o dani z přidané hodnoty

§ 92e 💬

Poskytnutí stavebních nebo montážních prací

(1)

Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2015, plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

(2)

Při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

§ 92e 💬

Použití režimu přenesení daňové povinnosti v ostatních případech Plátce použije režim přenesení daňové povinnosti při poskytnutí zdanitelného plnění plátci, pokud se jedná o

adodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, nebo

bdodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem.

§ 92f 💬

Dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu Při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak vláda stanoví nařízením.

§ 92g 💬

Mechanismus rychlé reakce

(1)

Při dodání zboží nebo poskytnutí služby plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud v případě, kdy Evropská komise za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým daňovým podvodům potvrdila, že proti použití režimu přenesení daňové povinnosti při dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby nemá námitky, tak vláda stanoví nařízením.

(2)

Režim přenesení daňové povinnosti podle odstavce 1 se použije po dobu nepřesahující 9 měsíců.

§ 92h 💬

Předmět závazného posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti Předmětem závazného posouzení je určení, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti.

§ 92i 💬

Žádost o závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti

(1)

Generální finanční ředitelství vydá na žádost rozhodnutí o závazném posouzení určitého zdanitelného plnění pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.

(2)

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede

a)popis zdanitelného plnění, jehož se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést pouze jedno zdanitelné plnění

b)návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

§ 93 💬

Správa daně celními úřady

(1)

Celní úřad vykonává správu daně

a)ve věci povolení k prodeji za ceny bez daně

b)při dovozu zboží s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 2 až 4

c)ve zvláštním režimu při dovozu zboží nízké hodnoty.

(2)

Při správě daně podle odstavce 1 písm. b) a c) se použijí právní předpisy upravující správu cel.

§ 93a 💬

Místní příslušnost

(1)

Místně příslušný skupině je správce daně, který je místně příslušný jejímu zastupujícímu členovi.

(2)

Pro osobu povinnou k dani, která nemá v tuzemsku sídlo podle daňového řádu nebo místo pobytu podle daňového řádu anebo provozovnu, je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj.

(3)

Pro osobu povinnou k dani, která je plátcem podle § 6d, je místně příslušným správcem daně finanční úřad místně příslušný její části, která je součástí skupiny.

§ 94 💬

Povinná registrace plátce

(1)

Osoba podle § 6 odst. 1 je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne překročení částky podle § 6 odst. 1 nebo § 6 odst. 2 písm. b).

(2)

Osoba podle § 6 odst. 3 je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění plnění, které spadá do jejího obratu v tuzemsku a u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem.

(3)

Osoba podle § 6 odst. 4 je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

(4)

Plátce podle § 6b až 6ea je povinen podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

§ 94a 💬

Dobrovolná registrace plátce

(1)

Osoba podle § 6f může podat přihlášku k registraci pouze v případě, že není nespolehlivou osobou.

(2)

Lhůta pro vydání rozhodnutí o registraci osoby povinné k dani podle odstavce 1 neběží po dobu řízení o její nespolehlivosti.

§ 95a 💬

Skupinová registrace

(1)

V přihlášce k registraci skupiny určí osoby v kapitálově nebo personálně spojeném seskupení, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a.

(2)

Skupina se stává plátcem od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Přihláška k registraci skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku podaná po 31. říjnu příslušného kalendářního roku je neúčinná.

(3)

Plátce se při splnění podmínek podle § 5a stává členem skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Žádost o přistoupení plátce do skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku podaná po 31. říjnu příslušného kalendářního roku je neúčinná.

(4)

Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od prvního dne druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny.

(5)

Osoba povinná k dani je členem skupiny ode dne zápisu přeměny právnické osoby do veřejného rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění

a)zanikajícího člena skupiny, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani, nebo

b)rozdělovaného člena skupiny, pokud je v okamžiku přeměny nově vznikající osobou povinnou k dani.

(6)

Osoba povinná k dani je plátcem ode dne zápisu přeměny právnické osoby do veřejného rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění

a)zanikajících nebo rozdělovaných členů více skupin, pokud není v okamžiku jejich přeměny samostatnou osobou povinnou k dani, nebo

b)zanikajícího nebo rozdělovaného člena skupiny, která je v okamžiku jeho přeměny osobou povinnou k dani.

(7)

Přihlášku k registraci je plátce podle odstavce 6 povinen podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do veřejného rejstříku.

(8)

V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny podle odstavce 4 je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 79 odst. 1 a 2. Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena.

(9)

Správce daně vydá rozhodnutí o registraci skupiny nebo rozhodne o žádosti o přistoupení plátce do skupiny podle odstavce 3 nejdříve 1. listopadu kalendářního roku, ve kterém byla podána přihláška k registraci skupiny nebo tato žádost; den předcházející tomuto dni se považuje za den, kdy správce daně tuto žádost obdržel.

§ 95b 💬

Přestoupení člena skupiny

(1)

Skupina může podat do 31. října příslušného kalendářního roku žádost o přestoupení člena skupiny z původní skupiny, které je členem, se souhlasem původní skupiny a přestupujícího člena.

(2)

Členovi skupiny zaniká členství v původní skupině k poslednímu dni příslušného kalendářního roku a vzniká členství ve skupině, která podala žádost podle odstavce 1, k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně následujícího po tomto kalendářním roce.

(3)

Žádost podle odstavce 1 může skupina podat, pokud ke dni přestoupení člena skupiny bude jeho členství v původní skupině trvat alespoň 1 kalendářní rok.

(4)

Žádost o přestoupení do skupiny od 1. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku podaná po 31. říjnu příslušného kalendářního roku je neúčinná.

§ 96 💬

Povinný registrační údaj

(1)

V přihlášce k registraci plátce je osoba povinná k dani povinna uvést také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost.

(2)

Osoba povinná k dani je oprávněna určit, která čísla účtů podle odstavce 1 budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3)

V přihlášce k registraci plátce nebo identifikované osoby je zahraniční osoba povinna uvést také adresu elektronické pošty. Neuvedení adresy elektronické pošty zahraniční osobou není v případě povinné registrace plátce nebo identifikované osoby důvodem pro zamítnutí registrace.

§ 97 💬

Registrace identifikované osoby Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou.

§ 97a 💬

Dobrovolná registrace identifikované osoby Osoba podle § 6j až 6l může podat přihlášku k registraci.

§ 97b 💬

Zvláštní ustanovení o registračním řízení

(1)

Podala-li osoba povinná k dani přihlášku k registraci do 30. září příslušného kalendářního roku z důvodu, že její obrat v tuzemsku v příslušném kalendářním roce překročil částku podle § 6 odst. 1 a nesdělila, že se chce stát plátcem dnem následujícím po překročení této částky, správce daně prověří uvedené údaje do 30 dnů ode dne podání této přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. Pokud osoba povinná k dani splňuje podmínky podle § 6 odst. 1, správce daně ji o tomto výsledku prověření v této lhůtě vhodným způsobem vyrozumí.

(2)

Podala-li osoba povinná k dani přihlášku k registraci do 30. září příslušného kalendářního roku z důvodu, že jsou naplněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. a), správce daně prověří uvedené údaje do 30 dnů ode dne podání této přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. Pokud osoba povinná k dani splňuje podmínky podle § 6 odst. 3 písm. a), správce daně ji o tomto výsledku prověření v této lhůtě vhodným způsobem vyrozumí.

(3)

Lhůtu podle odstavce 1 nebo 2 může ve zvlášť složitých případech prodloužit nejblíže nadřízený správce daně.

(4)

Správce daně vydá rozhodnutí o registraci podle odstavce 1 nebo 2 do konce příslušného kalendářního roku, nejdříve však 1. prosince.

(5)

Stala-li se osoba povinná k dani po vydání rozhodnutí o registraci plátce nebo identifikované osoby plátcem k dřívějšímu dni, správce daně nahradí původní rozhodnutí o registraci novým.

§ 98 💬

Zveřejnění údajů z registru plátců a identifikovaných osob Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z registru plátců a identifikovaných osob, a to

adaňové identifikační číslo plátce nebo identifikované osoby

bobchodní firmu nebo jméno a dodatek ke jménu

csídlo plátce nebo identifikované osoby

dčíslo účtu určené v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění nebo údaj, že žádné takové číslo účtu nebylo určeno a

eskutečnost, že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.

§ 98a 💬

Omezení volby zmocněnce pro účely doručování

(1)

Pro účely doručování písemností v oblasti daně z přidané hodnoty si mohou plátce nebo identifikovaná osoba, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku, zvolit zmocněnce pouze v případě, že má tento zmocněnec zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona; to

a)platí také v případě zmocněnce při zvolení dalšího zmocněnce

b)neplatí v případě pověření zprostředkovatele osobou uskutečňující vybraná plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

(2)

Zahraniční osoba si může zvolit pouze jednoho zmocněnce pro doručování písemností v oblasti daně z přidané hodnoty.

§ 98b 💬

Zmocněnec pro doručování

(1)

Zahraniční osoba je povinna si nejpozději ke dni, kterým uplyne lhůta pro podání přihlášky k registraci plátce nebo identifikované osoby, nebo ke dni podání přihlášky v případě dobrovolné registrace zvolit zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku zřízenou ze zákona; to neplatí, pokud má tato zahraniční osoba zpřístupněnu datovou schránku. Neuvedení zmocněnce pro doručování v přihlášce k registraci není v případě povinné registrace plátce nebo identifikované osoby důvodem pro zamítnutí registrace.

(2)

Zahraniční osoba, která je plátcem nebo identifikovanou osobou, je povinna si zvolit zmocněnce pro doručování podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne

a)zániku zmocnění pro doručování, nebo

b)znepřístupnění datové schránky této zahraniční osoby nebo jejího zmocněnce.

(3)

Plátci nebo identifikované osobě, kteří nesplnili povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování nebo si zvolili zmocněnce pro doručování po stanovené lhůtě, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den

a)který následuje po dni oznámení rozhodnutí o registraci v případě nesplnění povinnosti podle odstavce 1, kdy není splněna povinnost zvolit si zmocněnce podle odstavce 1, nebo

b)kdy není splněna povinnost zvolit si zmocněnce podle odstavce 2.

(4)

V případě, že bylo rozhodnuto o registraci zahraniční osoby, která nesplnila povinnost podat včas přihlášku k registraci, vzniká plátci nebo identifikované osobě, kteří nesplnili povinnost zvolit si zmocněnce, povinnost uhradit pokutu podle odstavce 3 za každý den od desátého dne následujícího po dni vydání rozhodnutí o jejich registraci, kdy není splněna povinnost zvolit si zmocněnce podle odstavce 1.

(5)

Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit pokutu platebním výměrem. Pokud nadále trvají podmínky pro vznik pokuty, může správce daně rozhodnout o povinnosti uhradit dosud vzniklou část pokuty platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

§ 98c 💬

Zvláštní ustanovení o doručování zahraničním osobám

(1)

V případě, že zahraniční osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku ani nemá zvoleného zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, může správce daně namísto jiných způsobů doručování doručovat této zahraniční osobě písemnosti na adresu elektronické pošty uvedenou v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně v případě vracení daně podle § 83 nebo 83a nebo v přihlášce k registraci; tato písemnost se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

(2)

Správce daně může zahraniční osobě doručit namísto jiných způsobů doručování písemnost veřejnou vyhláškou v případě, že tato zahraniční osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku, nemá zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, ani neuvedla adresu elektronické pošty v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně v případě vracení daně podle § 83 nebo 83a nebo v přihlášce k registraci. V tomto případě veřejnou vyhlášku nezveřejňuje obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla.

§ 99 💬

Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 99a 💬

Změna zdaňovacího období

(1)

Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud

a)jeho obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 Kč

b)není nespolehlivým plátcem

c)není skupinou a

d)změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku.

(2)

Plátce nemusí změnu zdaňovacího období podle odstavce 1 oznámit správci daně, pokud v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce bylo jeho zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí.

(3)

Změnu zdaňovacího období podle odstavce 1 nelze učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok; takto podaná žádost se považuje za oznámení podle odstavce 1 písm. d).

(4)

Stane-li se plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

(5)

Obrat v tuzemsku se pro účely změny zdaňovacího období stanoví

a)při fúzi právnických osob jako součet obratů v tuzemsku právnických osob zúčastněných na fúzi

b)při rozdělení právnických osob 1. rozštěpením jako součet obratu v tuzemsku zanikající právnické osoby připadající na nástupnickou právnickou osobu a obratu v tuzemsku této nástupnické právnické osoby, 2. odštěpením nebo vyčleněním jako součet obratu v tuzemsku vyčleněné části rozdělované právnické osoby připadající na nástupnickou právnickou osobu a obratu v tuzemsku této nástupnické právnické osoby

c)při převodu jmění na společníka obchodní společnosti jako součet obratu v tuzemsku obchodní společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu v tuzemsku společníka, na nějž se převádí jmění této společnosti.

§ 99b 💬

Zdaňovací období v insolvenci

(1)

Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí. Pro období po skončení měsíce, ve kterém nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, do skončení insolvenčního řízení, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

(2)

Pro období po skončení měsíce, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení, do konce kalendářního roku je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

(3)

Plátce nemůže změnit zdaňovací období pro kalendářní rok bezprostředně následující po kalendářním roce, ve kterém došlo ke skončení insolvenčního řízení.

