Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
Část 1
BRANNÁ POVINNOST
Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby
(1)
Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan“) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.
(2)
Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zákona o vojácích z povolání, příprava vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáka v operačním nasazení.
(3)
Vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba.
(4)
Občan se stává vojákem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(5)
Voják, který vykonává vojenskou činnou službu podle odstavce 2 nebo 3, je vojákem v činné službě.
(6)
Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně ji vykonávat.
(7)
Pro doplňování ozbrojených sil je určena záloha ozbrojených sil (dále jen „záloha“), jejíž částí je aktivní záloha vytvářená podle § 5.
(8)
Voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost, je vojákem v záloze. Voják v záloze se předurčí pro doplnění ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.
Vznik branné povinnosti
(1)
Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let.
(2)
Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.
(3)
Krajské vojenské velitelství sděluje občanovi, kterému vznikla branná povinnost, podrobné informace o obsahu branné povinnosti a možnosti a způsobu dobrovolného převzetí jejího výkonu.
Dobrovolné převzetí branné povinnosti
(1)
Občan, kterému podle § 7 zanikla branná povinnost, nebo cizinec může dobrovolně převzít brannou povinnost, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
(2)
Podmínkou dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané podle § 3a obdobně nebo v odvodním řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.
(3)
Na cizince, který dobrovolně převzal brannou povinnost, se použijí ustanovení tohoto zákona týkající se občana obdobně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti Rozhodnutí o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu O schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu občana, který požádal o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti a není vojákem v záloze, rozhoduje z moci úřední krajské vojenské velitelství na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě, není-li dále stanoveno jinak. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.
(1)
Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání1). Písemnou žádost podá příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Krajské vojenské velitelství žádost předá služebnímu orgánu příslušnému k výběru uchazeče a k vydání rozhodnutí o povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání.
(2)
Podmínkami pro povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání jsou
a)schopnost občana vykonávat vojenskou činnou službu a
b)písemný souhlas občana s tím, že do 2 let ode dne ukončení služebního poměru vojáka z povolání bude podle potřeb ozbrojených sil zařazen do aktivní zálohy.
(3)
Podmínku schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle odstavce 2 písm.
a)splňuje občan, který je zdravotně způsobilý k výkonu služby podle zákona o vojácích z povolání, a to dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání; toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.
(4)
O povolání do služebního poměru vojáka z povolání rozhoduje služební orgán podle zákona o vojácích z povolání.
(1)
Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy. Písemnou žádost může podat příslušnému krajskému vojenskému velitelství, nejdříve však v den, v němž dosáhne věku 18 let.
(2)
Podmínkou zařazení občana do aktivní zálohy je jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu, splnění podmínek podle zákona o službě vojáků v záloze a potřeba ozbrojených sil. Podmínku schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu splňuje občan, který je zdravotně způsobilý k výkonu služby podle zákona o vojácích z povolání, a to dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do aktivní zálohy; toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.
(3)
Do aktivní zálohy zařazuje vojáka krajské vojenské velitelství rozhodnutím na dobu nejdéle 5 let. Rozhodnutí vydá do 180 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 1.
(4)
Krajské vojenské velitelství může v případě potřeby ozbrojených sil zařadit do aktivní zálohy také bývalého vojáka z povolání, a to nejpozději do 2 let ode dne ukončení jeho služebního poměru vojáka z povolání.
(1)
Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o účast na vojenském cvičení. Písemnou žádost může podat nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
(2)
Podmínkou účasti občana na vojenském cvičení je jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu. Občan, o kterém bylo rozhodnuto, že je schopen vykonávat vojenskou činnou službu, je povinen vykonat vojenské cvičení, a to na základě podmínek stanovených v § 12 odst. 5.
(3)
Voják je na vojenské cvičení povolán podle potřeb ozbrojených sil, pokud
a)je prokázána jeho trestní bezúhonnost; za účelem prokázání trestní bezúhonnosti vojáka si krajské vojenské velitelství vyžádá podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků výpis z rejstříku trestů
b)nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
Předurčení pro doplnění ozbrojených sil
(1)
Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Písemnou žádost může podat příslušnému krajskému vojenskému velitelství, nejdříve však v den, v němž dosáhne věku 18 let.
(2)
Podmínkou pro předurčení občana v souvislosti s jeho dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti je jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu.
(3)
Vojáka v záloze, který splňuje podmínky podle odstavce 2 a § 5a odst. 3, lze předurčit nejdéle na dobu 5 let.
(4)
Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o předurčení vojáka v záloze kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)stanovenou vojenskou odbornost a
b)dobu, na kterou je předurčen.
(5)
Dobu předurčení může krajské vojenské velitelství na základě písemné žádosti vojáka prodloužit o 5 let; žádost lze podávat opakovaně.
(6)
Voják v záloze předurčený podle odstavce 4 je povinen vykonat vojenské cvičení za podmínek stanovených v § 12 odst. 6.
Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
(1)
Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
a)do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení
b)do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost.
(2)
Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno nebo jména, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu vojáka; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen.
(3)
Krajské vojenské velitelství předá prohlášení vojáka v záloze o odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho doručení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa pobytu vojáka v záloze. Krajské vojenské velitelství zapíše informaci o odmítnutí výkonu mimořádné služby do vojenské evidence k údajům vedeným o vojákovi v záloze, který prohlášení o odmítnutí učinil.
