Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb.
kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb
Bližší podrobnosti o kontrolních metodách
(1)
Kontrolní metody a jejich výběr slouží k zajištění objektivnosti a úplnosti informací o tom, zda a jak a) orgán veřejné správy [§ 2 písm. a) zákona], jeho vedoucí zaměstnanci a ostatní zaměstnanci plní stanovené úkoly a schválené záměry a cíle tohoto orgánu, b) kontrolovaná osoba [§ 2 písm. b) zákona] plní požadavky, které jsou předmětem finanční kontroly.
(2)
Výběr kontrolních metod musí zabezpečit, aby shromážděné informace o skutečnostech tvořících předmět finanční kontroly byly a) významné pro stanovené konkrétní cíle [§ 5 písm. d) zákona] této kontroly, b) spolehlivé zejména s přihlédnutím k jejich zdroji, c) dostatečné pro přesvědčivost dokumentovaných zjištění.
(1)
Kontrolní metoda porovnání se použije k poznání míry souladu schválených záměrů a cílů, se skutečným stavem jejich plnění ve vztahu k prověřované činnosti a dodržení právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto právních předpisů.
(2)
Kontrolní metodou porovnání se prověří, zda se vyskytují odchylky mezi zjištěnými informacemi o hospodaření orgánu veřejné správy, právnické nebo fyzické osoby s veřejnými prostředky a údaji o plánování, přípravě a uskutečňování finančních nebo majetkových operací (dále jen „operace“) obsaženými v jejich podkladech, zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech, stanovených finančních, statistických a jiných výkazech, hlášeních, zprávách a jiné dokumentaci vedené podle zvláštních právních předpisů1) (dále jen „dokumentace“).
(3)
Podklady orgánu veřejné správy, právnické nebo fyzické osoby o plánování, přípravě a uskutečňování operací jsou především zápisy [§ 11 odst. 3 písm. c) zákona], záznamy [§ 25 odst. 2 písm. c) zákona] a jiné písemnosti vedené podle zvláštních právních předpisů2).
(1)
Kontrolní metodou sledování se zjišťuje, zda
a)jsou vytvořeny podmínky a stanoveny postupy pro hospodárný, efektivní a účelný výkon prověřované činnosti
b)orgán veřejné správy, jeho vedoucí a ostatní zaměstnanci tyto podmínky a stanovené postupy dodržují.
(2)
Skutečný stav se zjišťuje
a)pozorováním procesů a jevů při výkonu prověřované činnosti
b)měřením dosahovaných hodnot při výkonu prověřované činnosti.
(3)
O průběhu, časových údajích, výsledcích pozorování procesů a jevů při výkonu prověřované činnosti a o měření dosahovaných hodnot při jejím výkonu se pořizují písemné, slovní a číselné, případně obrazové nebo zvukové záznamy. Vyhodnocením záznamů se získají informace o stavu dodržování a správnosti postupů stanovených pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
(1)
Kontrolní metodou šetření a ověřování se zjišťuje, zda prověřované operace, které mají za následek dosažení veřejných příjmů [§ 2 písm. h) zákona], vynaložení veřejných výdajů [§ 2 písm. i) zákona] nebo jiná plnění, jsou uskutečňovány v souladu se stanovenými úkoly a schválenými záměry a cíli orgánu veřejné správy, a zda kontrolované osoby stanovené podmínky a postupy dodržují.
(2)
Zjištěné skutečnosti se porovnávají s podmínkami a postupy stanovenými právními předpisy a opatřeními přijatými v mezích těchto právních předpisů a hodnotí z hlediska plnění kritérií stanovených pro hospodárný, efektivní a účelný výkon prověřované činnosti.
(1)
Kontrolní metodou kontrolních výpočtů se matematickými úkony přezkoumávají a vyhodnocují zjištěné informace o prověřované činnosti orgánu veřejné správy, právnické nebo fyzické osoby.
(2)
Zjištění získaná kontrolními výpočty se porovnávají zejména s číselnými hodnotami
a)vykazovanými v dokumentaci o plánovaných, připravovaných a uskutečňovaných operacích
b)stanovenými v právních předpisech a v opatřeních přijatých v mezích těchto právních předpisů
c)stanovenými v příslušných českých technických normách3)
d)obsaženými v podmínkách rozhodnutí o poskytnutí veřejné finanční podpory nebo v uzavřených smlouvách.
Bližší podrobnosti o kontrolních postupech
(1)
Kontrolní metodou analýzy se zkoumají a vyhodnocují odchylky v hodnotách, například o četnosti nebo výdajové či časové náročnosti operací, anebo ve zvýšeném riziku vzniku nesrovnalostí v hospodaření s veřejnými prostředky, od hodnot, které jsou obvyklé pro obdobné operace nebo jejich soubory, není-li rozdíl porovnávaných hodnot uspokojivě doložen. Vyhodnocuje se i případný vzájemný nesoulad hodnot obsažených v záznamech různých druhů dokumentace.