§ 100 💬

Evidence pro účely daně z přidané hodnoty

(1)

Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty

a)veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, a

b)u plnění jiných než podle písmene a), která nejsou předmětem daně a souvisejí s jejich daňovými povinnostmi, údaje v rozsahu obdobném rozsahu údajů, které mají povinnost vést v evidenci v případě plnění podle písmene a), která nejsou předmětem daně.

(2)

Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.

(3)

Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.

(4)

V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

(5)

Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni zajistit, aby údaje podle odstavců 1 až 3 byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozději

a)ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebo

b)do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat, pokud se nejedná o údaje podle písmene a).

§ 100a 💬

Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty

(1)

Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují zboží z jiného členského státu, jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaj o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých jiných členských států.

(2)

Osoba, která uskutečňuje prodej zboží na dálku z tuzemska, je povinna vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaj o hodnotě zboží prodaného na dálku v členění podle jednotlivých jiných členských států, popřípadě o volbě podle § 8 odst. 4.

(3)

Plátce, který je prodávajícím v rámci dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie, a plátce nebo identifikovaná osoba, kteří jsou kupujícím nebo osobou povinnou k dani podle § 18 odst. 5 v rámci tohoto dodání a pořízení, jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).

§ 100b 💬

Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vedené provozovatelem elektronického rozhraní

(1)

Provozovatel elektronického rozhraní je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), vztahující se k dodání zboží nebo poskytnutí služby, která usnadňuje.

(2)

Provozovatel elektronického rozhraní je povinen údaje podle odstavce 1

a)uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno, a

b)poskytnout na žádost správce daně nebo správce daně příslušného jiného členského státu elektronicky.

§ 101 💬

Obecná ustanovení o daňovém přiznání

(1)

Daňové přiznání má povinnost podat

a)plátce

b)identifikovaná osoba

c)osoba, která není plátcem a které vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném dokladu, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila, nebo

d)osoba, která není plátcem, které vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 4 písm. h), a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plátcem deklarováno osvobozené dodání zboží do jiného členského státu.

(2)

Lhůty podle odstavce 1 nelze prodloužit.

(3)

Plátce je povinen podat daňové přiznání i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň.

(4)

Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně. Nevznikla-li tomuto plátci ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně.

(5)

Nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně.

(6)

Plátce nebo identifikovaná osoba, kterým vznikla povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa, přiznají daň pouze v daňovém přiznání podle § 110zc, a to i pokud se jedná o daň za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. To platí i v případě, že povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa vznikla jejich zprostředkovateli.

(7)

Plátce, kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa nebo jehož zprostředkovateli vznikla povinnost podat takové daňové přiznání, uvede v daňovém přiznání i základ daně z vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa.

§ 101a 💬

Elektronická forma podání

(1)

Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni podat elektronicky

a)daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání

b)kontrolní hlášení nebo souhrnné hlášení.

(2)

Pouze elektronicky lze podat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů.

(3)

Podání podle odstavce 1 nelze učinit způsobem spočívajícím v jeho podání prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty.

(4)

Podání podle odstavce 1 nebo 2 obsahující vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.

§ 101b 💬

Zvláštní ustanovení o podávání daňového přiznání

(1)

Daňové přiznání za zdaňovací období, v němž došlo k účinnosti rozhodnutí o úpadku plátce nebo člena skupiny, se podává do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, pokud ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání uplynulo méně než 30 dnů.

(2)

Rozhodl-li soud o úpadku člena skupiny, je skupina povinna podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku tohoto člena skupiny daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni účinnosti tohoto rozhodnutí.

(3)

Daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, se podává pouze za celé zdaňovací období.

(4)

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, do a) 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nebo b) 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, jehož zdaňovacím obdobím bylo kalendářní čtvrtletí, pokud od posledního dne lhůty podle písmene a) do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, uplynulo méně než 25 dnů.

(5)

Ve lhůtě podle odstavce 4 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula.

(6)

Lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 nelze prodloužit.

§ 101c 💬

Povinnost podat kontrolní hlášení Plátce je povinen podat kontrolní hlášení, pokud a) uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň, b) ze zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, které přijal, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění takového plnění poskytl, 1. vznikla tomuto plátci povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo 2. uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, c) ve zvláštním režimu pro investiční zlato 1. přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 6, 2. uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 7 písm. b) a c), nebo 3. investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 8.

§ 101d 💬

Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení

(1)

V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést

a)identifikační a kontaktní údaje plátce

b)údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení

c)údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně

d)identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.

(2)

Pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.

§ 101e 💬

Lhůty pro podání kontrolního hlášení

(1)

Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

(2)

Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(3)

Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit.

§ 101f 💬

Opravné a následné kontrolní hlášení

(1)

Před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení může plátce nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením; k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží.

(2)

Zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví.

(3)

Pro následné kontrolní hlášení se použijí obdobně ustanovení o kontrolním hlášení, nestanoví-li zákon jinak.

§ 101g 💬

Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením

(1)

Nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy; i pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla, sdělí tuto skutečnost v této lhůtě správci daně prostřednictvím podání kontrolního hlášení.

(2)

Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.

(3)

Plátce je povinen do 17 dnů ode dne dodání výzvy podle odstavce 2 do datové schránky nebo do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2, není-li doručováno do datové schránky, nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení; pokud není toto následné kontrolní hlášení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije.

(4)

Správce daně může plátci, kterému podle daňového řádu není doručováno elektronicky, namísto jiných způsobů doručování doručit výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty za tímto účelem uvedenou plátcem.

§ 101h 💬

Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

(1)

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení včas, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

a)1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván

b)10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla

c)30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

d)50 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy podle § 101g odst. 1.

(2)

Výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) až d) je poloviční, pokud je a) plátce fyzickou osobou, b) ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo c) plátce společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem 1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo 2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.

(3)

Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

(4)

Správce daně uloží plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, pokutu do 500 000 Kč.

(5)

O povinnosti platit pokutu podle odstavce 1 rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.

(6)

Pokuta podle odstavců 1, 3 a 4 je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

(7)

Při stanovení výše pokuty podle odstavců 3 a 4 dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daně z přidané hodnoty. Při tom přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce.

§ 101i 💬

Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením

(1)

Plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením lze vyžadovat do uplynutí lhůty pro stanovení daně.

(2)

Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

(3)

Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

§ 101j 💬

Vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení Povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm.

anebo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b).

§ 101k 💬

Prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení

(1)

Plátce je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d).

(2)

Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu podle odstavce 1, pokud k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem plátce.

(3)

Žádost o prominutí pokuty podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

(4)

Podání žádosti o prominutí pokuty podle odstavce 1 má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

§ 102 💬

Souhrnné hlášení

(1)

Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud mu vznikla povinnost přiznat

a)dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě

b)přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu

c)dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo

d)poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě.

(2)

Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud jako prodávající přemístil zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu.

(3)

Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila

a)poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo pokud před uskutečněním této služby přijala úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě, nebo

b)dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.

(4)

Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.

(5)

Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

(6)

Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(7)

Pokud plátce podle odstavce 6 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 5, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c).

(8)

Pokud plátce nebo identifikovaná osoba, kteří podali souhrnné hlášení, zjistí, že uvedli chybné údaje, jsou povinni do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 4.

(9)

Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí, případně prověří a využije při stanovení daně. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.

§ 103 💬

Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.

§ 104 💬

Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období

(1)

Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří.

(2)

Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.

(3)

Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří.

(4)

Plátci vzniká z částky daně podle odstavce 3 úrok z prodlení, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely.

(5)

Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.

(6)

Plátci vzniká z částky daně podle odstavce 5 úrok z prodlení, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl.

(7)

Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náležely, a současně uplatnil

a)plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6, nebo

b)nárok na odpočet daně v částečné výši z tohoto plnění nebo z této úplaty, vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6 z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty.

(8)

Úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6 se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li částku 1 000 Kč.

(9)

Správce daně podle odstavce 1 až 8 nepostupuje, pokud

a)uvedení skutečností rozhodných pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období ovlivní výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v poměrné výši podle § 75 nebo výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v krácené výši podle § 76

b)plátce v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně za zdaňovací období, za které daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání je předmětem probíhajícího postupu k odstranění pochybností

c)plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, která je předmětem probíhající daňové kontroly, v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, nebo

d)se jedná o uskutečnění vybraného plnění v rámci použití zvláštního režimu jednoho správního místa s místem plnění v tuzemsku nebo uskutečnění zdanitelného plnění v rámci použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty.

(10)

Pro identifikovanou osobu platí odstavce 3 až 6, 8 a 9 obdobně.

§ 105 💬

Přeplatek skupiny Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku stanovení daně se použije na úhradu případného nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny. Pokud skupina ani žádný její člen nemají nedoplatek, stává se tento přeplatek vratitelným.

§ 105a 💬

Záloha na nadměrný odpočet Plátci vzniká nárok na zálohu na nadměrný odpočet ve výši a za podmínek uvedených v daňovém řádu.

§ 106 💬

Zrušení registrace plátce

(1)

Správce daně zruší registraci plátce z moci úřední nebo na žádost plátce, pokud plátce přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku.

(2)

Správce daně zruší registraci plátce z moci úřední, pokud za předcházející kalendářní rok, po který byl plátcem, neuskutečnil plnění, které spadá do obratu v tuzemsku, a takové plnění neuskutečnil rovněž do dne předcházejícího dni zahájení řízení o zrušení registrace. Pokud je plátce v tuzemsku registrován k dani v režimu Evropské unie nebo dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, zruší správce daně jeho registraci plátce pouze, pokud v této době neuskutečnil ani vybraná plnění v těchto režimech.

(3)

Správce daně zruší registraci plátce z moci úřední, pokud

a)závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně a jedná se o 1. plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, stal se plátcem podle § 6c a neuskutečnil za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce zdanitelné plnění, 2. plátce jiný než podle bodu 1, jehož obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl částku podle § 6 odst. 1, nebo 3. skupinu

b)nemá v tuzemsku sídlo, stal se plátcem podle § 6c a neuskutečnil v tuzemsku za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců zdanitelné plnění ani plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně

c)nemá v tuzemsku sídlo, uskutečnil v tuzemsku za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce pouze vybraná plnění, na která je použit zvláštní režim jednoho správního místa, a nevznikla mu povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2 nebo 3; pokud se však nestal plátcem podle § 6c nebo § 6f, zruší správce daně jeho registraci, pouze pokud uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, nebo

d)má sídlo v tuzemsku, není skupinou, uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a uskutečnil za předchozí kalendářní rok a v příslušném kalendářním roce pouze plnění, u kterých neměl nárok na odpočet daně.

(4)

Správce daně zruší registraci plátce na jeho žádost, pokud

a)má sídlo v tuzemsku, není skupinou, uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a 1. jeho obrat v tuzemsku nepřesáhl za předchozí kalendářní rok ani v příslušném kalendářním roce částku podle § 6 odst. 1, nebo 2. uskutečnil za předchozí kalendářní rok a v příslušném kalendářním roce pouze plnění, u kterých neměl nárok na odpočet daně, nebo

b)se stal plátcem podle § 6c a za 2 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou 1. zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, 2. dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, nebo 3. vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.

(5)

Správce daně zruší registraci plátce na jeho žádost, pokud nemá sídlo v tuzemsku, nestal se plátcem podle § 6c a

a)ke dni podání žádosti uplynul alespoň jeden kalendářní rok ode dne, kdy se stal plátcem, a

b)za 2 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou 1. zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, 2. dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, nebo 3. vybraného plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.

(6)

Správce daně zruší registraci plátce na jeho žádost, pokud se stal plátcem podle § 6f a

a)ke dni podání žádosti uplynulo alespoň 6 měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, a

b)v případě plátce se sídlem v tuzemsku nebo plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, jejich obrat v tuzemsku za příslušný ani předchozí kalendářní rok nepřesáhl částku podle § 6 odst. 1.

(7)

Odvolání proti rozhodnutí správce daně z moci úřední má odkladný účinek.

(8)

Plátce přestává být plátcem dnem

a)nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace z moci úřední, nebo

b)předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele.

§ 106a 💬

Nespolehlivý plátce

(1)

Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem, pokud z tohoto důvodu nelze zrušit registraci plátce z moci úřední.

(2)

Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.

(3)

Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.

(4)

Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny anebo přestoupí-li člen skupiny, která je nespolehlivým plátcem, do nové skupiny, stává se tato skupina nespolehlivým plátcem, a to dnem přistoupení nebo přestoupení těchto osob.

(5)

Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem následujícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem. Dojde-li k zániku nebo zrušení členství člena skupiny, která je nespolehlivým plátcem, stává se tento člen nespolehlivým plátcem dnem následujícím po dni, kdy zaniklo nebo bylo zrušeno jeho členství ve skupině.

§ 106a 💬

Nespolehlivá osoba

(1)

Poruší-li osoba, která není plátcem, závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivou osobou.

(2)

Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.

(3)

Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.

(4)

Dojde-li ke zrušení registrace plátce z moci úřední z důvodu, že závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně, nebo ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stávají se tyto osoby nespolehlivými osobami okamžikem, kdy přestanou být plátci.

