Vyhláška k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
Hromadně účinná metoda lovu ryb a vodních organizmů
(1)
Lov do sítí se provádí
a)do sítí vlečných, tažných, vrhacích, stavěcích, vodorovných nebo lapacích, nebo
b)pomocí drobného rybářského náčiní se síťovým výpletem.
(2)
Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou1) je lov za účelem shromáždění rybí obsádky do míst, kde je lovena, například do loviště.
(3)
Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen „rybníkář“) na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.
(4)
Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště pod hrází rybníka.
Vedení evidence o hospodaření v rybníkářství
(1)
Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při chovu a lovu ryb nebo při produkci vodních organizmů v rybníku a ve zvláštním rybochovném zařízení spočívá ve vedení údajů o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při použití hromadně účinných metod lovu a při lovu ryb na udici. Tyto údaje1a) jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulkách A až E.
(2)
Evidence uloveného úhoře říčního (Anguilla anguilla)1b) a lososa obecného (Salmo salar)1c) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce F.
(3)
Evidence týkající se invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, které byly zařazeny na unijní seznam13), (dále jen „invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu“) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce G.
(4)
Tabulky B až D uvedené v příloze č. 1 se předkládají jen v případě, že rybníkář vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks ryb lososovitých, popřípadě lipana podhorního (dále jen „ryb lososovitých“) nebo více než 100 kg ostatních druhů ryb nebo vodních organizmů. Tabulka E uvedená v příloze č. 1 se předkládá příslušnému rybářskému orgánu na vyžádání.
(5)
Údaje uvedené v odstavcích 1 až 3 se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu.
Rybářský revír, hranice rybářského revíru a chráněné rybí oblasti
(1)
Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.
(2)
Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).
(3)
Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.
Vyhlašování, změna a rušení chráněných rybích oblastí
(1)
Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.
(2)
Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou
a)v případě, že je vyhlašována jen na části rybářského revíru, vymezení hranic chráněné rybí oblasti, a to vymezení 1. vodního toku nebo jeho části, říční kilometráž, číslo hydrologického pořadí a údaje o přítocích, jedná-li se o chráněnou rybí oblast na vodním toku, nebo 2. uzavřené vody, rybníka nebo jejich části, číslo hydrologického pořadí a katastrální území, jedná-li se o chráněnou rybí oblast na uzavřené vodě nebo na rybníce, a
b)druhy ryb nebo vodních organizmů, které mají být předmětem ochrany, zdroje a způsob jejich vysazování, jejich maximální a minimální počty, jejich věkové kategorie a termíny vysazování.
(3)
Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona obdobně.
Rozsah vypořádání se s předcházejícím uživatelem rybářského revíru
(1)
Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.
(2)
V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm.
a)nebo
b)zákona se vypořádání neprovádí.
Předpoklady pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce
(1)
Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která a) je způsobilá k právním jednáním, b) je starší 21 let, c) je bezúhonná [§ 8 odst. 1 písm. g) zákona], d) předloží doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Zemědělství zaměřeném na rybářství nebo doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou ve studijním oboru vzdělání rybářství nebo doklad o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo e) předloží osvědčení o úspěšném vykonání zkoušek na rybářského hospodáře.
(2)
Doklady uvedené v odstavci 1 písm. d) nebo e) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních předpisů.
(3)
Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 písm. d) a e) a odstavce 2 stanoví jiný právní předpis3).
(4)
Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“).
(5)
Zkoušky sestávají ze dvou částí
a)praktické (poznání deseti ukázaných druhů ryb a vodních organizmů) a
b)teoretické (zodpovězení pěti otázek z ichtyologie, hydrobiologie, ekologie, chovu ryb, nemocí ryb, péče o životní prostředí, otázek z hospodářské evidence a znalost právních předpisů týkajících se rybářství). Úspěšné složení praktické části zkoušky je podmínkou k absolvování části teoretické.
(6)
Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.
(7)
Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá u pořadatele a uchovává po dobu deseti let.
(8)
V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm „prospěl“.