(2)
Při měření objemu zdrojů a potřeby veřejných prostředků a pracovních sil ve vztahu k zajištění rozsahu, kvality a přínosu stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy se použije například analýza minimalizace nákladů, analýza nákladů a přínosů, analýza efektivnosti nákladů nebo analýza užitečnosti nákladů.
(3)
Nejsou-li kritéria pro hodnocení hledisek hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy stanovena právními předpisy, českými technickými normami, musí je vedoucí orgánu veřejné správy stanovit předem (§ 4 odst. 2 zákona). Ke splnění této povinnosti použije především výkonově orientované analytické metody.
(1)
Při plánování, přípravě, uskutečňování a následném prověřování uskutečněných operací a při prověřování přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly se podle zvolených kontrolních metod uspořádají úkony ke shromažďování, třídění, vyhodnocení a dokumentaci informací do kontrolních postupů.
(2)
Zaměstnanci pověření k výkonu finanční kontroly získávají a shromažďují doklady, které jsou zdrojem informací
a)vlastní činností
b)z dokumentace orgánu veřejné správy, právnické nebo fyzické osoby, jejichž činnost je prověřována
c)z jiných zdrojů, například od osoby, která je povinna spolupůsobit při výkonu veřejnosprávní kontroly, anebo prostřednictvím přizvané osoby (§ 16 zákona).
(1)
Při výkonu předběžné veřejnosprávní kontroly (§ 11 odst. 1 a 2 zákona), průběžné veřejnosprávní kontroly (§ 11 odst. 3 zákona) a následné veřejnosprávní kontroly (§ 11 odst. 4 zákona) se uplatní schvalovací, operační, hodnotící a revizní postupy nebo jejich kombinace, které a) organizuje a řídí vedoucí kontrolního orgánu [§ 2 písm. c) zákona] podle působnosti stanovené zákonem o finanční kontrole, zvláštním právním předpisem nebo na základě těchto právních předpisů, b) zajišťují vedoucí zaměstnanci a ostatní zaměstnanci kontrolního orgánu pověření k tomu vedoucím tohoto orgánu.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 zajistí v případě potřeby při výkonu veřejnosprávní kontroly u kontrolované osoby [§ 2 písm. b) zákona] na místě podklady pro plánování, přípravu a uskutečňování operací.
(3)
Ve vnitřním kontrolním systému orgánu veřejné správy se uplatní při výkonu
a)předběžné, průběžné a následné řídící kontroly (§ 26 a 27 zákona) schvalovací, operační, hodnotící a revizní postupy nebo jejich kombinace, které organizuje, řídí a zajišťuje vedoucí orgánu veřejné správy prostřednictvím řídících výkonných struktur tohoto orgánu
b)interního auditu speciální kombinace revizních a hodnotících postupů s důrazem na využití kontrolních metod analýzy k objektivnímu přezkoumávání a vyhodnocování účinnosti vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy a správnosti operací (dále jen „auditní postupy“), které zajišťuje útvar interního auditu (§ 28 odst. 1 zákona).
Schvalovací postupy
(1)
Při plánování, přípravě a uskutečňování operací se kontrolními postupy veřejnosprávní kontroly a řídící kontroly zajistí
a)soustavné, koordinované a včasné zjišťování provozních, finančních, právních a jiných rizik
b)vyhodnocování zjištění o těchto rizicích, že může nastat určitá událost, jednání nebo stav, který ohrozí nebo znemožní plnění stanovených úkolů vyplývajících ze schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy s následnými nežádoucími dopady, které spočívají například v 1. ohrožení nebo újmě na majetku a právech státu či územního samosprávného celku, 2. narušení bezpečnosti informací, 3. nehospodárném využívání zdrojů, ve výkonu neefektivních nebo neúčelných činností, v nesplnění nebo v prodlení plnění stanovených úkolů, anebo v nedodržení jejich požadované kvality, 4. poškození pověsti orgánu veřejné správy
c)podklady pro vypracování doporučení k přijetí odpovídajících opatření na vyloučení nebo zmírnění zjištěných rizik.
(2)
Auditními postupy se zajistí
a)nezávislé a objektivní prověřování, zda jsou 1. provozní, finanční, právní a jiná rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy zjišťována a vyhodnocována, 2. přijímána a dodržována odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění
b)informování vedoucího orgánu veřejné správy o výsledcích tohoto prověřování.
Schvalovacími postupy řídící kontroly vykonávanými v působnosti příkazce operace [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona], správce rozpočtu [§ 26 odst. 1 písm. b) zákona] a hlavního účetního [§ 26 odst. 1 písm. c) zákona] se zajistí předběžná kontrola operace a) před učiněním právního úkonu orgánu veřejné správy, kterým vzniká nárok tomuto orgánu na veřejný příjem nebo jiné plnění (dále jen „nárok“), anebo závazek tohoto orgánu k veřejnému výdaji nebo jinému plnění (dále jen „závazek“), b) po vzniku nároku nebo závazku.
(1)
Předběžnou kontrolu při správě veřejných příjmů před vznikem nároku orgánu veřejné správy zajistí ve své působnosti příkazce operace.