(4)
Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
Zánik branné povinnosti Branná povinnost zaniká a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se občan stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu, b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla svéprávnost občana omezena rozhodnutím soudu, c) dnem, kterým občan pozbyl státní občanství České republiky; toto ustanovení se na cizince nepoužije, d) vojákovi v záloze dnem doručení prohlášení příslušnému krajskému vojenskému velitelství, kterým odmítl vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, e) dnem, kdy voják dosáhl věku 60 let, pokud se nejedná o tyto výjimky: 1. voják starší 60 let, který vykonává mimořádnou službu, má brannou povinnost do dne jeho propuštění z mimořádné služby, 2. voják z povolání starší 60 let má brannou povinnost do dne propuštění ze služebního poměru podle zákona o vojácích z povolání, nebo 3. voják v aktivní záloze starší 60 let má brannou povinnost do dne vyřazení z aktivní zálohy, nebo f) dnem, kdy občan dosáhl věku 60 let.
Část 2
VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY
(1)
Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
(2)
Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob.
(3)
Každé krajské vojenské velitelství je příslušné k
a)přijetí žádosti o 1. dobrovolné převzetí branné povinnosti podle § 3, 2. dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti podle § 4 až 5b a
b)vedení řízení o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 3a.
(4)
Krajská vojenská velitelství jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu.
(5)
Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Část 3
VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA MIMO STAV OHROŽENÍ STÁTU NEBO MIMO VÁLEČNÝ STAV
Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil
(1)
Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil se provádí formou vojenského cvičení. Průběh vojenského cvičení lze rozložit do ucelených bloků.
(2)
Vojenským cvičením je
a)pravidelné vojenské cvičení, které je vojenským výcvikem vojáka v aktivní záloze
b)pravidelné vojenské cvičení, ve kterém probíhá prohlubování kvalifikace vojáka v aktivní záloze v zájmu ozbrojených sil v rámci vzdělávacích aktivit organizovaných Ministerstvem obrany (dále jen „ministerstvo“)
c)pravidelné vojenské cvičení, při kterém se voják v aktivní záloze účastní nebo podílí na zabezpečování akcí k přípravě občanů k obraně státu nebo propagaci ozbrojených sil na veřejnosti
d)vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení, nebo
e)dobrovolné vojenské cvičení, které je vojenským výcvikem vojáka v záloze.
(3)
Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti.
(4)
Voják v aktivní záloze vykonává vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení v celkové délce do 12 týdnů.
(5)
Voják v záloze může požádat krajské vojenské velitelství o povolání na dobrovolné vojenské cvičení. Dobrovolné vojenské cvičení je vykonáváno v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce. O žádosti rozhoduje krajské vojenské velitelství podle potřeb zajišťování obrany státu. Pokud je žádosti vojáka v záloze o povolání na dobrovolné vojenské cvičení vyhověno, je povolán nejdéle do 2 let ode dne podání žádosti. K návrhům vojáka v záloze uvedeným v žádosti na určení doby průběhu vojenského cvičení se při rozhodování o žádosti nepřihlíží.
(6)
Voják v záloze předurčený podle § 5b vykoná vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády o povolání vojáků v záloze předurčených podle § 5b na vojenské cvičení vyhlášeného ve Sbírce zákonů. Na základě vyhodnocení rizik ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, vláda v mimořádném opatření stanoví povinnost předurčenému vojákovi v záloze na základě povolávacího rozkazu nastoupit podle potřeb ozbrojených sil výkon vojenského cvičení v celkové délce do 12 týdnů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení uplynula doba předurčení vojáka podle § 5b, dokončí předurčený voják výkon vojenského cvičení v délce, na kterou byl povolán.
(7)
Poslanecká sněmovna může mimořádné opatření vlády zrušit do 30 dnů ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Před uplynutím této lhůty nelze vojáka v záloze povolat k výkonu vojenského cvičení. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zrušení mimořádného opatření vlády se vyhlásí ve Sbírce zákonů.
(8)
Vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády lze vykonat nejdéle do 13 měsíců od vyhlášení tohoto mimořádného opatření ve Sbírce zákonů. Pokud v průběhu výkonu vojenského cvičení tato doba uplynula, předurčený voják se propustí z jeho výkonu tímto dnem.
Služba v operačním nasazení
(1)
Voják v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení, a to podle potřeb ozbrojených sil, v délce do 9 měsíců v kalendářním roce
a)na území České republiky, nebo
b)mimo území České republiky, pokud s takovou službou vysloví prokazatelný souhlas.
(2)
Vojáka v záloze, který není vojákem v aktivní záloze, lze s jeho souhlasem povolat ke službě v operačním nasazení na území České republiky v celkové délce do 30 dnů v kalendářním roce, vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.
Povolání na vojenské cvičení nebo do služby v operačním nasazení
(1)
Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení vojáka v záloze povolávacím rozkazem. Povolávací rozkaz se doručuje postupem podle správního řádu.
(2)
Povolávací rozkaz se vojákovi v záloze doručuje nejméně 30 dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení. Při povolání do služby v operačním nasazení v krizových situacích mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav nebo je-li třeba plnit úkoly ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky, lze lhůtu pro doručení povolávacího rozkazu podle věty první zkrátit až na 3 dny.
