Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Část 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen „vzdělávání“) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.
Vzdělávací programy Zásady a cíle vzdělávání
(1)
Vzdělávání je založeno na zásadách
a)rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana
b)zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce
c)vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání
d)bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí
e)svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání
f)zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod
g)hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy
h)možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
(2)
Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
a)rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života
b)získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání
c)pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost
d)pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti
e)utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého
f)poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku
g)získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
(3)
Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.
Systém vzdělávacích programů
(1)
Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
(2)
Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.
(3)
Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106 nebo autorizovaného podle § 92.
(4)
Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
Rámcové vzdělávací programy
(1)
Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání dále stanoví členění obsahu vzdělávání podle jednotlivých období nebo ročníků. Podmínky ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům
a)vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a
b)pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného. Podle těchto hledisek budou rámcové vzdělávací programy také upravovány. Tvorbu a oponenturu rámcových vzdělávacích programů zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a praxe, včetně pedagogiky a psychologie.
(3)
Rámcové vzdělávací programy vydává ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací programy pro zdravotnické obory vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Rámcové vzdělávací programy zaměřené na přípravu k výkonu regulovaného povolání vydává ministerstvo po projednání s příslušným uznávacím orgánem1). Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vydávají tato ministerstva po projednání s ministerstvem. Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání projednají ministerstva před jejich vydáním s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
(4)
Rámcové vzdělávací programy je možné v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní změnu s dostatečným časovým předstihem.
(5)
Rámcové vzdělávací programy a jejich změny zveřejňují ministerstva, která je vydala, vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Školní vzdělávací programy
(1)
Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 1 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů).
(2)
Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje.
(3)
Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet také ve škole nebo školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet jeho kopii.
Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní postavení Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání
(1)
Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.
(2)
Ředitel školy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 nebo autorizovaný podle § 92; do vzdělávacího programu může každý nahlížet také ve škole a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet jeho kopii.
(3)
Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 nebo autorizovaný podle § 92 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů a dále podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení
(1)
Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto zákona.
(2)
Škola uskutečňuje vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3.
(3)
Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování.
(4)
Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči1a) (dále jen „školské služby“). Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu uvedeného v § 5 odst. 2.
(5)
Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis.1a)
(6)
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.
(7)
Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci.2)
Právní postavení škol a školských zařízení
(1)
Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“), zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu.3)
(2)
Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu4) a § 169.
(3)
Ministerstva a ostatní organizační složky státu zřizují školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo jejich součásti nebo státní příspěvkové organizace; § 169 odst. 5 až 10 se u státních příspěvkových organizací použije obdobně.
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí dále zřizuje školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů.
(5)
Ministerstva a ostatní organizační složky státu plní funkci zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu.
(6)
Registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona, a to i v případě, že převažujícím předmětem činnosti takové právnické osoby je podnikání podle zvláštních právních předpisů. Školu nebo školské zařízení může podle věty první zřídit také několik právnických nebo fyzických osob společně.
(7)
Právnická osoba a organizační složka státu nebo její součást může vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, školy a školského zařízení, nebo i více škol nebo školských zařízení.
Dlouhodobé záměry a výroční zprávy Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti
(1)
Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy
a)označení příslušného druhu nebo typu školy, kromě mateřské školy uvedené v § 34 odst. 8, pokud vykonává činnost školy
b)označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení
c)označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského zařízení.
(2)
Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm.
a)a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud vykonává činnost těchto školských zařízení.
(3)
Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky k zabezpečení výkonu činnosti podle § 8 odst. 7 (dále jen „organizační jednotka“), platí pro označení příslušné organizační jednotky odstavce 1 a 2 obdobně, přičemž z označení musí být zjevné, že jde o organizační jednotku školské právnické osoby. Pro název školské právnické osoby, která má zřízeny organizační jednotky, se odstavce 1 a 2 nepoužijí; z jejího názvu musí být zřejmé, že poskytuje vzdělávání a školské služby.
(4)
Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.
Dlouhodobé záměry
(1)
Ministerstvo zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda předkládá dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.
(2)
Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je vždy zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Dlouhodobý záměr podle odstavce 2 obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji.
(4)
Dlouhodobé záměry se vyhodnocují a zpracovávají jednou za 4 roky postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
Výroční zprávy
(1)
Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, obsah a postup zpracování dlouhodobých záměrů a výročních zpráv podle § 10 odst. 2 a 3 a termíny jejich předkládání a zveřejňování.
Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin
(1)
Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí.
(2)
Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy.
(3)
Hodnocení vzdělávání ve školských zařízeních provádí Česká školní inspekce.
(4)
Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí krajský úřad ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Hodnocení vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní inspekce ve své výroční zprávě.
(5)
Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.
Vyučovací jazyk
(1)
Vyučovacím jazykem je jazyk český.
(2)
Příslušníkům národnostních menšin8) se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14.
(3)
Ministerstvo může povolit vyučování některých předmětů v cizím jazyce.
(4)
V oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, v nichž se podle rámcového vzdělávacího programu povinně vyučují některé předměty v cizím jazyce, jsou vyučovacími jazyky český jazyk a příslušný cizí jazyk.
(5)
Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.
Vyučování náboženství Vzdělávání příslušníků národnostních menšin
(1)
Obec, kraj, popřípadě ministerstvo zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřských, základních a středních školách, a to v obcích, v nichž byl v souladu se zvláštním právním předpisem9) zřízen výbor pro národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Třídu mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s příslušností k národnostní menšině, třídu základní školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině; mateřskou školu nebo základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s příslušností k národnostní menšině v jedné třídě.
(3)
Třídu příslušného ročníku střední školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 12 žáků s příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.
(4)
Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlížejí obce, kraje, popřípadě ministerstvo k dostupnosti tohoto vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcí, popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obce mezi sebou, popřípadě obec s krajem.
(5)
Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může ředitel školy se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny.
(6)
Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu a osvědčení profesního specialisty dvojjazyčně, a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
(1)
Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách,10) a to i společně na základě jejich písemné dohody.
(2)
V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním.
(3)
Vyučovat náboženství může v základním pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu.2) Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.
Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
(1)
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.
(2)
Podpůrná opatření spočívají v
a)poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení
b)úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky
c)úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání
d)použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob11a), Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů
e)úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy
f)vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu
g)využití asistenta pedagoga
h)využití psychologa, speciálního pedagoga nebo dalšího učitele, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo
i)poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.
(3)
Podpůrná opatření podle odstavce 2 se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření různých druhů nebo stupňů lze kombinovat. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům poskytování dosavadních podpůrných opatření by podpůrná opatření nižšího stupně nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným školským poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu dítěte, žáka nebo studenta.
(5)
Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka.
(6)
Podpůrné opatření druhého až pátého stupně přestane škola nebo školské zařízení po projednání se zletilým žákem, studentem nebo zákonným zástupcem dítěte nebo žáka poskytovat, pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné.
(7)
Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který nemůže vnímat řeč sluchem, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta. Žákům a studentům vzdělávaným v českém znakovém jazyce se souběžně poskytuje vzdělávání také v psaném českém jazyce, přičemž znalost českého jazyka si tito žáci a studenti osvojují metodami používanými při výuce českého jazyka jako cizího jazyka. Využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého znakového jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže vzdělání, nebo praxi a vzdělání, jimiž získala znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.
(8)
Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který při komunikaci využívá prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta.
(9)
Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta.
(10)
Ke zřízení třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě ostatních škol souhlas krajského úřadu.
(11)
Podpůrné opatření podle odstavce 2 písm. h) spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nelze poskytovat žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4, a žákovi srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí. Srovnatelnou základní školou podle věty první se rozumí základní škola, která by jinak splňovala podmínky, za kterých přísluší financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga stanovené podle § 161 odst. 3; k navýšení podle § 161 odst. 4 se nepřihlíží.
(12)
Ředitel základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí podle odstavce 11 má povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné; k navýšení podle § 161 odst. 4 se nepřihlíží. Pro ředitele srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, platí povinnost podle věty první obdobně.
Poradenská pomoc školského poradenského zařízení
(1)
Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc dítěti, žákovi, studentovi nebo zákonnému zástupci dítěte nebo žáka na základě jeho žádosti nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu.
(2)
Vyžaduje-li to zájem dítěte nebo nezletilého žáka, doporučí škola nebo školské zařízení jeho zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi zejména se školským poradenským zařízením, se zřizovatelem, lékařem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí.
(3)
Výsledkem poradenské pomoci školského poradenského zařízení jsou zejména zpráva a doporučení. Ve zprávě školské poradenské zařízení uvede skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření. V doporučení uvede závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až pátého stupně, která odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem dítěte, žáka nebo studenta, a to včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu a pravidel jejich použití při vzdělávání.
(4)
Školské poradenské zařízení poskytuje zprávu a doporučení tomu, komu je poskytována poradenská pomoc; škole nebo školskému zařízení, v němž se dítě, žák nebo student vzdělává, poskytuje pouze doporučení. Školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení také orgánu veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení. Nejedná-li se o případ podle věty druhé, školské poradenské zařízení poskytne vydané doporučení také orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud je o to orgán sociálně-právní ochrany dětí písemně požádá.
(5)
Pokud má zletilý žák, student nebo zákonný zástupce dítěte nebo žáka pochybnosti o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout, aby s ním případ projednal za účasti pověřeného zaměstnance příslušného školského poradenského zařízení, a ředitel je povinen jednání bez zbytečného odkladu svolat.
(6)
Projednáním podle odstavce 5 není dotčeno právo zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka podat podnět České školní inspekci podle § 174 odst. 6.
Revize
(1)
Dítě, žák, student nebo zákonný zástupce může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, požádat právnickou osobu zřízenou a pověřenou ministerstvem prováděním revizí o jejich revizi. O revizi doporučení může požádat také škola, školské zařízení nebo orgán veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržely, a Česká školní inspekce.
(2)
Právnická osoba podle odstavce 1 posoudí žádost o revizi a zprávu nebo doporučení, a je-li to nezbytné k naplnění účelu revize, prověří se souhlasem zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka vzdělávací potřeby a možnosti dítěte, žáka nebo studenta. Právnická osoba podle odstavce 1 zajistí, aby prověřování bylo prováděno v místě sídla školského poradenského zařízení, které vydalo zprávu nebo doporučení. Toto školské poradenské zařízení je povinno poskytnout součinnost při prověřování vzdělávacích potřeb a možností podle věty první.
(3)
O výsledku posouzení vydá právnická osoba podle odstavce 1 do 60 dnů od obdržení žádosti revizní zprávu, která může obsahovat i novou zprávu nebo doporučení podpůrných opatření a v takovém případě nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení. Revizní zpráva se zasílá dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci, příslušnému školskému poradenskému zařízení, a s vyloučením údajů, které jsou pouze obsahem zprávy podle § 16a odst. 3, také škole nebo školskému zařízení. V případě, že orgán sociálně-právní ochrany dětí žádal školské poradenské zařízení podle § 16a odst. 4 o poskytnutí doporučení, zašle školské poradenské zařízení tomuto orgánu také revizní zprávu v rozsahu týkajícím se poskytnutého doporučení.
(4)
Do vydání revizní zprávy, která nahrazuje revidovanou zprávu nebo doporučení, se postupuje podle původního doporučení a zprávy vydaných školským poradenským zařízením.
Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů
(1)
Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů.
(2)
K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.
(3)
Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost jeho zákonného zástupce a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující lékař“). Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
Individuální vzdělávací plán Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání povolí ředitel školy individuální vzdělávací plán žákovi nebo studentovi na základě potvrzení, že žák nebo student je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydaného sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, a to v souvislosti s touto skutečností.
Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí Ministerstvo stanoví vyhláškou a) konkrétní výčet a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů, b) u podpůrných opatření druhého až pátého stupně pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona, c) postup školy nebo školského zařízení před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi, d) organizaci poskytování podpůrných opatření, e) organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených podle § 16 odst. 9, f) průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími osobami a orgány veřejné správy, g) náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením, h) podmínky pro využití asistenta pedagoga a pravidla jeho činnosti a podmínky působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, i) náležitosti individuálního vzdělávacího plánu, j) náležitosti informovaného souhlasu s poskytnutím podpůrného opatření podle § 16 odst. 4 a 5 a žádosti podle § 16 odst. 9, k) pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb nadaných dětí, žáků a studentů, úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování jejich vzdělávání a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku.
Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(1)
Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.
(2)
Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup
a)k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky
b)ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře
c)ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky nebo jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany13d)
d)k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky13) na dobu delší než 90 dnů13a), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu13b), azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany13c), žadateli o udělení mezinárodní ochrany13d) nebo osobami požívajícími dočasné ochrany13e).
(3)
Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního předpisu13f).
(4)
Přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole, pokud je jeho součástí, promine ředitel školy na žádost osobě, která se
a)vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, nebo
b)vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání.
(5)
Podmínky a způsob konání přijímací zkoušky při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole upraví ředitel školy na žádost osobě podle odstavce 4. Osoba, které byla prominuta přijímací zkouška podle odstavce 4, musí mít znalost českého jazyka nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, kterou škola ověří rozhovorem.
(6)
Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se
a)vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo
b)vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce.
(7)
Žádost podle odstavce 4 nebo 5 je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, žádost podle odstavce 6 je součástí přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.
(8)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky podle odstavce 5 nebo 6 a způsob hodnocení osob podle odstavce 4, odstavce 5 věty první a odstavce 6.
(9)
Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v základním pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy
a)bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků
b)podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole.
(10)
Krajský úřad vykonává činnosti podle odstavce 9 písm.
a)i pro ostatní cizince a pro občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci.
(11)
Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 9.
(12)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 9 písm. a).
Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(1)
Žáci a studenti mají právo
a)na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona
b)na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
c)volit a být voleni do školské rady za podmínek stanovených tímto zákonem
d)zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit
e)vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje
f)na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.
(2)
Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.
(3)
Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.
Práva a povinnosti pedagogických pracovníků Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(1)
Žáci a studenti jsou povinni
a)řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat
b)dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni
c)plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.
(2)
Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni
a)informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
b)dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
c)oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích.
(3)
Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni
a)zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení
b)na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka
c)informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
d)dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
e)oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.
Práva pedagogických pracovníků Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo a) na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole, b) aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy, c) volit a být voleni do školské rady, d) na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.
Organizace vzdělávání ve školách Povinnosti pedagogických pracovníků Pedagogický pracovník je povinen a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání, b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta, c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních, d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj, e) zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku, f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.
Organizace škol
(1)
Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky na kursy.
(2)
Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol, jejichž činnost vykonává jedna právnická osoba, se musí nacházet na území kraje, v němž má sídlo tato právnická osoba; výjimky povoluje v případech hodných zvláštního zřetele na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která vykonává činnost školy, ministerstvo.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení.
(4)
Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou podle § 161 až 162.
(5)
Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Školní rok
(1)
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na pololetí. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu.
(2)
V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. Umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ministerstvo může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na vzdělávání v mateřských a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vzdělávání ve vyšších odborných školách.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku, druhy, délku a termíny školních prázdnin, termíny vydávání vysvědčení, a organizaci školního roku a podmínky pro úpravu provozu v mateřských školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky.
Formy vzdělávání
(1)
Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě vzdělávání. Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání; vzdělání dosažené ve všech formách vzdělávání je rovnocenné.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)denní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku
b)večerní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách
c)dálkovou formou vzdělávání samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce
d)distanční formou vzdělávání samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi
e)kombinovanou formou vzdělávání střídání denní a jiné formy vzdělávání stanovené tímto zákonem.
(3)
Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.
Kombinovaná výuka
(1)
Střední škola, konzervatoř nebo vyšší odborná škola s denní formou vzdělávání může uskutečňovat výuku kombinací prezenční a distanční výuky (dále jen „kombinovaná výuka“).
(2)
Kombinovanou výuku nelze uskutečňovat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9.
(3)
Ředitel školy před začátkem školního roku zveřejní informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky ve škole.
(4)
Rozsah distančních prvků ve výuce nepřesahuje 40 % vyučovacích hodin ve školním roce.
(5)
Kombinovanou výukou lze uskutečňovat praktické vyučování, pouze pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program daného oboru středního vzdělání.
(6)
Právnická osoba vykonávající činnost školy zajistí na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, ve škole vhodné místo pro účast žáka nebo studenta na kombinované výuce, výpočetní techniku a dohled nad žákem nebo studentem.
(7)
Podpůrná opatření podle § 16 odst. 2 písm. g) a h) se neposkytují při distančních prvcích výuky žákům a studentům, kteří se vzdělávají mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící; jejich činnost lze zajistit distančním způsobem.
Ukončení účasti na kombinované výuce
(1)
Účast žáka nebo studenta na kombinované výuce je ukončena třetím pracovním dnem ode dne, kdy zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo student oznámí toto ukončení řediteli školy, nedohodne-li se ředitel se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo se zletilým žákem nebo studentem jinak.
(2)
Ředitel školy může rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka nebo studenta
a)v případě neomluvené absence v rámci distančních prvků výuky, nebo
b)dojde-li ke zhoršení výsledků vzdělávání žáka nebo studenta ve výuce konané formou kombinované výuky.
(3)
Žák nebo student, jehož kombinovaná výuka byla ukončena podle odstavce 1 nebo 2, pokračuje v prezenční výuce.
Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah informací zveřejňovaných ředitelem podle § 25a odst. 3 a b) rozsah distančních prvků výuky ve školním roce.
Vyučovací hodina
(1)
Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový, akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program pro žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.
(2)
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě konzervatoře a oborů vzdělání, v nichž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejvýše 46 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně.
(3)
Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem organizaci vyučování a pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování.
Dokumentace škol a školských zařízení Učebnice, učební texty, školní potřeby
(1)
Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Věstník“) a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu podle odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.
(3)
Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
(4)
Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům uvedeným v § 16 odst. 9 větě první, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
(5)
Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, žákům s postavením azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, žákům, kteří jsou příjemci dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členy domácností těchto příjemců, jakož i v dalších případech hodných zvláštního zřetele.
(6)
Dětem zařazeným do přípravné třídy základní školy a přípravného stupně základní školy speciální, žákům prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 a žákům uvedeným v § 16 odst. 9 větě první, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní potřeby. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah tohoto bezplatného poskytování základních školních potřeb.
(1)
Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci
a)rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147
b)evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen „školní matrika“)
c)doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování
d)vzdělávací programy podle § 4 až 6
e)výroční zprávy o činnosti školy
f)třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu
g)školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin
h)záznamy z pedagogických rad
i)knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky
j)protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy
k)personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci15) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.16)
(2)
Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi
a)jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky
b)údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání
c)obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu
d)datum zahájení vzdělávání ve škole
e)údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk
f)údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení
g)údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
h)datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce nebo obhajobě závěrečné práce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno
i)jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
(3)
Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi
a)jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky
b)datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání
c)údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání
d)údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školským zařízením v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení
e)označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává
f)jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
(4)
Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem18).
(5)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě. Vzájemnou kombinací sdružovaných údajů, včetně sestavování časových řad, vytváří ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba, podklady pro přípravu návrhů právních předpisů a tvorbu koncepcí v oblasti vzdělávání, jakož i pro vyhodnocování, jak jsou naplňovány. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení předávají údaje z dokumentace a školních matrik a další údaje nezbytné pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(6)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem v anonymizované podobě údaje ze zpráv a doporučení, doporučujících posouzení k odkladu povinné školní docházky a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka vydávaných školskými poradenskými zařízeními. Právnické osoby vykonávající činnost školských poradenských zařízení předávají údaje podle věty první ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě.
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5. Ministerstvo dále stanoví vyhláškou rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů podle odstavce 6.
(8)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů, osvědčení profesního specialisty a diplomů o absolutoriu. Na vysvědčeních, výučních listech, osvědčeních profesního specialisty a diplomech o absolutoriu se vždy uvádí rodné číslo fyzické osoby, které byl doklad vydán, bylo-li jí rodné číslo přiděleno. Vysvědčení, osvědčení profesního specialisty, diplomy o absolutoriu a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České republiky19) a jsou veřejnou listinou.
(9)
Na vysvědčení, výučním listu, osvědčení profesního specialisty nebo na diplomu o absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních, výučních listech, osvědčeních profesního specialisty a diplomech o absolutoriu musí být originální. Právnické osoby a organizační složky státu nebo jejich součásti vykonávající činnost školy a právnická osoba podle § 171 odst. 3 věty první vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů, osvědčení profesního specialisty a diplomů o absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro vydávání stejnopisů a opisů vysvědčení, výučních listů, osvědčení profesního specialisty a diplomů o absolutoriu.
(10)
Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů, osvědčení profesního specialisty a diplomů o absolutoriu.
(11)
Ukládání dokumentace upravují zvláštní právní předpisy.20)
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních Informační systém vzdělávání Zřizuje se Informační systém vzdělávání jako informační systém veřejné správy. Správcem Informačního systému vzdělávání je ministerstvo.
Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád
(1)
Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
(2)
Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.
(3)
Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.
(4)
Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech a) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví65) vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, b) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými v písmenu a) nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)látky, směsi, prachy a biologické činitele uvedené v odstavci 4, se kterými mohou žáci nakládat při základním, středním a zájmovém vzdělávání, při poskytování školských služeb a s ním přímo souvisejících činnostech
b)podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a způsob výkonu dohledu při tomto nakládání a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu a biologickým činitelům, způsob výkonu dohledu při těchto činnostech a požadavky na osobu vykonávající dohled při těchto činnostech.
Výchovná opatření
(1)
Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje
a)podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení
b)provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení
c)podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
d)podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.
(2)
Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.
(3)
Školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.
(4)
Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel způsobem umožňujícím dálkový přístup a na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.
(5)
Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.
(6)
Ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vystupovat jako zprostředkovatel smlouvy mezi žákem nebo studentem starším 15 let na jedné straně a právnickou či fyzickou osobou na druhé straně, ve které se za sjednaných podmínek právnická či fyzická osoba zaváže poskytovat žákovi či studentovi příspěvek na výuku či studium a žák či student se zaváže po ukončení výuky či studia uzavřít s určenou právnickou či fyzickou osobou pracovní poměr související s oborem jeho výuky či studia, a v tomto pracovním poměru setrvat po sjednanou dobu, nebo vrátit poskytnuté příspěvky52). Žák střední školy, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat smlouvou podle věty první; smlouva podle věty první uzavřená nezletilým žákem je neplatná, jestliže k jejímu uzavření nedal souhlas zákonný zástupce žáka.
Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy
(1)
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení, třídní učitel nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění.