(2)
Schvalovacím postupem příkazce operace se prověří a) soulad připravované operace se stanovenými úkoly a schválenými záměry a cíli orgánu veřejné správy, b) správnost operace [§ 2 písm. l) zákona] zejména ve vztahu k 1. dodržení právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto právních předpisů, 2. dodržení kritérií stanovených pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, c) přijetí opatření k vyloučení nebo zmírnění provozních, finančních, právních a jiných rizik, která se při uskutečňování připravované operace mohou vyskytnout, d) doložení připravované operace věcně správnými a úplnými podklady.
(1)
Předběžnou kontrolu při správě veřejných příjmů po vzniku nároku orgánu veřejné správy zajistí ve své působnosti příkazce operace a hlavní účetní.
(2)
Schvalovacím postupem příkazce operace se prověří správnost určení dlužníka, výše a splatnost vzniklého nároku orgánu veřejné správy.
(3)
Příkazce operace vystaví pokyn k plnění veřejných příjmů opatřený svým podpisem a předá jej s doklady o nároku orgánu veřejné správy hlavnímu účetnímu k přijetí konkrétního příjmu nebo k zajištění vymáhání pohledávky.
(4)
Schvalovacím postupem hlavního účetního se prověří
a)soulad podpisu příkazce operace v pokynu k plnění veřejných příjmů s podpisem uvedeným v podpisovém vzoru
b)správnost určení dlužníka, výše a splatnosti vzniklého nároku orgánu veřejné správy s údaji ve vydaném pokynu k plnění veřejných příjmů
c)jiné skutečnosti týkající se uskutečnění operace jako účetního případu podle zvláštních právních předpisů pro vedení účetnictví orgánu veřejné správy4), souvisejících účetních rizik, které se při jejím uskutečňování mohou vyskytnout včetně přijetí případných opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění.
(5)
Shledá-li hlavní účetní při předběžné kontrole nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně příkazci s uvedením důvodů a případně přiloží další doklady o oprávněnosti svého postupu.
(6)
Neshledá-li hlavní účetní nedostatky, předá pokyn k plnění veřejných příjmů potvrzený svým podpisem k zajištění výběru konkrétního příjmu ve výši splatného nároku; plnění může být jednorázové ve výši celkové částky, nebo rozložené do několika dílčích plnění.
(1)
Předběžnou kontrolu při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku orgánu veřejné správy zajistí ve své působnosti příkazce operace a správce rozpočtu.
(2)
Schvalovacím postupem příkazce operace se prověří a) nezbytnost připravované operace k zajištění stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy, b) správnost operace [§ 2 písm. l) zákona] zejména ve vztahu k dodržení 1. právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto právních předpisů, 2. kritérií stanovených pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, 3. postupu a podmínek stanovených pro zadávání veřejných zakázek, c) přijetí opatření k vyloučení nebo zmírnění provozních, finančních, právních a jiných rizik, která se při uskutečňování připravované operace mohou vyskytnout, d) doložení připravované operace věcně správnými a úplnými podklady.
(3)
Je-li kontrolní postup podle odstavce 2 ukončen, příkazce operace potvrdí svým podpisem písemný podklad k přípravě závazku a předá jej k předběžné kontrole správci rozpočtu.
(4)
Schvalovacím postupem správce rozpočtu se prověří, zda připravovaná operace
a)byla ověřena příkazcem operace v rozsahu jeho oprávnění k tomuto úkonu a zda jeho podpis na podkladu k připravované operaci souhlasí s podpisem uvedeným v podpisovém vzoru
b)je v souladu se schválenými veřejnými výdaji, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky
c)odpovídá pravidlům stanoveným zvláštními právními předpisy pro financování činnosti orgánu veřejné správy5)
d)byla prověřena v souvislosti s rozpočtovými riziky, která se při jejím uskutečňování mohou vyskytnout, zejména v souvislosti s dopadem uskutečnění operace na zdroje financování činnosti orgánu veřejné správy použitelné v příslušném rozpočtovém období a s potřebou zajištění zdrojů pro financování činnosti tohoto orgánu v navazujícím rozpočtovém období, a zda byla stanovena opatření k vyloučení nebo zmírnění těchto rizik.
(5)
Shledá-li správce rozpočtu při předběžné kontrole připravované operace nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně příkazci operace s uvedením důvodů a případně přiloží další doklady o oprávněnosti svého postupu.
(6)
Pokud pro připravovanou operaci správce rozpočtu stanoví v souladu s právním předpisem nebo opatřeními orgánů veřejné správy přijatými v mezích tohoto právního předpisu omezující podmínky, uvede je písemně.
(7)
Neshledá-li správce rozpočtu nedostatky, vrátí svým podpisem potvrzený podklad k připravované operaci příkazci. Podpis správce rozpočtu, případně s připojenými písemnými omezujícími podmínkami je pro účely finančního řízení dokladem o kontrolním zajištění finančního krytí připravovaného závazku v navržené výši a o předpokládaném termínu jeho plnění konkrétnímu věřiteli (dále jen „individuální příslib“).