§ 106a 💬

Dokončení řízení o nespolehlivosti

(1)

Dojde-li v průběhu řízení o nespolehlivosti k registraci plátce nebo zrušení registrace plátce u osoby, o jejíž nespolehlivosti se řízení vede, řízení o nespolehlivosti se dokončí s tím, že jde-li o

a)registraci plátce, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivým plátcem, pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o nespolehlivé osobě, nebo

b)zrušení registrace plátce, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivou osobou, pokud jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o nespolehlivém plátci.

(2)

Odstavec 1 se při registraci skupiny, zrušení registrace skupiny, přistoupení člena do skupiny nebo zániku nebo zrušení členství ve skupině použije obdobně s tím, že o nespolehlivosti se rozhodne pro

a)celou skupinu, bylo-li řízení o nespolehlivosti vedeno s osobou, která je jejím členem, nebo

b)každou osobu, která byla členem skupiny, bylo-li řízení o nespolehlivosti vedeno s plátcem, který byl skupinou.

§ 106a 💬

Společná ustanovení pro nespolehlivého plátce a nespolehlivou osobu

(1)

Nespolehlivý plátce nebo nespolehlivá osoba mohou požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými; žádost mohou podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci posledního z rozhodnutí

a)že jsou nespolehlivými

b)kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými

c)že je skupina, jejíž byli členové, nespolehlivým plátcem, nebo

d)kterým správce daně z moci úřední zrušil registraci plátce daně z důvodu, že závažným způsobem porušil své povinnosti vztahující se ke správě daně.

(2)

Nespolehlivý plátce, který je skupinou, může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy

a)se stal nespolehlivým plátcem, nebo

b)nabylo právní moci rozhodnutí, kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.

(3)

Správce daně na žádost nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby rozhodne, že nejsou nespolehlivými, pokud po dobu 1 roku závažným způsobem neporušují své povinnosti vztahující se ke správě daně.

(4)

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daná osoba je nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.

§ 106b 💬

Zánik registrace plátce

(1)

Registrace plátce se sídlem v jiném členském státě, který bude registrován do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, zaniká a plátce přestává být plátcem dnem předcházejícím dni registrace do tohoto režimu.

(2)

Plátce, který se stane členem skupiny, přestává být plátcem ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.

(3)

O zániku registrace podle odstavce 1 nebo 2 správce daně osobu podle odstavce 1 nebo 2 vhodným způsobem vyrozumí.

(4)

Na osobu, které zanikla registrace plátce podle odstavce 1 nebo 2, se hledí jako na plátce, kterému byla zrušena registrace.

§ 106e 💬

Zrušení registrace skupiny

(1)

Správce daně zruší registraci skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku skupina podá žádost o zrušení registrace.

(2)

Pokud skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, je zastupující člen povinen tuto skutečnost oznámit neprodleně správci daně.

(3)

Správce daně zruší registraci skupiny rovněž, pokud

a)skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, nebo

b)zjistí, že žádný z členů skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině.

(4)

Skupina přestává být plátcem dnem

a)nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace, nebo

b)zrušení registrace, a to v případě zrušení registrace na žádost.

(5)

Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy skupina přestala být plátcem.

§ 106f 💬

Zánik a zrušení členství člena skupiny

(1)

Správce daně zruší členství člena skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku

a)skupina podá žádost o vystoupení člena skupiny, nebo

b)správce daně zjistí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině.

(2)

Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat, pokud ke dni zrušení jeho členství bude toto členství trvat alespoň 1 kalendářní rok.

(3)

Pokud bylo vydáno rozhodnutí o úpadku člena skupiny, zaniká jeho členství dnem, kdy nastaly účinky tohoto rozhodnutí.

(4)

V případě zániku nebo zrušení členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku nebo zrušení jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.

(5)

Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy zaniklo nebo bylo zrušeno jeho členství ve skupině.

§ 107 💬

Zánik a zrušení registrace identifikované osoby z moci úřední

(1)

Správce daně může zrušit registraci identifikované osoby, pokud jí ve 2 bezprostředně předcházejících kalendářních letech nevznikla povinnost přiznat daň.

(2)

Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 má odkladný účinek.

(3)

Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace.

(4)

Registrace identifikované osoby zaniká a tato osoba přestává být identifikovanou osobou ke dni předcházejícímu

a)dni, kdy se stala plátcem, nebo

b)dni vzniku jejího členství ve skupině.

§ 107a 💬

Zrušení registrace identifikované osoby na žádost Identifikovaná osoba může požádat o zrušení registrace, pokud není v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a splňuje tyto podmínky

aza 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jí nevznikla povinnost 1. přiznat daň z přijatých služeb, 2. přiznat daň z přijatého dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi, 3. přiznat daň z pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, nebo 4. podat souhrnné hlášení

bv příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 1. nepořídila zboží z jiného členského státu, které je odesláno nebo přepraveno do tuzemska, s výjimkou nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, jehož celková hodnota bez daně překročila 326 000 Kč, a 2. neučinila rozhodnutí podle § 2b, nebo

cpřestala uskutečňovat ekonomickou činnost.

§ 107b 💬

Společná ustanovení o zrušení registrace plátce a identifikované osoby na žádost

(1)

Správce daně zruší registraci plátce nebo identifikované osoby, kteří žádají o zrušení registrace, pokud prokáží, že splňují podmínky pro zrušení registrace.

(2)

Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace na žádost plátce nebo identifikované osoby, nelze uplatnit opravné prostředky.

(3)

Plátce přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace na žádost.

(4)

Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace na žádost.

(5)

Plátce, kterému byla na žádost zrušena registrace, se stává identifikovanou osobou dnem, kdy přestal být plátcem, pokud

a)nesplňuje podmínky pro zrušení registrace identifikované osoby, nebo

b)v žádosti o zrušení registrace uvedl, že se chce stát identifikovanou osobou.

§ 108 💬

Osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň

(1)

Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, je povinen z tohoto plnění přiznat daň.

(2)

Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kteří toto zboží pořizují.

(3)

Pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a to

a)plátce nebo identifikovaná osoba, pokud se jedná o 1. poskytnutí služby podle § 9 až 10d, 2. dodání zboží s instalací nebo montáží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce, nebo 3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi

b)plátce, kterému je dodáno zboží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce; toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.

(4)

Přiznat daň jsou povinni a) plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, b) kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáno zboží při třístranném obchodu, c) plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo § 23 odst. 4, pokud není na toto zboží použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, d) osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, pokud je na zboží použit tento režim, a to ve zvláštním doplňkovém celním prohlášení, e) uživatel, který uskutečňuje vybrané plnění nebo je zprostředkovatelem v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, f) osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19c odst. 3, g) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň, h) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže 1. zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a 2. plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.

(5)

Zaplatit daň jsou povinny a) osoba, která není plátcem, na jejíž účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo § 23 odst. 5 a na které není použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, b) osoba, na jejíž účet je jednáno ve zvláštním režimu při dovozu zboží nízké hodnoty, pokud jde o daň při dovozu zboží ve výši rozdílu daně nově zjištěné a částky odpovídající dani zaplacené podle § 109f písm. b) osobě povinné k dani, která používá tento režim, c) osoba, u které vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. b) až e), d) osoba uskutečňující vybraná plnění, která byla uvedena v registraci zprostředkovatele a které vzniká povinnost zaplatit daň podle § 110zx.

(6)

Osoba povinná přiznat nebo zaplatit daň je daňovým subjektem.

(7)

Osoba určená k uskutečnění nuceného prodeje obchodního majetku plátce je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění podle odstavce 1 spočívajícího v nuceném prodeji obchodního majetku plátce do 15 dnů ode dne uskutečnění tohoto plnění. Pokud tato osoba přijala za toto plnění úplatu, je namísto plátce povinna zaplatit daň na jeho osobní daňový účet bezodkladně po obdržení této úplaty. Ustanovení § 28 odst. 7 se v případě účasti více osob uskutečňujících nucený prodej obchodního majetku na tomto prodeji použije obdobně. Za zaplacení daně odpovídají plátce a osoba určená k uskutečnění nuceného prodeje jeho obchodního majetku společně a nerozdílně.

§ 108a 💬

Osoby povinné přiznat plnění Plátce je povinen přiznat plnění, pokud uskutečňuje plnění

as místem plnění mimo tuzemsko podle § 24a

bosvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo

cosvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

§ 109 💬

Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce

(1)

Plátce, který jedná jako osoba povinná k dani a který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nedoplatek na dani z tohoto plnění nebo úplaty, pokud v okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z tohoto plnění nebude úmyslně uhrazena. Vznikne-li povinnost přiznat daň na základě uskutečnění zdanitelného plnění, ručí příjemce zdanitelného plnění za nedoplatek na dani i v případě, že o tom, že daň nebude úmyslně uhrazena, věděl nebo vědět měl a mohl v okamžiku poskytnutí úplaty za toto plnění.

(2)

Má se za to, že příjemce zdanitelného plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že daň nebude úmyslně uhrazena, pokud

a)je o plátci, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem

b)je toto plnění uskutečněno mezi osobami podle § 36a odst. 3

c)je nebo má být úplata za toto plnění 1. bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od ceny obvyklé, 2. poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, 3. poskytnuta zcela nebo zčásti virtuálním aktivem podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo 4. poskytnuta zcela nebo zčásti v hotovosti, pokud částka uhrazená v hotovosti převyšuje částku podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně, nebo

d)o poskytovateli zdanitelného plnění spočívajícího v dodání pohonných hmot, které podle zákona upravujícího pohonné hmoty může být uskutečněno pouze distributorem pohonných hmot, není skutečnost, že je jako distributor pohonných hmot registrován podle zákona upravujícího pohonné hmoty, zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3)

Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu, ručí za nedoplatek na dani z dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu, pokud v okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z tohoto plnění nebude úmyslně uhrazena. Má se za to, že oprávněný příjemce o tom, že daň nebude úmyslně uhrazena, věděl nebo vědět měl a mohl.

(4)

Oprávněný příjemce ručí podle odstavce 3 za nedoplatek na dani pouze do výše daně vypočtené ze základu daně odpovídajícího obvyklé ceně včetně spotřební daně.

(5)

Dojde-li k zahájení řízení o ručení s příjemcem zdanitelného plnění nebo s oprávněným příjemcem jiným úkonem než výzvou ručiteli, jsou příjemce zdanitelného plnění nebo oprávněný příjemce oprávněni nahlížet do spisu ohledně nedoplatku na dani, za který ručí, v rozsahu potřebném pro jejich vyjádření ode dne zahájení tohoto řízení.

(6)

Správce daně může z důvodů hodných zvláštního zřetele vyloučit odkladný účinek odvolání proti výzvě ručiteli.

§ 109a 💬

Zvláštní způsob zajištění daně

(1)

Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.

(2)

Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně. Současně s platbou příjemce zdanitelného plnění způsobem zveřejněným správcem daně uvede

a)identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění

b)daň, na kterou je úhrada určena

c)identifikaci příjemce zdanitelného plnění

d)den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.

(3)

Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.

(4)

Částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu.

(5)

Byla-li daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.

(6)

Oprávněný příjemce může využít zvláštní způsob zajištění daně; využije-li oprávněný příjemce této možnosti, hledí se pro účely zvláštního způsobu zajištění daně na

a)oprávněného příjemce jako na příjemce zdanitelného plnění

b)osobu, která pořídila zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu a dodala toto zboží třetí osobě, jako na poskytovatele zdanitelného plnění.

§ 109a 💬

Ručení osoby povinné k dani, která dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní

(1)

Osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, ručí za nedoplatek na dani ze zdanitelného plnění, které provozovatel elektronického rozhraní uskutečnil podle § 13a, pokud nejpozději ke dni uskutečnění zdanitelného plnění provozovatelem elektronického rozhraní tato osoba věděla nebo vědět měla a mohla, že daň nebude provozovatelem elektronického rozhraní úmyslně zaplacena.

(2)

Při ručení osoby povinné k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, se § 109 odst. 4 a 5 použijí obdobně.

(3)

Osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, může využít zvláštní způsob zajištění daně; využije-li této možnosti, hledí se pro účely zvláštního způsobu zajištění daně na

a)osobu povinnou k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, jako na příjemce zdanitelného plnění

b)provozovatele elektronického rozhraní jako na poskytovatele zdanitelného plnění.

§ 109a 💬

Změna odpovědnosti za úhradu daně

(1)

Pokud provozovatel elektronického rozhraní, který uskutečnil dodání zboží podle § 13a, prokáže, že jsou splněny všechny podmínky podle čl. 5c přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), správce daně vydá rozhodnutí o změně odpovědnosti za úhradu daně, ve kterém stanoví část daně, za jejíž úhradu odpovídá namísto provozovatele elektronického rozhraní osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží tomuto provozovateli.

(2)

Příjemci rozhodnutí o změně odpovědnosti za úhradu daně jsou provozovatel elektronického rozhraní a osoba povinná k dani, která podle § 13a dodala zboží tomuto provozovateli.

(3)

V rozsahu, ve kterém na osobu povinnou k dani, která podle § 13a dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, přešla povinnost k úhradě daně podle odstavce 1, na ni přechází rovněž povinnost hradit případný úrok z prodlení.

(4)

Daň podle odstavce 1 je splatná v náhradní lhůtě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o změně odpovědnosti za úhradu daně.