(2)
Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem ředitel vyloučí žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. To neplatí pro zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího ústavní a ochrannou výchovu a preventivně výchovnou péči. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
(3)
Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům nebo studentům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.
(4)
Ředitel školy nebo školského zařízení zahájí řízení o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta do dvou měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností podle odstavce 2 žákem nebo studentem dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student porušení povinností dopustil. Lhůty podle věty první se nevztahují na případ, kdy u tohoto porušení povinností soud pravomocně uznal pachatele vinným z provinění nebo činu jinak trestného podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo z trestného činu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
(5)
Dopustí-li se žák nebo student jednání podle odstavce 3, oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.
(1)
Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace.
(2)
Ve školách a školských zařízeních se zakazuje reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama, nabízení k prodeji nebo prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí a dále reklama a nabízení k prodeji nebo prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví dále stanoví vyhláškou podmínky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny podle věty první, pokud se nejedná o nabízení potravin k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky.
Spolupráce škol a školských zařízení
(1)
Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona (dále jen „předkladatel projektu“), může uzavírat s ostatními právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení a dalšími osobami oprávněnými k výkonu činnosti související s předmětem projektu (dále jen „partner“) smlouvy o partnerství.
(2)
Smlouvou o partnerství se partner zavazuje podílet se svým jménem a na svůj účet na uskutečňování projektu a předkladatel projektu se zavazuje poskytnout partnerovi finanční prostředky, které na projekt obdrží, ve výši odpovídající podílu partnera na uskutečňování projektu.
(3)
Smlouva o partnerství obsahuje zejména
a)určení projektu, jehož se smlouva týká
b)obsah a rozsah činností, jimiž se partner bude na projektu podílet
c)výši finančních prostředků, které předkladatel projektu partnerovi na realizaci projektu poskytne, a pravidla vyúčtování poskytnutých prostředků
d)pravidla, podle nichž může smluvní strana kontrolovat plnění závazků ze smlouvy druhou smluvní stranou
e)pravidla hodnocení výsledků plnění smlouvy
f)možnosti vypovězení smlouvy smluvními stranami.
(4)
Smlouvou o partnerství mohou být dohodnuta pravidla uzavírání smluv o partnerství týkajících se téhož projektu předkladatelem projektu s dalšími partnery, popřípadě může být uzavírání těchto smluv výslovně vyloučeno.
(5)
Smlouva o partnerství musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Je-li smluvní stranou právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(6)
Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek21a). Možnosti spolupráce podle zvláštních právních předpisů21b) nejsou odstavci 1 až 5 dotčeny.
(7)
Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.
Část 2
PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Cíle předškolního vzdělávání Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.
Organizace předškolního vzdělávání
(1)
Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(3)
Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce. Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu (§ 178 odst. 3 a 4) nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.
(4)
Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí uvedených v odstavci 3. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.
(5)
Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.22)
(6)
O přijetí dítěte uvedeného v § 16 odst. 9 rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře.
(7)
Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.
(8)
Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její třídu ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo třídu se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo třídy rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Pokud je zázemí lesní mateřské školy nebo výdejna lesní mateřské školy stavbou, musí splňovat podmínky drobné stavby zázemí lesní mateřské školy nebo výdejny lesní mateřské školy podle stavebního zákona.
(10)
Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).
(11)
V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.
Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění
(1)
Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.
(2)
Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce 5. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy.
(3)
Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno.
(4)
Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.
(5)
Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí
a)individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy
b)vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální podle § 47 a 48a
c)vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a.
(6)
Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.
(7)
Dítě, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, se může vzdělávat ve dvou mateřských školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče. Ověření dítěte podle § 34b odst. 3 provádí mateřská škola, ve které dítě zahájilo vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Ředitelé škol, v nichž se dítě vzdělává, dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání dítěte. Rozhoduje-li ředitel ve věcech podle § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 34b odst. 4 přísluší pouze řediteli mateřské školy podle věty druhé.
Individuální vzdělávání dítěte
(1)
Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(2)
Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte
b)uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno
c)důvody pro individuální vzdělávání dítěte.
(3)
Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření. O ověření mateřská škola vyhotoví zápis.
(4)
Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek.
(6)
Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1.
(7)
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(1)
Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
a)se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny
b)zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy
c)ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení
d)zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.
(2)
Rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání, včetně rozsahu povinného předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti.
Část 3
POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Hlava 1
POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
Plnění povinnosti školní docházky
(1)
Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“).
(2)
Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11).
(3)
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
(4)
Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).
(5)
Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3 a 4), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(6)
Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7)
Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
(8)
Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.
Předávání informací při zahájení povinné školní docházky
(1)
Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování.
(2)
Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2.
Odklad povinné školní docházky
(1)
Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením
a)lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a
b)školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a).
(2)
Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou.
(3)
Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4)
Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
(6)
Pokud ředitel školy, která není spádovou školou dítěte, rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy.
Plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole
(1)
Žák může plnit povinnou školní docházku také
a)ve škole mimo území České republiky
b)ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky
c)v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce, nebo
d)v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol24a) (dále jen „evropská škola“).
(2)
Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), plní povinnou školní docházku formou individuální výuky.
(3)
Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) nebo v odstavci 2, může být na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. c), musí být zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.
(4)
Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy uvedené v odstavci 1. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
(5)
Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo způsobem uvedeným v odstavci 2 a současně je žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi České republiky; nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka škole uvedené v odstavci 3, nebo, nemá-li tuto školu, ministerstvu způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu. Výsledky těchto zkoušek lze také nahradit doloženými výsledky vzdělávání u poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v souladu se smlouvou uzavřenou s ministerstvem zajišťuje vzdělávání občanů České republiky v zahraničí (dále jen „poskytovatel vzdělávání v zahraničí“), přičemž u žáků vzdělávajících se zároveň podle odstavce 1 písm. a) se doklad o výsledcích vzdělávání u tohoto poskytovatele vzdělávání v zahraničí spolu s dokladem o výsledcích vzdělávání ve škole mimo území České republiky považuje za rovnocenný s vysvědčením vydaným základní školou zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou vysvědčení vydaného za druhé pololetí devátého ročníku základního vzdělávání. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c), koná zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3.
(6)
Smlouvu podle odstavce 5 lze uzavřít, pokud poskytovatel vzdělávání v zahraničí doloží předpoklady pro poskytování vzdělávání občanům České republiky po stránce personální a materiální. Smlouva podle věty první vždy obsahuje
a)závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat vzdělávání občanům České republiky, kteří plní povinnou školní docházku mimo území České republiky, v souladu s kapacitními, personálními a materiálními podmínkami poskytovatele vzdělávání v zahraničí
b)závazek poskytovatele vzdělávání v zahraničí poskytovat takové vzdělávání podle písmene a), jehož obsah, cíle a metody odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, a to v rozsahu upraveném ve smlouvě
c)náležitosti dokladu o výsledcích vzdělávání občanů České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí
d)způsob řešení zjištěných nedostatků při poskytování vzdělávání občanům České republiky u poskytovatele vzdělávání v zahraničí
e)náležitosti vyúčtování příspěvku na úhradu nákladů spojených s poskytováním vzdělání, a
f)důvody výpovědi nebo zrušení smlouvy.
(7)
Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, pokud plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo d).
(8)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob, obsah a náležitosti zkoušek a způsob doložení plnění povinné školní docházky podle odstavce 5, podmínky pro poskytování učebnic a učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce 1, a pro zařazování těchto žáků do příslušných ročníků základního vzdělávání.
Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole
(1)
Plnění povinné školní docházky podle § 38 odst. 1 písm. c) se povoluje s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání žádosti, a to na období nejvýše 5 let.
(2)
Žádost o povolení plnění povinné školní docházky podává ministerstvu škola uvedená v § 38 odst. 1 písm. c), a to do 31. ledna předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti; není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, podává žádost její zřizovatel.
(3)
K žádosti žadatel připojí a) doklad nebo doklady osvědčující vznik, právní postavení, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti právnické osoby, bude-li činnost školy vykonávat daná právnická osoba, anebo doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy a vznik, právní status, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti zřizovatele školy, není-li škola zřízena jako právnická osoba; jedná-li se o školu zřízenou na území České republiky při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu cizího státu, doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy, b) vzdělávací program, podle kterého budou žáci plnit povinnou školní docházku, c) doklad vystavený nejvyšším orgánem státní správy pro oblast školství nebo jiným příslušným správním úřadem příslušného cizího státu, ze kterého vyplývá, že zahraniční vzdělávací program podle písmene b) je shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území daného cizího státu nebo že škola je v daném cizím státě považována za součást jeho vzdělávací soustavy nebo že škola je členem organizace zahraničních nebo mezinárodních škol, jimiž vydávaným dokladům o dosažení vzdělání jsou v daném cizím státě přiznány právní účinky bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti, d) vzory všech vysvědčení nebo jiných dokladů o vzdělání, které škola vydává, a to ve vyučovacím jazyce, e) doklad o oprávnění žadatele poskytovat vzdělávání, f) rámcový popis personálního a materiálního zabezpečení výuky, doklady osvědčující užívací právo žadatele k prostorám, v nichž bude probíhat výuka, a doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními předpisy užívat k danému účelu, g) údaj o nejvyšším možném počtu žáků v navrhovaném místě uskutečňování výuky.
(4)
Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a), c) až f) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. K dokladům uvedeným v odstavci 3 se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.
(5)
Ministerstvo žádosti o povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) nevyhoví, jestliže a) povolení by bylo v rozporu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice nebo s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v daném kraji, b) činnost zahraniční školy není nezbytná k zajištění plnění povinné školní docházky, c) vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti by bylo v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy; výuka českého jazyka a literatury se pro tyto účely neposuzuje, d) vzdělávací program připojený k žádosti je v rozporu s právním řádem České republiky, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2, nebo e) škola nemá pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku škol a školských zařízení.
(6)
Škola podle § 38 odst. 1 písm. c), nebo není-li škola zřízena jako právnická osoba, její zřizovatel, jsou povinni
a)seznámit zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka podle § 36 odst. 2, budou plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. c)
b)evidovat adresu spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se vztahuje § 38 odst. 4
c)oznámit ministerstvu změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení
d)zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český
e)poskytovat ministerstvu na vyžádání informace týkající se plnění povinné školní docházky v dané škole.
(1)
Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) může být rozhodnutím ministerstva zrušeno, jestliže a) nastane některá ze skutečností uvedených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), b) škola nebo její zřizovatel poruší povinnost stanovenou v § 38a odst. 6, nebo c) škola uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž nedoložila doklady podle § 38a odst. 3 písm. f).
(2)
Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) ministerstvo rozhodnutím zruší, pokud a) škola přestane splňovat podmínky stanovené v § 38 odst. 1 písm. c), b) škola neposkytuje žákům plnícím povinnou školní docházku výuku podle vzdělávacího programu uvedeného v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. b), c) počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, překročil počet uvedený v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. g), d) dokumentace školy neumožňuje ověřit, že nejsou dány důvody podle písmen b) a c), nebo e) o zrušení požádá daná škola, popřípadě její zřizovatel, není-li škola zřízena jako právnická osoba.
Jiný způsob plnění povinné školní docházky Plnění povinné školní docházky ve střední škole
(1)
Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole.
(2)
Na žádost zákonného zástupce žáka nebo po dohodě s ním převede ředitel střední školy žáka, který plní povinnou školní docházku ve střední škole, do odpovídajícího ročníku spádové základní školy, popřípadě do jiné základní školy, kterou zvolil zákonný zástupce, a to se souhlasem ředitele této školy.
Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí a) individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování, b) vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením.
Individuální vzdělávání žáka
(1)
O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.
(2)
Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat
a)jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu
b)uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván
c)důvody pro individuální vzdělávání žáka
d)popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka
e)doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat
f)seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1
g)další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka
h)vyjádření školského poradenského zařízení.
(3)
Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud
a)jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání
b)jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka
c)osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání
d)jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
(4)
Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka.
(5)
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.
(6)
Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.
(7)
Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
(8)
Ředitel školy ukončí individuální vzdělávání
a)pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka
b)pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem
c)pokud žák na konci prvního nebo druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl
d)nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 5 a 6, nebo
e)na žádost zákonného zástupce žáka.
(9)
Pokud ředitel školy rozhodne o ukončení individuálního vzdělávání žáka, zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o ukončení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.
(10)
Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.
Splnění povinné školní docházky Vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.
Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.
Hlava 2
ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
Stupně vzdělání
(1)
Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole (§ 55 odst. 3).
(2)
Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání.
Organizace základního vzdělávání
(1)
Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým, jakož i způsobem umožňujícím dálkový přístup. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.
(2)
Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky.
(3)
Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.
Přípravné třídy základní školy
(1)
Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev, náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), a jiná právnická nebo fyzická osoba, zřizující školy a školská zařízení podle § 8 odst. 6, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí, svazkem obcí a krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu, v případě přípravných tříd zřizovaných registrovanou církví a náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), nebo jinou právnickou nebo fyzickou osobou, je nezbytný souhlas ministerstva.
(2)
O zařazování dětí do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.
Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem
(1)
Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.
(2)
Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.
Průběh základního vzdělávání Přípravný stupeň základní školy speciální
(1)
Zřizovatel základní školy speciální může zřídit třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Ke zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, je nezbytný souhlas ministerstva. V ostatních případech je ke zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální nezbytný souhlas krajského úřadu, pokud zřizovatelem uvedené školy není kraj nebo ministerstvo.
(2)
O zařazení dítěte do třídy přípravného stupně základní školy speciální rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.
(3)
Do třídy přípravného stupně základní školy speciální lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. Třída přípravného stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše 6 žáků.
(4)
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky.
(1)
O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(2)
Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat.
(3)
Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů.
(4)
Žák se může vzdělávat ve dvou základních školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o žáka tak, že o něj pečují oba rodiče. Žákovi vydává vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(1)
Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
(2)
Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
(3)
Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
(4)
Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.
(1)
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
(2)
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3)
Škola, která žákovi vydala vysvědčení, převede na žádost zákonného zástupce žáka pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
(4)
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
(1)
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3)
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4)
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5)
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6)
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
Ukončení základního vzdělávání
(1)
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2)
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3)
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4)
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
(1)
Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.
(2)
Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
(1)
Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.
(2)
Žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se ve vzdělávacím programu základní školy speciální pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu.
(3)
Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách, pravidla organizace a průběhu zápisu k povinné školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech, pravidla organizace, průběhu a ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.
Část 4
STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Hlava 1
CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE A PRŮBĚH
Cíle středního vzdělávání
(1)
Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.
(2)
Při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti školy vyvinou úsilí spolupracovat se zaměstnavateli, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné, zejména tím, že
a)se zaměstnavateli projednávají školní vzdělávací programy
b)zaměstnavatele zapojí do tvorby koncepčních záměrů rozvoje školy
c)zabezpečují, aby se praktické vyučování uskutečňovalo v souladu s tímto zákonem v části také na pracovištích osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování
d)umožňují účast odborníka z praxe v rámci teoretické odborné přípravy ve škole
e)umožňují účast odborníka z praxe u profilové části maturitní zkoušky
f)zabezpečují ve spolupráci se zaměstnavateli další vzdělávání a stáže pedagogických pracovníků teoretického i praktického vyučování u zaměstnavatelů.
(3)
Ředitel školy může vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů včetně poskytovatelů duálního praktického vyučování za účelem spolupráce se zaměstnavateli podle odstavce 2. Ředitel školy vždy projedná příslušné školní vzdělávací programy s poskytovateli duálního praktického vyučování.
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole Stupně středního vzdělání
(1)
Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání
a)střední vzdělání
b)střední vzdělání s výučním listem
c)střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(2)
Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání.
(3)
Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84).
(4)
Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).
(5)
Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, jakož i středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole
(1)
Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, který splnil povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončil základní vzdělávání, pokud tento zákon nestanoví jinak, a který při přijímacím řízení splnil podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání, a vhodných schopností, vědomostí a zájmů.
(2)
O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.
(3)
Pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání se oborem středního vzdělání rozumí také
a)stejný obor středního vzdělání v různých školách
b)stejný obor středního vzdělání s různým zaměřením školního vzdělávacího programu
c)stejný obor středního vzdělání v různé formě vzdělávání.
První kolo přijímacího řízení Organizace přijímacího řízení
(1)
Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení. Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí.
(2)
V přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou se koná jednotná zkouška, není-li dále stanoveno jinak. Při přijímacím řízení do oboru středního vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, s výjimkou oboru středního vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, a do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 se jednotná zkouška nekoná.
Přihláška
(1)
Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat přihlášku nejvýše do 3 oborů středního vzdělání bez talentové zkoušky a do 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.
(2)
Přihlášku podává uchazeč střední škole. Za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, přičemž o podání přihlášky bezodkladně informuje zákonného zástupce uchazeče.
(3)
Přihlášku je možné podat
a)prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci 1. zletilého uchazeče, 2. zákonného zástupce nezletilého uchazeče, nebo 3. osoby podle odstavce 2 věty poslední, nebo
b)na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Součástí přihlášky podané zákonným zástupcem nebo osobou podle odstavce 2 věty třetí je čestné prohlášení podávající osoby, že nezletilý uchazeč souhlasí s jejím podáním a obsahem.
(5)
Součástí přihlášky jsou kopie dokladů stanovených prováděcím právním předpisem, včetně kopie posudku o splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor středního vzdělání, pokud je stanovena nařízením vlády upravujícím soustavu oborů vzdělání. Ředitel školy může účastníka řízení vyzvat k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost považuje za neprokázanou.
(6)
Překlad dokladu vyhotoveného v cizím jazyce nemusí být úředně ověřený. Ředitel školy může účastníka řízení v případě pochybností o správnosti překladu vyzvat k předložení úředně ověřeného překladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost doložená přeloženým dokladem považuje za neprokázanou.
Pořadí oborů středního vzdělání v přihlášce
(1)
Uchazeč v přihlášce uvede pořadí oborů středního vzdělání, do kterých podává přihlášku.
(2)
Pořadí uvedené v přihlášce vyjadřuje přednostní volbu oboru středního vzdělání.
(3)
Po uplynutí termínu pro podání přihlášky nelze pořadí oborů středního vzdělání změnit. To se netýká práva vzít přihlášku zpět.
(4)
Vzít zpět přihlášku nebo její část lze pouze do dne stanoveného vyhláškou.
Podání přihlášky prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení a úkony v přijímacím řízení
(1)
Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží do něj doklady pro všechny obory středního vzdělání, do kterých se hlásí. Dnem, kdy uchazeč potvrdí přihlášku v informačním systému o přijímacím řízení, je přihláška podána do všech oborů středního vzdělání, do kterých se uchazeč hlásí. Uchazeč, který podal přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), může podat další přihlášku tímto způsobem, pouze pokud prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení vzal zpět předchozí přihlášku podanou tímto způsobem.
(2)
Pokud je přihláška podána způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), ředitel školy činí úkony v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení. Věta první neplatí, pokud zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední sdělí řediteli školy, že o činění úkonů ředitelem školy v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení nemá zájem. Úkony ředitele školy podle věty první neobsahují podpis ani elektronickou pečeť.
(3)
V případě úkonů podle odstavce 2 je dnem doručení den, kdy se zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední do systému přihlásí, přičemž takové doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Nepřihlásí-li se do informačního systému o přijímacím řízení osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost zpřístupněna v informačním systému o přijímacím řízení, považuje se tato písemnost za doručenou do vlastních rukou posledním dnem této lhůty.
(4)
Uchazeč může činit úkony v přijímacím řízení v rámci řízení v prvním stupni prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
(5)
Úkon podle odstavce 4 je učiněn jeho potvrzením v informačním systému o přijímacím řízení.
Podání přihlášky na tiskopisu
(1)
Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. b), podá přihlášku na tiskopisu do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí, spolu s doklady podle § 60a odst. 4 a 5.
(2)
Na všech přihláškách na tiskopisu uchazeče musí být pořadí oborů vzdělání shodné.
Dodatečné předložení dokladů
(1)
Uchazeč, kterému do doby podání přihlášky nebyl vydán doklad o splnění povinné školní docházky nebo získání stupně vzdělání, který má předložit s přihláškou, předloží tento doklad střední škole nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem. Věta první se použije obdobně pro doložení úspěšného ukončení příslušného ročníku podle § 61 odst. 2.
(2)
Pokud uchazeč daný doklad nepředloží podle odstavce 1, rozhodnutí o přijetí pozbývá právních účinků.
(3)
Ředitel školy může v rámci kritérií přijímacího řízení určit pozdější termín pro předložení dokladů prokazujících plnění kritérií přijímacího řízení, která pro dané kolo přijímacího řízení vyhlásil.
(4)
Pokud uchazeč daný doklad nepředloží v termínu podle odstavce 3, považuje se skutečnost za neprokázanou.
Obsah a forma přijímacích zkoušek
(1)
Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání v dané škole a v daném oboru středního vzdělání. Součástí přijímací zkoušky může být také školní přijímací zkouška.
(2)
Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání.
(3)
Jednotná zkouška se skládá z písemného testu z českého jazyka a literatury a z písemného testu z matematiky.
(4)
Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba.
(5)
Na zadání testů jednotné zkoušky jako informaci veřejně nepřístupnou se vztahuje obdobně § 80b.
Organizace přijímacích zkoušek
(1)
Uchazeč, který se hlásí alespoň do jednoho oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška, může jednotnou zkoušku konat dvakrát. Uchazeč může školní přijímací zkoušku nebo talentovou zkoušku konat jedenkrát v každém oboru středního vzdělání, do kterého podal přihlášku.
(2)
Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 pracovních dnů omluvil řediteli školy, ve které měl přijímací zkoušku konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 pracovních dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.
(3)
Zadávající učitel může vyloučit uchazeče z konání jednotné zkoušky, školní přijímací nebo talentové zkoušky, pokud uchazeč vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání zkoušky nebo jiným způsobem vážně narušil její průběh; zadávající učitel důvody vyloučení uchazeče písemně zaznamená do dokumentace školy.
Úprava jednotné zkoušky
(1)
Úprava jednotné zkoušky spočívající v jejím konání v jiném jazyce, uzpůsobení nebo prominutí je pro všechny termíny jejího konání jednotná.
(2)
Ředitel školy, jejíž obor vzdělání, kde se koná jednotná zkouška, je uvedený v přihlášce na přednostnějším pořadí, posuzuje nárok na úpravy, pokud je nárok uchazeče posouzen rozdílně různými řediteli školy, a zadá výsledek posouzení do informačního systému o přijímacím řízení. Toto posouzení je pro ostatní ředitele škol závazné.
Způsob hodnocení výsledků přijímacího řízení
(1)
Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle výsledků jednotné zkoušky a dále též podle výsledků školní přijímací zkoušky a talentové zkoušky, pokud jsou součástí přijímacího řízení.