(3)
Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení podle požadavků a údajů stanovených v povolávacím rozkaze, kterými jsou zejména místo a doba nástupu výkonu vojenské činné služby, číslo a adresa vojenského útvaru nebo vojenského zařízení (dále jen „vojenský útvar“), prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, předložit vojenskou knížku nebo vojenský průkaz a doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz, mít u sebe průkaz pojištěnce a podrobit se lékařské prohlídce, pokud byla nařízena. V případě, že lékařská prohlídka nebyla nařízena, voják v záloze povolaný na vojenské cvičení předloží písemné prohlášení o svém zdravotním stavu. V písemném prohlášení voják v záloze uvede, že nemá projevy akutního onemocnění, v posledních 14 dnech před nástupem nepřišel do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.
(4)
Voják v záloze, který se nemůže dostavit ve stanovené době na určené místo k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit.
(5)
Vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení začíná dnem nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu na určeném místě. V případě, že voják v záloze podle výsledku lékařské prohlídky není schopen ze zdravotních důvodů vykonat vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení se od počátku považují za nezahájené; obdobně to platí, pokud nepředloží prohlášení o svém zdravotním stavu.
(6)
Voják v aktivní záloze, který vykonává vojenskou činnou službu, je převeden do služby v operačním nasazení na základě rozhodnutí služebního orgánu.
Propuštění z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení
(1)
Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení se propustí voják
a)po vykonání vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ve stanovené délce
b)u kterého lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro které voják není schopen vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení vykonat
c)dnem, kterým byl vzat do vazby
d)dnem nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo
e)po zproštění výkonu služby podle zákona o službě vojáků v záloze.
(2)
Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení lze vojáka propustit též z osobních nebo rodinných důvodů na základě jeho žádosti.
(3)
Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení vojáka propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce, pokud byla nařízena. Pokud lékařská prohlídka nebyla nařízena, voják v záloze může požádat o její provedení; služební orgán je povinen lékařskou prohlídku zajistit. Pokud lékařská prohlídka nebyla nařízena nebo voják v záloze nepožádal o její provedení, nahrazuje se písemným prohlášením vojáka v záloze, že nemá zdravotní obtíže a v průběhu vojenského cvičení nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu.
Odklad vojenského cvičení
(1)
Vojákovi v záloze, který ze závažných důvodů nemůže přerušit plnění svých pracovních, služebních, podnikatelských nebo studijních povinností, anebo vyžadují-li to důvody hodné zvláštního zřetele, lze na jeho písemnou žádost povolit odklad výkonu vojenského cvičení.
(2)
Za důvody hodné zvláštního zřetele se považují důvody uvedené v § 25 a dále zejména
a)úmrtí, závažné onemocnění nebo těžký úraz osoby blízké13)
b)mimořádná událost14), která postihla vojáka v záloze nebo osobu blízkou13), nebo
c)jiná závažná událost vyžadující dočasně osobní přítomnost vojáka v záloze nebo možnost vzniku takové události.
(3)
Odůvodněná žádost o odklad vojenského cvičení se podává příslušnému krajskému vojenskému velitelství před nástupem výkonu vojenského cvičení.
(4)
O odkladu vojenského cvičení rozhoduje krajské vojenské velitelství.
(5)
Pominou-li důvody, pro které byl odklad vojenského cvičení povolen, povolení odkladu vojenského cvičení zaniká.
(6)
Ke dni uplynutí doby, na kterou bylo vydáno rozhodnutí o povolení odkladu, bude rozhodnuto o novém povolání vojáka v záloze k výkonu vojenského cvičení.
Část 4
Mimořádná služba
(1)
Voják na vojenském cvičení, voják, který vykonává službu v operačním nasazení nebo který je ve služebním poměru vojáka z povolání vykonává ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mimořádnou službu.
(2)
Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu vydaného krajským vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky podle § 23 odst. 3.
(3)
Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze. Pro doručování povolávacího rozkazu platí ustanovení § 13 odst. 1 obdobně. Pokud vojákovi v záloze povolávací rozkaz nebyl doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační vyhlášce. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl.
(4)
O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí ustanovení § 13 odst. 3 obdobně.
Zproštění výkonu mimořádné služby
(1)
Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.
(2)
Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem
a)nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se stal neschopným vykonávat vojenskou činnou službu
b)kterým byl vzat do vazby
c)nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo
d)následujícím měsíc po dni jeho svémocného vzdálení.
(3)
Těhotná vojákyně se z výkonu mimořádné služby propustí do 5 pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství služebnímu orgánu.
(1)
Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
(2)
Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
a)zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, subjektů kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků
b)zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství
c)zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
d)zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
(3)
Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
(4)
Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
(5)
Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
(6)
Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.
Část 5
ODVODNÍ ŘÍZENÍ
Obsah odvodního řízení
(1)
V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(2)
Vláda stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení.
(3)
Krajské vojenské velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády.
Dotazník
(1)
Krajské vojenské velitelství doručí po stanovení termínu zahájení odvodního řízení podle § 18 odst. 2 občanovi, který je stanoven jako jeho účastník, dotazník sloužící pro účely odvodního řízení k získání informací o občanovi, které nebylo možné získat postupem podle § 31 odst. 8.
(2)
Občan je povinen vyplnit dotazník podle odstavce 1, vyžádat jeho doplnění registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující lékař“), a s 1 fotografií o rozměrech 35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů ode dne jeho doručení vrátit na krajské vojenské velitelství. Jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká nebo opatrovník.