(5)

K doměření daně z moci úřední provozovateli elektronického rozhraní může dojít také, zjistí-li správce daně na základě řízení o změně odpovědnosti za úhradu daně, že poslední známá daň není ve správné výši.

(6)

Na řízení o změně odpovědnosti za úhradu daně podle odstavce 1 se pro účely běhu lhůty pro stanovení daně hledí jako na řízení o stanovení daně provozovateli elektronického rozhraní.

§ 109a 💬

Pozbytí obchodního závodu V případě pozbytí obchodního závodu přecházejí práva a povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty související s tímto obchodním závodem na jeho nabyvatele.

§ 109b 💬

Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavu Je-li vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda nařízením na časově omezenou nezbytně nutnou dobu, odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky

aprovést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, případně přeřadit zboží nebo služby mezi sazbami daně

bumožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet daně v plné výši.

§ 109b 💬

Regulační opatření v případě katastrof

(1)

Povolila-li Evropská komise České republice v souladu se směrnicí Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu81) uplatnit osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, může vláda nařízením osvobodit od daně s nárokem na odpočet daně dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu, na které je možné uplatnit osvobození od daně při dovozu, nebo poskytnutí služby související s tímto zbožím. Vláda může nařízením omezit okruh zboží, souvisejících služeb nebo osob, na které se osvobození od daně použije.

(2)

Vláda v nařízení podle odstavce 1 stanoví a) druh zboží nebo související služby, na které se osvobození od daně podle odstavce 1 použije, b) okruh osob, 1. které mohou uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1, 2. pro které může být uskutečněno plnění, na které lze uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1, nebo c) údaje, které mají osoby podle písmene b) povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.

(3)

Osvobození od daně podle odstavce 1 může vláda nařízením stanovit ode dne podání žádosti Evropské komisi o vydání rozhodnutí podle směrnice Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu81). Zamítne-li Evropská komise tuto žádost, zveřejnění Ministerstvo financí informaci o jejím zamítnutí ve Finančním zpravodaji.

(4)

Zamítne-li Evropská komise žádost podle odstavce 3, vzniká osobě, která uskutečnila osvobozené plnění, povinnost přiznat daň z tohoto plnění s tím, že

a)pro účely počátku běhu lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání se za den zjištění zamítnutí žádosti považuje den zveřejnění této informace ve Finančním zpravodaji

b)z části daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 1, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.

(5)

Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří poskytují nebo přijímají plnění osvobozené od daně na základě nařízení vlády, mají povinnost vést údaje o rozsahu a předmětu uskutečněných plnění.

(6)

Ministerstvo financí může vyhláškou stanovit další údaje, které má osoba podle odstavce 5 povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.

(7)

Údaje podle odstavců 5 a 6 tvoří přílohu daňového přiznání.

§ 109b 💬

Využití přeshraničního režimu pro malé podniky

(1)

Podmínky využití režimu pro malé podniky osobou povinnou k dani v členském státě, ve kterém nemá sídlo, jsou

a)obrat této osoby v Evropské unii nepřesáhl v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 100 000 EUR; splnění této podmínky posuzuje správce daně členského státu, ve kterém má tato osoba sídlo (dále jen „stát usazení“)

b)obrat této osoby v členském státě, ve kterém chce využít nebo využívá režim pro malé podniky (dále jen „stát osvobození“), nepřesáhl za období stanovené tímto členským státem prahovou hodnotu stanovenou tímto jiným členským státem; splnění této podmínky posuzuje správce daně státu osvobození, a

c)tato osoba splňuje další podmínky stanovené státem osvobození; tyto podmínky posuzuje správce daně státu osvobození.

(2)

Obratem v jiném členském státě se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí obrat stanovený podle právních předpisů tohoto jiného členského státu.

(3)

Obratem v Evropské unii se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí obrat získaný součtem obratu v tuzemsku a obratů ve všech jiných členských státech.

(4)

Daňovými subjekty jsou osoba povinná k dani se sídlem v

a)jiném členském státě, která hodlá využít nebo využívá režim pro malé podniky v tuzemsku, nebo

b)tuzemsku, která hodlá využít nebo využívá režim pro malé podniky v jiném členském státě.

§ 109b 💬

Registrační povinnost Osoba povinná k dani, která hodlá využít režim pro malé podniky v členském státě, ve kterém nemá sídlo, musí být před využitím tohoto režimu do tohoto režimu registrovaná nebo jinak identifikovaná podle právních předpisů státu usazení.

§ 109b 💬

Registrace do režimu pro malé podniky pro tuzemsko

(1)

Hodlá-li osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě využít v tuzemsku režim pro malé podniky, je povinna podat přihlášku k registraci nebo jiné podání podle právních předpisů státu usazení, a to správci daně státu usazení.

(2)

V tuzemsku je řízení o registraci do režimu pro malé podniky pro tuzemsko zahájeno dnem, ve kterém správce daně obdrží podle nařízení Rady o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty82) od správce daně státu usazení informaci, že osoba povinná k dani hodlá v tuzemsku tento režim využít.

(3)

Splňuje-li osoba podle odstavce 2 podmínky využití režimu pro malé podniky pro tuzemsko, správce daně rozhodnutí o registraci neoznamuje a založí jej do spisu a správci daně státu usazení sdělí, že tato osoba tyto podmínky splňuje. V opačném případě nebo v případě, že údaje poskytnuté správcem daně státu usazení nejsou dostačující pro posouzení splnění podmínek využití režimu pro malé podniky pro tuzemsko, registraci zamítne; důvody zamítnutí sdělí správci daně státu usazení.

(4)

Správce daně rozhodne o registraci a sdělí skutečnost správci daně státu usazení podle odstavce 3 nebo rozhodne o zamítnutí registrace a sdělí důvody zamítnutí správci daně státu usazení podle odstavce 3 ve lhůtě a za podmínek stanovených pro potvrzení splnění podmínek pro využití přeshraničního režimu pro malé podniky státem osvobození nařízením Rady o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty82). Jedná-li se o zvlášť složitý případ, může správce daně tuto lhůtu prodloužit po dobu nezbytnou k prověření splnění podmínek využití režimu pro malé podniky, pokud ve lhůtě podle věty první o tomto prodloužení informuje správce daně státu usazení.

(5)

Správce daně v rozhodnutí o registraci nebo zamítnutí registrace podle odstavce 3 zohlední pouze

a)informace, které obdržel od správce daně státu usazení, a

b)jiné informace než podle písmene a), které má k dispozici.

(6)

Proti rozhodnutí o registraci nelze uplatnit opravné prostředky. Proti rozhodnutí o zamítnutí registrace se lze odvolat do 60 dnů ode dne, kdy bylo toto rozhodnutí oznámeno nebo jinak doručeno správcem daně státu usazení podle právních předpisů státu usazení. Nepředal-li správce daně státu usazení správci daně informaci o tom, kdy bylo toto rozhodnutí oznámeno nebo jinak doručeno, má se za to, že bylo oznámeno desátým dnem následujícím po dni, ve kterém bylo toto rozhodnutí předáno správci daně státu usazení.

(7)

Režim pro malé podniky lze využít ode dne, ve kterém byla osoba podle odstavce 1 správcem daně státu usazení registrovaná nebo jinak identifikovaná podle právních předpisů státu usazení pro přeshraniční režim pro malé podniky pro daný členský stát. Od tohoto dne se tato osoba považuje za osobu registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko.

§ 109b 💬

Skončení použití režimu pro malé podniky pro tuzemsko

(1)

Režim pro malé podniky pro tuzemsko nelze využít ode dne následujícího po dni, ve kterém osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko přestala splňovat podmínky využití tohoto režimu. Správce daně vydá rozhodnutí, pokud se jedná o nesplnění podmínek, které posuzuje.

(2)

Osobě registrované do režimu pro malé podniky pro tuzemsko zaniká registrace dnem, ve kterém správce daně státu usazení zrušil registraci nebo jinou identifikaci osoby registrované do režimu pro malé podniky pro tuzemsko podle právních předpisů státu usazení.

§ 109b 💬

Doručování v řízeních souvisejících s registrací do režimu pro malé podniky a zákazem použití režimu pro malé podniky pro tuzemsko

(1)

Správce daně v řízeních souvisejících s registrací do režimu pro malé podniky pro tuzemsko doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím

a)datové schránky, nebo

b)veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

(2)

Správce daně doručuje rozhodnutí o zamítnutí registrace do režimu pro malé podniky pro tuzemsko a rozhodnutí o skutečnosti, že osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko přestala splňovat podmínky využití tohoto režimu, elektronicky, a to prostřednictvím

a)správce daně státu usazení, nebo

b)datové schránky nebo veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

(3)

Písemnost podle odstavce 1 nebo 2, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty, se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

§ 109b 💬

Plnění povinností v režimu pro malé podniky pro tuzemsko Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko plní povinnosti týkající se režimu pro malé podniky v tuzemsku vůči státu usazení podle právních předpisů tohoto státu; to neplatí v případě povinností stanovených správcem daně ve výzvě.

§ 109b 💬

Přihláška k registraci

(1)

Hodlá-li osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, je povinna v tuzemsku podat přihlášku k registraci.

(2)

V přihlášce k registraci podle odstavce 1 je osoba povinná k dani kromě obecných náležitostí podání povinna uvést alespoň

a)jiný členský stát, ve kterém hodlá režim pro malé podniky využívat

b)celkovou výši plnění, která spadají do obratu v tuzemsku a do obratu v každém jiném členském státě, uskutečněných 1. v příslušném kalendářním roce do dne podání přihlášky k registraci, 2. v předchozím kalendářním roce a 3. ve druhém kalendářním roce předcházejícímu kalendářnímu roku, v němž došlo k podání přihlášky k registraci, pokud příslušný členský stát prodloužil dobu, v níž nelze využít režim pro malé podniky, na 2 kalendářní roky.

(3)

Pokud členský stát, ve kterém osoba podle odstavce 1 hodlá využívat režim pro malé podniky, používá různé prahové hodnoty obratu, v přihlášce k registraci tato osoba uvede rovněž informace o celkové výši plnění, která spadají do obratu v tomto členském státě, ve vztahu k jednotlivým prahovým hodnotám.

(4)

Zjistí-li osoba podle odstavce 1 před vydáním rozhodnutí v registračním řízení, že v přihlášce k registraci uvedla nesprávné nebo neúplné údaje důležité pro posouzení splnění podmínek využití tohoto režimu, je povinna bez zbytečného odkladu ode dne tohoto zjištění podat novou přihlášku k registraci, ve které tyto údaje opraví a uvede všechny údaje za příslušné období; k nové přihlášce k registraci podané po vydání rozhodnutí v registračním řízení se nepřihlíží. Podáním nové přihlášky k registraci se řízení o předchozí přihlášce k registraci zastaví.

§ 109b 💬

Další podmínky využití režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

(1)

Režim pro malé podniky pro jiný členský stát nemůže využít

a)skupina

b)člen skupiny

c)osoba registrovaná pro dovozní režim v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

(2)

Splnění podmínek podle odstavce 1 posuzuje správce daně.

§ 109b 💬

Rozhodnutí o registraci

(1)

Správce daně vydá rozhodnutí o registraci do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, pokud osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku splňuje podmínky využití tohoto režimu, které posuzuje správce daně, a správce daně státu osvobození nesdělil správci daně ve lhůtě pro potvrzení splnění podmínek využití tohoto režimu, že tato osoba nesplňuje podmínky využití tohoto režimu.

(2)

Nejsou-li splněny podmínky využití režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, které posuzuje

a)správce daně, tento správce daně přihlášku k registraci zamítne

b)správce daně státu osvobození, správce daně přihlášku k registraci zamítne.

(3)

Správce daně je při rozhodování podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) vázán stanoviskem správce daně státu osvobození.

(4)

V rozhodnutí o registraci správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo pro režim pro malé podniky pro jiný členský stát. Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle s tím, že správce daně přidělí vlastní identifikátor, a toto číslo obsahuje také kód „-EX“.

§ 109b 💬

Rozšíření rozsahu registrace do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

(1)

Hodlá-li osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát využívat tento režim pro další jiný členský stát, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně v tuzemsku prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

(2)

V oznámení podle odstavce 1 nemusí osoba podle odstavce 1 uvádět údaje týkající se celkové výše plnění v tuzemsku a v jiných členských státech, pokud tyto údaje poskytla v rámci přihlášky k registraci nebo v rámci oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí.

(3)

Na členský stát, který byl uveden v přihlášce k registraci, ale který se do dne předcházejícího dni vydání rozhodnutí o registraci nevyjádřil, správce daně v tuzemsku hledí jako na stát, který byl uveden v oznámení o změně registračních údajů. Správce daně o tomto oznámení rozhodne ve lhůtě pro rozhodnutí o přihlášce k registraci.

(4)

Zjistí-li osoba podle odstavce 1 před vydáním rozhodnutí o oznámení o změně registračních údajů, že v tomto oznámení uvedla nesprávné nebo neúplné údaje důležité pro posouzení splnění podmínek využití režimu pro malé podniky v jiném členském státě, je povinna bez zbytečného odkladu ode dne tohoto zjištění podat nové oznámení o změně registračních údajů, ve kterém tyto údaje opraví a uvede všechny údaje za příslušné období. Podáním nového oznámení o změně registračních údajů se řízení o předchozím oznámení zastaví.