(2)
Ředitel školy může stanovit, že hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem také podle hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání nebo dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(3)
Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek z písemného testu z českého jazyka a literatury a písemného testu z matematiky. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce, ve školní přijímací zkoušce, v talentové zkoušce nebo v celkovém hodnocení při přijímacím řízení, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí.
Výsledek přijímacího řízení
(1)
Ředitel školy zadá do informačního systému o přijímacím řízení výsledné pořadí uchazečů.
(2)
Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.
(3)
Umístí-li se uchazeč na místě opravňujícím k přijetí do více oborů středního vzdělání, bude přijat do oboru umístěného z těchto oborů středního vzdělání na přednostnějším pořadí uvedeném v přihlášce podle § 60b; do ostatních oborů středního vzdělání nebude uchazeč přijat.
(4)
Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba podle výsledků dosažených uchazeči při přijímacím řízení a v souladu s pořadím oborů vzdělání v přihlášce informuje ředitele školy o pořadí uchazečů, kteří budou přijati.
(5)
Výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam obsahuje také poučení, v jaké lhůtě je možno podat odvolání, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená.
(6)
Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se v písemné formě podle správního řádu nevyhotovuje, nevyhlašuje a do spisu se nečiní záznam. Součástí spisu je seznam podle odstavce 5.
Vzdání se práva na přijetí Uchazeč se může vzdát práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Vzdáním se práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání uchazeči nevzniká právo na přijetí do jiných oborů vzdělání v daném kole přijímacího řízení. Ředitel školy může takto uvolněné místo obsadit až v dalším kole přijímacího řízení.
Druhé, třetí a další kolo přijímacího řízení Odvolání
(1)
Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků přijímacího řízení podle § 60j odst. 5.
(2)
Rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání přijaté v důsledku opravných a podobných prostředků nemá vliv na přijetí uchazeče do jiného oboru středního vzdělání.
Druhé kolo přijímacího řízení
(1)
Ředitel školy může vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Pokud ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení školní přijímací zkoušku nebo pokud je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, stanoví alespoň jeden řádný termín každé zkoušky. Náhradní termín se nekoná.
(2)
V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou ředitel školy zohlední výsledky jednotné zkoušky. Jednotná zkouška se v druhém kole nekoná.
(3)
V druhém kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který
a)nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v prvním kole, nebo
b)se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání po prvním kole v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4)
Nestanoví-li odstavce 1 až 3 jinak, postupuje se ve druhém kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.
Společná ustanovení Třetí a další kola přijímacího řízení
(1)
Ředitel školy může vyhlásit třetí a další kolo přijímacího řízení.
(2)
V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali. Jednotná zkouška se ve třetím a dalším kole nekoná.
(3)
Ve třetím a dalším kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který
a)nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok, nebo
b)se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4)
Ředitel školy vyhotoví a oznámí rozhodnutí v písemné formě. Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
(5)
Přijatý uchazeč je povinen ve lhůtě stanovené vyhláškou potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2. Marným uplynutím lhůty zaniká právo na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Pokud uchazeč potvrdí úmysl vzdělávat se v oboru středního vzdělání, považuje se toto potvrzení současně za zpětvzetí potvrzení vzdělávat se v jiném oboru středního vzdělání.
(6)
Pro třetí a další kolo se neuplatní § 60a odst. 1, § 60a odst. 3 písm. a), § 60b, 60c, § 60g odst. 3 až 5, § 60h odst. 1 věta první, § 60h odst. 3, § 60ha a 60i v rozsahu týkajícím se jednotné zkoušky, § 60j odst. 1 a 3 až 6, § 60k, § 60l odst. 1 a § 62 odst. 4.
(7)
Nestanoví-li odstavce 1 až 6 jinak, postupuje se ve třetím a dalším kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.
Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia
(1)
Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia.
(2)
Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.
(3)
Při přijímacím řízení do nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle § 60 až 60n.
Informační systém o přijímacím řízení a předávání údajů
(1)
Účelem informačního systému o přijímacím řízení je předávání údajů mezi uchazeči, školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou, činění některých úkonů v příjímacím řízení a podpora dalších činností při přijímacím řízení.
(2)
Ministerstvo je správcem informačního systému o přijímacím řízení.
(3)
Škola, ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená osoba a uchazeči předávají údaje uvedené v prováděcím právním předpisu do informačního systému o přijímacím řízení a využívají údaje z něj.
(4)
Škola, jejíž obor středního vzdělání je uvedený v přihlášce jako první v pořadí, předává údaje z přihlášky podané na tiskopisu do informačního systému o přijímacím řízení; ostatní školy, jejichž obory středního vzdělání jsou uvedeny v přihlášce, údaje potvrzují.
(5)
Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na informační systém o přijímacím řízení nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu.
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku oboru středního vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru středního vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
Organizace středního vzdělávání Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny a způsob vyhlášení přijímacího řízení ředitelem školy, b) termín, náležitosti a postup podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, c) náležitosti, termín a formu zaslání pozvánky uchazeči ke konání přijímací zkoušky, d) další bližší podmínky organizace, náležitostí a průběhu přijímacího řízení, e) termíny konání přijímacích zkoušek, f) obsah a rozsah učiva a dovedností uchazečů ověřovaných při jednotné zkoušce, g) způsob zadávání, formu, délku trvání a organizaci jednotné zkoušky, h) způsob označování zadání jednotné zkoušky za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla ochrany informací veřejně nepřístupných, i) pravidla, rozsah, termíny, způsob a formu předávaní údajů v informačním systému o přijímacím řízení mezi školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou a způsob ochrany údajů v něm obsažených, j) pravidla pro uzpůsobení podmínek pro konání přijímací zkoušky uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami, k) pravidla pro určení školy, kde uchazeč koná jednotnou zkoušku, l) termín, po kterém uchazeč nemůže vzít přihlášku nebo její část zpět, m) způsob a termín potvrzení výsledků vyhodnocení ředitelem školy v informačním systému, n) náležitosti a termín zveřejnění výsledků ředitelem školy, o) termín, do kterého se uchazeč musí vzdát práva na přijetí v určitém kole, aby mohl podat přihlášku v dalším kole, p) lhůtu, ve které je uchazeč povinen potvrdit úmysl vzdělávat se ve třetím a dalším kole, q) podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.
Duální praktické vyučování
(1)
Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem.
(2)
Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování.
(3)
Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
(4)
Podmínka věku nebo plné svéprávnosti se pro výkon činnosti při praktickém vyučování neuplatní, pokud škola zajistí, že je činnost vykonávána pod přímým dohledem instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, nebo učitele. Ustanovení § 29 odst. 4 a 5 nejsou dotčena.
(1)
Praktické vyučování se může uskutečňovat na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování (dále jen „duální poskytovatel“) ověřenou organizací zaměstnavatelů s celostátní působností (dále jen „organizace duálních poskytovatelů“).
(2)
Způsobilost duálního poskytovatele se prokazuje certifikátem vydaným organizací duálních poskytovatelů (dále jen „certifikát poskytovatele“).
(3)
Organizace duálních poskytovatelů vydá certifikát poskytovatele osobě, která prokáže, že
a)má technické a materiální vybavení pro činnosti související s daným oborem vzdělání odpovídající současné úrovni technologií
b)má pro poskytování duálního praktického vyučování odborně vyškolenou osobu nebo osoby, které získaly profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo získaly odbornou kvalifikaci učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku
c)je schopna poskytovat duální praktické vyučování alespoň v části rozsahu praktického vyučování daného rámcového vzdělávacího programu a podle standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání a
d)na její majetek nebyl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebylo proti ní zahájeno insolvenční řízení, není v likvidaci, nedošlo k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek jejího majetku nebo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nemá v evidenci daní nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí alespoň tříčlenná komise ustavená organizací duálních poskytovatelů; členem komise může být pouze fyzická osoba, která získala alespoň střední vzdělání s výučním listem a praxi v oboru činnosti související s daným oborem vzdělání v délce alespoň 5 let.
(5)
Platnost certifikátu poskytovatele je 6 let. Certifikát poskytovatele je nepřevoditelný a oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování nepřechází na právní nástupce.
(6)
Certifikát poskytovatele lze vydat také právnické osobě sdružující více osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem nebo danými obory vzdělání (dále jen „sdružení duálních poskytovatelů“). Každá osoba ve sdružení duálních poskytovatelů musí splnit podmínky podle odstavce 3 písm. d). Ustanovení o duálním poskytovateli se na sdružení duálních poskytovatelů použijí obdobně.
Pokud organizace duálních poskytovatelů zjistí, že duální poskytovatel nesplňuje podmínky podle § 65a odst. 1 a 3, certifikát poskytovatele tomuto duálnímu poskytovateli odejme; o odnětí tento duální poskytovatel informuje neprodleně ředitele školy, se kterým uzavřel smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Ředitel školy podle věty první informuje neprodleně o odnětí certifikátu poskytovatele zákonné zástupce dotčených žáků a dotčené zletilé žáky. Příslušná organizace duálních poskytovatelů poskytne řediteli školy podle věty první součinnost pro zajištění jiného duálního poskytovatele.
(1)
Organizace duálních poskytovatelů může vydávat certifikáty poskytovatele po zveřejnění standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání. Organizace duálních poskytovatelů zveřejní standard kvality duálního praktického vyučování způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho projednání s ministerstvem.
(2)
Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam zveřejněných standardů kvality duálního praktického vyučování s uvedením oborů vzdělání a organizací duálních poskytovatelů, které tyto standardy zveřejnily.
(3)
Organizace duálních poskytovatelů předávají ministerstvu bez zbytečného odkladu údaje o vydání a zániku platnosti certifikátu poskytovatele. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam platných certifikátů poskytovatele.
(1)
Škola a školské zařízení uzavře s duálním poskytovatelem smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Smlouva se uzavírá alespoň na dobu školního roku a obsahuje zejména
a)obory vzdělání a druh činností, které žáci budou při duálním praktickém vyučování vykonávat
b)místo konání duálního praktického vyučování
c)počet žáků, kteří se zúčastní duálního praktického vyučování
d)odměňování žáků za produktivní činnost a
e)ujednání o náhradě nákladů, které duálnímu poskytovateli prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem poskytování duálního praktického vyučování.
(2)
Duální poskytovatel může uzavřít se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem zařazeným do duálního praktického vyučování smlouvu o poskytování duálního praktického vyučování upravující práva a povinnosti smluvních stran po dobu poskytování duálního praktického vyučování. Uzavření této smlouvy není podmínkou poskytování duálního praktického vyučování.
(3)
Součástí smlouvy podle odstavce 2 může být také sjednání
a)poskytování motivačního příspěvku žákovi v duálním praktickém vyučování, jeho výše a podmínek jeho poskytování a
b)závazku žáka uzavřít po dosažení středního vzdělání pracovní smlouvu s duálním poskytovatelem nebo s jednou z osob duálního poskytovatele, jde-li o sdružení duálních poskytovatelů, a to až na dobu 3 let.
(4)
Smlouvu podle odstavce 1 lze vypovědět bez udání důvodu; výpovědní doba uplyne dnem 30. června školního roku, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně.
(5)
Poruší-li strana povinnost vyplývající ze smlouvy podle odstavce 1 nebo 2, může druhá strana smlouvu vypovědět. Nedohodnou-li se strany smlouvy jinak, činí výpovědní doba 30 dnů ode dne doručení výpovědi.
(1)
Duální praktické vyučování na pracovišti duálního poskytovatele se uskutečňuje pod vedením a dohledem osob, které získaly profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo odbornou kvalifikaci učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.
(2)
Osoby s profesní nebo odbornou kvalifikací podle odstavce 1 písemně zaznamenávají údaje o průběhu duálního praktického vyučování a o práci žáků v něm; tyto údaje předávají škole a školskému zařízení jako podklad pro hodnocení žáků.
(3)
Zástupce duálního poskytovatele se může jako přísedící s hlasem poradním účastnit praktické části závěrečné zkoušky a profilové části maturitní zkoušky žáka, který se u tohoto duálního poskytovatele účastnil duálního praktického vyučování.
Průběh středního vzdělávání Ministerstvo stanoví vyhláškou a) náležitosti certifikátu poskytovatele, b) podrobnosti o náležitostech smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání a c) pravidla pro vedení žáků a dohled ze strany osob s profesní nebo odbornou kvalifikací podle § 65e odst. 1 na pracovišti duálního poskytovatele.
(1)
Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.
(2)
V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle § 70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
(3)
Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(4)
O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(5)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.
(6)
Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.
(7)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
(1)
Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
(2)
Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka uvedeného v § 16 odst. 9 může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
(3)
Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.
(1)
Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
(2)
Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
(3)
Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(1)
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
(2)
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3)
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.
(4)
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky.
(5)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.
(6)
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
(7)
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(8)
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
(9)
Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(10)
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(11)
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
(12)
Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva.
Uznávání dosaženého vzdělání Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle § 66, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání, teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání předchozího vzdělání.
Hlava 2
Způsoby ukončování středního vzdělávání
(1)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce.
(2)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
(3)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.
(4)
Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
Závěrečná zkouška Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.
(1)
Závěrečná zkouška se skládá
a)v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku
b)v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(2)
Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(3)
Termíny konání závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy. V závěrečných zkouškách podle odstavce 1 písm.
a)škola využívá jednotných zadání a související zkušební dokumentace. Tato zadání a zkušební dokumentaci připravuje a školám zpřístupňuje ministerstvo nebo právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem zpracováním jednotných zadání závěrečných zkoušek a zkušební dokumentace. Škola je povinna zabezpečit zadání a související dokumentaci proti jejich zneužití. Pro závěrečné zkoušky podle odstavce 1 písm.
b)stanoví témata, obsah, formu a pojetí zkoušek ředitel školy.
(4)
Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.
(5)
Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(6)
Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.
(7)
Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné pro zkoušky konané v daném kalendářním roce. Krajský úřad může pro termín opravných zkoušek a náhradních zkoušek omezit počet zkušebních komisí a určit žákovi v dané škole jinou komisi, než před kterou konal nebo měl konat zkoušku v řádném termínu; v takovém případě pozbývá platnosti jmenování předsedy zkušební komise, před níž nebudou opravné zkoušky ani náhradní zkoušky konány; o této skutečnosti informuje krajský úřad ředitele školy a předsedu zkušební komise nejpozději do 30. června. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z praxe.
(8)
Předseda zkušební komise
a)má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let
b)nesmí být v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat
c)nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.
(9)
Předseda zkušební komise
a)řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost
b)odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci
c)je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně
d)oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.
(10)
Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.
(1)
Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.
(2)
V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
(3)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4)
Žák může závěrečnou zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 3 věty druhé.
Maturitní zkouška Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu.
Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák úspěšně vykoná část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se tato část skládá. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.
Společná část maturitní zkoušky
(1)
Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a)český jazyk a literatura
b)cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován podle školního vzdělávacího programu školy v oboru vzdělání, v němž se žák vzdělává, a jehož součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících v dané škole činí alespoň 4 vyučovací hodiny, a
c)matematika.
(2)
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).
(3)
Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c) a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující.
(1)
Ministerstvo vydá katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět obsahující rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 48 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo může vydat pro některé obory vzdělání rozdílné katalogy pro příslušný zkušební předmět.
(2)
Zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3)
Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(4)
Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.
Profilová část maturitní zkoušky
(1)
Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka v úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu, a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
(2)
Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.
(3)
Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.
(4)
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí, b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, c) písemné zkoušky, d) písemné práce, e) praktické zkoušky, nebo f) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až e).
(5)
Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. To neplatí u komplexní profilové práce.
(6)
Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm.
a)a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm.
b)koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
(7)
Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a písemné práce a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.
Orgány zajišťující maturitní zkoušku
(1)
Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné. Ministerstvo je správcem registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.
(2)
Ministerstvo může pověřit jím zřízenou právnickou osobu
a)tvorbou zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribucí do škol
b)zajištěním zpracování a centrálního vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky
c)zajištěním odborné přípravy pedagogického pracovníka určeného ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře
d)zajištěním konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky
e)vydáváním osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře pedagogickému pracovníku, který úspěšně vykonal zkoušku podle písmene d)
f)jmenováním komisaře a jeho odměňováním.
(3)
Ministerstvo je správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře a zadavatele. Registr je neveřejným seznamem a obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu elektronické pošty pedagogického pracovníka, jím vykonávanou funkci a číslo a datum vydání osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce a název a resortní identifikátor školy, v níž pedagogický pracovník koná přímou pedagogickou činnost.
(4)
Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.
(5)
Ředitel školy zejména
a)odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole
b)jmenuje zadavatele
c)jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy
d)navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře podle odstavce 2 písm. c), a
e)pověřuje učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce.
(1)
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm.
a)obdobně.
(2)
Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.
(3)
Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole.
(4)
Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.
(5)
Komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících2) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.
(6)
Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce.
Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným tímto zákonem zveřejněno.
(2)
Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné a) informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných podle odstavce 1, b) informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období, c) informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, nebo d) informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.
(3)
Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.
(4)
Každý, kdo přijde do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, je povinen zachovat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.
(5)
Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby zprostit její statutární orgán. Povinnosti mlčenlivosti může statutární orgán ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby a další fyzické osoby zprostit ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Přihláška k maturitní zkoušce
(1)
Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.
(2)
Žák je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce na termín nejblíže následující po úspěšném ukončení posledního ročníku středního vzdělávání. Pokud se žák nepřihlásí, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Věta druhá se nepoužije, pokud žák do 3 pracovních dnů od pominutí překážky prokáže řediteli školy, že přihlášku nepodal ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění.
Komplexní profilová práce
(1)
Ředitel školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky vedle způsobu podle § 79 také zpracováním komplexní profilové práce za podmínky, že jde o obor středního vzdělávání, o kterém tak stanoví nařízení vlády.
(2)
Součástí komplexní profilové práce je její obhajoba.
(3)
Žák zvolí způsob konání profilové části maturitní zkoušky podle odstavce 1.
(4)
Ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce žáka byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Zpracovávání komplexní profilové práce může být součástí smlouvy podle § 65 odst. 2. Ustanovení § 65 odst. 3 se použije obdobně.
(5)
Smlouva o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce obsahuje
a)druh činností, které žáci při zpracovávání komplexní profilové práce budou vykonávat
b)místo zpracovávání komplexní profilové práce
c)časový rozvrh zpracovávání komplexní profilové práce, jeho délku a den jeho zahájení
d)počet žáků, kteří se zúčastňují zpracovávání komplexní profilové práce
e)pravidla poskytování nástrojů a nářadí používaných při zpracovávání komplexní profilové práce a způsob dopravy žáků do místa zpracovávání komplexní profilové práce
f)opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zpracovávání komplexní profilové práce, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při zpracovávání komplexní profilové práce
g)podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance osoby při organizaci a řízení zpracovávání komplexní profilové práce na pracovištích osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této osoby
h)ujednání o náhradě nákladů, které jiné osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování zpracovávání komplexní profilové práce na jejím pracovišti.
(6)
Na komplexní profilovou práci se vztahují ustanovení upravující konání profilové části maturitní zkoušky, nestanoví-li zákon jinak.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)termín a pravidla pro zadání komplexní profilové práce a
b)pravidla pro konání opravných a náhradních zkoušek.
Další podmínky konání maturitní zkoušky
(1)
Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek do registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.
(2)
V případě, že žák povinnou zkoušku nebo její část ve společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.
(3)
Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4)
Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5)
Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.
(6)
Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou práci a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.
(7)
Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
(8)
Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.
(9)
Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.
(10)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části standardizovanou zkouškou, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí; b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí a komisařů; c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 2, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání; d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny; e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.
Nahrazení profilové části maturitní zkoušky
(1)
Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části
a)1 povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem, pokud je žák v profilové části maturitní zkoušky přihlášen ke konání alespoň 4 povinných zkoušek
b)1 nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem, nebo
c)1 povinné nebo 1 nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky nebo zkoušek z dané vzdělávací oblasti odpovídající školnímu vzdělávacímu programu doložené osvědčením o vykonání zkoušky nebo zkoušek.
(2)
Žák může podle odstavce 1 písm. c) nahradit nejvýše 1 zkoušku, a to pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky.
(3)
Pokud žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky.
(4)
Ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam standardizovaných zkoušek, informaci o konání zkoušky ze zbývajícího rozsahu podle odstavce 3 a požadovanou potřebnou dosaženou úroveň pro nahrazení celé nebo části zkoušky podle odstavce 1. U zkoušky z cizího jazyka zveřejní dále úroveň stanovenou rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však úroveň B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky Podmínky pro nahrazení standardizovanou zkouškou
(1)
Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části profilové zkoušky ve vybraném oboru vzdělání, pokud
a)standardizovaná zkouška ověřuje obdobný rozsah vzdělávání jako nahrazovaná zkouška a
b)organizace standardizované zkoušky skýtá záruku řádného průběhu.
(2)
Podmínka podle odstavce 1 písm.
a)se nevztahuje na standardizovanou zkoušku z cizího jazyka.
(1)
Každý, kdo konal
a)závěrečnou zkoušku
b)maturitní zkoušku, kromě zkoušky společné části, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba při plnění úkolů podle § 80 odst. 1 nebo 2 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(3)
Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v případě zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné zkoušky.
(4)
Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.
Hlava 3
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A ZKRÁCENÉ STUDIUM PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
Nástavbové studium
(1)
Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor středního vzdělání. Návaznost oborů středního vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.
(2)
Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání.
(3)
Na přijímací řízení do nástavbového studia se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, není-li dále stanoveno jinak. Součástí přijímacího řízení do nástavbového studia, nejde-li o obor vzdělání s talentovou zkouškou, je vždy jednotná zkouška podle § 60 odst. 2. Ředitel školy může dále stanovit školní přijímací zkoušku ověřující učivo dalších vzdělávacích oborů nebo vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče; obsah a formu příjímací zkoušky stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání, na něž navazuje obor středního vzdělání nástavbového studia.
(4)
Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém studiu.
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem
(1)
Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru středního vzdělání, mohou v tomto oboru středního vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří prospěli ve druhém pololetí posledního ročníku oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru středního vzdělání. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru středního vzdělání.
(2)
Na přijímací řízení se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání bez maturitní zkoušky, není-li dále stanoveno jinak. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru středního vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s výučním listem.
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou
(1)
Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru středního vzdělání, mohou v tomto oboru středního vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru středního vzdělání.
(2)
Na přijímací řízení se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, není-li dále stanoveno jinak. Jednotná zkouška se nekoná. Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru středního vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru středního vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.
Část 5
VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI
Cíle vzdělávání v konzervatoři Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.
Stupně vzdělání v konzervatoři
(1)
Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání
a)střední vzdělání s maturitní zkouškou
b)vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.