(3)
Občan v dotazníku uvede akademický titul, jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, adresu místa pobytu, adresu pro doručování podle správního řádu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno nebo jména, příjmení a adresu místa pobytu rodičů nebo manželky, manžela, druha anebo registrovaného partnera.
(4)
Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu.8)
(5)
Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,9) popřípadě je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.
(6)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.
Odvodní komise
(1)
Odvodní komise se zřizují po stanovení termínu odvodního řízení podle § 18 odst. 2. Sídlem odvodní komise je sídlo krajského vojenského velitelství. Územní působnost odvodní komise je shodná s územním obvodem příslušného krajského vojenského velitelství.
(2)
Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského velitelství. Členy odvodní komise jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou nebo osobou pověřenou výkonem jeho pravomoci a 2 lékaři.
(3)
Členy odvodní komise jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.
(4)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek.
(5)
Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený.
Průběh odvodního řízení
(1)
Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz. Povolávací rozkaz se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejpozději 30 dnů před odvodním řízením. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.
(2)
Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí dodatečně.
(3)
Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí. Vyhodnocení zdravotní části dotazníku, výsledky lékařské prohlídky, popřípadě výsledků odborných vyšetření spolu s uvedením stupně zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu lékař odvodní komise uvede ve své lékařské zprávě, která je podkladem pro vydání rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(4)
Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.
(5)
Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí se lze odvolat k vyšší odvodní komisi.
(6)
K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.
Vyšší odvodní komise
(1)
Vyšší odvodní komise je nadřízeným správním orgánem odvodních komisí a krajských vojenských velitelství při řízeních podle § 4 odst. 3.
(2)
Vyšší odvodní komise se zřizuje u ministerstva. Vyšší odvodní komise má nejméně 3 členy. Členem vyšší odvodní komise je vojenský lékař a osoba s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Vyšší odvodní komisi ustanoví ministerstvo.
(3)
V řízení před vyšší odvodní komisí se § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu nepoužije.
(4)
Občan podává žádost o obnovu řízení, v němž rozhodovala odvodní komise nebo vyšší odvodní komise, k vyšší odvodní komisi. Orgánem příslušným rozhodnout o obnově takového řízení a obnovené řízení provést je vyšší odvodní komise.
Část 6
NĚKTERÁ OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S VYHLÁŠENÍM STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO VÁLEČNÉHO STAVU
Pozastavení propouštění vojáků z výkonu vojenské činné služby Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů než uvedených v § 16 odst. 2 a 3.
Výběrové doplnění ozbrojených sil Po vyhlášení stavu ohrožení státu může ministerstvo nařídit výběrové doplnění stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil.
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
(1)
Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.
(2)
Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
(3)
Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou. Mobilizační vyhláška se doručuje občanům a právnickým osobám veřejnou vyhláškou prostřednictvím krajských vojenských velitelství a na úředních deskách územních samosprávných celků.
(4)
Demobilizací se rozumí propouštění vojáků z výkonu mimořádné služby. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením, pro jehož vyhlášení a zveřejnění se použijí odstavce 2 a 3 obdobně.
Cestování do zahraničí Občan, který má brannou povinnost, musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k cestování do zahraničí občanu, který nevykonává mimořádnou službu, vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu k cestování do zahraničí není právní nárok.
Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu
(1)
Poslanci a senátoři Parlamentu, poslanci Evropského parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
(2)
Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; obdobně to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru.
(3)
Strážník podle zákona o obecní policii se po dobu trvání pracovního poměru k obci, k níž je v základním pracovněprávním vztahu, nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; to neplatí, pokud je zařazen do aktivní zálohy.
(4)
Těhotná žena se k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.
Část 7
VOJÁK VE VÝSLUŽBĚ
Výslužba
(1)
Voják z povolání, kterému zanikla branná povinnost podle § 7 písm. e), se stává vojákem ve výslužbě.
(2)
Vojákem ve výslužbě se může stát také občan, který vykonával vojenskou činnou službu a kterému zanikla branná povinnost, a to na základě žádosti tohoto občana. O žádosti občana rozhoduje krajské vojenské velitelství.
(3)
Údaje o vojákovi ve výslužbě jsou vedeny ve vojenské evidenci.
Oprávnění vojáka ve výslužbě
(1)
Voják ve výslužbě může nosit vojenský stejnokroj a vojenské odznaky obdobně jako osoba, které bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno.
(2)
Voják ve výslužbě může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Při jmenování vojáka ve výslužbě do vyšší vojenské hodnosti se postupuje podle zákona o službě vojáků v záloze obdobně.
Část 8
POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI VOJÁKŮ PŘI PŘEZKUMNÉM ŘÍZENÍ
Přezkumné řízení
(1)
Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle potřeby doplněné o odborná vyšetření.
(2)
K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné komise složené z vojenských lékařů. Členy přezkumných komisí jmenuje ministerstvo. Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3)
K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.
(4)
K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják v záloze z důvodů uvedených v § 21 odst. 6. Přezkumné řízení provede přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.
(5)
Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.
Přezkumné komise zřizované u krajských vojenských velitelství
(1)
K provádění přezkumného řízení u vojáků v záloze se zřizují přezkumné komise u krajských vojenských velitelství. Členy přezkumných komisí jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.
(2)
Předsedou přezkumné komise u krajského vojenského velitelství je zástupce krajského vojenského velitelství a dalšími členy jsou dva civilní lékaři.