(9)
V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti položených otázek, je hodnocen stupněm „prospěl“.
(10)
Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“.
(11)
Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.
(12)
Uchazeč, který prospěl, obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které obsahuje
a)údaj, že se jedná o osvědčení o vykonání zkoušek na rybářského hospodáře
b)název pořadatele, jeho sídlo a identifikační číslo právnické osoby
c)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, adresu místa pobytu, datum a místo narození uchazeče
d)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis předsedy zkušební komise nebo jeho zástupce
e)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis zástupce pořadatele a razítko pořadatele
f)označení pověření ministerstva, kterým byl pořadatel pověřen k provádění zkoušek na rybářského hospodáře
g)datum a místo složení zkoušek a
h)výsledek zkoušek.
(13)
Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.
Hospodaření v rybářském revíru
(1)
Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména
a)minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu v jedné věkové kategorii
b)s ohledem na produkční schopnost rybářského revíru možnost hospodářské těžby nebo regulačního odlovu.
(2)
Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.
(3)
Příslušný rybářský orgán může v případě úhoře říčního (Anguilla anguilla) s ohledem na podmínky při zajišťování násady tohoto druhu na návrh uživatele rybářského revíru stanovit postup zarybňování, aniž by stanovil minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky.
(4)
Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.
(5)
Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.
(6)
Přepočty věkových kategorií vysazovaných ryb pro účely plnění postupu zarybňování jsou uvedeny v příloze č. 4.
Vedení evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru
(1)
Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru spočívá ve vedení údajů uvedených v příloze č. 5 tabulkách A a B. Údaje o vysazených násadách se předkládají jako skutečně vysazené množství v jednotlivých věkových kategoriích každého druhu ryb.
(2)
Evidence týkající se invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu obsahuje údaje uvedené v příloze č. 5 tabulce C. Tabulka C uvedená v příloze č. 5 se předkládá v případě, že v rybářském revíru došlo k úlovku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu.
Denní limity počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb
(1)
V mimopstruhových rybářských revírech si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V denním úlovku smí být nejvýše 2 kusy kapra obecného, amura bílého, štiky obecné, candáta obecného, bolena dravého, sumce velkého nebo jejich kombinace a nejvýše 3 kusy ryb lososovitých. Síh maréna a síh peleď se pro tyto účely nepovažují za ryby lososovité.
(2)
Byla-li si osobou provádějící lov v mimopstruhovém rybářském revíru přisvojena ryba, kterou celková hmotnost denního úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.
(3)
V pstruhových rybářských revírech si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V denním úlovku smí být nejvýše 2 kusy kapra obecného a nejvýše 3 kusy ryb lososovitých. Síh maréna a síh peleď se pro tyto účely nepovažují za ryby lososovité. Do denního limitu počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb se nezahrnují štika obecná, jelec tloušť, okoun říční, sumec velký, bolen dravý a candát obecný.
(4)
Byla-li si osobou provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru přisvojena ryba, kterou celková hmotnost denního úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.
(5)
Do denních limitů počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb se nezahrnují karas stříbřitý, hlaváčovití (Gobiidae), sumečci (Ictaluridae) a invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu.
Zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovu
(1)
Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru nebo rybníkáři za účelem hospodářské těžby, regulačního odlovu, lovu generačních ryb, záchrany rybí obsádky, provádění monitoringu ryb, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, k vědeckým účelům nebo došlo-li k přemnožení některých druhů ryb. Výjimky ze zákazů lovu lze povolit pouze pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.
(2)
Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru nebo k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxe nebo k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu.
(3)
Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze udělit nejdéle na 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky.
(4)
Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a), b), d), f), g), i), j) nebo k) zákona lze povolit uživateli rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, zajištění rybích násad, lovu generačních ryb a vodních organizmů, regulačního odlovu, záchrany rybí obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné, činnosti, údržby a stavebních úprav plavebních komor, přehrad nebo rybích přechodů, k zajištění provádění opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci zjištěného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pro hospodaření v chráněných rybích oblastech nebo došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, anebo nejsou-li v příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.