(2)
Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu.
(3)
Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu.
Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři
(1)
Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání.
(2)
Na přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.
Ukončování vzdělávání v konzervatoři
(1)
Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“, zkráceně „DiS.“. Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku v případě šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.
(2)
Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
Absolutorium v konzervatoři
(1)
Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání.
(2)
Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.
(3)
Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání a
a)v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku
b)v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
(4)
Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena, nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku. Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.
(5)
Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(6)
Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena pro přípravu na absolutorium.
(7)
Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3 pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.
(8)
Jestliže se žák nedostavil k závěrečné komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(9)
Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.
(10)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11)
Žák může absolutorium v konzervatoři vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.
(12)
Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.
(1)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky průběhu, organizace a ukončování vzdělávání v konzervatoři.
(2)
Na vzdělávání v konzervatoři a konzervatoř se vztahují ustanovení tohoto zákona o středním vzdělávání a střední škole, pokud není stanoveno jinak.
Část 6
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Hlava 1
CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE, PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ
Přijímání ke vzdělávání ve vyšší odborné škole Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň vzdělání
(1)
Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.
(2)
Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání.
(3)
Délka vyššího odborného vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu v oboru vzdělání nenavazujícím na obor vzdělání s maturitní zkouškou činí v denní formě 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku.
(4)
Délka vyššího odborného vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu v oboru vzdělání navazujícím na obor vzdělání s maturitní zkouškou činí v denní formě 2 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 2,5 roku. Návaznost oborů vzdělání vyššího odborného vzdělávání na obory vzdělání středního vzdělávání s maturitní zkouškou podle věty první stanoví vláda nařízením.
(5)
Vyšší odborná škola s platnou akreditací vzdělávacího programu je oprávněna uskutečňovat autorizované vzdělávací programy vycházející obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy; jejich délka včetně praxe činí v denní formě 1 rok, nebo 2 roky. Autorizací vzdělávacího programu se rozumí schválení vzdělávacího programu vyšší odbornou školou. Vzdělávací program je autorizovaný vždy ve stejném oboru vzdělání jako je akreditován vzdělávací program, ze kterého obsahově vychází.
(6)
Vzdělávací program zdravotnického zaměření lze autorizovat pouze s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, vzdělávací program z oblasti bezpečnostních služeb pouze s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva vnitra a vzdělávací program zaměřený na přípravu k výkonu regulovaného povolání pouze s předchozím souhlasným stanoviskem příslušného uznávacího orgánu, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo příslušný uznávací orgán vydávají stanoviska podle věty první do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost vyšší odborné školy o stanovisko doručena.
(7)
Autorizaci vzdělávacího programu a ukončení jeho uskutečňování vyšší odborná škola oznamuje do 5 pracovních dnů orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o daném programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku.
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné škole
(1)
Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2)
O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole rozhoduje ředitel této školy.
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole
(1)
Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy pro první kolo přijímacího řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V přihlášce se vždy uvádí rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno.
(2)
V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(3)
Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok. V přijímacím řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle
a)hodnocení znalostí uchazeče získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy
b)výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena, a
c)dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(4)
Ke vzdělávání do prvního ročníku navazujícího akreditovaného vzdělávacího programu podle § 92 odst. 4 může být přijat jen ten, kdo
a)získal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, na který podle nařízení vlády navazuje obor vzdělání, do kterého podává přihlášku, nebo
b)je absolventem autorizovaného vzdělávacího programu ve stejném oboru vzdělání, jako je akreditovaný vzdělávací program, do kterého podává přihlášku.
(5)
Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání.
(6)
Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání, doklady, které jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena, popřípadě další podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.
(8)
Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo po stanovení výsledků přijímacího řízení, pokud se přijímací zkouška nekoná.
(9)
Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu studentů.
(10)
Ředitel školy může mimo rámec příslušného kola přijímacího řízení přijmout k vyššímu odbornému vzdělávání ve vyšší odborné škole a zařadit do probíhajícího prvního ročníku uchazeče, který je studentem bakalářského studijního programu nebo magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, nebo uchazeče, který v době daného probíhajícího prvního ročníku studium takového studijního programu ukončil jinak než řádně. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu se vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.
Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole
(1)
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
(2)
V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.
(1)
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.
(2)
Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání, nebo u duálních poskytovatelů. Ustanovení tohoto zákona o duálním praktickém vyučování se v případě praktické přípravy u duálních poskytovatelů použijí obdobně.
(3)
Na studenty při praktické přípravě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
(1)
Uchazeč se stává studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 31. října.
(2)
Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole je výkaz o studiu v listinné nebo elektronické podobě. Do výkazu o studiu se zapisují předměty nebo jiné ucelené části učiva zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení studenta.
(3)
V průběhu vyššího odborného vzdělávání se studentovi umožňuje přestup do jiné vyšší odborné školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti studenta.
(4)
Ředitel školy může studentovi povolit změnu oboru vzdělání a změnu typu vzdělávacího programu. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání a typu vzdělávacího programu může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(5)
O přestupu studenta vyšší odborné školy do jiné vyšší odborné školy rozhoduje ředitel školy, do které se student hlásí. V rámci rozhodování o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(6)
Ředitel školy může studentovi přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Se souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob jejich získání. Ředitel školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné důvody.
(7)
Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání studentce z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktická příprava probíhá na pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství studentky.
(8)
Ředitel školy může studentovi, který nesplnil podmínky stanovené akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
(1)
Student může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
(2)
Jestliže se student neúčastní po dobu nejméně 20 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ho ředitel školy písemně, aby neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude student posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Jestliže do 3 týdnů od doručení výzvy student do vyšší odborné školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by posledním dnem této lhůty vzdělávání zanechal; tímto dnem přestává být studentem vyšší odborné školy.
Hodnocení výsledků vzdělávání studentů
(1)
Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program. Zkoušky je možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání do jiných ucelených částí učiva než předmětů se vydává studentovi potvrzení o jejich absolvování.
(2)
Jde-li o vzdělávání podle víceletého vzdělávacího programu, do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
(3)
V případě, že nelze studenta hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel školy termín, do kterého má být hodnocení studenta ukončeno. Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce následujícího období.
Ukončování vyššího odborného vzdělávání Uznávání dosaženého vzdělání Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání studenta, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání studenta může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud student znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání studenta, uvolní žáka zčásti nebo zcela z vyučování a z hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
(1)
Vyšší odborné vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu se řádně ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“).
(2)
Vzdělávání podle autorizovaného vzdělávacího programu se řádně ukončuje u jednoletého programu obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce a u dvouletého programu obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce a odbornou zkouškou; absolventi obdrží doklad o úspěšném absolvování vzdělávání, jímž je osvědčení profesního specialisty.
(1)
Podmínkou pro absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně několika studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská práce a její obhajoba obsahuje též část ověřující praktické dovednosti. Ředitel školy jmenuje vedoucího absolventské práce a oponenta, kteří zpracují posudky absolventské práce včetně návrhu jejího hodnocení.
(2)
Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1 řádný termín absolutoria ve školním roce. Ředitel školy může studentovi, který již dříve získal vyšší odborné vzdělání, uznat jednotlivou zkoušku absolutoria, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou, kterou má student konat.
(3)
Absolutorium se koná před zkušební komisí a je veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta.
(4)
Zkušební komise má stálé a další členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný předmět, a odborník z praxe. Rozhodne-li tak ředitel školy, mohou být vedoucí absolventské práce a oponent dalšími členy zkušební komise. Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(5)
Neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí.
(6)
Pokud se student ke zkoušce nebo obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta konat opravnou zkoušku.
(7)
Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium v případě vzdělávacího programu v délce 3 roky v řádném termínu, přestává být studentem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit, v případě vzdělávacího programu v délce 3,5 roku přestává být studentem školy 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal neúspěšně.
(8)
Student může absolutorium vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být studentem školy podle odstavce 7 věty druhé.
(9)
Každý, kdo konal zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení ke vzdělávání ve vyšších odborných školách, včetně termínů konání přijímacích zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku, podrobnosti o organizaci a průběhu vyššího odborného vzdělávání, nejnižší a nejvyšší přípustné počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících, podrobnosti k autorizaci vzdělávacího programu, k označování autorizovaného vzdělávacího programu, k obsahu oznámení zasílaných vyšší odbornou školou nebo Akreditačním úřadem o vzdělávacích programech vyšších odborných škol orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, a k výčtu údajů zapisovaných o vzdělávacích programech vyšších odborných škol do rejstříku škol a školských zařízení, podmínky konání odborné praxe a náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího vzdělání a podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání.
Hlava 2
AKREDITACE NEBO AUTORIZACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
(1)
Vzdělávací program v příslušném oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu, jehož úspěšným ukončením se získává vyšší odborné vzdělání, podléhá akreditaci, kterou uděluje Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání (dále jen „Akreditační úřad“), zřízený zákonem o vysokých školách; v případě vzdělávacího programu zdravotnického zaměření s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví a v případě vzdělávacího programu v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva vnitra a v případě vzdělávacího programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též s předchozím souhlasným stanoviskem příslušného uznávacího orgánu1), že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo příslušný uznávací orgán vydávají stanoviska podle věty první do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.
(2)
Je-li vzdělávací program akreditován nebo autorizován a zapsán pro příslušnou vyšší odbornou školu do školského rejstříku, lze ke vzdělávání v tomto programu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky, obhajoby závěrečných prací a přiznávat označení absolventa vyšší odborné školy.
(1)
Žádost o udělení akreditace vzdělávacího programu v určitém oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu se podává Akreditačnímu úřadu. Žádost podává právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součást, která vykonává nebo bude vykonávat činnost vyšší odborné školy; před vznikem uvedené právnické osoby může žádost podat její zřizovatel, zakladatel nebo jiná osoba, která je v souladu s právními předpisy oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího vzniku.
(2)
Akreditační úřad rozhodne o žádosti o akreditaci vzdělávacího programu do 120 dnů od obdržení žádosti.
(3)
Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže
a)vzdělávací program nesplňuje náležitosti uvedené v § 6 odst. 1
b)vzdělávací program není z hlediska obsahu v souladu s cíli a zásadami stanovenými tímto zákonem
c)k akreditaci nebylo vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra nebo příslušného uznávacího orgánu, je-li takové stanovisko potřebné podle § 104 odst. 1, nebo
d)v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci vzdělávacího programu a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu.
(1)
Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 105.
(2)
Během uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o akreditaci změny vzdělávacího programu.
(3)
Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku, uplynutím doby platnosti akreditace vzdělávacího programu nebo odnětím akreditace vzdělávacího programu.
(4)
Udělení, prodloužení platnosti i omezení nebo odnětí akreditace vzdělávacího programu Akreditační úřad bezodkladně oznamuje orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku. Akreditační úřad uvedenému orgánu bezodkladně oznamuje i rozhodnutí ve věci omezení či zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program a zrušení autorizace; část věty první za středníkem se použije obdobně.
Na řízení a postupy ve věcech akreditací nebo přijetí nápravných opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol se ustanovení § 78 odst. 11, § 79 odst. 3 vět třetí a čtvrté, § 83c odst. 4 až 7, § 83e odst. 1, § 85 písm. c) a § 86 odst. 1, 2 a 6 až 9 zákona o vysokých školách použijí obdobně. V případě autorizovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol se na nápravná opatření použijí obdobně též ustanovení § 86 odst. 3 písm. a) a b) zákona o vysokých školách o omezení či zániku oprávnění uskutečňovat program, přičemž za závažný nedostatek se vždy považuje, nevychází-li autorizovaný vzdělávací program vyšší odborné školy obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy nebo jiné porušení podmínek uvedených v § 92 odst. 5. Případným rozhodnutím Akreditačního úřadu o zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program se zároveň zrušuje autorizace vzdělávacího programu.
Hlava 3
Vnější hodnocení a kontrola činnosti vyšších odborných škol
(1)
Akreditační úřad je oprávněn provádět vnější hodnocení vzdělávací činnosti vyšších odborných škol; hodnocení může být tematicky zaměřeno nebo se zabývat všemi vzdělávacími činnostmi vyšší odborné školy.
(2)
Akreditační úřad je oprávněn vykonávat u vyšších odborných škol kontrolu dodržování právních předpisů a podmínek, které byly rozhodné podle tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů pro akreditaci nebo autorizaci vzdělávacího programu vyšší odborné školy, při uskutečňování vzdělávacích programů vyšší odborné školy.
(3)
Na vnější hodnocení a kontrolu činnosti vyšších odborných škol se ustanovení § 79 odst. 3 věty třetí, § 83e odst. 1 a § 84 odst. 2 až 4 zákona o vysokých školách použijí obdobně.
Část 7
UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ
(1)
Absolvent zahraniční školy, který získal zahraniční doklad o dosažení zahraničního základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání (dále jen „zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele, v případě cizince podle místa pobytu, o
a)vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo
b)rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „nostrifikace“). Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle věty první, řídí se místem podání žádosti.
(2)
Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice vydá na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, krajský úřad v případech, kdy je Česká republika na základě svých mezinárodních závazků zavázána dané zahraniční vysvědčení uznat za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání v oboru, v němž dosažené vzdělávání získal.
(3)
Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou uznat dané zahraniční vysvědčení za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě žádosti obsahující v příloze
a)originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii
b)doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole
c)doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá.
(4)
Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů uvedených v odstavci 2 nebo 3 do českého jazyka. V případě dokladu vyhotoveného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje. V případě zahraniční školy nezapsané do školského rejstříku a zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, se doklad podle odstavce 3 písm. c) a ověření podle věty první nepožaduje.
(5)
V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole se v porovnání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího programu v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělávání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nemůže splnit požadavky uvedené v odstavci 3 písm. b) nebo v odstavci 4, nařídí krajský úřad usnesením nostrifikační zkoušku z příslušných předmětů; od vydání usnesení do termínu stanoveného pro konání nostrifikační zkoušky neběží lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel vykoná nostrifikační zkoušku alespoň z 1 předmětu neúspěšně. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nebo získal vzdělání ve škole mimo území České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura. V opakovaném řízení o nostrifikaci žadatel koná nostrifikační zkoušku jen z předmětů, ve kterých v dříve nařízené nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud ode dne konání této nostrifikační zkoušky neuplynula doba 3 let.
(6)
K odlišnostem v obsahu a rozsahu vzdělávání podle odstavce 5 se nepřihlíží, pokud bylo zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie a pokud jsou výstupy absolvovaného vzdělání srovnatelné s výstupy vzdělávání podle tohoto zákona na základě standardů používaných v Evropské unii. V takovém případě se žádosti o nostrifikaci vyhoví. Žádosti se vyhoví také tehdy, pokud zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie je v příslušném členském státu považováno za doklad opravňující žadatele k přístupu k vysokoškolskému studiu.
(7)
Ministerstvo vede seznam řízení o žádostech podle odstavce 1. Krajské úřady vkládají do seznamu údaje v tomto rozsahu: a) jméno, příjmení a datum narození žadatele, b) označení zahraničního vysvědčení, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla školy, která je vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu bylo vydáno, c) údaje o výsledku řízení o uznání rovnocennosti nebo o nostrifikaci s uvedením správního orgánu, který osvědčení nebo rozhodnutí vydal, a spisové značky, pod kterou je osvědčení nebo rozhodnutí vedeno, a d) nařízené předměty nostrifikační zkoušky, datum konání nostrifikační zkoušky a předměty nostrifikační zkoušky, ve kterých žadatel neuspěl. Údaje uvedené v písmenech a) a b) vkládá krajský úřad do seznamu do 30 dnů ode dne zahájení řízení, ostatní údaje do 14 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o žádosti podle odstavce 1.
(8)
Údaje ze seznamu podle odstavce 7 poskytne ministerstvo na žádost krajskému úřadu a pro účely přijímacího řízení vysoké škole nebo vyšší odborné škole. Krajský úřad po obdržení žádosti podle odstavce 1 prověří v seznamu podle odstavce 7
a)zda v téže věci nebylo zahájeno řízení u jiného krajského úřadu a
b)údaje podle odstavce 7 písm.
c)a d).
(1)
Ministerstvo vydává na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice absolventům evropské školy.
(2)
Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem. Ustanovení § 108 odst. 3 až 6 se použijí obdobně, doklad podle § 108 odst. 3 písm. b) a c) a ověření podle § 108 odst. 4 věty první se nevyžaduje.
(3)
Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti činnosti policie a požární ochrany. Ministerstvo obrany vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti vojenství.
(4)
Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany11) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 až 3 a ověření podle § 108 odst. 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením26d). V případě pochybnosti o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky organizace nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a pravidla jejího rozhodování.
Část 8
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ, JAZYKOVÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Základní umělecké vzdělávání
(1)
Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké vzdělávání se uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením.
(2)
Základní umělecká škola organizuje základní studium I. a II. stupně a studium pro dospělé. Součástí studia I. a II. stupně podle věty první je i přípravné studium a studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.
Jazykové vzdělávání
(1)
Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání v cizích jazycích. V případě vzdělávání cizinců se za cizí jazyk považuje také jazyk český. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se uskutečňuje v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.
(2)
Vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky může být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, státní jazykovou zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální. Státní jazykové zkoušky lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Dokladem o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je vysvědčení o státní jazykové zkoušce.
(3)
Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a z části ústní. Ministerstvo určuje zadání písemné části zkoušky a stanovuje termíny konání zkoušek.
(4)
Státní jazykové zkoušky v jednotlivých jazycích se konají před zkušební komisí. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje krajský úřad, předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky a další členy komisí jmenuje ředitel školy. Předsedou komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise pro jednotlivé jazyky může být ten, kdo má příslušnou odbornou kvalifikaci a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.
Zájmové vzdělávání
(1)
Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech.
(2)
Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí, žáků a studentů.
Organizace činnosti školských zařízení pro zájmové vzdělávání
(1)
Vzdělávací hodina v zájmovém vzdělávání trvá 60 minut.
(2)
Školní družina se organizačně člení na oddělení; členění ostatních školských zařízení pro zájmové vzdělávání stanoví ředitel.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší a nejvyšší počty dětí a žáků v oddělení školní družiny.
(4)
Zřizovatel může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na zájmové vzdělávání ve školní družině, a to nad výši stanovenou normativem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí a žáků za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě zájmového vzdělávání ve školní družině a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky a náležitosti přijímání do základního uměleckého vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukončování, podmínky ukončování jazykového vzdělávání státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich zkušební řád, uznávání předchozího vzdělání pro účely konání státních jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání.
Část 9
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH
Jednotlivá zkouška
(1)
V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.
(2)
Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané
a)ministerstvu nebo jím zřízené a pověřené právnické osobě podle § 80 odst. 1 věty druhé, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky
b)řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat. Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo jeho narození.
(3)
Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá a) závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku, b) absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium, c) zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou: 1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedou je ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník; 2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.
(4)
Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm.
a)se koná ve škole nebo v místě, které určí ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy nebo, nekoná-li se zkouška ve škole, zadavateli průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.
(5)
Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.
(6)
Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.
(7)
Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2.
(8)
Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm.
a)ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba a v případech podle odstavce 2 písm.
b)škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
(1)
Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm.
a)příjmem ministerstva nebo jím zřízené a pověřené právnické osoby, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.
(2)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.
Uznávání dalšího vzdělání a částečného vzdělání
(1)
Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.
(2)
Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.
Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři
(1)
Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu26a) získala profesní kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu26b).
Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.
Odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační kursy
(1)
Právnické osoby a organizační složky státu nebo jejich součásti, které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 uskutečňovat odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitní specializační kursy.
(2)
Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon povolání a pracovních činností.
(3)
Pomaturitní specializační kursy jsou určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a dovedností, které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.
(4)
Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle odstavce 1 je osvědčení.
(5)
Účastníci vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.
(6)
Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se uskutečňují podle zvláštních právních předpisů,27) další vzdělávání pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví28) a další vzdělávání pro výkon zemědělských povolání a činností se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zemědělství58).
(7)
Ministerstvo vnitra ve své působnosti a Ministerstvo obrany ve své působnosti mohou vyhláškou stanovit podmínky pořádání odborných kursů, kursů jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitních specializačních kursů a další náležitosti těchto kursů v jimi zřízených školách a školských zařízeních (dále jen „resortní kursy“), a to
a)způsob tvorby a schvalování profilu absolventa resortního kursu a příslušného vzdělávacího programu
b)podmínky a způsob přijímání účastníků resortních kursů ke studiu a ukončování studia
c)způsob a formu průběžného a závěrečného ověřování znalostí, dovedností a postojů účastníků a absolventů resortních kursů a
d)formu, náležitosti a podmínky vydávání osvědčení o absolvování resortního kursu, v rozsahu potřebném pro splnění kvalifikačních požadavků a dalších odborných předpokladů, stanovených zvláštním právním předpisem42) pro výkon služby v bezpečnostních sborech nebo v ozbrojených silách České republiky anebo k získání, prohloubení či zvýšení kvalifikace podle zvláštního právního předpisu59) pro výkon práce v bezpečnostních sborech nebo pro výkon práce zaměstnanců v působnosti Ministerstva obrany.
Část 10
ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ, ŠKOLSKÉ SLUŽBY A PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLÁCH
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení a dalších akcí.
Školská poradenská zařízení
(1)
Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické, logopedické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení volí postupy, nástroje a metody odpovídající účelu poskytované služby a vycházející z aktuálního stavu poznatků příslušné vědní disciplíny, včetně dostupných standardizovaných diagnostických postupů, nástrojů a metod; zásadní zjištění z hlediska vzdělávacích potřeb je nutné založit na využití několika postupů. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.
(2)
Typy školských poradenských zařízení jsou
a)pedagogicko-psychologická poradna (dále jen „poradna“)
b)speciálně pedagogické centrum.
(3)
Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou pomoc při vzdělávání.
(4)
Poradna zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí zajišťuje metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám ve svém spádovém obvodu s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.
(5)
Poradna, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.
(6)
Speciálně pedagogické centrum poskytuje poradenské služby zejména při vzdělávání dětí, žáků a studentů s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, autismem nebo jiným obdobným znevýhodněním. Speciálně pedagogické centrum může poskytovat poradenské služby i jen pro jeden druh znevýhodnění nebo jen některá znevýhodnění podle věty první.
(7)
Dětem, žákům a studentům škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 a školských zařízení jsou poradenské služby speciálně pedagogického centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Speciálně pedagogické centrum může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám zřizovaným podle § 16 odst. 9 a základním školám speciálním. Speciálně pedagogické centrum poskytuje dětem, žákům a studentům podle věty první přímé speciálně pedagogické, logopedické a psychologické intervence, nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení dítěte, žáka nebo studenta.