(3)
Pro výkon působnosti a pro činnost přezkumné komise u krajského vojenského velitelství se § 20 odst. 4 a 5 a § 21 odst. 3 použijí obdobně.
Vyšší přezkumná komise
(1)
K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise, jejíž složení stanoví ministr obrany z vojenských lékařů.
(2)
Vyšší přezkumná komise přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat.
Ústřední vojenská lékařská komise
(1)
Ústřední vojenská lékařská komise je nadřízeným správním orgánem vyšší přezkumné komise a vyšší odvodní komise. Ústřední vojenská lékařská komise je podřízena ministru obrany, který jmenuje její členy.
(2)
Ústřední vojenská lékařská komise se zřizuje u ministerstva a má nejméně 3 členy. Komise je složena nejméně ze dvou vojenských lékařů a nejméně jedné osoby s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Předsedou komise je vojenský lékař.
Část 9
VOJENSKÁ EVIDENCE, OHLAŠOVACÍ POVINNOST A VOJENSKÉ DOKLADY
Vojenská evidence
(1)
Ministerstvo je správcem vojenské evidence, ve které jsou za účelem zajišťování obrany České republiky vedeny údaje, jimiž jsou reprezentovány informace nezbytné pro plnění povinností a zajišťování s nimi souvisejícího výkonu činností, kterými jsou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem15) vázány ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo služební orgán.
(2)
Vojenská evidence je informační systém veřejné správy neveřejné povahy, ve kterém se vedou údaje o občanech, kterým vznikla branná povinnost, vojácích a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu údajů souvisejících s brannou povinností, jejím výkonem a věcnými podmínkami výkonu branné povinnosti. Vojenská evidence je vnitřně členěna do samostatných funkčních častí podle účelu zpracovávání údajů, přičemž údaje vedené v těchto funkčních částech mohou být vzájemně sdíleny, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů souvisejících s dosažením účelu vedení vojenské evidence podle odstavce 1 nebo pro ověření správnosti údaje vedeného v jednotlivé samostatné funkční součásti vojenské evidence.
(3)
Vojenská evidence je vedena v listinné nebo v elektronické podobě; pokud je to pro zpracovávání osobních údajů ve vojenské evidenci účelné nebo je to nutné pro zajištění povinností správce při ochraně osobních údajů, mohou být údaje vedené ve vojenské evidenci zpracovávány s využitím hybridní formy vedení této evidence.
(4)
Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a služební orgán jsou uživateli údajů vedených v jednotlivých samostatných funkčních částech vojenské evidence.
(5)
Požádá-li žadatel o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve vojenské evidenci, ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad nebo služební orgán mu vyžádané údaje podle § 31a odst. 1 písm. k) až n), r), t), u) a w) až y) poskytne; na žádost lze takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů podle § 3 zákona o zpracování osobních údajů. Údaje se rovněž poskytují pro účely evidenční ochrany.
(6)
Ministerstvo, krajské vojenské velitelství, újezdní úřad a služební orgán nemají informační povinnost a neposkytují z vojenské evidence informace, s výjimkou údajů podle odstavce 5.
(7)
Zdrojem údajů vedených ve vojenské evidenci jsou údaje poskytnuté subjektem údajů na základě tohoto zákona a informační činnost ministerstva, krajského vojenského velitelství, újezdního úřadu a služebního orgánu vyplývající z plnění jejich povinností podle tohoto zákona.
(8)
Ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. Ministerstvo nebo krajské vojenské velitelství může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů, územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob poskytnutí osobních údajů, ke kterým nelze přistupovat podle věty první; ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, organizační složky státu a právnické a fyzické osoby jsou povinny těmto požadavkům vyhovět.
Využívaní údajů a informací
(1)
O občanovi, který má brannou povinnost, jsou využívány tyto údaje a informace: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození a datum úmrtí, d) adresa místa pobytu, e) adresa pro doručování podle správního řádu, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) omezení svéprávnosti, h) rodinný stav, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu rodičů, manželky, registrovaného partnera nebo družky, k) druh zálohy, do které byl občan jako voják zařazen, l) druh vojenské činné služby, v jejímž průběhu byl občan jako voják vycvičen k plnění úkolů ozbrojených sil, a datum a určené místo konání příslušného druhu vojenské činné služby, m) údaje o vydání rozhodnutí o odkladu výkonu vojenského cvičení, kterými jsou datum vydání rozhodnutí, datum o nabytí právní moci, jeho číslo jednací a důvod podání žádosti o umožnění odkladu, n) informace o odmítnutí výkonu mimořádné služby podle § 6 odst. 3, o) údaje o dosažené kvalifikaci, p) údaje o profesním nebo studijním zaměření, včetně údaje o pracovním nebo služebním zařazení a zvláštních dovednostech, q) údaje o zdravotním stavu v rozsahu údajů poskytnutých občanem v dotazníku podle § 19 odst. 2 a 5 a údajů o stupni zdravotní způsobilosti vykonávat vojenskou činnou službu uvedených v posudku podle § 21 odst. 3, popřípadě údajů poskytnutých vojenským poskytovatelem zdravotních služeb podle § 21 odst. 3, a údaje o rozhodnutí v odvodním řízení podle § 21 odst. 5 a přezkumném řízení podle § 29 odst. 5, r) údaje o vojensko-odborné způsobilosti získané vojenským výcvikem v průběhu vojenské činné služby, s) údaje o předurčení pro doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a válečného stavu, t) údaje o zproštění výkonu mimořádné služby, kterými jsou 1. údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti podle § 17 odst. 3, 2. číslo jednací rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby, 3. datum nabytí účinnosti rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby, 4. datum, ke kterému pominuly důvody pro vydání rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby, u) informace o existenci skutečnosti zakládající výjimku z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu podle § 25 a doba vzniku a skončení trvání této skutečnosti, v) údaje vztahující se k doplnění ozbrojených sil, mobilizaci a demobilizaci, w) údaje o povolání a propuštění z výkonu vojenské činné služby a údaje o zániku branné povinnosti podle § 7 písm. a) a e) nebo o datu nabytí právní moci rozhodnutí podle § 26 odst. 2, x) údaje o druhu subjektu údajů vydaného vojenského dokladu a údajích v něm zpracovaných, y) údaje o vstupu a ukončení činnosti v ozbrojených silách jiného státu, z) údaje 1. z evidence přestupků nebo z jiné evidence podle zvláštního právního předpisu, ve které jsou vedeny údaje o přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupku, 2. o pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 35 až 35b, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků, 3. o pravomocných rozhodnutích o kázeňském přestupku nebo jednání vojáka označeném za přestupek ve zvláštním právním předpise, pokud je spáchal voják v činné službě, kterými byla vyslovena vina, a to v rozsahu obdobném evidenci přestupků.