Rybářský lístek
(1)
Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu neurčitou, 10 let nebo 30 dní ode dne jeho vydání.
(2)
Vzor rybářského lístku je uveden v příloze č. 6.
(3)
Kvalifikační předpoklady pro získání rybářského lístku na dobu neurčitou nebo na dobu 10 let splňuje osoba, která se prokáže
a)osvědčením nebo dokladem prokazujícím kvalifikační předpoklady podle § 10a
b)dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku na 30 dní
c)jiným dokladem osvědčujícím, že již byla držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku na 30 dní, nebo
d)oprávněním obdobným rybářskému lístku vydaným v cizím státě.
(4)
K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní se prokázání kvalifikačních předpokladů nepožaduje.
(5)
Platnost rybářského lístku skončí
a)uplynutím doby, na kterou byl vydán
b)úmrtím nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého
c)převzetím nového rybářského lístku, nebo
d)uplynutím doby 60 dnů ode dne změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení.
(1)
Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané kvalifikaci vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku.
(2)
Pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku musí uchazeč prokázat základní znalosti
a)z poznání ryb a vodních organizmů
b)z biologie ryb a vodních organizmů
c)způsobů lovu ryb
d)o rybářském hospodaření v rybářských revírech a
e)právních předpisů upravujících rybářství.
(3)
Osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku obsahuje
a)údaj, že se jedná o osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku
b)název pořadatele, jeho sídlo a identifikační číslo právnické osoby
c)označení pověření ministerstva s uvedením příslušného čísla jednacího, kterým byl pořadatel pověřen k provádění ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku
d)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, adresu místa pobytu, datum a místo narození uchazeče
e)datum a místo ověření znalostí uchazeče a
f)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis zástupce pořadatele a razítko pořadatele.
(4)
Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku uvedené v odstavci 1 splňuje osoba, která
a)je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží
b)složila zkoušku na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž
c)získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Zemědělství zaměřeném na rybářství nebo úspěšně vykonala zkoušku z předmětu rybářství na vysoké škole uskutečňující studijní program v oblasti vzdělávání Zemědělství nebo Biologie, ekologie a životní prostředí nebo poskytující vysokoškolské vzdělání zaměřené na rybářství
d)získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání rybářství nebo získala vyšší odborné vzdělání ve studijním oboru vodní hospodářství a ekologie
e)získala střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání rybář, nebo
f)získala všechny profesní kvalifikace tak, jak jsou stanoveny pro odpovídající úplnou profesní kvalifikaci Rybář v Národní soustavě kvalifikací.
Způsob měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v rybářském revíru
(1)
Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.
(2)
Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou
a)bolen dravý (Leuciscus aspius) 40 cm
b)candát obecný (Sander lucioperca) 45 cm
c)hlavatka obecná (podunajská)(Hucho hucho) 65 cm
d)jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm
e)jelec tloušť (Squalius cephalus) 25 cm
f)jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm
g)kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm
h)lín obecný (Tinca tinca) 20 cm
i)lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm
j)ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm
k)parma obecná (Barbus barbus) 40 cm
l)podoustev říční (nosák) (Vimba vimba) 25 cm
m)pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm
n)pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm
o)siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm
p)sumec velký (Silurus glanis) 70 cm
q)štika obecná (Esox lucius) 50 cm
r)úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm
s)mník jednovousý (Lota lota) 30 cm
t)losos obecný (atlantský) (Salmo salar) 50 cm.
(3)
Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou
a)hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho) 65 cm
b)jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm
c)jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm
d)kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm
e)lín obecný (Tinca tinca) 20 cm
f)lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm
g)ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm
h)parma obecná (Barbus barbus) 40 cm
i)podoustev říční (nosák)(Vimba vimba) 25 cm
j)pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm
k)pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm
l)siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm
m)mník jednovousý (Lota lota) 30 cm
n)losos obecný (atlantský)(Salmo salar) 50 cm
o)úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm.