(8)
Je-li to účelné k zajištění provozních potřeb vyplývajících z běžné, pravidelné činnosti orgánu veřejné správy, které je nutné zabezpečovat operativně, příkazce operace může předložit správci rozpočtu návrh na kontrolní zajištění finančního krytí předpokládaných operací a s tím souvisejících závazků, jejichž věřitel a výše není předem známa.
(9)
Podpis správce rozpočtu na návrhu příkazce operace podle odstavce 8 je pro účely finančního řízení dokladem o kontrolním zajištění finančního krytí předpokládaných závazků v jím stanoveném limitu veřejných výdajů a určeném období (dále jen „limitovaný příslib“).
(10)
Správce rozpočtu předá limitovaný příslib příkazci operace a jeho kopii současně předá hlavnímu účetnímu.
(11)
Nebyly-li odstraněny nedostatky podle odstavce 5 nebo vyřešeny omezující podmínky správce rozpočtu podle odstavce 6, je učiněný právní úkon, případně vzniklý závazek orgánu veřejné správy proveden bez předběžné kontroly (§ 26 odst. 5 zákona).
(1)
Předběžnou kontrolu při řízení veřejných výdajů po vzniku závazku orgánu veřejné správy zajistí ve své působnosti příkazce operace a hlavní účetní.
(2)
Schvalovacím postupem příkazce operace se prověří
a)správnost určení věřitele, výše a splatnosti vzniklého závazku orgánu veřejné správy
b)soulad výše závazku s individuálním příslibem nebo limitovaným příslibem.
(3)
Příkazce operace vystaví pokyn k plnění veřejných výdajů opatřený svým podpisem a předá jej s doklady o závazku orgánu veřejné správy hlavnímu účetnímu k zajištění platby. Na pokynu označí rovněž, zda se jedná o individuální příslib nebo limitovaný příslib.
(4)
Schvalovacím postupem hlavního účetního se prověří
a)soulad podpisu příkazce operace v pokynu k zajištění platby s podpisem uvedeným v podpisovém vzoru
b)soulad údajů o věřiteli, výši a splatnosti vzniklého závazku orgánu veřejné správy s údaji ve vydaném pokynu k zajištění platby, kterou je tento orgán povinen zaplatit věřiteli
c)podle označení na pokynu, zda se jedná o operaci s individuálním příslibem nebo limitovaným příslibem
d)soulad pokynu příkazce operace k zajištění platby s limitovaným příslibem pro určené a stanovené období
e)jiné skutečnosti týkající se uskutečnění operace jako účetního případu podle zvláštních právních předpisů pro vedení účetnictví orgánu veřejné správy4), souvisejících účetních rizik, které se mohou vyskytnout zejména v souvislosti se zapojením cizích zdrojů, zálohami, hospodařením s fondy a přijetí případných opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění.
(5)
Shledá-li hlavní účetní při předběžné kontrole nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně příkazci operace, u operací v rámci limitovaného příslibu též správci rozpočtu, s uvedením důvodů a případně přiloží další doklady o oprávněnosti svého postupu.
(6)
Zjistí-li hlavní účetní při předběžné kontrole, že při přípravě operace nebyla vykonána předběžná kontrola správcem rozpočtu, oznámí to písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který příjme opatření k prověření této nekontrolované operace a k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly (§ 26 odst. 5 zákona),
(7)
Neshledá-li hlavní účetní nedostatky, předá příkaz k platbě potvrzený svým podpisem k zajištění platby ve výši splatného závazku; platba může být jednorázová ve výši celkové dlužné částky, nebo rozložená do několika dílčích plateb.
(8)
Nebyly-li odstraněny nedostatky podle odstavců 5 a 6, je platba uskutečněna bez předběžné kontroly (§ 26 odst. 5 zákona).
Vykonává-li funkci správce rozpočtu a hlavního účetního jediný zaměstnanec (§ 26 odst. 3 zákona), zajistí schvalovací postupy správce rozpočtu i hlavního účetního za předpokladu dodržení jejich návaznosti.
(1)
Schvalovací postupy řídící kontroly lze provádět v elektronické podobě.
(2)
Při použití elektronických prostředků ve schvalovacích postupech řídící kontroly nemusí podpis povinných osob splňovat podmínky stanovené zákonem o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Při použití informačního systému ve schvalovacích postupech řídicí kontroly může podpis povinných osob nahradit nezměnitelný záznam v informačním systému.
Operační postupy Předběžnou veřejnosprávní kontrolu připravovaných operací, týkající se jiných orgánů veřejné správy nebo žadatelů o veřejnou finanční podporu, zajistí vedoucí kontrolního orgánu obdobně podle § 10 až 16 prostřednictvím schvalovacích postupů vykonávaných k tomu pověřenými zaměstnanci tohoto orgánu.
(1)
Operačními postupy řídící kontroly se zajistí průběžná kontrola úplnosti a přesnosti průběhu operací. Tyto postupy zahrnují i kontrolní techniky při prověřování jejich příslušné dokumentace a sestavování stanovených finančních, statistických a jiných výkazů, hlášení a zpráv.