(5)

Na rozhodnutí o rozšíření rozsahu registrace se použijí ustanovení o rozhodnutí o registraci do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát obdobně.

§ 109b 💬

Společné ustanovení pro rozhodnutí o přihlášce k registraci a pro rozhodnutí o oznámení o změně registračních údajů

(1)

Rozhodnutí o přihlášce k registraci nebo rozhodnutí o oznámení o změně registračních údajů ve věci rozšíření rozsahu registrace vydá správce daně do 35 pracovních dnů od posledního dne, ve kterém nastala některá z těchto skutečností

a)podání přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů

b)podání nové přihlášky k registraci, pokud byly podány před vydáním rozhodnutí o původní přihlášce k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů

c)odstranění vad přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů, je li vydána výzva k odstranění vad, nebo

d)odstranění pochybností o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů, je-li vydána výzva k odstranění pochybností.

(2)

Rozhodnutí podle odstavce 1 nemusí správce daně vydat ve lhůtě podle odstavce 1, pokud mu správce daně státu osvobození ve lhůtě stanovené pro potvrzení splnění podmínek pro využití přeshraničního režimu pro malé podniky státem osvobození nařízením Rady o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty82) sdělí, že vyžaduje dodatečnou lhůtu pro vyjádření; o této skutečnosti správce daně osobu, která hodlá využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, nebo osobu registrovanou do režimu pro malé podniky v jiném členském státě vhodným způsobem vyrozumí. V takovém případě správce daně vydá rozhodnutí podle odstavce 1 bezodkladně po obdržení stanoviska správce daně státu osvobození v této dodatečné lhůtě.

(3)

Sdělí-li správce daně státu osvobození správci daně, že osoba, která hodlá využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky v jiném členském státě nesplňuje podmínky pro využití tohoto režimu, je správce daně tímto sdělením vázán a nepřísluší mu posuzovat zákonnost nebo správnost rozhodnutí správce daně státu osvobození.

(4)

Správce daně oznámí osobě, která hodlá využít v jiném členském státě režim pro malé podniky, nebo osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát také

a)rozhodnutí správce daně státu osvobození, pokud mu jej správce daně státu osvobození předal, a

b)informaci o prostředcích ochrany podle právních předpisů státu osvobození, které správci daně sdělil správce daně státu osvobození.

§ 109b 💬

Zúžení rozsahu registrace do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

(1)

Hodlá-li osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát přestat využívat tento režim pro jiný členský stát, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

(2)

Správce daně zúží rozsah registrace do režimu pro malé podniky na základě oznámení podle odstavce 1 od prvního dne

a)kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po dni podání oznámení, nebo

b)druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí, pokud bylo toto oznámení podáno v posledním měsíci příslušného kalendářního čtvrtletí.

(3)

Rozhodnutí podle odstavce 2 správce daně neoznamuje a založí jej do spisu a osobu podle odstavce 1 o rozhodnutí vhodným způsobem vyrozumí. Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

(4)

Správce daně bez zbytečného odkladu zúží rozsah registrace do režimu pro malé podniky osoby registrované do tohoto režimu pro stát, který správci daně v tuzemsku sdělil, že tato osoba nemá v tomto státě nárok na využití režimu pro malé podniky, nebo bylo využití tohoto režimu tímto státem ukončeno.

(5)

Správce daně je sdělením správce daně státu osvobození podle odstavce 4 vázán a nepřísluší mu posuzovat zákonnost nebo správnost rozhodnutí správce daně státu osvobození.

(6)

Správce daně oznámí osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát také

a)rozhodnutí správce daně státu osvobození, pokud mu jej správce daně státu osvobození předal, a

b)informaci o prostředcích ochrany podle právních předpisů státu osvobození, které správci daně sdělil správce daně státu osvobození.

§ 109b 💬

Zrušení registrace

(1)

Hodlá-li osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát přestat využívat tento režim, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

(2)

Správce daně zruší registraci osoby podle odstavce 1 od prvního dne

a)kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po dni podání oznámení, nebo

b)druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí, pokud bylo toto oznámení podáno v posledním měsíci příslušného kalendářního čtvrtletí.

(3)

Rozhodnutí podle odstavce 2 správce daně neoznamuje a založí jej do spisu a osobu podle odstavce 1 o rozhodnutí vhodným způsobem vyrozumí.

(4)

Správce daně bez zbytečného odkladu zruší registraci osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, a to

a)pokud tato osoba oznámila ukončení ekonomické činnosti nebo lze jinak mít za to, že svou činnost ukončila

b)na základě oznámení o překročení obratu v Evropské unii

c)pokud její obrat v Evropské unii přesáhl v průběhu příslušného kalendářního roku částku 100 000 EUR, nebo

d)pokud poslední členský stát správci daně oznámil, že tato osoba nemá v tomto státě nárok na využití režimu pro malé podniky, nebo že přestala splňovat podmínky využití tohoto režimu, které posuzuje správce daně státu osvobození.

(5)

Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace v souladu s oznámením osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, nelze uplatnit opravné prostředky.

(6)

Správce daně je sdělením správce daně státu osvobození podle odstavce 4 písm. d) vázán a nepřísluší mu posuzovat zákonnost nebo správnost rozhodnutí správce daně státu osvobození.

(7)

Správce daně oznámí osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát také

a)rozhodnutí správce daně státu osvobození, pokud mu jej správce daně státu osvobození předal, a

b)informaci o prostředcích ochrany podle právních předpisů státu osvobození, které správci daně sdělil správce daně státu osvobození.

§ 109b 💬

Zánik registrace Osobě registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát zaniká registrace do tohoto režimu dnem předcházejícím dni, ve kterém se stane členem skupiny nebo osobou registrovanou pro dovozní režim v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

§ 109b 💬

Oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí

(1)

Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát je povinna podat oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí, v němž je kromě obecných náležitostí podání povinna uvést celkovou výši plnění uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí, která spadají do obratu v

a)tuzemsku a

b)jiném členském státě, a to samostatně za 1. každý jiný členský stát a 2. každou prahovou hodnotu obratu, pokud členský stát, ve kterém tato osoba využívá režim pro malé podniky, používá různé prahové hodnoty obratu.

(2)

Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát je povinna podat oznámení podle odstavce 1 i v případě, že v kalendářním čtvrtletí neuskutečnila plnění.

(3)

Oznámení podle odstavce 1 se podává za kalendářní čtvrtletí, a to po skončení tohoto čtvrtletí do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, za které se toto oznámení podává.

(4)

Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 3 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.

(5)

Před uplynutím lhůty k podání oznámení podle odstavce 1 může osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát nahradit oznámení, které již podala, oznámením novým. Dále se postupuje podle tohoto nového oznámení a k předchozímu oznámení se nepřihlíží.

(6)

Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát v prvním oznámení, které má povinnost podat po registraci do tohoto režimu, uvede rovněž údaje za plnění, která se uskutečnila před kalendářním čtvrtletím předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, za které se podává první oznámení, a to ode dne podání přihlášky k registraci; to neplatí pro údaje, které tato osoba uvedla v rámci registračního řízení.

§ 109b 💬

Oznámení o překročení obratu v Evropské unii

(1)

Překročí-li obrat v Evropské unii osoby registrované do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát v průběhu příslušného kalendářního roku částku 100 000 EUR, je tato osoba povinna správci daně tuto skutečnost oznámit do 15 pracovních dnů ode dne jejího překročení. V tomto oznámení uvede údaje podle § 109bp odst. 1 do dne překročení této částky.

(2)

Není-li oznámení podle odstavce 1 podáno včas a správce daně nemá k dispozici informaci o tom, kdy obrat v Evropské unii překročil částku 100 000 EUR, má se za to, že k tomuto překročení došlo k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí bezprostředně předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém správce daně zjistil, že došlo k překročení tohoto obratu.

§ 109b 💬

Společné ustanovení pro oznámení v režimu pro malé podniky

(1)

Oznámení v režimu pro malé podniky je formulářovým podáním.

(2)

Zjistí-li osoba, která podala oznámení v režimu pro malé podniky, že v něm uvedla nesprávné nebo neúplné údaje, je povinna bez zbytečného odkladu ode dne tohoto zjištění podat následné oznámení, ve kterém tyto údaje opraví a uvede všechny údaje za příslušné období.

§ 109b 💬

Použití měny pro účely režimu pro malé podniky v jiném členském státě

(1)

Základ daně zdanitelných plnění, hodnota osvobozených plnění, která spadají do obratu v tuzemsku, základ daně plnění obdobných zdanitelným plněním a hodnota plnění obdobných osvobozeným plněním, která spadají do obratu v jiném členském státě, se v režimu pro malé podniky pro jiný členský stát určí v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.

(2)

Pro účely odstavce 1 se použije směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou platný pro první den kalendářního roku nebo platný pro nejbližší následující den, není-li kurz pro první den kalendářního roku zveřejněn.

§ 109b 💬

Zvláštní ustanovení o doručování v režimu pro malé podniky pro jiný členský stát

(1)

Správce daně může v režimu pro malé podniky pro jiný členský stát doručovat elektronicky také prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

(2)

V případě doručování podle odstavce 1 se rozhodnutí považuje za doručené desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

§ 109b 💬

Elektronická forma podání

(1)

Přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů a oznámení v režimu pro malé podniky se podávají elektronicky prostřednictvím systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky.

(2)

Podání podle odstavce 1 nelze podat způsobem spočívajícím v podání datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení.

(3)

Oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí obsahující vady podle § 74 daňového řádu je neúčinné; o této skutečnosti správce daně osobu registrovanou do režimu pro malé podniky v jiném členském státě vhodným způsobem vyrozumí.

(4)

Oznámení o překročení obratu v Evropské unii obsahující vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.

§ 109c 💬

Úvodní ustanovení

(1)

Zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která

a)podává v tuzemsku na účet jiné osoby celní prohlášení ve věci propuštění zboží do celního režimu volného oběhu týkající se zboží, 1. které není předmětem spotřební daně, 2. jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR a 3. jehož odeslání nebo přeprava je ukončena v tuzemsku, a

b)je držitelem povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty.

(2)

Zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty nelze použít, je-li dovoz tohoto zboží osvobozen od daně podle § 71 odst. 7.

(3)

Celní úřad pro Středočeský kraj je místně příslušným ve věci

a)povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty

b)týkající se zvláštního doplňkového celního prohlášení

c)zrušení platnosti celního prohlášení podle odstavce 1 písm. a).

§ 109d 💬

Povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty Podmínkou pro vydání povolení k použití zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty je zajištění daně poskytnutím jistoty podle právních předpisů upravujících správu cel.

§ 109e 💬

Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty

(1)

Osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, je povinna vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje vztahující se ke zdanitelným plněním, na která tento režim použila.

(2)

Osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, je povinna údaje podle odstavce 1

a)uchovávat po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo zdanitelné plnění uskutečněno

b)poskytnout na žádost správce daně elektronicky.

§ 109f 💬

Povinnost vybrat a zaplatit daň Pokud je na zboží použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, má

aosoba povinná k dani, která používá tento režim, povinnost vybrat částku odpovídající dani za toto zboží od osoby, na jejíž účet jedná

bosoba, na jejíž účet je jednáno, povinnost zaplatit částku odpovídající dani za toto zboží osobě povinné k dani, která používá tento režim.

§ 110 💬

Zvláštní doplňkové celní prohlášení

(1)

Osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, je povinna podat nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce zvláštní doplňkové celní prohlášení za tento kalendářní měsíc, a to souhrnně za všechny osoby, na jejichž účet jedná.

(2)

Zvláštní doplňkové celní prohlášení podle odstavce 1 se podává elektronicky datovou zprávou prostřednictvím systému automatizovaného zpracování dat podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise76).

(3)

Daň je splatná šestnáctý den po skončení kalendářního měsíce, za který se podává zvláštní doplňkové celní prohlášení.

§ 110a 💬

Úvodní ustanovení

(1)

Zvláštním režimem jednoho správního místa je

a)režim mimo Evropskou unii

b)režim Evropské unie

c)dovozní režim.

(2)

Zvláštní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která uskutečňuje vybrané plnění a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa.

(3)

V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

(4)

Ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvláštního režimu jednoho správního místa nepoužijí.

§ 110b 💬

Vymezení základních pojmů

(1)

Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se rozumí

a)daní peněžité plnění spravované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa

b)osobou uskutečňující vybraná plnění osoba povinná k dani, která uskutečňuje vybraná plnění

c)státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění uskutečňovaného vybraného plnění

d)státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel registrují ve zvláštním režimu jednoho správního místa

e)uživatelem osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou v tuzemsku registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

(2)

Vybraným plněním se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí v případě

a)režimu mimo Evropskou unii poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie

b)režimu Evropské unie 1. poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, 2. prodej zboží na dálku, 3. dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 písm. b)

c)dovozního režimu prodej dovezeného zboží na dálku, 1. které není předmětem spotřební daně a 2. jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR.

(3)

Za provozovnu se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat plnění, která jsou uskutečňována pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.

(4)

Rozpočet, jehož příjmem je peněžité plnění podle odstavce 1 písm. a), se považuje za veřejný rozpočet.