Denní doby lovu ryb v kalendářním roce v rybářském revíru
(1)
Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou
a)v měsíci lednu a únoru od 7 do 17 hodin
b)v měsíci březnu od 6 do 18 hodin
c)v měsíci dubnu od 6 do 20 hodin
d)v měsíci květnu od 6 do 21 hodin
e)v měsíci červnu a červenci od 5 do 22 hodin
f)v měsíci srpnu od 6 do 22 hodin
g)v měsíci září od 7 do 20 hodin
h)v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin
i)v měsíci listopadu a prosinci od 7 do 17 hodin.
(2)
Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou
a)v měsíci dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu a září od 4 do 24 hodin
b)v měsíci říjnu, listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu od 5 do 22 hodin.
Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru Doby hájení ryb v rybářském revíru
(1)
Od 1. prosince do 15. dubna jsou v pstruhovém rybářském revíru hájeny všechny druhy ryb.
(2)
Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni
a)pstruh obecný (Salmo trutta)
b)losos obecný (atlantský) (Salmo salar).
(3)
Od 16. března do 15. června jsou
a)v rybářském revíru hájeni: 1. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), 2. parma obecná (Barbus barbus), 3. parma východní (Barbus petenyi), 4. podoustev říční (nosák) (Vimba vimba), 5. jeseter, vyza (rod Acipenser, rod Huso)
b)v mimopstruhovém rybářském revíru dále hájeni: 1. jelec jesen (Leuciscus idus), 2. jelec tloušť (Squalius cephalus).
(4)
Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni
a)bolen dravý (Leuciscus aspius)
b)candát obecný (Sander lucioperca)
c)okoun říční (Perca fluviatilis)
d)sumec velký (Silurus glanis)
e)štika obecná (Esox lucius).
(5)
Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen lipan podhorní (Thymallus thymallus).
(6)
Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho).
(7)
Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen úhoř říční (Anguilla anguilla).
(8)
Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen mník jednovousý (Lota lota).
(1)
Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.
(2)
Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na plavanou, lov přívlačí, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).
(3)
Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.
(4)
Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.
(5)
Lov ryb na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.
(6)
Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.7)
(1)
Ulovené ryby v rybářském revíru, které
a)nedosahují nejmenší lovné míry
b)byly uloveny v době hájení, nebo
c)jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,8) musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.
(2)
Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.
(3)
Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.9)
(1)
V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu
a)lov na položenou, lov muškařením nebo lov na plavanou, nebo
b)pouze v době od 16. června do 31. prosince lov přívlačí, lov hlubinou přívlačí nebo lov čeřínkováním.
(2)
Přisvojené ryby osoba provádějící lov v mimopstruhovém rybářském revíru zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, název nebo číslo rybářského revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojený úlovek kapra obecného, amura bílého, štiky obecné, candáta obecného, bolena dravého, sumce velkého a ryb lososovitých zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. V případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po ulovení pouze druh ryby; počet kusů a celkovou hmotnost zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.
(1)
V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu
a)lov přívlačí a lov muškařením od 16. dubna do 30. listopadu a
b)v případě lovu jiných ryb než lososovitých je povoleným způsobem lovu také lov na položenou nebo lov na plavanou, a to pouze na nástrahu rostlinného původu.
(2)
Uloví-li osoba provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru štiku obecnou, jelce tlouště, okouna říčního, sumce velkého, bolena dravého nebo candáta obecného, tyto ryby do pstruhového rybářského revíru nevrací.
(3)
Přisvojené ryby osoba provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, název nebo číslo rybářského revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojený úlovek ryb lososovitých a kapra obecného zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. V případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po ulovení pouze druh ryby; počet kusů a celkovou hmotnost zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.
Předpoklady pro výkon funkce rybářské stráže, jejich ověřování, vzor služebního odznaku a průkazu rybářské stráže Povolenka k lovu Vzor formuláře povolenky k lovu je uveden v příloze č. 8.