(2)
Údaje o zdravotním stavu vede a uchovává vojenský poskytovatel zdravotních služeb v samostatné funkční části vojenské evidence podle právních předpisů upravujících vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace17).
(3)
O subjektu údajů, který není vojákem v záloze a dosáhl věku 45 let, se mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až j) a u).
(4)
O příslušníkovi bezpečnostního sboru se využívají údaje a informace v rozsahu odstavce 1 písm. a) až f) a u). Informaci podle odstavce 1 písm. u) poskytuje a) Ministerstvo vnitra pro příslušníka nebo zaměstnance Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, b) Ministerstvo financí pro příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky, c) Vězeňská služba pro příslušníka nebo zaměstnance Vězeňské služby České republiky.
(5)
Údaje a informace podle odstavce 1 se využívají po dobu, po kterou má subjekt údajů brannou povinnost. Údaje a informace o subjektu údajů se omezeně zpracovávají po dobu 50 let od zániku branné povinnosti podle § 7.
Vedení evidence o profesích důležitých pro obranu státu
(1)
Ministerstvo je oprávněno pro plnění svých povinností stanovených mu tímto zákonem nebo jinými právními předpisy16) k zajišťování potřeb ozbrojených sil a obrany České republiky ve vojenské evidenci shromažďovat a vést údaje o nelékařských zdravotnických pracovnících vedené v Národním zdravotnickém informačním systému a údaje o odbornostech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů vedené v seznamech členů České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory podle zvláštních právních předpisů a údaje o držitelích řidičských oprávnění z centrálního registru řidičů.
(2)
O nelékařských zdravotnických pracovnících podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje
a)jméno nebo jména a příjmení
b)datum narození
c)rodné číslo
d)adresa místa pobytu
e)adresa pro doručování podle správního řádu
f)údaje o dosaženém vzdělání včetně specializačního vzdělávání a certifikovaných kurzů a
g)datum ukončení platnosti osvědčení nebo oznámení.
(3)
O lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje
a)jméno nebo jména a příjmení
b)titul
c)datum narození
d)rodné číslo
e)adresa pro doručování podle správního řádu
f)forma a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a
g)údaje o dosaženém vzdělání.
(4)
O držitelích řidičských oprávnění podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje
a)jméno nebo jména a příjmení
b)datum narození
c)rodné číslo a
d)skupiny vozidel, pro které mu bylo řidičské oprávnění uděleno.
Ohlašovací povinnost
(1)
Voják v aktivní záloze nebo voják v záloze předurčený podle § 5b je povinen příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně hlásit změny osobních údajů v rozsahu podle § 19 a § 31a odst. 1 písm. a) až i) a závažné úrazy a vážná onemocnění, které mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady osvědčující uvedené skutečnosti; voják v záloze má tuto povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(2)
Občan podléhající branné povinnosti je povinen se dostavit, pokud jej krajské vojenské velitelství předvolá, k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti.
Vojenské doklady
(1)
Voják je povinen prokazovat svoji příslušnost k ozbrojeným silám vojenským dokladem.
(2)
Vojenskými doklady jsou vojenský průkaz, vojenská knížka a povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.
Vojenský průkaz a osobní známka
(1)
Vojenský průkaz se vydává vojákům z povolání a vojákům v aktivní záloze.
(2)
Vojenský průkaz obsahuje fotografii o rozměrech 21 mm x 28 mm zobrazující obličej vojáka a odpovídající jeho současné podobě, jméno nebo jména a příjmení, datum a místo narození, pohlaví, vojenskou hodnost, osobní číslo, evidenční číslo a datum vydání a platnost dokladu. Údaje se uvádí v českém a anglickém jazyce.
(3)
Společně s vojenským průkazem se vojákovi z povolání nebo vojákovi v aktivní záloze vydají 2 kusy osobní známky. Vojákovi v záloze, kterému nebyl vydán vojenský průkaz, se vydají 2 kusy osobní známky nejpozději při prvním nástupu k výkonu vojenské činné služby.
