o vyšším odborném vzdělávání

§ 2 § 2 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Organizace vzdělávání Přijímání do prvního ročníku vzdělávání

(1)

Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.

(2)

Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 14. června.

(3)

Termín posledního kola přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.

(4)

Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.

(5)

Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se musí konat tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.

(6)

Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.

(7)

Ředitel školy spolu se seznamem přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 školského zákona zveřejní

a)kritéria přijímacího řízení a

b)seznam nepřijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem.

§ 3 § 3 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Organizace vyučování

(1)

Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka bez samostudia, 6 týdnů je určeno pro samostudium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.

(2)

Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostudium a k získání hodnocení v řádném termínu, období školních prázdnin, případně další členění školního roku a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3)

Po dobu školních prázdnin lze konat zejména kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny.

(4)

Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem.

(5)

Nejvyšší počet povinných vyučovacích hodin je ve všech ročnících 35 hodin týdně. Nejnižší počet povinných vyučovacích hodin je ve všech ročnících 25 hodin týdně. Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, počet hodin praktické přípravy v denní formě vzdělávání činí v průměru nejméně 200 hodin za každého půl roku trvání akreditovaného nebo autorizovaného vzdělávacího programu.

(6)

Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.

(7)

Ustanovení § 11a až 11c vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři se na duální praktickou přípravu použijí obdobně.

§ 4 § 4 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Nejnižší a nejvyšší počet studentů ve studijní skupině a dělení a spojování studijních skupin

(1)

Nejnižší průměrný počet studentů ve studijní skupině je 10. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině je 40. Na studijní skupiny v případech oborů vzdělání 82 – Umění a užité umění se věta první nepoužije.

(2)

V souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (dále jen „předmět“) nebo v jiných odůvodněných případech dělit studijní skupiny na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.

(3)

Při dělení studijních skupin a spojování studijních skupin a podskupin je ředitel školy povinen zohlednit

a)požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví studentů

b)didaktickou a metodickou náročnost předmětu

c)specifika studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných studentů

d)charakter osvojovaných vědomostí a dovedností

e)požadavky na prostorové zabezpečení výuky podle akreditovaného nebo autorizovaného vzdělávacího programu

f)požadavky na materiální zabezpečení výuky podle akreditovaného nebo autorizovaného vzdělávacího programu

g)efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

§ 4a § 4a Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Hodnocení výsledků vzdělávání studentů Kombinovaná výuka

(1)

Distanční prvky výuky ve formě asynchronní výuky činí nejvýše 20 % v rámci školní výuky bez samostudia. Konkrétní poměr asynchronní a synchronní výuky stanoví akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program.

(2)

Ředitel školy zveřejní

a)způsob organizace a časové rozložení kombinované výuky v rámci školního roku a celkový rozsah kombinované výuky podle akreditovaného nebo autorizovaného vzdělávacího programu a

b)jaké distanční prvky a v jakém rozsahu budou v rámci kombinované výuky využívány.

§ 5 § 5 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Formy hodnocení

(1)

Škola způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní před zahájením výuky program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména

a)anotaci vyučovaného předmětu

b)požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu

c)seznam studijních pramenů a dalších studijních pomůcek

d)cíle učení.

(2)

Hodnocení se provádí formou

a)průběžného hodnocení

b)zápočtu

c)klasifikovaného zápočtu

d)zkoušky.

(3)

Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v přednáškách, v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.

(4)

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program vyučovaného předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje.

(5)

Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

(6)

Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.

(7)

Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou a lze je uskutečnit způsobem prezenčním nebo distančním.

(8)

Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny takto:

(9)

V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

(10)

Udělení zápočtu do výkazu o studiu vyučující předmětu zapíše slovem „započteno“ a uvede datum jeho udělení. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. Hodnocení klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející do výkazu o studiu a uvede datum hodnocení. Je-li výkaz o studiu veden v listinné podobě, připojí vyučující předmětu nebo zkoušející také svůj podpis.

(11)

Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.

(12)

Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditového systému (ECTS) používaného v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).

§ 6 § 6 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Absolventská práce a absolutorium Komisionální přezkoušení

(1)

Forma komisionální zkoušky se použije v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání. Student může požádat o přezkoušení nejpozději do 3 pracovních dnů od oznámení výsledku klasifikace. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program.

(2)

Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.

(3)

Komisi jmenuje ředitel školy.

(4)

Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.

(5)

Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta.

(6)

Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program.

(7)

Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit, avšak nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.

(8)

Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy.

(9)

Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.

(10)

Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.

§ 6a § 6a Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

(1)

Zadání absolventské práce určí ředitel školy nejpozději 9 měsíců před termínem obhajoby absolventské práce. Téma a zadání absolventské práce je stejné i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.