(2)
Operační postupy slouží ke sledování a případnému usměrňování jednotlivých provozních a finančních funkcí, z nich vyplývajících činností vykonávaných příslušnými řídícími výkonnými strukturami orgánu veřejné správy a jejich návazností v procesu přímého uskutečňování operace, a to od
a)vzniku nároku nebo závazku až do okamžiku ukončení prováděných prací, splnění dodávky zboží nebo služeb v množství a kvalitě, nutné ke konečnému vypořádání tohoto nároku nebo závazku
b)předání podkladů k jejímu uskutečnění hlavním účetním až do okamžiku vyúčtování celkové částky zaplacených veřejných příjmů k uspokojení celkové pohledávky, vyplývající z nároku orgánu veřejné správy nebo celkové částky zaplacených veřejných výdajů, vyplývající ze závazku tohoto orgánu a pokladního splnění a zaúčtování veškerých příjmů nebo plateb, nutných k uspokojení pohledávky nebo závazku evidovaných v účetnictví vedeném orgánem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu4).
(3)
Není-li výběr veřejných příjmů uskutečněn, nebo je-li uskutečněn v neúplné výši do termínu jeho splatnosti, hlavní účetní vyrozumí o tom bez zbytečného odkladu příkazce operace k přijetí opatření směřujících ke splnění povinnosti dlužníka.
Operačními postupy se zajistí průběžné nebo periodické prověření a) dodržování provozních postupů stanovených uvnitř orgánu veřejné správy pro oddělený výkon činností v procesu přímého uskutečňování operací a jejich zpracování v účetnictví za účelem minimalizace provozních, finančních, právních a jiných rizik, b) plnění stanovených opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti osob a veřejných prostředků při hospodaření a nakládání s těmito prostředky včetně jejich ochrany před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, c) včasnosti a přesnosti provádění záznamů o všech uskutečňovaných operacích a kontrolách v zavedených informačních systémech orgánu veřejné správy, d) fungování zavedeného systému uvnitř orgánu veřejné správy pro včasné předávání informací příslušným vedoucím zaměstnancům, vyžaduje-li to potřeba k usměrnění procesu přímého uskutečňování operace nebo činností, například při vzniku nových rizik spojených se změnou ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek [§ 11 odst. 3 písm. b) a § 27 odst. 2 zákona], e) plnění opatření přijatých k nápravě zjištěných nedostatků, zejména těch, jejichž cílem je včas odhalovat a znemožňovat uskutečňování nehospodárných, neefektivních a neúčelných operací nebo operací, které jsou v rozporu s právními předpisy.
K dosažení vyšší účinnosti průběžné kontroly, zejména k odstranění nebo zmírnění provozních, finančních, právních a jiných rizik a k zajištění ochrany osob a majetku, se využijí v operačních postupech technické prostředky, zařízení a programová vybavení, například mechanismy ke znehodnocení obsahu bezpečnostních schránek, indikátory pravosti peněz, čidla, bezpečnostní rámy a kamerové systémy.
Hodnotící postupy Průběžnou veřejnosprávní kontrolu přímého uskutečňování operací týkající se jiných orgánů veřejné správy nebo příjemců veřejné finanční podpory zajistí vedoucí kontrolního orgánu obdobně podle § 18 až 20 prostřednictvím operačních postupů vykonávaných k tomu pověřenými zaměstnanci.
Hodnotící postupy zahrnují systematicky uspořádané úkony ke třídění a vyhodnocování zjištění o skutečnostech, shromážděných a dokumentovaných zpravidla operačními a revizními postupy při řídící kontrole nebo veřejnosprávní kontrole. Uplatní se vždy při a) posuzování údajů o uskutečněných operacích, které jsou obsaženy v zavedených informačních systémech, ve stanovených finančních, statistických a jiných výkazech, hlášeních a zprávách, b) porovnávání těchto údajů se schválenými veřejnými příjmy a veřejnými výdaji, c) analyzování dosažených výsledků ve vztahu k plnění stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy a k potřebám jeho hospodaření v dalším období.
Revizní postupy Prostřednictvím hodnotících postupů se využijí získané věcné, časové a finanční údaje o hospodaření orgánu veřejné správy při zajišťování stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů ke koordinaci a usměrňování a) jeho činností v dalším období, například v případech, vznikne-li potřeba tohoto orgánu přinášející nezajištěné nároky na veřejné výdaje, kterou je třeba zabezpečit především hospodárnějším prováděním jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, b) přípravy a uskutečňování operací za účelem dosažení optimálního vztahu mezi hospodárností, účelností a efektivností těchto operací a náklady na činnosti vykonávané k jejich uskutečnění, c) finančního řízení a kontroly při 1. organizování řídících výkonných struktur k plnění stanovených úkolů s cílem dosáhnout vyšší hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu veřejné správy, 2. hospodaření s veřejnými prostředky, například v souvislosti s poskytováním veřejné finanční podpory nebo při využívání věcí, majetkových práv a jiných majetkových hodnot orgánu veřejné správy včetně zajištění péče o jejich zachování a ochranu před neoprávněnými zásahy, 3. přijímání systémových opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny [§ 5 písm. e) zákona].