Vojenská knížka
(1)
Vojenská knížka se vydává vojákovi v povinné záloze, pokud mu nebyl vydán vojenský průkaz.
(2)
Vojenskou knížku vydává krajské vojenské velitelství a předává ji vojákovi osobně nebo ji zasílá jako poštovní zásilku do vlastních rukou.
(3)
Vojenská knížka obsahuje fotografii o rozměrech 35 mm x 45 mm zobrazující obličej vojáka v záloze odpovídající jeho současné podobě, jméno nebo jména a příjmení, datum narození, pohlaví, vojenskou hodnost, vojenský útvar, osobní číslo, evidenční číslo, vojenskou odbornost, údaje o výkonu vojenské činné služby, datum vydání a podpis oprávněné úřední osoby krajského vojenského velitelství, které vojenskou knížku vydalo. Údaje v rozsahu stanoveném v § 33a odst. 2 se uvádí v českém a anglickém jazyce, ostatní údaje se uvádí v českém jazyce.
Povolávací rozkaz Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul, datum narození, adresu místa pobytu, dobu a místo, kam se má občan dostavit, a způsob přepravy.
Nakládání s vojenskými doklady a osobní známkou
(1)
Zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky je voják v činné službě povinen neprodleně hlásit svému nadřízenému. Voják v záloze je povinen tyto skutečnosti hlásit krajskému vojenskému velitelství.
(2)
Voják v činné službě nosí osobní známky zavěšeny na krku na základě rozhodnutí služebního orgánu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nosí voják v činné službě osobní známky na krku vždy, když vykonává vojenskou činnou službu.
Vzory vojenských dokladů a osobní známky Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů a nakládání s nimi, vzor osobní známky a pravidla jejího nošení.
Část 10
VSTUP OBČANA NEBO VOJÁKA V ZÁLOZE DO OZBROJENÝCH SIL JINÉHO STÁTU
(1)
Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.
(3)
Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení souhlasu není právní nárok.
(4)
Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.
(5)
Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za mimořádnou službu.
Část 11
STANOVENÍ NEBO ÚPRAVA VOJENSKÉ HODNOSTI
(1)
Občan, který vykonal vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu nebo konal službu v bezpečnostním sboru České republiky, může písemně požádat ministerstvo o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti.
(2)
Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a k žádosti přiloží potvrzení o průběhu služby.
(3)
Žádosti podle odstavce 1 u občana, který vykonal vojenskou činnou službu v ozbrojených silách jiného státu, lze vyhovět pouze v případě, pokud žadatel nekonal službu ve prospěch státu dopouštějícího se závažného porušení svých mezinárodněprávních závazků, zejména podle Charty Organizace spojených národů. Tuto skutečnost občan doloží čestným prohlášením, které přiloží k žádosti podle odstavce 1.
(4)
O žádosti podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo podle potřeb ozbrojených sil na základě čestného prohlášení žadatele, potvrzení o průběhu služby a závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, kterými v rozsahu své působnosti ověří skutečnosti podle odstavce 3 věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva o jeho vydání. Závazné stanovisko obsahuje souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu se stanovením nebo úpravou vojenské hodnosti a jeho odůvodnění. Závazné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek se nevyžaduje u občanů narozených po 1. prosinci 1971.
(5)
U občana, jehož žádosti o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti bylo vyhověno a který nebyl odveden, rozhodne krajské vojenské velitelství o jeho zdravotní způsobilosti a schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 4 odst. 3 obdobně.
Část 12
PŘESTUPKY
Přestupky občana
(1)
Občan se dopustí přestupku tím, že
a)nevrátí řádně a úplně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 2 krajskému vojenskému velitelství
b)nevyžádá doplnění dotazníku uvedeného v § 19 odst. 2 registrujícím lékařem
c)v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj anebo požadovaný údaj zatají
d)nepředloží vojenský doklad podle § 13 odst. 2, nebo
e)úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije vojenský doklad nebo osobní známku.
(2)
Občan podléhající branné povinnosti se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti, ke kterému byl předvolán krajským vojenským velitelstvím.
(3)
Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.
(4)
Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, kterému nebyl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.
(5)
Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že neprodleně tuto skutečnost neoznámí krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a písemně nedoloží důvod, který tuto skutečnost způsobil.
(6)
Občan, který oznámil krajskému vojenskému velitelství, že se nemůže ve stanovené době dostavit k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že tomuto velitelství neoznámí pominutí důvodu, v jehož důsledku se nemohl dostavit k odvodnímu řízení.
(7)
Občan, kterému byl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se při odvodním řízení nepodrobí lékařské prohlídce, popřípadě dalšímu odbornému vyšetření.
(8)
Občan, který má brannou povinnost, se dopustí přestupku tím, že po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vycestuje do zahraničí bez souhlasu podle § 24.
(9)
Občan, kterému zanikla branná povinnost, se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.
Přestupky vojáků v záloze
(1)
Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k přezkumnému řízení, k němuž byl povolán služebním orgánem.
(2)
Voják v aktivní záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.
(3)
Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.
(4)
Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí krajskému vojenskému velitelství zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.
(5)
Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, neprodleně neoznámí, že se nemůže dostavit podle požadavků a údajů uvedených v povolávacím rozkaze k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a důvody písemně nedoloží.
(6)
Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.
Přestupek vojáka ve výslužbě Voják ve výslužbě se dopustí přestupku tím, že nosí vojenský stejnokroj při jiných příležitostech, než při kterých je mu jeho nošení povoleno.