§ 110c 💬

Zprostředkovatel a pověřující osoba

(1)

Zprostředkovatelem se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí osoba povinná k dani, která

a)má sídlo nebo provozovnu na území Evropské unie a

b)je pověřena osobou uskutečňující vybraná plnění, aby jejím jménem a na její účet plnila povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu.

(2)

Pověřující osobou se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí osoba uskutečňující vybraná plnění, která je uvedena v registraci zprostředkovatele, nebo je k němu obdobně přiřazena podle právních předpisů jiného členského státu.

(3)

Zprostředkovatel plní povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu za každou pověřující osobu samostatně.

(4)

Pověřující osoba nemůže plnit povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu svým jménem a na svůj účet ani prostřednictvím zástupce.

(5)

Povinnosti vyplývající z vybraných plnění uskutečněných pověřující osobou se považují za povinnosti zprostředkovatele.

§ 110d 💬

Zastupování Plnou moc lze udělit pouze v rozsahu opravňujícím k zastupování ve všech úkonech, řízeních nebo jiných postupech v rámci daného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa; to platí i pro zprostředkovatele pověřeného více pověřujícími osobami.

§ 110e 💬

Doručování

(1)

Správce daně doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím

a)datové schránky, nebo

b)veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.

(2)

Upomínka upozorňující na nesplnění povinnosti se doručuje prostřednictvím datové schránky nebo veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v přihlášce k registraci.

(3)

Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty, se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.

(4)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří se ze závažného důvodu nemohli s rozhodnutím správce daně doručovaným podle odstavce 1 na adresu elektronické pošty seznámit, mohou požádat správce daně, který toto rozhodnutí doručoval, o vyslovení neúčinnosti tohoto doručení. Tato žádost musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se dané rozhodnutí považuje za doručené. Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení daného rozhodnutí, jinak žádost zamítne. Rozhodnutí o této žádosti správce daně doručí způsobem podle daňového řádu; je-li žádosti vyhověno, doručí správce daně společně s tímto rozhodnutím také rozhodnutí, u něhož neúčinnost doručení vyslovil.

§ 110f 💬

Evidence pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa

(1)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni k uskutečněným vybraným plněním vést evidenci obsahující údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).

(2)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni údaje podle odstavce 1

a)uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno

b)poskytnout na žádost správce daně nebo správce daně příslušného státu spotřeby elektronicky.

§ 110g 💬

Poslední známá daň

(1)

Poslední známou daní se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí daň ve výši, ve které byla naposledy za příslušné zdaňovací období

a)tvrzena osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v daňovém přiznání, nebo

b)správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední.

(2)

Je-li místo plnění v jiném členském státě, rozumí se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa poslední známou daní výsledná daň, jak byla dosud stanovena podle právních předpisů jiného členského státu.

§ 110h 💬

Způsob placení daně

(1)

Daň se platí správci daně v eurech.

(2)

Daň se platí na příslušný účet správce daně vedený v eurech, a to bezhotovostním převodem.

(3)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni uvést, na kterou daň je platba určena, a označit platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání.

§ 110i 💬

Přeplatek

(1)

Přeplatek správce daně nepřevede na vymáhaný nedoplatek nebo na neuhrazenou částku zajištěné daně. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí ve lhůtě pro jeho vrácení poté, co provede jeho započtení na úhradu vymáhaného nedoplatku nebo neuhrazené částky zajištěné daně. Za den úhrady vymáhaného nedoplatku se považuje den, kdy k tomuto započtení došlo.

(2)

Za dobu, po kterou nebylo možné převést přeplatek, který byl započten podle odstavce 1, na úhradu vymáhaného nedoplatku nebo neuhrazené částky zajištěné daně, nevzniká osobě uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovateli v tomto rozsahu úrok z prodlení.

(3)

Vratitelný přeplatek nižší než 10 EUR se nevrací.

(4)

Úrok z vratitelného přeplatku se nepřizná, nepřesahuje-li 40 EUR.

§ 110j 💬

Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku

(1)

Správce daně vrátí vratitelný přeplatek v eurech bez žádosti do 30 kalendářních dnů od vzniku vratitelného přeplatku.

(2)

V tuzemsku jako státě spotřeby počíná lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běžet ode dne, kdy tuzemský správce daně obdrží informace potřebné pro předepsání daně.

(3)

Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku se přerušuje

a)vydáním výzvy k podání dodatečného daňového přiznání

b)vydáním výzvy k odstranění pochybností

c)sdělením výsledku postupu k odstranění pochybností, v rámci něhož nedošlo k odstranění pochybností, nebo

d)vydáním oznámení o zahájení daňové kontroly.

(4)

Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku přerušená podle odstavce 3 začne znovu běžet ode

a)dne, ve kterém správce daně v tuzemsku jako státě spotřeby obdrží informace potřebné pro předepsání daně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání včas podaném na základě výzvy k podání dodatečného daňového přiznání nebo výzvy k odstranění pochybností

b)dne sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností, v rámci něhož došlo k odstranění pochybností, nebo

c)dne pravomocného ukončení doměřovacího řízení.

(5)

Vydá-li správce daně oznámení o zahájení daňové kontroly po uplynutí lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku vzniklého v důsledku stanovení daně, která je předmětem této daňové kontroly, počne dnem následujícím po vydání tohoto oznámení běžet nová lhůta pro vrácení tohoto vratitelného přeplatku. Tato lhůta končí třicátým dnem po pravomocném ukončení doměřovacího řízení.

§ 110k 💬

Podmínky použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku

(1)

Režim mimo Evropskou unii může v tuzemsku použít osoba uskutečňující vybraná plnění, která

a)nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu a

b)nepoužívá v jiném členském státě režim mimo Evropskou unii.

(2)

Režim mimo Evropskou unii se v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění uskutečněná osobou, která používá tento režim.

§ 110l 💬

Podmínky použití režimu Evropské unie v tuzemsku

(1)

Režim Evropské unie může v tuzemsku použít osoba uskutečňující vybraná plnění, pokud

a)v tuzemsku 1. má sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, nebo 2. je zahájeno odeslání nebo přeprava zboží, nemá-li tato osoba na území Evropské unie sídlo ani provozovnu

b)je plátcem nebo identifikovanou osobou a

c)nepoužívá v jiném členském státě režim Evropské unie.

(2)

Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění uskutečněná osobou, která používá tento režim, s výjimkou

a)služeb 1. s místem plnění v členském státě, ve kterém má tato osoba sídlo nebo provozovnu, nebo 2. v případě, že tato osoba nemá sídlo ani provozovnu na území Evropské unie, a

b)prodeje zboží na dálku s místem plnění v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží.

§ 110m 💬

Podmínky použití dovozního režimu v tuzemsku

(1)

Dovozní režim může v tuzemsku použít osoba uskutečňující vybraná plnění

a)která 1. má v tuzemsku sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo, 2. je plátcem a 3. nepoužívá v jiném členském státě dovozní režim, nebo

b)která nepoužívá v žádném členském státě dovozní režim ani nevyužívá režim pro malé podniky a která pověřila zprostředkovatele, který je uživatelem, aby jejím jménem a na její účet plnil povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu.

(2)

Zprostředkovatelem v dovozním režimu v tuzemsku může být osoba povinná k dani, která

a)má v tuzemsku sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo

b)je plátcem nebo identifikovanou osobou a

c)nepoužívá v jiném členském státě jako zprostředkovatel dovozní režim.

(3)

Pokud jsou odeslání nebo přeprava zboží zahájeny v Norském království, může dovozní režim v tuzemsku použít také osoba uskutečňující vybraná plnění, která

a)má v Norském království sídlo, nebo provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo ani provozovnu

b)je plátcem nebo identifikovanou osobou a

c)nepoužívá v žádném členském státě dovozní režim.

(4)

Dovozní režim se v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění uskutečněná osobou, která používá tento režim. V případě použití dovozního režimu podle odstavce 3 se dovozní režim v tuzemsku použije na všechna vybraná plnění, u kterých byly odeslání nebo přeprava zboží zahájeny v Norském království.

§ 110n 💬

Omezení použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku

(1)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nemůže v tuzemsku použít zvláštní režim jednoho správního místa po dobu 2 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo ke zrušení její registrace jako osoby uskutečňující vybraná plnění z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

(2)

Osoba uskutečňující vybraná plnění, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie nebo dovozní režim po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat daný režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění sídla do tuzemska nebo ke zrušení její registrace v daném režimu v jiném členském státě z důvodu zrušení provozovny v jiném členském státě.

(3)

Osoba uskutečňující vybraná plnění, která nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě z důvodu zahájení odeslání nebo přepravy zboží v tomto jiném členském státě.

(4)

Osoba povinná k dani nemůže být v tuzemsku registrována jako zprostředkovatel po dobu 2 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo ke zrušení její registrace jako zprostředkovatele z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu.

(5)

Osoba povinná k dani, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže být v tuzemsku registrována jako zprostředkovatel po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění jejího sídla do tuzemska nebo ke zrušení její registrace jako zprostředkovatele z důvodu zrušení provozovny v jiném členském státě.

§ 110o 💬

(1)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni činit formulářová podání s výjimkou přihlášky k registraci v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa elektronicky prostřednictvím elektronického portálu. Jiná podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa lze činit prostřednictvím elektronického portálu, pokud tak určí správce daně.

(2)

Přihlášku k registraci lze podat v případě

a)režimu mimo Evropskou unii pouze datovou zprávou potvrzenou prostřednictvím registračních údajů

b)režimu Evropské unie nebo dovozního režimu pouze datovou zprávou 1. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, 2. s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo 3. prostřednictvím daňové informační schránky.

(3)

Správce daně na základě přihlášky k registraci podané v režimu mimo Evropskou unii přidělí přístupové údaje.

(4)

Přístup k elektronickému portálu je možný prostřednictvím přihlášení

a)pomocí přístupových údajů v případě režimu mimo Evropskou unii

b)způsobem, kterým lze podat přihlášku k registraci v případě režimu Evropské unie nebo dovozního režimu.

(5)

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a)podmínky a postup pro přihlášení se na elektronický portál

b)podání, která lze činit prostřednictvím elektronického portálu

c)skutečnost, že je technicky vybaven k přijetí datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

(6)

Osoba oprávněná k přístupu na elektronický portál je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

(7)

Podání vyhotovené v anglickém jazyce nemusí být předložené současně v překladu do jazyka českého.

§ 110p 💬

Přihláška k registraci

(1)

Hodlá-li osoba uskutečňující vybraná plnění používat v tuzemsku některý z režimů zvláštního režimu jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je povinna podat přihlášku k registraci osoby uskutečňující vybraná plnění.

(2)

Přihláška k registraci se podává

a)ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, od něhož hodlá osoba uskutečňující vybraná plnění používat režim mimo Evropskou unii nebo režim Evropské unie, nebo

b)do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém 1. osoba uskutečňující vybraná plnění uskutečnila vybrané plnění, na které hodlá v tuzemsku použít režim mimo Evropskou unii nebo režim Evropské unie, aniž by byla v daném režimu registrována; v přihlášce k registraci tato osoba uvede den uskutečnění prvního vybraného plnění, 2. došlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie nebo dovozního režimu v tuzemsku, pokud osoba uskutečňující vybraná plnění hodlá používat režim Evropské unie nebo dovozní režim v tuzemsku a přestane používat režim Evropské unie nebo dovozní režim v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu, nebo 3. došlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie v tuzemsku, pokud osoba uskutečňující vybraná plnění hodlá používat režim Evropské unie v tuzemsku a přestane používat tento režim v jiném členském státě, protože přestane uskutečňovat dodání zboží, jehož odeslání nebo přeprava jsou zahájeny v jiném členském státě.

(3)

Odstavce 1 a 2 se pro pověřující osobu nepoužijí.

§ 110q 💬

Oznamovací povinnost osoby používající zvláštní režim jednoho správního místa

(1)

Dojde-li ke změně údajů, které je osoba uskutečňující vybraná plnění povinna uvádět při registraci ve zvláštním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala.

(2)

Přestane-li osoba uskutečňující vybraná plnění uskutečňovat vybraná plnění v daném režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém přestala tato plnění uskutečňovat.

§ 110r 💬

Rozhodnutí o registraci

(1)

Správce daně zaregistruje osobu uskutečňující vybraná plnění, která podala přihlášku k registraci ve zvláštním režimu jednoho správního místa, pokud

a)splňuje podmínky použití daného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa a

b)není pověřující osobou.

(2)

Osoba uskutečňující vybraná plnění je v tuzemsku registrována ve zvláštním režimu jednoho správního místa

a)od prvního dne zdaňovacího období následujícího po podání přihlášky k registraci v režimu mimo Evropskou unii nebo v režimu Evropské unie

b)ode dne uskutečnění vybraného plnění, který uvedla v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů v režimu mimo Evropskou unii nebo v režimu Evropské unie

c)ode dne oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována v dovozním režimu

d)ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie nebo dovozního režimu v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala daný režim v jiném členském státě, nebo

e)ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie tím, že přestala uskutečňovat dodání zboží, jehož odeslání nebo přeprava jsou zahájeny v jiném členském státě, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala režim Evropské unie v jiném členském státě.