(1)
Revizní postupy se uplatní při následné veřejnosprávní kontrole a obdobně i při následné řídící kontrole správnosti vybraných operací. Zahrnují úkony k prověřování, zkoumání a vyhodnocování všech údajů v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech orgánu veřejné správy nebo příjemce veřejné finanční podpory, jehož činnost nebo splnění účelu a stanovených podmínek užití této podpory je kontrolována.
(2)
Při shromažďování údajů u vzorku vybraných operací se použijí metody nestatistického nebo statistického výběru ze souboru údajů o všech uskutečněných operacích v časovém intervalu, ve kterém má být správnost těchto operací prověřována, zkoumána a vyhodnocována.
(3)
Revizními postupy se u vzorku vybraných operací prověří a vyhodnotí skutečnosti rozhodné pro hospodaření s veřejnými prostředky při zajišťování stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy (§ 11 odst. 4 zákona).
Následná veřejnosprávní kontrola přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správy (§ 11 odst. 5 zákona), se zajistí revizními postupy, zpravidla doplněnými o úkony hodnotících postupů. Při uplatnění těchto kontrolních postupů se využijí revizní postupy přezkoumání vybraného vzorku operací.
Auditní postupy
(1)
Při stanovení konkrétních cílů a uspořádání úkonů do revizních postupů ke zjišťování skutečností, které jsou předmětem veřejnosprávní kontroly u kontrolované osoby na místě, se vychází z informací o
a)charakteru úkolů veřejné správy zajišťovaných kontrolovanou osobou
b)zdrojích financování této činnosti
c)právních předpisech, kterými se tato činnost řídí
d)rizicích spojených s plněním rozhodujících úkolů při zajišťování schválených plánů, programů, projektů nebo jiných rozhodnutí o nakládání s veřejnými prostředky kontrolovanou osobou, jejichž nežádoucí důsledky lze spatřovat zejména v 1. porušování právního předpisu pro zadávání veřejných zakázek nebo opatření přijatých v mezích tohoto právního předpisu, 2. nedodržení povinnosti stanovit kritéria k zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy nebo nedodržení těchto kritérií, 3. nedostatečném fungování systému kontrolované osoby k rozpoznávání rizik vztahujících se k činnosti této osoby a přijímání nedostatečných opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění, 4. nedostatečné účinnosti informačních systémů pro zajištění včasné koordinace a usměrňování činnosti, například při přípravě a uskutečňování operací, změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek, vzniku závažných nedostatků v činnosti a plnění informačních povinností.
(2)
Revizními postupy se podle schváleného zaměření veřejnosprávní kontroly u kontrolované osoby na místě zajistí a) shromáždění a vyhodnocení informací, které jsou významné pro splnění konkrétních cílů této kontroly, b) dokumentace kontrolních zjištění včetně pořízení výpisů nebo opisů dokladů kontrolované osoby anebo jiných podkladů, potvrzujících tato zjištění, c) vypracování protokolu o kontrolních zjištěních, d) seznámení kontrolované osoby s obsahem protokolu podle písmene c) včetně případného řízení o námitkách podle zvláštního právního předpisu7).
(3)
Revizními postupy se zajistí rovněž následná kontrola plnění opatření přijatých k nápravě zjištěných nedostatků.
Auditní postupy zahrnují systematicky uspořádané úkony interního auditu k nezávislému a objektivnímu přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy.
(1)
Program konkrétního auditu se vypracuje na základě ročního plánu interního auditu (§ 30 odst. 1, 3 až 5 zákona).
(2)
Je-li výkon konkrétního auditu operativně zařazen mimo schválený roční plán (§ 30 odst. 6 zákona), zejména v případech podezření na možný výskyt nepředpokládaných rizik, která by mohla nepříznivě ovlivnit činnost orgánu veřejné správy, nebo při bezprostředním zjištění takových rizik, vypracuje se program konkrétního auditu podle konkrétního zadání.
