstnance orgánů Evropských společenství nebo k nim připojených specializovaných orgánů nebo Evropské ústřední banky.
(2)
Funkce poslance Evropského parlamentu je dále neslučitelná
a)se členstvím ve vládě České republiky
b)s úřadem prezidenta České republiky
c)s funkcí poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
d)s funkcí senátora Senátu Parlamentu České republiky
e)s funkcí soudce České republiky
f)s funkcí státního zástupce České republiky
g)s funkcí Veřejného ochránce práv České republiky, nebo
h)s dalšími funkcemi, které stanoví zvláštní zákon.
Nastupování náhradníků
(1)
Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, a to v pořadí podle výsledků voleb. Náhradník získává mandát dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž zanikl mandát poslance Evropského parlamentu, za něhož náhradník nastupuje. Náhradník nastupuje i v případě, kdy soud shledá důvodným návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 57 odst. 1).
(2)
Není-li náhradníka téže volební strany, zůstane mandát až do konce volebního období uprázdněn.
(3)
Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník z jiné politické strany nebo politického hnutí sdruženého v koalici.
(4)
Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti zůstává mandát uprázdněn a náhradník nenastupuje.
(5)
Státní volební komise předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem Evropského parlamentu, a kterým dnem se jím stal, a uvědomí o této skutečnosti neprodleně Evropský parlament.
Hlava 8
SOUDNÍ PŘEZKUM
(1)
Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu13) každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
(3)
Proti usnesení, kterým Státní volební komise vyslovila, že mandát poslance Evropského parlamentu zaniká, se může poslanec, kterému takto mandát zanikl, nebo volební strana, na jejíž kandidátní listině tento poslanec ve volbách do Evropského parlamentu kandidoval, domáhat do 2 dnů od doručení rozhodnutí ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.13)
(1)
K řízení podle § 57 je příslušný Nejvyšší správní soud České republiky.
(2)
V řízení o ochraně ve věcech neplatnosti volby kandidáta anebo o ochraně ve věcech zániku mandátu postupuje soud obdobně podle části třetí hlavy II dílu 4 soudního řádu správního.13)
Hlava 9
NÁROKY KANDIDÁTŮ
Nároky kandidátů
(1)
Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny do dne předcházejícího dni voleb mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
(2)
Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle předchozího odstavce se považuje za dobu výkonu práce.
Hlava 10
PŘESTUPKY
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)požádá pro tytéž volby do Evropského parlamentu o zápis do volební evidence ve více než jednom členském státě, nebo
b)hlasuje v týchž volbách do Evropského parlamentu více než jednou.
(2)
K řízení o přestupku je místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu se nachází místo spáchání přestupku.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a)
b)do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
Hlava 11
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ
Příspěvek na úhradu volebních nákladů
(1)
Volební straně, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu poskytnut příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 30 Kč.
(2)
V případě koalice vyplatí Ministerstvo financí příspěvek na úhradu volebních nákladů politickým stranám nebo politickým hnutím, které tvoří koalici, rovným dílem nebo podle dohody o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice, byla-li Ministerstvu financí doručena do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(3)
Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.
Na organizačně technická opatření učiněná podle tohoto zákona příslušnými správními úřady k přípravě organizace voleb do Evropského parlamentu již přede dnem nabytí jeho účinnosti se, pokud neodporují zákonu, hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
Část 2
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
§ 89 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, zní:
(1)
Ve věcech chyb a nedostatků ve zvláštním seznamu voličů se lze domáhat ochrany před soudem.
(2)
Soud v řízení podle odstavce 1 postupuje obdobně podle části třetí hlavy II dílu 4 soudního řádu správního.“.
Část 3
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 3 se na konci písmene k) doplňují slova „a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu“. 2. V § 12 odst. 1 písmeno l) zní: „l) volby do zastupitelstev územní samosprávy, do Parlamentu České republiky a volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky,“.
Část 4
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.