Školská výchovná a ubytovací zařízení
(1)
Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena
a)vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování
b)celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě
c)zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání.
(2)
Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin.
Školská zařízení pro zájmové vzdělávání Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.
Zařízení školního stravování V zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, účasti na kombinované výuce a pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.
Výdejna lesní mateřské školy
(1)
Výdejna lesní mateřské školy je typem zařízení školního stravování, které může zajišťovat školní stravování pouze pro děti lesní mateřské školy.
(2)
Výdejnu lesní mateřské školy může zřídit pouze právnická osoba vykonávající činnost lesní mateřské školy.
Školská účelová zařízení Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost.
Poradenské služby ve školách
(1)
Ředitel mateřské, základní nebo střední školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole. Poradenskými službami poskytovanými ve škole jsou zejména
a)zajišťování kvality a organizace podpory vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
b)zajišťování prevence rizikového chování
c)spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími subjekty při podpoře dětí a žáků ve vzdělávání
d)poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům školy při identifikaci a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
e)v případě základních a středních škol koordinace kariérového poradenství.
(2)
Složení pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
(3)
V základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, která má na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4 nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu, zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog. Věta první se použije obdobně na srovnatelnou základní školu podle § 16 odst. 11.
(1)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů vzdělávání a školských služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze vzdělávání a školské služby poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby.
(2)
Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace školního stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin strávníků a rozpětí finančních normativů na nákup potravin.
Ministerstvo stanoví vyhláškou a) výčet a účel poradenských služeb poskytovaných v poradnách, ve speciálně pedagogických centrech a ve školách a v jejich rámci standardní činnosti včetně určení osob, které je provádějí, b) psychologické, logopedické nebo speciálně pedagogické poradenské služby, které se poskytují s informovaným souhlasem žáka nebo jeho zákonného zástupce, náležitosti informovaného souhlasu a podmínky, za kterých lze psychologické, logopedické nebo speciálně pedagogické poradenské služby poskytovat i bez souhlasu, a c) další bližší podrobnosti o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a o metodickém vedení škol při poskytování poradenských služeb.
Část 11
HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ, ODMĚNY ZA PRODUKTIVNÍ ČINNOST A ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY
Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní činnost
(1)
Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.
(2)
Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole, účasti na kombinované výuce a pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.
(3)
Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí zajišťuje hmotné zabezpečení ve spolupráci se zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.
(4)
Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.
Úplata za vzdělávání a školské služby
(1)
Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.
(2)
Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v mateřské škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se dítěti poskytuje bezúplatně od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku. Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.
(3)
Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského zařízení.
(4)
Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí za poskytování předškolního vzdělávání a zájmového vzdělávání ve školní družině a školním klubu zřizovatel a v ostatních případech ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případech uvedených v § 27 odst. 5 a v případě dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Část 12
ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA
Hlavní činnost a zřizovatel školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle tohoto zákona.
(2)
Zřizovatelem školské právnické osoby může být
a)ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, nebo veřejná vysoká škola společně s těmito zřizovateli
b)veřejná vysoká škola, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba (dále jen „jiná právnická osoba nebo fyzická osoba“).
(3)
Školskou právnickou osobu může zřídit společně i více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm.
a)nebo více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. b).
(4)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na školské právnické osoby ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách.
Zřízení a vznik školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.
(2)
Školská právnická osoba zřizovaná společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.
(3)
Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva (dále jen „zřizovací listina“) musí obsahovat a) název a sídlo školské právnické osoby, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, c) označení statutárního orgánu podle § 131 a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby, d) druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy, e) vymezení organizačních jednotek, jsou-li zřízeny, včetně jejich označení a druhu školy nebo druhu a typu školského zařízení, jehož činnost zabezpečuje, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy, f) určení toho, kdo je považován za zřizovatele školské právnické osoby pro účely financování podle tohoto zákona, zákona upravujícího rozpočtové určení daní a zákoníku práce, je-li školská právnická osoba zřízena více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), nebo je-li školská právnická osoba zřízena registrovanou církví a náboženskou společností, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), společně s veřejnou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou, g) určení obce, která bude editorem údajů o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 2 písm. c), h) předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti v případě školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je-li doplňková činnost této školské právnické osobě povolena, i) vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby, j) počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), nebo zřizované více zřizovateli, k) v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele podle tohoto zákona, včetně způsobu rozhodování, a určení, na které zřizovatele přejdou práva a povinnosti, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, dojde-li ke zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a) bez právního nástupce, l) vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena.
(4)
Zřizovací listina školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) může též určit školskou právnickou osobu oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení školské právnické osoby s likvidací; může též stanovit, že určení této školské právnické osoby provede orgán k tomu příslušný v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby.
(5)
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek stanovených tímto zákonem.
Zrušení a zánik školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z rejstříku školských právnických osob.
(2)
Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a).
(3)
Školská právnická osoba se zrušuje
a)dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato
b)dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku jejího sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato nebo smlouva uzavřena
c)uplynutím doby, na kterou byla zřízena
d)dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z rejstříku škol a školských zařízení
e)zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek školské právnické osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek školské právnické osoby je zcela nepostačující, nebo po splnění rozvrhového usnesení
f)dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(4)
Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele nebo zřizovatele určeného podle § 125 odst. 3 písm. k); jinak na toho, kdo je považován za zřizovatele školské právnické osoby pro účely financování podle tohoto zákona.
(5)
Soud může rozhodnout o zrušení školské právnické osoby a v případě školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) o jejím vstupu do likvidace, a to na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže a) nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem, b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b), nebo zřízené více zřizovateli, c) provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k jejímuž uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena, d) školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého majetku v rozporu s tímto zákonem, e) školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo neplní podmínky zákonem stanovené.
(6)
Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je odstranění tohoto důvodu možné.
Rozdělení, sloučení a splynutí školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba se může sloučit nebo splynout s jinou školskou právnickou osobou a rozdělit na jiné školské právnické osoby. Právní účinky těchto změn nastávají dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob.
(2)
Rozdělením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jiné školské právnické osoby. V rozhodnutí nebo smlouvě o rozdělení musí být stanoveno, v jakém rozsahu přecházejí práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jednotlivé školské právnické osoby.
(3)
Sloučením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou školskou právnickou osobu.
(4)
Splynutím dochází k zániku dvou nebo více školských právnických osob, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jejich práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově zřizovanou školskou právnickou osobu.
(5)
Ke sloučení, splynutí a rozdělení školských právnických osob zřizovaných různými zřizovateli uvedenými v § 124 odst. 2 písm. b) je třeba rozhodnutí zřizovatele dotčených školských právnických osob, popřípadě rozhodnutí rady v případech uvedených v § 129 odst. 4 a 5, a smlouva uzavřená mezi dotčenými školskými právnickými osobami. Zřizovatelé zanikající nebo zanikajících školských právnických osob se stávají zřizovateli nástupnické nebo nástupnických školských právnických osob.
Likvidace školské právnické osoby
(1)
Vstup školské právnické osoby do likvidace a údaje o likvidátorovi uvedené v § 154 odst. 1 písm. k) se zapisují do rejstříku školských právnických osob.
(2)
Likvidátora jmenuje ředitel školské právnické osoby. Nejmenuje-li ředitel školské právnické osoby likvidátora bez zbytečného odkladu, jmenuje jej soud. Odměnu likvidátora určuje ten, kdo jej jmenoval. Odměna likvidátora se hradí z prostředků školské právnické osoby.
(3)
Zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby schvaluje její zřizovatel; v případě, že zřizovatel zanikl či zemřel bez právního nástupce, soud.
(4)
Nejde-li o případ uvedený v § 125 odst. 4, nabídne likvidátor čistý majetkový zůstatek, jenž vyplynul z likvidace, k bezúplatnému převodu kraji, v němž má sídlo školská právnická osoba v likvidaci. Smlouvu o bezúplatném převodu likvidačního zůstatku kraji lze uzavřít pouze v případě, že se kraj v této smlouvě zaváže likvidační zůstatek využít v celém rozsahu k poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona. Pokud kraj do 30 dnů od doručení nabídky písemně nepotvrdí úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační zůstatek na Českou republiku; likvidátor zajistí předání likvidačního zůstatku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Působnost zřizovatele školské právnické osoby
(1)
Zřizovatel školské právnické osoby
a)vydává zřizovací listinu školské právnické osoby
b)rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby
c)rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby
d)jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat, popřípadě mzdu
e)jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje
f)rozhoduje o zřízení organizačních jednotek.
(2)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, dále
a)schvaluje rozpočet školské právnické osoby
b)schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby
c)schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.
(3)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b) nebo více zřizovatelů, dále jmenuje a odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
(4)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba nebo více zřizovatelů podle § 124 odst. 2 písm. b), může ve zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) na radu školské právnické osoby.
(5)
Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba nebo více zřizovatelů podle § 124 odst. 2 písm. b), bez právního nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v odstavci 1 na radu školské právnické osoby.
(6)
Má-li školská právnická osoba více zřizovatelů, rozhodují o výkonu působnosti zřizovatele nadpoloviční většinou hlasů, přičemž každý zřizovatel má 1 hlas. Zřizovací listina může stanovit odlišný způsob rozhodování.
Orgány školské právnické osoby
(1)
Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel.
(2)
Orgány školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), nebo zřízené více zřizovateli jsou ředitel a rada.
Ředitel
(1)
Ředitel je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166.
(3)
Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) jmenuje a odvolává zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
(4)
Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) je ze své činnosti odpovědný radě.
(5)
Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) nebo více zřizovateli a) předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn, návrh střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční účetní závěrky, b) předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního řádu školské právnické osoby, c) předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání radou je předává zřizovateli, d) předkládá radě ke schválení návrhy právních jednání, k nimž se v souladu s § 132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady, e) se účastní jednání rady s hlasem poradním.
Hospodaření školské právnické osoby Rada
(1)
Rada
a)dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků
b)schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím vznikem
c)schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává
d)schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku
e)schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby
f)projednává návrhy změn zřizovací listiny
g)navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské právnické osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení školské právnické osoby
h)rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské právnické osoby
i)schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi
j)schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních fondů školské právnické osoby.
(2)
Rada dále vydává předchozí souhlas k právním jednáním, kterými školská právnická osoba hodlá
a)nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostem
b)nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního právního předpisu29) za hmotný majetek
c)bezúplatně převést vlastnické právo k movitým věcem
d)zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo
e)založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující právnické osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno
f)provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené touto školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to není tímto zákonem vyloučeno.
(3)
Na radu školské právnické osoby, která je zřízena více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), se odstavec 1 písm. d) a i) nepoužijí; rada projednává návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku a návrh na vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.
(4)
Rada právní jednání podle odstavce 2 a 3 neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku školské právnické osoby nebo jestliže by jím byl ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské právnické osoby. Právní jednání podle odstavce 2 a 3 je bez předchozího souhlasu rady neplatné.
(5)
Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby.
(6)
Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele podle § 124 odst. 2 písm. b) bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak.
(7)
Členem rady může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě.
(8)
Funkční období člena rady je 5 let.
(9)
Členství v radě zaniká
a)uplynutím funkčního období
b)odstoupením
c)pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 7
d)odvoláním, nebo
e)úmrtím.
(10)
Člen rady může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než 6 měsíců nemůže vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně nedostavil na jednání rady.
(11)
Členové rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání rady.
(12)
Členové rady mohou ze svého středu zvolit místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.
(13)
Při rozhodování je hlasovací právo členů rady rovné. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů.
(14)
Rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá zasedání rady po dobu 1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen rady. Na žádost ředitele je předseda rady povinen svolat mimořádné zasedání rady. Pokud předseda rady nesvolá mimořádné zasedání rady do 30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat ředitel.
(15)
Ostatní náležitosti činnosti rady stanoví jednací řád rady.
(16)
Členům rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna ze zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby; výši odměny stanoví zřizovatel.
Příjmy školské právnické osoby
(1)
Příjmy školské právnické osoby jsou zejména
a)finanční prostředky ze státního rozpočtu
b)finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků
c)příjmy z hlavní a doplňkové činnosti
d)finanční prostředky přijaté od zřizovatele
e)úplata za vzdělávání a školské služby
f)dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů
g)dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce
h)dary a dědictví.
(2)
Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel.
(3)
Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí ke státnímu rozpočtu.
Základní pravidla hospodaření školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba hospodaří s příjmy podle § 133 odst. 1, s prostředky svých peněžních fondů, s ostatním majetkem, závazky a pohledávkami. Školská právnická osoba používá majetek pro účely své hlavní činnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní činnost.
(2)
Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.
Doplňková činnost
(1)
Školská právnická osoba může vedle své hlavní činnosti vykonávat doplňkovou činnost.
(2)
V doplňkové činnosti školská právnická osoba vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejích zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost.
(3)
Doplňková činnost nesmí být financována z finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle tohoto zákona s výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze předem oddělit od výdajů hlavní činnosti a které je školská právnická osoba povinna vrátit do svého rozpočtu v příslušném čtvrtletí, nejpozději však do konce příslušného rozpočtového roku. Prostředky získané doplňkovou činností lze v průběhu příslušného kalendářního roku použít jen k úhradě výdajů doplňkové činnosti.
(4)
Jestliže je výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby byla tato ztráta do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v této činnosti nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno.
(5)
Školská právnická osoba účtuje odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.
Další pravidla hospodaření školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba nesmí
a)zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a nadace
b)zakládat právnické osoby podle zákona o obchodních korporacích a účastnit se na podnikání těchto osob
c)zajišťovat závazky jiných osob.
(2)
Školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí dále nesmí
a)přijímat a poskytovat zápůjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s výjimkou poskytování zápůjček z fondu kulturních a sociálních potřeb, sjednávat úvěry a směnečně se zavazovat
b)uzavírat smlouvy o koupi pronajaté věci bez předchozího souhlasu zřizovatele
c)nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcie či jiné cenné papíry
d)poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 5 a ocenění podle § 31 odst. 1.
Peněžní fondy školské právnické osoby
(1)
Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy.
(2)
Školská právnická osoba vždy vytváří rezervní fond a fond investic; školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí také fond kulturních a sociálních potřeb.
(3)
Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených v souladu s § 133 odst. 2, slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti.
(4)
Prostředky, které byly do rezervního fondu převedeny v souladu s § 133 odst. 2, se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.
(5)
Fond investic slouží především k financování investičních potřeb školské právnické osoby. Fond investic je tvořen též odpisy z majetku podle zvláštního právního předpisu.15)
(6)
Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího.
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1)
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ve výši 1 % z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
(2)
Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
(3)
Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187.
(4)
Školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, a to na základě smlouvy o společnosti.
(5)
Ve smlouvě o společnosti je nutné zajistit, aby každá školská právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu vložených prostředků.
(6)
Ve smlouvě o společnosti musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s účtem, na němž jsou sdružené prostředky vedeny, nakládat, a jakým způsobem budou sdružené prostředky vypořádány v případě sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze školských právnických osob, jejího vystoupení či vyloučení ze společnosti, a v případě zániku společnosti.
(7)
Pokud smlouva o společnosti nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.
(8)
Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.
(9)
Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(10)
Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(11)
Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
Účetnictví Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů.34) Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu35) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
Vztah školské právnické osoby k majetku Školská právnická osoba užívá ke své činnosti a) vlastní majetek, b) majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby.
Část 13
ŠKOLSKÝ REJSTŘÍK
Rejstřík škol a školských zařízení Obsah školského rejstříku
(1)
Školský rejstřík je veřejný a obsahuje
a)rejstřík škol a školských zařízení
b)rejstřík školských právnických osob.
(2)
Školský rejstřík je součástí Informačního systému vzdělávání.
(3)
Každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský rejstřík, úřední výpis údajů ze školského rejstříku. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(4)
Orgán, který vede školský rejstřík, bezplatně poskytuje údaje ze školského rejstříku Českému statistickému úřadu.
Účinky zápisu do rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
(2)
Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
Vedení rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Krajský úřad vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních s výjimkou mateřských škol a školských zařízení uvedených v odstavci 2.
(2)
Ministerstvo vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních zřízených ministerstvem a registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, ostatních školách, dále školských zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízeních, školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči a školských účelových zařízeních, v nichž se uskutečňuje praktické vyučování. Ministerstvo dále vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o školách a školských zařízeních zřízených jinými ministerstvy a ostatními organizačními složkami státu.
(3)
Krajský úřad předává elektronicky údaje z rejstříku ministerstvu k evidenci a ke zveřejnění. Krajský úřad dále elektronicky předává ministerstvu pravomocná rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku, pravomocná rozhodnutí o zápisu změny v údajích a pravomocná rozhodnutí o výmazu školy nebo školského zařízení.
Údaje v rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje
a)druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní identifikátor, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy
b)název, sídlo, adresa elektronické pošty, identifikátor datové schránky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení
c)název, sídlo, adresa elektronické pošty, identifikátor datové schránky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba
d)seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb, v případě vyšší odborné školy také seznam akreditovaných nebo autorizovaných vzdělávacích programů a dále 1. údaje o platnosti, omezení nebo odnětí akreditace u akreditovaných vzdělávacích programů a 2. v případě autorizovaných vzdělávacích programů údaje o autorizaci, o omezení či zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program a zrušení autorizace nebo o ukončení uskutečňování vzdělávacího programu
e)nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení
f)nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání
g)označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby; v případě lesní mateřské školy označení území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí; v případě výdejny lesní mateřské školy označení území, kde se uskutečňují školské služby
h)vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český
i)jméno, příjmení, adresa místa pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky adresu místa pobytu, a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení
j)doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena
k)den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení
l)označení organizační jednotky školské právnické osoby, je-li zřízena, a druh školy nebo druh a typ školského zařízení, jehož činnost zabezpečuje, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy.
(2)
Součet nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení může být vyšší než nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole; při poskytování vzdělávání ve škole nesmí být překročen ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání, ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole. Počet studentů vyšší odborné školy vzdělávajících se podle autorizovaného vzdělávacího programu se započítává do počtu studentů v oboru vzdělání, v němž je vzdělávací program autorizován.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek podle odstavce 1 neuvádějí.
Účastníci řízení
(1)
Účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol a školských zařízení je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě školské právnické osoby a příspěvkové organizace také jejich zřizovatel. V řízení o žádosti je žadatelem právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě příspěvkové organizace může být žadatelem také její zřizovatel. Pokud je žadatelem příspěvková organizace, je součástí žádosti souhlas jejího zřizovatele.
(2)
Pokud právnická osoba, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, dosud nevznikla, je žadatelem její zřizovatel, zakladatel nebo jiná osoba, která je v souladu s právními předpisy oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího vzniku.
Podání žádosti o zápis školy nebo školského zařízení
(1)
Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení pro následující školní rok se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad postoupí žádosti se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu.
(2)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout zmeškání termínu pro předložení žádosti uvedeného v odstavci 1 nebo rozhodnout o dřívější účinnosti zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku.
Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení
(1)
Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a doklady: a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení; v případě lesní mateřské školy údaj, že se jedná o lesní mateřskou školu; v případě výdejny lesní mateřské školy údaj, že se jedná o výdejnu lesní mateřské školy, b) název, sídlo, adresu elektronické pošty a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby, d) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba, e) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to neplatí, je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, f) rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven; v případě lesní mateřské školy popis zázemí, g) doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, případně území, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby, h) stanovisko příslušného stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby, i) doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, pokud právnická osoba ještě nevznikla, j) doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou právnickou osobu, k) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a seznam školských služeb v případě školského zařízení, doklad o akreditaci vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy, l) jméno a příjmení, adresu místa pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky adresu místa pobytu, datum narození ředitele školy nebo školského zařízení, doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující splnění předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle zvláštního právního předpisu,2) m) navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a jejich statutární orgány, o) datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení, p) stanovisko obce, na jejímž území bude základní škola nebo základní umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem, q) stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, pokud není jejich zřizovatelem.
(2)
Doklady a údaje podle odstavce 1 písm. g), h) a l) mohou být předloženy dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, může být předložen dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení nabývá v těchto případech účinnosti až doložením chybějících dokladů orgánu, který rejstřík škol a školských zařízení vede.
(3)
Lesní mateřská škola a výdejna lesní mateřské školy nepředkládá stanovisko stavebního úřadu podle odstavce 1 písm. h).
(4)
Pokud zároveň probíhá řízení o zápis více škol nebo školských zařízení, jejichž činnost bude vykonávat jedna právnická osoba a jejichž rejstřík vede jeden orgán, dokládají se údaje a doklady, které jsou pro tato řízení společné, pouze jednou.
Posouzení žádosti o zápis školy nebo školského zařízení
(1)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od doručení žádosti tomuto orgánu.
(2)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.
(3)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že
a)žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje
b)nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční
c)žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.
(4)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne také v případě, že ji podala právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu činnosti školy nebo školského zařízení a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. Pro účely posouzení, zda je dán důvod zamítnutí žádosti podle věty první, si orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu53). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Pokud nejsou dány důvody pro rozhodnutí podle odstavců 2 až 4, orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádosti vyhoví.
(6)
V případě, že ministerstvo vyhoví žádosti o zápis střední nebo vyšší odborné školy a oborů vzdělání, které bude tato škola uskutečňovat, do rejstříku, postoupí nejpozději do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žádost krajskému úřadu, a to k rozhodnutí o nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad rozhodne nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti, a to v souladu s odstavci 2 až 5. Krajský úřad zašle rozhodnutí podle předchozí věty ministerstvu na vědomí a ke zveřejnění. O nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání ve školách zřizovaných ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, rozhodne ministerstvo.
Zápis změny v údajích
(1)
Na podání žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d) až g) se vztahuje obdobně § 146 s tím, že o žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. f) rozhoduje v případě střední nebo vyšší odborné školy krajský úřad, pokud nejde o střední nebo vyšší odbornou školu zřizovanou ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy; v tomto případě rozhoduje ministerstvo.
(2)
Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b), c), i) a l) se podává orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(3)
Žádost o zápis změny v rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. Doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f). Navrhuje-li se zápis změny v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.
(4)
Na posouzení žádosti o zápis změny v rejstříku se obdobně vztahuje § 148 s tím, že orgán, který vede rejstřík, rozhodne o zápisu změny v údajích uvedených v odstavci 2 do 30 dnů od doručení žádosti. V případě žádosti o změnu v údajích vedených podle § 144 odst. 1 písm. b), c) a l), nedochází-li k převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, a podle § 144 odst. 1 písm. i) správní orgán provede tuto změnu bezodkladně bez vydání rozhodnutí a vyrozumí o ní účastníky.