(3)
Zaměstnanci útvaru interního auditu pověření jeho výkonem (dále jen „interní auditoři“) při vypracování programu pro výkon finančních auditů [§ 28 odst. 4 písm. a) zákona], auditů systému [§ 28 odst. 4 písm. b) zákona], auditů výkonu [§ 28 odst. 4 písm. c) zákona] nebo jinak zaměřených auditů a) ověří svou znalost o činnosti zajišťované orgánem veřejné správy, jeho organizačním útvarem, vedoucími a ostatními zaměstnanci (dále jen „auditovaný subjekt“) prostřednictvím získaných a předběžně vyhodnocených informací o 1. konkrétní funkci a určených úkolech auditovaného subjektu při zajišťování stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy (dále jen „auditovaná činnost“) a o místě a postavení auditovaného subjektu v organizační struktuře vnitřních a vnějších vztahů, 2. ekonomickém a právním prostředí, ve kterém je auditovaná činnost zajišťována, zejména o zdrojích a vývoji financování, schválených veřejných příjmech a veřejných výdajích, právních předpisech a přijatých opatřeních v mezích těchto právních předpisů, stanovených postupech, smlouvách a jiných skutečnostech, významných pro auditovanou činnost, 3. organizační struktuře, personálním zajištění a rozdělení odpovědností, povinností a oprávnění auditovaného subjektu v rámci přímé nebo funkční podřízenosti v systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy při uskutečňování operací k zajištění auditované činnosti, 4. systémech finanční kontroly, kterými jsou auditované činnosti řízeny a kontrolovány, 5. hlavních rizicích spojených s auditovanou činností, která byla zapracována do ročního plánu interního auditu, a o jejich významnosti ve vztahu k realizovaným nebo předpokládaným změnám, které mohou mít vliv na auditovanou činnost a na případné přehodnocení konkrétních cílů auditu, b) definují cíle připravovaného konkrétního auditu, jejichž splněním se dosáhne splnění úkolů ročního plánu interního auditu nebo splnění úkolů v zadání operativně zařazeného auditu, c) určí potřebné informace, jejichž pomocí lze dosáhnout konkrétních cílů připravovaného auditu a které bude třeba shromáždit vlastní činností nebo z podkladů auditovaného subjektu anebo z jiných zdrojů, d) vypracují auditní postup na základě 1. zvolených kontrolních metod ke shromáždění informací, které bude nutné získat k dosažení konkrétních cílů připravovaného auditu, 2. získaných a předběžně vyhodnocených informací o auditovaném subjektu, 3. posouzení potřeby provedení odborných posudků přizvanými osobami, 4. zhodnocení plnění opatření stanovených předcházejícím auditem, zejména v návaznosti na dříve zjištěné nedostatky v dané oblasti, e) vypracují program auditu, který obsahuje vždy údaje o 1. auditovaném subjektu, 2. zaměření interního auditu na finanční audit, audit systému, audit výkonu nebo jinak zaměřený audit, 3. datu zahájení auditu a předpokládané době jeho trvání, 4. složení auditorského týmu s jmenovitým uvedením vedoucího týmu, 5. cílech, kterých má být auditem dosaženo, 6. prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, 7. vymezení případných rizik spojených s auditovanou činností, 8. schválení vedoucím útvaru interního auditu, 9. upozornění, že případné změny v programu auditu neprodleně schvaluje vedoucí útvaru interního auditu.
Při posuzování rizik, vypracování auditních postupů a při jejich uplatňování je nutné brát zvláštní zřetel na to, zda a) v auditované činnosti nebo v souvislosti s ní nedochází k trestným činům, přestupkům nebo jiným správním deliktům, b) je ve vnitřním provozním a finančním řízení orgánu veřejné správy zaveden odpovídající systém prevence a systém včasného předávání, shromažďování a vyhodnocování informací o skutečnostech, které zakládají podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu, c) při zjištění skutečností, které zakládají podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu, byla přijata odpovídající opatření k jeho odhalení, překažení nebo odrazení od jeho dokonání a k zajištění ochrany veřejných prostředků se zřetelem na prevenci před pácháním takové činnosti [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona].
Je-li auditními postupy prověřována správnost u vzorku vybraných operací, postupuje se při shromažďování údajů o těchto operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech orgánu veřejné správy obdobně podle § 22.
(1)
Auditní postupy zahrnují rovněž úkony, kterými se zajistí
a)pořizování pracovní dokumentace, jejímž účelem je doložit průběh vykonaného auditu, zjištěné informace a pořízené doklady, které dostatečně přesvědčivě potvrzují závěry a případná doporučení navrhovaná interními auditory ke zjištěním pro každý definovaný cíl vykonaného auditu
b)vypracování zprávy o zjištěních z vykonaného auditu a doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků (§ 28 odst. 3 zákona); v případě podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu útvar interního auditu informuje písemně bez zbytečného odkladu vedoucího orgánu veřejné správy a současně zajistí příslušné doklady
c)projednání zprávy a navrhovaných doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků s vedoucím zaměstnancem odpovědným za řízení a kontrolu auditované činnosti, včetně připojení jeho stanoviska, a to před předáním zprávy z vykonaného auditu vedoucímu orgánu veřejné správy
d)vedení auditorského spisu, do kterého se zakládají 1. pracovní dokumentace, zpráva o zjištěních z vykonaného auditu a doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků, včetně připojených stanovisek vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a kontrolu auditované činnosti, 2. všechny pořízené doklady, které jsou významné pro přesné doložení přípravy, průběhu a výsledku vykonaného auditu, zejména harmonogram auditu, jeho změny a důvody těchto změn, pověření k výkonu auditu, účast přizvaných osob, například znalců a tlumočníků nebo odborníků, postupové diagramy, grafy, dotazníky, provedené testy souboru operací nebo vybraného vzorku operací, srovnávací tabulky věcných, časových a finančních ukazatelů, odborné expertizy, které přímo souvisejí s auditovanou činností a odkazy na jiné doklady, které obsahují informace související s výsledky vykonaného auditu, například na zprávy o výsledcích kontrol jiných kontrolních orgánů.