(3)

V rozhodnutí o registraci správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla v případě

a)režimu mimo Evropskou unii daňové evidenční číslo pro účely režimu mimo Evropskou unii

b)dovozního režimu daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu.

(4)

Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle.

§ 110s 💬

Zrušení registrace na žádost Správce daně zruší registraci na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém osoba uskutečňující vybraná plnění žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání tohoto oznámení.

§ 110t 💬

Zrušení registrace z moci úřední

(1)

Správce daně zruší registraci z moci úřední, pouze pokud osoba uskutečňující vybraná plnění

a)oznámí, že přestala v daném režimu zvláštního režimu jednoho správního místa uskutečňovat vybraná plnění

b)neuskuteční v daném režimu zvláštního režimu jednoho správního místa vybrané plnění po dobu 2 let

c)nesplňuje některou z podmínek použití daného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, na jejichž základě byla registrována

d)soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nebo

e)je pověřující osobou; správce daně zruší pouze registraci v dovozním režimu.

(2)

Registrace je zrušena k poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o zrušení registrace vydáno.

(3)

Pokud osoba uskutečňující vybraná plnění

a)přestala splňovat některou z podmínek pro použití 1. režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku tím, že začala mít na území Evropské unie sídlo nebo provozovnu, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém přestala splňovat tuto podmínku, 2. režimu Evropské unie nebo dovozního režimu v tuzemsku tím, že přemístila sídlo z tuzemska nebo přestala mít v tuzemsku provozovnu, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém přestala splňovat tuto podmínku, nebo 3. režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přestala uskutečňovat dodání zboží, jehož odeslání nebo přeprava jsou zahájeny v tuzemsku, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém přestala splňovat tuto podmínku

b)soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně v dovozním režimu, je jí registrace zrušena ke dni, ve kterém je vydáno rozhodnutí o zrušení registrace, nebo

c)je pověřující osobou, je jí registrace zrušena ke dni předcházejícímu dni, od kterého je uvedena v registraci zprostředkovatele nebo k němu obdobně přiřazena.

§ 110u 💬

Přihláška k registraci

(1)

Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku plnit jako zprostředkovatel jménem a na účet osoby uskutečňující vybraná plnění povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu a splňuje-li podmínky, za kterých může být v tuzemsku zprostředkovatelem, je povinna podat přihlášku k registraci zprostředkovatele.

(2)

Přihláška k registraci se podává do 10 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke splnění podmínek, za kterých může být osoba povinná k dani v tuzemsku zprostředkovatelem, pokud přestane jako zprostředkovatel používat dovozní režim v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu.

§ 110v 💬

Oznamovací povinnost

(1)

Dojde-li ke změně údajů, které je zprostředkovatel povinen uvádět při registraci zprostředkovatele, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala.

(2)

Přestane-li pověřující osoba uskutečňovat vybraná plnění v dovozním režimu, je zprostředkovatel, v jehož registraci je uvedena, povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tato osoba přestala vybraná plnění uskutečňovat.

§ 110w 💬

Rozhodnutí o registraci

(1)

Správce daně zaregistruje osobu povinnou k dani, která podala přihlášku k registraci zprostředkovatele, pokud splňuje podmínky pro registraci zprostředkovatele.

(2)

Osoba povinná k dani je v tuzemsku registrována jako zprostředkovatel

a)ode dne oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována v dovozním režimu

b)ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro registraci v dovozním režimu jako zprostředkovatele v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých byla jako zprostředkovatel registrována v dovozním režimu v jiném členském státě.

(3)

V rozhodnutí o registraci zprostředkovatele v tuzemsku správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo zprostředkovatele pro účely dovozního režimu.

(4)

Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle.

§ 110x 💬

Změna registrace na žádost

(1)

Správce daně změní rozhodnutím registraci zprostředkovatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém zprostředkovatel žádá o změnu registrace spočívající v doplnění osoby uskutečňující vybraná plnění do jeho registrace nebo ve vynětí pověřující osoby z této registrace, k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání tohoto oznámení.

(2)

V rozhodnutí o změně registrace zprostředkovatele správce daně přidělí každé osobě uskutečňující vybraná plnění doplněné do registrace zprostředkovatele daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu.

§ 110y 💬

Změna registrace z moci úřední

(1)

Správce daně rozhodne z moci úřední o změně registrace zprostředkovatele spočívající ve vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele, pouze pokud

a)zprostředkovatel oznámí, že pověřující osoba přestala uskutečňovat vybraná plnění v dovozním režimu

b)pověřující osoba po dobu 2 let neuskuteční vybrané plnění v dovozním režimu

c)pověřující osoba nesplňuje některou z podmínek použití dovozního režimu v tuzemsku, na jejichž základě byla uvedena v registraci zprostředkovatele

d)pověřující osoba soustavně porušuje povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nebo

e)zprostředkovatel oznámí, že již není pověřující osobou pověřen, aby plnil povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu jejím jménem a na její účet.

(2)

Pověřující osoba přestane být uvedena v registraci zprostředkovatele

a)k poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o změně registrace vydáno, nebo

b)ke dni, ve kterém je vydáno rozhodnutí o změně registrace z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

§ 110z 💬

Zrušení registrace na žádost Správce daně zruší registraci zprostředkovatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém zprostředkovatel žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni zdaňovacího období, který následuje nejdříve 15 dnů po podání této žádosti.

§ 110z 💬

Zrušení registrace z moci úřední

(1)

Správce daně zruší registraci zprostředkovatele z moci úřední, pouze pokud zprostředkovatel

a)po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletí neměl ve své registraci uvedenou žádnou pověřující osobu

b)nesplňuje některou z podmínek, na jejichž základě byl jako zprostředkovatel registrován, nebo

c)soustavně porušuje povinnosti zprostředkovatele vztahující se ke správě daně v dovozním režimu v tuzemsku.

(2)

Registrace zprostředkovatele je zrušena

a)k poslednímu dni zdaňovacího období, v němž bylo rozhodnutí o zrušení registrace vydáno

b)ke dni, ve kterém zprostředkovatel přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě byl jako zprostředkovatel registrován, tím, že přemístil sídlo z tuzemska nebo přestal mít v tuzemsku provozovnu, nebo

c)ke dni, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o zrušení registrace z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu.

§ 110z 💬

Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa

akalendářní čtvrtletí v případě režimu mimo Evropskou unii a režimu Evropské unie

bkalendářní měsíc v případě dovozního režimu.

§ 110z 💬

Daňové přiznání

(1)

Uživatel je povinen podat daňové přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že za příslušné zdaňovací období neuskutečnil vybrané plnění.

(2)

Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.

§ 110z 💬

Dodatečné daňové přiznání

(1)

Pokud uživatel zjistí, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň, a je povinen provést opravu daně, nebo využije svého oprávnění provést opravu daně, uvede ji nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uživatel dozvěděl o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu; důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani se neuvádí.

(2)

Podání dodatečného daňového přiznání z jiných důvodů, než jsou důvody podle odstavce 1, není přípustné.

(3)

Opravu daně podle odstavce 1 nelze v dodatečném daňovém přiznání uvést po uplynutí lhůty pro opravu daně ve státě identifikace, která činí 3 roky; lhůta pro opravu daně počne běžet dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání původního daňového přiznání.

(4)

Připadne-li poslední den lhůty pro opravu daně ve státě identifikace na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.

(5)

Daň dodatečně tvrzená uživatelem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, ve kterém uživatel uvedl příslušnou opravu daně.

§ 110z 💬

Vyčíslení daně

(1)

Daň se vyčíslí v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.

(2)

Pro účely vyčíslení daně v eurech se pro přepočet použije směnný kurz

a)Evropské centrální banky zveřejněný pro 1. poslední den zdaňovacího období, nebo 2. nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn, nebo

b)použitý u původního plnění v případě vyčíslení daně, pokud jde o podání dodatečného daňového přiznání.

§ 110z 💬

Předepsání a stanovení daně Správce daně na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání předepíše do evidence daní výši tvrzené daně nebo rozdílu a daň nestanoví.

§ 110z 💬

Postoupení daňového přiznání a platby Správce daně postoupí správci daně státu spotřeby v odpovídajícím rozsahu

aúdaje z podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a

bpoukázanou platbu nejvýše do výše tvrzené daně.

§ 110z 💬

Platba bez dostatečného označení Pokud uživatel neuvede, na kterou daň je platba určena, nebo neoznačí platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání, použijí se obdobně ustanovení daňového řádu o platbách vykonaných bez dostatečného označení daně. Neodpoví-li uživatel ve lhůtě stanovené správcem daně, vrátí mu správce daně tuto platbu.

§ 110z 💬

Základní ustanovení

(1)

Povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa plní prostřednictvím správce daně státu identifikace

a)osoba uskutečňující vybraná plnění, která je registrována ve zvláštním režimu jednoho správního místa a uskutečňuje vybraná plnění s místem plnění v tuzemsku

b)zprostředkovatel, který je registrován v dovozním režimu a plní povinnosti vyplývající z uskutečnění vybraných plnění s místem plnění v tuzemsku.

(2)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel podle odstavce 1 jsou povinni plnit povinnosti podle odstavce 1, s výjimkou podání činěných prostřednictvím elektronického portálu, vůči správci daně v tuzemsku jako státu spotřeby od okamžiku, kdy vůči nim tento správce daně učiní úkon za účelem stanovení, vybírání, zajištění nebo vymáhání daně, při němž těmto osobám oznámí vznik této povinnosti.

(3)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel podle odstavce 1 jsou daňovými subjekty.

§ 110z 💬

Postup k odstranění pochybností

(1)

Výzva k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední. Nevyhoví-li osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel této výzvě nebo nepodají-li ve lhůtě uvedené ve výzvě dodatečné daňové přiznání, je doměřovací řízení zahájeno uplynutím této lhůty.

(2)

Lhůta podle odstavce 1 nesmí být, a to ani v důsledku jejího prodloužení, delší než lhůta, ve které jsou osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel povinni uvést opravu daně v dodatečném daňovém přiznání.

(3)

Nedošlo-li k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, k němuž byla vydána výzva k odstranění pochybností podle odstavce 1, a nedošlo-li dosud k zahájení doměřovacího řízení, je doměřovací řízení zahájeno sdělením výsledku postupu k odstranění pochybností. Správce daně o této skutečnosti osobu uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele vyrozumí v rámci tohoto sdělení.

(4)

Došlo-li k odstranění pochybností u daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, k němuž byla vydána výzva k odstranění pochybností podle odstavce 1, aniž by bylo podáno dodatečné daňové přiznání, sdělí správce daně tento výsledek osobě uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovateli.

§ 110z 💬

Předepsání daně Správce daně předepíše poslední známou daň do evidence daní.

§ 110z 💬

Samovyměření a samodoměření daně

(1)

Daň tvrzená osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.

(2)

V případě, že osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nepodají daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR.

(3)

Daň tvrzená osobou uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatelem, kteří jsou registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani.

(4)

Pokud je daň tvrzená v

a)daňovém přiznání nižší než nula, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR

b)dodatečném daňovém přiznání ve výši, v důsledku které by daň za původní zdaňovací období měla být nižší než nula, odstavec 3 se nepoužije.

§ 110z 💬

Oprava základu daně a výše daně

(1)

Při opravě základu daně postupují osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel obdobně podle § 42. Tato oprava se nepovažuje za samostatné zdanitelné plnění.

(2)

Pokud osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel využijí svého oprávnění provést opravu výše daně, postupují obdobně podle § 43 odst. 1 až 4.

§ 110z 💬

Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední K doměření daně z moci úřední může dojít také, pokud správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši.

§ 110z 💬

Výzva k podání dodatečného daňového přiznání Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel jsou povinni na základě výzvy k podání dodatečného daňového přiznání podat toto dodatečné daňové přiznání nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém je jim tato výzva oznámena. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

§ 110z 💬

Podání dodatečného daňového přiznání správci daně státu spotřeby

(1)

Po uplynutí lhůty pro opravu daně ve státě identifikace uvedou osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel opravy daně v samostatném dodatečném daňovém přiznání; v tomto dodatečném daňovém přiznání se uvádí i důvody pro uvedení opravy daně a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.

(2)

Dodatečné daňové přiznání podle odstavce 1 není formulářovým podáním.

(3)

Osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel činí podání podle odstavce 1 vůči správci daně státu spotřeby; § 110o odst. 1 se nepoužije.

(4)

Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.

§ 110z 💬

Pořadí úhrady daně Platba se použije přednostně na úhradu daně tvrzené v daňovém přiznání, jehož referenčním číslem je tato platba označena.

§ 110z 💬

Placení daně státu spotřeby Daň lze uhradit i přeplatkem na jiné dani.

§ 110z 💬

Příslušenství daně

(1)

Úroky a penále vznikají v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.

(2)

Za nepodání daňového přiznání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

(3)

Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 40 EUR.

(4)

Úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 40 EUR.

(5)

V případě režimu mimo Evropskou unii a režimu Evropské unie úrok z prodlení nevzniká po dobu zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání, od něhož je odvozena náhradní lhůta splatnosti daně.

(6)

Správce daně může na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední prominout až 100 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.

§ 110z 💬

Vymáhání daně

(1)

Při přepočtu nedoplatku na českou měnu nebo na eura pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru.