(1)
Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství, b) dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, c) dokladem o složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo d) dokladem o složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen „zkouška rybářské stráže“) vydaným po absolvování odborného kurzu.
(2)
Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 a § 26 odst. 2 stanoví jiný právní předpis3).
Zkouška rybářské stráže
(1)
Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen „zkušební komise pro rybářskou stráž“).
(2)
Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.
(3)
Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti
a)ryb a vodních organizmů
b)zákona a předpisů vydaných k jeho provedení
c)vybraných ustanovení zákona o vodách,1) zákona na ochranu zvířat proti týrání,9) veterinárního zákona,10) zákona o ochraně přírody a krajiny,8) trestního zákoníku6) a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.5)
(4)
Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět nejméně na 70 % otázek v každé ze tří tematických oblastí. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.
(5)
Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.
(6)
O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.
(7)
Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm „prospěl“.
(8)
Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.
(9)
Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které obsahuje
a)údaj, že se jedná o osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky rybářské stráže
b)název pořadatele, jeho sídlo a identifikační číslo právnické osoby
c)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, adresu místa pobytu, datum a místo narození uchazeče
d)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis předsedy zkušební komise nebo jeho zástupce
e)jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis zástupce pořadatele a razítko pořadatele
f)označení pověření ministerstva, kterým byl pořadatel pověřen k provádění zkoušek rybářské stráže
g)datum a místo složení zkoušky.
(10)
Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.
(11)
O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z ústní části zkoušky a jednotlivých tematických oblastí písemné části zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 23 odst. 1) a uchovává po dobu deseti let.
Služební odznak rybářské stráže
(1)
Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis „RYBÁŘSKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.
(2)
Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.
Průkaz rybářské stráže
(1)
Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.
(2)
Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.
Evidence rybářských revírů a rybníkářství
(1)
Evidence rybářských revírů a rybníkářství pro každý rybářský revír obsahuje
a)název rybářského revíru
b)číslo rybářského revíru
c)údaj o tom, zda se jedná o rybářský revír pstruhový nebo mimopstruhový
d)slovní popis rybářského revíru a jeho hranic
e)mapový zákres rybářského revíru
f)údaje o vyhlášené chráněné rybí oblasti
g)údaje o uživateli rybářského revíru
h)období, na které byl výkon rybářského práva povolen
i)stanovený postup zarybňování
j)maximální počet vydávaných povolenek k lovu a
k)údaje o invazních nepůvodních druzích na unijním seznamu z evidence hlášení o dosažených hospodářských výsledcích při výkonu rybářského práva v rybářských revírech.
(2)
Údaji vedenými o rybníkářství v evidenci rybářských revírů a rybníkářství jsou pro jednotlivá rybníkářství údaje o invazních nepůvodních druzích na unijním seznamu z evidence hlášení o dosažených hospodářských výsledcích v rybníkářství.
(3)
Evidence rybářských revírů a rybníkářství je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Služební stejnokroj a služební odznak zaměstnanců příslušného rybářského orgánu Pověřování právnických osob v oblasti výchovy a výuky
(1)
Právnickými osobami, které mohou být ministerstvem pověřeny pořádáním zkoušek pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku, jsou osoby, jejichž pracovníci splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.
(2)
Nejpozději 7 pracovních dní před konáním zkoušek na rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek pro ověření kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku pořadatel zašle ministerstvu informaci o termínu a místě konání.
(1)
Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů12), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.
(2)
Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen „kovový odznak“), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ“, pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.
(3)
Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než přípustnými stejnokrojovými součástmi. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.
(1)
Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.11)
(2)
Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.
(3)
Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.
(4)
Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.
(5)
Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.
(6)
Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.
Přechodná ustanovení
(1)
Povolenky vydané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti nejpozději do 31. 12. 2004.
(2)
Za doklady uvedené v § 19 odst. 1 se považují i doklady o ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o úspěšném složení obdobných zkoušek, vydané podle dřívějších právních předpisů.
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.