(2)
Útvar interního auditu sleduje plnění doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správy, jeho vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků, které předal vedoucímu orgánu veřejné správy. Podle charakteru těchto doporučení, nejméně však jednou ročně, prověří následnou kontrolou skutečný stav plnění těchto doporučení až do jejich úplného splnění. Nutnost zajištění následných kontrol se vezme v úvahu při sestavování ročního plánu interního auditu.
Struktura zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání
(1)
Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol (dále jen „zpráva“) se skládá z
a)informace o výsledcích veřejnosprávních kontrol vykonaných ve sledovaném kalendářním roce podle části druhé zákona
b)informace o výsledcích interních auditů vykonaných ve sledovaném kalendářním roce podle § 28 zákona
c)zhodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly ve sledovaném kalendářním roce a
d)přehledu kontrolních zjištění předaných k dalšímu řízení podle kontrolního řádu8) ve sledovaném kalendářním roce, která nebyla zaslána orgánům Finanční správy České republiky jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
(2)
Orgán veřejné správy předkládá zprávu v termínu do 28. února následujícího kalendářního roku v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí.
(3)
Orgán veřejné správy, který nezřídil funkci útvaru interního auditu na základě výjimky stanovené v § 29 odst. 5 nebo 6 zákona a ve sledovaném kalendářním roce nevykonal veřejnosprávní kontrolu podle části druhé zákona, splní povinnost předkládat zprávu o výsledcích finančních kontrol zasláním informace o závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol podle § 22 odst. 5 zákona v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí.
Rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol
(1)
Informace podle § 32 odst. 1 písm. a) obsahuje a) počet ukončených veřejnosprávních kontrol, které byly obsažené v plánu kontrol, b) počet ukončených veřejnosprávních kontrol, které nebyly obsažené v plánu kontrol, c) určení oblastí, ve kterých byly veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. a), § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 9a odst. 1 zákona zjištěny nedostatky s významným rizikem pro hospodaření s veřejnými prostředky, d) určení oblastí, ve kterých bylo veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. a), § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 9a odst. 1 zákona zjištěno nejvíc nedostatků, e) určení oblastí, ve kterých byly veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. b) a c), § 8 odst. 2, § 8a, § 9 odst. 2 a § 9a odst. 2 zákona zjištěny nedostatky s významným rizikem pro hospodaření s veřejnými prostředky, f) určení oblastí, ve kterých bylo veřejnosprávní kontrolou podle § 7 odst. 2 písm. b) a c), § 8 odst. 2, § 8a, § 9 odst. 2 a § 9a odst. 2 zákona zjištěno nejvíc nedostatků, a g) počet zaměstnanců, kterým bylo vydáno pověření k výkonu veřejnosprávní kontroly.
(2)
Informace podle § 32 odst. 1 písm. b) obsahuje a) počet ukončených interních auditů, které byly obsažené v ročním plánu interního auditu, b) počet ukončených interních auditů, které nebyly obsažené v ročním plánu interního auditu, c) určení oblastí, ve kterých byly interním auditem zjištěny nedostatky s významným rizikem pro hospodaření s veřejnými prostředky, d) určení oblastí, ve kterých bylo interním auditem zjištěno nejvíc nedostatků, e) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří vykonávali interní audit, vypočtený podle vyhlášky provádějící zákon o zaměstnanosti9), a f) informaci o externím hodnocení kvality interního auditu, bylo-li provedeno.
(3)
Informace podle § 32 odst. 1 písm. c) obsahuje stručný popis zavedeného systému finanční kontroly orgánu veřejné správy.
(4)
Informace podle § 32 odst. 1 písm. d) obsahuje seznam zjištění v tabulkové formě.
(5)
Informace o závažných zjištěních z vykonaných kontrol podle § 32 odst. 3 obsahuje stručný popis zjištění.
(6)
Informace podle odstavce 1 a 5, které jsou zadávané do monitorovacího systému podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje10), se v roční zprávě o výsledcích finančních kontrol a v informaci o závažných zjištěních nevykazují.
Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona obsahuje alespoň a) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol orgánů veřejné správy podle § 32, b) souhrnnou informaci o závažných zjištěních podle § 22 odst. 5 zákona, c) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol Ministerstva financí, d) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol, které jsou zadávané do monitorovacího systému podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje10), a e) souhrnnou informaci o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle kontrolního řádu8) ve sledovaném kalendářním roce, která byla zaslána orgánům Finanční správy České republiky jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
Zrušovací a závěrečné ustanovení Přechodná ustanovení Orgány veřejné správy uvedou systém finanční kontroly, kterým zajišťují finanční kontrolu svého hospodaření, do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti. Nedodržení tohoto termínu může vést k rizikům uvedeným v § 9 odst. 1 písm. b).
Zrušuje se vyhláška č. 64/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2004.