(2)

Zadání absolventské práce obsahuje

a)téma absolventské práce

b)termín odevzdání absolventské práce

c)způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu absolventské práce a

d)požadavek na počet vyhotovení absolventské práce.

(3)

Ředitel školy nejpozději

a)9 měsíců před termínem konání absolutoria určí vedoucího absolventské práce a zveřejní kritéria hodnocení a

b)1 měsíc před termínem obhajoby absolventské práce stanoví oponenta absolventské práce.

(4)

Vedoucím absolventské práce a oponentem absolventské práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, jestliže působí nebo působila v oblasti související s tématem absolventské práce.

(5)

Vedoucí absolventské práce a oponent absolventské práce zpracují samostatné písemné posudky a hodnocení absolventské práce. Posudky předají studentovi a členům zkušební komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby absolventské práce.

(6)

Neodevzdá-li student pro vážné důvody absolventskou práci v termínu stanoveném podle odstavce 2 písm. b) a omluví-li se s uvedením těchto důvodů písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání absolventské práce, ředitel školy stanoví náhradní termín pro odevzdání absolventské práce a nový termín konání absolutoria. Pokud student absolventskou práci neodevzdá v termínu podle odstavce 2 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů, posuzuje se, jako by práci neobhájil.

§ 7 § 7 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

(1)

Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období

a)v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky od 1. do 30. června

b)v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku od 2. do 31. ledna.

(2)

Student se může přihlásit k absolutoriu, pokud odevzdal ve stanoveném nebo náhradním termínu absolventskou práci.

(3)

Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného nebo náhradního termínu absolutoria.

(4)

Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné jej konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.

(5)

Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem na viditelném a přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 8 § 8 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Organizace absolutoria

(1)

Před zahájením konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.

(2)

Příprava na jednotlivou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut. Pokud student koná jednotlivé zkoušky a obhajobu absolventské práce souhrnně, příprava trvá celkem 60 minut.

(3)

Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.

(4)

Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.

(5)

Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.

(6)

Pokud student koná jednotlivé zkoušky a obhajobu absolventské práce souhrnně, trvá zkušební blok nejvýše 60 minut; pokud je součástí obhajoby absolventské práce nebo zkoušky virtuální nebo jiná prezentace, trvá zkušební blok nejvýše 80 minut.

§ 9 § 9 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Hodnocení absolutoria

(1)

Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny takto:

(2)

Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.

(3)

Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni

a)prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce hůře než B – velmi dobře

b)prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce hůře než E – dostatečně, nebo

c)neprospěl, jestliže student je hodnocen z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce F – nedostatečně.

(4)

Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.

§ 9a § 9a Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Zadání a zpracování závěrečné práce v autorizovaném vzdělávacím programu

(1)

Zadání závěrečné práce určí ředitel školy v případě jednoletého autorizovaného vzdělávacího programu nejpozději 3 měsíce před termínem obhajoby závěrečné práce a v případě dvouletého autorizovaného vzdělávacího programu nejpozději 6 měsíců před termínem obhajoby závěrečné práce. Téma a zadání závěrečné práce je stejné i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.

(2)

Zadání závěrečné práce obsahuje téma závěrečné práce, termín odevzdání závěrečné práce, způsob zpracování, pokyny k obsahu a rozsahu závěrečné práce a požadavek na počet vyhotovení absolventské práce.

(3)

Ředitel školy určí vedoucího závěrečné práce a zveřejní kritéria hodnocení v případě jednoletého autorizovaného vzdělávacího programu nejpozději 3 měsíce a v případě dvouletého autorizovaného vzdělávacího programu nejpozději 6 měsíců před termínem konání obhajoby závěrečné práce. Oponenta závěrečné práce určí ředitel školy nejpozději 1 měsíc před termínem obhajoby závěrečné práce.

(4)

Vedoucím závěrečné práce a oponentem závěrečné práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, jestliže působí nebo působila v oblasti související s tématem závěrečné práce.

(5)

Vedoucí závěrečné práce a oponent závěrečné práce zpracují samostatné písemné posudky a hodnocení závěrečné práce. Posudky předají studentovi a členům zkušební komise nejpozději 1 týden před termínem obhajoby závěrečné práce.

(6)

Neodevzdá-li student pro vážné důvody závěrečnou práci v termínu stanoveném podle odstavce 2 a omluví-li se s uvedením těchto důvodů písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání závěrečné práce, ředitel školy stanoví náhradní termín pro odevzdání závěrečné práce a nový termín konání obhajoby závěrečné práce. Pokud student závěrečnou práci neodevzdá v termínu podle odstavce 2 bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo jeho omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by práci neobhájil.