Přestupek ředitele krajského vojenského velitelství nebo jeho zástupce Fyzická osoba se jako ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený dopustí přestupku tím, že před zahájením odvodního řízení nepoučí členy odvodních komisí o jejich právech a povinnostech.
Přestupek registrujícího lékaře Registrující lékař se dopustí přestupku tím, že při doplnění dotazníku neuvede požadované údaje o zdravotním stavu občana stanovené v § 19 odst. 4.
Sankce
(1)
Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3, 4 a 8 a § 35a odst. 5, b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. c) a e) a § 35 odst. 7, § 35a odst. 1 a 3, c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b a 35c.
(2)
Za přestupek podle § 35d lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle § 35 odst. 9 a § 35a odst. 6 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupek podnikající fyzické osoby podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b až 35d lze projednat příkazem na místě.
Část 13
Společná ustanovení
(1)
Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním orgánům, územním samosprávným celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.
(2)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností hradí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení nebo přezkumného řízení u vojáků v záloze.
(3)
Krajský úřad hradí náklady na lékařské prohlídky včetně nezbytných odborných vyšetření, jejich materiální zabezpečení a na zdravotnické pracovníky při odvodním řízení nebo při přezkumném řízení u vojáka v záloze. Dále hradí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní komise.
(4)
Krajské vojenské velitelství proplácí
a)prokázané jízdné při dostavení se k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení, služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich, náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů a prokázané výdaje, které jsou v přímé souvislosti se splněním podmínek potřebných pro povolání vojáka v aktivní záloze do operačního nasazení
b)prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při odvolání se proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného odvodního rozhodnutí, a prokázané jízdné při povolání občana k jednání podle § 32 odst. 2
c)prokázané jízdné a náklady na lékařské posudky vojáků v záloze při odvolání se proti přezkumnému rozhodnutí nebo přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí
d)prokázané výdaje na posouzení zdravotní způsobilosti u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a jízdné, které vznikly v souvislosti s řízením o dobrovolném převzetí branné povinnosti a dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti
e)prokázané jízdné vzniklé v přímé souvislosti s plněním povinností uložených krajským vojenským velitelstvím spojených s výkonem branné povinnosti.
(5)
Podle odstavce 4 se proplácí jízdné při použití dopravních prostředků integrovaného dopravního systému krajů a městské hromadné dopravy, autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky. Neprokáže-li fyzická osoba náklady na přepravu, poskytuje krajské vojenské velitelství paušální náhradu. Výši náhrady určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místy, mezi kterými byla přeprava vykonána, a to vždy jen na území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a způsob určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(6)
Působnosti stanovené tímto zákonem orgánům územních samosprávných celků jsou výkonem přenesené působnosti.
(7)
Ministerstvo proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při přezkumném řízení, při odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí, které se týkají vojáků v činné službě a vojáků v aktivní záloze.
(1)
Správní úřady podle své působnosti, soudy a věznice a orgány územního samosprávného celku spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva nebo krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu nebo adresu pro doručování podle správního řádu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění včetně skupiny a podskupiny tohoto oprávnění nebo mu toto oprávnění bylo odňato, byla mu omezena svéprávnost, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, byl pravomocně odsouzen, zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Žádost o poskytnutí údajů podle věty druhé lze uplatnit pouze v případě, že požadované údaje nejsou ministerstvu nebo krajskému vojenskému velitelství poskytovány z informačních systémů veřejné správy.
(2)
Za stavu ohrožení státu a válečného stavu neprodleně oznamují u vojáka v záloze příslušnému krajskému vojenskému velitelství a u vojáka v činné službě příslušnému vojenskému útvaru
a)soudy jeho vzetí do vazby, rozhodnutí ve věci nebo jiné rozhodnutí, kterým se končí trestní řízení
b)věznice jeho propuštění z vazby, jeho nástup výkonu trestu odnětí svobody a propuštění z něj.
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání lékaře odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise, vyšší přezkumné komise a ústřední vojenské lékařské komise pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace.
(1)
Žalobě směřující proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydanému podle tohoto zákona za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu ve správním soudnictví nelze přiznat odkladný účinek a ve věci nelze vydat předběžné opatření. O žalobě soud rozhodne ve lhůtě do dvou měsíců od jejího doručení.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, rozhodnutí o povolání k výkonu vojenské činné služby, rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a rozhodnutí o povolení nebo zákazu cestování do zahraničí nemá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu odkladný účinek.
Přechodná ustanovení Působnost krajského vojenského velitelství vykonává ministerstvo podle a) § 3, 4 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o povolání do služebního poměru vojáka z povolání se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství, b) § 5 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o zařazení do aktivní zálohy se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství, c) § 5, 6, 13, 14a, 15, 24, 26, 27, 29, 32 až 34, 36 a 37 u vojáků v záloze, jejichž poslední služební zařazení bylo u Vojenského zpravodajství, a u vojáků v aktivní záloze, kteří jsou zařazeni u Vojenského zpravodajství.
Závěrečná ustanovení
(1)
Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne 22. prosince 2004.
(2)
Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v povinné záloze.
(3)
Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, mají brannou povinnost podle tohoto zákona.
(4)
Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(5)
Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.
(8)
Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu, vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.
(9)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.
Účinnost Zrušuje se: 1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb. 3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.