(5)
Řízení o zápis změny v rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.
(6)
Dojde-li ke změně údaje podle odstavce 2 v základním registru, změní se příslušný údaj v rejstříku škol a školských zařízení bez řízení.
Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení
(1)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, provede výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a školských zařízení
a)na žádost žadatele
b)po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena
c)jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy uvedenými v § 3
d)jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb
e)jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v rejstříku
f)jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápis změny nemohl být proveden
g)v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací program
h)jestliže právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení byla pravomocně odsouzena k trestu zákazu činnosti této školy nebo tohoto školského zařízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).
(3)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, dále provede výmaz školy nebo škol z rejstříku škol a školských zařízení u právnické osoby, u které nejsou splněny podmínky podle § 179a. Nesplňuje-li tyto podmínky ani jedna z obcí zřizovaných právnických osob vykonávajících činnost mateřské, základní nebo střední školy, neprovede orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, výmaz školy nebo škol u jedné z těchto právnických osob, kterou určí zřizovatel. Pokud ji zřizovatel neurčí, určí školu nebo školy jedné právnické osoby tento orgán.
(4)
Řízení o výmazu se zahajuje i na návrh ústředního školního inspektora podle § 175 odst. 2.
(5)
Před podáním žádosti o výmaz střední nebo vyšší odborné školy, kterou nezřizuje kraj, nebo oboru vzdělání takové školy z rejstříku škol a školských zařízení projedná právnická osoba vykonávající činnost školy nebo její zřizovatel s krajem, na jehož území má právnická osoba vykonávající činnost školy sídlo, možnost převodu činnosti školy v odpovídajícím rozsahu na právnickou osobu zřizovanou krajem. Zápis z tohoto projednání se přikládá k žádosti o výmaz školy z rejstříku škol a školských zařízení.
(1)
V průběhu řízení o výmazu z rejstříku rozhodne orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, o opatřeních, která zamezí nehospodárnému využití finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle tohoto zákona.
(2)
Dnem právní moci rozhodnutí o výmazu z rejstříku zaniká právnické osobě, která vykonávala činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto výmazu. Zároveň v rozsahu výmazu zaniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku podle tohoto zákona.
(3)
Dojde-li k výmazu školy nebo oboru vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí právnická osoba, která vykonávala činnost školy, popřípadě její zřizovatel, žákům a studentům možnost pokračovat ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru vzdělání a předá jim výsledky hodnocení za nedokončený školní rok. Pokud nebyla tímto způsobem zajištěna možnost uplatnění práva konat maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři nebo absolutorium, konají osoby, které splnily podmínky stanovené tímto zákonem, závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři a absolutorium ve škole určené krajským úřadem a maturitní zkoušku ve škole určené krajským úřadem v dohodě s ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.
(4)
Dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obec, v níž škola působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní docházky jejích žáků.
Řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany podle § 172 odst. 1 až 3
(1)
Zápis škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany podle § 172 odst. 1 až 3 do rejstříku škol a školských zařízení, zápis změny a výmaz z tohoto rejstříku provádí ministerstvo na základě oznámení zřizovatelů těchto škol a školských zařízení.
(2)
V rejstříku se ohledně škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany zapisují přiměřeně údaje uvedené v § 144 odst. 1 s výjimkou údaje uvedeného v písmenech e) a f).
(3)
Oznámení, na základě kterého se provádí zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, obsahuje přiměřeně údaje uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), i) až l) a o).
(4)
Zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, zápis změny a výmaz z rejstříku oznámí ministerstvo zřizovateli a organizační složce státu nebo její součásti, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení.
(5)
Na řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstříku se vztahují obdobně § 142 odst. 1 a § 151 odst. 2 věta první.
Rejstřík školských právnických osob Údaje vedené o organizační složce státu
(1)
V rejstříku se ohledně školy nebo školského zařízení, zřízené jako organizační složka státu nebo jako její součást, zapisují obdobně údaje podle § 144 odst. 1.
(2)
Žádost o zápis školy nebo školského zařízení, zřízené jako organizační složka státu nebo jako její součást, obsahuje obdobně údaje podle § 147 odst. 1.
(1)
Rejstřík školských právnických osob vede ministerstvo.
(2)
Údaje zapsané v rejstříku školských právnických osob jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění.
(3)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříku školských právnických osob, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(4)
Provedení zápisu do rejstříku školských právnických osob, jakož i zápis změn či výmaz ministerstvo zveřejní bez zbytečného odkladu.
(1)
Do rejstříku školských právnických osob se zapisují tyto údaje: a) název, sídlo, identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru osob35a) a resortní identifikátor školské právnické osoby, b) název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jejího zřizovatele, jeho statutární orgán a právní forma, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození jejího zřizovatele, je-li fyzickou osobou, c) označení organizační jednotky školské právnické osoby, je-li zřízena, a druh školy nebo druh a typ školského zařízení, jehož činnost zabezpečuje, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy, d) označení toho, kdo je na základě § 125 odst. 3 písm. f) považován za zřizovatele školské právnické osoby pro účely financování podle tohoto zákona, zákona upravujícího rozpočtové určení daní a zákoníku práce, e) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, ředitele školské právnické osoby, den vzniku, popřípadě den zániku jeho funkce, f) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu členů rady školské právnické osoby, je-li podle tohoto zákona zřízena, g) předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby, je-li povolena, h) den vzniku školské právnické osoby, i) doba, na kterou je školská právnická osoba zřízena, j) den zrušení školské právnické osoby a jeho právní důvod, k) vstup školské právnické osoby do likvidace a jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, nebo název a sídlo likvidátora, l) rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) nebo název, místo trvalého pobytu a adresa sídla insolvenčního správce, m) den zániku školské právnické osoby, n) změna nebo zánik zapsaných skutečností.
(2)
Při splynutí nebo sloučení školské právnické osoby s jinou školskou právnickou osobou nebo při jejím rozdělení na jiné školské právnické osoby se do rejstříku školských právnických osob zapisuje datum změny a u zanikající školské právnické osoby, že zanikla rozdělením, sloučením nebo splynutím s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno, nástupnické školské právnické osoby nebo osob. U nástupnické školské právnické osoby se zapisuje
a)při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla rozdělením, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školské právnické osoby, jejímž rozdělením vznikla
b)při sloučení název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor zanikající školské právnické osoby (osob) a případné změny zapsaných údajů o nástupnické školské právnické osobě
c)při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla splynutím, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školských právnických osob, jejichž splynutím vznikla.
(3)
Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný údaj do rejstříku školských právnických osob, aniž by příslušný orgán vydával rozhodnutí o povolení zápisu.
(1)
Součástí rejstříku školských právnických osob je sbírka listin, která obsahuje a) zřizovací listinu školské právnické osoby a její změny, b) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby, která je ředitelem školské právnické osoby, členem rady školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) nebo více zřizovateli, popřípadě likvidátorem, c) rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, d) rozhodnutí nebo smlouvu o změně školské právnické osoby podle § 127 nebo rozhodnutí o změně právní formy podle § 187 až 190, e) zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby a zprávu o naložení s majetkem, popřípadě závazky, f) rozhodnutí soudu podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení35b), a to usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízení končí.
(2)
Ministerstvo vede pro každou zapsanou školskou právnickou osobu ve sbírce listin zvláštní složku.
(3)
Jestliže je určitá skutečnost zapsána v rejstříku školských právnických osob, ale ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinno to ve sbírce listin poznamenat a oprávněnou osobu vyzvat, aby listinu bez zbytečného odkladu do sbírky listin založila.
(4)
Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, je ministerstvo oprávněno si vyžádat úředně ověřený překlad této listiny do českého jazyka.
(1)
Účastníkem řízení ve věcech rejstříku školských právnických osob je žadatel a zřizovatel. Ve věci zápisu, změny nebo výmazu osob, které se podle § 154 zapisují do rejstříku v rámci zápisu školské právnické osoby, jsou účastníky řízení také tyto osoby.
(2)
V řízení o žádosti je žadatelem školská právnická osoba. Pokud školská právnická osoba dosud nevznikla, je žadatelem její zřizovatel.
(1)
Žádost o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob se podává zároveň se žádostí o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, a to za podmínek a postupem stanoveným v § 146; při jejím posouzení se vychází z údajů a dokladů obsažených v žádosti podle § 147.
(2)
Žádost o zápis školské právnické osoby vznikající v důsledku rozdělení školské právnické osoby nebo splynutí školských právnických osob se podává bez zbytečného odkladu po rozhodnutí zřizovatele; žádost obsahuje údaje, které se v této souvislosti zapisují do rejstříku, a listiny, které se zakládají do sbírky listin. Výmaz zanikající školské právnické osoby a zápis vznikající školské právnické osoby lze provést pouze k témuž dni.
(3)
Ministerstvo provede zápis školské právnické osoby do rejstříku v případě, že zároveň povolí zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, nebo v případě uvedeném v odstavci 2 zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení; uvedené se obdobně vztahuje na případy, kdy zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení povolil krajský úřad. V opačném případě ministerstvo žádost zamítne.
Ministerstvo provede výmaz školské právnické osoby z rejstříku školských právnických osob a) v případě zrušení školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, b) v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu jejího rozdělení, sloučení či splynutí, pokud je zároveň rozhodnuto o zápisu nástupnické školské právnické osoby nebo osob do rejstříku školských právnických osob, c) po provedení likvidace školské právnické osoby v případě, že zániku školské právnické osoby předchází v souladu s § 126 odst. 2 její zrušení s likvidací, d) v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v § 126 odst. 3 písm. d) a e).
(1)
Žádost o zápis změny v zapisovaných údajích a žádost o výmaz školské právnické osoby z rejstříku je žadatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin.
(2)
Zápis změny v zapisovaných údajích a výmaz školské právnické osoby z rejstříku se provede ke dni určenému v žádosti. Nabude-li rozhodnutí o zápisu změny nebo o výmazu právní moci později nebo neobsahuje-li žádost den, ke kterému má být zápis změny nebo výmaz proveden, provede se zápis změny nebo výmaz ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Řízení o zápis změny v zapisovaných údajích a řízení o výmaz školské právnické osoby z rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.
(4)
Ministerstvo rozhodne o zápisu změny v zapisovaných údajích a o výmazu školské právnické osoby z rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(5)
Dojde-li ke změně údaje zapisovaného do rejstříku školských právnických osob v základním registru, změní se příslušný údaj v rejstříku školských právnických osob bez řízení.
(6)
Zápis školské právnické osoby, zápis změn v zapisovaných údajích nebo výmaz školské právnické osoby oznámí ministerstvo příslušnému daňovému orgánu, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.
(1)
Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že bylo rozhodnuto o jejím úpadku.
(2)
Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že byla pravomocně odsouzena pro trestný čin.
Část 14
FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
(1)
Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost a) škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu,36) b) škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky, c) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to v případě pedagogických pracovníků na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb, d) škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c), a to v případě pedagogických pracovníků na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb, e) poskytovatelů vzdělávání v zahraničí.
(2)
Ze státního rozpočtu lze na činnost škol uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) poskytnout finanční prostředky také na výdaje spojené se zajištěním výuky plavání nebo odborné přípravy k získání řidičského nebo svářečského oprávnění, jestliže povinnost toto zajistit je stanovena rámcovým vzdělávacím programem.
(3)
Ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.31)
(4)
Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 až 3 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob.
(5)
Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 se poskytují nejvýše do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školském rejstříku.
Financování mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a školních družin zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1)
Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku a) pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí 1. normativy jako průměrnou roční výši zvláštních příplatků podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, příplatků za vedení podle zákoníku práce a specializačních příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 zákoníku práce, jakož i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance, a částky, v jejíž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „povinný odvod“) připadající na 1 pracovní poměr pedagogického pracovníka vyjádřený počtem hodin přímé pedagogické činnosti podle jiného právního předpisu60) (dále jen „úvazek pedagogického pracovníka“), 2. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů připadající na 1 úvazek pedagogického pracovníka a opravné koeficienty k těmto normativům podle § 161c odst. 1 písm. b), 3. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů souvisejících s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období, 4. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů připadající na 1 provázejícího učitele, b) pro školní družiny zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí normativy podle 1. písmene a) bodu 1, 2. písmene a) bodu 2, c) pro vyšší odborné školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí 1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a na odstupné (dále jen „ostatní osobní náklady“) pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném nebo autorizovaném vzdělávacím programu, 2. opravné koeficienty k normativům podle bodu 1 pro jiné než denní formy vzdělávání, 3. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů souvisejících s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období, d) pro základní umělecké školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí 1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 žáka ve stupni uměleckého oboru, 2. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů souvisejících s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období, e) případně pro základní školy nebo střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu uvedených v § 160 odst. 2 připadajících na 1 žáka na prvním stupni základní školy, 1 žáka na druhém stupni základní školy a 1 žáka v denní formě vzdělávání v oboru vzdělání.
(2)
Vláda stanoví nařízením pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. Vláda dále může nařízením stanovit pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin další přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na její struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají.
(3)
Vláda stanoví nařízením pro základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu určený pro psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, a to v závislosti na struktuře základní školy. Vláda dále stanoví nařízením podmínky, za kterých financování ze státního rozpočtu podle věty první přísluší, a to v závislosti na struktuře základní školy.
(4)
Vláda může nařízením pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí navýšit maximální počet hodin výuky podle odstavce 2 nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.
(5)
Vláda může nařízením pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí na příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovit počet hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Vláda tímto nařízením zároveň stanoví podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády podle odstavce 2 nebo 3.
(6)
Ministerstvo stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedených v odstavci 1 výši finančních prostředků na kalendářní rok jako součet a) ročního objemu platových tarifů pedagogických pracovníků62), jakož i povinných odvodů, b) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písmene b) a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají, a opravných koeficientů podle § 161c odst. 1 písm. b), c) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, písm. c) bodu 3 a písm. d) bodu 2 a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají, d) součinů normativů podle odstavce 1 písm. c) bodu 1, písm. d) bodu 1 a odstavce 1 písm. e) a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají, e) součinů normativů podle odstavce 1 písm. c) bodu 1 a počtů studentů v jiných formách vzdělávání než v denní formě a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. c) bodu 2, f) součinů příplatků podle § 161c odst. 1 písm. a) a počtu jednotek, na které uvedené příplatky připadají, a g) součinu normativů podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají.
(7)
Výše finančních prostředků podle odstavce 6 písm.
a)a
b)se stanoví do výše odpovídající maximálním počtům hodin stanoveným podle odstavců 2 až 4, popřípadě podle odstavců 4 a 5, a podle § 161c odst. 2 písm.
c)a § 161c odst. 3.
(8)
Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje finanční prostředky podle odstavce 6 a případně podle odstavce 10 jednotlivým právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení v souladu s výší prostředků stanovenou ministerstvem a po případné úpravě podle odstavce 9.
(9)
Při rozpisu finančních prostředků podle odstavce 8 ověří krajský úřad správnost všech jednotek rozhodných pro rozpis finančních prostředků pro jednotlivé právnické osoby. U právnických osob zřizovaných obcí nebo svazkem obcí provádí ověření podle věty první obecní úřad obce s rozšířenou působností a zjištěné rozdíly oznámí krajskému úřadu. V případě zjištění rozdílů oproti jednotkám výkonu použitým ministerstvem pro stanovení finančních prostředků upraví krajský úřad rozpis finančních prostředků jednotlivým právnickým osobám podle zjištěné skutečnosti a podle odstavce 7 a o provedených změnách následně informuje ministerstvo.
(10)
Ministerstvo může v průběhu roku stanovit další finanční prostředky na výdaje podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) a na další nezbytné výdaje k zajištění rovného přístupu ke vzdělávání pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedené v odstavci 1. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku a) podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních prostředků a b) účel, na který může právnická osoba tyto další finanční prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit.
Financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a školských výchovných a ubytovacích zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1)
Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školská zařízení pro preventivně výchovnou péči a školská výchovná a ubytovací zařízení zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí republikové normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu připadající na
a)1 rodinnou skupinu dětského domova
b)1 lůžko kapacity ostatního školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči
c)1 ubytovaného ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b).
(2)
Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje prostřednictvím krajských normativů a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost školských zařízení uvedených v odstavci 1 v závislosti na jejich vykonávané činnosti finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160.
Financování ostatních školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1)
Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku pro školská zařízení neuvedená v § 161 a 161a republikové normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na činnost školských zařízení uvedených v tomto odstavci, připadajících na 1 dítě, žáka a studenta v mateřské a základní škole a v denní formě vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a ve vyšší odborné škole. Ministerstvo může vyhlásit a zveřejnit ve Věstníku opravné koeficienty k republikovým normativům podle věty první, zohledňující objektivní rozdíly v činnosti dotčených školských zařízení v jednotlivých krajích.
(2)
Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje prostřednictvím krajských normativů a poskytuje právnickým osobám zřízeným krajem, obcí nebo svazkem obcí a vykonávajícím činnost školského zařízení uvedeného v odstavci 1 finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160.
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1)
Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku a) příplatky na jednotlivá podpůrná opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga, psychologa, speciálního pedagoga nebo dalšího učitele stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření stanovené jiným právním předpisem63), b) opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2 zohledňující naplněnost tříd a oddělení v jednotlivých mateřských, základních a středních školách a školních družinách a opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2 zohledňující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a školních družinách a opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a) bodu 2 zohledňující náročnost poskytování vzdělávání, c) kritéria pro rozpis rezervy podle odstavce 4 písm. c) z rozpočtu ministerstva do rozpočtů jednotlivých krajů a kritéria pro změnu rozpisu.
(2)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)termíny, rozsah a způsob předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení
b)členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění
c)maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti v mateřské škole a školní družině zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí v závislosti na jejich struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají, a maximální počty hodin výuky v přípravných třídách základní školy a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální financované ze státního rozpočtu.
(3)
Ministerstvo může prováděcím právním předpisem navýšit maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti v mateřské škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.
(4)
Ministerstvo rozepisuje a poskytuje na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c) a d), případně v § 160 odst. 2 (dále jen „přímé výdaje“). Výše poskytnutých finančních prostředků podle věty první je tvořena součtem a) celkových objemů finančních prostředků stanovených na kalendářní rok pro jednotlivé právnické osoby podle § 161 odst. 6, 7 a 10, b) objemů přímých výdajů pro školská zařízení odpovídajících součinům republikových normativů podle § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a počtu jednotek, na které tyto republikové normativy připadají, a c) rezervy k řešení nezbytných případů přímých výdajů nezajištěných rozpisem podle § 161 odst. 8, § 161a odst. 2 a § 161b odst. 2; způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským úřadem stanoví ministerstvo směrnicí podle § 170 písm. b).
(5)
Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 4 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
(6)
Ministerstvo sdružuje pro účely financování škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí údaje podle odstavce 2 písm. a).
(7)
Krajský úřad stanoví krajské normativy jako výši přímých výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám zřizovaným krajem, obcí nebo svazkem obcí vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení finanční prostředky z rezervy podle odstavce 4 písm. c).
(9)
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) předkládají krajskému úřadu návrhy rozpisu finančních prostředků podle odstavce 8 pro právnické osoby zřizované obcí nebo svazkem obcí.
(10)
O rozpisu a přidělení finančních prostředků podle § 161 až 161c krajský úřad následně informuje zastupitelstvo kraje.
(11)
Právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, školní družiny, střední školy nebo konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí předkládají ministerstvu údaje podle odstavce 2 písm. a).
(12)
Krajský úřad ověřuje správnost údajů předkládaných školami a školskými zařízeními zřizovanými krajem podle odstavce 11 a dále ověřuje správnost údajů předávaných podle § 28 odst. 5.
(13)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností ověřuje správnost údajů předkládaných školami a školskými zařízeními zřizovanými obcí nebo svazkem obcí podle odstavce 11 a dále ověřuje správnost údajů předávaných podle § 28 odst. 5.
Financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
(1)
Ministerstvo rozepisuje prostřednictvím normativů a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. b).
(2)
Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle § 160 odst. 1 písm. b) se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu stravovaných podle věty první se nezapočítávají děti, žáci nebo studenti, kterým je zajišťováno školní stravování v rámci hmotného zabezpečení školou zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(3)
Normativ stanoví ministerstvo jako průměrný roční objem výdajů uvedených v § 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu podle odstavce 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo v dané školské službě a zveřejní je ve Věstníku.
(4)
Zmeškání lhůty pro podání žádosti o poskytnutí finančních prostředků podle odstavce 1 lze prominout za stejných podmínek, jako lze prominout zmeškání úkonu podle § 41 správního řádu. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy lhůta uběhla, uplynul jeden měsíc. Proti usnesení není možné podat odvolání.
(5)
Ministerstvo poskytuje na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6).
(6)
Krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených jiným právním předpisem31) a kontroluje její využití.
Ministerstvo poskytuje poskytovatelům vzdělávání v zahraničí příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytováním vzdělání podle tohoto zákona ze státního rozpočtu v závislosti zejména na počtu žáků a počtu vyučovacích hodin. Poskytovatel vzdělání v zahraničí má povinnost zaslat ministerstvu vyúčtování poskytnutých prostředků dokládajících jejich využití v souladu se zákonem do konce měsíce následujícího po skončení období, na které byly poskytnuty. Pokud není vyúčtování předloženo řádně a včas, nemusí ministerstvo poskytovateli vzdělávání v zahraničí poskytnout finanční prostředky v následujícím období.
Další výdaje státního rozpočtu pro školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku
(1)
Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c.
a)krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy;6) krajský úřad v přenesené působnosti tyto finanční prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení a o přidělení finančních prostředků následně informuje zastupitelstvo kraje
b)právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.6)
(2)
Ministerstvo může v průběhu roku se souhlasem vlády stanovit další finanční prostředky státního rozpočtu na výdaje spojené s činností škol a školských zařízení nezbytné k naplnění krizového opatření vlády vyhlášeného podle krizového zákona nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví podle zvláštního zákona, a to pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku
a)podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních prostředků a
b)účel, na který může právnická osoba tyto další finanční prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit.
(3)
Další finanční prostředky podle odstavce 2 ministerstvo poskytuje postupem podle odstavce 1 a krajský úřad má povinnost je právnickým osobám poskytnout.
Část 15
Ředitel školy a školského zařízení
(1)
Ředitel školy a školského zařízení
a)rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak
b)odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v § 3
c)odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb
d)vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření
e)vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje
f)zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta
g)zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem
h)odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.
(2)
Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán, projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel školy k názorům pedagogické rady přihlédne. Pedagogickou radu tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy.
(1)
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále
a)stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení
b)odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny.