(2)

Neuhrazená část nedoplatku zaniká, pokud

a)není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu a

b)nepřesahuje 20 EUR.

(3)

Přeplatek vzniklý pouze v důsledku kurzového rozdílu, který nepřesahuje 20 EUR, zaniká.

§ 110z 💬

Insolvenční řízení Na zdaňovací období a lhůtu pro podání daňového přiznání se nepoužijí zvláštní ustanovení o insolvenčním řízení.

§ 110z 💬

Postup po zrušení registrace v dovozním režimu nebo vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele Přidělené daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu lze po dobu 2 měsíců ode dne zrušení registrace osoby uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatele anebo ode dne změny registrace zprostředkovatele spočívající ve vynětí pověřující osoby z registrace zprostředkovatele používat pro dovoz zboží, které bylo dodáno přede dnem zrušení nebo změny registrace, pokud je tento dovoz zboží vybraným plněním; to neplatí, pokud zrušení nebo změna registrace byly provedeny z důvodu soustavného porušování povinností vztahujících se ke správě daně v dovozním režimu.

§ 110z 💬

Oprava daně po zrušení registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa Na opravu daně, která nebyla uvedena nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa, se použije § 110zp obdobně.

§ 110z 💬

Placení daně nezaplacené zprostředkovatelem Osoba uskutečňující vybraná plnění, která byla uvedena v registraci zprostředkovatele, je povinna zaplatit daň z vybraného plnění, které uskutečnila a na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, pokud

abyla registrace zprostředkovatele zrušena a

btato daň nebyla zprostředkovatelem ani při vymáhání zaplacena, nebo je zřejmé, že by její vymáhání bylo prokazatelně bezvýsledné.

§ 110z 💬

Zvláštní ustanovení o daňových povinnostech zprostředkovatele

(1)

Daňové povinnosti zprostředkovatele týkající se vybraných plnění uskutečněných pověřující osobou nezanikají smrtí nebo zánikem zprostředkovatele.

(2)

Daňové povinnosti podle odstavce 1 vzniklé ode dne skončení řízení o pozůstalosti zprostředkovatele, nebo ode dne zániku zprostředkovatele plní osoba, která uskutečnila vybraná plnění podle odstavce 1, s výjimkou daňových povinností zprostředkovatele, který je právnickou osobou s právním nástupcem; tyto povinnosti plní právní nástupce.

§ 110z 💬

Vymezení základních pojmů Pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se rozumí

aposkytovatelem evidované platební služby osoba oprávněná podle zákona upravujícího platební styk poskytovat evidovanou platební službu s výjimkou České národní banky

bevidovanou platební službou platební služba s výjimkou služby 1. umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem platební služby, 2. umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem platební služby, 3. nepřímého dání platebního příkazu, 4. informování o platebním účtu

cplatbou platební transakce podle zákona upravujícího platební styk, je-li prováděna v rámci evidované platební služby

dpřeshraniční platbou platba, pokud je státem usazení příkazce členský stát a státem usazení příjemce odlišný členský stát nebo třetí země

epříkazcem plátce podle zákona upravujícího platební styk

fpříjemcem příjemce podle zákona upravujícího platební styk

gplatebním účtem platební účet podle zákona upravujícího platební styk

hidentifikátorem IBAN identifikátor IBAN podle nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech77)

ikódem BIC kód BIC podle nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovujícího technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech77).

§ 110z 💬

Stát usazení

(1)

Státem usazení příkazce nebo příjemce je pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích stát odpovídající

a)identifikátoru IBAN platebního účtu příkazce nebo příjemce nebo jinému identifikátoru, který jednoznačně označuje příkazce nebo příjemce a jejich stát usazení, nebo

b)kódu BIC nebo jinému obdobnému identifikačnímu kódu jednoznačně označujícímu poskytovatele evidované platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu, který jedná jménem příkazce nebo příjemce, a jeho stát usazení, neexistuje-li identifikátor podle písmene a).

(2)

Státem usazení poskytovatele evidované platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu je pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích stát odpovídající kódu BIC nebo jinému obdobnému identifikačnímu kódu jednoznačně označujícímu tohoto poskytovatele a jeho stát usazení.

§ 110z 💬

Stát poskytnutí služby Pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se v případě určení státu, ve kterém je poskytnuta evidovaná platební služba, ustanovení upravující stanovení místa plnění nepoužijí.

§ 110z 💬

Povinnost vést evidenci

(1)

Poskytovatel evidované platební služby je povinen vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích, pokud a) poskytne v tuzemsku v průběhu kalendářního čtvrtletí evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám pro stejného příjemce a b) alespoň jedna z plateb podle písmene a) splňuje podmínky pro vedení v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle § 110zzd.

(2)

Počet přeshraničních plateb pro stejného příjemce se určuje podle jednotlivých identifikátorů určujících stát usazení příjemce.

(3)

V případě, že má poskytovatel evidované platební služby informace o tom, že má příjemce několik identifikátorů určujících jeho stát usazení, určí se počet přeshraničních plateb pro takového příjemce jako součet všech přeshraničních plateb s těmito identifikátory.

§ 110z 💬

Předmět evidence

(1)

Poskytovatel evidované platební služby příjemce vede v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích údaje o přeshraniční platbě a jejím příjemci, pokud je evidovaná platební služba odpovídající této platbě poskytnuta v tuzemsku.

(2)

Poskytovatel evidované platební služby příkazce vede v evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích údaje o přeshraniční platbě a jejím příjemci, pokud v případě této platby není státem usazení žádného poskytovatele evidované platební služby příjemce ani obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného členského státu členský stát.

§ 110z 💬

Údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích Údaji o přeshraniční platbě a jejím příjemci jsou

akód BIC nebo jiný obdobný identifikační kód, který jednoznačně označuje poskytovatele evidované platební služby

bjméno nebo obchodní firma příjemce, jak jsou uvedeny v záznamech poskytovatele evidované platební služby

cdaňové identifikační číslo nebo evidenční číslo příjemce pro účely daně z přidané hodnoty, jak je uvedeno v záznamech poskytovatele evidované platební služby

didentifikátor IBAN nebo jiný obdobný identifikátor, není-li identifikátor IBAN k dispozici, který jednoznačně označuje příjemce a jeho stát usazení

ekód BIC nebo jiný obdobný identifikační kód, který jednoznačně označuje poskytovatele evidované platební služby nebo obdobného poskytovatele podle právních předpisů jiného státu jednajícího jménem příjemce, a jeho stát usazení, pokud příjemce přijímá peněžní prostředky, aniž by měl platební účet

fadresa příjemce, jak je uvedena v záznamech poskytovatele evidované platební služby, a

gúdaje o přeshraničních platbách a údaje o vrácených platbách, které s těmito přeshraničními platbami souvisejí, a to 1. datum a čas provedení přeshraniční platby nebo vrácené platby, 2. částka a měna přeshraniční platby nebo vrácené platby, 3. členský stát původu přeshraniční platby, kterou obdržel příjemce nebo která byla obdržena pro příjemce, nebo členský stát, do něhož se platba vrací, a informace použité k určení státu původu přeshraniční platby nebo státu určení vrácené platby podle státu usazení příkazce, 4. další údaje, které jednoznačně označují přeshraniční platbu, a 5. informace o tom, že k zahájení přeshraniční platby došlo v prostorách obchodníka.

§ 110z 💬

Povinnost poskytovat údaje z evidence

(1)

Poskytovatel evidované platební služby je povinen podat oznámení obsahující údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích správci daně do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, kterého se tyto údaje týkají.

(2)

Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.

(3)

Pokud poskytovatel evidované platební služby zjistí, že v oznámení podle odstavce 1 uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat správci daně následné oznámení, ve kterém tyto nedostatky napraví.

§ 110z 💬

Uchovávání údajů a povinnost poskytnout údaje z evidence na žádost Poskytovatel evidované platební služby je povinen údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích uchovávat elektronicky po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k provedení přeshraniční platby; poskytovatel evidované platební služby je povinen podat oznámení obsahující tyto údaje správci daně na jeho žádost.

§ 110z 💬

Způsob podání oznámení

(1)

Oznámení podle § 110zzf a 110zzg jsou formulářovým podáním s tím, že se činí elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky.

(2)

Oznámení podle odstavce 1 nelze podat způsobem spočívajícím v podání datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení.

(3)

Oznámení podle odstavce 1 obsahující vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.

§ 110z 💬

Postavení poskytovatele evidované platební služby Poskytovatel evidované platební služby má pro účely evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích postavení daňového subjektu.

§ 110z 💬

Správce daně V případě evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích je místně příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad.

§ 111 💬

Přechodná ustanovení 1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv s tím souvisejících, platí dosavadní právní předpisy. 2. Podle dosavadních právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se až do svého ukončení posuzují všechny procesní lhůty, které začaly běžet před účinností tohoto zákona. Lhůty pro uplatnění práv podle bodu 1 se řídí dosavadními právními předpisy. 3. Plátce registrovaný podle dosavadních předpisů je plátcem podle tohoto zákona. 4. Plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí, je povinen do 25. července 2004 podat daňové přiznání za měsíc duben 2004 podle dosavadních právních předpisů. 5. Zdaňovacím obdobím pro plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí a tento plátce postupoval podle bodu 4, je období od 1. května 2004 do 30. června 2004. Od 1. července 2004 plátce podává daňové přiznání podle § 99. 6. Osvědčení o registraci, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Daňová identifikační čísla přidělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaregistrovaným daňovým subjektům se mění tak, že první tři číslice a pomlčka se nahrazují kódem „CZ“. Daňový subjekt je povinen uvádět takto změněné daňové identifikační číslo. Na žádost daňového subjektu správce daně vyznačí změnu daňového identifikačního čísla v osvědčení o registraci. 7. Pro stanovení výše obratu uvedené v § 6 tohoto zákona se pro účely registrace nepřihlíží k obratu dosaženému před účinností tohoto zákona. 8. Ve zdaňovacích obdobích roku 2004 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období kalendářního roku 2003. 9. Při zrušení registrace počínaje dnem účinnosti tohoto zákona plátce, který při uplatnění nároku na odpočet daně u majetku v období do 31. prosince 2000 použil koeficient podle § 20 dosavadního zákona, upraví částku snížení nároku na odpočet daně podle § 74 odst. 5 koeficientem stanoveným podle § 76 tohoto zákona. 10. Při vypořádání nároku na odpočet daně od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 postupuje plátce tak, že za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona provede vypořádání podle znění § 20 dosavadního zákona, a za období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 podle § 76 tohoto zákona. Vypořádání za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona plátce uvede do daňového přiznání za měsíc duben 2004. V případě dodatečné opravy uskutečněných zdanitelných plnění za již vypořádané období podle předchozí věty plátce postupuje podle § 20 odst. 11 dosavadního zákona. Vypořádání za období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2004. Ve zdaňovacích obdobích roku 2005 se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004. 11. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byly do tohoto dne poskytnuty zálohy na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Záloha zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona na plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona a budou zdanitelnými plněními podle tohoto zákona, je plátce, který je povinen přiznat a zaplatit daň, povinen tuto daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud je platba přijata po nabytí účinnosti tohoto zákona. Částka zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. 12. Pro smlouvy o finančním pronájmu, které byly uzavřeny a předmět smlouvy byl předán do užívání do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí příslušná ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do dne předcházejícího datu nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě se může zaregistrovat ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud bude uskutečňovat zdanitelná plnění v tuzemsku. 14. U zboží, které bylo v jiném členském státě nebo nově přistupujícím členském státě propuštěno do celního režimu vývoz nebo tranzit do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do tuzemska, se postupuje jako při dovozu zboží. 15. U zboží, které bylo v tuzemsku propuštěno do celního režimu vývoz, tranzit nebo pasivní zušlechťovací styk do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do jiného členského státu, se postupuje jako při vývozu zboží. 16. Ustanovení § 36 odst. 10 se poprvé použije pro vratné zálohované obaly vykoupené po 30. dubnu 2004. 18. Pro stanovení místa plnění podle § 8 odst. 3 v období od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 neplatí podmínka, že hodnota dodaného zboží do jiného členského státu nebyla překročena v předcházejícím kalendářním roce. 19. Rozhodnutí o záznamní povinnosti vydané správci daně podle § 18 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to s platností do 31. prosince 2004, zůstávají v platnosti i po dni účinnosti tohoto zákona. 20. U převodu nemovitosti, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 30. dubna 2004, se použijí dosavadní právní předpisy. 21. U zboží, které bylo dovezeno ze zemí, které byly členskými státy před účinností tohoto zákona, a propuštěno do příslušných celních režimů, se postupuje při uplatnění daně po účinnosti tohoto zákona podle celních předpisů. 22. U programů předvstupní pomoci se po účinnosti tohoto zákona vrací daň podle § 81 až do ukončení těchto programů. 23. Pokud bude zboží před účinností tohoto zákona propuštěno do režimu vývozu a jeho výstup do jiného členského státu po účinnosti tohoto zákona nebude potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky.

§ 112 💬

Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. 2. Zákon č. 321/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb. 3. Zákon č. 258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 208/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

§ 113 💬

Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 23 odst. 3, § 73 odst. 3 věty poslední a § 51 odst. 1 písm. j), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Zákon o dani z přidané hodnoty

o dani z přidané hodnoty