§ 9b § 9b Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Průběh obhajoby závěrečné práce a odborné zkoušky v autorizovaném vzdělávacím programu

(1)

Termíny pro obhajobu závěrečné práce nebo konání odborné zkoušky stanoví ředitel školy zpravidla v období od 1. do 30. června.

(2)

Student se může přihlásit k obhajobě závěrečné práce nebo k odborné zkoušce, pokud odevzdal ve stanoveném nebo náhradním termínu závěrečnou práci.

(3)

Obhajoba závěrečné práce a odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou stanoví ředitel školy nejpozději 1 měsíc před konáním obhajoby závěrečné práce nebo odborné zkoušky.

(4)

Před zahájením konání obhajoby závěrečné práce nebo odborné zkoušky neprobíhá v rozsahu nejméně 3 po sobě následujících pracovních dnů výuka studentů posledního ročníku.

(5)

Příprava na obhajobu závěrečné práce a na odbornou zkoušku trvá nejméně 20 minut. Pokud student koná odbornou zkoušku a obhajobu závěrečné práce souhrnně, příprava trvá celkem nejméně 40 minut.

(6)

Obhajoba závěrečné práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí prezentace, trvá nejvýše 30 minut.

(7)

Odborná zkouška trvá nejvýše 20 minut.

(8)

Odborná zkouška se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.

§ 9c § 9c Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Hodnocení obhajoby a odborné zkoušky v autorizovaném vzdělávacím programu

(1)

Výsledky odborné zkoušky a obhajoby závěrečné práce jsou hodnoceny podle § 9 odst. 1.

(2)

Obhajobu závěrečné práce nebo odbornou zkoušku může student v případě, že byl hodnocen nedostatečně, dvakrát opakovat.

(3)

Termín opravné zkoušky nebo náhradní termín obhajoby stanovuje ředitel tak, aby bylo možné ji konat do 3 měsíců od konání řádného nebo náhradního termínu zkoušky nebo obhajoby.

(4)

Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem na přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 10 § 10 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje: a) identifikační údaje, b) návrh vzdělávacího programu, c) doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu.

§ 11 § 11 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Identifikační údaje Identifikačními údaji podle § 10 písm. a) jsou: a) název, sídlo a právní forma právnické osoby, která vykonává, nebo bude vykonávat činnost vyšší odborné školy, b) zřizovatel školy v případě školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, c) kód a název oboru vzdělání, d) název vzdělávacího programu, e) zaměření vzdělávacího programu, pokud se na zaměření dělí, f) podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání, g) délka vzdělávacího programu (počet ročníků a období), h) forma vzdělávání, i) vyučovací jazyk.

§ 12 § 12 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Návrh vzdělávacího programu Návrh vzdělávacího programu obsahuje: a) profil absolventa, který vymezuje výstupní znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa, b) možnosti uplatnění absolventa, které obsahují výčet profesních činností, případně profesí, pro jejichž výkon je absolvent připravován, c) charakteristiku vzdělávacího programu, která se skládá z: 1. pojetí a cílů vzdělávacího programu, 2. charakteristiky vzdělávacího programu včetně podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, 3. organizace výuky, 4. případných dalších podmínek pro přijímání studentů, konání talentových zkoušek a uzpůsobení podmínek pro přijímání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a 5. podmínek pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, d) u každé formy vzdělávání přesné vymezení rozsahu a formy teoretické a praktické přípravy, konzultačních hodin, samostudia, případně dalších způsobů práce se studenty, e) obsah vzdělávání ve vzdělávacím programu uspořádaný do předmětů a jejich rozdělení na povinné, povinně volitelné a volitelné, f) učební plán s časovými dotacemi předmětů pro každou z uvedených forem vzdělávání, součástí učebního plánu jsou i poznámky k učebnímu plánu a přehled využití týdnů v jednotlivých obdobích s vyznačením činností podle § 3 odst. 1, g) obsah předmětů včetně odborné praxe, návrh fyzických nebo právnických osob, na jejichž pracovištích se odborná praxe bude konat, h) formy hodnocení předmětů v jednotlivých obdobích, označení předmětů, které budou součástí absolutoria, i) seznam studijních pramenů a dalších studijních pomůcek pro studenty včetně možnosti využití moderních informačních technologií.