(2)
Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech
a)zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3
b)přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47
c)zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37
d)převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2
e)přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2
f)přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88
g)zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97
h)zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1
i)podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4
j)zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100
k)povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b
l)rozhodnutí o ukončení kombinované výuky žáka podle § 25b odst. 2.
Školská rada
(1)
Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace38) nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součást vykonává. Ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace nebo vedoucím organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem2).
(2)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.
(3)
V období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, jde-li o školské poradenské zařízení nebo obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Vyhlášením konkursu se považuje ředitel za odvolaného k poslednímu dni šestiletého období; to neplatí, pokud zřizovatel na základě konkursu rozhodne před koncem jeho šestiletého období, že dosavadní ředitel zůstává na pracovním místě ředitele; v takovém případě začíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.
(4)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě
a)pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem2)
b)nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu2)
c)nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu2), nebo
d)organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.
(5)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodu
a)závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, včetně zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem
b)návrhu České školní inspekce podle § 174 odst. 14
c)pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího ředitele z vedoucího pracovního místa nebo pravomocného rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím ředitelem, nebo
d)jmenování tohoto ředitele na jiné vedoucí pracovní místo podle odstavce 10 písm. b).
(6)
Řediteli odvolanému podle odstavce 5 písm. c) náleží odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku jeho průměrného výdělku.
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování na vedoucí pracovní místa uvedená v odstavci 2 a 11 a pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí.
(8)
Ředitelem školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává právnická osoba neuvedená v odstavci 1, může být pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem2). Tato osoba je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.
(9)
Šestileté období podle odstavce 3 věty první se prodlužuje o dobu, po kterou byl ředitel uvolněn pro výkon veřejné funkce.
(10)
Pokud škola nebo školské zařízení uvedené v odstavci 2 nemají ředitele, zřizovatel může bez konkursního řízení na vedoucí pracovní místo jmenovat
a)ředitele na dobu určitou do doby jmenování ředitele podle odstavce 2; konkursní řízení podle odstavce 2 zřizovatel vyhlásí bez zbytečného odkladu, nebo
b)ředitele jiné jím zřizované školy téhož druhu se souhlasem tohoto ředitele a školské rady školy, na které má být jmenován; zřizovatel může odvolat tohoto ředitele z dosavadního pracovního místa, běh jeho stávajícího šestiletého období tím není dotčen.
(11)
Pokud řediteli školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 ve výkonu činnosti brání překážka v práci dlouhodobého charakteru, zejména uvolnění k výkonu veřejné funkce nebo rodičovská dovolená, může zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenovat ředitele na vedoucí pracovní místo na dobu určitou po dobu překážky v práci ředitele, nejdéle však na 6 let; stejnou osobu je možné jmenovat opakovaně. Do doby jmenování ředitele podle věty první může zřizovatel jmenovat ředitele na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení.
(1)
Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům všech nezletilých žáků, nezletilým žákům středních škol s výjimkou žáků nižšího stupně víceletého gymnázia a odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, zletilým žákům a studentům (dále jen „žákovský volič“), pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jedinou společnou školskou radu.
(2)
Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí žákovští voliči a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Zákonní zástupci nezletilých žáků mají společně 1 hlas za každého žáka. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a nejsou zřízeny v právní formě školské právnické osoby, plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy.
(3)
Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen žákovskými voliči nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy. Pedagogický pracovník školy nemůže být zvolen za člena školské rady této školy žákovskými voliči ani jmenován zřizovatelem nebo ředitelem školy.
(4)
Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady.
(5)
Nezvolí-li žákovští voliči stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.
(6)
Funkční období členů školské rady je tři roky. Ředitel školy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup volební řád školské rady, složení školské rady a způsob podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě.
(7)
Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně; zasedání školské rady svolává její předseda, první zasedání školské rady svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská rada na svém prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů školské rady.
(8)
Předčasné volby do funkce voleného člena školské rady lze konat, požádá-li o to ředitele školy alespoň většina voličů oprávněných podle odstavce 2 volit tohoto člena školské rady, která je podle volebního řádu nezbytná ke zvolení člena školské rady. Doplňovací volby do školské rady se v souladu s volebním řádem konají, přestane-li být volený člen školské rady jejím členem před skončením funkčního období z důvodů stanovených v odstavci 9 písm. a) až d) a f). Funkční období člena školské rady zvoleného v předčasných nebo doplňovacích volbách končí shodně s funkčním obdobím členů školské rady zvolených v řádných volbách.
(9)
Funkce člena školské rady skončí před uplynutím funkčního období
a)vzdáním se funkce písemným prohlášením do rukou předsedy školské rady
b)dnem doručení písemného odvolání jmenovaného člena školské rady zřizovatelem do rukou předsedy školské rady
c)vznikem neslučitelnosti podle odstavce 2 věty třetí
d)v případě opakované neomluvené neúčasti na zasedání školské rady, pokud tak stanoví volební řád
e)dnem, kdy byl do funkce člena školské rady zvolen nový člen v předčasných volbách podle odstavce 8 věty první, nebo
f)u zástupce pedagogických pracovníků dnem, kdy přestane být v základním pracovněprávním vztahu ke škole, a u zástupce žákovských voličů dnem, kdy se stane pedagogickým pracovníkem školy, nebo je-li jím žák nebo student školy dnem, kdy přestane být žákem nebo studentem školy, nebo je-li jím zákonný zástupce žáka dnem, kdy tento žák přestane být žákem školy.
(1)
Školská rada
a)vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování
b)schvaluje výroční zprávu o činnosti školy
c)schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny
d)schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách
e)podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy
f)projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření
g)projednává inspekční zprávy, protokoly o kontrole a výsledky šetření České školní inspekce
h)projednává podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb a podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy
i)podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy
j)uděluje předchozí souhlas se jmenováním ředitele školy podle § 166 odst. 10 písm. b)
k)uděluje předchozí souhlas s kombinovanou výukou podle § 25a ve škole a
l)odvolává souhlas s kombinovanou výukou podle § 25a ve škole; kombinovaná výuka končí ke dni určenému školskou radou.
(2)
Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy, a k informacím o rozpočtu a hospodaření právnické osoby. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů17) poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3)
O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy. Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se účastní zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném projednání nebo pokud školská rada neprojedná dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel.
(4)
Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí, plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil ředitele školy do funkce.
Část 16
Ministerstvo
(1)
Ministerstvo vedle úkolů stanovených tímto zákonem dále řídí výkon státní správy ve školství v rozsahu stanoveném tímto zákonem a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy.
(2)
Ministerstvo vytváří podmínky pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči a vzdělávání osob umístěných ve školských zařízeních k tomu zřizovaných a dále pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Za tímto účelem zřizuje a zrušuje
a)školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči, dále za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1a) mateřské, základní a střední školy pro děti a žáky umístěné v těchto školských zařízeních a
b)zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
(3)
Ministerstvo dále zřizuje a zrušuje
a)mateřské, základní a střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14, pokud je nezřídí obec, svazek obcí nebo kraj
b)školy, jejichž činnost je upravena mezinárodními smlouvami.
(4)
Ministerstvo může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele zřizovat i jiné školy nebo školská zařízení a zrušovat je.
(5)
Pokud ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení uvedená v odstavcích 2 až 4 jako státní příspěvkové organizace, rozhoduje o zřízení, rozdělení a splynutí státní příspěvkové organizace a vydává zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině.
(6)
O sloučení státní příspěvkové organizace, o zřízení nebo zrušení školy nebo školského zařízení jako vnitřní organizační součásti státní příspěvkové organizace a o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině rozhoduje ministerstvo. Součástí rozhodnutí je vydání dodatku ke zřizovací listině.
(7)
Ke změně státní příspěvkové organizace dochází dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo v dodatku ke zřizovací listině.
(8)
O zrušení státní příspěvkové organizace rozhoduje ministerstvo, které zároveň zruší zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.
(9)
V případě zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení státní příspěvkové organizace a v případě zrušení školy nebo školského zařízení jako její vnitřní organizační součásti ministerstvo zároveň rozhodne, která jím zřízená státní příspěvková organizace převezme práva a povinnosti zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace, popřípadě o jiném způsobu vypořádání těchto práv a povinností. Pokud ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace, přechází tato práva a povinnosti na ministerstvo.
(10)
Státní příspěvková organizace vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na věcech, životě a zdraví dětí, žáků a studentů a svých zaměstnanců.
Státní příspěvková organizace
(1)
Ministerstvo může k plnění úkolů v oblasti přijímání, ukončování a ověřování výsledků vzdělávání zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu. Zřizovací listina obsahuje zejména
a)označení zřizovatele
b)název a sídlo státní příspěvkové organizace
c)den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace
d)vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje
e)vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení
f)označení statutárního orgánu a uvedení toho, kdo jej na vedoucí pracovní místo jmenuje a z něho odvolává
g)vymezení základní organizační struktury a
h)datum vydání zřizovací listiny.
(2)
Ve zřizovací listině může ministerstvo stanovit také předmět jiné činnosti, má-li ji státní příspěvková organizace v souladu s rozpočtovými pravidly vykonávat.
(1)
Ministerstvo může rozhodnout také o změnách státní příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem na základě tohoto zákona nebo v souladu se zákonem o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích4) a na kterou se nevztahuje § 169, nebo o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřizovanou ministerstvem. Opatření, jímž ministerstvo rozhodne o změně, sloučení nebo splynutí státní příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v opatření o jejím splynutí, a je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace, také o jejím sloučení.
(2)
V opatření ministerstva podle odstavce 1, na jehož základě zaniká státní příspěvková organizace, popřípadě je omezen rozsah její hlavní činnosti, ministerstvo rovněž rozhodne o způsobu vypořádání odpovídajícího rozsahu práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu. Pokud ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností podle věty první, přechází příslušnost státní příspěvkové organizace hospodařit s majetkem státu a vykonávat práva a povinnosti státu na ministerstvo.
Vznik, změny a zánik státní příspěvkové organizace podle § 169 až 169b oznamuje ministerstvo ve Věstníku a v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje název, sídlo, identifikační číslo a datum vzniku, změny nebo zániku státní příspěvkové organizace.
Ministerstvo a) zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze státního rozpočtu, z Národního fondu a prostředků ze zahraničí poskytnutých mezinárodními organizacemi na základě mezinárodních smluv; přitom provádí předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu podle zvláštního právního předpisu,40) b) stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 8, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2 a § 161c odst. 8, c) stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí obecní úřady obce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 161c odst. 9, d) může udělovat věcné a finanční ocenění osobám, které se zasloužily o rozvoj vzdělávání, e) může udělovat čestný název právnickým osobám a organizačním složkám státu, vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení.
(1)
Ministerstvo vyhlašuje a řídí pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení; přitom vždy stanoví dobu pokusného ověřování, jeho rozsah, financování ze státního rozpočtu a způsob hodnocení jeho výsledků.
(2)
Ministerstvo vydá metodiku pro vypracování školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
(3)
Ministerstvo prostřednictvím jím zřízené a k tomu pověřené právnické osoby zajišťuje státní zkoušky z grafických disciplín, kterými jsou psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači, těsnopis a stenotypistika. Státní zkoušky z jednotlivých grafických disciplín se konají podle zadání zpracovaných právnickou osobou podle věty první a jejich průběh zajišťují zkušební komisaři, kteří jsou zaměstnanci této právnické osoby. Ke státní zkoušce se může přihlásit každý, kdo získal alespoň základní vzdělání; přihláška se podává právnické osobě podle věty první a uvádí se na ní také rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno. Dokladem o úspěšném vykonání státní zkoušky z grafické disciplíny je vysvědčení. Za státní zkoušku lze požadovat úplatu, která je příjmem právnické osoby podle věty první.
(4)
Státní zkoušky z grafických disciplín jsou neveřejné.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)obsah přihlášky ke státním zkouškám z grafických disciplín, nejnižší počet uchazečů, při kterém je možné státní zkoušku organizovat, nejvyšší možnou úplatu za státní zkoušky z jednotlivých grafických disciplín a způsob její úhrady
b)pravidla konání státních zkoušek z grafických disciplín, rozsah a obsah těchto zkoušek a jejich zkušební řád a pravidla hodnocení jejich výsledků.
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí
(1)
Ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy poradnám, jejichž činnost vykonává právnická osoba zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má sídlo na území kraje, spádové obvody pro účely metodického vedení škol na území kraje podle § 116 odst. 4; v odůvodněných případech zahrne ministerstvo do spádového obvodu poradny i školu z území jiného kraje.
(2)
Návrh opatření obecné povahy pro území kraje na následující školní rok s odůvodněním ministerstvo po projednání s krajským úřadem do 30. dubna vyvěsí na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy pro území kraje může podat poradna, jíž je vytvořen, měněn, nebo rušen spádový obvod nebo jíž se s ohledem na kritéria podle odstavce 4 spádový obvod nestanoví, nebo její zřizovatel do 30 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce ministerstva.
(3)
Ministerstvo do 30. června opatření obecné povahy pro území kraje oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy pro území kraje nabývá účinnosti dne 1. září.
(4)
Spádový obvod se stanoví s ohledem na územní blízkost a kapacitní, personální a materiální možnosti poradny.
(5)
Při změnách opatření obecné povahy pro území kraje se odstavce 1 až 4 použijí obdobně, nejde-li o postup podle odstavce 6. Jestliže nejsou důvody pro změnu nebo vydání nového opatření obecné povahy pro území kraje, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.
(6)
Ve výjimečných případech, kdy je ohroženo zajišťování metodického vedení škol podle § 116 odst. 4, může ministerstvo opatření obecné povahy pro území kraje v mimořádném termínu změnit nebo vydat nové opatření obecné povahy pro území kraje. Na vydání opatření obecné povahy v mimořádném termínu se odstavec 2 věta první a odstavec 3 použijí přiměřeně; odstavce 1 a 4 a odstavec 2 věta poslední se použijí obdobně. Takto vydané opatření obecné povahy nabude účinnosti dnem, který v něm ministerstvo určí, nejdříve však patnáctým dnem po dni vyvěšení na úřední desce ministerstva.
Česká školní inspekce
(1)
Ministerstvo obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy, vyšší odborné vojenské školy a školská zařízení jim sloužící.
(2)
Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy, vyšší odborné policejní školy, střední školy požární ochrany, vyšší odborné školy požární ochrany a školská zařízení jim sloužící.
(3)
Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje střední školy Vězeňské služby a školská zařízení jim sloužící a školy a školská zařízení pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a zrušuje základní školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
(5)
Pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem zahraničních věcí podle odstavců 1 až 4 vykonávají pravomoci ministerstva, krajského úřadu a České školní inspekce podle tohoto zákona tato ministerstva s výjimkou pravomocí podle § 4 odst. 3 a § 28, pravomocí ve věci společné části maturitní zkoušky, vedení školského rejstříku a akreditací vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškami úpravy pro školy a školská zařízení, které zřizují, v těch případech, kdy je k vydání vyhlášek ve věcech středních škol, vyšších odborných škol a školských zařízení tímto zákonem zmocněno ministerstvo.
(6)
Ve věcech všeobecného vzdělávání a ukončování vzdělávání podle tohoto zákona postupují Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem.
(7)
Služební poměry pedagogických pracovníků, žáků a studentů škol zřizovaných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti podle odstavců 1 až 3 se řídí zvláštními právními předpisy.42)
(8)
Na školy zřízené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují ustanovení § 21 odst. 1 písm. c) a d), § 74 odst. 8 písm. a), § 167 a 168; ustanovení § 24 odst. 1, 94, § 102 odst. 4 věta první a § 166 odst. 1 věta druhá se na tyto školy vztahují přiměřeně. Ředitelem střední školy, vyšší odborné školy a školského zařízení jí sloužícího zřizovaných Ministerstvem obrany může být jen voják z povolání54). Na jmenování příslušníka bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil ředitelem školy nebo školského zařízení a na odvolání této osoby z vedoucího pracovního místa ředitele školy nebo školského zařízení se v případě škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti podle odstavců 1 až 3 nevztahuje § 166 odst. 2 až 11. Ředitelem střední policejní školy, vyšší odborné policejní školy a školského zařízení jí sloužícího zřizovaných Ministerstvem vnitra může být jen příslušník Policie České republiky ve služebním poměru42) nebo zaměstnanec, který je státním občanem České republiky. Ředitelem střední školy požární ochrany, vyšší odborné školy požární ochrany a školského zařízení jí sloužícího zřizovaných Ministerstvem vnitra může být jen příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky ve služebním poměru42) nebo zaměstnanec, který je státním občanem České republiky.
(9)
Osoba, která není státním občanem České republiky, může být ke vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany přijata pouze s předchozím souhlasem zřizovatele; souhlas zřizovatele si vyžádá ředitel školy v přijímacím řízení. Zřizovatel je oprávněn souhlas podle předchozí věty odepřít pouze z důvodů ochrany veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti.
(10)
Na školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky zřizované Ministerstvem zahraničních věcí se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 6; ustanovení § 28 se na tyto školy vztahuje přiměřeně.
(1)
Česká školní inspekce je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(2)
Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce se sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce. Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem České školní inspekce.
(3)
V čele České školní inspekce je ústřední školní inspektor; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(1)
Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. V souvislosti s výkonem inspekční činnosti se Česká školní inspekce s předchozím souhlasem ministerstva může podílet na zajišťování úkolů souvisejících s naplňováním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z členství v mezinárodních organizacích.
(2)
Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2, u duálních poskytovatelů a v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 v rámci inspekční činnosti
a)získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy
b)zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných vzdělávacích programů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
c)zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem
d)vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb
e)vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.
(3)
Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle odstavce 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).
(4)
Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).
(5)
Inspekční činnost se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora.
(6)
Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě.
(7)
Česká školní inspekce je dále povinna provést inspekční činnost podle odstavce 2 písm. b), c) a d) pro účely přiznání dotací podle zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, provést před uplynutím lhůty k odstranění případných nedostatků zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d).
(8)
Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.
(9)
Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními právními předpisy tím nejsou dotčeny.
(10)
Výstupem inspekční činnosti je a) inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a c), b) protokol o kontrole56) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e) a odstavce 3, c) tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. a), d) výroční zpráva České školní inspekce.
(11)
Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, jména, příjmení a podpisy školních inspektorů a kontrolních pracovníků a jména a příjmení přizvaných osob. Zjištění projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo školského zařízení. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.
(12)
Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce na základě shrnutí poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém okruhu a jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného odkladu zveřejňuje.
(13)
Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy vycházející z inspekční činnosti za předcházející školní rok a zveřejňuje se každoročně v prosinci.
(14)
Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení.
(15)
Česká školní inspekce může v odůvodněných případech provádět inspekční činnost i formou elektronického zjišťování údajů.
(1)
Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. V případě inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b) a c) může Česká školní inspekce osobám podle věty první k odstranění nedostatků zprostředkovat metodickou pomoc. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.
(2)
V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.
(3)
Ustanovení § 24 kontrolního řádu se nepoužije.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor průkazu, jímž školní inspektor a kontrolní pracovník prokazuje pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem56).
Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3.
Část 17
PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE ŠKOLSTVÍ
Obec
(1)
Územní samosprávu ve školství vykonávají
a)obec
b)kraj.
(2)
Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o
a)soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území
b)dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.
Školské obvody
(1)
Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec
a)zřizuje a zrušuje základní školu, nebo
b)zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(2)
Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3. Obec
a)zřizuje a zrušuje mateřskou školu, nebo
b)zajišťuje předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
(3)
Na území obce, části území obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové mateřské nebo základní školy, a to zvlášť pro mateřskou školu, pro první stupeň základní školy a pro druhý stupeň základní školy tak, že
a)je-li v obci jedna mateřská nebo základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod celé území obce
b)je-li v obci více mateřských nebo základních škol zřizovaných obcí, vymezí obec školské obvody
c)v případě mateřské nebo základní školy zřízené svazkem obcí vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část školského obvodu
d)je-li veřejnoprávní smlouvou uzavíranou mezi obcemi vytvořen společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované některou z těchto obcí, vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část společného školského obvodu; veřejnoprávní smlouvu schvaluje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti
e)v případě mateřské nebo základní školy zřízené více obcemi jako společnými zřizovateli školské právnické osoby podle § 124 odst. 2 písm. a), vymezí každá z dotčených obcí příslušnou část školského obvodu.
(4)
Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky zabezpečující činnost mateřské nebo základní školy, mohou jim být stanoveny školské obvody samostatně. Na vymezení školského obvodu takové organizační jednotky se použije odstavec 3 obdobně.
(5)
Školský obvod podle odstavce 3 písm. b) až d) nebo odstavce 4 nebo jeho část vymezí zastupitelstvo obce v samostatné působnosti opatřením obecné povahy. Toto opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy obec oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1.
(6)
Školský obvod, jeho část nebo více školských obvodů musí pokrýt území obce beze zbytku.
(7)
Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte podle odstavce 1 nebo povinné předškolní vzdělávání dítěte podle odstavce 2, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy, a dále obec, která zřizuje danou mateřskou nebo základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje danou mateřskou nebo základní školu. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1. Bude-li některým ze způsobů podle odstavce 3 nebo 4 vymezen školský obvod pro území obce nebo jeho část, pozbývá opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti.
(8)
Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9, škole při zdravotnickém zařízení a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola podle § 34 odst. 9.
(9)
V rámci dopravní obslužnosti48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km.
(10)
Obec nebo svazek obcí dále zřizuje a zrušuje
a)mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 a
b)zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.
(11)
Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat
a)základní umělecké školy
b)školská zařízení pro zájmové vzdělávání
c)školská účelová zařízení a
d)školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud má potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení.
Zápis školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(1)
Školské obvody jsou účelovými územními prvky vedenými v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí; vznikají zápisem do tohoto registru.
(2)
Editorem údajů o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí je a) obec, která školu zřizuje, je-li školský obvod vytvořen podle § 178 odst. 3 písm. a) nebo vymezen podle § 178 odst. 3 písm. b) a d), b) obec pověřená svazkem obcí, je-li školský obvod vymezen podle § 178 odst. 3 písm. c), c) obec určená zřizovatelskou smlouvou, je-li školský obvod vymezen podle § 178 odst. 3 písm. e), d) kraj, který vytváří nebo rozšiřuje školský obvod nebo společný školský obvod podle § 178 odst. 7.
(3)
Je-li vymezen školský obvod spádové mateřské nebo základní školy podle § 178 odst. 3 písm. c), d) nebo e) nebo § 178 odst. 4, musí se zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí před zápisem souhlasit také všechny obce, pro jejichž území je školský obvod vymezen a které nejsou editorem údajů podle odstavce 2.
(4)
Vymazat školský obvod vymezený podle § 178 odst. 3, 4 nebo 7 nebo jeho část může ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí pouze editor údajů. Výmazem ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí školský obvod nebo jeho část zaniká.
(5)
O školském obvodu se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a)identifikační údaje, kterými jsou kód a název školského obvodu; tyto údaje se školskému obvodu přiřadí automatizovaně při jeho zápisu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí
b)lokalizační údaje, kterými jsou hranice školského obvodu a definiční bod na území školského obvodu
c)údaje o vazbách na ostatní územní prvky a
d)další údaje, kterými jsou název a identifikační číslo právnické osoby vykonávající činnost školy, které se školský obvod vymezuje, kód adresního místa sídla školy a údaj o tom, jaké ročníky jsou v základní škole na prvním a druhém stupni zřizovány.
(6)
Údaje vedené o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jsou referenční.
(7)
Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí zprostředkovává z rejstříku škol a školských zařízení údaje o škole, které je školský obvod vymezen, o právnické osobě vykonávající činnost školy a o jejím zřizovateli.
(1)
Každá obcí zřizovaná právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol, musí mít k 30. září alespoň jednou v posledních 3 letech nejméně 180 dětí nebo žáků.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, je-li obcí zřizována pouze jedna právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol. Rovněž se nepoužije na mateřské, základní nebo střední školy zřízené podle § 16 odst. 9, na základní školy speciální a na mateřské, základní nebo střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
(3)
V případě hlavního města Prahy se pro účely odstavců 1 a 2 za právnickou osobu zřizovanou obcí považuje právnická osoba zřizovaná městskou částí.
(1)
Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 a 7, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 8 a z jiných zdrojů; v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje školských zařízení sloužících základní škole v tomto školském obvodu dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.
(2)
Obec nebo svazek obcí zajišťuje podle odstavce 1 zejména výdaje vyplývající z naplňování rámcového vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu pro vyšší odborné vzdělávání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, kompenzační pomůcky a školní potřeby, na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení a kvalitou vzdělávání a školských služeb, a na obnovu materiálně technického zabezpečení školy nebo školského zařízení.
(3)
Obec nebo svazek obcí dále zajišťuje v případě středních škol, které uskutečňují praktické vyučování podle § 65, výdaje na zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z tohoto zákona a rámcových vzdělávacích programů příslušných oborů vzdělání.
(4)
Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
Kraj
(1)
Obec, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, může uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení smlouvy o partnerství. Na obsah a formu smlouvy o partnerství uzavírané obcí se obdobně vztahuje § 32a.
(2)
Uzavírá-li obec smlouvu s právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou nezřizuje, je podmínkou platnosti smlouvy doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(3)
Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek21a).
(1)
Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání, pro poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízeními a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje
a)střední školy
b)vyšší odborné školy
c)mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky uvedené v § 16 odst. 9
d)základní školy speciální
e)školy při zdravotnických zařízeních
f)školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje
g)střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14
h)jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
i)základní umělecké školy
j)školská zařízení pro zájmové vzdělávání
k)školská poradenská zařízení a
l)dětské domovy.
(2)
Kraj může dále zřizovat a zrušovat
a)mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14
b)další školská zařízení podle § 115 až 120
c)školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení této školy nebo školského zařízení.
(1)
Kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 a 7, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 8 a z jiných zdrojů.
(2)
Kraj zajišťuje podle odstavce 1 zejména výdaje vyplývající z naplňování rámcového vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu pro vyšší odborné vzdělávání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, kompenzační pomůcky a školní potřeby, na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení a kvalitou vzdělávání a školských služeb, a na obnovu materiálně technického zabezpečení školy nebo školského zařízení.
(3)
Kraj dále zajišťuje v případě středních škol, které uskutečňují praktické vyučování podle § 65, výdaje na zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z tohoto zákona a rámcových vzdělávacích programů příslušných oborů vzdělání.
(4)
Kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
Část 18
PŘESTUPKY
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako zákonný zástupce 1. nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, 2. nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání podle § 34a odst. 2, 3. zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka nebo o povinné předškolní vzdělávání dítěte, b) jako osoba, která přišla do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, poruší povinnost mlčenlivosti o informacích veřejně nepřístupných nebo umožní přístup k těmto informacím neoprávněným osobám podle § 60g odst. 5 nebo § 80b odst. 4, nebo c) jako osoba odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b), c) a d) ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření nepřijme nebo je nesplní.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm.
a)lze uložit pokutu až do 5 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm.
b)lze uložit pokutu až do 500 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm.
c)lze uložit pokutu až do 50 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) v prvním stupni projednává ministerstvo.
(4)
Přestupky podle odstavce 1 písm. c) v prvním stupni projednává Česká školní inspekce. Pokuty za tyto přestupky vybírá a vymáhá Česká školní inspekce.
(5)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 písm.
a)se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
Část 19
Společná ustanovení
(1)
Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, § 172 odst. 9 a § 176.
(2)
Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, s výjimkou středního vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů a obsahuje datum zveřejnění. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.
(3)
Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení při rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona.
(5)
Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.
(6)
Zákonným zástupcem je pro účely tohoto zákona osoba, která je v souladu se zákonem nebo rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka.
(1)
Obce a kraje jsou povinny v rámci přenesené působnosti poskytovat ministerstvu statistické údaje v rámci statistických zjišťování zařazených do programu statistických zjišťování49) na daný rok.
(2)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba, je při sdružování a zpracovávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školních matrik a při provádění statistických zjišťování49) oprávněno využívat rodných čísel uchazečů, dětí, žáků a studentů. Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je pro účely uvedené ve větě první povinna rodná čísla uchazečů, dětí, žáků a studentů poskytovat.
(3)
Ministerstvo poskytuje Ministerstvu vnitra pro účely výkonu jeho působnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky z údajů sdružovaných ministerstvem podle § 28 odst. 5 údaje o cizincích, kteří jsou přihlášeni k plnění povinné školní docházky, v rozsahu rodné číslo, státní občanství a údaje o škole nebo školském zařízení, kde je cizinec přihlášen k plnění povinné školní docházky. Údaje se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1)
V tomto zákoně se za občana Evropské unie považuje i občan Švýcarské konfederace a občan smluvního státu Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
(2)
V tomto zákoně se za rodinného příslušníka občana Evropské unie považuje cizinec, který není občanem Evropské unie a může na území České republiky pobývat z důvodu svého postavení
a)rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky
b)osoby, na kterou se ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky, týkající se rodinných příslušníků občanů Evropské unie, vztahují obdobně.
(3)
Stejná práva a povinnosti jako občan Evropské unie má podle tohoto zákona
a)dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území České republiky49d)
b)dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie49e), jemuž bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu13)
c)osoba, které bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu z důvodu jejího postavení rodinného příslušníka dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie
d)držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu52)
e)osoba, které byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem sezónního zaměstnání62).
(4)
Osoba, která má odvozen svůj pobyt na území České republiky od nositele oprávnění ke sloučení rodiny49f), má podle tohoto zákona přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako nositel tohoto oprávnění.
Údaje získané při ověřování předpokladů uchazeče ke vzdělávání podle § 59 až 61, při zjišťování jeho výsledků a při přípravě k němu, údaje získané při přípravě nebo zjišťování výsledků vzdělávání podle § 74, 78, a § 174 odst. 2 písm. a) a údaje vytvořené kombinací nebo vzájemným srovnáním těchto údajů právnická osoba nebo organizační složka státu, která s těmito údaji nakládá, neposkytuje žadatelům o informace podle zvláštního zákona60), pokud údaje vypovídají o a) výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů, b) obsahu a formě zadání, která dosud nebyla využita v ukončeném zjišťování, c) připravovaných nebo používaných nástrojích pro zjišťování a zpracování výsledků vzdělávání.
Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup o jednotných zkouškách a o zkouškách společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu a) zadání zkoušek, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne ode dne, kdy proběhla zkouška, b) klíče správných řešení úloh, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám, c) výsledky jednotlivých uchazečů a žáků v jednotlivých úlohách testů a výsledky za jednotlivé školy v členění podle skupin oborů vzdělání, a to ve strojově čitelném formátu bez možnosti identifikace uchazečů a žáků, ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám a d) informace o průběhu zkoušek včetně závěrů o ověření správnosti testů a jejich souladu s právními předpisy, a to ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám.
(1)
Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob.
(2)
Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise a komisaře náleží odměna. Odměnu, s výjimkou odměny komisaře, kterou poskytuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba, poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy. Výši odměny a pravidla jejího poskytování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Činnost zadavatele je součástí základního pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce vykonávána.
(4)
Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.
Zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách
(1)
Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny, oddělení nebo kursu ve škole nebo většiny dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, z mateřské školy nebo z odloučeného pracoviště nebo z nejméně jedné třídy, ve které se vzdělávají pouze tyto děti, poskytuje škola dotčeným dětem, žákům nebo studentům vzdělávání distančním způsobem.
(2)
Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.
(3)
Děti, žáci a studenti jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání.
(4)
Pro řešení důsledků situace, kdy není možná osobní přítomnost dětí, žáků nebo studentů ve škole z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví, může ministerstvo určit opatřením obecné povahy
a)odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy, anebo stanovené na jejich základě, pokud jejich naplnění není možné nebo by způsobilo nezanedbatelné obtíže
b)odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže; opatření obecné povahy musí být vydáno v souladu se zásadami a cíli vzdělávání uvedenými v § 2 tohoto zákona.
(5)
Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy ministerstvo oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden. Pokud se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy, ministerstvo jej bezodkladně zruší nebo změní.
Přechodná ustanovení Pokud vysoká škola, vyšší odborná škola, střední škola nebo zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje v mateřské škole, základní škole nebo střední škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí provázejícími učiteli praxi, praktickou přípravu nebo praktické vyučování svých studentů nebo žáků připravujících se na výkon povolání učitele nebo svých účastníků dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o pedagogických pracovnících, uzavře do 30. září daného školního roku s touto školou dohodu o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování obsahující také údaj o celkovém rozsahu práce provázejících učitelů nad rámec přímé pedagogické činnosti v hodinách a počtu studentů, žáků nebo účastníků, kteří budou praxi, praktickou přípravu nebo praktické vyučování v daném školním roce v této škole konat.
(1)
Podle rámcových vzdělávacích programů postupují školy od 1. září, které následuje nejpozději po uplynutí 2 let ode dne jejich vydání, a to s účinností od prvního ročníku a také od šestého ročníku základního vzdělávání podle § 46 odst. 2 a od sedmého ročníku základního vzdělávání podle § 46 odst. 3. Tímto dnem končí platnost učebních dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů počínaje prvním ročníkem; do té doby se při přijímání ke vzdělávání, v jeho průběhu i při jeho ukončování postupuje podle těchto učebních dokumentů. Učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů je možné měnit za účelem dosažení jejich shody s tímto zákonem, a to postupem stanoveným v dosavadních právních předpisech.
(2)
Učební dokumenty vyšších odborných škol vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání podle tohoto zákona akreditované na dobu 7 let od nabytí jeho účinnosti. Vyšší odborné školy mohou uskutečňovat vzdělávání podle učebních dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů nejpozději do konce školního roku 2011/2012. Podle vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání akreditovaných podle tohoto zákona postupují školy od 1. září, které následuje po jejich akreditaci a zápisu do školského rejstříku.
(3)
Zvláštní škola podle dosavadních právních předpisů je základní školou podle tohoto zákona. Pomocná škola podle dosavadních právních předpisů je základní školou speciální podle tohoto zákona. Střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola, učiliště, střední speciální škola, odborné učiliště a praktická škola podle dosavadních právních předpisů jsou střední školou podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo zpracuje dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky podle tohoto zákona a předloží jej vládě do 31. března 2005. Krajské úřady zpracují dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji podle tohoto zákona a předloží je ministerstvu k projednání do 31. března 2006.
(5)
Stupně vzdělání získané podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny.
(6)
Střední odborné vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů v učebních oborech v délce 1 nebo 2 let denní formy vzdělávání stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se považuje za střední vzdělání podle tohoto zákona. Střední odborné vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů ve studijních nebo učebních oborech v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se považuje za střední vzdělání s výučním listem podle tohoto zákona. Úplné střední odborné vzdělání a úplné střední vzdělání dosažené podle dosavadních právních předpisů se považuje za střední vzdělání s maturitní zkouškou podle tohoto zákona. Vyšší odborné vzdělání poskytované v konzervatořích dosažené podle dosavadních právních předpisů se považuje za vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle tohoto zákona.
(7)
Podle § 61 se postupuje od přijímacího řízení do prvního ročníku šestiletého nebo osmiletého gymnázia pro školní rok 2005/2006, a to počínaje prvním ročníkem.
(8)
Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání závěrečnou zkouškou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, konají závěrečnou zkoušku podle dosavadních právních předpisů. Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou před 1. zářím 2010, konají maturitní zkoušku podle právních předpisů účinných do 31. srpna 2009. Studenti, kteří měli řádně ukončit vyšší odborné vzdělávání absolutoriem před nabytím účinnosti tohoto zákona, konají absolutorium podle dosavadních právních předpisů.
(9)
Školská rada podle tohoto zákona se ustaví do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do ustavení školské rady podle tohoto zákona vykonává její funkci rada školy zřízená podle dosavadních právních předpisů.
(10)
Pokusná ověřování povolená podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
(11)
Školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona, je možné zrušit pouze v případě, že nesplňují podmínky stanovené v § 14 odst. 2 a 3.
(12)
Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „síť škol, předškolních zařízení a školských zařízení“, nahrazují se slovy „školský rejstřík“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „předškolní zařízení“, nahrazují se slovy „mateřská škola“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „střední odborné vzdělání“, nahrazují se slovy „střední vzdělání s výučním listem“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „úplné střední vzdělání“, nahrazují se slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“. Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova „úplné střední odborné vzdělání“, nahrazují se slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“.
(13)
Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního školního inspektora ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
(14)
Při vypořádání finančních prostředků poskytnutých na činnost škol a školských zařízení ze státního rozpočtu na kalendářní rok 2004 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(15)
Právo na přednostní přijetí dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 4 a povinnost obce zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově podle § 179 odst. 2 se uplatní od školního roku 2005/2006.
(16)
Pravidla pro vyučování náboženství stanovená v § 15 se použijí počínaje školním rokem 2005/2006.
(17)
Podle § 28 odst. 2 až 5 se postupuje od školního roku 2005/2006. Do té doby se na evidenci dětí, žáků a studentů škol a školských zařízení vztahují dosavadní právní předpisy. Při poskytování finančních prostředků státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení na školní rok 2004/2005 se vychází z údajů ze statistických výkonových výkazů pro příslušný školní rok.
(18)
Ustanovení § 42 se použije až pro školní rok 2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů upravujících osvobození od povinné školní docházky.
(19)
Podle § 51 odst. 5 se postupuje od školního roku 2005/2006.
(20)
Při přijímacím řízení do prvního ročníku vzdělávání v oborech vzdělání s talentovou zkouškou a v konzervatoři pro školní rok 2005/2006 se postupuje podle Opatření k zavedení pokusného ověřování organizace talentových zkoušek při přijímání žáků ke studiu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba č.j. 28127/97-71.
(21)
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem podle § 84 a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 lze uskutečňovat od školního roku 2005/2006.
(22)
Pravidla pro poskytování odměn za produktivní činnost žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol podle § 122 odst. 1 se použijí až pro školní rok 2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(23)
V případě, že vyšší odborná škola poskytuje vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání, přestává být student studentem školy, nevykoná-li úspěšně absolutorium, a to
a)v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce 3 roky dne 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit
b)v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce 3,5 roku dne 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(24)
Ve školním roce 2008/2009 se na přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky konané podle dosavadních právních předpisů použije obdobně § 82 odst. 2 věty první až třetí a § 82 odst. 4.
(1)
Školy a školská zařízení zařazené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení jsou školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona zapsanými ve školském rejstříku. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, popřípadě zřizovatelé příspěvkových organizací38) jsou povinni uvést zápis ve školském rejstříku do souladu s tímto zákonem a doložit orgánu, který vede rejstřík, k tomu nezbytné doklady nejpozději do 31. března 2006. Pokud uvedená povinnost nebude splněna, provede orgán, který vede rejstřík, výmaz školy nebo školského zařízení ze školského rejstříku, a to s účinností od 31. srpna 2006. Ustanovení § 151 se použije obdobně.
(2)
Školy a školská zařízení zřízené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti jako organizační složky státu jsou školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona a budou zapsány do školského rejstříku nejpozději do 31. srpna 2006, pokud jejich zřizovatelé doloží ministerstvu údaje a doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), i) až l) první část věty a o) nejpozději do 31. března 2006.
(3)
Správní řízení o žádostech o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, o změny v zařazení v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení a o vyřazení ze sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4)
O předání a převzetí údajů na technických nosičích dat a dokladů týkajících se škol a školských zařízení, které podle dosavadních právních předpisů zařazovalo do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení ministerstvo a které v souladu s § 143 vede v rejstříku škol a školských zařízení krajský úřad, připraví a sepíše ministerstvo s příslušnými krajskými úřady v období od nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. dubna 2005, popřípadě nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí týkajícího se příslušné školy nebo školského zařízení, protokol o předání a převzetí těchto údajů a dokladů.
Změna právní formy na školskou právnickou osobu
(1)
Za osoby, které dosáhly stupně vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, se považují absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání v konzervatoři absolutoriem; tito absolventi mohou používat označení absolventa konzervatoře podle § 89 odst. 1.
(2)
Za osoby, které dosáhly stupně vyššího odborného vzdělání, se považují absolventi vyšších škol organizujících vyšší studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, kteří úspěšně vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci; tito absolventi mohou používat označení absolventa vyšší odborné školy podle § 101.
(1)
Právnické osoby, které vykonávají činnost škol, předškolních zařízení a školských zařízení zařazených ke dni účinnosti tohoto zákona do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení, mohou změnit svou právní formu na školskou právnickou osobu.
(2)
Změnou právní formy na školskou právnickou osobu právnická osoba nezaniká ani nepřecházejí její práva a povinnosti na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry.
(1)
Ke změně právní formy na školskou právnickou osobu se vyžaduje
a)rozhodnutí o změně právní formy
b)úprava právních vztahů k majetku, který právnická osoba užívá ke své činnosti, s ohledem na ustanovení § 140
c)výmaz dosavadní právnické osoby z obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob, je-li tam zapsána podle zvláštního právního předpisu
d)zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob.
(2)
O změně právní formy na školskou právnickou osobu rozhoduje ten orgán nebo ta osoba, která je oprávněna rozhodnout o zrušení dané právnické osoby, ledaže jde o obchodní společnost nebo družstvo.
(3)
Jde-li o obchodní společnost nebo družstvo, rozhodují o změně právní formy na školskou právnickou osobu ti společníci nebo ten orgán obchodní společnosti či družstva, kteří jsou podle obchodního zákoníku oprávněni rozhodnout o změně právní formy. Ustanovení § 69d odst. 2, 4, 7, 10 a 11, § 69f odst. 1, 4, 5 a 6, § 69g odst. 1 a 2, § 254 odst. 4 věta první až třetí obchodního zákoníku se použijí obdobně. Ke změně právní formy na školskou právnickou osobu se u společnosti s ručením omezeným vyžaduje souhlas všech společníků a u akciové společnosti souhlas tří čtvrtin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. O rozhodnutí valné hromady či členské schůze družstva o změně právní formy na školskou právnickou osobu musí být pořízen notářský zápis.
(1)
Rozhodnutí o změně právní formy na školskou právnickou osobu musí obsahovat projev vůle změnit právní formu na školskou právnickou osobu a lhůtu, v níž bude podána žádost o zápis do rejstříku školských právnických osob. Součástí rozhodnutí je zřizovací listina.
(2)
Měla-li právnická osoba před změnou právní formy na školskou právnickou osobu právní formu obchodní společnosti nebo družstva, mají právní postavení zřizovatelů školské právnické osoby ty osoby, jež byly jejími společníky nebo členy ke dni výmazu z obchodního rejstříku. U obecně prospěšné společnosti mají právní postavení zřizovatelů školské právnické osoby její zakladatelé.
Zrušovací ustanovení
(1)
Statutární orgán právnické osoby, jež mění právní formu na školskou právnickou osobu, je povinen podat návrh na zápis do rejstříku školských právnických osob ve lhůtě určené v rozhodnutí o změně právní formy, jinak nemůže být zápis do rejstříku školských právnických osob povolen. Žádost o zápis musí obsahovat rozhodnutí o změně právní formy na školskou právnickou osobu a údaje a doklady, které se v souvislosti se vznikem školské právnické osoby zapisují do rejstříku školských právnických osob a zakládají do sbírky listin.
(2)
Školská právnická osoba se zapíše do rejstříku školských právnických osob ke dni, v němž došlo k výmazu právnické osoby, která změnila právní formu na školskou právnickou osobu, z obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob.
(3)
Do rejstříku školských právnických osob se při změně právní formy zapisuje také forma, název a sídlo právnické osoby před změnou právní formy.
(4)
Do 30 dnů po právní moci rozhodnutí o zápisu školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob podá statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy na školskou právnickou osobu, návrh na zápis této změny do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob. K návrhu je nutno přiložit rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí podle věty první.
(5)
Při změně právní formy na školskou právnickou osobu se do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob zapisuje skutečnost, že právnická osoba změnila právní formu na školskou právnickou osobu, název a sídlo této školské právnické osoby, jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a rodné číslo ředitele, bylo-li přiděleno, a den výmazu dosavadní právnické osoby.
(6)
Statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy na školskou právnickou osobu, je povinen oznámit orgánu, který vede rejstřík školských právnických osob, že došlo k zápisu změny právní formy do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob, a den, k němuž byl zápis proveden, a to do 30 dnů od tohoto zápisu. Provedení zápisu o změně právní formy v příslušném rejstříku se dokládá veřejnou listinou osvědčující tuto skutečnost.
(7)
Při změně právní formy právnické osoby, která není zřizována ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, na právní formu školské právnické osoby se ustanovení § 136 odst. 1 písm. b) a c) nepoužije, pokud jde o práva a povinnosti vzniklé před zápisem do rejstříku školských právnických osob.
Zrušuje se: 1. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). 2. Zákon č. 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). 3. Zákon č. 522/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. 4. Zákon č. 134/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. 5. Zákon č. 190/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb. a zákona č. 134/1993 Sb., zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. 6. Zákon č. 182/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 256/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních, a zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb. 8. Zákon č. 138/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb., a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb., zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. a zákona č. 190/1993 Sb. 9. Zákon č. 19/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních. 11. Zákon č. 31/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních. 12. Zákon č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních. 13. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. 14. Zákon č. 181/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. 15. Zákon č. 139/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb. 16. Zákon č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Část 20
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2009.