§ 13 § 13 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu obsahují: a) soupis specializovaných učeben, laboratoří, ateliérů a dalších výukových prostor odborných předmětů, popis jejich technické úrovně a údaje o jejich počtu a kapacitě, b) údaje o stávajícím vybavení výpočetní technikou a o možnostech jejího využití k uskutečňování vzdělávacího programu, c) záměr rozvoje a odůvodnění vzdělávacího programu, podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího programu, d) údaje o rozvoji spolupráce s odbornou praxí, vyššími odbornými a vysokými školami a dalšími právnickými osobami včetně zahraničních, charakteristiku této spolupráce a její rozsah, e) zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu včetně případného vyjádření profesních sdružení a právnických osob.

§ 13a § 13a Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Autorizace vzdělávacích programů

(1)

Škola si může autorizovat jednoletý nebo dvouletý vzdělávací program, pokud

a)obsahově vychází z akreditovaného vzdělávacího programu příslušného oboru vzdělání1)

b)vzdělávací program obsahuje údaje podle § 13b a

c)uskutečňování programu je zajištěno personálně a finančně; materiální zabezpečení odpovídá požadavkům podle § 13 vztaženým k obsahu autorizovaného vzdělávacího programu.

(2)

Autorizovaný vzdělávací program se označuje názvem akreditovaného vzdělávacího programu, za kterým se uvede samotný název autorizovaného vzdělávacího programu, který obsahově vychází z akreditovaného vzdělávacího programu. Kód autorizovaného vzdělávacího programu se shoduje s kódem akreditovaného vzdělávacího programu, ze kterého vychází, za který se doplní číslovka označující délku studia autorizovaného vzdělávacího programu a pořadí autorizovaného vzdělávacího programu.

(3)

V oznámení o autorizaci vzdělávacího programu škola uvede název a kód autorizovaného vzdělávacího programu, označení místa, kde se vzdělávání uskutečňuje, a dobu, na kterou škola vzdělávací program autorizovala.

§ 13b § 13b Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Vzdělávací program podle § 13a musí obsahovat alespoň a) profil absolventa, který vymezuje výstupní znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa, b) možnosti uplatnění absolventa, které obsahují výčet profesních činností, případně profesí, pro jejichž výkon je absolvent připravován, c) charakteristiku vzdělávacího programu, která se skládá alespoň z 1. pojetí a cílů vzdělávacího programu, 2. charakteristiky vzdělávacího programu včetně podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, 3. organizace výuky, 4. případných dalších podmínek pro přijímání studentů, konání talentových zkoušek a uzpůsobení podmínek pro přijímání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a 5. podmínek pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, d) u každé formy vzdělávání přesné vymezení rozsahu a formy teoretické a praktické přípravy, konzultačních hodin, samostudia, případně dalších způsobů práce se studenty, e) obsah vzdělávání ve vzdělávacím programu uspořádaný do předmětů a jejich rozdělení na povinné, povinně volitelné a volitelné, f) učební plán s časovými dotacemi předmětů pro každou z uvedených forem vzdělávání; součástí učebního plánu jsou i poznámky k učebnímu plánu a přehled využití týdnů v jednotlivých obdobích podle § 3 odst. 1, g) obsah předmětů včetně odborné praxe spolu s uvedením předpokládaných osob, na jejichž pracovištích se odborná praxe bude konat, h) formy hodnocení předmětů v jednotlivých obdobích, označení předmětů, které budou součástí obhajoby závěrečné práce a u dvouletých programů odborné zkoušky, a i) seznam studijních pramenů a dalších studijních pomůcek pro studenty, včetně možnosti využití moderních informačních technologií.

§ 14 § 14 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Výše úplaty

(1)

Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) v jednotlivých oborech vzdělání a z nich vycházejících autorizovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol zřizovaných státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí se za školní rok stanovuje takto:

(2)

Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.

(3)

Za dobu, kdy škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem, se školné nevrací.

§ 15 § 15 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Splatnost školného

(1)

Student uhradí školné ve dvou splátkách

a)nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února za letní období příslušného školního roku

b)přijatý uchazeč o studium musí uhradit první splátku nejpozději do 15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí.

(2)

Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou částku za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.

(3)

Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo letního období se školné nevrací.

§ 16 § 16 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Přechodné ustanovení

(1)

Ve školním roce 2004/2005 se školné stanoví podle dosavadních právních předpisů.

(2)

Podle ustanovení § 3 odst. 5 se postupuje od školního roku 2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(3)

Podle ustanovení § 4 odst. 1 se postupuje od školního roku 2005/2006 počínaje prvním ročníkem.

(4)

Ustanovení § 8 odst. 4 a § 8 odst. 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů, které se podle § 185 odst. 2 zákona považují za akreditované vzdělávací programy, stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů odlišně.

§ 17 § 17 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 265/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách, se zrušuje.

§ 18 § 18 Vyhláška č. 10/2005 Sb. 💬

Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání

o vyšším odborném vzdělávání